o Smlouvě mezi ČSSR a Kubou o právní pomoci


Published: 1981

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
80/1981 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí ze dne 23. června 1981 o Smlouvě mezi

Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o

vzájemné právní pomoci ve věcech ve věcech občanských, rodinných a

trestních



Dne 18. dubna 1980 v Praze byla podepsána Smlouva mezi Československou

socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní

pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.



Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé

socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval.

Ratifikační listiny byly vyměněny v Havaně dne 11. června 1981.



Podle svého článku 81 Smlouva vstupuje v platnost dnem 11. července

1981.



České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



SMLOUVA



mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o

vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních



Československá socialistická republika



a



Kubánská republika



vedeny přáním rozvíjet vztahy mezi svými národy v duchu přátelství a

vzájemné spolupráce a usnadnit právní vztahy mezi oběma zeměmi, se

dohodly uzavřít tuto smlouvu o vzájemné právní pomoci ve věcech

občanských, rodinných a trestních.



ČÁST I



VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ



Čl.1



Právní ochrana



(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany

stejných práv a stejné právní ochrany ve věcech osobních a majetkových

jako její vlastní občané.



(2) Ve smyslu ustanovení odstavce 1 mají občané jedné smluvní strany

volný přístup k soudům a dalším orgánům druhé smluvní strany příslušným

ve věcech občanských, rodinných a trestních a jsou oprávněni u těchto

orgánů podávat návrhy, aby chránili svá osobní a majetková práva.



(3) Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních stran se vztahují i na

právnické osoby obou smluvních stran.



Čl.2



Právní pomoc



(1) Soudy, prokuratury a jiné orgány obou smluvních stran činné ve

věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen "příslušné orgány")

si vzájemně poskytují právní pomoc za podmínek stanovených v této

smlouvě.



(2) Příslušné orgány si navzájem poskytují právní pomoc výkonem různých

úkonů, zejména výslechem svědků, účastníků, obviněných nebo jiných

osob, prováděním znaleckých důkazů, sepisováním, zasíláním a

doručováním písemností.



Čl.3



Způsob styku



(1) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, příslušné orgány smluvních

stran se stýkají prostřednictvím ústředních orgánů.



(2) Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:



a) na straně Kubánské republiky:



- Generální prokuratura republiky



- ministerstvo spravedlnosti,



b) na straně Československé socialistické republiky:



- Generální prokuratura Československé socialistické republiky



- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky



- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.



Čl.4



Jazyk



Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, orgány smluvních stran

používají při vzájemném styku při provádění této smlouvy svých úředních

jazyků.



Čl.5



Dožádání



(1) Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, právní pomoc se

poskytuje na základě dožádání nebo žádosti o doručení (dále jen

"dožádání") podle právního řádu toho státu, v němž se poskytuje.



(2) Dožádání a písemnosti k němu připojené musí být příslušným orgánem

podepsány a opatřeny otiskem jeho razítka. Má-li být k písemnosti

připojen překlad, musí být ověřen k tomu oprávněným tlumočníkem nebo

státním orgánem nebo diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem jedné

ze smluvních stran.



(3) Při vzájemné právní pomoci mohou orgány smluvních stran používat

vlastních tiskopisů.



(4) Dožádání musí obsahovat:



a) označení příslušného dožadujícího orgánu,



b) označení příslušného dožádaného orgánu,



c) přesné označení věci, v níž se právní pomoc žádá, s uvedením

předmětu a účelu dožádání a údajů potřebných pro jeho vyřízení,



d) jména, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt, stav a

zaměstnání nebo povolání účastníků, obviněných, obžalovaných nebo

odsouzených,



e) jména a příjmení a adresy právních zástupců osob uvedených v písmenu

d) tohoto odstavce, byli-li ustanoveni.



(5) Žádost o doručení musí obsahovat kromě údajů uvedených v odstavci 4

tohoto článku přesnou adresu adresáta a označení písemností, jež mají

být doručeny.



(6) Je-li žádáno o provedení výslechu, dožádání musí obsahovat také

otázky, které mají být položeny.



(7) Dožádání v trestních věcech musí obsahovat též právní označení a

popis spáchaného činu a podle možnosti data narození obviněných a jména

jejich rodičů.



Čl.6



Vyřízení dožádání



(1) Při vyřizování dožádání se postupuje podle článku 5 odst. 1 této

smlouvy. Na žádost dožadujícího orgánu může být dožádání vyřízeno

způsobem uvedeným v dožádání.



(2) Dožádaný orgán včas sdělí dožadujícímu orgánu na jeho žádost místo

a čas vyřízení dožádání.



(3) Není-li dožádaný orgán příslušný k vyřízení dožádání, postoupí je

bezodkladně orgánu příslušnému.



(4) Jestliže dožádání nemohlo být vyřízeno, dožádaný orgán písemnosti

vrátí a sdělí příčiny, které zabránily vyřízení dožádání.



(5) Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, učiní

orgán dožádané strany opatření ke zjištění místa jejího pobytu.



Čl.7



Vyřizování žádostí o doručení



(1) Písemnosti z oblasti občanského a rodinného práva, jež mají být

doručeny osobám, které mají pobyt na území druhé smluvní strany, se

připojují k žádosti o doručení ve dvou vyhotoveních.



(2) Jestliže písemnost, jež má být doručena, není vyhotovena v jazyku

dožádaného orgánu anebo k ní není připojen překlad do tohoto jazyka,

dožádaný orgán doručí písemnost adresátovi pouze, je-li ochoten ji

dobrovolně přijmout.



(3) Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o doručování dožádané

smluvní strany. V dokladu musí být uvedeno místo, datum a způsob

doručení.



(4) Jestliže písemnost nelze na uvedené adrese doručit, učiní dožádaný

orgán opatření ke zjištění místa pobytu adresáta. Nemůže-li adresu

zjistit, uvědomí o tom dožadující orgán a současně písemnost vrátí.



(5) Na žádost dožadujícího orgánu zařídí dožádaný orgán v mezích

předpisů platných na území dožádané smluvní strany, aby písemnost byla

doručena adresátu do vlastních rukou.



Čl.8



Doručování vlastním občanům



Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním občanům také

prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů. V

tomto případě nelze použít donucovací prostředky.



Čl.9



Ochrana svědků a znalců



(1) Svědek nebo znalec, který má pobyt na území jedné smluvní strany,

není povinen se na předvolání orgánu druhé smluvní strany dostavit.

Předvolání proto nesmí obsahovat žádné pohrůžky použití donucovacích

prostředků pro případ nedostavení se.



(2) Svědek nebo znalec, který se dostaví na předvolání orgánu druhé

smluvní strany, nesmí být na jejím území bez ohledu na své občanství

trestně stíhán ani vzat do vazby ani na něm nesmí být vykonán trest

uložený dříve za trestný čin, který spáchal před překročením hranic

dožadující smluvní strany. Stejně tak nemůže být na území dožadující

smluvní strany trestně stíhán ani v souvislosti s podáním svědectví

nebo znaleckého posudku ani za trestný čin, který je předmětem řízení.



(3) Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto

článku, jestliže neopustí území dožadující smluvní strany do sedmi dnů

ode dne, kdy mu bylo sděleno, že jeho přítomnost není již nutná. Do

této lhůty se nezapočítává doba, během které svědek nebo znalec nemohl

opustit území dožadující smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.



(4) Předvolané osoby mají nárok na náhradu svých výdajů na cestu a

pobyt a na úhradu ušlého výdělku. Znalci mají kromě toho nárok na

vyplacení znalečného. V předvolání bude uveden druh náhrady, na kterou

mají zmíněné osoby nárok; na jejich žádost jim bude vyplacena záloha na

krytí příslušných výdajů.



(5) Je-li osoba předvolaná jako svědek ve vazbě na území dožádané

smluvní strany, mohou orgány této smluvní strany, uvedené v článku 3

odst. 2 této smlouvy, zařídit její dopravení na území dožadující

smluvní strany pod podmínkou, že tam bude nadále držena ve vazbě a po

skončení výslechu bezodkladně vrácena.



Čl.10



Náklady právní pomoci



(1) Každá smluvní strana nese náklady právní pomoci, které vznikly na

jejím území.



(2) Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán oznámí výši vzniklých

nákladů.



Čl.11



Zjišťování adres



Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně pomáhají při zjišťování

adres osob zdržujících se na území jejich státu, je-li toho třeba k

uplatnění práv jejich občanů.



Čl.12



Právní informace



Ministerstva spravedlnosti obou smluvních stran si na žádost zasílají

informace o právních předpisech, které platí nebo platily na území

jejich států, spolu s jejich zněním, jakož i informace o právních

otázkách a o právní praxi.



Čl.13



Platnost listin



(1) Listiny vydané nebo ověřené příslušnými orgány ve stanovené formě

na území jedné smluvní strany mohou být použity bez dalšího ověření na

území druhé smluvní strany. Totéž platí také pro podpisy na jiných

listinách ověřené podle právních předpisů na území jedné ze smluvních

stran.



(2) Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje také na opisy a

překlady listin, které byly ověřeny příslušným orgánem.



(3) Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany považovány za

veřejné, mají povahu veřejných listin i na území druhé smluvní strany.



Čl.14



Odmítnutí právní pomoci



Poskytnutí právní pomoci podle této smlouvy může být odmítnuto,

jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že poskytnutím právní pomoci

by byla porušena její svrchovanost nebo bezpečnost nebo kdyby bylo v

rozporu se základními zásadami jejího právního řádu.



ČÁST II



VĚCI OBČANSKÉ A RODINNÉ



KAPITOLA 1



VĚCI OSOBNÍHO STAVU



Čl.15



Způsobilost k právům a k právním úkonům



(1) Způsobilost občanů každé ze smluvních stran se řídí právním řádem

smluvní strany, jejímž občanem je tato osoba.



(2) Způsobilost právnické osoby se řídí právním řádem smluvní strany,

podle kterého vznikla.



Čl.16



Zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům



(1) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, ke zbavení nebo omezení

způsobilosti k právním úkonům je příslušný orgán smluvní strany, jejímž

občanem je osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout.



(2) Zjistí-li příslušný orgán jedné smluvní strany, že u občana druhé

smluvní strany, který má pobyt na jejím území, jsou dány důvody pro

zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, oznámí to

příslušnému orgánu druhé smluvní strany. To platí i v případě, kdy

příslušný orgán přijme dočasná opatření potřebná k ochraně této osoby

nebo jejího majetku.



(3) Pokud orgán druhé smluvní strany, jemuž byly skutečnosti uvedené v

odstavci 2 oznámeny, nezahájí sám potřebné řízení do 3 měsíců nebo

pokud se v této lhůtě nevyjádří, řízení o zbavení nebo omezení

způsobilosti k právním úkonům provede orgán smluvní strany, na jejímž

území má osoba, o jejíž způsobilosti se má rozhodnout, pobyt.

Rozhodnutí bude zasláno příslušnému orgánu druhé smluvní strany.



(4) Jestliže se řízení koná před orgánem příslušným podle předchozího

odstavce, o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům je možné

rozhodnout podle z důvodů stanovených právními řády obou smluvních

stran.



(5) Ustanovení tohoto článku budou použita i v případě vrácení nebo

změny způsobilosti k právním úkonům.



Čl.17



Prohlášení za nezvěstného, za mrtvého a důkaz smrti



(1) K prohlášení osoby za nezvěstnou, mrtvou nebo k provedení důkazu

smrti je příslušný orgán smluvní strany, jejímž občanem byla tato osoba

v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě naživu.



(2) Orgány jedné smluvní strany mohou prohlásit za nezvěstného, za

mrtvého, jakož i stanovit den smrti občana druhé smluvní strany na

návrh osob, které žijí na území této smluvní strany, prokáže-li právní

zájem v souladu s právním řádem této smluvní strany.



(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se budou

orgány smluvní strany řídit právním řádem svého státu.



(4) Rozhodnutí vynesená podle odstavce 2 tohoto článku mají právní

následky pouze na území té smluvní strany, jejíž orgány je vynesly.



KAPITOLA 2



VĚCI RODINNÉ



Čl.18



Manželství



(1) Podmínky k uzavření manželství se u obou budoucích manželů řídí

právním řádem smluvní strany, které jsou občany. Okolnosti bezvýjimečně

vylučující uzavření manželství mohou být posuzovány také podle právního

řádu smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.



(2) Forma uzavření manželství se řídí právním řádem té smluvní strany,

na jejímž území se manželství uzavírá.



(3) Forma uzavření manželství před představitelem diplomatické mise

nebo konzulárního úřadu, který je k tomu zmocněn jedním ze smluvních

států, se řídí právním řádem tohoto státu.



(4) K platnosti sňatku mezi občany smluvních stran se vždy vyžaduje

zachování občanské formy.



Čl.19



Osobní a majetkové vztahy manželů



(1) Jestliže oba manželé jsou občany jedné smluvní strany a mají pobyt

na území druhé smluvní strany, jejich osobní a majetkové vztahy se řídí

právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany.



(2) Jestliže jeden z manželů má pobyt na území jedné smluvní strany a

druhý na území druhé smluvní strany a oba dva manželé jsou občany téže

smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem

smluvní strany, jejímiž jsou občany.



(3) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý

občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy

právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli svoje

poslední společné bydliště.



(4) Příslušné orgány smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé,

jsou příslušné k rozhodování o jejich osobních a majetkových vztazích.

V případě, kdy v době zahájení řízení mají manželé svoje bydliště na

území druhé smluvní strany, jsou příslušné také orgány této smluvní

strany.



(5) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý

občanem druhé smluvní strany, potom příslušné orgány smluvní strany, na

jejímž území mají nebo měli společné bydliště, jsou příslušné k

rozhodování o osobních a majetkových vztazích těchto manželů.



Čl.20



Rozvod



(1) Rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou

oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení.



(2) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý

občanem druhé smluvní strany, příslušný orgán, u něhož probíhá

rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu.



(3) K řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný

orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání

návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé

bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také orgán této

smluvní strany.



(4) V případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný orgán

smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední

společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné

smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné

orgány obou smluvních stran.



Čl.21



Neplatnost manželství



(1) Určení, zda tu manželství je nebo není, a prohlášení manželství za

neplatné se řídí právním řádem smluvní strany, který v souladu s

článkem 18 této smlouvy byl použit při uzavření manželství.



(2) Příslušnost orgánu se řídí ustanovením článku 20 této smlouvy.



Čl.22



Právní vztahy mezi rodiči a dětmi



(1) Uznání, popření nebo zjištění otcovství se řídí právním řádem

smluvní strany, jejímž občanem bylo dítě v době narození.



(2) Pokud jde o formu uznání otcovství, postačí, je-li vyhověno

právnímu řádu smluvní strany, na jejímž území k uznání otcovství

dochází.



(3) Právní vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem smluvní

strany, jejímž je dítě občanem.



(4) Jak příslušný orgán smluvní strany, jejímž občanem je dítě, tak

příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má trvalé bydliště nebo

místo pobytu, jsou příslušné k rozhodování o vztazích uvedených v

předchozích odstavcích tohoto článku.



Vyživovací povinnost



Čl.23



(1) Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi se řídí právním řádem

smluvní strany, jejímž občanem je osoba mající nárok na výživné.



(2) K řízení o věcech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je příslušný

orgán smluvní strany, na jejímž území má oprávněná osoba bydliště.



Čl.24



Smluvní strany podniknou všechny kroky potřebné ke splnění vyživovací

povinnosti i k výkonu rozsudku nebo jiného rozhodnutí příslušného

orgánu týkajícího se výživného. Smluvní strany učiní opatření, aby

převody výživného pro nezletilé dítě byly vyřizovány přednostně a bez

omezení.



Čl.25



Je-li u příslušného orgánu jedné smluvní strany uplatněn nárok na

výživné proti povinnému, který se zdržuje na území druhé smluvní

strany, poskytne příslušný orgán této smluvní strany na žádost pomoc

při zjištění zdroje a výšky příjmů povinného.



Osvojení



Čl.26



(1) Osvojení se řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž je

osvojitel občanem v době zahájení řízení. V případě uvedeném v článku

27 odst. 2 této smlouvy, kdy manželé jsou občany různých smluvních

stran, musí být dodrženy podmínky stanovené právními řády obou

smluvních stran.



(2) Souhlas osvojovaného dítěte nebo dalších osob a orgánů se řídí

právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je dítě.



Čl.27



(1) K řízení o osvojení je příslušný orgán té smluvní strany, jejímž je

osvojitel občanem v době zahájení řízení.



(2) Jestliže jsou osvojiteli manželé, z nichž jeden je občanem jedné

smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je k řízení o

osvojení příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli

své poslední společné bydliště.



Opatrovnictví



Čl.28



(1) Vznik a zánik opatrovnictví se řídí právním řádem smluvní strany,

jejímž je opatrovanec občanem.



(2) Právní vztahy mezi opatrovníkem a opatrovancem se řídí právním

řádem smluvní strany, jejíž orgán ustanovil opatrovníka.



(3) Přijetí opatrovnictví a povinnost jednat jako opatrovník se řídí

právním řádem smluvní strany, jejímž je opatrovník občanem.



(4) Pokud tato smlouva nestanoví jinak, rozhoduje o vzniku a zániku

opatrovnictví orgán smluvní strany, jejímž je opatrovanec občanem.



(5) Rozhodnutí o vzniku a zániku opatrovnictví, která se týkají

vlastních občanů, vydaná orgány jedné smluvní strany mají účinnost také

na území druhé smluvní strany.



Čl.29



(1) Je-li třeba ustanovit opatrovníka k ochraně zájmů občana jedné

smluvní strany, který má bydliště, pobyt nebo majetek na území druhé

smluvní strany, příslušný orgán této smluvní strany o tom neprodleně

informuje diplomatickou misí nebo konzulární úřad druhé smluvní strany.



(2) V naléhavých případech příslušný orgán přijme potřebná předběžná

opatření podle právního řádu svého státu a bezodkladně o tom informuje

diplomatickou misí nebo konzulární úřad v souladu s odstavcem 1 tohoto

článku. Uvedená opatření zůstanou v platnosti, dokud orgán druhé

smluvní strany nepřijme jiná opatření a orgán, který předběžná opatření

přijal, není o tom vyrozuměn.



Čl.30



(1) Orgán příslušný podle článku 28 odst. 4 může převést opatrovnictví

na příslušný orgán druhé smluvní strany, jestliže opatrovanec má své

bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany. Přenesení

opatrovnictví se stane účinným, jakmile opatrovnictví převzal orgán

druhé smluvní strany. Tento orgán vyrozumí bezodkladně o převzetí

opatrovnictví dožadující orgán.



(2) Příslušný orgán smluvní strany, který podle odstavce 1 tohoto

článku opatrovnictví převzal, se řídí právním řádem svého státu. Tento

orgán není oprávněn rozhodovat o osobním stavu opatrovance.



Čl.31



Důsledky zahájení řízení



Zahájení řízení o osobních a majetkových vztazích manželů, o rozvodu

manželství, jakož i o právních vztazích mezi rodiči a dětmi u

příslušného orgánu jedné smluvní strany brání tomu, aby o téže věci

bylo zahájeno řízení u příslušného orgánu druhé smluvní strany.

Příslušný orgán, u kterého byl stejný nárok uplatněn později, vysloví z

úřední moci svoji nepříslušnost.



KAPITOLA 3



Čl.32



Forma právních úkonů a věcná práva



(1) Forma právních úkonů se řídí právním řádem platným pro samotný

právní úkon. Stačí však, je-li učiněno zadost právnímu řádu platnému v

místě, kde k právnímu úkonu dochází.



(2) Forma právních úkonů týkajících se nemovitostí, jakož i věcná práva

k nim se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území nemovitost

leží. K rozhodování je příslušný orgán této smluvní strany.



Čl.33



Odpovědnost za škodu



Závazky z protiprávních jednání nebo opomenutí, z kterých vzniká

povinnost k náhradě škody, se řídí právním řádem smluvní strany, kde k

takovému jednání nebo opomenutí došlo. K řízení o těchto věcech je

příslušný orgán této smluvní strany.



KAPITOLA 4



VĚCI DĚDICKÉ



Čl.34



Zásada rovnosti



(1) Děděním ze zákona nebo ze závěti mohou občané jedné smluvní strany

nabýt majetku a práv na území druhé smluvní strany za stejných podmínek

a ve stejném rozsahu jako její vlastní občané.



(2) Občané jedné smluvní strany mohou v závěti nakládat se svým

majetkem nacházejícím se na území druhé smluvní strany.



Čl.35



Právní poměry dědické se řídí právním řádem té smluvní strany, jejímž

občanem byl zůstavitel v době své smrti.



Čl.36



Závěť



(1) Způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, jakož i řízení o námitkách

proti závěti na základě vad vůle zůstavitele nebo jejího projevu nebo

na základě jiných nedostatků závěti, se řídí právním řádem smluvní

strany, jejímž je zůstavitel občanem v době zřízení nebo zrušení

závěti.



(2) Forma zřízení nebo zrušení závěti se řídí právním řádem smluvní

strany, jejímž je zůstavitel občanem v době zřízení nebo zrušení

závěti. Závěť je platná, jestliže byla dodržena ustanovení právního

řádu smluvní strany, na jejímž území k těmto úkonům došlo.



Čl.37



Odúmrť



Jestliže podle právního řádu smluvní strany, jímž se řídí dědické

právní poměry, není dědiců, připadne movité dědictví té smluvní straně,

jejímž byl zůstavitel občanem v době smrti, nemovité dědictví smluvní

straně, na jejímž území nemovitost leží.



Čl.38



Příslušnost v dědických věcech



(1) S výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku je k řízení

o movitém dědictví příslušný orgán té smluvní strany, jejímž občanem

byl zůstavitel v době své smrti.



(2) Jestliže je celé movité dědictví, které zanechal občan jedné

smluvní strany, na území druhé smluvní strany, projedná je na návrh

dědice orgán této smluvní strany, jestliže s tím souhlasí všichni známí

dědicové.



(3) K projednání nemovitého dědictví je vždy příslušný orgán té smluvní

strany, na jejímž území nemovitost leží.



(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku platí také pro projednání

dědických sporů.



(5) Posouzení, zda jde o majetek movitý nebo nemovitý, se řídí právním

řádem smluvní strany, na jejímž území je majetek.



Čl.39



Zajištění dědictví



(1) Orgán smluvní strany, na jejímž území je dědictví po občanu druhé

smluvní strany, učiní podle právního řádu svého státu opatření potřebná

k zajištění dědictví a k jeho správě. To platí také v případech, kdy

dědictví může nabýt občan druhé smluvní strany.



(2) O opatřeních, která byla učiněna podle odstavce 1 tohoto článku,

příslušné orgány bezodkladně uvědomí diplomatickou misi nebo konzulární

úřad druhé smluvní strany, které mohou při výkonu opatření k zajištění

dědictví spolupůsobit přímo nebo prostřednictvím zmocněnce. Na návrh

diplomatické mise nebo konzulárního úřadu mohou být učiněná opatření

odložena, změněna nebo zrušena.



(3) Na návrh orgánu příslušného k projednání dědictví musí být opatření

učiněná podle odstavce 1 zrušena.



Čl.40



Vyhlášení závěti



K otevření a vyhlášení závěti a ke zjištění jejího stavu a obsahu,

jakož i k řízení o její platnosti je příslušný orgán smluvní strany, na

jejímž území se závěť nachází. Jestliže zůstavitel byl v době své smrti

občanem druhé smluvní strany, bude příslušnému orgánu této smluvní

strany zaslán ověřený opis závěti a listina, v níž bude uveden stav a

obsah této závěti. Na žádost se zašle originál závěti.



Čl.41



Vydání dědictví



(1) Jestliže je movité dědictví na území jedné smluvní strany, bude

toto dědictví za účelem projednání předáno příslušnému orgánu nebo

diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu té smluvní strany, jejímž byl

zůstavitel občanem v době své smrti, za podmínky, že budou dodržena

ustanovení odstavce 4 písm. b) tohoto článku.



(2) Poplatky z nemovitého dědictví vybere smluvní strana, na jejímž

území nemovitost leží. Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak,

vybere poplatek z movitého dědictví smluvní strana, jejímž občanem byl

zůstavitel v době smrti.



(3) Jestliže podle výsledků projednání dědictví toto nabývají dědicové,

kteří mají bydliště nebo pobyt na území druhé smluvní strany, a není

možno předat dědictví uvedeným dědicům nebo jejich zmocněncům, předá se

toto dědictví diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu této smluvní

strany.



(4) Dědictví se vydá za podmínek, že:



a) jsou zaplaceny všechny daně a poplatky s dědictvím spojené nebo

jejich zaplacení je zajištěno,



b) příslušný orgán vydal povolení nutné k vývozu předmětů tvořících

dědictví nebo k převodu peněžních částek,



c) byly zaplaceny nebo zajištěny všechny pohledávky věřitelů

zůstavitele přihlášené ve lhůtě stanovené právním řádem smluvní strany,

na jejímž území je dědictví.



KAPITOLA 5



NÁKLADY ŘÍZENÍ



Čl.42



Osvobození od žalobní jistoty



(1) Občanům jedné smluvní strany, kteří vystupují před orgány druhé

smluvní strany, nelze, bez ohledu na jejich bydliště nebo pobyt, uložit

složení žalobní jistoty za náklady řízení.



(2) Orgán jedné smluvní strany může požadovat od občanů druhé smluvní

strany složení zálohy na náklady související s provedením důkazů za

stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako od vlastních občanů.



Osvobození od poplatků a nákladů řízení



Čl.43



Občané jedné smluvní strany mají na území druhé smluvní strany nárok na

osvobození od soudních a notářských poplatků a na bezplatné právní

zastoupení za stejných podmínek jako její vlastní občané.



Čl.44



(1) Žádost o osvobození podle článku 43 této smlouvy může žadatel podat

také u příslušného orgánu smluvní strany, jejímž je občanem. S touto

žádostí lze spojit návrh na zahájení řízení ve věci, pro kterou má být

osvobození povoleno.



(2) Žádost podaná podle odstavce 1 a případně i návrh na zahájení

řízení budou zaslány příslušnému orgánu druhé smluvní strany způsobem

stanoveným v článku 3 této smlouvy.



Čl.45



(1) K žádosti o osvobození podle článku 43 této smlouvy je třeba

připojit potvrzení o osobních, rodinných a majetkových poměrech

žadatele, které vydá příslušný orgán smluvní strany, na jejímž území má

žadatel bydliště nebo pobyt.



(2) Nemá-li žadatel bydliště nebo pobyt na území žádné ze smluvních

stran, může potvrzení vydat diplomatické mise nebo konzulární úřad

smluvní strany, jejímž je občanem.



(3) Orgán, který rozhoduje o žádosti o osvobození, může žádat od

orgánu, který potvrzení vydal, doplnění údajů nebo potřebná objasnění.



KAPITOLA 6



UZNÁNÍ A VÝKON ROZHODNUTÍ



Čl.46



Smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a

vykonávají na svém území tato rozhodnutí příslušných orgánů druhé

smluvní strany:



a) rozhodnutí o nárocích majetkové povahy ve věcech občanských a

rodinných, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech,



b) rozhodnutí o náhradě škody přiznané v trestním řízení.



Čl.47



(1) Rozhodnutí uvedená v článku 46 této smlouvy budou uznána a vykonána

za podmínek, že



a) rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle právního řádu smluvní

strany, na jejímž území bylo vydáno;



b) orgán, který rozhodnutí vydal, byl příslušný podle ustanovení této

smlouvy, nebo podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území se o

uznání nebo výkon žádá;



c) o téže věci mezi týmiž účastníky nebylo již dříve vydáno pravomocné

rozhodnutí orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí

vykonáno, nebo nebylo na území této smluvní strany uznáno pravomocné

rozhodnutí orgánu třetího státu;



d) rozhodnutí bylo vydáno na základě právního řádu určeného touto

smlouvou;



e) účastník, proti němuž bylo rozhodnutí vydáno, nebyl zbaven možnosti

účastnit se řízení a v případě procesní nezpůsobilosti možnosti mít

zástupce; předvolání nebo návrh na zahájení řízení mu byly doručeny do

vlastních rukou;



f) smluvní strana, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo

vykonáno, má za to, že uznání nebo výkon nenaruší její svrchovanost

nebo bezpečnost nebo nebude v rozporu se základními zásadami jejího

právního řádu.



(2) Předběžně vykonatelná rozhodnutí a předběžná opatření o vyživovací

povinnosti lze na území dožádané smluvní strany vykonat, i když

podléhají řádným opravným prostředkům.



Čl.48



(1) Rozhodnutí vydaná příslušnými orgány jedné smluvní strany týkající

se osobního stavu občanů druhé smluvní strany budou na jejím území

uznána za podmínek stanovených v článku 47 této smlouvy.



(2) O uznání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 může žádat každý, kdo na

tom má právní zájem.



Čl.49



Pravomocná rozhodnutí příslušných orgánů jedné smluvní strany týkající

se osobního stavu jejích vlastních občanů jsou platná na území druhé

smluvní strany bez přezkoumání.



Čl.50



K uznání a nařízení výkonu rozhodnutí je příslušný orgán smluvní

strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.



Čl.51



(1) Návrh na uznání rozhodnutí nebo na nařízení výkonu rozhodnutí může

být podán přímo u příslušného orgánu smluvní strany, na jejímž území má

být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno, nebo u orgánu, který ve věci

rozhodl v prvním stupni. V tomto případě bude návrh postoupen

příslušnému orgánu druhé smluvní strany způsobem stanoveným v článku 3

této smlouvy.



(2) K návrhu se musí připojit:



a) ověřený opis rozhodnutí, opatřený doložkou právní moci a

vykonatelnosti, pokud právní moc nebo vykonatelnost nevyplývá z

rozhodnutí samého,



b) ověřený doklad o tom, že účastník, proti němuž bylo rozhodnutí

vydáno, byl k řízení řádně a včas obeslán,



c) ověřený překlad příloh uvedených pod písmeny a) a b) do jazyka

smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno.



Čl.52



(1) Orgán rozhodující o uznání a výkonu rozhodnutí se omezí na

zjištění, zda byly dodrženy podmínky uvedené v článcích 47 a 51 této

smlouvy. Zjistí-li, že tyto podmínky byly splněny, rozhodnutí uzná nebo

nařídí jeho výkon.



(2) Nestanoví-li tato smlouva jiný postup, příslušný orgán, který

rozhoduje o uznání a výkonu rozhodnutí, postupuje podle právního řádu

svého státu.



Čl.53



(1) Byl-li účastník osvobozený podle článku 42 této smlouvy od

povinnosti složit jistotu odsouzen pravomocným rozhodnutím k náhradě

nákladů řízení, nařídí příslušný orgán smluvní strany na návrh

oprávněného bezplatně výkon tohoto rozhodnutí.



(2) Ustanovení článku 51 této smlouvy platí obdobně i v případě

uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.



(3) Orgán, který je příslušný nařídit výkon rozhodnutí podle odstavce

1, se omezí na zjištění, zda rozhodnutí o nákladech řízení je

pravomocné a vykonatelné.



Čl.54



Orgán smluvní strany, na jejímž území byly náklady řízení zálohovány

státem, požádá příslušný orgán druhé smluvní strany, aby tyto náklady

vymohl. Vybranou částku odevzdá diplomatické misi nebo konzulárnímu

úřadu druhé smluvní strany.



Čl.55



Ustanovení této smlouvy o výkonu rozhodnutí nejsou dotčeny právní

předpisy smluvních stran, týkající se převodu peněz nebo vývozu věcí,

získaných výkonem rozhodnutí.



KAPITOLA 7



ZASÍLÁNÍ DOKLADŮ O OSOBNÍM STAVU



Čl.56



(1) Smluvní strany si navzájem zasílají výpisy z matrik týkající se

občanů druhé smluvní strany. Výpisy se zasílají bezplatně

prostřednictvím diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.



(2) Smluvní strany si navzájem zasílají na žádost a bezplatně pro

úřední potřebu příslušných orgánů výpisy z matrik způsobem uvedeným v

odstavci 1 tohoto článku.



(3) Občané jedné smluvní strany mohou zasílat své žádosti o zaslání

výpisů z matrik nebo dalších dokladů o osobním stavu přímo příslušnému

orgánu druhé smluvní strany. Požadované doklady budou žadateli zaslány

prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu smluvní

strany, jejíž orgán doklad vyhotovil. Diplomatická mise nebo konzulární

úřad vybere při předání stanovené poplatky.



Čl.57



(1) Jestliže příslušný orgán jedné smluvní strany provede záznam

doplňujících údajů nebo opravu v matrice týkající se osobního stavu

občana druhé smluvní strany, zašle této smluvní straně výpis z matriky

s doplněnými údaji nebo opravami.



(2) Smluvní strany si budou navzájem zasílat opisy pravomocných

rozhodnutí týkajících se osobního stavu občanů druhé smluvní strany.



(3) Doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se budou zasílat

bezplatně způsobem uvedeným v článku 56 odst. 1 této smlouvy.



ČÁST III



TRESTNÍ VĚCI



KAPITOLA 1



Čl.58



Poskytování právní pomoci



Pokud není v této části stanoveno jinak, poskytování právní pomoci v

trestních věcech se řídí ustanoveními části I této smlouvy.



Čl.59



Převzetí trestního stíhání



(1) Jedna smluvní strana bude podle svého právního řádu na žádost druhé

smluvní strany stíhat své vlastní občany pro činy spáchané na území

druhé smluvní strany, za které ukládají tresty soudy.



(2) Závazek převzít trestní stíhání zahrnuje i taková porušení právního

řádu, za která podle právního řádu dožadující strany ukládají tresty

soudy, zatímco podle právního řádu dožádané smluvní strany jsou pouze

porušeními právního řádu, za která podle právního řádu dožádané smluvní

strany ukládají opatření jiné orgány než soudy.



(3) Nároky poškozených osob na náhradu škody uplatněné v převzatém

řízení se stanou součástí řízení. Příslušné orgány smluvní strany,

která převzala trestní stíhání, budou v souladu se svým právním řádem

působit, aby o návrzích na náhradu škody bylo rozhodnuto v trestním

řízení.



Čl.60



Obsah žádosti o převzetí trestního stíhání



(1) Žádost o převzetí trestního stíhání nebo její přílohy musí

obsahovat:



a) osobní údaje včetně státního občanství,



b) popis skutkového stavu,



c) důkazní prostředky,



d) ověřený opis spisů, pokud je to třeba, jinak výsledek vyšetřování,



e) opis znění ustanovení, jichž má být použito na čin v souladu s

právním řádem platným v místě spáchání činu,



f) návrh na náhradu škody.



(2) Na žádost dožádané smluvní strany poskytne dožadující smluvní

strana doplňující důkazy.



(3) Jestliže při předložení žádosti o převzetí řízení je obviněný ve

vazbě nebo předběžně zadržen, bude zařízeno jeho převzetí na území

dožádané smluvní strany.



(4) Dožádaná smluvní strana sdělí dožadující smluvní straně konečné

rozhodnutí. Na žádost dožadující smluvní strany jí bude zasláno jedno

vyhotovení tohoto rozhodnutí.



KAPITOLA 2



VYDÁVÁNÍ



Čl.61



Povinnost k vydání



Smluvní strany si vzájemně na žádost vydají za podmínek stanovených v

této smlouvě osoby, které se zdržují na jejich území, k provedení

trestního řízení nebo k výkonu trestu.



Čl.62



Podmínky vydání



(1) Vydání k provedení trestního řízení je přípustné pouze pro trestné

činy, za které podle právního řádu obou smluvních stran může být uložen

trest odnětí svobody nejméně na jeden rok.



(2) Vydání k výkonu trestu je přípustné pouze pro činy trestné podle

právního řádu obou smluvních stran, za které byl odsouzené osobě uložen

trest odnětí svobody nejméně na jeden rok.



Čl.63



Odmítnutí vydání



(1) K vydání nedojde, jestliže:



a) vyžadovaná osoba je občanem dožádané smluvní strany v době doručení

žádosti o vydání,



b) trestný čin byl spáchán na území dožádané smluvní strany,



c) podle právního řádu dožádané smluvní strany nemůže být zahájeno

trestní řízení nebo rozsudek nemůže být vykonán z důvodů promlčení nebo

z jiných zákonných důvodů,



d) vydání není přípustné podle právního řádu jedné ze smluvních stran,



e) proti vyžadované osobě byl na území dožádané smluvní strany vynesen

pravomocný rozsudek pro týž trestný čin nebo řízení bylo pravomocným

rozhodnutím zastaveno.



(2) V případě, že k vydání nedojde, dožádaná smluvní strana to oznámí

dožadující smluvní straně a sdělí důvody, pro které k vydání nedošlo.



Čl.64



Žádost o vydání



(1) K žádosti o vydání k provedení trestního řízení se přiloží zatýkací

rozkaz spolu s vylíčením činu, údaje o důkazech, jež zdůvodňují

podezření z trestného činnosti, text ustanovení právního řádu, která

mají být použita na čin, na nichž se zakládá žádost o vydání. Jestliže

byla činem způsobena škoda, sdělí se údaje o jejím rozsahu a výši.



(2) K žádosti o vydání k výkonu trestu se přiloží jedno vyhotovení

pravomocného rozsudku, jakož i znění ustanovení právního řádu, která

byla použita. V případě, že odsouzený již odpykal část trestu, je třeba

sdělit také údaje o její délce.



(3) Pokud je to možné, připojí se k žádosti o vydání popis, údaje o

poměrech a fotografie vyžadované osoby, jakož i údaje o jejím státním

občanství a místě pobytu, pokud tyto údaje nevyplývají ze zatýkacího

rozkazu nebo z rozsudku.



Čl.65



Doplnění údajů k žádosti o vydání



Neobsahuje-li žádost o vydání všechny nezbytné údaje, může dožádaná

strana žádat jejich doplnění a k tomu určit lhůtu do dvou měsíců. Na

žádost dožadující smluvní strany může být tato lhůta prodloužena.



Čl.66



Zatčení za účelem vydání



Po obdržení žádosti o vydání dožádaná smluvní strana učiní bezodkladně

opatření k zatčení vyžadované osoby.Těchto opatření není třeba, je-li

zřejmé, že k vydání podle této smlouvy nemůže dojít.



Čl.67



Předběžné zatčení



(1) Na žádost lze zatknout osobu dříve, než dojde žádost o vydání,

jestliže příslušný orgán dožadující smluví strany zašle zatýkací rozkaz

nebo pravomocný rozsudek a zároveň oznámí žádost o vydání. Žádost může

být podána poštou, dálnopisem, rádiem, telefonem nebo jiným podobným

způsobem.



(2) Příslušné orgány jedné smluvní strany mohou i bez žádosti podle

odstavce 1 tohoto článku zatknout osobu zdržující se na jejich území,

jestliže tato osoba spáchala na území druhé smluvní strany trestný čin,

pro který je vydání podle této smlouvy možné.



(3) O zatčení podle odstavců 1 a 2 tohoto článku musí být druhá smluvní

strana bezodkladně vyrozuměna.



Čl.68



Propuštění zatčené osoby



(1) Dožádaná smluvní strana může zatčenou osobu propustit na svobodu,

jestliže ve lhůtě stanovené v článku 65 této smlouvy nebyly zaslány

doplňující údaje.



(2) Osoba zatčená podle článku 67 této smlouvy může být propuštěna na

svobodu, jestliže žádost o vydání nedojde do dvou měsíců ode dne, kdy

druhá smluvní strana byla vyrozuměna o předběžném zatčení.



Čl.69



Odklad vydání



Je-li osoba, o jejíž vydání se žádá, trestně stíhána nebo byla-li

odsouzena za jiný trestný čin na území dožádané smluvní strany, může

být vydání odloženo d skončení trestního stíhání nebo do skončení

výkonu trestu.



Čl.70



Dočasné vydání



(1) Na odůvodněnou žádost dožadující smluvní strany může být osoba, o

jejíž vydání se žádá, dočasně vydána k provedení určitých procesních

úkonů, jestliže by odklad vydání mohl mít za následek promlčení

trestního stíhání nebo by mohl podstatně ztížit vyšetřování činu, který

spáchala osoba, o jejíž vydání se žádá.



(2) Dočasně vydaná osoba musí být po provedení úkonů, pro něž byla

vydána, vrácena bezodkladně, nejpozději do tří měsíců ode dne dočasného

vydání.



Čl.71



Žádosti více států o vydání



Žádá-li o vydání téže osoby více států, rozhodne dožádaná smluvní

strana které žádosti vyhoví. Přitom přihlédne ke státnímu občanství

vyžadované osoby, jakož i k místu spáchání a závažnosti činu.



Čl.72



Meze stíhatelnosti



(1) Bez souhlasu dožádané smluvní strany nemůže být vydaná osoba

trestně stíhána ani nesmí být na ní vykonán trest za jiné činy, kterých

se dopustila dříve a které nejsou uvedeny v žádosti o vydání, nemůže

být rovněž vydána třetímu státu.



(2) Souhlasu dožádané smluvní strany není třeba, jestliže:



a) vydaná osoba, která není občanem dožadující smluvní strany,

neopustila území této smluvní strany do jednoho měsíce po skončení

trestního řízení nebo po skončení výkonu trestu, ačkoliv měla možnost

tak učinit. Do této lhůty se nepočítá doba, po kterou vydaná osoba

nemohla opustit území dožadující smluvní strany nezávisle na své vůli;



b) vydaná osoba opustila území dožadující smluvní strany a znovu se na

toto území dobrovolně vrátila.



Čl.73



Sdělení výsledků trestního řízení



Smluvní strany si vzájemně sdělují výsledky trestního řízení proti

vydaným osobám. Jestliže byl proti těmto osobám vydán pravomocný

rozsudek, bude zaslán jeho opis.



Čl.74



Vydání



Dožádaná smluvní strana sdělí druhé smluvní straně místo a den vydání

vyžádané osoby. Nepřevezme-li dožadující smluvní strana vydanou osobu

do patnácti dnů od stanoveného dne, může být tato osoba propuštěna na

svobodu. Dohodou smluvních stran může být tato lhůta prodloužena,

nejdéle však o dalších patnáct dní.



Čl.75



Opětovné vydání



Vyhne-li se vydaná osoba jakýmkoliv způsobem trestnímu řízení nebo

výkonu trestu, pro který byla vydána, a vrátí-li se nebo se zdržuje na

území dožádané smluvní strany, bude tato osoba na novou žádost

dožadující smluvní strany vydána, aniž by bylo třeba předložit

písemnosti uvedené v článku 64 této smlouvy.



Čl.76



Průvoz



(1) Jedna smluvní strana povolí na žádost druhé smluvní strany přes své

území průvoz osoby, která byla vydána třetím státem druhé smluvní

straně. Dožádaná smluvní strana nemusí průvoz povolit, je-li vydání

nepřípustné podle ustanovení této smlouvy.



(2) Žádost o průvoz se podává a projednává stejným způsobem jako žádost

o vydání.



(3) Orgány dožádané smluvní strany provedou průvoz způsobem, který

pokládají za nejvhodnější.



Čl.77



Náklady vydání a průvozu



(1) Náklady vydání hradí ta smluvní strana, na jejímž území vznikly, s

výjimkou nákladů za převoz, které hradí dožadující smluvní strana.



(2) Náklady průvozu hradí dožadující smluvní strana.



Čl.78



Vydání věcí



(1) Dožadující smluvní straně budou vydány věci, jichž bylo použito ke

spáchání činu, pro který je vydání podle ustanovení článku 62 této

smlouvy možné, jakož i věci, které pachatel získal spácháním takového

činu, případně jejich protihodnota, a každá jiná věc pachatele, které

může být použito jako důkazu v trestním řízení; tyto věci budu vydány i

v případě, že k vydání pachatele nedojde pro jeho smrt nebo z jiného

důvodu.



(2) Dožádaná smluvní strana může dočasně zadržet věci, jejichž vydání

se žádá, jestliže tyto věci potřebuje v jiném trestním řízení.



(3) Práva třetích osob k vydaným věcem zůstávají nedotčena. Po skončení

trestního řízení vrátí dožadující smluvní strana věci dožádané smluvní

straně, by byly předány oprávněným osobám. V odůvodněných případech a

se souhlasem dožádané mluvní strany lze předat věci oprávněným osobám

přímo.



Čl.79



Sdělování odsouzení



(1) Smluvní strany se navzájem každoročně informují o pravomocných

rozsudcích vynesených v trestních věcech nad občany druhé smluvní

strany.



(2) Příslušné orgány jedné smluvní strany poskytnou orgánům druhé

smluvní strany na jejich žádost bezplatně výpisy z rejstříku trestů.



ČÁST IV



ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



Čl.80



Tato smlouva bude ratifikována. Výměna ratifikačních listin se

uskuteční v Havaně.



Čl.81



Tato smlouva vstoupí v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních

listin a zůstane v platnosti pět let.



Její platnost se prodlužuje vždy na dobu pěti let, jestliže je žádná ze

smluvních stran písemně nevypoví do šesti měsíců před uplynutím

probíhajícího období její platnosti.



Dáno v Praze dne 18. dubna 1980 ve dvou původních vyhotoveních, každé v

jazyku českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Na důkaz toho zmocněnci tuto smlouvu podepsali a opatřili ji

příslušnými pečetěmi.



Za Československou socialistickou republiku:



JUDr. Jan Němec v.r.



Za Kubánskou republiku:



Ing. Pedro W. Luis Tores v.r.