231/1998 Sb.



SDĚLENÍ



Ministerstva zahraničních věcí



Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 1957 byla v

Ženevě na 40. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace

práce přijata Úmluva o odstranění nucené práce, 1957 (č. 105).



S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a schválil ji

podle článku 39 odst. 4 Ústavy České republiky jako mezinárodní smlouvu

o lidských právech a základních svobodách ve smyslu článku 10 Ústavy

České republiky. Prezident republiky Úmluvu ratifikoval.



Ratifikace Úmluvy o odstranění nucené práce, 1957, Českou republikou

byla zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce dne 6.

srpna 1996.



Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 4 odst. 2 dnem 17.

ledna 1959 a pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu se

zněním odstavce 3 téhož článku dnem 6. srpna 1997.



Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně. Do anglického a

francouzského znění Úmluvy, jež jsou pro její výklad rozhodná, lze

nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu práce a

sociálních věcí.



Úmluva 105



ÚMLUVA



týkající se odstranění nucené práce, 1957



Generální konference Mezinárodní organizace práce,



svolaná do Ženevy Správní radou Mezinárodního úřadu práce, a tam se

sešla dne 5. června 1957 na svém čtyřicátém zasedání,



přezkoumavši otázku nucené práce, která tvoří čtvrtý bod jednacího

pořadu zasedání, a



majíc na zřeteli ustanovení Úmluvy o nucené práci z roku 1930, a



majíc na zřeteli, že Úmluva o otroctví, 1926, stanoví, že budou učiněna

všechna potřebná opatření k zabránění tomu, aby se povinná nebo nucená

práce vyvinula ve stav obdobný otroctví, a že Dodatková úmluva o

zrušení otroctví, obchodu s otroky i institucí a praktik podobných

otroctví, 1956, stanoví úplné zrušení poddanství vzniklé ze zadlužení a

nevolnictví, a



berouc v úvahu, že Úmluva o ochraně mezd, 1949, stanoví, že mzda bude

vyplácena pravidelně, a zakazuje způsoby výplaty mzdy, které zbavují

pracovníka skutečné možnosti ukončit jeho zaměstnání, a



rozhodnuvši se přijmout další návrhy týkající se zrušení některých

forem nucené nebo povinné práce, které představují porušení práv

člověka zmíněných v Chartě Spojených národů a vyhlášených ve Všeobecné

deklaraci lidských práv, a



stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,



přijímá tohoto dvacátého pátého června roku tisícího devítistého

padesátého sedmého tuto úmluvu, která může být nazývána jako Úmluva o

odstranění nucené práce, 1957:



Čl.1



Každý člen^1) Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto

úmluvu, se zavazuje, že potlačí a nebude využívat v jakékoliv formě

nucenou nebo povinnou práci:



a) jako prostředku politického nátlaku nebo politické výchovy nebo jako

trestu za zaujímání nebo vyjadřování politických názorů nebo názorů

ideologicky protichůdných nastolenému politickému, sociálnímu nebo

hospodářskému systému,



b) jako metody mobilizace a využívání pracovních sil pro účely

hospodářského rozvoje;



c) jako prostředku pracovní kázně;



d) jako trestu za účast ve stávkách;



e) jako prostředku rasové, sociální, národnostní nebo náboženské

diskriminace.



Čl.2



Každý člen Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto úmluvu,

se zavazuje, že přijme účinná opatření, aby zajistil okamžité a úplné

odstranění nucené nebo povinné práce, jak je stanoveno v článku 1 této

úmluvy.



Čl.3



Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli

Mezinárodního úřadu práce k registraci.



Čl.4



1. Tato úmluva zavazuje jen ty členy Mezinárodní organizace práce,

jejichž ratifikace byla zaregistrována generálním ředitelem.



2. Úmluva vstoupí v platnost 12 měsíců poté, kdy generální ředitel

zaregistruje ratifikace dvou členů.



3. Poté tato úmluva vstoupí v platnost pro každého dalšího člena 12

měsíců po dni, kdy bude zaregistrována jeho ratifikace.



Čl.5



1. Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu, ji může vypovědět po

uplynutí deseti let od data, kdy poprvé vstoupila v platnost, aktem

sděleným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který jej

zaregistruje. Tato výpověď nabude účinnosti jeden rok od data, kdy byla

zaregistrována.



2. Každý člen, který ratifikoval tuto úmluvu a který ve lhůtě jednoho

roku po uplynutí desetiletého období uvedeného v předchozím odstavci

nevyužije práva výpovědi stanoveného tímto článkem, jí bude vázán na

další období deseti let a poté bude moci vypovědět tuto úmluvu po

uplynutí každého desetiletého období za podmínek stanovených v tomto

článku.



Čl.6



1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce vyrozumí všechny členy

Mezinárodní organizace práce o registraci všech ratifikací a výpovědí,

které mu sdělí členové Organizace.



2. Když bude oznamovat členům Organizace registraci druhé ratifikace,

jež mu byla sdělena, upozorní generální ředitel členy Organizace na

datum, kdy tato úmluva vstoupí v platnost.



Čl.7



V souladu s článkem 102 Charty Spojených národů sdělí generální ředitel

Mezinárodního úřadu práce generálnímu tajemníkovi Spojených národů k

registraci úplné údaje o všech ratifikacích a aktech výpovědí, které

zaregistroval v souladu s ustanoveními předchozích článků.



Čl.8



Kdykoli to bude Správní rada Mezinárodního úřadu práce považovat za

nutné, předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy a

posoudí, je-li žádoucí zařadit na pořad konference otázku její úplné

nebo částečné revize.



Čl.9



1. Jestliže konference přijme novou úmluvu, která zcela nebo zčásti

reviduje tuto úmluvu, potom, pokud nová úmluva nestanoví jinak,



a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem bude ipso iure

znamenat okamžitou výpověď této úmluvy nehledě na ustanovení výše

uvedeného článku 5, s výhradou, že nová revidující úmluva vstoupí v

platnost;



b) od data, kdy nová revidující úmluva vstoupí v platnost, přestane být

tato úmluva členům otevřena k ratifikaci.



2. Tato úmluva však zůstane v platnosti co do formy a obsahu pro ty

členy, kteří ji ratifikovali, avšak neratifikovali revidující úmluvu.



Čl.10



Anglické a francouzské znění textu této úmluvy jsou stejně závazná.



Text, který předchází, je autentický text Úmluvy náležitě přijatý

Generální konferencí Mezinárodní organizace práce v průběhu jejího

čtyřicátého zasedání, které se konalo v Ženevě a bylo prohlášeno za

skončené dne 27. června 1957.



Na důkaz toho jsme připojili své podpisy čtvrtého července 1957:



Předseda konference:



Harold Holt v. r.



Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce:



David A. Morse v. r.



1) Členský stát Mezinárodní organizace práce.