55/1996 Sb.



VYHLÁŠKA



Českého báňského úřadu



ze dne 7. února 1996



o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a

bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí



Změna: 238/1998 Sb.



Změna: 144/2004 Sb.



Změna: 298/2005 Sb.



Změna: 265/2012 Sb.



Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b)

a d) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní

rady č. 542/1991 Sb.:



ČÁST PRVNÍ



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



HLAVA PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Rozsah platnosti



(1) Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských

společenství^1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při

činnosti prováděné hornickým způsobem^1) v podzemí.



(2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených

nerostů v podzemí.^2)



§ 2



Výklad pojmů



(1) Pro účely této vyhlášky se považuje za



a) jámu dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším

než 45 stupňů, jehož délka přesahuje 50 m; kratší než uvedená délka,

nejméně však 3 m, je-li průřez větší než 3,75 m2,



b) komín dovrchně ražené dílo v podzemí, jehož délka je větší než

průměr nebo delší strana půdorysného rozměru a úklon od vodorovné

roviny je větší než 45 stupňů,



c) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem,

světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy,

pohybu nebo barvy,



d) dotykové předvěští výstražný prvek, např. zavěšené tyče nebo pásy,

který dotykem v předstihu upozorňuje účastníka dopravy na blížící se

překážku na dopravní cestě,



e) ochranné zařízení zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod

nebo poruch technických zařízení,



f) ochrannou vzdálenost vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem

ohrožujícím život nebo zdraví fyzických osob (dále jen "osob"),



g) otevřený oheň záměrné kontrolované hoření; za otevřený oheň se

považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je

důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo

pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,



h) pracovní postup druh provozní dokumentace uvádějící sled

jednotlivých pracovních operací a související bezpečnostní opatření,



i) pracoviště prostor určený zaměstnanci k výkonu jeho pracovní

činnosti; z hlediska větrání a chůze se za pracoviště považuje jen to

místo v podzemí, kde se razí, zajišťuje, zmáhá nebo likviduje podzemní

dílo,



j) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je

zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k

odstavování mobilních strojů,



k) spodní mez výbušnosti nejnižší koncentrace hořlavé látky nebo jejich

směsí v ovzduší, při níž vzniká nebezpečí výbuchu,



l) stavební šachtu jáma, jejíž hloubka nepřesáhne 20 m,



m) studnu svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určené

pro vodohospodářské účely,



n) šachtici dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny

větším než 45 stupňů, jehož průřez nepřesahuje 3,75 m2 a hloubka je

větší než 3 m, nejvýše však 50 m,



o) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v bezpečném a

provozuschopném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky,

zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž

částí v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol,

revizí nebo oprav zařízení,



p) vedení děl v podzemí proces vytváření nebo likvidace děl v podzemí.

Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání,

zajišťování a likvidaci děl v podzemí,



q) výztuž (ostění) soubor stavebních prvků sloužících k zajištění díla

v podzemí proti uvolňování horniny, deformaci horskými tlaky a podobně,



r) výstroj veškeré vybavení díla v podzemí potřebné pro jeho výstavbu a

provoz,



s) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000

kg,



t) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo

manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto

vyhláškou.



(2) Dále se pro účely této vyhlášky považuje za



a) podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený ražením nebo hloubením při

činnosti prováděné hornickým způsobem^1), staré nebo trvale opuštěné

důlní dílo nebo zpřístupněná část jeskyně^3). Je jím i velkoprůměrový

vrt nebo protlak, pokud se v nich mohou zdržovat osoby. Za podzemní

dílo se považuje podzemní stavba i mělce uložená podzemní liniová

stavba, zejména ražená kanalizace a kolektor,



b) mělce uložené podzemní dílo podzemní dílo s nadložím menším, než je

šířka jeho výrubu,



c) štolu podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 458 od

vodorovné roviny s hrubým průřezem menším než 16 m2,



d) tunel podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 458 od

vodorovné roviny s hrubým průřezem 16 m2 a větším,



e) ražení protlakem souhrn operací nutných k rozpojení a odtěžení

horniny za účelem protlačování roury o průměru nejméně 0,8 m,



f) observační tunelovací metodu způsob ražení, který umožňuje

operativně měnit způsob zajištění stability výrubu na základě skutečně

zastižených geologických a inženýrskogeologických podmínek,



g) prozatímní výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění

stability provedeného výrubu v podzemním díle jen na nezbytně nutnou

dobu,



h) dočasnou výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění

stability podzemního díla do doby zajištění stability podzemního díla

trvalou výztuží,



i) trvalou výztuž soubor technologických prvků sloužících k zajištění

stability podzemního díla po celou dobu jeho stanovené životnosti,



j) technologickou třídu výrubu soubor stavebních opatření a

technologických postupů vedoucích k dosažení požadované stability

výrubu a ovlivněných objektů v konkrétních geologických a

inženýrskogeologických podmínkách,



k) schéma zajištění stability výrubu dokument, kterým se určuje před

provedením záběru způsob zajištění stability výrubu na základě prognózy

chování horninového masivu,



l) varovný stav projektem definovaná hodnota deformace horninového

masivu nebo jiná měřitelná veličina závislá na projevu ražby na

horninový masiv, při jejímž dosažení je nutno vyhodnotit vzniklou

situaci a případně stanovit opatření k zajištění požadované stability

výrubu, objektů v nadloží a bezpečnosti práce,



m) záběrový list dokument, který zaznamenává rozsah zajištění stability

provedeného výrubu,



n) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti zaměstnanců a

stavu pracoviště, při němž zaměstnanec určený organizací k výkonu

stálého dozoru se od zaměstnanců nevzdaluje a nezaměstnává ničím jiným

než dozorem,



o) geotechnika^22) odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná k

zatřiďování horninového masivu do technologických tříd výrubu,



p) geomonitoring průběžné sledování a měření mechanických vlastností

hornin a jejich vlivu na ražená a hloubená díla.



(3) Za práci na udržování jeskyní v bezpečném stavu se považuje

zajištění zpřístupněné části jeskyně proti pádu hornin, údržba

schůdnosti cest a osvětlení, větrání a kontrola tohoto stavu.



§ 2a



(1) Povinnost zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení za dodržování

této vyhlášky stanoví organizace ve vnitřním předpisu.



(2) Při ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem obvodnímu

báňskému úřadu oznamuje organizace osobu závodního^4) a jeho

identifikační údaje. Závodní se při výkonu své činnosti považuje za

vedoucího zaměstnance.



HLAVA DRUHÁ



OBJEKTY, PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ



§ 3



Vstup do objektů a na pracoviště



(1) Závodní^4) určí způsob zabezpečení objektů pracovišť a zařízení na

povrchu proti vstupu nepovolaných osob a určí lhůty jejich kontrol. Za

způsob zabezpečení se nepovažuje pouhé označení tabulkami.



(2) Zabezpečení ústí podzemního díla na povrch proti vstupu

nepovolaných osob nesmí znemožnit odchod osob z podzemí při nebezpečí.



(3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí

pádu osob, nesmí být ponechány bez zakrytí, ohrazení nebo zasypání.



(4) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavci 1 se

uvede na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k

nim.



(5) Do podzemního díla označeného zákazem vstupu, bezpečnostní

tabulkou, laťovým křížem a podobně nebo znepřístupněného se smí

vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém závodní určí opatření k

zajištění bezpečnosti vstupujících osob.



(6) Do podzemí se nesmí vstoupit a zdržovat se v něm bez nasazené

ochranné přilby, a pokud pracoviště není osvětleno denním světlem, bez

osobního svítidla. Na povrchu se nesmí vstupovat bez ochranné přilby do

míst s nebezpečím pádu předmětů.



(7) Všechny osoby vstupující do podzemí se evidují. Je-li v podzemí

současně více než deset osob, vede se o nich dvojí nezávislá evidence.

Je-li někdo pohřešován, neprodleně se po něm zahájí pátrání.



§ 4



Sebezáchranné přístroje



(1) Tam, kde lze předpokládat výskyt nedýchatelného ovzduší, nesmí se

vstupovat do podzemí bez sebezáchranného přístroje.



(2) Sebezáchranný přístroj je dovoleno přidělit pouze tomu, kdo byl

seznámen a procvičen s jeho používáním. Procvičení se opakuje jednou za

dva roky.



§ 5



Objekty a zařízení



(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou je dovoleno provozovat a

používat jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty

a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem

odpovídají předpisům k zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti

provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou

konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na

bezpečný výrobek.^4a)



(2) Používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je

dovoleno pouze při dodržování pokynů nebo technických podmínek výrobce,

návodů a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení.



(3) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k

jejich obsluze. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou

určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených závodním.



§ 5a



Požadavky na objekty



(1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být

pevné, stabilní a nekluzké.



(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí

být navrženy a provedeny tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji

práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá

pracovní pohoda.^17)



(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být

tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost

pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.^17)



(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány,

uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat

tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu

nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. Musí být umožněno

bezpečné čištění oken a světlíků.



(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v

blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně

označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě

chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno

zranění zaměstnanců.



(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující

odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí

lze příslušnou činnost provést bezpečně.



(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich

zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů

a pracovišť.



(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:



a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné; pokud nejsou

průhledné, musí mít průhledné okénko,



b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,



c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být

zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,



d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být

označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř

bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,



e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není

bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále

přístupnými dveřmi pro průchod,



f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem

ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře

rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s

výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou,

musí umožňovat též ruční otevření,



g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným

zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně

viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.



(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo

odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.



(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní

přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové

potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani

zředěný.



(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.



§ 6



Prohlídky



(1) Pracoviště se obsadí, jen pokud bylo před zahájením práce včetně

přístupových cest prohlédnuto technickým dozorem^13) nebo předákem

vyškoleným a písemně ustanoveným pro výkon dozoru. Před obsazením

pracoviště se odstraní zjištěné závady. Pokud nelze závady

bezprostředně ohrožující bezpečnost práce a provozu odstranit, není

možné pracoviště obsadit.



(2) Na pracovištích ražeb tunelů, štol, komínů a protlaků a hloubení

jam a dále na pracovištích, kde při ražení je používána trhací práce, a

na pracovištích, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par a

prachů (dále jen „hořlavé plyny“), nebezpečí průvalu vod nebo

zvodněných materiálů, zajistí závodní jejich prohlídku technickým

dozorem nejméně jedenkrát ve směně, ve které je konána práce. Závodní

provádí prohlídku takového pracoviště nejméně dvakrát týdně.



(3) Technický dozor kontroluje při prohlídkách pracovišť dodržování

příslušné provozní dokumentace, stav pracoviště a přístupových cest,

stav bezpečnostních a technologických zařízení a strojů. Pokud nelze

zjištěné závady odstranit a zaměstnanci jsou zřejmě a bezprostředně

ohroženi, technický dozor zastaví na pracovišti práci a zařídí odchod

zaměstnanců na bezpečné místo. O tomto opatření ihned uvědomí

závodního. Výsledky prohlídek a určená opatření se zaznamenávají v den

kontroly do příslušné knihy.



(4) K zajištění bezpečnosti práce a provozu si závodní sousedících

podzemních děl bezodkladně sdělují všechny poznatky, které souvisí s

bezpečným a odborným řízením těchto děl.



(5) Prohlídku bezpečného stavu zpřístupněné jeskyně provádí denně před

zahájením provozu v ní pověřený zaměstnanec a jedenkrát za 6 měsíců

závodní. O obsahu a výsledku prohlídky neprodleně provede prohlížející

záznam.



(6) Prohlídkami podle odstavce 5 se ověřuje vždy alespoň



a) stav horninového masivu zpřístupněné části jeskyně a jeho zajištění

proti pádu horniny,



b) schůdnost a průchodnost cest a jejich osvětlení,



c) větrání a složení ovzduší,



d) vodní režim jeskyně a



e) funkčnost signalizace bezpečnostních zařízení.



(7) Organizace zajišťuje nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a

dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti

nebo agresivních látek. O provedené prohlídce a jejím obsahu provede

osoba provádějící prohlídku záznam.



HLAVA TŘETÍ



ZAMĚSTNANCI



§ 7



Zácvik



(1) Osnovu zácviku, dobu, po kterou zaměstnanec musí pracovat pod

dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, a způsob zkoušek určí

závodní podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny

předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními

předpisy.



(2) Zácvik může závodní prominout absolventům středních odborných a

vysokých škol a zaměstnancům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém

mají pracovat.



§ 8



Zařazování zaměstnanců



(1) Zaměstnanec smí být pověřen výkonem práce a zařazen na pracoviště,

je-li zdravotně způsobilý, a jen tehdy,



a) prošel-li zácvikem, pokud mu nebyl prominut dle § 7 odst. 2,



b) byl-li seznámen se zásadami bezpečného chování na pracovišti a s

místy a zdroji možného ohrožení a



c) byl-li seznámen s provozní dokumentací v rozsahu potřebném pro výkon

jeho práce.^5)



(2) Práci, při které hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (dále jen "práce

spojená se zvýšeným nebezpečím") může provádět jen pověřený

zaměstnanec. Taková práce se nesmí provádět bez provozní dokumentace a

bez nepřetržitého sledování pracovní činnosti a stavu pracoviště

určeným zaměstnancem (dále jen "stálý dozor").



(3) Stálý dozor může vykonávat pouze zaměstnanec, který byl se svými

právy a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se zaměstnanec určený

jako stálý dozor nesmí z místa výkonu vzdálit a nesmí se zaměstnávat

ničím jiným než dozorem.



(4) Organizace určí práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazu a pro

tyto práce ustanoví stálý dozor.



§ 9



Obsazení pracovišť



Obsadit pracoviště v podzemí jedním zaměstnancem je dovoleno tehdy,

je-li určen a zajištěn způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší

lhůty prohlídek pracoviště dozorčími orgány.



§ 9a



Zaměstnanci



(1) Zaměstnanci ověřují bezpečný stav pracoviště před započetím práce i

během ní. Při ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku

práci zastaví, oznámí toto ohrožení předákovi a postupují podle § 9b. V

práci je možno pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.



(2) Kromě případů uvedených v § 8 odst. 2 se nesmí vstupovat do

ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná

označení.



(3) Zaměstnanci používají přidělené osobní ochranné pracovní

prostředky, při práci postupují podle provozní dokumentace a předpisů k

zajištění bezpečnosti práce a provozu a volí takové pracovní postupy,

které jsou v souladu s pravidly bezpečné práce. Bez příkazu nadřízeného

nic nemění na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a

jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení,

nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.



(4) Zaměstnanci se nevzdalují ze svého pracoviště bez souhlasu předáka

nebo technického dozoru s výjimkou naléhavých důvodů, zejména hrozícího

nebezpečí, nevolnosti, náhlého onemocnění nebo úrazu. Odchod z

naléhavých důvodů bezodkladně ohlásí předákovi a technickému dozoru.



(5) Zaměstnanci dodržují pokyny vyplývající z bezpečnostních označení,

výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů

hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh, zejména při trhacích

pracích.



(6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím se nesmí používat

otevřený oheň ani kouřit. Ve výjimečných případech smí být použit

otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.



§ 9b



Nebezpečí



Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo

životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu

technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, pokud

nemůže toto nebezpečí odstranit sám, oznámí to ihned technickému dozoru

nebo inspekční službě a podle možnosti upozorní všechny fyzické osoby,

které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.



§ 10



Předák, předák pro ražení podzemních děl a předák pro hloubení

podzemních děl



(1) Skupinu dvou a více zaměstnanců řídí předák. Výkonem činnosti

předáka pověřuje zaměstnance technický dozor.



(2) Předákem pro ražení nebo hloubení podzemních děl může být jen

zaměstnanec s nejméně tříletou odbornou praxí při ražení nebo hloubení

důlních nebo podzemních děl a který složil zkoušku z odborných znalostí

a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

Výkonem činnosti předáka pro ražení nebo hloubení podzemních děl

pověřuje zaměstnance závodní. Rozsah, způsob a lhůty opakování zkoušek

určí organizace.



(3) Předák dbá na bezpečnost jemu svěřené skupiny a zajišťuje bezpečný

stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů

nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a

nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede jemu svěřenou skupinu na

bezpečné místo.



(4) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité

skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom

zprávu technickému dozoru před nástupem střídající směny.



HLAVA ČTVRTÁ



ZÁVAŽNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY, ZÁVAŽNÉ UDÁLOSTI, ZÁVAŽNÉ PROVOZNÍ NEHODY A

NEBEZPEČNÉ STAVY



§ 11



Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných

provozních nehod a nebezpečných stavů



(1) Organizace zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů,

závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů

příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.



(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy



a) smrtelný úraz,



b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo

funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně

průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který

nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje

závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, nebo



c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3

osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo

zraněno více než 10 osob.



(3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné

stavy, a to



a) zapálení a výbuchy hořlavých plynů,



b) požáry v podzemí a požáry na povrchu, které ohrožují osoby v

podzemí,



c) výskyt nedýchatelných plynů nebo škodlivin nad přípustnou mez v

podzemí,



d) závaly podzemních děl, jejichž zmáhání se předpokládá po dobu delší

než 24 hodin nebo jejichž účinky se projevily na povrchu,



e) průvaly vod, a to i povrchových, a zvodnělých materiálů do

podzemního díla,



f) únik a průsak nebezpečných látek do podzemních děl,



g) ztráta nebo prokázaná netěsnost radioaktivního zářiče, nebo jiné

nebezpečné stavy,



h) hledání pohřešované osoby, nebo



i) úmrtí osoby v podzemí.



(4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a

nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při



a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami

vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladů, odcizení či nalezení

výbušnin,



b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým

proudem^6), nebo



c) provozu těžních zařízení včetně úrazů vzniklých při provozu těžních

zařízení^7).



§ 11a



Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události,

nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie)



(1) Na místě, kde došlo k závažnému pracovnímu úrazu nebo k závažné

události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii),

nelze nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa

nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu zdraví a života

lidí a nezbytné záchranné práce k zajištění majetku a bezpečnosti

provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny

pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.



(2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného

stavu nebo závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci,

zejména náčrtek, plánek, fotografie.



(3) Organizace uchovává dokumentaci o závažném pracovním úrazu, závažné

události, nebezpečném stavu nebo závažné provozní nehodě 5 let.



§ 12



Plán zdolávání závažné provozní nehody



(1) Závodní zajistí v součinnosti s báňskou záchrannou službou před

zahájením činnosti prováděné hornickým způsobem vypracování plánu

zdolávání závažné provozní nehody^9) a jeho aktualizace tam, kde je

stanovena povinnost jeho zpracování.



(2) Plán zdolávání závažné provozní nehody je závazný pro všechny osoby

zdržující se v podzemí a objektech, pro které je vypracován.



(3) Tam, kde není stanovena povinnost zpracovat plán zdolávání závažné

provozní nehody, určí závodní způsob vyrozumění a zajištění osob

pověřených úkoly při likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a

zaměstnavatelů, které je nutno o havárii vyrozumět.



§ 13



Obsah havarijního plánu



(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.



(2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje



a) seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, které je nutno

povolat na místo havárie; jako prvního je nutno přivolat vedoucího

likvidace havárie,



b) seznam osob, organizací a orgánů, které je nutno informovat o

havárii,



c) povinnosti vybraných zaměstnanců při havárii.



(3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech

předvídatelných druhů havárie, jejichž výskyt na podzemní stavbě nebo

podzemním díle lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by

svými důsledky ohrozily osoby v podzemí, a určuje



a) způsob rychlého a spolehlivého vyrozumění osob ohrožených havárií,



b) způsob odvolání a záchrany osob, určení záchranných cest, komorových

úkrytů a podobně,



c) prostředky pro rychlé a účinné zdolávání havárie, hasební prostředky

a způsob zásobování požární vodou, havarijní sklady a skládky,



d) nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené

části podzemní stavby nebo podzemního díla.



(4) Operativní část dále stanovuje dobu, po jejímž uplynutí se při

přerušení větrání odvolají osoby z podzemí.



(5) Pohotovostní i operativní část obsahuje případná opatření ve vztahu

k sousedním podzemním stavbám a podzemním dílům, popřípadě k dolům a

povrchovým objektům.



(6) Mapovou část havarijního plánu tvoří



a) základní mapa závodu,^11)



b) mapa zdolávání havárií^12) s vyznačením vodních zdrojů použitelných

k hasebním účelům, skladišť výbušnin, skladišť hořlavých látek na

povrchu a rozvodů požární vody a požárních hydrantů, umístění

prostředků k záchraně osob, k jejich ošetření a dopravě.



§ 14



Zdolávání havárie



(1) Práce na záchranu osob a zdolávání havárie řídí vedoucí likvidace

havárie, kterým je závodní.



(2) Závodní může ustanovit zástupcem vedoucího likvidace havárie jiného

zaměstnance; tento však musí splňovat odbornou způsobilost^13)

závodního. Zástupce vedoucího likvidace havárie plní povinnosti

vedoucího likvidace havárie po dobu jeho nepřítomnosti.



(3) V době zdolávání havárie nesmí být vedoucí likvidace havárie

pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího

likvidace havárie.



(4) Vedoucí likvidace havárie se po obdržení zprávy o havárii

neprodleně ujme řízení jejího zdolávání. Po rozboru situace posoudí,

případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob

zdolávání a vydává, případně zkontroluje vydané příkazy k



a) záchraně osob, zejména jejich odvolání, odchodu nebo vyvedení z

ohrožené oblasti,



b) provedení evidence osob, které jsou v podzemí, a to zejména v

ohrožené oblasti,



c) provedení dalších opatření v operativní části havarijního plánu,

určených pro vzniklou havárii,



d) vyrozumění, případně povolání osob, orgánů, zaměstnavatelů a

organizací uvedených v pohotovostní části havarijního plánu podle druhu

havárie,



e) zákazu vstupu do podzemí, s výjimkou báňských záchranářů a osob,

které vstupují do podzemí na jeho písemný příkaz,



f) informování jiných právnických osob a osob, které by havárie mohla

ohrozit,



g) přísunu materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie.



§ 15



Seznamování s havarijním plánem



(1) Seznámení zaměstnance s havarijním plánem je podmínkou jeho

zařazení na pracoviště podle § 8.



(2) Seznámení zaměstnanců podle odstavce 1 se opakuje při každé změně

havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.



HLAVA PÁTÁ



DOKUMENTACE



§ 16



Provozní dokumentace



(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je tak touto

vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní

dokumentace, zejména technologický postup, pracovní postup, dopravní

řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní

dokumentaci schvaluje závodní.



(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost

pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a

způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění

bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu,

po kterou se na něm nepracuje.



(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s projektovou dokumentací,

požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu,

rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo

zařízení^23), technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení

nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.



(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace

upravená pro místní podmínky.



(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně

upravena.



(6) Zaměstnanci musí být před započetím práce seznámeni s provozní

dokumentací v rozsahu, který se jich týká.



(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném

pro zaměstnance, kteří jsou povinni ji dodržovat.



(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení

prací. Pokud při provádění prací došlo k úrazu smrtelnému, životu

nebezpečnému nebo hromadnému, musí být provozní dokumentace uchována

nejméně 5 let od úrazu.



§ 16a



Vedení děl v podzemí a požadavky na projektovou dokumentaci



(1) Vedení podzemního díla je dovoleno jen podle projektu, který

zpracoval báňský projektant^24), jehož odborná způsobilost byla ověřena

podle zvláštních předpisů^13).



(2) Podkladem pro zpracování projektu je geologický a

inženýrskogeologický průzkum, který musí být zpracován a vyhodnocen

podle zvláštních předpisů^25) před zahájením prací na projektu.

Výsledky geologického a inženýrskogeologického průzkumu musí poskytnout

dostatek informací pro zpracování projektové dokumentace.



(3) Součástí projektu musí být riziková analýza faktorů ovlivňujících

bezpečnost provádění díla a objektů v dosahu možného ovlivnění na

základě celkového vyhodnocení výsledků geologického a

inženýrskogeologického průzkumu. Projekt rozdělí horninový masiv do

kvazihomogenních celků a pro každý z celků určí způsob zajištění

stability výrubu a technologický postup prací.



(4) Projektová dokumentace stanoví také požadavky na náplň a rozsah

geomonitoringu, stanoví zónu ovlivnění s ohledem na vyvolané deformace

nadloží, seismické účinky a ovlivnění režimu podzemních vod.



(5) Součástí projektové dokumentace je výpočet, který modeluje chování

horninového masivu při ražbě v daném kvazihomogenním celku s navrženým

způsobem zajištění stability výrubu.



(6) Organizace zajistí pravidelné vyhodnocování geomonitoringu s

ohledem na případné dosažení varovných stavů a včasné použití

stanovených opatření k bezpečnému provádění.



§ 17



Inženýrskogeologická dokumentace



(1) Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována

geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která zajišťuje potřebné

informace o poměrech, ve kterých má být dílo bezpečně vedeno. V případě

předpokládaného výskytu podzemních kaveren, důlních a podzemních děl a

jiných anomálií, které mohou mít vliv na bezpečnost při vedení

podzemních děl, je nezbytné jejich ověření.



(2) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje zejména údaje o



a) rozdělení horninového masivu na kvazihomogenní celky obdobných

vlastností, o inženýrskogeologických vlastnostech horninového masivu a

uložení hornin vzhledem k čelbě a k líci výrubu, a to zejména z

hlediska vrstevnatosti, přetvárných a pevnostních vlastností hornin,

kvality a orientace vrstevních ploch, kvality výplně dutin a kaveren,

soudržnosti, nebezpečí vyjíždění a zavalování, propustnosti,

vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení,



b) průběhu geologických poruch, předpokládaných místech se zvýšenými

tlaky hornin, průběhu pokryvných útvarů, hloubce zvětrání a hladině

podzemní vody, výšce celkového a horninového prostředí, v případech

podzemních děl uložených mělce pod povrchem údaje o lokalizaci

oslabených zón v horninovém masivu s výrazně nižší strukturní pevností,

o místech prosakování a výtoku vody,



c) doporučených parametrech jednotlivých kvazihomogenních celků

horninového masivu pro výpočet horninového tlaku, dimenzování výztuže a

stanovení způsobu rozpojování a



d) hydrogeologických a plynových poměrech v rozsahu nutném pro

stanovení bezpečnostních opatření.



(3) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí

podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. Údaje o okolí

podzemního díla musí obsahovat i podrobné informace o seismických a

inženýrskogeologických poměrech, o charakteru nadzemní zástavby,

povrchu terénu a inženýrských sítích v dosahu možného ovlivnění

podzemním dílem, jejím stavu a odolnosti vůči projevům ražby.



(4) V inženýrskogeologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo

ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané.



(5) Pokud jsou v průběhu ražby zastiženy jiné inženýrskogeologické

poměry oproti projektu, je nutno před další ražbou tyto zhodnotit,

popřípadě provést změnu projektu nebo dodatečný inženýrskogeologický

průzkum. Rozsah a obsah dodatečného průzkumu určí báňský projektant,

který projekt zpracoval.



(6) Inženýrskogeologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby

podzemního díla.



(7) Při ražení musí být vyhodnocován vývoj deformací v čase pomocí

geomonitoringu stanoveného projektem. Při odchylných projevech vlivu

ražby na horninový masiv, podzemní dílo a objekty v nadloží oproti

předpokladu uvedenému v projektu je nutné provést přehodnocení

stanovených opatření k zajištění bezpečnosti provozu a objektů v

nadloží. V případě nezbytnosti je nutné upřesnit tato opatření na

základě nového statického výpočtu.



(8) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních

děl a vrtů.



§ 18



Dokumentace a záznamy



(1) Kromě dokumentace požadované zvláštními předpisy k zajištění

bezpečnosti práce a provozu organizace vede při činnosti prováděné

hornickým způsobem v podzemí



a) knihu směnového hlášení,



b) knihu příkazů a



c) knihu kontrol.



(2) Závodní určí, kde a jakým způsobem mají být uloženy a vedeny knihy

podle odstavce 1 písm. a) až c), a podle místních podmínek může též

určit, že tyto knihy budou sloučeny. Závodní může pověřit jiného

zaměstnance činností podle věty první.



(3) Knihy podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou vedeny ode dne zahájení

prací na pracovišti do dne ukončení činnosti prováděné hornickým

způsobem po jednotlivých kalendářních měsících v roce. Stránky musí být

označeny tak, aby je nebylo možno přečíslovat nebo změnit jejich

pořadí. Knihy musí být k dispozici v místě určeném závodním.



(4) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel a obdobné

záznamy, u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu

nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní

uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.



(5) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů

zaznamenávají zaměstnanci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak,

jsou záznamy uchovány nejméně jeden rok.



(6) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění

bezpečnosti práce a provozu vede organizace záznamy.



§ 18a



Kniha směnového hlášení



Záznamy v knize směnového hlášení provádí závodním pověřený zaměstnanec

v příslušné směně; zaznamenává zejména podstatné údaje o



a) stavu pracoviště z hlediska bezpečnosti práce a provozu,



b) časovém průběhu činností v průběhu směny - základní operace; o

speciálních činnostech budou záznamy vedeny samostatně,



c) důvodech a časovém průběhu přerušení a obnovení razících nebo

hloubících prací,



d) závažných pracovních úrazech, závažných provozních nehodách a

nebezpečných stavech, pokud nejsou vedeny samostatně,



e) čase zahájení činnosti, provádění prací a ukončení činnosti

subdodavatelů, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,



f) seznámení a poučení zaměstnanců se změnami v bezpečnosti práce a

bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně,



g) seznámení a proškolení osob zdržujících se v podzemním díle s

podmínkami bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje

nejsou vedeny samostatně, a



h) vlivech nepředpokladatelných projevů v důsledku ražby, hloubení nebo

prováděných trhacích prací oproti provozní dokumentaci.



§ 18b



Kniha příkazů



Záznamy v knize příkazů obsahují zejména údaje o



a) příkazech závodního k odstranění nedostatků a nebezpečných stavů,



b) příkazech technických dozorů k řešení odstranění okamžitých

nedostatků a nebezpečných stavů,



c) příkazech závodního k realizaci změn projektové dokumentace

navržených zodpovědným báňským projektantem, který projekt zpracoval, a



d) příkazech a pokynech závodního stanovujících nápravná opatření ke

zjištěným výsledkům geotechnických měření.



§ 18c



Kniha kontrol



Záznamy v knize kontrol provádí závodním pověřený zaměstnanec. Vložení

protokolů, zápisů nebo vepsání záznamu musí být provedeno v den

kontroly. Kniha kontrol dokumentuje zejména údaje o



a) prohlídkách a záznamech kontrolních orgánů a jejich závěrech,



b) doporučených odchylkách nebo doporučených operativních změnách

projektové dokumentace podepsaných báňským projektantem, který projekt

zpracoval,



c) výsledcích kontrolní činnosti báňského projektanta, který projekt

zpracoval a která je prováděna minimálně jedenkrát týdně,



d) provádění a výsledcích geotechnických měření,



e) nepředpokládaných vlivech na povrch v důsledku ražby, hloubení nebo

trhacích prací a



f) výsledcích provedených kontrol ostatních techniků.



§ 19



Uchování dokumentace



(1) Dokumentace a záznamy uvedené v § 16 a 18 zaměstnavatel uchovává

nejméně rok od ukončení prací, pro které je vypracována. Pokud při

provádění prací došlo k hromadnému, životu nebezpečnému nebo smrtelnému

úrazu, provozní dokumentaci uchovává nejméně pět let po roce, kdy se

úraz stal.



(2) Uchovávání dokumentace uvedené v § 17 se řídí zvláštním

předpisem.^14)



ČÁST DRUHÁ



VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE



HLAVA PRVNÍ



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



§ 20



zrušen



§ 21



Ústí děl v podzemí a východy z pracovišť



(1) Závodní určí způsob zajištění ústí děl v podzemí proti pádu osob,

hornin a předmětů.



(2) Předměty a vytěžená hornina nesmí být uloženy způsobem umožňujícím

pád do díla v podzemí či jeho porušení nadměrným zatížením.



(3) Každé pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ.



§ 22



Ochrana podzemních děl, inženýrských sítí a jiných objektů



(1) Projekt pro vedení podzemního díla pod souvislou zástavbou vymezí

pásma předpokládaných poklesů a uvede hodnoty dovolených poklesů

stavebních objektů a inženýrských sítí v závislosti na použité

technologii a vlastnostech horninového masivu. Projekt dále určí způsob

a četnost měření konvergencí líce výrubu v době výstavby podzemního

díla a jejich dovolené hodnoty, měření posunů stavebních a jiných

objektů; při použití trhacích prací i měření seismického zatížení.



(2) V prostoru podzemního díla raženého z povrchu ústícího na povrch

nebo vedeného mělce pod povrchem musí být zjišťovány



a) inženýrské sítě a kabelová vedení,^15)



b) podzemní prostory,



c) prosakování nebo výron škodlivých látek,



d) stavební a jiné dotčené objekty nebo archeologické památky,



e) vzdálenost komunikací a povaha provozu na nich a ražení smí být

zahájeno, byl-li ověřen jejich stav a provedena potřebná opatření.

Pokud se tyto skutečnosti zjistí během ražení, učiní se potřebná

opatření nebo se práce zastaví.



HLAVA DRUHÁ



VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE



§ 23



Technologický postup a provozní řád



(1) Podzemní dílo smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny jen

podle technologického postupu zajišťujícího bezpečný pracovní postup.

Technologický postup musí být v souladu s projektem podle § 16a.



(2) Technologický postup určí



a) směr a úklon ražení nebo hloubení a průřez podzemního díla,



b) maximálně přípustnou délku záběru, způsob a postup rozpojování

hornin a členění čelby,



c) bezpečnostní opatření při ražení nebo hloubení podzemního díla nutná

z důvodů blízkosti jiných podzemních prostor, inženýrských sítí,

kabelových vedení a pro bezpečnost povrchových objektů v nadloží včetně

návrhu preventivních stabilizačních opatření,



d) předpokládané inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry,



e) druh, způsob a lhůty budování výztuže, její vzájemnou vzdálenost a

nejvýše dovolenou vzdálenost od čelby, požadované náběhy pevností

betonu, způsob zakládání a vyplnění volných prostor za výztuží, druh

prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže, pravidla pro bourání

prozatímní výztuže, zásobu hmot pro výztuž, lhůtu pro zřízení trvalé

výztuže,



f) způsob větrání pracoviště,



g) způsob zneškodňování prachu,



h) způsob odvodňování,



i) zvláštní opatření proti průvalu vod a zvodněných materiálů, porušení

stability horninového masivu v okolí výrubu, případně jiným nebezpečím,



j) strojní a elektrická zařízení pro ražení, větrání, vyztužování a

dopravu,



k) rozsah a organizaci dopravy na pracovišti,



l) postup a návaznost jednotlivých technologických operací,



m) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,



n) osobní ochranné pracovní prostředky,



o) další opatření, vyžadují-li je zvláštní podmínky, zejména při

očekávání zvýšených deformací výrubu, tvorby nadvýrubů, vyjíždění

hornin z čelby a podobně,



p) prostředky pro nouzový výstup z jámy nebo šachtice a jejich

umístění,



q) postup při dosažení varovných a havarijních stavů zjištěných v rámci

geotechnického monitoringu a



r) vzdálenost čeleb dílčích výrubů, nebo čeleb paralelně ražených

podzemních děl.



(3) Přílohu technologického postupu tvoří nákres příčného, případně i

podélného průřezu díla v podzemí s vyznačením umístění výstroje a

dopravního zařízení.



(4) Jeskyně přístupná veřejnosti smí být provozována v souladu s

provozním řádem, který určí podmínky pro vstup osob do jeskyně.

Provozní řád obsahuje také



a) řešení mimořádných událostí,



b) rozsah a obsah prohlídek podle § 6 odst. 5 a 6,



c) opatření k naplnění požadavků stanovených v povolení k provozu,



d) zajištění náhradního zdroje osvětlení,



e) vybavení osobními svítidly,



f) zajištění nezávadného ovzduší, a to i s ohledem na vliv vnějších

klimatických podmínek.



§ 24



Výztuž děl v podzemí



(1) Dílo v podzemí musí být vyztuženo tak, aby se zabránilo pádu

horniny. Jeho výztuž musí zároveň zabránit nežádoucímu uvolňování

horninového masivu a jeho pronikání do něj, a tím i možnému ohrožení

povrchových objektů.



(2) Dílo v podzemí je povoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v

něm nehrozí nebezpečí pádu horniny nebo pokud případné deformace

neohrozí objekty v nadloží.



§ 25



Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty



(1) Razicí a tunelovací stroj smí být uveden do chodu až po odchodu

všech osob z dosahu rozpojovacího orgánu stroje. Do prostoru před

rozpojovací orgán stroje, mimo případů výměny řezných nástrojů, údržby

a vyztužování v místě poruch, nesmí nikdo vstoupit. Před vstupem do

tohoto prostoru se ověří, zda nehrozí nebezpečí pádu horniny a zda je

stroj zajištěn proti uvedení do chodu.



(2) Posunovat razicí a tunelovací stroj a štít je dovoleno, jen

nebude-li nikdo tímto posunem ohrožen.



(3) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže pomocí ukladače, se

nesmí konat práce, která s osazováním bezprostředně nesouvisí.



(4) Pod pracovními plošinami se smí osoby zdržovat, jen nejsou-li tam

ohroženy pádem horniny nebo předmětu.



§ 26



Ražení protlačováním



(1) Při uvedení hydraulického agregátu do chodu se v blízkosti

hydraulických částí stroje smí zdržovat jen ten, kdo stroj ovládá. Při

posunu smí být u čelby jen ten, kdo dává návěští obsluze protlačovacího

zařízení.



(2) V protlačované rouře a ve vstupní jámě smí být při posunu prováděny

pouze práce spojené s usměrňováním pohybu roury.



(3) Ruční těžení hornin na čelbě se dovoluje pouze v rourách o průměru

nejméně 0,8 m. Při průměru menším než 1 m je zaměstnanec na čelbě

připoután k zajišťovacímu lanu a jištěn dalším zaměstnancem z místa

mimo protlačovanou rouru.



§ 27



Ražení tunelů a velkoprostorových podzemních děl



(1) Do doby zřízení trvalé výztuže tunelu a velkoprostorového

podzemního díla musí být umožněna kontrola stability a případné

obtrhávání boků a stropu.



(2) Ražení s předraženou štolou je dovoleno pouze tehdy, je-li pro

ražbu předrážky použita taková technologie, která nezhorší podmínky

ražení tunelu.



(3) Při ražení členěnou čelbou nesmí být při odtěžování rubaniny z

horních stupňů nikdo ohrožen na dolních stupních. Současné obsazení

více stupňů čelby se dovoluje pouze tehdy, je-li udržen bezpečný

přístup na ně a zajištěna stabilita horních stupňů; zařízení a osoby

nesmí být ohroženy pádem ani sesutím.



§ 28



Použití observačních tunelovacích metod



(1) Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při

použití observačních metod dále stanoví



a) na základě výsledků inženýrskogeologického průzkumu prognózu

rozdělení horninového masivu v trase a okolí díla do kvazihomogenních

celků s uvedením předpokládaného chování horninového masivu při ražbě,



b) rozdělení raženého úseku díla do technologických tříd výrubu podle

předpokládaných inženýrskogeologických podmínek v daném kvazihomogenním

celku a



c) možnosti úpravy způsobu zajištění stability výrubu v dané

technologické třídě výrubu na základě skutečných inženýrskogeologických

podmínek zastižených při ražbě.



(2) Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena

odborným znalcem^26).



(3) Technologická třída výrubu určí zejména



a) způsob členění výrubu na dílčí výruby,



b) maximální vzdálenosti čeleb jednotlivých dílčích výrubů a požadavky

na případné uzavření profilu dílčího výrubu nebo celého díla v

závislosti na vzdálenosti od čelby, nebo na čase,



c) maximální a doporučenou délku záběru výrubu,



d) způsob zajištění stability výrubu včetně čelby ve vztahu k časovému

provedení výrubu,



e) způsob rozpojování horninového masivu,



f) rychlost ražby,



g) maximální očekávanou deformaci horninového masivu a její vliv na

systém ostění - hornina,



h) varovné stavy z hlediska zajištění stability výrubu, únosnosti

systému ostění - hornina, přípustných deformací výrubu a zajištění

stability objektů v nadloží. Varovný stav může být kromě hodnoty určen

i předpokládaným vývojem sledované veličiny v čase a



i) doporučení pro provádění doprovodných opatření při dosažení

varovného stavu.



(4) Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány

výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí

být dokladován na rozvinutém plášti ostění.



(5) Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do

technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických

podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí

geotechnik a schvaluje závodní.



(6) Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability

výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu

ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a

hydrogeologickými podmínkami.



(7) Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní

stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména



a) staničení čelby,



b) čas provedení záběru,



c) délku záběru,



d) způsob rozpojování a



e) minimální obsah prvků zajišťující stabilitu výztuže, a to zejména

příhradových rámů, výztužných sítí, kotvení, tloušťky a kvality betonu,

zajištění stability čelby, nadvýlomu a injektáže.



§ 29



Ražení v tunelovacích rámech z ploché oceli



(1) Vzdálenost dřevěných prahů, na které se staví tunelovací rámy, smí

být nejvýše 1 m. Rámy jsou navzájem rozepřeny.



(2) Pažení musí být zatahováno průběžně s postupem ražby, a to po celém

obvodu díla, a přitlačuje se k líci výrubu odstavnými klíny.



§ 30



Ražení komínů



(1) Komín nemusí mít samostatné lezní oddělení, pokud je zajištěna

možnost dorozumění mezi zaměstnanci u paty komína a na čelbě komína.

Vstup do komína bez předchozího dorozumění je zakázán. Po dobu chůze

nebo jízdy v komíně je veškerá jiná práce zakázána.



(2) Současná práce v různých úrovních komína je dovolena pouze tehdy,

pokud zaměstnanci nejsou vzájemně ohroženi. Zvláštní opatření na

ochranu zaměstnanců při těchto pracích určí technologický postup.



§ 31



Ražení pomocí razicích plošin



(1) Technologický postup určí lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin

raženého díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.



(2) Materiál dopravovaný razicí plošinou nesmí ohrožovat osoby a

znemožňovat výstup na pracovní plošinu.



§ 32



Hloubení šachtic a studní



(1) Hloubení šachtice a studny (dále jen "šachtice") je dovoleno pouze

tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:



a) ústí šachtice na nakloněném povrchu je zajištěno tak, aby srážková

voda nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí,



b) v šachtici hlubší než 5 m je zřízen ve výšce 2 až 4 m nad dnem

ochranný poval. Za poval se považuje i plné odpočívadlo lezního

oddělení. U šachtic do průřezu 2,5 m2 je možno místo povalu zřídit plné

ohražení ohlubně do výše 1,1 m,



c) šachtice do hloubky 15 m je vybavena alespoň pevným žebříkem.

Šachtice hlubší než 15 m je vybavena samostatným lezním oddělením s

odpočívadly o svislé vzdálenosti menší než 5 m. Lezní oddělení může být

nahraženo svislým žebříkem s ochranným košem. V šachtici, kde se lze

při lezení opřít o stěnu, je možno od ochranného koše upustit nebo

použít provazového žebříku. Při těžbě v šachtici do průřezu 2,5 m2

nesmí zůstat žebřík v průřezu šachtice.



(2) Pokud není lezní oddělení od těžního prostoru odděleno pažením, je

současná těžba a chůze osob zakázána.



(3) Vstup do šachtice je zakázán, pokud není připraveno lano nebo

žebřík pro nouzový výstup.



(4) Práce v šachtici je dovolena pouze tehdy, je-li na ohlubni stále

přítomen nejméně jeden zaměstnanec.



(5) Šachtice, která ztratila svůj význam, a podzemní díla z ní vyražená

musí být po pořízení dokumentace neprodleně likvidována. Způsob

likvidace určí projekt.



§ 33



Hloubení stavebních šachet



(1) Stavební šachtu hlubší než 5 m je dovoleno dále hloubit a

provozovat pouze, je-li vybavena samostatným lezním oddělením. Lezní

oddělení musí splňovat tyto konstrukční požadavky:



a) svislá vzdálenost mezi odpočívadly může být nejvýše 5 m,



b) mezera pažení oddělující lezní oddělení od těžního prostoru může být

nejvýše 0,1 m,



c) konstrukce musí zajišťovat ve všech směrech ochranu proti pádu do

hloubky.



(2) Lezní oddělení je dovoleno nahradit svislým žebříkem s ochranným

košem, který je umístěn nejméně 0,5 m od prostoru dosahu těžní nádoby.



(3) Technologický postup určí způsob a prostředky pro nouzový výstup ze

stavební šachty a místo jejich uskladnění nebo umístění.



§ 34



Hloubení, prohlubování a rekonstrukce jam



(1) K ochraně osob na dně jámy musí být zřízen ochranný poval provedený

podle zvláštního předpisu.^7)



(2) Používá-li se k hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci těžní

zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno k jiným účelům.



(3) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jam určí projekt také

bezpečnostní opatření, zejména k ochraně osob před pádem do jámy,

opatření proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního

povalu.



§ 35



Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách



(1) Hloubení v horninách, kde lze očekávat výrony vod nebo plynů,

průvaly vod nebo zvodněných materiálů, je dovoleno pouze po ověření

horniny do vzdálenosti určené projektem nebo technologickým postupem.



(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na hloubení jam, jejichž dno je

zpevněno injektáží nebo zmrazováním.



(3) Při hloubení a prohlubování jam pomocí zmrazování určí projekt nebo

technologický postup zvláštní opatření k zabránění vzniku ledových

krápníků v profilu jámy nebo opatření k jejich včasnému odstraňování a

zvýšení četnosti kontrol návěštních zařízení.



§ 36



Hloubení jam s předvrtem nebo s předrážkou



(1) Práce na dně jámy bez zajištění proti pádu do předvrtu nebo

předrážky je zakázána. Projekt nebo technologický postup určí způsob

zajištění, jakož i způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců při

odtěžování pod spodním ústím předvrtu nebo předrážky.



(2) Závodní určí způsob uvolnění a odtěžení horniny při ucpání předvrtu

nebo předrážky. Tyto práce se provádějí za stálého dozoru.



§ 37



Podzemní sanační práce



(1) Podzemní sanační práce smí být zahájeny až po ověření stavu

podzemních i povrchových objektů a okolí v rozsahu předpokládaného

vlivu těchto prací.



(2) Podzemní prostor, ve kterém jsou sanační práce vykonávány, musí být

řádně zajištěn.



§ 38



Výkopy a propadliny



(1) Boky výkopu musí být zajištěny proti zavalení při dosažení hloubky

1,5 m; v nesoudržných horninách nebo tam, kde lze očekávat vnější vlivy

(například seismické namáhání), od hloubky 0,7 m.



(2) Při zmáhání nebo zpřístupňování propadliny je nutno postupovat od

předpokládané vnější hrany propadliny k otvoru, případně středu

propadliny. Opatření pro případ sesuvu nebo propadnutí určí provozní

dokumentace.



(3) Je zakázáno ponechat nezajištěný materiál pod větším úklonem, než

je sypný úhel materiálu.



(4) Odstraňování nebezpečných převěsů se provádí za stálého dozoru.



§ 39



Bourací práce v podzemí



(1) Před započetím bourání je nutno vymezit ohrožený prostor. Tento

prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob.



(2) Projekt nebo technologický postup bouracích prací určí opatření

proti ohrožení sousedních konstrukcí, výztužních a stavebních prvků a

způsob statického zajištění ohrožených objektů.



(3) Bourací práce nad sebou jsou zakázány. Ústupová cesta z pracoviště

musí být stále volná.



(4) Stropní konstrukce nesmí být zatěžována nad únosnost uvedenou v

provozní dokumentaci.



(5) Pro opuštění pracoviště při ohrožení se určí nouzový signál výrazně

odlišný od ostatních používaných signálů. S nouzovým signálem je nutno

seznámit všechny zaměstnance zúčastněné na bouracích pracích.



§ 40



Údržba děl v podzemí



(1) Vstup do díla v podzemí nebo jeho části, jehož stav ohrožuje

bezpečnost osob, je dovolen jen za účelem odstranění nebezpečného

stavu, a to na písemný příkaz.



(2) Zmáhací práce se provádějí podle technologického postupu. Jeho

vypracování se nepožaduje, jde-li o zdolávání havárie.



§ 41



Plenění výztuže



Při plenění výztuže se zaměstnanci smí zdržovat jen v zajištěném

prostoru s volnou ústupovou cestou. Jiné práce se smí současně provádět

jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost osob.



HLAVA TŘETÍ



TRVALÁ VÝZTUŽ (OSTĚNÍ) DĚL V PODZEMÍ



§ 42



Stříkaný beton



(1) Použití stříkaného betonu určí projekt nebo technologický postup,

který obsahuje zejména



a) zásady výroby dopravy a ukládání směsi,



b) lhůty a způsob kontroly hotové výztuže,



c) prostředky pro ochranu zaměstnanců před odletující směsí,



d) velikost nadvýrubu, který je možno zastříkat přes osazenou výztužnou

síť.



(2) Za armovací sítí nesmí vznikat dutý prostor.



§ 43



Doprava a ukládání betonové směsi



(1) Betonovou směs je dovoleno dopravovat a ukládat jen takovým

způsobem, aby zaměstnanci nebyli ohroženi zavalením betonovou směsí

nebo zabořením do ní.



(2) Dorozumění mezi místem ovládání zařízení pro dopravu betonové směsi

a místem ukládání zajišťuje vhodná signalizace. Od této je možno

upustit v případě vzájemné viditelnosti.



(3) Technologický postup určí zejména



a) způsob uložení a spojení potrubí, hadic, dopravníků a jiných

zařízení pro dopravu betonové směsi tak, aby nemohl způsobit přetížení

nebo nadměrné namáhání výztuže, výstroje, lešení nebo bednění a

ohrožení bezpečnosti práce a provozu,



b) způsob čištění potrubí,



c) nosnost závěsů potrubí s přihlédnutím k váze plného potrubí a na

případné rázy.



(4) Při dopravě spádovým potrubím je každou trubku nutno upevnit k

výstroji nebo závěsnému lanu.



(5) Při dopravě betonové směsi nesmí docházet k přehýbání hadice.



§ 44



Bednění



(1) Bednění a odbedňování se provádí podle technologického postupu,

který určí zejména



a) způsob zajištění těsnosti, únosnosti a prostorové tuhosti bednění,



b) únosnost podpěrných konstrukcí bednění,



c) minimální pevnost betonu, při které lze konstrukci odbednit,



d) náplň kontroly bednění a podpěrné konstrukce před započetím

betonáže,



e) u nafukovacího bednění i kontrolu na stanovený vnitřní tlak v

průběhu betonáže.



(2) Používá-li se posuvné bednění, technologický postup dále určí



a) způsob překládání sekcí a betonovací koncovky,



b) způsob dorozumění mezi místem obsluhy a pohonnou stanicí při tažení

bednění.



(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na bednění jednoduchých prvků

nebo bednění do výše 1 m.



§ 45



Montáž skládaného ostění



(1) Montáž ostění skládaného ze stavebních prvků je dovolena jen pomocí

ukladačů. Vrátek lze k této činnosti použít jen při zřizování

pracoviště pro ukladač, výměně prvků, při montáži spojovacích prvků a

zámkových kusů a v případech, kdy celková délka úseku skládaného ostění

nepřesáhne 10 m.



(2) Uvolnění osazovaného prvku z ramene ukladače je dovoleno jen tehdy,

je-li zajištěn proti pádu. Ponechat prvek ostění zavěšený na rameni

ukladače je zakázáno.



(3) Při montáži ostění pomocí vrátku je nutno prvek ostění připojit k

lanu vrátku tak, aby byla zaručena bezpečnost připojení a manipulace.

Při zdvihání je zakázáno přepojovat prvek z lana jednoho vrátku na lano

druhého vrátku a odpojovat lano od prvku, který nebyl bezpečně zajištěn

proti pádu.



§ 46



Kotvení a svorníková výztuž



(1) Svorníkovou výztuž je dovoleno použít jen tam, kde je zaručena

potřebná pevnost jejího zakotvení.



(2) Provozní dokumentace určí způsob a lhůty provádění kontrol

únosnosti svorníků při osazení a při plném zatížení.



(3) Svorníky je nutno osazovat postupně od zajištěného prostoru směrem

k nezajištěnému.



(4) U svorníků upnutých na konci vrtu musí patka s podložkou pevně

doléhat na líc výrubu.



§ 47



Injektáž



Injektáž se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který

určí zejména



a) nejvyšší injektážní tlak,



b) místo, kde se smí zdržovat obsluha soupravy, aby byla chráněna před

možnými účinky prováděných prací,



c) vybavení a způsob zaústění injektážní jehly do otvorů ve výztuži

nebo vývrtu tak, aby se ne-mohla tlakem injektážní hmoty uvolnit,



d) způsob spojení hadic, jakož i způsob napojení injektážní jehly.



§ 48



Podzemní stěny, vrtané piloty pro výztuž (ostění)



Výstavba podzemní stěny a vrtaných pilot pro výztuž (ostění) se provádí

podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména



a) postup výkopových prací,



b) stabilitu podzemních stěn v průběhu výkopu i po jeho dokončení,



c) dobu, po jejímž uplynutí podzemní stěna dosáhne potřebné únosnosti,



d) množství hmot, které musí být v zásobě k dispozici pro zahuštění

suspenze v rozsahu prováděných prací,



e) opatření při prudkém poklesu hladiny suspenze v rýze nebo vrtu,

včetně opatření k zajištění okolí.



HLAVA ČTVRTÁ



ODVALY



§ 49



Odval je provozován^16) podle technologického postupu, který určí

zejména



a) způsob ukládání a odběr hmot,



b) zneškodňování prachu,



c) bezpečnostní opatření při provozu strojů a zařízení,



d) stabilitu odvalu.



ČÁST TŘETÍ



VĚTRÁNÍ



§ 50



Složení ovzduší



(1) V dílech v podzemí, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat

osoby, musí ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a

koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto

hodnoty:



a) kysličníku uhelnatého (CO) 0,003 %



b) kysličníku uhličitého (CO2) 1,0 %



c) kysličníků dusíku (nitrozní plyny) (NO + NO2) 0,00076 %



d) sirovodíku (H2S) 0,00072 %.



(2) Do podzemí musí být dodáváno takové množství čerstvých větrů, aby

bylo dodrženo složení ovzduší podle odstavce l.



(3) Při zjištění plynných škodlivin v ovzduší nad hodnoty uvedené v

odstavci 1, jiných hořlavých plynů nebo jiných plynných škodlivin^17)

je nutno provoz v díle v podzemí zastavit. Práce je možno obnovit jen

se souhlasem obvodního báňského úřadu.



(4) Pokud složení ovzduší nevyhovuje podmínkám stanoveným v odstavci 1,

je nutno dílo označit zákazem vstupu nebo znepřístupnit.



(5) V jeskyni musí být ověřen vliv vnějších klimatických podmínek na

větrání.



§ 51



Způsob větrání



(1) Díla v podzemí musí být větrána. Způsob větrání, druhy zařízení pro

rozvod větrů a podobně určí projekt. Dále projekt řeší případy možného

průniku hořlavých plynů.



(2) Přirozeným větráním nebo difuzí je dovoleno větrat tehdy, jestliže

nelze předpokládat překročení koncentrací uvedených v § 50 odst. 1

písm. a) až d). V ostatních případech musí být zřízeno umělé větrání.



(3) Je-li projektem určeno umělé větrání, je nutno větrat nepřetržitě

po dobu přítomnosti osob v podzemí. Závodní určí potřebný časový

předstih spuštění větrání před vstupem osob do podzemí a opatření k

zajištění bezpečnosti práce a provozu při přerušení umělého větrání při

jeho poruše.



(4) Námrazy v úvodním podzemním díle nebo nad ním se musí odstraňovat

nebo jiným způsobem zabezpečit, aby neohrožovaly bezpečnost práce a

provozu. Otevřený oheň k přímému ohřívání vtažných větrů nesmí být

použit.



§ 52



Hlavní ventilátor



(1) Má-li být podzemní dílo nebo podzemní stavba větrána průchodním

větrním proudem a není-li tlakový spád určený projektem docílen

přirozeně, musí být instalován ventilátor k vytvoření potřebného

tlakového spádu (dále jen "hlavní ventilátor"). Hlavní ventilátor musí

být vybaven zařízením pro měření tlakového spádu.



(2) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při

podstatné změně jeho parametrů je nutno ověřit jeho provozní

charakteristiku.



(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství je nutno podrobně

zkontrolovat nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčistit a

nakonzervovat.



(4) O provozu a kontrolách hlavního ventilátoru se vede kniha.



§ 53



Rozvod větrů



(1) Všechna nežádoucí spojení ve větrní síti je nutno izolovat.



(2) Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat otevřené

zbytečně. Jakmile pomine jejich potřeba, je nutno je vysadit nebo

zajistit v otevřené poloze.



(3) Tam, kde otevření dveří narušuje řádné větrání, je nutno postavit

nejméně dvoje dveře v takové vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy

uzavřeny.



(4) V místech, kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní

dveře a netěsnost nenaruší rozvádění větrů, je možno použít větrní

závěsy nebo jednoduché dveře.



§ 54



Větrání separátní a stlačeným vzduchem



(1) Separátní větrání musí být zřízeno, pokud složení ovzduší

nevyhovuje požadavkům § 50.



(2) Tam, kde není možno z technologických důvodů, například při použití

razicích plošin, při ražbě maloprofilových podzemních děl nebo protlaků

zřídit separátní větrání, smí být větráno stlačeným vzduchem.



(3) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního

proudu odebíráno více větrů, než je objemový průtok tohoto větrního

proudu.



(4) Lutnový tah je nutno vyvést do průchodního větrního proudu nebo na

povrch do takové vzdálenosti, aby použité větry nebyly znovu vedeny do

neproraženého podzemního díla.



(5) Ovládání prvního ventilátoru separátně větraného podzemního díla je

dovoleno jen z průchodního větrního proudu nebo povrchu.



(6) Použity smí být jen lutny z materiálu, který vylučuje šíření

požáru.



(7) V prostoru čelby separátně větraného podzemního díla je možno pro

zlepšení větrání použít vedlejší lutnový tah.



(8) Druh separátního větrání, druh a umístění ventilátorů a tlumičů

hluku, druh a průřez luten včetně jejich vyvedení do průchodního

větrního proudu nebo na povrch, jejich vzdálenost od čelby,

prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob

likvidace odváděného prachu určí projekt nebo technologický postup.



(9) Separátní větrání smí být přechodně zastaveno za podmínek, které

určí závodní.



§ 55



Větrání podzemních provozoven



(1) Vozovnu důlních lokomotiv, provozovnu strojů s naftovými motory,

elektrickou stanici, obložený sklad výbušnin a sklad hořlavých kapalin

a tuhých maziv je nutno větrat průchodním větrním proudem nebo musí být

vybaveny separátním větráním.



(2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v

ovzduší větší než 0,5 %. Požadavky uvedené v § 50 odst. 3 musí být

splněny při překročení této hodnoty. Požaduje se nejméně

dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána

separátním větráním, nesmí být ventilátor umístěn uvnitř nabíjecí

komory. Provoz usměrňovacího agregátu je nutno funkčně vázat na provoz

ventilátoru.



(3) Ve skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se

manipuluje s těmito látkami nebo plyny, se požaduje nejméně čtyřnásobná

výměna vzduchu za hodinu.



(4) Větrání komory s olejovým transformátorem nebo elektrickým

zařízením s olejovou náplní a skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv

je nutno uspořádat tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k

ovětrávání pracovišť.



§ 56



Kontrola složení ovzduší v podzemí



(1) Závodní určí druhy škodlivin,^17) které mají být zjišťovány,

četnost a místa jejich zjišťování. Tam, kde vznikne podezření výskytu

plynných škodlivin, je nutno je zjišťovat vždy.



(2) Výsledek kontroly složení ovzduší na pracovišti musí ten, kdo ji

provedl, sdělit předákovi.



§ 57



Měření a odběry vzorků ovzduší v podzemí



(1) Ve všech používaných podzemních dílech je nutno měřit nejméně

jedenkrát za půl roku objemový průtok a teplotu větrů a odebrat vzorky

ovzduší k provedení rozboru na kyslík, kysličník uhelnatý a kysličník

uhličitý.



(2) Závodní určí lhůty odběru vzorků ovzduší pro zjištění koncentrace

nitrozních plynů a kysličníku uhelnatého na místech, kde je prováděna

trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů. Odběrem vzorků

ovzduší je namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po

odstřelu a celosměnový průměr nejvyšších dovolených škodlivin v

ovzduší.^17)



(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů je nutno jednou za tři měsíce

odebírat vzorek ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, stejně také v

místech, kde je nebezpečí nahromadění jiných plynů, a to v době, kdy

lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.



(4) Rozbor vzorků ovzduší pro zjištění jejich plynných složek smí být

nahrazen měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního

předpisu.^18)



ČÁST ČTVRTÁ



POŽÁRNÍ OCHRANA V PODZEMÍ



§ 58



Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím



(1) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím určí závodní. Vždy se však

za prostor se zvýšeným požárním nebezpečím považuje



a) dílo v podzemí s hořlavou výztuží,



b) objekt a zařízení nad jamou nebo šachticí,



c) prostor strojů a zařízení, v jejichž nádržích a rozvodech je více

než 40 l hořlavých kapalin,



d) sklad hořlavých materiálů,



e) podzemní provozovna,



f) provozovaný sklad výbušnin.



(2) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím musí být opatřeny tabulkou

s vyznačením zákazu kouření umístěnou před vstupem do tohoto prostoru.



(3) Z podzemí a z prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu

musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.



§ 59



Použití otevřeného ohně



(1) Použití otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných

případech se souhlasem závodního, v prostoru se zvýšeným požárním

nebezpečím jen na jeho písemný příkaz.



(2) Písemný příkaz k použití otevřeného ohně v místě se zvýšeným

požárním nebezpečím určí zejména



a) pracoviště, místo, druh a rozsah prací,



b) přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a dobu jejich

použití,



c) bezpečnostní opatření k zabránění vzniku požáru,



d) pohotovost hasicích prostředků,



e) provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím

skončení,



f) zaměstnance k výkonu stálého dozoru,



g) zaměstnance obsluhujícího určené zařízení,



h) zaměstnance dozírajícího na pracoviště a jeho okolí

§ 18.



(3) Zaměstnanci určenému k výkonu stálého dozoru je nutno, kromě

povinností stanovených v § 8 odst. 3, prokazatelně uložit povinnost

zkontrolovat před zahájením práce s otevřeným ohněm splnění

bezpečnostních opatření určených v příkazu pro použití otevřeného ohně.



(4) Zaměstnanec dozírající v pracovních přestávkách na pracoviště a

jeho okolí má povinnost po skončení práce se přesvědčit o tom, že nikde

nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po

skončení práce s otevřeným ohněm je nutno provádět po dobu nejméně osm

hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina.

Do poslední opakované prohlídky musí zůstat na místě použití otevřeného

ohně určené hasicí prostředky.



(5) Výsledky prohlídek jsou zaznamenány do příkazu podle odstavce 2.



§ 60



Věcné prostředky požární ochrany



(1) Věcné prostředky požární ochrany, například požární signalizaci,

hasicí přístroje, hasicí zařízení, je nutno udržovat v pohotovosti a

nejméně jedenkrát ročně kontrolovat. Nesmějí být používány k jiným

účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité

prostředky je nutno bezodkladně připravit k novému použití nebo

vyměnit.



(2) Hasicí zařízení a hasicí přístroj je nutno zajistit proti

zamrznutí.



§ 61



Rozmístění hasicích prostředků



(1) V provozovně nebo před vstupem do ní, u každého stacionárního

strojního zařízení a na mobilním stroji, kromě zařízení a strojů se

vzduchovým pohonem, a v místě s nebezpečím vzniku požáru se musí

umístit vhodné hasicí prostředky. V místě větraném průchodním větrním

proudem se hasicí prostředky umisťují na vtažné straně.



(2) Na jednom stanovišti smí být uložen pouze jeden druh hasicích

přístrojů. Pokud se předpokládá použití více druhů hasicích přístrojů,

musí být uloženy odděleně, a to ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.



(3) Na povrchu podzemní stavby je nutno zřídit požární sklad vybavený

potřebnou zásobou hasicích prostředků a požární výzbroje pro použití v

podzemí. Jeho umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí

závodní.



§ 62



Požární zajištění objektů na ústí úvodních podzemních děl



(1) V budově na ústí úvodního podzemního díla nebo ve vzdálenosti menší

než 60 m od něho se neskladují hořlavé hmoty. Za skladování se

nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude nejpozději

během následující směny dopraveno do podzemí.



(2) Pokud není možno, vzhledem k místním poměrům, vyhovět požadavkům

uvedeným v odstavci 1, je možno hořlavé hmoty skladovat v množství a

při splnění opatření určených projektem nebo závodním.



§ 63



Požární zajištění úvodních děl na podzemních stavbách



(1) Na podzemních stavbách nesmí být hořlavá výztuž jam, štol a úpadnic

ústících na povrch, nárazišť a ostatních děl ústících do úvodních děl

podzemní stavby, a to do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku.



(2) Budovy jam, štol a úpadnic, strojovna hlavního ventilátoru a těžní

věž nesmí být provedeny z hořlavého materiálu. Musí být chráněny proti

úderu blesku a od všech přilehlých objektů z hořlavého materiálu

nehořlavě odděleny.



(3) Projekt určí bezpečnostní opatření při nepoužití požárních poklopů.



§ 64



Požadavky na nehořlavou výztuž



(1) Tam, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, nesmí být z

hořlavého materiálu žádné prvky výztuže, kromě odstavných klínů, vložek

tvárnicové výztuže a prahů pod výztužnými prvky.



(2) Volný prostor za výztuží v místě, kde je stanoveno použití

nehořlavé výztuže, smí být vyplněn jen nehořlavým materiálem.



§ 65



Doprava, manipulace a skladování plynů, hořlavých kapalin a tuhých

maziv



(1) V podzemí smí být, kromě motorové nafty, skladovány jen hořlavé

kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 stupňů C.



(2) Hořlavé kapaliny smí být na podzemním pracovišti skladovány jen v

množství odpovídajícím spotřebě za 24 hodin, a to v pevných, těsných,

uzavřených a nehořlavých nádobách označených výstražným nápisem o

druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva, a kde

nehrozí nahromadění elektrostatického výboje. Tyto nádoby smí být

používány jen pro vyznačené druhy látek.



(3) Kromě místa, kde podle provozní dokumentace je nezbytné pravidelné

svařování, je skladování hořlavých plynů v ostatních částech podzemí

zakázáno.



(4) Hořlavé kapaliny smí být přelévány nebo odčerpávány jen na určených

místech.



(5) Hořlavé kapaliny se v podzemí nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby

přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní nádoby

do nádrže bez použití nálevky.



(6) Nádrž a obal hořlavé kapaliny a tuhého maziva nesmí být, s výjimkou

nalévání, přelévání nebo odběru hmot, otevřeny, ani když jsou prázdné.



(7) Kontrola a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku se nesmí

provádět, pokud se neověří, že koncentrace hořlavých plynů v nich je

pod 50 % spodní meze výbušnosti, a není-li zajištěno, že tato mez

nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací

přístroj.



(8) Rozlitá nebo uniklá hořlavá kapalina nebo mazivo musí být

neprodleně odstraněny. K tomu je nutno mít na místech určených závodním

pohotově zásobu absorbční látky.



(9) Použitou čisticí hmotu je nutno uzavírat do nehořlavé nepropustné

nádoby a vynášet z podzemí.



(10) Důlní vůz a vozík, ve kterém se přepravují nádoby s plyny nebo

hořlavými kapalinami, smí být v soupravě vozidel zařazen jen na jejím

konci.



(11) Oprava nádrží nebo zařízení, při níž by mohlo dojít ke vznícení

nebo výbuchu hořlavých plynů, se nesmí provádět v podzemí.



§ 66



Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv



(1) Sklad plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí mít jen

nepropustnou podlahu, chemicky odolnou proti skladované látce, se

spádem k havarijní jímce zakryté roštem. Objem havarijní jímky nesmí

být menší než objem největší nádrže, popřípadě než objem propojených

nádrží.



(2) Pod ventil, přes který se kapalina z nádrže nalévá, je nutno

umístit žlab nebo jiné záchytné zařízení.



(3) Sklad smí být vybaven jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení

se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné

straně.



(4) Nádrž, obal ani podstavec stabilní a mobilní nádrže nesmí být z

hořlavého materiálu.



(5) Vodivá nádrž, obal, podstavec a ostatní zařízení skladu, kromě

kolejových podvozků umístěných na kolejích, musí být uzemněny.



(6) Větrací otvory skladů musí být opatřeny klapkami těsně

uzavíratelnými, a pokud se při vzniku požárního nebezpečí neuzavírají

automaticky, ovladatelnými z vnější strany. Před skladem je nutno

umístit nejméně čtyři kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních

hasicích přístrojů a bednu se 150 kg písku nebo jiného hasicího prášku

a lopatu.



(7) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj musí být



a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkou ve skladu,



b) provozní řád skladu,



c) výstražná tabulka se zákazem vstupu nepovolaných osob a se zákazem

práce s otevřeným ohněm,



d) kniha o příjmu a výdeji skladovaných látek,



e) dostatečný počet náhradních nádob na přenášení hořlavých kapalin.



§ 67



Plastické hmoty



Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových nesmí

zvyšovat nebezpečí vzniku požáru ani podporovat jeho šíření.



§ 68



Požár v podzemí



Ihned po zjištění požáru musí být odvolány všechny osoby z podzemí. Do

ohrožených děl je nutno zamezit přístupu nepovolaných osob.



ČÁST PÁTÁ



ODVODŇOVÁNÍ



§ 69



Ochrana proti náhlému přítoku povrchových vod



(1) Ústí děl v podzemí na povrch a ústí vrtů na povrch je nutno

zajistit proti náhlému vniknutí povrchové vody do podzemí.



(2) Pro ochranu proti náhlému přítoku povrchové vody do podzemí projekt

určí



a) způsob a četnost sledování a kontroly povrchových toků, vodních

nádrží a stálých výtoků vod v blízkosti ústí děl v podzemí a vrtů na

povrch a příslušného spádového území jako možných zdrojů nebezpečného

přítoku vody,



b) bezpečnostní opatření pro díla v podzemí, která by mohla být

ohrožena vodami z povrchových toků, vodních nádrží, vrtů z povrchu a

podobně.



§ 70



Práce v dílech v podzemí ohrožených průvaly vod a zvodněných materiálů



(1) Vedení díla v podzemí ve zvodněných nebo plynonosných horizontech a

v blízkosti důlních nebo podzemních děl s nimi hydraulicky spojených

nebo zatopených důlních či podzemních děl se dovoluje pouze tehdy,

jsou-li co nejúplněji ověřeny jejich fyzikálně mechanické a hydraulické

hodnoty a chemické složení vod a plynů v rozsahu potřebném pro určení

bezpečnostních opatření a účinného způsobu jejich včasného odvodnění

nebo odplynění. Potřebná bezpečnostní opatření určí projekt. Tato

opatření musí být zahrnuta i do technologického postupu.



(2) Objeví-li se v díle v podzemí příznaky průvalu vod nebo zvodněných

materiálů, musí být práce zastavena, ohrožené dílo podle možnosti

zajištěno a osoby z podzemí neprodleně odvolány. Dále se postupuje

podle odstavce 1.



§ 71



Zmáhání děl v podzemí po průvalu vod a zvodněných materiálů



(1) Způsob a postup zmáhání díla po průvalu vod a zvodněných materiálů

určí technologický postup.



(2) Zmáhání se smí zahájit až tehdy, když je při těchto pracích

zajištěna ochrana zaměstnanců, zabezpečen odtok vody, zvodněný materiál

dostatečně odvodněn, zajištěno větrání a záchranná cesta a provedena

opatření proti dalšímu průvalu.



ČÁST ŠESTÁ



OSVĚTLOVÁNÍ



§ 72



Osvětlení v podzemí



Všechna díla v podzemí musí být v době provozu osvětlena.



§ 73



Osobní svítidla



(1) Jako osobního svítidla se v podzemí smí používat jen elektrické

svítidlo určené závodním.



(2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od

jeho převzetí do odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý před

vstupem do podzemí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno.

Zjistí-li na osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné

používání, nebo dojde-li k jeho poškození, vymění je za náhradní.

Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí používat.



(3) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít v podzemí při

sobě.



(4) Při manipulacích s výbušninami, ve skladech plynů, hořlavých

kapalin a tuhých maziv se smí používat jen osobní svítidla schváleného

typu^18) (dále jen "důlní osobní svítidlo").



§ 74



Důlní osobní svítidla



(1) Důlní osobní svítidlo smí být vydáváno jen čisté a uzamčené, s

akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu.



(2) Ten, kdo převzal důlní osobní svítidlo, je nesmí otvírat ani

opravovat.



(3) Důlní osobní svítidlo zkontroluje určený zaměstnanec nejméně jednou

za tři měsíce a vyhotoví o tom záznam.



§ 75



Lampovna



(1) Je-li lampovna zřízena, musí mít



a) prostor pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení

akumulátorů,



b) prostor pro údržbu důlních osobních svítidel,



c) zajištěnu teplou a studenou vodu,



d) snadno omyvatelné stěny,



e) podlahu z nepropustného materiálu odolného proti působení

elektrolytu a se spádem k odtokovému místu.



(2) Horní deska pracovních stolů, na kterých se čistí a plní důlní

osobní svítidla, musí být omyvatelná a odolná proti působení

elektrolytu.



(3) Místnosti lampovny je nutno větrat tak, aby koncentrace vodíku v

ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Kouření a používání otevřeného ohně v

lampovně je zakázáno. Tento zákaz musí být uveden na tabulce uvnitř i

vně lampovny.



(4) Tam, kde se pracuje s elektrolytem, je nutno pro poskytnutí první

pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem a pro zneškodnění

elektrolytu v odtokovém místě mít k dispozici neutralizační roztok.

Rozlitý elektrolyt musí být neprodleně odstraněn.



§ 76



Příprava a doplňování elektrolytu a nabíjení akumulátorů



Přípravu, doplňování, nabíjení a kontrolu elektrolytu v akumulátorech

smí provádět jen určení zaměstnanci, a to podle návodu výrobce.



ČÁST SEDMÁ



STAVEBNĚ MONTÁŽNÍ PRÁCE V PODZEMÍ



§ 77



Stavebně montážní práce



(1) Stavebně montážní práce a montáž technologických konstrukcí smí být

prováděny jen podle technologického postupu, který obsahuje zejména



a) časový sled montážních prací,



b) podmínky nasazení a pohyb mechanizačních prostředků,



c) přístupové cesty zaměstnanců,



d) způsob zajištění ochrany zaměstnanců a dotčených pracovišť,



e) způsob vyztužování, podepírání, kotvení a jiné stabilizační

zajištění.



(2) Montážní ochranná zařízení a vázací prostředky musí být před

montáží a v jejím průběhu kontrolovány. Poškozené nebo vadné zařízení a

prostředky se nesmí používat.



(3) Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců nesmí být

odstraňovány před konečným upevněním a prostorovým ztužením montované

konstrukce.



§ 78



Manipulace s břemeny



(1) Vázání a zavěšování břemen smí provádět jen zaměstnanec, který byl

pro tuto práci zacvičen.



(2) Při manipulaci se zavěšeným břemenem se na ně nesmí vstupovat ani

odkládat pracovní nářadí a materiál.



(3) Pod dopravovanými břemeny ani v jejich blízkosti se nesmí nikdo

zdržovat. Osoby se smí k břemenu přiblížit až po jeho ustálení v místě,

kde bude osazeno nebo složeno.



(4) Dopravu a manipulaci s břemenem je dovoleno zahájit, byl-li

dohodnut způsob dorozumívání mezi tím, kdo břemeno uvázal, a mezi

všemi, kdo se na dopravě a manipulaci podílí, a předákem určen ten, kdo

tyto práce řídí.



ČÁST OSMÁ



PRÁCE VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU



§ 79



Základní ustanovení



Za práci ve výšce a nad volnou hloubkou se považuje práce a pohyb

zaměstnance, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky,

propadnutím nebo sesutím. Při této činnosti musí být zaměstnanec

zajištěn proti pádu způsobem stanoveným tímto předpisem.



§ 80



Zajištění proti pádu



(1) Na pracovišti a cestě pro chůzi a dopravní cestě nad vodou nebo

jinými látkami, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví, a na ostatních od

výšky 1,5 m musí být provedena ochrana osob proti pádu kolektivním nebo

osobním zajištěním, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.



(2) Ochrana proti pádu od výšky 1,5 m se nevyžaduje



a) jestliže pracoviště nebo cesta pro chůzi nebo dopravní cesta jsou na

plochách se sklonem do 10 stupňů včetně od vodorovné roviny a jsou

vymezeny zábranou (jednotyčové zábradlí o výšce minimálně 1,1 m, které

není určeno k ochraně proti pádu osob ani předmětů ze zvýšené úrovně

apod.) umístěnou nejméně 1,5 m od hrany pádu,



b) jestliže práce na pracovišti a cestě pro chůzi a dopravní cestě do

výšky 3 m svým charakterem a postupem znemožňuje dodržení opatření

podle odstavce 1, pokud budou práce prováděny poučenými zaměstnanci a

takovým pracovním postupem, kterým si zaměstnanci vytvářejí postupně

kolem sebe plochu, ze které mohou bezpečně pracovat. Technologický

postup musí obsahovat přesný výčet činností, které je nezbytné provádět

ve vzdálenosti menší než 1,5 m od hrany pádu, a počet zaměstnanců,

kteří se mohou v tomto prostoru současně pohybovat,



c) při krátkodobé montážní práci nevyhnutelné pro osazení stavebních

prvků a jejich vzájemném spojování. Tyto práce se mohou provádět z

konzol, z navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí, z profilů

ztužujících příhradovou konstrukci nebo podobných nášlapných ploch,

pokud je v dosahu zaměstnance možnost upevnění prostředku osobního

zajištění proti pádu.



(3) Současně s postupem prací do výšky se musí ihned zakrývat všechny

vzniklé otvory a prohlubně, pokud rozměr kratší strany nebo průměru je

větší než 0,25 m.



§ 81



Kolektivní zajištění



(1) Při práci na souvislých plochách ve výšce se provede kolektivní

zajištění tak, aby přesahovalo krajní polohy pracovní plochy o 1,5 m na

každou stranu. Jako vymezení pracovní plochy ve směru do plochy lze

použít zábranu podle § 80 odst. 2 písm. a).



(2) Na ploše se sklonem nad 10 stupňů se provede kolektivní zajištění i

podél okraje ve směru sklonu.



(3) Ochranná a záchytná konstrukce, kterými jsou ochranné zábradlí,

ochranné ohrazení, lešení, poklop, záchytné ohrazení, záchytné lešení a

záchytná síť, musí být dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a

nepříznivým vlivům a upevněny tak, aby bezpečně unesly předpokládané

namáhání.



§ 82



Osobní zajištění



(1) Osobní zajištění zaměstnanců bezpečnostním postrojem nebo

bezpečnostním pásem při práci ve výškách a nad volnou hloubkou musí být

použito v případech, kdy nelze použít kolektivní zajištění.



(2) Při ochraně před volným pádem je dovoleno použit jen bezpečnostní

postroje s tlumičem pádové energie. Výška volného pádu může být nejvíce

4 m.



(3) Prostředek osobního zajištění je dovoleno přidělit, byl-li k

používání schválen státní zkušebnou. Tuto zkoušku nutno opakovat

nejméně jedenkrát za dva roky, pokud podmínky výrobce nestanoví jinak.

Funkční zkoušku osobního zajištění je nutno vykonat také po každé

mimořádné události (zachycení pádu osoby, extrémní namáhání a podobně).



§ 83



Konstrukce pro zvyšování místa práce



(1) Při postupu prací do výšky se musí místo práce i úroveň pracoviště

zvyšovat tak, aby zaměstnanci mohli pracovat bezpečně, vzájemně se

neohrožovali a mohli pracovat v obvyklé pracovní výšce. Za obvyklou

pracovní výšku se považuje u těžkých prací (zdění z cihel a tvárnic,

manipulace s břemeny, těžším nářadím a podobně) práce do výšky 1,5 m,

pro ostatní práce (natírání, obkládání, připevňování a spojování

lehkých předmětů a podobně) práce do výšky 2 m nad úrovní pracovní

podlahy.



(2) Žebřík se nesmí používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlahy

lešení, s výjimkou lešeňových žebříků.



(3) Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu se nesmí používat labilní

předměty a předměty určené k jinému použití.



ČÁST DEVÁTÁ



ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ



HLAVA PRVNÍ



SPOLEČNÁ USTANOVENÍ



§ 84



Požadavky na zařízení a jeho části



(1) Používat je dovoleno jen zařízení, které



a) vyhovuje provozním podmínkám v místě jeho provozování a

předpokládanému zatížení,



b) umožňuje bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž,



c) umožňuje bezpečný přístup zaměstnanců k místům vyžadujícím přístup

za účelem ovládání, seřizování, čištění, mazání a podobně,



d) zajišťuje, že nedojde k překročení určených provozních hodnot nebo

poloh, které by mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo

provozu,



e) vylučuje možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho

spuštění z více míst současně,



f) nedá podnět k požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par.^19) Na

zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.



(2) Na měřicím přístroji ke sledování provozních údajů nezbytných pro

bezpečný provoz zařízení musí být vyznačeny nejvýše dovolené hodnoty

měřených veličin.



(3) Část zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a

pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo

jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny

vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, nebezpečné části a místa

se trvale výrazně označí.



(4) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze

stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje.

Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena

všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla

ohrozit bezpečnost práce a provozu.



§ 85



Ochranná zařízení



(1) Ochranné zařízení musí



a) plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie,



b) umožnit prohlídku, mazání, seřizování, obsluhu nebo opravu zařízení.



(2) Ochranný kryt musí být pevný.



§ 86



Ovladače a signalizace



(1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení

celého zařízení od zdroje energie.



(2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí

vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má

označení polohy, případně funkce a zařízení, které ovládají.



(3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně

odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.



§ 87



Obsluha zařízení



(1) Provoz ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha



a) překontroluje stav zařízení,



b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení,



c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to

možné, dá na ohrožená místa výstražné znamení určené v pokynech pro

obsluhu, údržbu a prohlídky.



(2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo

poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí

zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu,

zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu.



(3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje

chod zařízení a zaznamenává údaje.



§ 88



Pokyny pro obsluhu, údržbu a prohlídky



Zaměstnavatel zajistí pokyny pro obsluhu, údržbu a prohlídky

elektrických a strojních zařízení (dále jen "zařízení") pro zajištění

bezpečnosti práce a provozu (dále jen "pokyny"). Pokyny určí zejména



a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,



b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení,



c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby, zkoušek, prohlídek, kontrol

a revizí,



d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemisťování,

odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,



e) způsob dorozumívání a dávání návěští,



f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,



g) zakázané úkony a činnosti,



h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.



§ 89



Požadavky na automatické a dálkové ovládání



(1) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládání musí zajistit

samočinné zastavení zařízení, pokud



a) vznikne porucha na tomto zařízení,



b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,



c) vznikne porucha na přívodu energie.



(2) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládaní musí dále zajistit



a) vyřazení zařízení z funkce při přepnutí na ruční ovládání,



b) znemožnění uvedení zařízení do chodu automatikou při přepnutí na

ruční ovládání,



c) uzamykání ovladače.



§ 90



Potrubí



Potrubí musí být uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti

uvolnění nebo pádu. U více potrubí se každé zavěsí samostatně a na

ostatních nezávisle. K zavěšení potrubí se nesmí používat dráty.



§ 91



Naftové motory



(1) Přeruší-li se práce naftového motoru na dobu delší než 15 minut,

musí být motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty.



(2) U provozovaného naftového motoru se musí nejméně jednou měsíčně

provést rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace kysličníku

uhelnatého a kysličníků dusíku. Koncentrace se zjišťují po zahřátí

motoru na provozní teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při

jmenovitém zatížení.



(3) Naftový motor může být provozován pouze tehdy, jestliže ve

výfukových plynech je méně než 0,1 % kysličníku uhelnatého a 0,075 %

kysličníků dusíku.



§ 92



Údržba, montáž a demontáž zařízení



(1) Závodní rozhodne, pro které případy se vypracuje pracovní postup

pro montáž, demontáž a údržbu zařízení.



(2) Při prohlídce se kontroluje zejména, zda zařízení včetně rozvodů

není poškozeno nebo nesprávně používáno, zda je kolem zařízení udržován

pořádek a čistota, ponechán volný prostor pro obsluhu a zda jsou v

řádném stavu ochranné pomůcky a hasební prostředky.



(3) Stav stroje se nejméně jedenkrát za 14 dnů ověřuje prohlídkou.



HLAVA DRUHÁ



ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ



Díl první



Požadavky na zřizování elektrických zařízení



§ 93



Základní ustanovení



(1) Stav elektrického zařízení se ověří před uvedením do provozu.



(2) Rozvod elektrické energie musí být zakreslen v přehledovém

schematu.



§ 94



Napájecí soustavy v podzemních dílech a stavbách



(1) Pro rozvod elektrické energie je dovoleno použít v podzemních

dílech a stavbách pouze



a) izolovanou soustavu s ochranou zemněním a hlídačem izolačního stavu

nebo použitím ochrany proudovým chráničem v soustavách do 1000 V,



b) soustavu s uzemněným uzlem s ochranou rychlým vypnutím.



(2) Izolovanou soustavu rozvodů do 1000 V a s příkonem nad 5 kVA je

dovoleno provozovat jen s přístrojem pro kontrolu izolačního stavu a

signalizováním poklesu izolačního stavu pod 15 ohm/V fázového napětí.



§ 95



Zemnicí soustava v podzemí



(1) Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím, nežádoucími vlivy

elektrostatických nábojů a bludnými proudy je v podzemí zajištěna

zemnicí soustavou. S touto soustavou se nemusí spojovat zařízení, jehož

ochrana je zajištěna jiným bezpečným způsobem.



(2) Zemnicí soustava se považuje za vyhovující, jestliže



a) při požadavku mechanické pevnosti je provedena holými vodiči Cu s

průřezem větším než 50 mm2 nebo vodiči FeZn o průřezu větším než 95

mm2,



b) splňuje podmínky způsobu ochrany před nebezpečným dotykovým napětím,



c) je přístupná vizuální kontrole s výjimkou zemnicích vodičů kabelů a

uzemnění konstrukcí.



§ 96



Umístění elektrických zařízení



Elektrická zařízení v podzemí je nutno umístit tak, aby nemohla být

poškozena a byla dobře přístupná pro obsluhu a údržbu.



§ 97



Elektrické stanice a rozvodná zařízení



(1) Do uzavřené elektrické stanice smí vstupovat jen ti zaměstnanci,

kteří obsluhují, udržují nebo kontrolují elektrická zařízení, pokud

splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.^20)



(2) V elektrické stanici je zakázáno skladování materiálu před

elektrickým rozvaděčem.



(3) Uzavřené elektrické stanice je nutno vybavit



a) dielektrickým kobercem o rozměru 1 x 1 m,



b) dielektrickými rukavicemi,



c) bezpečnostními tabulkami,



d) hasebními prostředky,



e) záchranným izolačním hákem.



(4) Elektrické stanice se zařízením nad 1 kV je nutno dále vybavit



a) zkoušečkou napětí,



b) zkratovací soupravou.



§ 98



Kabely a kabelová vedení



(1) Kabel je nutno ukládat, spojovat a připojovat tak, aby nebyl

nepříznivě namáhán nebo poškozován.



(2) Spojování kabelu ve vrtu není dovoleno.



(3) Do svislých děl v délce nad 30 m se kabel ukládá nebo spouští podle

pracovního postupu.



(4) Rychlospojka a zásuvkové spojení smí být používáno jen u

pohyblivých a přemístitelných vedení a nesmí ležet ve vodě a na

blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu

chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění.



§ 99



Kabely pohyblivých zařízení



(1) Pro pohyblivé zařízení se nesmí použít spojovaný vlečný kabel.



(2) Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly

vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.



(3) Není-li použit proudový chránič, použije se takové zařízení, které

při přerušení ochranného vodiče samočinně odpojí vlečný kabel od

napětí.



(4) Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s

vlečným kabelem určí provozní dokumentace.



§ 100



Ovládací a bezpečnostní obvody



(1) Pro ovládací obvody je možno použít izolovanou soustavu nebo

soustavu jednopólově propojenou s ochranným vodičem.



(2) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k

ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být



a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu

nebo



b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být

jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a

druhý v obvodu ovládací cívky spínače nebo



c) určeny u zařízení řízeného programovým procesorem dvě koncové polohy

v programovém vybavení.



Díl druhý



Provoz elektrických zařízení



§ 101



Podmínky provozu elektrických zařízení



(1) Pokud došlo k vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin je

dovoleno zařízení opětně zapnout až po zjištění důvodu vypnutí a

odstranění případné závady.



(2) Přívodní kabelové vedení musí být po skončení práce odpojeno.



§ 102



Zkoušky nadproudových ochran



(1) Způsob zkoušek určí provozní dokumentace.



(2) Nadproudová ochrana přímá i nepřímá u zařízení nad 1 kV musí být

zkoušena a funkčně ověřena před jejím uvedením do provozu a dále

jedenkrát za tři roky.



(3) O zkoušce a funkčním ověření nadproudové ochrany se vede záznam.



§ 103



Hlídače izolačního stavu a proudové chrániče



(1) Způsob kontroly izolačního stavu určí provozní dokumentace.



(2) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní

spojení hlídačem izolačního stavu signalizováno, musí být neprodleně

zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu

trvání zemního spojení je nutno bezpečnost práce a provozu zajistit

vhodným způsobem.



(3) Správnost funkce hlídače izolačního stavu včetně signalizace nebo

vypínání musí být kontrolována jednou za týden.



(4) Hlídač izolačního stavu elektrické sítě v podzemí nesmí být vyřazen

z provozu. Není-li zapojen hlídač izolačního stavu na vypínání hlídané

elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí být pokles

izolačního stavu signalizován do místa, které určí závodní.



(5) Funkce proudového chrániče se zkouší nejméně jednou za měsíc.



(6) Elektrická síť nesmí být při poruše proudového chrániče

provozována.



HLAVA TŘETÍ



STROJNÍ ZAŘÍZENÍ



§ 104



Razicí stroje



(1) Za razicí stroj se považuje i tunelovací stroj.



(2) Provoz razicího stroje se dovoluje pouze při provozu protiprašného

zařízení.



(3) Stroj je dovoleno spustit teprve po výstražném znamení výrazně

odlišeném od provozních signálů a provozního hluku a po uplynutí

nejméně 5, nejvýše 15 sekund.



(4) Zařízení musí být vybaveno vedle hlavního ovladače i ovladačem,

kterým lze v mimořádných situacích vypnout celé zařízení.



§ 105



Bezkolejové stroje v podzemí



(1) Za bezkolejový stroj se považuje i motorové vozidlo, motorový vozík

a mobilní stroj určený k nakládání a dopravě a mobilní stroj určený k

dopravě.



(2) Bezkolejový stroj musí být vybaven



a) dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy ovladatelnými ze

stanoviště řidiče, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru,



b) bezpečnostní brzdou nezávislou na chodu motoru působící mechanickými

prostředky minimálně na jednu nápravu, která může být současně použita

jako parkovací brzda.



(3) Při odstavení stroje smí být funkce parkovací brzdy nahrazena

stabilizací stroje na podpěrách, které nadzvednou alespoň jednu nápravu

a jsou opatřeny zámky; není-li splněna tato podmínka, musí být

bezkolejový stroj vybaven a zajištěn dvěma podkládacími klíny.



(4) Při provozu bezkolejového stroje se osoby nesmí zdržovat v dosahu

nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.



(5) Přívěs bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs

pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.



§ 106



Rypadla a nakladače



(1) Při provozu rypadla nebo nakladače se nesmí nikdo zdržovat v dosahu

pracovního orgánu stroje.



(2) Při zjištění nebezpečí ohrožení horninou se musí ihned zastavit

rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo a ohrožení zaměstnanci musí

být upozorněni na toto nebezpečí.



(3) Manipulovat s lopatou nebo lžící nad kabinou řidiče dopravního

prostředku je zakázáno.



(4) Lopata nebo lžíce smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a

na místě, kde nehrozí nebezpečí ohrožení horninou. Lopata nebo lžíce

přitom musí být položena na pevnou podložku. Motor po vyčištění lopaty

nebo lžíce se smí zapnout až po ověření, že zaměstnanec, který čistil

lopatu nebo lžíci, je v bezpečné vzdálenosti.



(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle

podmínek výrobce stroje.



(6) Kolové stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti

ujetí.



§ 107



Používání zemních a stavebních strojů v podzemí



V podzemí smí být zemní a stavební stroje používány, jen pokud splňují

požadavky části deváté této vyhlášky.



§ 108



Důlní kolejové a závěsné lokomotivy



(1) Důlní kolejová lokomotiva musí mít



a) nejméně dva nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí

být nezávislý na chodu motoru,



b) provozní brzdy, jejichž účinnost musí být taková, aby brzdná dráha

nebyla při přepravě hmot delší než 40 m a při dopravě osob delší než 20

m.



(2) Důlní závěsná lokomotiva musí mít



a) nejméně dva nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí

být nezávislý na chodu motoru,



b) omezovač rychlosti, který uvede v činnost bezpečnostní brzdu při

překročení nejvyšší dovolené rychlosti,



c) bezpečnostní brzdu, jejíž účinnost musí být taková, aby brzdná dráha

nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m . s-2.



§ 109



Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla



(1) Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k

největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko

a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít

nejméně šestinásobnou bezpečnost.



(2) Spojovací táhlo pro dopravu osob nesmí mít přestavitelnou délku,

musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro dopravu hmot a nesmí

se používat při dopravě hmot.



(3) Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být

zajištěno proti samovolnému rozpojení.



§ 110



Brzdné vozíky závěsné dráhy



(1) Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění

při překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný

vozík se musí dát ovládat i ručně.



(2) Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než

11 m a zpoždění při dopravě osob nebylo větší než 9,81 m . s-2.



§ 111



Dokumentace zařízení závěsné dráhy



Dokumentace zařízení závěsné dráhy určí požadavky na zajištění

bezpečného provozu a údržby a dále určí



a) umístění tratě v podzemním díle se zřetelem na dodržení stanovených

mezer a průchodů,



b) druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v

podzemním díle,



c) zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí,



d) rozmístění pohyblivých zarážek,



e) typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice,



f) způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích

zařízení.



§ 112



Důlní vozy



(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro dopravu hmot

musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro dopravu osob nejméně

desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v

tahu.



(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro dopravu osob

musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.



(3) Vůz s čelními stěnami, používaný i k ruční dopravě, musí mít na

obou čelních stěnách chráněná držadla.



(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.



(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na jiná vozidla určená k

dopravě v podzemním díle.



§ 113



Pásové dopravníky



(1) Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec

musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin osob.



(2) Spoj dopravního pásu nesmí ohrožovat osoby a umožňovat propadání

drtě.



(3) Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou

bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.



(4) Automaticky ovládaná souprava pásových dopravníků musí kromě

požadavků uvedených v § 89 splňovat také tyto požadavky:



a) před uvedením dopravníku do chodu možnost dát návěští slyšitelné po

celé délce dopravníku,



b) zastavení dopravníku z kteréhokoliv místa podél dopravníku

prostředkem dosažitelným od jeho konstrukce a označeným,



c) zajistit samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při

přetržení a prokluzování pásu, přeplnění přesypných míst a přehřátí

elektrického motoru,



d) signalizovat nebezpečnou teplotu pohonné a vratné stanice.



(5) Dopravník musí být upraven tak, aby nedocházelo ke spadávání

dopravovaného materiálu a k nežádoucímu tření.



(6) Přesyp a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby



a) sypná výška byla co nejmenší,



b) přesyp hřeblového dopravníku neumožňoval hrnutí drtě pod dopravník,



c) místo s vývinem prachu bylo vybaveno protiprašným zařízením činným

při dopravě.



(7) Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s

lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu

tažného zařízení.



§ 114



Hřeblové dopravníky



(1) Hřeblový dopravník, který není z místa ovládání přehlédnutelný, se

nesmí provozovat bez návěštních zařízení. Hřeblový dopravník se smí

spustit teprve po výstražném znamení výrazně odlišném od provozních

signálů a provozního hluku a po uplynutí nejméně 5, nejvýše 15 sekund,

slyšitelném na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice

dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Dopravník je

nutno vybavit elektrickým blokováním proti nežádoucímu spuštění.



(2) Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél

dopravníku.



HLAVA ČTVRTÁ



ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ



§ 115



Zařízení pro výrobu stlačeného vzduchu



(1) Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí projekt

nebo provozní dokumentace.



(2) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být

uzavírací armatura.



(3) Pojistný ventil kompresoru je nutno nastavit tak, aby po jeho

otevření nenastalo překročení dovoleného provozního tlaku při

jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %.



(4) Jako filtr vzduchu nasávaného kompresorem se smí použít jen

nehořlavý materiál.



(5) Nejvyšší dovolená teplota stlačeného vzduchu je 180 stupňů C.



(6) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém chladiči a dochlazovači smí

být použita voda, která neobsahuje hořlavé ani toxické látky a

mechanické nečistoty.



§ 116



Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí



Provoz odlučovače, dochlazovače, vzdušníku a jejich spojovacího potrubí

je dovolen pouze tehdy, je-li splněn požadavek na čištění



a) u odlučovače a dochlazovače jedenkrát za rok,



b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jedenkrát za tři roky,



c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm.



§ 117



Rozvod stlačeného vzduchu



(1) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60

stupňů C



(2) Hadice a její spoje s potrubím musí být dimenzovány na nejvyšší

pracovní přetlak, u pohyblivých strojů zajištěny proti vytržení ze

spoje a nesmí tvořit ostré ohyby.



(3) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána.



§ 118



Vrtačky a vrtací kladiva



(1) Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno



a) používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,



b) vrtat s vyfukováním prachu do ovzduší,



c) odpojovat protiprašné zařízení.



(2) Při používání vrtačky je zakázáno usměrňovat vrták nebo vrtnou tyč

rukou.



ČÁST DESÁTÁ



CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ



HLAVA PRVNÍ



CESTY PRO CHŮZI A DOPRAVU



§ 119



Cesty pro chůzi



(1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky považuje každý

prostor v podzemí, kterým se chodí. Prostory, které se nesmí používat

pro chůzi, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu do nich zabránit

jiným způsobem. Požadavky na cesty stanovené touto částí se nevztahují

na pracoviště.



(2) Cestu pro chůzi, podlahu, plošinu, lávku, most, ochoz a schodiště,

jakož i lešení pro chůzi je nutno zřizovat a udržovat nezavodněné a

tak, aby chůze po nich byla bezpečná a aby svým provedením odpovídaly

předpokládanému zatížení a provozním podmínkám. Cestu s úklonem větším

než 30 je nutno vybavit držadly a stupadly, případně schody.



(3) Pokud je dopravní cesta určena i pro chůzi na pracoviště a zpět, je

na ní v době vymezené pro takovou chůzi strojní doprava zakázána.



(4) Na cestě s úklonem větším než 30 nesmí být současně prováděna chůze

a doprava.



(5) Každý, kdo vstupuje na dopravní cestu, musí věnovat zvýšenou

pozornost provozu vozidel.



(6) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí a je mezi nimi ve

směru jejich možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.



(7) Cestu pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných

prohlubní je nutno opatřit na volných stranách pevným a dobře

zakotveným zábradlím s vrchním madlem upevněným ve výšce 1,1 m a další

podélnou tyčí přibližně v polovině výšky.



(8) Cestu pro chůzi vedenou nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou

zdržovat osoby, je nutno opatřit u podlahy ochrannou lištou o výšce

nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.



(9) Pro chůzi v díle v podzemí s úklonem větším než 45 , které není

vybaveno těžním nebo dopravním zařízením, je nutno zřídit lezní

oddělení vybavené odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být

větší než 8 m.



(10) Podél celého lezního oddělení, včetně průlezních otvorů, je nutno

zachovat průlezní prostor o světlých rozměrech alespoň 0,7 m kolmo na

žebřík a 0,6 m po šířce.



(11) Žebřík lezního oddělení vedoucí z nástupní úrovně k prvnímu

odpočívadlu smí být svislý pouze do délky 8 m; od délky 3 m smí být

používán jen svislý žebřík opatřený ochranným košem s průlezním otvorem

0,6 x 0,7 m.



§ 120



Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách



(1) Rozměry cest pro chůzi a rozměry průchodů určí projekt s ohledem na

budoucí využití děl v podzemí.



(2) Rozměry musí umožňovat chůzi, případně vyproštění postiženého při

úrazu.



(3) Přes dopravník, včetně dopravníku umístěného na povrchu, je nutno

zhotovit přechody.



§ 121



Žebřík



(1) Žebřík se staví tak, aby kryl otvor v odpočívadle a byl zajištěn

proti podklouznutí nebo převážení. Světlá šířka žebříku nesmí být menší

než 0,3 m, vzdálenost mezi příčkami větší než 0,3 m a volný prostor pro

chodidla za příčkami menší než 0,18 m. Přesah žebříku nad výstupní

otvor nebo plošinu nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi nejsou

upevněna do stejné výše pevná madla.



(2) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně dvě nebo

více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o

hmotnosti vyšší než 20 kg.



(3) Je-li třeba žebřík nastavit, v místě spojení nesmí být sklon

žebříku ani vzdálenost mezi příčkami měněna.



§ 122



Dopravní cesty



(1) Dopravní cestou se pro účely této vyhlášky rozumí cesta pro ruční

nebo strojní dopravu osob nebo nákladů. Za vodorovnou se považuje

dopravní cesta s úklonem do 35 mm . m-1, s větším úklonem až do 45

stupňů včetně, jsou dopravní cesty úklonné, nad 45 stupňů svislé.



(2) Dopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, je nutno vybavit

zabezpečovacím zařízením, od kterého je možno upustit, je-li jinak

zajištěno, aby nemohlo dojít ke srážce.



(3) Náhlé zúžení průřezu dopravní cesty (větrní dveře a podobně) je

nutno při strojní kolejové dopravě včas signalizovat dotykovým

předvěštím.



(4) Prochází-li dopravní cesta nad jinou cestou nebo místem, kde se

zdržují osoby, je nutno zajistit, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními

prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.



(5) Přístup k dopravní cestě, která se nesmí používat k chůzi v době

dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit.



(6) Úklonnou dopravní cestu je nutno vybavit zábranami proti najetí

nebo ujetí vozů. Jejich rozmístění a způsob obsluhy určí provozní

dokumentace.



§ 123



Dopravní cesty s kolejovou tratí



(1) Před zavedením strojní dopravy je nutno kolejovou trať zaměřit.



(2) Konec kolejové tratě je nutno zabezpečit proti ujetí vozidel.



(3) Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné; v krajních

polohách musí být zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným

způsobem. Dálkově ovládanou výhybku je nutno opatřit optickou kontrolou

polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.



(4) Točnici a přesuvnu je nutno zhotovit tak, aby jejich poloha byla

zajistitelná. Strojní doprava nesmí být provozována na kolejové trati

vybavené točnicí nebo přesuvnou.



(5) Vnitřní stranu oblouku koleje v úseku tratě, kde jsou důlní vozy

tlačeny posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, je

nutno vybavit vodicí lištou.



(6) Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu s komunikací se silničním

provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.^21)



§ 124



Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu



(1) Kolejovou trať je nutno budovat tak, aby byly zachovány mezery



a) mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných

kolejových tratích nejméně 0,2 m,



b) mezi výztuží (ostěním), výstrojí, objektem, zařízením nebo uloženým

předmětem a obrysem největšího vozidla včetně nákladu nejméně 0,25 m.

V kruhovém profilu, jakož i při dopravě lanem a ruční dopravě je

dovoleno mezeru požadovanou pod písmenem b) snížit na 0,1 m,

nevznikne-li tím nebezpečí zachycení vozidla nebo osob.



(2) Na dopravní cestě s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají

zaplněny vozidly a kde se vozidla spojují nebo rozpojují ručně, je

nutno po jedné straně každé kolejové trati ponechat prostor o šířce

nejméně 0,6 m a výšce nejméně 1,8 m.



§ 125



Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí pro dopravu lanem



(1) V úklonné dopravní cestě s kolejovou tratí pro dopravu lanem, kromě

dopravy podstavníkem, je nutno vybudovat pohyblivé závory pod zhlavím,

na úpatí a pod místem připojování a odpojování vozidel k lanu. Při

ražení úpadnice určí vzdálenost pohyblivé závory od čelby technologický

postup.



(2) Vzdálenost závory od zhlaví musí umožnit, aby při zavřené závoře

mohla být na úklonnou dopravní cestu spuštěna při napnutém laně všechna

současně dopravovaná vozidla.



(3) Závora pod zhlavím se smí ovládat jen ze stanoviště obsluhy vrátku

nebo pohonné stanice; ostatní závory ovládají určení zaměstnanci.



(4) Obsluha vrátku má mít volný výhled na místo připojování a

odpojování vozidel. Jestliže výhled na toto místo není možný, je nutno

stanovit a zajistit vhodný způsob dorozumívání mezi místem připojování

a odpojování vozidel a stanovištěm obsluhy.



(5) Na úpatí je nutno pro obsluhu zřídit úkryt, ze kterého lze dávat

návěští.



(6) Při dopravě v úklonu větším než 15 je nutno vozidla vybavit

pojistným zařízením proti převrácení.



(7) Náraziště s podstavníkovou dopravou má ochranné zařízení, které

zamezuje vsunutí vozidel na úklonnou dopravní cestu dříve, než je

podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být

aretační zařízení vozidel.



(8) Dopravuje-li se při ražení dovrchního díla v podzemí přes kladku,

určí způsob zajištění bezpečnosti práce a provozu technologický postup.



§ 126



Dopravní cesty se závěsnou dráhou



(1) Závěsnou dopravou smí být vybavena jen ta dopravní cesta, u které

nosnost výztuže a její stabilita nebo jiné uchycení nosných závěsů

tratě jsou dostatečné i s ohledem na zatížení dopravními prostředky a

dopravovanými hmotami.



(2) Výhybka a točnice závěsné dráhy musí



a) být pevně spojena s navazujícími částmi tratě,



b) být zavěšena na výztuž samostatnými závěsy,



c) znemožňovat sjetí vozidel,



d) umožňovat kontrolu nastavení z místa obsluhy.

Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny

proti změně polohy a uzavírat neprůjezdnou větev tratě.



(3) Konec tratě závěsné dráhy je nutno opatřit zarážkou nebo pevným

dorazem.



(4) Výhybky tratě závěsné dráhy se ovládají z místa obsluhy (kabiny

řidiče, kabiny průvodčího, stanoviště vrátkaře a podobně).



§ 127



Umístění tratě závěsné dráhy



(1) Mezera pod spodním okrajem vozidla nesmí být menší než 0,1 m.



(2) V manipulačním prostoru, včetně nakládací a vykládací stanice, je

nutno zachovat po celé jeho délce alespoň na jedné straně prostor pro

obsluhu o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m.



(3) Na trati závěsné dráhy, kromě dopravy nekonečným lanem, je nutno

umístit pohyblivé zarážky



a) pod zhlavím úklonné trati a pod místem připojování a odpojování

lana,



b) na obou koncích nakládací, vykládací a překládací stanice a na místě

spojování a rozpojování vozidel,



c) nad pracovištěm při ražení úpadnice ve vzdálenosti určené

technologickým postupem raženého podzemního díla.

Na místech uvedených pod písmenem b) je dovoleno na vodorovném úseku

tratě zřídit jiný způsob zajištění vozidel proti ujetí.



(4) Pohyblivou zarážku je nutno vybudovat tak, aby ji obsluha mohla z

bezpečného stanoviště ovládat a kontrolovat její nastavení. Při dopravě

závěsnou lokomotivou smí být pohyblivá zarážka ovladatelná i ze závěsné

lokomotivy.



(5) Vzdálenost pohyblivé zarážky pod zhlavím na začátku úklonné tratě

musí umožnit, aby při uzavřené zarážce mohla být na úklonnou trať

spuštěna všechna současně dopravovaná vozidla.



(6) Na trati závěsné dráhy s dopravou nekonečným lanem je nutno

pohyblivé zarážky umístit tak, aby nemohlo dojít k ujetí vozidel.



§ 128



Dopravní cesty s dopravníky



Mezery na dopravních cestách s dopravníky v podzemí nesmí být menší než



a) 0,8 m mezi konstrukcí dopravníku a výztuží na straně chůze a 0,2 m

na druhé straně,



b) 0,5 m nad horní větví dopravníku a 0,8 m při dopravě osob na páse,



c) 0,2 m mezi spodní větví dopravního pásu nebo rotující částí a

počvou.



§ 129



Dopravní cesty pro důlní bezkolejové stroje, stavební stroje a motorové

vozíky



(1) Mezera mezi výztuží, výstrojí, objektem, zařízením nebo uloženým

předmětem a obrysem důlního bezkolejového stroje, stavebního stroje

nebo nákladem nesmí být menší než 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo

dopravované osoby chráněni konstrukcí stroje, je tato mezera i od

těchto osob.



(2) Opatření k zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí

dopravní řád.



(3) U výsypného místa je nutno vybudovat proti přejetí stroje do výsypu

zarážku, zvýšený okraj sýpu nebo podobné opatření a tato místa za

provozu osvětlit stálým osvětlením.



§ 130



Dopravní cesty pro dopravu samospádem



(1) Skluz a spádové potrubí je nutno zhotovit, upevnit a navzájem

spojit tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům.



(2) Skluz, spádové potrubí a zásobník je nutno vybavit



a) na straně přísunu hmot zařízením umožňujícím zastavení jejich

přísunu,



b) na vypouštěcí straně spolehlivým uzávěrem.



(3) Zařízení pro dopravu samospádem nesmí ohrožovat osoby pádem hmot.



§ 131



Prohlídky dopravních cest



(1) Dopravní cesty a jejich vybavení musí být prohlédnuty nejméně

jednou za týden určenými zaměstnanci.



(2) Stav dopravní cesty, kde se dopravují osoby, a její vybavení je

nutno prohlédnout nejméně jednou denně.



HLAVA DRUHÁ



DOPRAVA



§ 132



Ruční doprava



(1) Ruční doprava důlním vozem, vozíkem závěsné dráhy a ručním

bezkolejovým vozíkem je dovolena na vodorovné dopravní cestě; na

úklonné dopravní cestě je ruční doprava dovolena jen důlním vozem a

ručním bezkolejovým vozíkem při úklonu do 50 mm . m-1 do vzdálenosti 50

m, při větším úklonu, nejvýše do 85 mm . m-1 jen do vzdálenosti 20 m.



(2) Vozit se na důlním voze nebo vozíku závěsné dráhy, chodit při

dopravě před nimi nebo je nechat volně jet je zakázáno.



(3) Důlní vůz, vozík závěsné dráhy a ruční bezkolejový vozík smí být

dopravován pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě dopravovanými

důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy mimo náraziště a plnicí a

výsypné stanice musí být nejméně 20 m.



(4) U větrních dveří, v oblouku, kde není volný rozhled, a na

křižovatkách se musí jet pomalu a kromě toho na sebe upozorňovat

voláním, není-li jiné vhodné výstražné znamení.



(5) Důlní vůz, vozík závěsné dráhy a ruční bezkolejový vozík se smí

pouze tlačit, kromě dopravy do svahu, kdy se důlní vůz a ruční

bezkolejový vozík smí pouze táhnout.



(6) Jednotlivé důlní vozy, vozíky závěsné dráhy nebo části rozpojené

soupravy smí být od sebe odtlačovány pouze, jsou-li v klidu, a to jen

pákou nebo uchopením ze strany.



§ 133



Strojní doprava



Zavedení strojní dopravy hmot povoluje určený zaměstnanec, zavedení

strojní dopravy osob povoluje závodní.



§ 134



Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů



(1) Dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů

ručně nebo smykem a manipulaci s nimi smí vykonávat podle zpracované

provozní dokumentace schválené závodním jen pracovníci s nejméně

dvouletou praxí při dopravě. Uvedený způsob dopravy se smí vykonávat

jen za přítomnosti technického dozoru.



(2) Strojní dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných

rozměrů podle dopravního řádu schváleného závodním smí vykonávat jen

pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě.



(3) Před manipulací a dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene

nadměrných rozměrů musí určený pracovník prohlédnout zařízení určené k

manipulaci a dopravě břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných

rozměrů, zda odpovídá provozní dokumentaci a není poškozeno. Výsledek

prohlídky zaznamená.



(4) Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných

rozměrů je povinen určený pracovník provést kontrolu průjezdnosti

dopravní cesty. Výsledek kontroly zaznamená.



(5) Provozní dokumentace podle odstavce 1 a dopravní řád podle odstavce

2 musí obsahovat závěry z posouzení dopravovaného břemene nadměrné

hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů a prvků dopravní cesty,

zejména z hlediska únosnosti podkladu použitého k dopravě jako dopravní

cesty, úklonu dopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability

břemene s ohledem na polohu jeho těžiště při dopravě, posouzení

potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene,

a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu břemene,

jeho sklopení nebo převrácení.



(6) Tam, kde je prováděna doprava a manipulace s břemenem nadměrné

hmotnosti nebo břemenem nadměrných rozměrů, nesmí být vykonávána žádná

jiná činnost.



§ 135



Dopravní řád



(1) Pro strojní dopravu vydá zaměstnavatel dopravní řád, který určí

zejména



a) dopravní cesty, stroje a zařízení,



b) značení dopravních cest,



c) místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování,

couvání a odstavování vozidel, tažení a tlačení vozidel,



d) dobu dopravy a dobu vymezenou pro chůzi,



e) dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,



f) pokyny pro připojování a odpojování vozidel a způsob zajištění

vozidel proti nežádoucímu pohybu,



g) způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání

obsluh,



h) bezpečnostní a provozní pokyny pro dopravu výbušnin, břemene

nadměrné hmotnosti nebo rozměrů, nářadí, předmětů a materiálu, pro

současnou dopravu a chůzi a pro práci na dopravní cestě s trolejovým

vedením,



i) způsob označení místa nehody,



j) způsob a prostředky k nakolejení vykolejených vozidel,



k) lhůty, způsob a rozsah prohlídky dopravních cest a jejich vybavení,



l) rozsah prohlídky dopravního zařízení před zahájením dopravy.



(2) Dopravní řád pro dopravu osob dále určí



a) cesty pro dopravu osob,



b) rozmístění nástupišť,



c) dobu vymezenou pro dopravu osob na pracoviště a zpět,



d) pravidla chování osob při dopravě,



e) počet současně dopravovaných osob,



f) povinnosti průvodčích a dohližitelů a označení dohližitelů,



g) podmínky pro současnou dopravu nářadí, předmětů a osob.



(3) Doprava zraněného má přednost před jinou dopravou.



(4) Dopravní řád je nutno vyvěsit na nástupištích, na stanovištích

obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.



§ 136



Řidič



(1) Vozidlo smí být ovládáno jen ze stanoviště řidiče. Z jedoucího

vozidla řidič nesmí vystoupit a nesmí je ponechat na dopravní cestě bez

dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.



(2) Řidič musí při jízdě sledovat dopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí,

sníží rychlost jízdy nebo zastaví. Spatří-li osoby nebo jiné vozidlo,

které by ohrozil, ztlumí světlo, dá výstražné znamení a přiměřeně sníží

rychlost jízdy. Pokud potká osoby, které nemají možnost ustoupit do

bezpečí, nebo má-li na dopravní cestě překážku, musí včas zastavit. V

jízdě smí pokračovat až tehdy, přesvědčil-li se, že další jízdou nikoho

neohrozí.



(3) Řidič musí dát výstražné znamení před zahájením jízdy, před vjezdem

do nepřehledného místa, větrních dveří a jiných zúžených míst a vjezdem

do nástupiště a stanice. Před těmito místy a při manipulaci na

seřadišti, nástupišti a v nakládací, vykládací a překládací stanici

musí včas přiměřeně snížit rychlost.



(4) Řidič smí přenechat řízení vozidla jen zaměstnanci, kterého

zacvičuje.



(5) Jde-li průvodčí nebo zaměstnanec určený k manipulaci s vozidly

vedle jedoucí soupravy, smí řidič jet nejvýše rychlostí jeho chůze a

přitom ho musí sledovat.



(6) Řidič se na začátku směny seznámí se záznamy o stavu vozidla a

dopravních cest a na konci směny provede záznam o stavu vozidla.



§ 137



Návěštní zařízení



(1) Návěštní zařízení je nutno zřídit tam, kde se obsluha dopravního

zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s osobami zúčastněnými na dopravě,

a u dopravníku, jehož provozem bez návěštního zařízení mohou být

ohroženy osoby.



(2) Návěštní zařízení je nutno umístit tak, aby jeho ovládání nebylo

spojeno s nebezpečím, a provést tak, aby byla zajištěna rozlišitelnost

návěští pro různé způsoby dopravy na jedné dopravní cestě a zřetelně

slyšitelná i na místech, ze kterých jsou dávána.



(3) Tabulka s významem určených návěští musí být umístěna u návěštního

zařízení. Návěští "jedenkrát" je možno používat jen jako znamení k

zastavení.



(4) Doprava ve směně nesmí být zahájena, pokud se obsluha dopravního

zařízení nepřesvědčila o správné funkci návěštního zařízení.



(5) Před zahájením dopravy lanem musí obsluha dát návěští na místo, kam

se má dopravovat, a počkat na zpětné návěští. Obsluha smí uvést

zařízení do chodu nejdříve 5 sekund a nejpozději 15 sekund po obdržení

návěští.



(6) Dopravní cestu s dopravou lanem je nutno vybavit takovým návěštním

zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cesty bylo možno dát

návěští k zastavení dopravy. Smí být použito jen takové zvukové návěští

upozorňující na zahájení dopravy, které je slyšitelné po celé délce

dopravní cesty, pokud není nahrazeno jiným rovnocenným způsobem určeným

v dopravním řádu.



(7) Ruční návěští se dává svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam

ručních návěští je uveden v příloze č. 1.



§ 137a



Dopravní návěští a předvěští



(1) K zabezpečení dopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v

místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští.



(2) Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle

přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a

umístění symbolů podle přílohy č. 3.



(3) Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam,

kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo

rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní

cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených

od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu

osob apod.



(4) Návěšť "Výstraha" se umístí



a) v místech vjíždění vlaku do koncové stanice, náraziště a jiných

manipulačních prostorů,



b) před průjezdem vlaku seřadištěm vozů, překládací stanicí a násypným

zařízením,



c) v místech, kde se na dopravní cestě pracuje, a to s ohledem na délku

brzdné dráhy vlakové soupravy.



(5) Návěšť "Snížený průřez" nebo "Zúžený průřez" musí být umístěna tam,

kde není dodržen průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo

větrními dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení.



(6) Návěšti označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a

výstupní stanici musí být umístěny před dopravními místy určenými

dopravním řádem. Zaměstnavatel stanoví, které výhybky a zatáčky musí

být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny.



(7) Návěšť "Dávej varovné signály" musí být umístěna tam, kde se

vykonává práce na dopravní cestě, ve vzdálenosti určené dopravním

řádem.



(8) Návěšť "Zákaz vjezdu" uzavírá dopravní cestu nebo její úsek pro

jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může

také omezit provoz na této dopravní cestě jen pro určený (vymezený)

způsob dopravy.



(9) Návěšť "Námezník" se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v

překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů.



(10) Návěšť "Zrušení předcházejících návěští" vymezuje konec příkazů,

výstrahy a zákazů daných návěšťmi č. 1 a 5 podle přílohy č. 2.



(11) Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního

vedení.



§ 138



Spojování a rozpojování vozidel



Ručně smí být spojována a rozpojována jen stojící vozidla kolejové a

závěsné dopravy a jen po dohodě se zaměstnancem, který by je mohl uvést

do pohybu. Mezi vozidla se nesmí vstupovat nebo se mezi ně nahýbat.



§ 139



Doprava hmot a předmětů



(1) Hmoty a předměty smí být na vozidlo ukládány jen tak, aby při

nakládání, překládání, dopravě nebo vykládání nedošlo k jejich

nežádoucímu pohybu.



(2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby

nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cesty a aby nehrozilo

nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pád.



(3) Při ručním nakládání a vykládání je nutno vozidlo zajistit proti

nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a

vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.



(4) Ručně smí být vyklápěno pouze stojící vozidlo zajištěné proti

posunutí nebo převrácení.



(5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.



(6) Výklopné a samovýsypné vozidlo je nutno zajistit tak, aby se při

dopravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění

převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak,

aby hmotami nebyl nikdo ohrožen.



(7) Při dopravě uzavřeného radioaktivního zářiče nebo jeho přenášení

smí být přítomny jen osoby, jejichž činnost je spojena s dopravou

zářiče. Dopravován smí být jen v prostředcích pro dopravu osob, kromě

pásových dopravníků. Doprava do podzemí a zpět se provádí přednostně.



§ 140



Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách



(1) Pracoviště na dopravní cestě je nutno po dobu trvání práce označit

způsobem určeným v dopravním řádu; to se týká i nehody na dopravní

cestě a jejího odstraňování. Označení se umístí ve vzdálenosti

umožňující bezpečné zastavení přijíždějícího vozidla, a to na všech

přístupech k pracovišti nebo místu nehody.



(2) Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidlo

nebo břemeno není spolehlivě zajištěno proti ujetí nebo odstraněno z

úklonné dopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem

vrátku nebo lanem pohonné stanice.



§ 141



Zvedání vykolejených vozidel



(1) Vykolejené vozidlo se smí zvedat a nakolejovat jen způsobem a

prostředky určenými v dopravním řádu.



(2) Vykolejené vozidlo je nutno zajistit proti ujetí a současně

zabránit najetí dalšího vozidla na ně.



§ 142



Rychlost dopravy



(1) Rychlost dopravy lokomotivami smí být určena jen v rozsahu

technických podmínek lokomotiv a povolení k používání jejich typů^18) a

stavu kolejových tratí.



(2) Rychlost dopravy lanem nesmí překročit 2 m . s-1.



(3) Rychlost dopravy u jiné strojní dopravy smí být určena jen v

rozsahu technických podmínek, povolení k používání jejich typů^18) a

stavu dopravního prostoru.



§ 143



Podmínky pro dopravu lanem



(1) Lano smí být vedeno jen tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření

a aby při připojování vozidla nebo při nahodilém průvěsu nemohlo

zachytit jiná vozidla nebo ohrozit osoby.



(2) Závora nebo pohyblivá zarážka smí být otevřena bezprostředně před

průjezdem vozidla a jen po dobu průjezdu.



(3) Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště,

které by mohlo být ohroženo ujetým vozidlem nebo vymrštěným

dopravovaným materiálem, smí být doprava zahájena teprve tehdy,

jestliže se všechny osoby z těchto pracovišť zdržují na bezpečném

místě.



§ 144



Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem



(1) Vrátek a pohonnou a vratnou stanici pro dopravu lanem je nutno

umístit nebo chránit tak, aby na ně nemohlo najet dopravované vozidlo,

břemeno nebo vyrovnávací závaží.



(2) Vrátek používaný pro zdvíhání břemen smí být umístěn jen mimo dráhu

dopravovaného břemene a osazen tak, aby osa kladky byla kolmá na směr

navíjení lana.



(3) Způsob zakotvení vrátku nebo pohonné stanice určí provozní

dokumentace, přičemž bezpečnost ukotvení je nejméně 1,2násobná vzhledem

k jmenovité pevnosti lana. Bezpečnost ukotvení a zatížení vrátku

používaného pro zdvíhání břemen je dvojnásobná vzhledem k nosnosti

vrátku.



(4) Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.



(5) Jedno lano u dvoububnového vrátku se smí používat, jen je-li druhé

lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nebyl nikdo ohrožen.



(6) Na bubnu vrátku nesmí při dopravě zůstat méně než tři závity lana.



(7) Stanoviště obsluhy vrátku je nutno chránit proti švihu lana při

jeho případném přetržení.



§ 145



Doprava lokomotivami



(1) Doprava lokomotivou se dovoluje pouze tehdy, je-li na přední čelní

stěně lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním

vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, je-li sama, červené

světlo. Je-li souprava lokomotivou tlačena, umístí se vzadu na

lokomotivu červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s

bílým světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna.



(2) Důlní vůz smí být po vedlejší kolejové trati tažen jen v

seřadištích a při vyprazdňování velkoprostorového speciálního vozu.



(3) Vůz s dlouhými břemeny nesmí být zařazován bezprostředně za

lokomotivou.



(4) Do soupravy vozidel pro dopravu osob nesmí být zařazena jiná

vozidla kromě vozidel pro dopravu nářadí; ta však mohou být zapojena

jen na konci soupravy.



§ 146



Doprava na závěsné dráze



(1) Doprava na úklonné trati závěsné dráhy nesmí být zahájena, pokud

není ke každému samostatně dopravovanému vozidlu nebo každé soupravě

vozidel připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidla nebo soupravy.

Při proměnlivém úklonu tratě při dopravě lanem je nutno brzdný vozík

připojit na obou koncích soupravy.



(2) Dopravovat závěsnou lokomotivou na úklonné trati se smí, pokud je

na konec soupravy připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidel

dopravovaných lokomotivou. Při jízdě samotné lokomotivy, jejíž brzdný

systém je vybaven omezovačem rychlosti, se brzdný vozík nemusí

používat.



(3) Brzdný vozík nesmí být při dopravě vyřazován z funkce.



(4) Osoby se smí na úklonné trati závěsné dráhy dopravovat, pokud je z

místa průvodčího umožněno přímé zabrzdění soupravy.



(5) Pokud je zvedací zařízení součástí nosného vozíku, musí být

dopravované břemeno ve zvednuté poloze zajištěno.



(6) Při použití zvedacího zařízení, kterým je břemeno zvedáno nebo

spouštěno i s nosným vozíkem a pohyblivou částí tratě závěsné dráhy, je

nutno nosný vozík na pohyblivé části tratě zajistit tak, aby z ní

nemohl při manipulaci sjet. Pohyblivá část tratě závěsné dráhy musí být

ve své horní poloze zajištěna. Nosný vozík na pevné části tratě závěsné

dráhy musí být zajištěn proti sjetí z tratě.



(7) U ostatních typů zvedacích zařízení je nutno břemeno vždy zajistit

proti sjetí z jejich zvedacích částí a zvedací část v koncových

polohách zajistit.



§ 147



Doprava dopravníky



(1) V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi

dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je ruční čištění dopravníku a

jeho okolí za chodu zakázáno. Okolí pásových dopravníků nesmí být

ponecháno neuklizené od napadaných hmot.



(2) Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo

zdržovat.



(3) Dopravovaný materiál smí být z dopravníku odebírán jen za zadní

konec proti směru dopravy.



§ 148



Doprava škrabáky



(1) Doprava škrabákem je zakázána v úklonu vyšším než 40 stupňů.



(2) Stanoviště obsluhy škrabáku je nutno chránit proti švihu lana při

jeho případném přetržení a proti přejetí škrabákové lžíce.



§ 149



Doprava samospádem



(1) Hmoty v zásobníku a skluzu smí být zvenku uvolňovány jen z

bezpečného místa určeným způsobem.



(2) Práce uvnitř zásobníku je dovolena jen za stálého dozoru. Do

zásobníku se smí vstupovat jen shora po ověření nezávadnosti ovzduší a

zastavení plnění a odtěžování. Dopravní zařízení ústící do zásobníku

musí být zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Uvnitř zásobníku

smí být zaměstnanec pouze tehdy, je-li jištěn dvěma zaměstnanci zvenku

a připoután ochranným postrojem s tlumičem pádové energie k

zajišťovacímu, stále napnutému lanu. Při odstraňování převisu nesmí

dosahovat chodidly níže než 1 m pod horní hranici převisu. Se

zaměstnancem uvnitř zásobníku musí být udržováno stálé spojení.



(3) Spádové potrubí v jámě nesmí být používáno pro skladování hmot.



HLAVA TŘETÍ



SVISLÁ DOPRAVA



Díl první



Všeobecné požadavky



§ 150



Rozsah platnosti



Ustanovení této části platí pro svislou dopravu strojním dopravním

zařízením jednočinným (dále jen "dopravní zařízení") ve svislých dílech

do hloubky 50 m s úklonem od vodorovné roviny větším než 45 stupňů s

povolenou rychlostí dopravy do 1 m . s-1



a) s nevedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně,



b) pro dopravu volně zavěšených břemen,



c) s vedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně,



d) s nakladačem zavěšeným na laně.



§ 151



Povolení provozu



(1) Dopravní zařízení povoluje závodní. Typ dopravního zařízení musí

být posouzen revizním technikem zdvihacích zařízení,^8) a pokud je

součástí též elektrické zařízení, i revizním technikem elektrických

zařízení.^8)



(2) Povolení podle odstavce 1 vydá závodní písemně a určí v něm rozsah

a druh provozu a nezbytná bezpečnostní opatření.



(3) V pokynech pro obsluhu a údržbu dopravního zařízení se kromě

požadavků uvedených v § 88 určí zejména



a) počet dopravovaných osob,



b) největší povolené zatížení při dopravě osob,



c) největší povolené zatížení při dopravě hmot,



d) bezpečnostní opatření potřebná s ohledem na místní poměry.



§ 152



Kniha provozu



Veškeré záznamy o provozu, prohlídkách, údržbě, závadách, kontrolách a

revizích dopravního zařízení a svislého díla se zapisují do knihy

provozu.



Díl druhý



Dopravní zařízení a svislé dílo



§ 153



Těžní konstrukce



(1) Těžní konstrukce umístěná nad svislým dílem (trojnožka, koza, věž a

podobně) musí být provedena tak, aby bezpečně přenesla všechna provozní

zatížení a umožňovala bezpečný způsob odnímání dopravní nádoby. V

případě dopravy osob musí též umožňovat bezpečný vstup do dopravní

nádoby nebo jiné konstrukce pro dopravu osob a výstup z ní.



(2) U všech částí kladky a lanovnice těžní konstrukce včetně jejich

uchycení se požaduje sedminásobná bezpečnost vůči největšímu statickému

zatížení vztažená na výpočtovou mez pevnosti materiálu. U volně

zavěšené kladky se požaduje dvojí nezávislé upevnění a zajištění proti

vypadnutí lana. Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému

průměru těžního lana se u dopravního zařízení s dopravou osob požaduje

nejméně 20.



(3) Těžní konstrukce musí být provedena tak, aby nad nejvyšší provozní

polohou úvazku byla zajištěna volná výška, která umožní přejetí

nejvyšší provozní polohy nejméně o 0,5 m, aniž úvazek narazí na

konstrukci nebo její části.



(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro dopravu zařízením s drapákem

(nakladačem) zavěšeným na laně.



§ 154



Pohon dopravního zařízení



(1) Ukotvení pohonu se provede tak, aby bylo pevné a mělo nejméně

sedminásobnou bezpečnost největšího statického zatížení.



(2) Má-li být pohon dopravního zařízení použit též pro dopravu osob,

nesmí zatížení osobami překročit 60 % požadavků daných na zatížení pro

těžbu nebo dopravu materiálu.



(3) Pohon dopravního zařízení musí být vybaven odlehčovací brzdou,

která je tak účinná, aby udržela za klidu pohonu největší statické

zatížení (převahu) s jistotou nejméně trojnásobnou.



(4) K vyvolání brzdící síly odlehčovací brzdy je možné použít závaží

nebo tlačnou pružinu.



(5) Pohon dopravního zařízení musí být konstrukčně uzpůsoben tak, aby

rychlost těžního lana ve svislém díle nepřesáhla 1 m . s-1.



(6) Jako pohon dopravního zařízení lze použít i kladkostroj. Na takovém

zařízení je doprava osob zakázána.



(7) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu pohonu dopravního

zařízení k jmenovitému průměru těžního lana se u dopravního zařízení s

dopravou osob požaduje nejméně 20.



(8) Pro upevnění lana k bubnu pohonu dopravního zařízení se požaduje

obepnutí nejméně třemi vinutími. Při splnění tohoto požadavku musí být

zajištěna při největším statickém zatížení nejméně sedminásobná

bezpečnost proti vytažení z bubnu.



(9) Stanoviště obsluhy pohonu dopravního zařízení, pokud není vybaveno

návěštním zařízením, musí být umístěno tak, aby obsluha mohla sledovat

dopravu. Na pracovišti obsluhy musí být k dispozici pokyny pro obsluhu

a údržbu dopravního zařízení a význam návěští.



(10) Dopravní zařízení s elektrickým pohonem musí mít nad nejvyšší

provozní polohou dopravní nádoby umístěn koncový vypínač, který při

přejetí uvede do činnosti odlehčovací brzdu a odpojí přívod elektrické

energie.



§ 155



Ruční vrátek



(1) Ruční vrátek používaný pro dopravu musí být vybaven alespoň

rohatkou se západkou vykazující pro největší působící statické síly

nejméně pětinásobnou bezpečnost. Pokud je ruční vrátek použit pro

dopravu osob, musí být vybaven ještě odlehčovací brzdou splňující

podmínky uvedené v § 154 odst. 4 a dvěma klikami s otočnou rukojetí.



(2) Na dopravním zařízení s ručním pohonem vrátku je doprava osob

dovolena pouze do hloubky 20 m za předpokladu, že vrátek budou

obsluhovat dva zaměstnanci.



§ 156



Lano



(1) Jako těžní lano je dovoleno použít málo kroutivé ocelové lano o

průměru nejméně 6 mm s výjimkou ruční dopravy kladkostrojem, kde lze

použít pouze lano předepsané výrobcem.



(2) U těžního lana je požadována nejméně desetinásobná bezpečnost při

dopravě osob a sedminásobná bezpečnost při dopravě materiálu vůči

největšímu statickému zatížení.



(3) Těžní lano se musí odložit, je-li podle vnějších známek zjevné, že

se jeho nosnost snížila, zejména pak



a) dosáhne-li počet viditelných zlomených drátů na délce rovné

pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů v laně 10 % celkového nosného

průřezu lana,



b) při rychlém přírůstku zlomů drátů nebo rychlém a značném

prodlužování lana,



c) při vážném poškození v důsledku smyček, uzlů, vývrtek, vytlačení

vložky a podobně, které nelze odstranit krácením lana.



§ 157



Úvazky



(1) K úvazku lana je dovoleno použít jen svorku odpovídající průměru

lana. Každý úvazek musí mít nejméně tři svorky.



(2) Poloměr ohybu lana v úvazku měřený k ose lana nesmí být menší než

čtyřnásobek jmenovitého průměru lana.



(3) Bezpečnost proti vytažení lana z úvazku je pro největší statické

zatížení nejméně sedminásobná, u klínového samosvorného úvazku nejméně

1,2násobná.



(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na klínové samosvorné

úvazky.



§ 158



Dopravní nádoby, břemena a jejich závěsy



(1) Při dopravě je dovoleno používat dopravní nádobu, která zabezpečí

spolehlivě dopravu osob a materiálu. Rozměry nádoby musí být voleny

tak, aby mezi ní a lícem výrubu, výztuží nebo výstrojí díla byla

zachována mezera alespoň 0,3 m.



(2) Součásti dopravních nádob včetně závěsných prostředků musí mít

nejméně sedminásobnou statickou bezpečnost vůči největšímu statickému

zatížení.



(3) Zvláštní zařízení pro dopravu osob (pracovní poval, plošina,

sedačka a podobně) musí zajišťovat, aby osoby z něho nemohly vypadnout

a nemohlo dojít k jeho zachycení nebo překlopení při dopravě.



(4) Závěs musí být zajištěn proti nežádoucímu odpojení od dopravní

nádoby.



§ 159



Zvukové návěští a dorozumívací zařízení



(1) Svislá doprava se dovoluje pouze tehdy, je-li její součástí

návěštní zařízení. Návěštní zařízení se nevyžaduje v případě

spolehlivého hlasového dorozumění mezi stanovišti obsluhy a obsluhou

dopravního zařízení.



(2) Způsob a význam návěští určí pokyny pro obsluhu a údržbu dopravního

zařízení.



(3) Význam návěští:



1x stát



3x těžba



5x doprava osob



6x doprava materiálu a břemen.



(4) Doprava se smí zahájit až po jasném a zřetelném návěští. V případě

pro obsluhu nezřetelného návěští znamená toto návěští "stát".



(5) Zaměstnanec, který návěští dal, sleduje, zda návěští bylo správně

porozuměno. Není-li tomu tak, dá ihned návěští "stát".



(6) Po daném návěští k dopravě osob nebo těžbě je zakázáno do dopravní

nádoby nastupovat a vystupovat z ní, ukládat do ní a vykládat z ní

hmoty nebo břemena.



(7) Kde není možno se spolehlivě domluvit mezi stanovištěm obsluhy

dopravního zařízení a stanovištěm obsluhy u svislého díla, případně ve

svislém díle musí se zřídit mezi těmito místy dorozumívací zařízení pro

hovorové dorozumění.



§ 160



Doprava ve svislém díle



(1) Vedení dopravní nádoby nebo břemene určí projekt.



(2) Jízdu nevedené těžní nádoby nebo břemene sleduje obsluha na ohlubni

po celou délku dráhy a podle potřeby ji usměrňuje.



Díl třetí



Provoz dopravního zařízení



§ 161



Podmínky provozu dopravního zařízení



(1) Je zakázáno, aby osoby dopravované v okovu na jeho okraji stály

nebo seděly.



(2) Ve svislém díle je zakázána chůze současně s jakoukoliv dopravou v

něm.



(3) Pokud je při dopravě osob současně dopravován materiál, například

nářadí, části výztuže, výstroje, musí být zajištěn tak, aby nedošlo ke

zranění osob.



(4) Dopravní nádoba se plní jen tak, aby dopravovaná hornina nemohla

vypadávat, nejvýše však 50 mm pod horní okraj.



(5) Předmět přesahující přes okraj dopravní nádoby je nutno vhodně

zajistit, aby nemohl vypadnout a při dopravě nezachytil o výztuž,

výstroj nebo stěnu svislého díla.



(6) Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti je nutno ověřit, zda je

dopravní zařízení dostatečně dimenzováno, zejména pokud jde o pevnost

jednotlivých částí. Při této dopravě není nutné dodržet předepsané

jistoty, bezpečnosti a mezery. Před dopravou a po ní je nutno

prohlédnout všechny části dopravního zařízení, které budou nebo byly

mimořádně namáhány a mohly by být při dopravě poškozeny. Při této

dopravě je nutno zabránit přítomnosti osob pod dopravovaným břemenem

nebo dopravní nádobou.



(7) Doprava břemene nadměrných rozměrů se smí zahájit až po kontrole

průjezdnosti dopravní cesty.



(8) Otevíratelná stěna a dno dopravní nádoby se musí bezpečně zajistit

proti samovolnému otevření.



(9) Pokud je na ohlubni zřízen poklop, otevírá se jen po nezbytně

nutnou dobu pro průjezd dopravní nádoby.



(10) Manipulace s pohybující se nevedenou dopravní nádobou je dovolena

jen při rychlosti do 0,2 m . s-1.



(11) Narážecí zařízení, sklápěcí můstek a stavítka musí být při jízdě

osob zajištěny v otevřené poloze.



(12) Před opuštěním dopravního zařízení jsou obsluhy všech zařízení

povinny je zajistit proti manipulaci nepovolanými osobami.



§ 162



Prohlídky a revize dopravního zařízení



(1) Stav dopravního zařízení se kontroluje denně. Kontroluje se zejména

pohon dopravního zařízení, stav a funkce brzd, vizuálně stav lana,

funkce koncových vypínačů, funkce návěštního zařízení, upevnění kladek,

kladkostroje a lanovnic.



(2) Každých šest měsíců provádí prohlídku provozovaného dopravního

zařízení určení zaměstnanci.



(3) Pokud je dopravní zařízení určeno pro dopravu osob nebo při hloubce

svislého díla větší než 20 m, provádí prohlídku podle odstavce 2

revizní technici.



HLAVA ČTVRTÁ



SKLADOVÁNÍ HMOT A MATERIÁLŮ



§ 163



Skladování sypkých hmot



Při ručním ukládání a odebírání smí být sypké hmoty skladovány jen do

výšky 2 m. Při ukládání a odebírání sypkých hmot strojním způsobem je

nutno odběr upravit tak, aby výška stěny nepřesáhla devět desetin

dovoleného dosahu nakládacího stroje a nevznikaly převisy.



§ 164



Skladování ostatních materiálů



(1) Konstrukční prvky, které při skladování na sebe těsně doléhají a

nemají úchytné prvky, které umožňují bezpečné uchopení, případně

zavěšení pomocí oka, držadla a podobně, smí být ukládány jen na

podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity.



(2) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky

2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů, například kámen,

nepravidelné tvarovky, smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do

výšky 1,5 m.



(3) Oblé předměty při zajištění stability smí být ručně ukládány na

sebe jen do výšky 2 m. Roury a kulatinu je nutno zajistit proti

sesunutí.



(4) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány jen do výšky 1,5

m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad

mají být zajištěny pomocným zařízením nebo pytle uloženy v bezpečném

sklonu a vazbě, aby nedošlo k jejich sesunutí.



(5) Nádoby s kapalinou nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen tak,

že plnicí (vyprazdňovací) otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby

smí být uloženy nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato smí být uloženy

ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy jsou vzájemně

stabilizovány, případně jsou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich

stabilitu.



(6) Radioaktivní zářič smí být skladován jen v prostorách k tomu účelu

určených závodním.



ČÁST JEDENÁCTÁ



PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ



§ 165



Přechodné ustanovení



Podzemní díla a stavby zahájené před nabytím účinnosti této vyhlášky a

zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky

mohou být používány, vyhovují-li požadavkům právních předpisů, platných

v době jejich zahájení nebo uvedení do používání. Zařízení musí být

nejpozději při rekonstrukci nebo generální opravě uvedena do souladu s

touto vyhláškou.



§ 166



Výjimky



(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu

v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně osob nebo při

likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud jsou provedena

nejnutnější bezpečnostní opatření.



(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může zaměstnavatel od

ustanovení § 25 odst. 3, § 26 odst. 3, § 29 odst. 1, § 32, 33, § 43

odst. 4, § 45 odst. 1, § 50 až 57, § 64 až 66, § 72, 75, 91, § 92 odst.

3, § 95 a 96, § 98 odst. 3, § 99 odst. 1, § 103 odst. 2 a 5, § 105

odst. 2 až 6, § 108 odst. 2 a 3, § 110, § 112 odst. 1, § 113 odst. 3 a

4, § 114 odst. 2, § 115 odst. 4, § 116, § 117 odst. 1, § 123 odst. 4, §

124 a 125, § 127 až 129, § 131, § 142 odst. 2, § 153 odst. 2 a 3, § 154

odst. 1 až 4, 7 a 8, § 155 odst. 1 a 2, § 156 odst. 2, § 157 odst. 3, §

158 odst. 1 a 2, § 161 odst. 10 a § 162 odst. 1 této vyhlášky odchýlit

se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na

návrh závodního doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením

příslušného orgánu zastupujícího zaměstnance. Návrh se předkládá

prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných

případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a

provozu.



§ 167



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se výnos Českého báňského úřadu č. 7/1987 Ú.v. ČSR, kterým se

vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti

provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k

jejich udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.).



§ 168



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.



Předseda:



Ing. Bartoš v. r.



Příl.1



Ruční návěští







Příl.2



Dopravní návěští













Příl.3



Rozměry a úprava návěští









1) § 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.



1a) Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení

bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném

těžebním průmyslu.



2) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a

ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a

při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky

č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb. a

vyhlášky č. 54/1996 Sb.



3) § 10 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve

znění zákona č. 218/2004 Sb.



4) § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č.

542/1991 Sb.



4a) § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na

výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.



5) § 133 odst. 1 písm. f) zákoníku práce.



6) Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení

a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a

plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,

ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb.



Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických

zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné

hornickým způsobem.



7) Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé

dopravě a chůzi, ve znění vyhlášky č. 571/2006 Sb.



8) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.

18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví

některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č.

97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb.



Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.

19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví

některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č.

552/1990 Sb.



Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.

20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví

některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č.

553/1990 Sb.



Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.

21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví

některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č.

554/1990 Sb.



9) § 6 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách

a o státní báňské správě.



10) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.



11) § 25 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně

měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech

prováděných hornickým způsobem.



12) § 24 vyhlášky č. 435/1992 Sb.



13a) Bod 1. 7. 4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se

stanoví technické požadavky na strojní zařízení.



14) § 12 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém

geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb.



15) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.



Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 159/1971

Sb. a zákona č. 150/1992 Sb.



16) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech.



17) Zákon č. 20/1978 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č.

210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 548/1991 Sb.,

zákona ČNR č. 550/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1991 Sb., zákona ČNR č.

15/1993 Sb. a zákona č. 161/1993 Sb.



Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 Sb. Hyg. př. sv. 39

o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978

Sb.), ve znění směrnice č. 66/1985 Sb. Hyg. př. sv. 58 (reg. v >částce

16/1985 Sb.), ve znění výnosu MZSV ČSR č. 74/1989 Sb. Hyg. př. sv. 66

(reg. v částce 9/1989 Sb.).



18) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných důlních

zařízeních, ve znění vyhlášky č. 53/1994 Sb.



19) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy

hořlavých plynů a par.



20) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu

č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění

vyhlášky č. 98/1982 Sb.



21) Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních

komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších

předpisů.



§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.



§ 10 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu

na pozemních komunikacích.



22) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů

a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve

výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.



23) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o

povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti

prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.



24) § 5b zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.



25) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci.



Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších

předpisů.



Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování

geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při

výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb.



26) § 5c odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184//2011 Sb.