459/1991 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 1990
byla v Bernu podepsána Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně
investic.
S Dohodou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky a prezident České a Slovenské Federativní
Republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dnem 7.
srpna 1991.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švýcarskou
konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic
Preambule
Česká a Slovenská Federativní Republika a Švýcarská konfederace
vedeny přáním rozvíjet hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu
obou států,
ve snaze vytvořit a zajistit výhodné podmínky pro investice investorů
jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,
jsouce přesvědčeny o potřebě podporovat a chránit zahraniční investice
s cílem posílení hospodářské prosperity obou států,
majíce na zřeteli Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v
Evropě,
dohodly se takto:
Čl.1
Definice
Pro účely této Dohody:
(1) Pojem "investor" zahrnuje s ohledem na obě smluvní strany
a) fysické osoby, které jsou v souladu se zákony příslušné smluvními
strany jejími občany;
b) právnické osoby, včetně společností, korporací, obchodních
společností a jiných organizací, které jsou zřízeny nebo jinak právně
založeny podle zákonů této smluvní strany a mají své sídlo a provozují
skutečnou hospodářskou činnost na území této smluvní strany;
c) právnické osoby založené v souladu s právním řádem kteréhokoli
státu, které jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány občany této smluvní
strany nebo právnickými osobami, majícími sídlo a provozujícími
skutečnou hospodářskou činnost na území této smluvní strany.
(2) Pojem "investice" zahrnuje všechny druhy majetkových hodnot,
zejména:
a) movitý a nemovitý majetek a všechna věcná práva, jako jsou
služebnosti, hypotéky, práva zástavní a záruky;
b) akcie, podíly nebo jakékoli jiné druhy účasti na společnostech;
c) nároky a práva k jakémukoli plnění, které má hospodářskou hodnotu;
d) práva autorská, průmyslová vlastnická práva jako jsou patenty,
užitkové vzory, průmyslové vzory nebo modely, ochranné známky v obchodu
nebo službách, obchodní názvy, označení původu, know-how a goodwill;
e) oprávnění podle veřejného práva, včetně oprávnění vyhledávat, těžit
a využívat přírodní zdroje, jako i všechna ostatní práva poskytnutá
zákonem, smlouvou nebo s právním řádem.
(3) Pojem "výnosy" znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje
zejména zisky, úroky, přírůstky kapitálu, dividendy, licenční a jiné
poplatky.
Čl.2
Okruh působnosti
(1) Tato Dohoda se vztahuje na investice zřízené na území jedné smluvní
strany investory druhé smluvní strany, pokud byly zřízeny po 1. lednu
1950 v souladu s právním řádem první smluvní strany.
(2) Tato dohoda se nevztahuje na práva a závazky smluvních stran ve
vztahu k investicím, které se nenacházejí v okruhu působnosti této
Dohody.
Čl.3
Podpora, povolení
(1) Každá smluvní strana bude na svém území podporovat investice
investorů druhé smluvní strany a připustí takové investice v souladu se
svým právním řádem.
(2) Jestliže smluvní strana povolila investici na svém území, zaručuje
této investici potřebná povolení v souladu se svým právním řádem,
včetně těch, která souvisejí s výkonem licenčních dohod a smluv o
technické, obchodní nebo administrativní pomoci. Každá smluvní strana
bude podporovat, kdykoli to bude třeba, vydání potřebných povolení
týkajících se činnosti poradců a jiných odborníků cizí státní
příslušnosti.
Čl.4
Ochrana, zacházení
(1) Každá smluvní strana bude chránit na svém území investice investorů
druhé smluvní strany, které byly založeny v souladu s jejím právním
řádem, a nebude překážet neoprávněnými nebo diskriminačními opatřeními
správě, udržování, užívání, využití, rozšíření, prodeji nebo likvidaci
těchto investic. Každá smluvní strana vydá zejména potřebná povolení
uvedená v článku 3 odstavec (2) této Dohody.
(2) Každá smluvní strana zajistí na svém území řádné a spravedlivé
zacházení s investicemi investorů druhé smluvní strany. Toto zacházení
nebude méně příznivé než zacházení zaručené každou smluvní stranou
investicím vlastních investorů na svém území nebo zaručené každou
smluvní stranou investicím investorů zemí požívajících na jejím území
nejvyšších výhod, je-li toto zacházení příznivější. Podniky se
zahraniční majetkovou účastí, na nichž se podílejí investoři obou
smluvních stran, budou používat shora uvedeného zacházení jako
hospodářský subjekt.
(3) Zacházení podle doložky nejvyšších výhod se nebude vztahovat na
výhody, které obě smluvní strany poskytují investorům třetího státu
podle dohody o zamezení dvojího zdanění nebo dohody zakládající zónu
volného obchodu, celní unii nebo společný trh.
Čl.5
Volné převody
(1) Každá smluvní strana, na jejímž území byly zřízeny investice
investorů druhé smluvní strany, zaručí těmto investorům volný převod
plateb, které souvisejí s investicemi, zejména
a) výnosů z investic,
b) částek vztahující se k půjčkám poskytnutým investici,
c) dodatečného zvýšení kapitálu, jehož je třeba k udržení nebo rozvoji
investice,
d) výnosů z prodeje nebo částečné nebo úplné likvidace investice,
včetně případného zhodnocení kapitálu.
(2) Investoři budou oprávněni k nákupu jakýchkoli částek cizí měny
podle úředního kursu pro převody podle odstavce (1) tohoto článku.
Čl.6
Zbavení vlastnictví, náhrada
(1) Žádná ze smluvních stran neprovede proti investicím investorům
druhé smluvní strany přímá ani nepřímá opatření směřující k
vyvlastnění, znárodnění nebo jakémukoli jinému opatření majícímu
stejnou povahu nebo výsledek, s výjimkou opatření provedených ve
veřejném zájmu, nemajících diskriminační povahu, která jsou provedena
podle zákona za předpokladu, že za ně bude poskytnuta skutečná a
přiměřená náhrada. Výše náhrady, včetně úroků, bude poskytnuta v měně
státu, z něhož investice pochází a bude zaplacena bez prodlení osobě k
tomu oprávněné bez ohledu na to, kde je její sídlo nebo bydliště.
(2) Investoři jedné smluvní strany, jejichž investice utrpěly ztráty v
důsledku války nebo jiného ozbrojeného konfliktu, revoluce, výjimečného
stavu nebo povstání, k nimž došlo na území druhé smluvní strany, obdrží
od druhé smluvní strany náhradu podle článku 4 odstavec (2) této
Dohody, v podobě restituce, náhrady nebo jiného opatření.
Čl.7
Výhodnější předpisy
Jestliže právní předpisy jedné smluvní strany poskytnou investorovi
zacházení příznivější, než jaké mu poskytuje tato Dohoda, budou mít
tyto předpisy přednost před ustanoveními této Dohody.
Čl.8
Zásady subrogace
(vstup do práv investorů)
Poskytne-li jedna smluvní strana platbu svému občanovi nebo společnosti
z důvodu záruky na investici, kterou uskutečnili na území druhé smluvní
strany, druhá smluvní strana uzná převod všech práv nebo nároků občana
nebo společnosti na první smluvní strany do těchto práv a nároků
(subrogaci).
Čl.9
Spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany
(1) V zájmu urovnání sporů mezi jednou smluvní stranou a investorem
druhé smluvní strany týkající se investic se uskuteční jednání mezi
zúčastněnými stranami, pokud se nejedná o záležitosti spadající pod
článek 10 této Dohody (spory mezi smluvními stranami).
(2) Pokud tato jednání nevyústí v řešení během šesti měsíců, bude spor
na žádost investora předložen rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud bude
ustanoven takto:
a) Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ.
Nedohodnou-li se strany ve sporu jinak, každá z nich určí jednoho
rozhodce a tito dva rozhodci jmenují občana třetího státu jako
předsedu. Rozhodci budou určeni do dvou měsíců od obdržení žádosti o
rozhodčí řízení a předseda jmenován do dalších dvou měsíců.
b) Nebyly-li dodrženy lhůty uvedené v odstavci a) tohoto článku a
nedojde-li k žádné jiné dohodě, je kterákoli strana ve sporu oprávněna
obrátit se na předsedu Rozhodčího soudu Mezinárodní obchodní komory v
Paříži se žádostí, aby učinil potřebná jmenování. Brání-li nějaká
překážka uvedenému předsedovi, aby vyhověl této žádosti nebo je-li
občanem jedné ze smluvních stran, je třeba postupovat obdobně jako je
uvedeno v odstavci (5) článku této Dohody.
c) Pokud se strany ve sporu nedohodnou jinak, stanoví takto ustanovený
rozhodčí soud svá procesní pravidla. Jeho rozhodnutí jsou konečná a
závazná. Každá smluvní strana zajistí uznání a výkon rozhodnutí
rozhodčího soudu.
d) Každá strana ve sporu hradí výlohy svého vlastního člena rozhodčího
soudu a svého zastoupení v rozhodčím řízení; výlohy předsedy a ostatní
výlohy hradí obě strany ve sporu rovným dílem. Rozhodčí soud však může
ve svém rozhodnutí určit nestejné podíly obou účastníků na výlohách a
toto rozhodnutí je pro obě strany závazné.
(3) V případě, že jsou obě smluvní strany členy Washingtonské úmluvy z
18. března 1965 o řešení sporů o investicích mezi státy a občany jiných
států, mohou být spory podle tohoto článku na žádost investora jako
alternativa postupu uvedeného v odstavci (2) tohoto článku, postoupeny
Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů o investicích.
(4) Smluvní stát, jenž je stranou ve sporu, nesmí ani v průběhu řízení
uvedeného v odstavcích (2) a (3) tohoto článku, ani při výkonu
vyneseného rozsudku uvést na svou obhajobu, že investor obdržel náhradu
v rámci pojistné smlouvy pokrývající celou způsobenou škodu nebo její
část.
(5) Žádný smluvní stát nebude usilovat o řešení sporu, který již byl
předložen rozhodčímu soudu, diplomatickou cestou, pokud nedojde k tomu,
že druhý smluvní stát nebude dodržovat rozhodnutí vynesené rozhodčím
soudem nebo je nebude plnit.
Čl.10
Spory mezi smluvními stranami
(1) Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této
Dohody budou řešeny diplomatickou cestou.
(2) Nedojde-li v průběhu dvanácti měsíců od započetí sporu k dohodě
mezi smluvními stranami, bude tento spor na žádost kterékoliv smluvní
strany předložen rozhodčímu soudu složenému ze tří členů. Každá smluvní
strana určí jednoho rozhodce a tito dva rozhodci jmenují občana třetího
státu jako předsedu.
(3) Pokud jedna smluvní strana neurčí svého rozhodce a pokud k tomu
nedojde ani do dvou měsíců po vyzvání druhou smluvní stranou, tento
rozhodce bude určen na žádost druhé smluvní strany předsedou
Mezinárodního soudního dvora.
(4) Nedojde-li mezi rozhodci k dohodě o volbě předsedy do dvou měsíců
po jejich jmenování, jmenuje uvedeného předsedu na žádost kterékoliv
smluvní strany předseda Mezinárodního soudního dvora.
(5) Brání-li v případech uvedených v odstavcích (3) a (4) tohoto článku
předsedovi Mezinárodního soudního dvora nějaká překážka v tom, aby
vyhověl uvedené žádosti, nebo je-li občanem některé ze smluvních stran,
provede jmenování místopředseda, a pokud i jemu brání nějaká překážka v
tom, aby tak učinil, nebo je-li občanem některé ze smluvních stran,
provede jmenování služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora,
jež není občanem žádné ze smluvních stran.
(6) Pokud se smluvní strany nerozhodnou jinak, stanoví tento soud svá
procesní pravidla.
(7) Rozhodnutí tohoto soudu jsou konečná a závazná pro obě smluvní
strany.
Čl.11
Dodržování závazků
Každá smluvní strana trvale zaručuje dodržování závazků ve vztahu k
investicím investorů druhé smluvní strany, které převzala.
Čl.12
Závěrečná ustanovení
(1) Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem, kdy se obě smluvní strany
navzájem uvědomí, že jsou splněny ústavní požadavky pro uzavírání
mezinárodních dohod a jejich vstup v platnost a zůstane v platnosti po
dobu deseti let. Pokud nebude písemně oznámeno vypovězení Dohody šest
měsíců před uplynutím této doby, platnost Dohody se považuje za
prodlouženou ve stejném rozsahu na období pěti let a tento postup se
bude stále opakovat.
(2) V případě výpovědi této Dohody zůstávají ustanovení článků 1 až 11
nadále v platnosti pro investice uskutečněné před datem výpovědi a to
po dobu deseti let.
Dáno v Bernu dne 5. října 1990 ve dvou původních vyhotoveních, každé v
jazyce českém, německém a anglickém, z nichž každé má stejnou platnost.
Ve sporných případech je rozhodující anglické znění.
Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku:
Václav Klaus v.r.
Za Švýcarskou konfederaci:
J. P. Delamurez v.r.
Příl.
Protokol
Při podpisu Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a
Švýcarskou konfederací o podpoře a vzájemné ochraně investic se
podepsaní zplnomocněnci ve vztahu k článku 1 dohodli na následujícím
vysvětlení, které je považováno za nedílnou součást uvedené Dohody.
(1) Investor podle článku 1, odstavec (1), písmeno c) může být požádán
o poskytnutí důkazu o kontrole příslušné investice, aby byl uznán
smluvní stranou, na jejímž území investice byla nebo má být
uskutečněna, za investora druhé smluvní strany.
(2) Investoři, na něž se vztahuje článek 1, odstavec (1), písmeno c)
nemohou vznést nárok podle článku 6 této Dohody, pokud by náhrada
poskytnuta v souladu s obdobným ustanovením v jiné dohodě o ochraně
investic, uzavřené smluvní stranou, na jejímž území byla investice
uskutečněna.
Dáno v Bruselu dne 5. října 1990 ve dvou původních vyhotoveních v
jazyce českém, německém a anglickém, z nichž každé má stejnou platnost.
Ve sporných případech je rozhodující anglické znění.
Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku:
Václav Klaus v.r.
Za Švýcarskou konfederaci:
J. P. Delamurez v.r.
