80/1981 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí ze dne 23. června 1981 o Smlouvě mezi
Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o
vzájemné právní pomoci ve věcech ve věcech občanských, rodinných a
trestních
Dne 18. dubna 1980 v Praze byla podepsána Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní
pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé
socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Ratifikační listiny byly vyměněny v Havaně dne 11. června 1981.
Podle svého článku 81 Smlouva vstupuje v platnost dnem 11. července
1981.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o
vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
Československá socialistická republika
a
Kubánská republika
vedeny přáním rozvíjet vztahy mezi svými národy v duchu přátelství a
vzájemné spolupráce a usnadnit právní vztahy mezi oběma zeměmi, se
dohodly uzavřít tuto smlouvu o vzájemné právní pomoci ve věcech
občanských, rodinných a trestních.
ČÁST I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Čl.1
Právní ochrana
(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany
stejných práv a stejné právní ochrany ve věcech osobních a majetkových
jako její vlastní občané.
(2) Ve smyslu ustanovení odstavce 1 mají občané jedné smluvní strany
volný přístup k soudům a dalším orgánům druhé smluvní strany příslušným
ve věcech občanských, rodinných a trestních a jsou oprávněni u těchto
orgánů podávat návrhy, aby chránili svá osobní a majetková práva.
(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se vztahují i na
právnické osoby obou smluvních stran.
Čl.2
Právní pomoc
(1) Soudy, prokuratury a jiné orgány obou smluvních stran činné ve
věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen "příslušné orgány")
si vzájemně poskytují právní pomoc za podmínek stanovených v této
smlouvě.
(2) Příslušné orgány si navzájem poskytují právní pomoc výkonem různých
úkonů, zejména výslechem svědků, účastníků, obviněných nebo jiných
osob, prováděním znaleckých důkazů, sepisováním, zasíláním a
doručováním písemností.
Čl.3
Způsob styku
(1) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, příslušné orgány smluvních
stran se stýkají prostřednictvím ústředních orgánů.
(2) Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a) na straně Kubánské republiky:
- Generální prokuratura republiky
- ministerstvo spravedlnosti,
b) na straně Československé socialistické republiky:
- Generální prokuratura Československé socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.
Čl.4
Jazyk
Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, orgány smluvních stran
používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních
jazyků.
Čl.5
Dožádání
(1) Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, právní pomoc se
poskytuje na základě dožádání nebo žádosti o doručení (dále jen
"dožádání") podle právního řádu toho státu, v němž se poskytuje.
(2) Dožádání a písemnosti k němu připojené musí být příslušným orgánem
podepsány a opatřeny otiskem jeho razítka. Má-li být k písemnosti
připojen překlad, musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo
státním orgánem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné
ze smluvních stran.
(3) Při vzájemné právní pomoci mohou orgány smluvních stran používat
vlastních tiskopisů.
(4) Dožádání musí obsahovat:
a) označení příslušného dožadujícího orgánu,
b) označení příslušného dožádaného orgánu,
c) přesné označení věci, v níž se právní pomoc žádá, s uvedením
předmětu a účelu dožádání a údajů potřebných pro jeho vyřízení,
d) jména, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt, stav a
zaměstnání nebo povolání účastníků, obviněných, obžalovaných nebo
odsouzených,
e) jména a příjmení a adresy právních zástupců osob uvedených v písmenu
d) tohoto odstavce, byli-li ustanoveni.
(5) Žádost o doručení musí obsahovat kromě údajů uvedených v odstavci 4
tohoto článku přesnou adresu adresáta a označení písemností, jež mají
být doručeny.
(6) Je-li žádáno o provedení výslechu, dožádání musí obsahovat také
otázky, které mají být položeny.
(7) Dožádání v trestních věcech musí obsahovat též právní označení a
popis spáchaného činu a podle možnosti data narození obviněných a jména
jejich rodičů.
Čl.6
Vyřízení dožádání
(1) Při vyřizování dožádání se postupuje podle článku 5 odst. 1 této
smlouvy. Na žádost dožadujícího orgánu může být dožádání vyřízeno
způsobem uvedeným v dožádání.
(2) Dožádaný orgán včas sdělí dožadujícímu orgánu na jeho žádost místo
a čas vyřízení dožádání.
(3) Není-li dožádaný orgán příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je
bezodkladně orgánu příslušnému.
(4) Jestliže dožádání nemohlo být vyřízeno, dožádaný orgán písemnosti
vrátí a sdělí příčiny, které zabránily vyřízení dožádání.
(5) Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, učiní
orgán dožádané strany opatření ke zjištění místa jejího pobytu.
Čl.7
Vyřizování žádostí o doručení
(1) Písemnosti z oblasti občanského a rodinného práva, jež mají být
doručeny osobám, které mají pobyt na území druhé smluvní strany, se
připojují k žádosti o doručení ve dvou vyhotoveních.
(2) Jestliže písemnost, jež má být doručena, není vyhotovena v jazyku
dožádaného orgánu anebo k ní není připojen překlad do tohoto jazyka,
dožádaný orgán doručí písemnost adresátovi pouze, je-li ochoten ji
dobrovolně přijmout.
(3) Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o doručování dožádané
smluvní strany. V dokladu musí být uvedeno místo, datum a způsob
doručení.
(4) Jestliže písemnost nelze na uvedené adrese doručit, učiní dožádaný
orgán opatření ke zjištění místa pobytu adresáta. Nemůže-li adresu
zjistit, uvědomí o tom dožadující orgán a současně písemnost vrátí.
(5) Na žádost dožadujícího orgánu zařídí dožádaný orgán v mezích
předpisů platných na území dožádané smluvní strany, aby písemnost byla
doručena adresátu do vlastních rukou.
Čl.8
Doručování vlastním občanům
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům také
prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V
tomto případě nelze použít donucovací prostředky.
Čl.9
Ochrana svědků a znalců
(1) Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jedné smluvní strany,
není povinen se na předvolání orgánu druhé smluvní strany dostavit.
Předvolání proto nesmí obsahovat žádné pohrůžky použití donucovacích
prostředků pro případ nedostavení se.
(2) Svědek nebo znalec, který se dostaví na předvolání orgánu druhé
smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své občanství
trestně stíhán ani vzat do vazby ani na něm nesmí být vykonán trest
uložený dříve za trestný čin, který spáchal před překročením hranic
dožadující smluvní strany. Stejně tak nemůže být na území dožadující
smluvní strany trestně stíhán ani v souvislosti s podáním svědectví
nebo znaleckého posudku ani za trestný čin, který je předmětem řízení.
(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto
článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů
ode dne, kdy mu bylo sděleno, že jeho přítomnost není již nutná. Do
této lhůty se nezapočítává doba, během které svědek nebo znalec nemohl
opustit území dožadující smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
(4) Předvolané osoby mají nárok na náhradu svých výdajů na cestu a
pobyt a na úhradu ušlého výdělku. Znalci mají kromě toho nárok na
vyplacení znalečného. V předvolání bude uveden druh náhrady, na kterou
mají zmíněné osoby nárok; na jejich žádost jim bude vyplacena záloha na
krytí příslušných výdajů.
(5) Je-li osoba předvolaná jako svědek ve vazbě na území dožádané
smluvní strany, mohou orgány této smluvní strany, uvedené v článku 3
odst. 2 této smlouvy, zařídit její dopravení na území dožadující
smluvní strany pod podmínkou, že tam bude nadále držena ve vazbě a po
skončení výslechu bezodkladně vrácena.
Čl.10
Náklady právní pomoci
(1) Každá smluvní strana nese náklady právní pomoci, které vznikly na
jejím území.
(2) Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán oznámí výši vzniklých
nákladů.
Čl.11
Zjišťování adres
Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně pomáhají při zjišťování
adres osob zdržujících se na území jejich státu, je-li toho třeba k
uplatnění práv jejich občanů.
Čl.12
Právní informace
Ministerstva spravedlnosti obou smluvních stran si na žádost zasílají
informace o právních předpisech, které platí nebo platily na území
jejich států, spolu s jejich zněním, jakož i informace o právních
otázkách a o právní praxi.
Čl.13
Platnost listin
(1) Listiny vydané nebo ověřené příslušnými orgány ve stanovené formě
na území jedné smluvní strany mohou být použity bez dalšího ověření na
území druhé smluvní strany. Totéž platí také pro podpisy na jiných
listinách ověřené podle právních předpisů na území jedné ze smluvních
stran.
(2) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje také na opisy a
překlady listin, které byly ověřeny příslušným orgánem.
(3) Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany považovány za
veřejné, mají povahu veřejných listin i na území druhé smluvní strany.
Čl.14
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci podle této smlouvy může být odmítnuto,
jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že poskytnutím právní pomoci
by byla porušena její svrchovanost nebo bezpečnost nebo kdyby bylo v
rozporu se základními zásadami jejího právního řádu.
ČÁST II
VĚCI OBČANSKÉ A RODINNÉ
KAPITOLA 1
VĚCI OSOBNÍHO STAVU
Čl.15
Způsobilost k právům a k právním úkonům
(1) Způsobilost občanů každé ze smluvních stran se řídí právním řádem
smluvní strany, jejímž občanem je tato osoba.
(2) Způsobilost právnické osoby se řídí právním řádem smluvní strany,
podle kterého vznikla.
Čl.16
Zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům
(1) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, ke zbavení nebo omezení
způsobilosti k právním úkonům je příslušný orgán smluvní strany, jejímž
občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout.
(2) Zjistí-li příslušný orgán jedné smluvní strany, že u občana druhé
smluvní strany, který má pobyt na jejím území, jsou dány důvody pro
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, oznámí to
příslušnému orgánu druhé smluvní strany. To platí i v případě, kdy
příslušný orgán přijme dočasná opatření potřebná k ochraně této osoby
nebo jejího majetku.
(3) Pokud orgán druhé smluvní strany, jemuž byly skutečnosti uvedené v
odstavci 2 oznámeny, nezahájí sám potřebné řízení do 3 měsíců nebo
pokud se v této lhůtě nevyjádří, řízení o zbavení nebo omezení
způsobilosti k právním úkonům provede orgán smluvní strany, na jejímž
území má osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout, pobyt.
Rozhodnutí bude zasláno příslušnému orgánu druhé smluvní strany.
(4) Jestliže se řízení koná před orgánem příslušným podle předchozího
odstavce, o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům je možné
rozhodnout podle z důvodů stanovených právními řády obou smluvních
stran.
(5) Ustanovení tohoto článku budou použita i v případě vrácení nebo
změny způsobilosti k právním úkonům.
Čl.17
Prohlášení za nezvěstného, za mrtvého a důkaz smrti
(1) K prohlášení osoby za nezvěstnou, mrtvou nebo k provedení důkazu
smrti je příslušný orgán smluvní strany, jejímž občanem byla tato osoba
v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě naživu.
(2) Orgány jedné smluvní strany mohou prohlásit za nezvěstného, za
mrtvého, jakož i stanovit den smrti občana druhé smluvní strany na
návrh osob, které žijí na území této smluvní strany, prokáže-li právní
zájem v souladu s právním řádem této smluvní strany.
(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se budou
orgány smluvní strany řídit právním řádem svého státu.
(4) Rozhodnutí vynesená podle odstavce 2 tohoto článku mají právní
následky pouze na území té smluvní strany, jejíž orgány je vynesly.
KAPITOLA 2
VĚCI RODINNÉ
Čl.18
Manželství
(1) Podmínky k uzavření manželství se u obou budoucích manželů řídí
právním řádem smluvní strany, které jsou občany. Okolnosti bezvýjimečně
vylučující uzavření manželství mohou být posuzovány také podle právního
řádu smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
(2) Forma uzavření manželství se řídí právním řádem té smluvní strany,
na jejímž území se manželství uzavírá.
(3) Forma uzavření manželství před představitelem diplomatické mise
nebo konzulárního úřadu, který je k tomu zmocněn jedním ze smluvních
států, se řídí právním řádem tohoto státu.
(4) K platnosti sňatku mezi občany smluvních stran se vždy vyžaduje
zachování občanské formy.
Čl.19
Osobní a majetkové vztahy manželů
(1) Jestliže oba manželé jsou občany jedné smluvní strany a mají pobyt
na území druhé smluvní strany, jejich osobní a majetkové vztahy se řídí
právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany.
(2) Jestliže jeden z manželů má pobyt na území jedné smluvní strany a
druhý na území druhé smluvní strany a oba dva manželé jsou občany téže
smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem
smluvní strany, jejímiž jsou občany.
(3) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý
občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy
právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli svoje
poslední společné bydliště.
(4) Příslušné orgány smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé,
jsou příslušné k rozhodování o jejich osobních a majetkových vztazích.
V případě, kdy v době zahájení řízení mají manželé svoje bydliště na
území druhé smluvní strany, jsou příslušné také orgány této smluvní
strany.
(5) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý
občanem druhé smluvní strany, potom příslušné orgány smluvní strany, na
jejímž území mají nebo měli společné bydliště, jsou příslušné k
rozhodování o osobních a majetkových vztazích těchto manželů.
Čl.20
Rozvod
(1) Rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou
oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení.
(2) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý
občanem druhé smluvní strany, příslušný orgán, u něhož probíhá
rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu.
(3) K řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný
orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání
návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé
bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také orgán této
smluvní strany.
(4) V případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný orgán
smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední
společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné
smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné
orgány obou smluvních stran.
Čl.21
Neplatnost manželství
(1) Určení, zda tu manželství je nebo není, a prohlášení manželství za
neplatné se řídí právním řádem smluvní strany, který v souladu s
článkem 18 této smlouvy byl použit při uzavření manželství.
(2) Příslušnost orgánu se řídí ustanovením článku 20 této smlouvy.
Čl.22
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
(1) Uznání, popření nebo zjištění otcovství se řídí právním řádem
smluvní strany, jejímž občanem bylo dítě v době narození.
(2) Pokud jde o formu uznání otcovství, postačí, je-li vyhověno
právnímu řádu smluvní strany, na jejímž území k uznání otcovství
dochází.
(3) Právní vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem smluvní
strany, jejímž je dítě občanem.
(4) Jak příslušný orgán smluvní strany, jejímž občanem je dítě, tak
příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má trvalé bydliště nebo
místo pobytu, jsou příslušné k rozhodování o vztazích uvedených v
předchozích odstavcích tohoto článku.
Vyživovací povinnost
Čl.23
(1) Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem
smluvní strany, jejímž občanem je osoba mající nárok na výživné.
(2) K řízení o věcech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je příslušný
orgán smluvní strany, na jejímž území má oprávněná osoba bydliště.
Čl.24
Smluvní strany podniknou všechny kroky potřebné ke splnění vyživovací
povinnosti i k výkonu rozsudku nebo jiného rozhodnutí příslušného
orgánu týkajícího se výživného. Smluvní strany učiní opatření, aby
převody výživného pro nezletilé dítě byly vyřizovány přednostně a bez
omezení.
Čl.25
Je-li u příslušného orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na
výživné proti povinnému, který se zdržuje na území druhé smluvní
strany, poskytne příslušný orgán této smluvní strany na žádost pomoc
při zjištění zdroje a výšky příjmů povinného.
Osvojení
Čl.26
(1) Osvojení se řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž je
osvojitel občanem v době zahájení řízení. V případě uvedeném v článku
27 odst. 2 této smlouvy, kdy manželé jsou občany různých smluvních
stran, musí být dodrženy podmínky stanovené právními řády obou
smluvních stran.
(2) Souhlas osvojovaného dítěte nebo dalších osob a orgánů se řídí
právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je dítě.
Čl.27
(1) K řízení o osvojení je příslušný orgán té smluvní strany, jejímž je
osvojitel občanem v době zahájení řízení.
(2) Jestliže jsou osvojiteli manželé, z nichž jeden je občanem jedné
smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je k řízení o
osvojení příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli
své poslední společné bydliště.
Opatrovnictví
Čl.28
(1) Vznik a zánik opatrovnictví se řídí právním řádem smluvní strany,
jejímž je opatrovanec občanem.
(2) Právní vztahy mezi opatrovníkem a opatrovancem se řídí právním
řádem smluvní strany, jejíž orgán ustanovil opatrovníka.
(3) Přijetí opatrovnictví a povinnost jednat jako opatrovník se řídí
právním řádem smluvní strany, jejímž je opatrovník občanem.
(4) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, rozhoduje o vzniku a zániku
opatrovnictví orgán smluvní strany, jejímž je opatrovanec občanem.
(5) Rozhodnutí o vzniku a zániku opatrovnictví, která se týkají
vlastních občanů, vydaná orgány jedné smluvní strany mají účinnost také
na území druhé smluvní strany.
Čl.29
(1) Je-li třeba ustanovit opatrovníka k ochraně zájmů občana jedné
smluvní strany, který má bydliště, pobyt nebo majetek na území druhé
smluvní strany, příslušný orgán této smluvní strany o tom neprodleně
informuje diplomatickou misí nebo konzulární úřad druhé smluvní strany.
(2) V naléhavých případech příslušný orgán přijme potřebná předběžná
opatření podle právního řádu svého státu a bezodkladně o tom informuje
diplomatickou misí nebo konzulární úřad v souladu s odstavcem 1 tohoto
článku. Uvedená opatření zůstanou v platnosti, dokud orgán druhé
smluvní strany nepřijme jiná opatření a orgán, který předběžná opatření
přijal, není o tom vyrozuměn.
Čl.30
(1) Orgán příslušný podle článku 28 odst. 4 může převést opatrovnictví
na příslušný orgán druhé smluvní strany, jestliže opatrovanec má své
bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany. Přenesení
opatrovnictví se stane účinným, jakmile opatrovnictví převzal orgán
druhé smluvní strany. Tento orgán vyrozumí bezodkladně o převzetí
opatrovnictví dožadující orgán.
(2) Příslušný orgán smluvní strany, který podle odstavce 1 tohoto
článku opatrovnictví převzal, se řídí právním řádem svého státu. Tento
orgán není oprávněn rozhodovat o osobním stavu opatrovance.
Čl.31
Důsledky zahájení řízení
Zahájení řízení o osobních a majetkových vztazích manželů, o rozvodu
manželství, jakož i o právních vztazích mezi rodiči a dětmi u
příslušného orgánu jedné smluvní strany brání tomu, aby o téže věci
bylo zahájeno řízení u příslušného orgánu druhé smluvní strany.
Příslušný orgán, u kterého byl stejný nárok uplatněn později, vysloví z
úřední moci svoji nepříslušnost.
KAPITOLA 3
Čl.32
Forma právních úkonů a věcná práva
(1) Forma právních úkonů se řídí právním řádem platným pro samotný
právní úkon. Stačí však, je-li učiněno zadost právnímu řádu platnému v
místě, kde k právnímu úkonu dochází.
(2) Forma právních úkonů týkajících se nemovitostí, jakož i věcná práva
k nim se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost
leží. K rozhodování je příslušný orgán této smluvní strany.
Čl.33
Odpovědnost za škodu
Závazky z protiprávních jednání nebo opomenutí, z kterých vzniká
povinnost k náhradě škody, se řídí právním řádem smluvní strany, kde k
takovému jednání nebo opomenutí došlo. K řízení o těchto věcech je
příslušný orgán této smluvní strany.
KAPITOLA 4
VĚCI DĚDICKÉ
Čl.34
Zásada rovnosti
(1) Děděním ze zákona nebo ze závěti mohou občané jedné smluvní strany
nabýt majetku a práv na území druhé smluvní strany za stejných podmínek
a ve stejném rozsahu jako její vlastní občané.
(2) Občané jedné smluvní strany mohou v závěti nakládat se svým
majetkem nacházejícím se na území druhé smluvní strany.
Čl.35
Právní poměry dědické se řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž
občanem byl zůstavitel v době své smrti.
Čl.36
Závěť
(1) Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, jakož i řízení o námitkách
proti závěti na základě vad vůle zůstavitele nebo jejího projevu nebo
na základě jiných nedostatků závěti, se řídí právním řádem smluvní
strany, jejímž je zůstavitel občanem v době zřízení nebo zrušení
závěti.
(2) Forma zřízení nebo zrušení závěti se řídí právním řádem smluvní
strany, jejímž je zůstavitel občanem v době zřízení nebo zrušení
závěti. Závěť je platná, jestliže byla dodržena ustanovení právního
řádu smluvní strany, na jejímž území k těmto úkonům došlo.
Čl.37
Odúmrť
Jestliže podle právního řádu smluvní strany, jímž se řídí dědické
právní poměry, není dědiců, připadne movité dědictví té smluvní straně,
jejímž byl zůstavitel občanem v době smrti, nemovité dědictví smluvní
straně, na jejímž území nemovitost leží.
Čl.38
Příslušnost v dědických věcech
(1) S výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku je k řízení
o movitém dědictví příslušný orgán té smluvní strany, jejímž občanem
byl zůstavitel v době své smrti.
(2) Jestliže je celé movité dědictví, které zanechal občan jedné
smluvní strany, na území druhé smluvní strany, projedná je na návrh
dědice orgán této smluvní strany, jestliže s tím souhlasí všichni známí
dědicové.
(3) K projednání nemovitého dědictví je vždy příslušný orgán té smluvní
strany, na jejímž území nemovitost leží.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku platí také pro projednání
dědických sporů.
(5) Posouzení, zda jde o majetek movitý nebo nemovitý, se řídí právním
řádem smluvní strany, na jejímž území je majetek.
Čl.39
Zajištění dědictví
(1) Orgán smluvní strany, na jejímž území je dědictví po občanu druhé
smluvní strany, učiní podle právního řádu svého státu opatření potřebná
k zajištění dědictví a k jeho správě. To platí také v případech, kdy
dědictví může nabýt občan druhé smluvní strany.
(2) O opatřeních, která byla učiněna podle odstavce 1 tohoto článku,
příslušné orgány bezodkladně uvědomí diplomatickou misi nebo konzulární
úřad druhé smluvní strany, které mohou při výkonu opatření k zajištění
dědictví spolupůsobit přímo nebo prostřednictvím zmocněnce. Na návrh
diplomatické mise nebo konzulárního úřadu mohou být učiněná opatření
odložena, změněna nebo zrušena.
(3) Na návrh orgánu příslušného k projednání dědictví musí být opatření
učiněná podle odstavce 1 zrušena.
Čl.40
Vyhlášení závěti
K otevření a vyhlášení závěti a ke zjištění jejího stavu a obsahu,
jakož i k řízení o její platnosti je příslušný orgán smluvní strany, na
jejímž území se závěť nachází. Jestliže zůstavitel byl v době své smrti
občanem druhé smluvní strany, bude příslušnému orgánu této smluvní
strany zaslán ověřený opis závěti a listina, v níž bude uveden stav a
obsah této závěti. Na žádost se zašle originál závěti.
Čl.41
Vydání dědictví
(1) Jestliže je movité dědictví na území jedné smluvní strany, bude
toto dědictví za účelem projednání předáno příslušnému orgánu nebo
diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu té smluvní strany, jejímž byl
zůstavitel občanem v době své smrti, za podmínky, že budou dodržena
ustanovení odstavce 4 písm. b) tohoto článku.
(2) Poplatky z nemovitého dědictví vybere smluvní strana, na jejímž
území nemovitost leží. Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak,
vybere poplatek z movitého dědictví smluvní strana, jejímž občanem byl
zůstavitel v době smrti.
(3) Jestliže podle výsledků projednání dědictví toto nabývají dědicové,
kteří mají bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany, a není
možno předat dědictví uvedeným dědicům nebo jejich zmocněncům, předá se
toto dědictví diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu této smluvní
strany.
(4) Dědictví se vydá za podmínek, že:
a) jsou zaplaceny všechny daně a poplatky s dědictvím spojené nebo
jejich zaplacení je zajištěno,
b) příslušný orgán vydal povolení nutné k vývozu předmětů tvořících
dědictví nebo k převodu peněžních částek,
c) byly zaplaceny nebo zajištěny všechny pohledávky věřitelů
zůstavitele přihlášené ve lhůtě stanovené právním řádem smluvní strany,
na jejímž území je dědictví.
KAPITOLA 5
NÁKLADY ŘÍZENÍ
Čl.42
Osvobození od žalobní jistoty
(1) Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před orgány druhé
smluvní strany, nelze, bez ohledu na jejich bydliště nebo pobyt, uložit
složení žalobní jistoty za náklady řízení.
(2) Orgán jedné smluvní strany může požadovat od občanů druhé smluvní
strany složení zálohy na náklady související s provedením důkazů za
stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako od vlastních občanů.
Osvobození od poplatků a nákladů řízení
Čl.43
Občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní strany nárok na
osvobození od soudních a notářských poplatků a na bezplatné právní
zastoupení za stejných podmínek jako její vlastní občané.
Čl.44
(1) Žádost o osvobození podle článku 43 této smlouvy může žadatel podat
také u příslušného orgánu smluvní strany, jejímž je občanem. S touto
žádostí lze spojit návrh na zahájení řízení ve věci, pro kterou má být
osvobození povoleno.
(2) Žádost podaná podle odstavce 1 a případně i návrh na zahájení
řízení budou zaslány příslušnému orgánu druhé smluvní strany způsobem
stanoveným v článku 3 této smlouvy.
Čl.45
(1) K žádosti o osvobození podle článku 43 této smlouvy je třeba
připojit potvrzení o osobních, rodinných a majetkových poměrech
žadatele, které vydá příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má
žadatel bydliště nebo pobyt.
(2) Nemá-li žadatel bydliště nebo pobyt na území žádné ze smluvních
stran, může potvrzení vydat diplomatické mise nebo konzulární úřad
smluvní strany, jejímž je občanem.
(3) Orgán, který rozhoduje o žádosti o osvobození, může žádat od
orgánu, který potvrzení vydal, doplnění údajů nebo potřebná objasnění.
KAPITOLA 6
UZNÁNÍ A VÝKON ROZHODNUTÍ
Čl.46
Smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a
vykonávají na svém území tato rozhodnutí příslušných orgánů druhé
smluvní strany:
a) rozhodnutí o nárocích majetkové povahy ve věcech občanských a
rodinných, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech,
b) rozhodnutí o náhradě škody přiznané v trestním řízení.
Čl.47
(1) Rozhodnutí uvedená v článku 46 této smlouvy budou uznána a vykonána
za podmínek, že
a) rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní
strany, na jejímž území bylo vydáno;
b) orgán, který rozhodnutí vydal, byl příslušný podle ustanovení této
smlouvy, nebo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území se o
uznání nebo výkon žádá;
c) o téže věci mezi týmiž účastníky nebylo již dříve vydáno pravomocné
rozhodnutí orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí
vykonáno, nebo nebylo na území této smluvní strany uznáno pravomocné
rozhodnutí orgánu třetího státu;
d) rozhodnutí bylo vydáno na základě právního řádu určeného touto
smlouvou;
e) účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno, nebyl zbaven možnosti
účastnit se řízení a v případě procesní nezpůsobilosti možnosti mít
zástupce; předvolání nebo návrh na zahájení řízení mu byly doručeny do
vlastních rukou;
f) smluvní strana, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo
vykonáno, má za to, že uznání nebo výkon nenaruší její svrchovanost
nebo bezpečnost nebo nebude v rozporu se základními zásadami jejího
právního řádu.
(2) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření o vyživovací
povinnosti lze na území dožádané smluvní strany vykonat, i když
podléhají řádným opravným prostředkům.
Čl.48
(1) Rozhodnutí vydaná příslušnými orgány jedné smluvní strany týkající
se osobního stavu občanů druhé smluvní strany budou na jejím území
uznána za podmínek stanovených v článku 47 této smlouvy.
(2) O uznání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 může žádat každý, kdo na
tom má právní zájem.
Čl.49
Pravomocná rozhodnutí příslušných orgánů jedné smluvní strany týkající
se osobního stavu jejích vlastních občanů jsou platná na území druhé
smluvní strany bez přezkoumání.
Čl.50
K uznání a nařízení výkonu rozhodnutí je příslušný orgán smluvní
strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
Čl.51
(1) Návrh na uznání rozhodnutí nebo na nařízení výkonu rozhodnutí může
být podán přímo u příslušného orgánu smluvní strany, na jejímž území má
být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno, nebo u orgánu, který ve věci
rozhodl v prvním stupni. V tomto případě bude návrh postoupen
příslušnému orgánu druhé smluvní strany způsobem stanoveným v článku 3
této smlouvy.
(2) K návrhu se musí připojit:
a) ověřený opis rozhodnutí, opatřený doložkou právní moci a
vykonatelnosti, pokud právní moc nebo vykonatelnost nevyplývá z
rozhodnutí samého,
b) ověřený doklad o tom, že účastník, proti němuž bylo rozhodnutí
vydáno, byl k řízení řádně a včas obeslán,
c) ověřený překlad příloh uvedených pod písmeny a) a b) do jazyka
smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.
Čl.52
(1) Orgán rozhodující o uznání a výkonu rozhodnutí se omezí na
zjištění, zda byly dodrženy podmínky uvedené v článcích 47 a 51 této
smlouvy. Zjistí-li, že tyto podmínky byly splněny, rozhodnutí uzná nebo
nařídí jeho výkon.
(2) Nestanoví-li tato smlouva jiný postup, příslušný orgán, který
rozhoduje o uznání a výkonu rozhodnutí, postupuje podle právního řádu
svého státu.
Čl.53
(1) Byl-li účastník osvobozený podle článku 42 této smlouvy od
povinnosti složit jistotu odsouzen pravomocným rozhodnutím k náhradě
nákladů řízení, nařídí příslušný orgán smluvní strany na návrh
oprávněného bezplatně výkon tohoto rozhodnutí.
(2) Ustanovení článku 51 této smlouvy platí obdobně i v případě
uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.
(3) Orgán, který je příslušný nařídit výkon rozhodnutí podle odstavce
1, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech řízení je
pravomocné a vykonatelné.
Čl.54
Orgán smluvní strany, na jejímž území byly náklady řízení zálohovány
státem, požádá příslušný orgán druhé smluvní strany, aby tyto náklady
vymohl. Vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo konzulárnímu
úřadu druhé smluvní strany.
Čl.55
Ustanovení této smlouvy o výkonu rozhodnutí nejsou dotčeny právní
předpisy smluvních stran, týkající se převodu peněz nebo vývozu věcí,
získaných výkonem rozhodnutí.
KAPITOLA 7
ZASÍLÁNÍ DOKLADŮ O OSOBNÍM STAVU
Čl.56
(1) Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik týkající se
občanů druhé smluvní strany. Výpisy se zasílají bezplatně
prostřednictvím diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.
(2) Smluvní strany si navzájem zasílají na žádost a bezplatně pro
úřední potřebu příslušných orgánů výpisy z matrik způsobem uvedeným v
odstavci 1 tohoto článku.
(3) Občané jedné smluvní strany mohou zasílat své žádosti o zaslání
výpisů z matrik nebo dalších dokladů o osobním stavu přímo příslušnému
orgánu druhé smluvní strany. Požadované doklady budou žadateli zaslány
prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu smluvní
strany, jejíž orgán doklad vyhotovil. Diplomatická mise nebo konzulární
úřad vybere při předání stanovené poplatky.
Čl.57
(1) Jestliže příslušný orgán jedné smluvní strany provede záznam
doplňujících údajů nebo opravu v matrice týkající se osobního stavu
občana druhé smluvní strany, zašle této smluvní straně výpis z matriky
s doplněnými údaji nebo opravami.
(2) Smluvní strany si budou navzájem zasílat opisy pravomocných
rozhodnutí týkajících se osobního stavu občanů druhé smluvní strany.
(3) Doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se budou zasílat
bezplatně způsobem uvedeným v článku 56 odst. 1 této smlouvy.
ČÁST III
TRESTNÍ VĚCI
KAPITOLA 1
Čl.58
Poskytování právní pomoci
Pokud není v této části stanoveno jinak, poskytování právní pomoci v
trestních věcech se řídí ustanoveními části I této smlouvy.
Čl.59
Převzetí trestního stíhání
(1) Jedna smluvní strana bude podle svého právního řádu na žádost druhé
smluvní strany stíhat své vlastní občany pro činy spáchané na území
druhé smluvní strany, za které ukládají tresty soudy.
(2) Závazek převzít trestní stíhání zahrnuje i taková porušení právního
řádu, za která podle právního řádu dožadující strany ukládají tresty
soudy, zatímco podle právního řádu dožádané smluvní strany jsou pouze
porušeními právního řádu, za která podle právního řádu dožádané smluvní
strany ukládají opatření jiné orgány než soudy.
(3) Nároky poškozených osob na náhradu škody uplatněné v převzatém
řízení se stanou součástí řízení. Příslušné orgány smluvní strany,
která převzala trestní stíhání, budou v souladu se svým právním řádem
působit, aby o návrzích na náhradu škody bylo rozhodnuto v trestním
řízení.
Čl.60
Obsah žádosti o převzetí trestního stíhání
(1) Žádost o převzetí trestního stíhání nebo její přílohy musí
obsahovat:
a) osobní údaje včetně státního občanství,
b) popis skutkového stavu,
c) důkazní prostředky,
d) ověřený opis spisů, pokud je to třeba, jinak výsledek vyšetřování,
e) opis znění ustanovení, jichž má být použito na čin v souladu s
právním řádem platným v místě spáchání činu,
f) návrh na náhradu škody.
(2) Na žádost dožádané smluvní strany poskytne dožadující smluvní
strana doplňující důkazy.
(3) Jestliže při předložení žádosti o převzetí řízení je obviněný ve
vazbě nebo předběžně zadržen, bude zařízeno jeho převzetí na území
dožádané smluvní strany.
(4) Dožádaná smluvní strana sdělí dožadující smluvní straně konečné
rozhodnutí. Na žádost dožadující smluvní strany jí bude zasláno jedno
vyhotovení tohoto rozhodnutí.
KAPITOLA 2
VYDÁVÁNÍ
Čl.61
Povinnost k vydání
Smluvní strany si vzájemně na žádost vydají za podmínek stanovených v
této smlouvě osoby, které se zdržují na jejich území, k provedení
trestního řízení nebo k výkonu trestu.
Čl.62
Podmínky vydání
(1) Vydání k provedení trestního řízení je přípustné pouze pro trestné
činy, za které podle právního řádu obou smluvních stran může být uložen
trest odnětí svobody nejméně na jeden rok.
(2) Vydání k výkonu trestu je přípustné pouze pro činy trestné podle
právního řádu obou smluvních stran, za které byl odsouzené osobě uložen
trest odnětí svobody nejméně na jeden rok.
Čl.63
Odmítnutí vydání
(1) K vydání nedojde, jestliže:
a) vyžadovaná osoba je občanem dožádané smluvní strany v době doručení
žádosti o vydání,
b) trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany,
c) podle právního řádu dožádané smluvní strany nemůže být zahájeno
trestní řízení nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodů promlčení nebo
z jiných zákonných důvodů,
d) vydání není přípustné podle právního řádu jedné ze smluvních stran,
e) proti vyžadované osobě byl na území dožádané smluvní strany vynesen
pravomocný rozsudek pro týž trestný čin nebo řízení bylo pravomocným
rozhodnutím zastaveno.
(2) V případě, že k vydání nedojde, dožádaná smluvní strana to oznámí
dožadující smluvní straně a sdělí důvody, pro které k vydání nedošlo.
Čl.64
Žádost o vydání
(1) K žádosti o vydání k provedení trestního řízení se přiloží zatýkací
rozkaz spolu s vylíčením činu, údaje o důkazech, jež zdůvodňují
podezření z trestného činnosti, text ustanovení právního řádu, která
mají být použita na čin, na nichž se zakládá žádost o vydání. Jestliže
byla činem způsobena škoda, sdělí se údaje o jejím rozsahu a výši.
(2) K žádosti o vydání k výkonu trestu se přiloží jedno vyhotovení
pravomocného rozsudku, jakož i znění ustanovení právního řádu, která
byla použita. V případě, že odsouzený již odpykal část trestu, je třeba
sdělit také údaje o její délce.
(3) Pokud je to možné, připojí se k žádosti o vydání popis, údaje o
poměrech a fotografie vyžadované osoby, jakož i údaje o jejím státním
občanství a místě pobytu, pokud tyto údaje nevyplývají ze zatýkacího
rozkazu nebo z rozsudku.
Čl.65
Doplnění údajů k žádosti o vydání
Neobsahuje-li žádost o vydání všechny nezbytné údaje, může dožádaná
strana žádat jejich doplnění a k tomu určit lhůtu do dvou měsíců. Na
žádost dožadující smluvní strany může být tato lhůta prodloužena.
Čl.66
Zatčení za účelem vydání
Po obdržení žádosti o vydání dožádaná smluvní strana učiní bezodkladně
opatření k zatčení vyžadované osoby.Těchto opatření není třeba, je-li
zřejmé, že k vydání podle této smlouvy nemůže dojít.
Čl.67
Předběžné zatčení
(1) Na žádost lze zatknout osobu dříve, než dojde žádost o vydání,
jestliže příslušný orgán dožadující smluví strany zašle zatýkací rozkaz
nebo pravomocný rozsudek a zároveň oznámí žádost o vydání. Žádost může
být podána poštou, dálnopisem, rádiem, telefonem nebo jiným podobným
způsobem.
(2) Příslušné orgány jedné smluvní strany mohou i bez žádosti podle
odstavce 1 tohoto článku zatknout osobu zdržující se na jejich území,
jestliže tato osoba spáchala na území druhé smluvní strany trestný čin,
pro který je vydání podle této smlouvy možné.
(3) O zatčení podle odstavců 1 a 2 tohoto článku musí být druhá smluvní
strana bezodkladně vyrozuměna.
Čl.68
Propuštění zatčené osoby
(1) Dožádaná smluvní strana může zatčenou osobu propustit na svobodu,
jestliže ve lhůtě stanovené v článku 65 této smlouvy nebyly zaslány
doplňující údaje.
(2) Osoba zatčená podle článku 67 této smlouvy může být propuštěna na
svobodu, jestliže žádost o vydání nedojde do dvou měsíců ode dne, kdy
druhá smluvní strana byla vyrozuměna o předběžném zatčení.
Čl.69
Odklad vydání
Je-li osoba, o jejíž vydání se žádá, trestně stíhána nebo byla-li
odsouzena za jiný trestný čin na území dožádané smluvní strany, může
být vydání odloženo d skončení trestního stíhání nebo do skončení
výkonu trestu.
Čl.70
Dočasné vydání
(1) Na odůvodněnou žádost dožadující smluvní strany může být osoba, o
jejíž vydání se žádá, dočasně vydána k provedení určitých procesních
úkonů, jestliže by odklad vydání mohl mít za následek promlčení
trestního stíhání nebo by mohl podstatně ztížit vyšetřování činu, který
spáchala osoba, o jejíž vydání se žádá.
(2) Dočasně vydaná osoba musí být po provedení úkonů, pro něž byla
vydána, vrácena bezodkladně, nejpozději do tří měsíců ode dne dočasného
vydání.
Čl.71
Žádosti více států o vydání
Žádá-li o vydání téže osoby více států, rozhodne dožádaná smluvní
strana které žádosti vyhoví. Přitom přihlédne ke státnímu občanství
vyžadované osoby, jakož i k místu spáchání a závažnosti činu.
Čl.72
Meze stíhatelnosti
(1) Bez souhlasu dožádané smluvní strany nemůže být vydaná osoba
trestně stíhána ani nesmí být na ní vykonán trest za jiné činy, kterých
se dopustila dříve a které nejsou uvedeny v žádosti o vydání, nemůže
být rovněž vydána třetímu státu.
(2) Souhlasu dožádané smluvní strany není třeba, jestliže:
a) vydaná osoba, která není občanem dožadující smluvní strany,
neopustila území této smluvní strany do jednoho měsíce po skončení
trestního řízení nebo po skončení výkonu trestu, ačkoliv měla možnost
tak učinit. Do této lhůty se nepočítá doba, po kterou vydaná osoba
nemohla opustit území dožadující smluvní strany nezávisle na své vůli;
b) vydaná osoba opustila území dožadující smluvní strany a znovu se na
toto území dobrovolně vrátila.
Čl.73
Sdělení výsledků trestního řízení
Smluvní strany si vzájemně sdělují výsledky trestního řízení proti
vydaným osobám. Jestliže byl proti těmto osobám vydán pravomocný
rozsudek, bude zaslán jeho opis.
Čl.74
Vydání
Dožádaná smluvní strana sdělí druhé smluvní straně místo a den vydání
vyžádané osoby. Nepřevezme-li dožadující smluvní strana vydanou osobu
do patnácti dnů od stanoveného dne, může být tato osoba propuštěna na
svobodu. Dohodou smluvních stran může být tato lhůta prodloužena,
nejdéle však o dalších patnáct dní.
Čl.75
Opětovné vydání
Vyhne-li se vydaná osoba jakýmkoliv způsobem trestnímu řízení nebo
výkonu trestu, pro který byla vydána, a vrátí-li se nebo se zdržuje na
území dožádané smluvní strany, bude tato osoba na novou žádost
dožadující smluvní strany vydána, aniž by bylo třeba předložit
písemnosti uvedené v článku 64 této smlouvy.
Čl.76
Průvoz
(1) Jedna smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes své
území průvoz osoby, která byla vydána třetím státem druhé smluvní
straně. Dožádaná smluvní strana nemusí průvoz povolit, je-li vydání
nepřípustné podle ustanovení této smlouvy.
(2) Žádost o průvoz se podává a projednává stejným způsobem jako žádost
o vydání.
(3) Orgány dožádané smluvní strany provedou průvoz způsobem, který
pokládají za nejvhodnější.
Čl.77
Náklady vydání a průvozu
(1) Náklady vydání hradí ta smluvní strana, na jejímž území vznikly, s
výjimkou nákladů za převoz, které hradí dožadující smluvní strana.
(2) Náklady průvozu hradí dožadující smluvní strana.
Čl.78
Vydání věcí
(1) Dožadující smluvní straně budou vydány věci, jichž bylo použito ke
spáchání činu, pro který je vydání podle ustanovení článku 62 této
smlouvy možné, jakož i věci, které pachatel získal spácháním takového
činu, případně jejich protihodnota, a každá jiná věc pachatele, které
může být použito jako důkazu v trestním řízení; tyto věci budu vydány i
v případě, že k vydání pachatele nedojde pro jeho smrt nebo z jiného
důvodu.
(2) Dožádaná smluvní strana může dočasně zadržet věci, jejichž vydání
se žádá, jestliže tyto věci potřebuje v jiném trestním řízení.
(3) Práva třetích osob k vydaným věcem zůstávají nedotčena. Po skončení
trestního řízení vrátí dožadující smluvní strana věci dožádané smluvní
straně, by byly předány oprávněným osobám. V odůvodněných případech a
se souhlasem dožádané mluvní strany lze předat věci oprávněným osobám
přímo.
Čl.79
Sdělování odsouzení
(1) Smluvní strany se navzájem každoročně informují o pravomocných
rozsudcích vynesených v trestních věcech nad občany druhé smluvní
strany.
(2) Příslušné orgány jedné smluvní strany poskytnou orgánům druhé
smluvní strany na jejich žádost bezplatně výpisy z rejstříku trestů.
ČÁST IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl.80
Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin se
uskuteční v Havaně.
Čl.81
Tato smlouva vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních
listin a zůstane v platnosti pět let.
Její platnost se prodlužuje vždy na dobu pěti let, jestliže je žádná ze
smluvních stran písemně nevypoví do šesti měsíců před uplynutím
probíhajícího období její platnosti.
Dáno v Praze dne 18. dubna 1980 ve dvou původních vyhotoveních, každé v
jazyku českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Na důkaz toho zmocněnci tuto smlouvu podepsali a opatřili ji
příslušnými pečetěmi.
Za Československou socialistickou republiku:
JUDr. Jan Němec v.r.
Za Kubánskou republiku:
Ing. Pedro W. Luis Tores v.r.
