461/1991 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. června
1952 byla na 35. zasedání generální konference Mezinárodní organizace
práce přijata Úmluva o minimální normě sociálního zabezpečení (č. 102).
Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou republikou byla
zapsána dne 11. ledna 1990 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu
práce s tím, že Československá socialistická republika přijímá závazky
k Úmluvě s výjimkou jejích částí IV a VI. Podle svého článku 79
odstavce 3 Úmluva vstoupila pro Českou a Slovenskou Federativní
Republiku v platnost dnem 11. ledna 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Úmluva č. 102
Úmluva o minimální normě sociálního zabezpečení
Generální konference Mezinárodní organisace práce, jež byla svolána
Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 4.
června 1952 na svém třicátémpátém zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se minimální normy
sociálního zabezpečení, jež jsou pátým bodem jednacího pořadu zasedání,
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 28. června 1952 tuto úmluvu, která bude označována jako
Úmluva o sociálním zabezpečení (minimální norma), 1952:
ČÁST I.
Všeobecná ustanovení
Čl.1
1. V této úmluvě:
(a) výraz "stanovený" znamená určený vnitrostátními právními předpisy
nebo na jejich základě,
(b) výraz "pobyt" znamená obvyklý pobyt na území členského státu a
výraz "obyvatel" označuje osobu, která obvykle bydlí na území členského
státu,
(c) výraz "manželka" znamená ženu, kterou vyživuje její manžel,
(d) výraz "vdova" znamená ženu, kterou vyživoval její manžel v době své
smrti,
(e) výraz "dítě" znamená buď dítě školou povinné nebo dítě mladší 15
let, podle toho, co je stanoveno,
(f) výraz "čekací doba" znamená příspěvkovou dobu nebo dobu zaměstnání
nebo pobytu nebo jakoukoliv jejich kombinaci, podle toho, co je
stanoveno.
2. Pro účely článků 10, 34 a 49 výraz "dávka" znamená buď dávky
poskytnuté přímo ve formě služeb nebo dávky nepřímé ve formě náhrady
nákladů vynaložených chráněnou osobou.
Čl.2
Každý členský stát, který je vázán touto úmluvou:
(a) bude provádět
(i) část I,
(ii) alespoň tři z částí II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX a X,
(iii) příslušná ustanovení částí XI, XII a XIII, a
(iv) část XIV, a
(b) uvede ve své ratifikaci, ohledně kterých z částí II až X přijímá
závazky vyplývající z úmluvy.
Čl.3
1. Členský stát, jehož hospodářská a zdravotnická zařízení nejsou
dostatečně vyvinuta, může, pokud si to příslušný orgán přeje a po dobu,
po kterou to považuje za potřebné, uplatnit prohlášením připojeným k
ratifikaci, dočasné výjimky uvedené v těchto článcích: 9 (d); 12 (2);
15 (d); 18 (2); 21 (c); 33 (b); 34 (3); 41 (d); 48 (c); 55 (d); a 61
(d).
2. Každý členský stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto
článku, uvede ve své výroční zprávě o provádění této úmluvy, podávané
podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organisace práce, ohledně každé
výjimky, kterou uplatnil, že
(a) důvody pro ni dále trvají, nebo že
(b) se od stanoveného data vzdává práva výjimku uplatňovat.
Čl.4
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může později
oznámit generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, že přijímá
povinnosti vyplývající z této úmluvy, pokud jde o jednu nebo více částí
II až X, které nebyly uvedeny již v jeho ratifikaci.
2. Závazky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se budou považovat za
nedílnou část ratifikace a budou mít stejné účinky od doby, kdy došlo k
jejich oznámení.
Čl.5
Pokud členský stát při provádění kterékoli z částí II až X této úmluvy,
na niž se vztahuje jeho ratifikace, je povinen chránit stanovené
skupiny osob, které úhrnem tvoří alespoň určité procento zaměstnanců
nebo obyvatelů, musí se dříve, než se zaváže k provádění této části,
přesvědčit, že příslušného procenta bylo dosaženo.
Čl.6
Při provádění částí II, III, IV, V, VIII (pokud jde o léčebnou péči),
IX nebo X této úmluvy, členský stát může přihlédnout k ochraně
vyplývající z pojištění, které podle vnitrostátního zákonodárství není
pro chráněné osoby povinné, jestliže takové pojištění
(a) je pod dozorem veřejných orgánů nebo spravováno podle stanovených
zásad společně zaměstnavateli a pracovníky,
(b) zahrnuje podstatnou část osob, jejichž výdělek nepřesahuje výdělek
kvalifikovaného dělníka muže,
(c) vyhovuje, popřípadě spolu s jinými způsoby ochrany, příslušným
ustanovením úmluvy.
ČÁST II.
Léčebná péče
Čl.7
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám, jejichž stav vyžaduje léčebně preventivní péči,
poskytování dávek podle dalších článků této části.
Čl.8
Krytá sociální událost zahrnuje každé onemocnění bez ohledu na jeho
příčinu, těhotenství, porod a jejich následky.
Čl.9
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 %
všech zaměstnanců, jakož i jejich manželky a děti, nebo
(b) stanovené skupiny ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří
úhrnem nejméně 20 % všech obyvatel, jakož i jejich manželky a děti,
nebo
(c) stanovené skupiny obyvatelů, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech
obyvatel, nebo
(d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny
zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v
průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob, jakož i
jejich manželky a děti.
Čl.10
1. Dávky musí zahrnovat alespoň:
(a) v případě onemocnění
(i) péči poskytovanou praktickými lékaři, včetně návštěv v bytě,
(ii) péči poskytovanou odbornými lékaři v nemocnicích osobám tam
umístěným nebo docházejícím a péči odborných lékařů, kterou je možno
poskytovat mimo nemocnice,
(iii) poskytování základních léčiv na předpis lékaře nebo jiného
kvalifikovaného zdravotnického pracovníka,
(iv) umístění v nemocnici, je-li ho třeba,
(b) v těhotenství, při porodu a jejich následcích
(i) péči před porodem, při porodu a po porodu, poskytovanou buď lékařem
nebo diplomovanou porodní asistentkou,
(ii) umístění v nemocnici, je-li ho třeba.
2. Na poživateli dávky nebo jeho živiteli lze požadovat, aby přispíval
na náklady léčebné péče, poskytované v případě onemocnění; úprava
takového příspěvku na náklady nesmí příliš zatěžovat.
3. Dávky poskytované podle tohoto článku musí být zaměřeny na
zachování, znovunabytí nebo zlepšení zdraví chráněné osoby, její
pracovní schopnosti a schopnosti postarat se o své osobní potřeby.
4. Správní orgány nebo zařízení poskytující dávky mají vést chráněné
osoby všemi vhodnými prostředky k tomu, aby využívaly všeobecných
zdravotních služeb, které jim poskytují veřejné orgány nebo jiné
organisace uznané veřejnými orgány.
Čl.11
Nastane-li krytá sociální událost, musí být zaručeny dávky uvedené v
článku 10 alespoň těm chráněným osobám, které buď samy splnily čekací
dobu anebo jejichž živitel splnil čekací dobu, kterou lze uznat za
nezbytnou, aby se zabránilo zneužití.
Čl.12
1. Dávky uvedené v článku 10 budou poskytovány po celou dobu trvání
sociální události s tou výjimkou, že v případě onemocnění může být
doba, po kterou se tyto dávky poskytují, omezena na 26 týdnů pro
jednotlivý případ; avšak dávky léčebné péče nesmějí být zastaveny,
dokud je vypláceno nemocenské, a budou učiněna opatření, která
prodlouží výše uvedenou maximální dobu poskytování dávek v případech,
kde jde o nemoc, která vyžaduje podle vnitrostátních předpisů delší
péči.
2. Bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, lze poskytování dávek v
jednotlivém případě omezit na 13 týdnů.
ČÁST III.
Nemocenské
Čl.13
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám poskytování nemocenského podle dalších článků této
části.
Čl.14
Krytá sociální událost zahrnuje pracovní neschopnost způsobenou
onemocněním, která má za následek zastavení výdělku, jak je stanovena
vnitrostátními předpisy.
Čl.15
Okruh chráněných osob zahrnuje:
(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 %
všech zaměstnanců, nebo
(b) stanovené skupiny ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří
úhrnem nejméně 20 % všech obyvatel, nebo
(c) všechny obyvatele, jejichž prostředky po dobu sociální události
nepřesahují mez stanovenou podle ustanovení článku 67, nebo
(d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny
zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v
průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob.
Čl.16
1. Jsou-li chráněny skupiny zaměstnanců nebo skupiny výdělečně činného
obyvatelstva, dávkou je periodická platba vypočítaná podle ustanovení
článků 65 nebo 66.
2. Jsou-li chráněni všichni obyvatelé, jejichž prostředky po dobu
sociální události nepřesahují stanovenou mez, dávkou je periodická
platba vypočítaná podle ustanovení článku 67.
Čl.17
Nastane-li krytá sociální událost, má být dávka uvedená v článku 16
zajištěna alespoň těm chráněným osobám, jež splnily čekací dobu, kterou
lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití.
Čl.18
1. Dávka uvedená v článku 16 se poskytuje po celou dobu sociální
události, avšak poskytování dávky může být pro každý jednotlivý případ
onemocnění omezeno na 26 týdnů; přitom dávka nemusí být vyplácena po
prvé tři dny po zastavení výdělku.
2. Bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, lze poskytování dávky
omezit
(a) buď na takovou dobu, že celkový počet dnů, za které se poskytne
nemocenské během jednoho roku, není menší než desetinásobek průměrného
počtu osob chráněných v témže roce,
(b) nebo na 13 týdnů pro každý jednotlivý případ onemocnění, přičemž
dávka nemusí být vyplácena po prvé tři dny po zastavení výdělku.
ČÁST IV.
Podpora v nezaměstnanosti
Čl.19
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám poskytování podpory v nezaměstnanosti podle dalších
článků této části.
Čl.20
Krytá sociální událost zahrnuje zastavení výdělku, jak je stanoveno
vnitrostátními právními předpisy, způsobené nemožností získat přiměřené
zaměstnání, pokud chráněná osoba je schopna a ochotna pracovat.
Čl.21
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 %
všech zaměstnanců, nebo
(b) všechny obyvatele, jejichž prostředky po dobu sociální události
nepřesahují mez stanovenou podle ustanovení článku 67, nebo
(c) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny
zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v
průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob.
Čl.22
1. Jsou-li chráněny skupiny zaměstnanců, dávkou je periodická platba
vypočítaná podle ustanovení článků 65 nebo 66.
2. Jsou-li chráněni všichni obyvatelé, jejichž prostředky po dobu
sociální události nepřesahují stanovenou mez, dávkou je periodická
platba vypočítaná podle ustanovení článku 67.
Čl.23
Nastane-li krytá sociální událost, má být dávka uvedená v článku 22
zajištěna alespoň těm chráněným osobám, jež splnily čekací dobu, kterou
lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití.
Čl.24
1. Dávka uvedená v článku 22 se poskytuje po celou dobu sociální
události, avšak poskytování dávky může být omezeno
(a) jsou-li chráněny skupiny zaměstnanců, na 13 týdnů během období 12
měsíců, nebo
(b) jsou-li chráněni všichni obyvatelé, jejichž prostředky během
sociální události nepřesahují stanovenou mez, na 26 týdnů během období
12 měsíců.
2. Je-li doba poskytování dávky podle vnitrostátních právních předpisů
odstupňována podle příspěvkové doby a/nebo podle dávek poskytnutých
dříve ve stanoveném období, považuje se ustanovení odstavce 1 písm. (a)
za splněno, pokud průměrná doba poskytování dávek činí alespoň 13 týdnů
během období 12 měsíců.
3. Dávka nemusí být vyplácena během čekací lhůty, která v každém
případě zastavení výdělku činí prvních sedm dní, přičemž dni
nezaměstnanosti před přechodným zaměstnáním a po něm, které nepřevyšují
stanovenou dobu, se považují za součást téhož případu zastavení
výdělku.
4. Jde-li o sezónní pracovníky, doba poskytování dávky a čekací lhůty
mohou být přizpůsobeny podmínkám zaměstnání.
ČÁST V.
Starobní důchod
Čl.25
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám poskytování dávek ve stáří podle dalších článků této
části.
Čl.26
1. Krytou sociální událostí je přežití stanoveného věku.
2. Stanovený věk nesmí přesahovat 65 let. Příslušné orgány však mohou
stanovit věk vyšší s ohledem na pracovní schopnost starších osob v
zemi, o niž jde.
3. Vnitrostátní zákonodárství může stanovit, že výplata dávek může být
přerušena, jestliže osoba, která by na ni měla právo, vykonává
stanovenou výdělečnou činnost, nebo může snížit dávky podmíněné
placením příspěvků, jestliže výdělek poživatele dávky přesahuje
stanovenou částku, a dávky nepodmíněné placením příspěvků, jestliže
výdělek poživatele dávky nebo jeho jiné prostředky nebo oboje dohromady
převyšují stanovenou částku.
Čl.27
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 %
všech zaměstnanců, nebo
(b) stanovené skupiny ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří
úhrnem nejméně 20 % všech obyvatel, nebo
(c) všechny obyvatele, jejichž prostředky po dobu sociální události
nepřesahují mez stanovenou podle článku 67, nebo
(d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny
zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v
průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob.
Čl.28
Dávkou je pravidelně se opakující platba vypočítaná takto:
(a) podle ustanovení článku 65 nebo článku 66, jsou-li chráněny skupiny
zaměstnanců nebo skupiny ekonomicky činného obyvatelstva,
(b) podle ustanovení článku 67, jsou-li chráněni všichni obyvatelé,
jejichž prostředky po dobu sociální události nepřesahují stanovenou
mez.
Čl.29
1. Nastane-li krytá sociální událost, má být dávka uvedená v článku 28
zajištěna alespoň
(a) chráněné osobě, která předtím, než nastala sociální událost,
splnila podle stanovených pravidel čekací dobu, která může činit buď 30
let příspěvkových nebo zaměstnání anebo 20 let pobytu, nebo
(b) jsou-li zásadně chráněny všechny ekonomicky činné osoby, chráněné
osobě, která splnila stanovenou příspěvkovou čekací dobu a jejímž
jménem byl za dobu, po kterou pracovala, zaplacen stanovený průměrný
roční počet příspěvků.
2. Závisí-li poskytnutí dávky uvedené v odstavci 1 na splnění určité
minimální příspěvkové doby nebo doby zaměstnání, krácená dávka bude
zajištěna alespoň:
(a) chráněné osobě, která dříve než nastala sociální událost, splnila
podle stanovených pravidel čekací dobu 15 let příspěvkových nebo
zaměstnání,
(b) jsou-li zásadně chráněny všechny ekonomicky činné osoby, chráněné
osobě, která splnila stanovenou příspěvkovou čekací dobu a jejímž
jménem byl za dobu, po kterou pracovala, zaplacena polovina stanoveného
průměrného ročního počtu příspěvků podle bodu (b) odstavce 1 tohoto
článku.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se považují za splněná, jestliže
dávka vypočtená podle části XI, avšak procentní sazbou nižší o deset
jednotek, než je uvedena v tabulce připojené k zmíněné části pro
typického poživatele dávek, je zaručena alespoň každé chráněné osobě,
která dovršila podle stanovených předpisů buď deset let příspěvkových
nebo zaměstnání anebo pět let pobytu.
4. Poměrné krácení procentní sazby, uvedené v tabulce připojené k části
XI, může být provedeno, jestliže čekací doba pro dávku odpovídající
krácené procentní sazbě činí více než deset, avšak méně než 30 let
příspěvkových nebo zaměstnání; převyšuje-li uvedená čekací doba 15 let,
poskytne se krácená dávka podle odstavce 2 tohoto článku.
5. Závisí-li poskytnutí dávky uvedené v odstavcích 1, 3 nebo 4 tohoto
článku na splnění určité minimální doby příspěvkové nebo zaměstnání, je
třeba za stanovených podmínek zajistit krácenou dávku chráněné osobě,
která nemohla splnit podmínky stanovené podle odstavce 2 tohoto článku,
jen pro svůj pokročilý věk, který již dovršila, když se stala účinnými
ustanovení připouštějící použití tohoto odstavce úmluvy, ledaže je
takové osobě poskytována dávka podle odstavce 1, 3 nebo 4 tohoto článku
ve věku vyšším než normálním.
Čl.30
Dávky uvedené v článcích 28 a 29 musí být poskytovány po celou dobu
sociální události.
ČÁST VI.
Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Čl.31
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám poskytování dávek při pracovních úrazech a nemocech z
povolání podle dalších článků této části.
Čl.32
Kryté sociální události zahrnují následující případy, pokud jsou
způsobeny pracovním úrazem nebo stanovenými nemocemi z povolání:
(a) onemocnění,
(b) pracovní neschopnost způsobenou onemocněním, jež má za následek
zastavení výdělku, jak je vymezena vnitrostátními právními předpisy,
(c) úplnou ztrátu výdělečné schopnosti nebo částečnou ztrátu výdělečné
schopnosti přesahující určitý stupeň, je-li pravděpodobné, že tato
úplná nebo částečná ztráta bude trvalá, nebo odpovídající snížení
tělesné způsobilosti,
(d) ztrátu existenčních prostředků u vdovy nebo dětí způsobenou smrtí
živitele rodiny; u vdovy může být nárok na dávku podmíněn tím, že se
podle vnitrostátních právních předpisů považuje za neschopnu postarat
se sama o své živobytí.
Čl.33
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 %
všech zaměstnanců a, pokud jde o dávky, na něž vzniká nárok úmrtím
živitele rodiny, též manželky a děti zaměstnanců těchto skupin, nebo
(b) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny
zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v
průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob, a pokud jde o
dávky, na které vzniká nárok úmrtím živitele rodiny, též manželky a
děti zaměstnanců těchto skupin.
Čl.34
1. Jde-li o onemocnění, musí dávky zahrnovat léčebnou péči uvedenou v
odstavci 2 a 3 tohoto článku.
2. Léčebná péče musí zahrnovat
(a) ústavní nebo ambulantní péči poskytovanou praktickými nebo
odbornými lékaři, včetně návštěv v bytě,
(b) péči o chrup,
(c) péči poskytovanou ošetřovatelskými pracovníky doma, v nemocnicích
nebo v jiném léčebném zařízení,
(d) pobyt v nemocnici, ozdravovně, sanatoriu nebo jiném léčebném
zařízení,
(e) poskytování léčiv a zubních a jiných léčebných nebo chirurgických
pomůcek, včetně protéz a jejich údržby, jakož i poskytování brýlí,
(f) péči poskytovanou příslušníky jiných povolání, která zákon uznává
za příbuzná povolání lékařskému, pod dohledem lékaře nebo zubního
lékaře.
3. Bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, má léčebná péče zahrnovat
alespoň tyto dávky
(a) péči poskytovanou praktickými lékaři, včetně návštěv v bytě,
(b) péči poskytovanou odbornými lékaři v nemocnicích osobám tam
umístěným nebo docházejícím a péči odborných lékařů, kterou je možno
poskytovat mimo nemocnice,
(c) poskytování základních farmaceutických prostředků na předpis lékaře
nebo jiného kvalifikovaného zdravotnického pracovníka,
(d) umístění v nemocnici, je-li ho třeba.
4. Léčebná péče poskytovaná podle předchozích odstavců musí být
zaměřena na zachování, znovunabytí nebo zlepšení zdraví chráněné osoby,
její pracovní schopnosti a způsobilosti postarat se o své osobní
potřeby.
Čl.35
1. Správní orgány nebo ústavy pověřené správou léčebné péče mají, je-li
to vhodné, spolupracovat s obecnými službami pro pracovní rehabilitaci,
aby osoby se změněnou pracovní schopností nabyly způsobilosti pro
vhodné práce.
2. Uvedené orgány nebo ústavy mohou být vnitrostátními právními
předpisy zmocněny činit opatření pro pracovní rehabilitaci osob se
změněnou pracovní schopností.
Čl.36
1. Při pracovní neschopnosti, při úplné ztrátě výdělečné schopnosti,
která pravděpodobně bude trvalého rázu, při odpovídajícím snížení
tělesné způsobilosti nebo v případě úmrtí živitele rodiny, dávkou bude
pravidelně se opakující platba vypočítaná podle ustanovení článků 65
nebo 66.
2. Při částečné ztrátě výdělečné způsobilosti, která pravděpodobně bude
trvalého rázu, nebo při odpovídajícím snížení tělesné způsobilosti
dávkou, pokud má být poskytována, bude pravidelně se opakující platba,
stanovená v přiměřeném poměru k dávce stanovené při úplné ztrátě
výdělečné způsobilosti nebo při odpovídajícím snížení tělesné
způsobilosti.
3. Pravidelně se opakující platby mohou být přeměněny v jednorázové
odbytné
(a) při nepatrném snížení výdělečné schopnosti, nebo
(b) je-li dána příslušným orgánům záruka, že ho bude účelně užito.
Čl.37
Nastane-li krytá sociální událost, musí být dávky uvedené v článcích 34
a 36 zajištěny alespoň oněm chráněným osobám, které v době, kdy došlo k
úrazu anebo onemocněly, byly zaměstnány na území členského státu a,
jde-li o pravidelně se opakující platby, na které vzniká nárok úmrtím
živitele rodiny, jeho vdově a dětem.
Čl.38
1. Dávky uvedené v článcích 34 a 36 musí být poskytovány po celou dobu
sociální události; při pracovní neschopnosti však dávka nemusí být
vyplácena po prvé tři dny po zastavení výdělku.
ČÁST VII.
Rodinné dávky
Čl.39
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám poskytování rodinných dávek podle dalších článků této
části.
Čl.40
Krytou sociální událostí je zajištění péče o děti tak, jak je
stanoveno.
Čl.41
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 %
všech zaměstnanců, nebo
(b) stanovené skupiny ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří
úhrnem nejméně 20 % všech obyvatel, nebo
(c) všechny obyvatele, jejichž prostředky během sociální události
nepřesahují stanovenou mez, nebo
(d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny
zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v
průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob.
Čl.42
Dávky zahrnují
(a) buď pravidelně se opakující dávku poskytovanou každé chráněné
osobě, která splnila stanovenou čekací dobu, nebo
(b) poskytování stravy, ošacení, ubytování, prázdninových pobytů nebo
pomoci v domácnosti dětem nebo na děti, nebo
(c) kombinaci dávek uvedených pod (a) a (b).
Čl.43
Dávky zmíněné v článku 42 musí být zajištěny alespoň chráněné osobě,
která ve stanoveném období splnila čekací dobu, jež může činit buď tři
měsíce příspěvkové nebo zaměstnání nebo jeden rok bydliště, podle toho,
co je stanoveno.
Čl.44
Celková hodnota dávek poskytovaných podle článku 42 chráněným osobám má
činit
(a) buď 3 % mzdy dospělého nekvalifikovaného dělníka, stanoveného podle
pravidel uvedených v článku 66, násobená celkovým počtem dětí všech
chráněných osob, nebo
(b) 1,5 % této mzdy, násobeného celkovým počtem dětí všech obyvatel.
Čl.45
Jestliže se dávka skládá z pravidelně se opakujících plateb, musí být
poskytována po celou dobu sociální události.
ČÁST VIII.
Dávky v mateřství
Čl.46
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám poskytování dávek v mateřství podle dalších článků
této části.
Čl.47
Kryté sociální události zahrnují těhotenství, slehnutí a jejich
následky, a z toho vyplývající zastavení výdělku podle ustanovení
vnitrostátních právních předpisů.
Čl.48
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď všechny ženy náležící ke stanoveným skupinám zaměstnanců, které
tvoří nejméně 50 % všech zaměstnanců, a pokud jde o léčebnou péči v
mateřství, též manželky mužů, náležících k těmto skupinám, nebo
(b) všechny ženy náležící ke stanoveným skupinám hospodářsky činného
obyvatelstva, které tvoří nejméně 20 % všech obyvatel a pokud jde o
léčebnou péči v mateřství, též manželky mužů, náležících k těmto
skupinám, nebo
(c) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, všechny ženy náležící ke
stanoveným skupinám zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech
zaměstnanců v průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob,
a pokud jde o léčebnou péči v mateřství, též manželky mužů náležících k
těmto skupinám.
Čl.49
1. Pokud jde o těhotenství, slehnutí a jejich následky, léčebná péče v
mateřství má zahrnovat léčebnou péči uvedenou v odstavci 2 a 3 tohoto
článku.
2. Léčebná péče musí zahrnovat alespoň
(a) péči před porodem, při slehnutí a po porodu, poskytnutou lékařem
nebo diplomovanou porodní asistentkou, a
(b) nemocniční ošetřování, je-li ho třeba.
3. Léčebná péče uvedená v odstavci 2 tohoto článku má být zaměřena na
zachování, znovunabytí nebo na zlepšení zdraví chráněné ženy, její
pracovní schopnosti a schopnosti postarat se o své osobní potřeby.
4. Správní orgány nebo zařízení, které poskytují léčebnou péči v
mateřství, mají vést chráněné ženy všemi prostředky, jež se mohou zdát
vhodnými, k tomu, aby využívaly všeobecné zdravotní služby, kterou jim
veřejné orgány nebo jiné veřejnými orgány uznané organisace dávají k
použití.
Čl.50
S ohledem na zastavení výdělku v důsledku těhotenství, slehnutí a
jejich následků, dávkou je pravidelně se opakující platba, vypočítaná
podle článků 65 nebo 66. Výše pravidelně se opakujících plateb nemusí
být během celé sociální události stejná, pokud jejich průměrná výše
odpovídá výše uvedeným ustanovením.
Čl.51
Nastane-li krytá sociální událost, musí být dávky uvedené v článcích 49
a 50 zajištěny alespoň ženě náležící k chráněným skupinám, jež splnila
čekací dobu, kterou lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití;
dávky uvedené v článku 49 nutno poskytovat též manželkám mužů
náležících k chráněným skupinám, splnili-li tito předpokládanou čekací
dobu.
Čl.52
Dávky uvedené v článcích 49 a 50 musí být poskytovány po celou dobu
sociální události; pravidelně se opakující platby mohou však být
omezeny na 12 týdnů, pokud vnitrostátním zákonodárstvím není uložena
nebo povolena delší doba nepřítomnosti v práci; v takovém případě
platby nemohou být omezeny na kratší dobu.
ČÁST IX.
Invalidní důchod
Čl.53
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zaručí chráněným
osobám poskytování dávek při invaliditě podle dalších článků této
části.
Čl.54
Krytá sociální událost zahrnuje neschopnost k výkonu výdělečné činnosti
ve stanoveném rozsahu, jestliže tato neschopnost bude pravděpodobně
trvalého rázu nebo trvat po vyčerpání nemocenského.
Čl.55
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď stanovené skupiny zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 %
všech zaměstnanců, nebo
(b) stanovené skupiny ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří
úhrnem nejméně 20 % všech obyvatel, nebo
(c) všechny obyvatele, jejichž prostředky během sociální události
nepřesahují mez stanovenou podle ustanovení článku 67, nebo
(d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, stanovené skupiny
zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v
průmyslových podnicích, jež zaměstnávají nejméně 20 osob.
Čl.56
Dávkou je pravidelně se opakující platba vypočítaná takto:
(a) podle ustanovení článku 65 nebo 66, jsou-li chráněny skupiny
zaměstnanců nebo skupiny ekonomicky činného obyvatelstva,
(b) podle ustanovení článku 67, jsou-li chráněni všichni obyvatelé,
jejichž prostředky po dobu sociální události nepřesahují stanovenou
mez.
Čl.57
1. Nastane-li krytá sociální událost, má být dávka uvedená v článku 56
zajištěna alespoň
(a) chráněné osobě, která předtím, než nastala sociální událost,
splnila podle stanovených pravidel čekací dobu, která může činit buď 15
let příspěvkových nebo zaměstnání anebo 10 let pobytu, nebo
(b) jsou-li zásadně chráněny všechny ekonomicky činné osoby, chráněné
osobě, která splnila čekací dobu tří příspěvkových let a jejímž jménem
byl za dobu, po kterou pracovala, zaplacen stanovený průměrný roční
počet příspěvků.
2. Závisí-li poskytnutí dávky uvedené v odstavci 1 na splnění určité
minimální příspěvkové doby nebo doby zaměstnání, krácená dávka musí být
zajištěna alespoň
(a) chráněné osobě, která, dříve než nastala sociální událost, splnila
podle stanovených pravidel čekací dobu pěti let příspěvkových nebo
zaměstnání, nebo
(b) jsou-li zásadně chráněny všechny ekonomicky činné osoby, chráněné
osobě, která splnila čekací dobu tří příspěvkových let a jejímž jménem
byla za dobu, po kterou pracovala, zaplacena polovina stanoveného
průměrného ročního počtu příspěvků podle bodu (b) odstavce 1 tohoto
článku.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se považují za splněna, jestliže
dávka vypočtená podle části XI, avšak procentní sazbou nižší o deset
jednotek, než je uvedena v tabulce připojené ke zmíněné části pro
typického poživatele dávek, je zaručena alespoň každé chráněné osobě,
která dovršila podle stanovených pravidel pět let příspěvkových nebo
zaměstnání nebo pět let pobytu.
4. Poměrné krácení procentní sazby uvedené v tabulce připojené k části
XI, může být provedeno, jestliže čekací doba pro dávku odpovídající
krácené procentní sazbě činí více než pět ale méně než 15 let
příspěvkových nebo zaměstnání. Krácená dávka se poskytuje podle
odstavce 2 tohoto článku.
Čl.58
Dávky uvedené v článcích 56 a 57 musí být poskytovány po celou dobu
sociální události nebo až do doby, kdy budou nahrazeny starobním
důchodem.
ČÁST X.
Dávky pozůstalých
Čl.59
Každý členský stát, který je vázán touto částí úmluvy, zajistí
chráněným osobám poskytování dávek pozůstalých podle dalších článků
této části.
Čl.60
1. Krytá sociální událost zahrnuje ztrátu prostředků k živobytí, kterou
vdova nebo dítě utrpěly následkem úmrtí živitele rodiny; nárok vdovy na
dávku může být učiněn závislým na tom, že se podle vnitrostátních
právních předpisů považuje za neschopnu postarat se o své živobytí.
2. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit, že výplata dávky se
zastavuje, jestliže oprávněná osoba vykonává stanovenou výdělečnou
činnost, nebo že se krátí dávka podmíněná placením příspěvků, jestliže
výdělek poživatele dávky přesahuje stanovenou částku, a dávka
nepodmíněná placením příspěvků tehdy, jestliže výdělek nebo jiné
prostředky poživatele dávky nebo obojí dohromady převyšují stanovenou
částku.
Čl.61
Okruh chráněných osob zahrnuje
(a) buď manželky a děti živitelů rodiny příslušících ke stanoveným
skupinám zaměstnanců, které tvoří úhrnem nejméně 50 % všech
zaměstnanců, nebo
(b) manželky a děti živitelů rodiny příslušících ke stanoveným skupinám
ekonomicky činného obyvatelstva, které tvoří úhrnem nejméně 20 % všeho
obyvatelstva, nebo
(c) mají-li své bydliště na území státu, všechny vdovy a děti, které
ztratily živitele rodiny, jejichž prostředky po dobu sociální události
nepřesahují mez stanovenou podle článku 67, nebo
(d) bylo-li učiněno prohlášení podle článku 3, manželku a děti živitelů
rodiny, příslušících ke stanoveným skupinám zaměstnanců, které tvoří
úhrnem nejméně 50 % všech zaměstnanců v průmyslových podnicích, jež
zaměstnávají nejméně 20 osob.
Čl.62
Dávkou je pravidelně se opakující platba vypočítaná takto:
(a) podle ustanovení článku 65 nebo 66, jsou-li chráněny skupiny
zaměstnanců nebo skupiny ekonomicky činného obyvatelstva,
(b) podle ustanovení článku 67, jsou-li chráněni všichni obyvatelé,
jejichž prostředky po dobu sociální události nepřesahují stanovenou
mez.
Čl.63
1. Nastane-li krytá sociální událost, bude dávka uvedená v článku 62
zajištěna alespoň
(a) chráněné osobě, jejíž živitel rodiny splnil podle stanovených
pravidel čekací dobu, která může činit buď 15 let příspěvkových nebo
zaměstnání anebo deset let pobytu; nebo
(b) jsou-li zásadně chráněny ženy a děti všech ekonomicky činných osob,
chráněné osobě, jejíž živitel rodiny splnil čekací dobu tří
příspěvkových let za předpokladu, že jménem tohoto živitele rodiny byl
po dobu, po kterou pracoval, zaplacen stanovený průměrný roční počet
příspěvků.
2. Závisí-li poskytnutí dávky uvedené v odstavci 1 na splnění určité
minimální příspěvkové doby nebo doby zaměstnání, krácená dávka má být
zajištěna alespoň
(a) chráněné osobě, jejíž živitel rodiny splnil podle stanovených
pravidel čekací dobu pěti let příspěvkových nebo zaměstnání; nebo
(b) jsou-li zásadně chráněny ženy a děti všech ekonomicky činných osob,
chráněné osobě, jejíž živitel rodiny splnil čekací dobu tří
příspěvkových let, za předpokladu, že jménem tohoto živitele rodiny
byla za dobu, po kterou pracoval, zaplacena polovina stanoveného
průměrného ročního počtu příspěvků podle písmene (b) odstavce 1 tohoto
článku.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se považují za splněna, jestliže
dávka vypočtená podle části XI, avšak procentní sazbou nižší o deset
jednotek, než je uvedena v tabulce připojené k zmíněné části pro
typického poživatele dávek, je zaručena alespoň každé chráněné osobě,
jejíž živitel rodiny dovršil podle stanovených pravidel pět let
příspěvkových nebo zaměstnání anebo pět let pobytu.
4. Poměrné krácení procentní sazby uvedené v tabulce, připojené k části
XI, může být provedeno, jestliže čekací doba pro dávku, odpovídající
krácené procentní sazbě, činí více než pět let příspěvkových nebo
zaměstnání, avšak méně než patnáct let příspěvkových nebo zaměstnání.
Krácená dávka se poskytuje podle odstavce 2 tohoto článku.
5. Nárok na důchod pozůstalých bezdětné vdovy, o níž se má za to, že
sama není s to postarat se o své živobytí, může být učiněn závislým na
minimální době trvání manželství.
Čl.64
Dávky uvedené v článcích 62 až 63 musí být poskytovány po celou dobu
sociální události.
ČÁST XI.
Výpočet pravidelně se opakujících plateb
Čl.65
1. U pravidelně se opakujících plateb, na něž se vztahuje tento článek,
dávka, zvýšená o rodinné přídavky, které se vyplácejí během sociální
události, musí při dané sociální události u typického poživatele dávky,
uvedeného v tabulce připojené k této části, dosahovat nejméně procenta
v ní uvedeného z úhrnu předchozího výdělku poživatele dávky nebo jeho
živitele a částky rodinných přídavků vyplácených chráněné osobě se
stejnými povinnostmi k rodině jako typický poživatel dávky.
2. Dřívější výdělek poživatele dávky nebo jeho živitele rodiny vypočítá
se podle stanovených pravidel; jsou-li chráněné osoby nebo jejich
živitelé rodiny zařazeni do mzdových tříd, může být jejich dřívější
výdělek vypočítán podle základních mezd tříd, do nichž byli zařazeni.
3. Je-li dřívější výdělek poživatele dávky nebo jeho živitele rodiny
nižší nebo stejný jako mzda kvalifikovaného dělníka muže, může být pro
výši dávky nebo pro výdělek, který slouží za základ výpočtu dávky,
stanovena horní mez, za předpokladu, že bude v souladu s ustanoveními
odstavce 1 tohoto článku.
4. Dřívější výdělek poživatele dávky nebo jeho živitele rodiny, mzda
kvalifikovaného dělníka muže, dávka a rodinné přídavky se vypočítávají
za stejnou základní dobu.
5. Pro ostatní poživatele dávky se dávka stanoví tak, aby byla v
přiměřeném poměru k dávce typického poživatele.
6. Pro účely tohoto článku se považuje za kvalifikovaného dělníka muže
(a) buď seřizovač nebo soustružník ve strojírenském průmyslu s výjimkou
výroby elektrických strojů; nebo
(b) typický kvalifikovaný dělník určený ve smyslu ustanovení
následujícího odstavce; nebo
(c) osoba, jejíž výdělek je stejný nebo přesahuje výdělky 75 % všech
chráněných osob; tyto výdělky je třeba podle toho, co je stanoveno,
zjišťovat za roční nebo kratší období; nebo
(d) osoba, jejíž výdělek se rovná 125 % průměrného výdělku všech
chráněných osob.
7. Typickým kvalifikovaným dělníkem pro účely písm. (b) předchozího
odstavce je osoba zaměstnaná v největší skupině hospodářské činnosti s
nejvyšším počtem hospodářsky činných osob mužského pohlaví, které jsou
chráněny při sociální události přicházející v úvahu, nebo, podle
případu, z živitelů rodin chráněných osob v odvětví, které zahrnuje
největší počet takových chráněných osob nebo živitelů rodin; k tomu
účelu se užije mezinárodní typové odvětvové klasifikace všech
ekonomických činností přijaté Hospodářskou a sociální radou Organisace
spojených národů na jejím sedmém zasedání dne 27. srpna 1948, která je
uvedena v příloze této úmluvy, s přihlédnutím ke všem případným
pozdějším změnám.
8. Je-li výše dávek různá podle oblastí, může být pro každou oblast
vybrán kvalifikovaný dělník muž podle ustanovení odstavců 6 a 7 tohoto
článku.
9. Mzda kvalifikovaného dělníka muže bude stanovena na základě mzdy za
normální pracovní dobu, určené buď kolektivními smlouvami, popřípadě
vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě, anebo obyčejem,
včetně případných drahotních přídavků; liší-li se takto zjištěné mzdy
podle jednotlivých oblastí a nepoužije-li se odstavce 8 tohoto článku,
použije se průměrné mzdy.
10. Výše pravidelně se opakujících plateb ve stáří, při pracovních
úrazech a nemocech z povolání (s výjimkou dávek vyplácených při
pracovní neschopnosti), při invaliditě a v případě smrti živitele
rodiny se přezkoumá, nastanou-li podstatné změny v obecné úrovni
výdělků, které vyplývají z podstatných změn životních nákladů.
Čl.66
1. U pravidelně se opakujících plateb, na něž se vztahuje tento článek,
dávka zvýšená o rodinné příspěvky, které se vyplácejí během sociální
události, musí při dané sociální události u typického poživatele dávky,
uvedeného v tabulce připojené k této části, dosahovat nejméně procenta
v ní uvedeného z úhrnu mzdy dospělého nekvalifikovaného dělníka muže a
částky rodinných přídavků vyplácených chráněné osobě se stejnými
povinnostmi k rodině jako typický poživatel dávky.
2. Mzda dospělého nekvalifikovaného dělníka muže, dávka a rodinné
přídavky se vypočítávají za stejnou základní dobu.
3. Pro ostatní poživatele dávky se dávka stanoví tak, aby byla v
přiměřeném poměru k dávce typického poživatele.
4. Pro účely tohoto článku se považuje za dospělého nekvalifikovaného
dělníka muže
(a) typický nekvalifikovaný dělník ve strojírenském průmyslu s výjimkou
výroby elektrických strojů,
(b) typický nekvalifikovaný dělník, vybraný v souladu s ustanovením
následujícího odstavce.
5. Typickým nekvalifikovaným dělníkem pro účely bodu (b) předchozího
odstavce je osoba zaměstnaná v největší skupině hospodářské činnosti s
nejvyšším počtem hospodářsky činných osob mužského pohlaví, které jsou
chráněny při sociální události, přicházející v úvahu, nebo, podle
případu, z živitelů rodin chráněných osob v odvětví, které zahrnuje
největší počet takových chráněných osob nebo živitelů rodin; k tomu
účelu se užije mezinárodní typové odvětvové klasifikace všech
ekonomických činností přijaté Hospodářskou a sociální radou Organisace
spojených národů na jejím sedmém zasedání dne 27. srpna 1948, která je
uvedena v příloze této úmluvy, s přihlédnutím ke všem případným
pozdějším změnám.
6. Je-li výše dávek různá podle oblastí, může být pro každou oblast
vybrán dospělý nekvalifikovaný dělník muž podle ustanovení odstavců 4 a
5 tohoto článku.
7. Mzda dospělého nekvalifikovaného dělníka muže bude stanovena na
základě mzdy za normální pracovní dobu, určené buď kolektivními
smlouvami, popřípadě vnitrostátním zákonodárstvím nebo na jeho základě,
anebo obyčejem, včetně případných drahotních přídavků; liší-li se takto
zjištěné mzdy podle jednotlivých oblastí a nepoužije-li se odstavce 6
tohoto článku, použije se průměrné mzdy.
8. Výše pravidelně se opakujících plateb ve stáří, při pracovních
úrazech a nemocech z povolání (s výjimkou dávek vyplácených při
pracovní neschopnosti), při invaliditě a v případě úmrtí živitele
rodiny se přezkoumá, nastanou-li podstatné změny v obecné úrovni
výdělků, které vyplývají z podstatných změn životních nákladů.
Čl.67
U pravidelně se opakujících plateb, na něž se vztahuje tento článek
(a) výše dávky se určí podle stanovené stupnice anebo podle stupnice
určené příslušným veřejným orgánem podle stanovených pravidel,
(b) výše dávky smí být snížena jen tehdy, když ostatní prostředky
rodiny poživatele dávky přesahují stanovenou podstatnou částku anebo
podstatnou částku určenou příslušným veřejným orgánem podle stanovených
pravidel,
(c) úhrn dávky a jiných prostředků musí po odečtení podstatné částky,
uvedené v bodě (b), dostačovat k zajištění zdravých a slušných
životních podmínek pro rodinu poživatele dávky; nesmí být nižší než
dávka vypočítaná podle ustanovení článku 66,
(d) ustanovení písmena (c) se považuje za splněno, jestliže úhrn dávek
vyplácených podle příslušné části, převyšuje alespoň o 30 % úhrn dávek,
jehož by bylo dosaženo při použití ustanovení článku 66 a ustanovení
(i) článku 15, písm. (b) pro část III,
(ii) článku 27, písm. (b) pro část V,
(iii) článku 55, písm. (b) pro část IX,
(iv) článku 61, písm. (b) pro část X.
Tabulka
(Příloha k části XI)
Pravidelně se opakující platby
typickým poživatelům dávek
Část Sociální událost Typický poživatel dávek %
III. Nemoc Muž s manželkou a 2 dětmi 45
IV. Nezaměstnanost Muž s manželkou a 2 dětmi 45
V. Stáří Muž s manželkou v důchodovém věku 40
VI. Pracovní úrazy a
nemoci z povolání:
Pracovní Muž s manželkou a 2 dětmi 50
neschopnost
Invalidita Muž s manželkou a 2 dětmi 50
Pozůstalí Vdova s 2 dětmi 40
VIII.Mateřství Žena 45
IX. Invalidita Muž s ženou a 2 dětmi 40
X. Pozůstalí Vdova s 2 dětmi 40
ČÁST XII.
Rovnost nakládání s obyvateli, kteří nejsou státními příslušníky země,
kde mají bydliště
Čl.68
1. Obyvatelé, kteří nejsou státními příslušníky země, kde mají
bydliště, mají mít stejná práva jako obyvatelé, kteří jsou státními
příslušníky té země. Pokud však jde o dávky nebo částečné dávky, které
jsou výhradně nebo převážně financovány z veřejných prostředků, jakož i
pokud jde o přechodné úpravy, může být zvlášť ustanoveno ohledně osob,
které nejsou státními příslušníky, a ohledně státních příslušníků
narozených mimo území členského státu.
2. V soustavách sociálního zabezpečení, které se zakládají na
příspěvkové povinnosti a poskytují ochranu zaměstnancům, musí chráněné
osoby, které jsou státními příslušníky jiného členského státu, jenž
převzal závazky vyplývající z části úmluvy, která přichází v úvahu, mít
podle této části stejná práva jako státní občané dotyčného členského
státu. Použití tohoto odstavce může však být učiněno závislým na
existenci dvoustranné nebo vícestranné dohody o vzájemnosti.
ČÁST XIII.
Společná ustanovení
Čl.69
Dávku, na niž by chráněná osoba měla nárok podle kterékoli z částí II
až X této úmluvy, lze zastavit ve stanoveném rozsahu
(a) po dobu, po kterou se zúčastněná osoba zdržuje mimo území členského
státu,
(b) po dobu, po kterou je zúčastněná osoba vydržována z veřejných
prostředků nebo na účet zařízení nebo služby sociálního zabezpečení;
převyšuje-li však výše dávky náklady takového vydržování, musí rozdíl
být přiznán osobám, které příjemce dávky vydržuje,
(c) po dobu, po kterou zúčastněná osoba pobírá jinou peněžitou dávku
sociálního zabezpečení s výjimkou rodinných přídavků, dále po celou
dobu, po kterou je odškodňována za touž sociální událost třetí stranou;
zastavená část dávky nesmí však převyšovat jinou dávku nebo odškodnění
poskytnuté třetí stranou,
(d) pokusila-li se zúčastněná osoba získat dávku podvodným způsobem,
(e) byla-li sociální událost vyvolána trestným činem, kterého se
dopustila zúčastněná osoba,
(f) byla-li sociální událost úmyslně vyvolána zúčastněnou osobou,
(g) opomene-li zúčastněná osoba v určitých případech použít lékařských
nebo rehabilitačních služeb, které jsou jí k dispozici, anebo nedbá-li
pravidel stanovených pro ověření existence sociální události nebo
upravujících chování příjemců dávek,
(h) pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, opomene-li zúčastněná osoba
použít služeb zprostředkovatelny práce, která je jí k dispozici,
(i) pokud jde o podporu v nezaměstnanosti, pozbyla-li zúčastněná osoba
svého zaměstnání přímo v důsledku zastavení práce, k němuž došlo na
základě pracovního sporu, nebo opustila-li své zaměstnání dobrovolně
bez dostatečných důvodů,
(j) pokud jde o důchod pozůstalých, po dobu, po kterou vdova žije s
mužem jako družka.
Čl.70
1. Každý žadatel musí mít právo odvolat se při odepření dávky nebo ve
sporu o druh anebo výši dávky.
2. Jestliže je při provádění této úmluvy správa léčebné péče svěřena
státnímu orgánu, který odpovídá zákonodárnému sboru, může být právo
odvolat se, stanovené v odstavci 1 tohoto článku, nahrazeno právem dát
přezkoumat příslušným úřadem každou stížnost na odepření nebo na úroveň
poskytnuté léčebné péče.
3. Jestliže na žádosti uplatňují u zvláštních soudů zřízených k
projednávání otázek sociálního zabezpečení, před nimiž jsou zastoupeny
chráněné osoby, není třeba poskytovat právo na odvolání.
Čl.71
1. Náklad na dávky poskytované podle této úmluvy a správní výlohy
spojené s poskytováním takových dávek mají být hrazeny kolektivně z
pojistných příspěvků nebo z daní anebo oběma těmito způsoby společně, a
to tak, aby nemajetné osoby nebyly příliš zatíženy a aby se přihlíželo
k hospodářským poměrům jak členského státu, tak skupin chráněných osob.
2. Úhrn pojistných příspěvků na vrub chráněných zaměstnanců nesmí
převyšovat 50 % celkového nákladu určeného pro ochranu zaměstnanců,
jejich manželek a dětí. Má-li se zjistit, zda tato podmínka je splněna,
lze přihlížet k veškerým dávkám, které členský stát poskytuje podle
této úmluvy, s výjimkou rodinných přídavků a dávek poskytovaných při
pracovních úrazech a při nemocech z povolání, pokud tyto posléze
jmenované dávky tvoří zvláštní odvětví.
3. Členský stát přejímá všeobecnou zodpovědnost za náležité zajištění
dávek podle této úmluvy a učiní všechna potřebná opatření k dosažení
tohoto cíle; musí se, je-li toho třeba, přesvědčovat o tom, že se
potřebná šetření a výpočty z oboru pojistné matematiky týkající se
finanční rovnováhy provádějí pravidelně a vždy před každou změnou
dávek, pojišťovacích příspěvků nebo daní, jež mají sloužit ke krytí
sociálních událostí, které přicházejí v úvahu.
Čl.72
1. Není-li správa svěřena instituci, která je pod dozorem veřejných
orgánů, nebo státnímu úřadu, který odpovídá zákonodárnému sboru, musí
se zúčastnit správy zástupci chráněných osob nebo mít za stanovených
podmínek účast na správě ve funkci poradní; vnitrostátní právní
předpisy mohou též stanovit účast zástupců zaměstnavatelů a veřejných
orgánů.
2. Členský stát přejímá všeobecnou odpovědnost za dobrou správu
zařízení a služeb, které spolupůsobí při provádění této úmluvy.
ČÁST XIV.
Různá ustanovení
Čl.73
Tato úmluva se nevztahuje na
(a) sociální události, které nastaly dříve, než nabyla účinnosti
příslušná část úmluvy pro zúčastněný členský stát,
(b) dávky poskytované v důsledku sociálních událostí, které nastaly,
když již příslušná část úmluvy nabyla účinnosti pro zúčastněný členský
stát, pokud nároky na tyto dávky pocházejí z doby před zmíněným dnem
počátku účinnosti.
Čl.74
Tuto úmluvu nelze považovat za změnu kterékoli existující úmluvy.
Čl.75
Pokud Konference později přijme úmluvu, týkající se jednoho nebo více
předmětů upravených touto úmluvou, ustanovení této úmluvy, jež budou
uvedena v nové úmluvě, přestanou se vztahovat na každý členský stát,
který ratifikoval novou úmluvu, a to dnem, kdy zmíněná úmluva nabude
pro tento členský stát účinnosti.
Čl.76
Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje uvést ve
výroční zprávě o provádění úmluvy podávané podle článku 22 ústavy
Mezinárodní organisace práce
(a) úplné informace o právních předpisech provádějících ustanovení
úmluvy,
(b) důkazy o tom, že vyhověl statistickým požadavkům uvedeným
(i) v článcích 9 (a), (b), (c) nebo (d); 15 (a), (b) nebo (d); 21 (a)
nebo (c); 27 (a), (b) nebo (d); 33 (a) nebo (b); 41 (a), (b) nebo (d);
48 (a), (b) nebo (c); 55 (a), (b) nebo (d); 61 (a), (b) nebo (d), pokud
jde o počet chráněných osob,
(ii) v článcích 44, 65, 66 nebo 67, pokud jde o výši dávek,
(iii) v článku 18, odst. 2 písm. (a), pokud jde o dobu poskytování
nemocenského,
(iv) v článku 24, odst. 2 písm. (a), pokud jde o dobu poskytování
podpory v nezaměstnanosti,
(v) v článku 71, odst. 2, pokud jde o podíl na finančních prostředcích,
které pocházejí z pojistných příspěvků placených chráněnými
zaměstnanci.
Tyto důkazy mají být po formální stránce co nejvíce přizpůsobeny
pokynům vydaným správní radou Mezinárodního úřadu práce v zájmu větší
jednotnosti.
2. Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, bude podávat
generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce v přiměřených obdobích,
která budou stanovena správní radou, zprávy o stavu svého zákonodárství
a praxe s ohledem na ustanovení částí II až X této úmluvy, pokud nebyly
již uvedeny v jeho ratifikaci nebo ve sdělení učiněném později podle
článku 4.
Čl.77
1. Tato úmluva se nevztahuje na námořníky ani na námořní rybáře;
ustanovení na ochranu námořníků a námořních rybářů byla přijata
Mezinárodní konferencí práce v úmluvě o sociálním zabezpečení
námořníků, 1946, a v úmluvě o důchodech námořníků, 1946.
2. Členský stát může vyloučit námořníky a námořní rybáře z počtu
zaměstnanců, ekonomicky činného obyvatelstva nebo obyvatel, k nimž se
přihlíží při výpočtu procenta zaměstnanců nebo obyvatel, kteří jsou
chráněni podle kterékoli z částí II až X obsažené v ratifikaci.
ČÁST XV.
Závěrečná ustanovení
Čl.78
Formální ratifikace této úmluvy budou oznámeny generálnímu řediteli
Mezinárodního úřadu práce a jím zapsány.
Čl.79
1. Tato úmluva zavazuje toliko členské státy Mezinárodní organisace
práce, jejichž ratifikace byla zapsána generálním ředitelem.
2. Nabude účinnosti dvanáct měsíců poté, kdy generální ředitel zapíše
ratifikace dvou členských států.
3. Pro každý členský stát tato úmluva nabude účinnosti dvanáct měsíců
od data, kdy byla zapsána jeho ratifikace.
Čl.80
1. Prohlášení, která budou oznámena generálnímu řediteli Mezinárodního
úřadu práce podle článku 35 odst. 2 ústavy Mezinárodní organisace
práce, musí obsahovat sdělení o územích,
(a) ohledně nichž se zúčastněný členský stát zavazuje provádět beze
změn ustanovení úmluvy nebo některých jejích částí,
(b) ohledně nichž se zavazuje provádět ustanovení úmluvy nebo některých
jejích částí se změnami a v čem tyto změny záleží,
(c) ohledně nichž nelze úmluvu provádět, a v těchto případech důvody,
pro které ji nelze provádět,
(d) ohledně nichž si vyhrazuje rozhodnout až po důkladnějším přešetření
situace v uvedených územích.
2. Závazky uvedené pod písm. (a) a (b) prvého odstavce tohoto článku se
považují za nedílnou součást ratifikace a mají stejné účinky.
3. Každý členský stát se může novým prohlášením vzdát všech nebo části
výhrad obsažených v jeho předchozím prohlášení na základě písm. (b),
(c) a (d) prvního odstavce tohoto článku.
4. Každý členský stát může v obdobích, kdy lze tuto úmluvu vypovědět
podle ustanovení článku 82, oznámit generálnímu řediteli nové
prohlášení, jímž se mění v jakémkoli jiném směru obsah jeho předchozího
prohlášení a informuje o situaci v určitých územích.
Čl.81
1. V prohlášeních oznámených generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu
práce podle článku 35 odst. 4 a 5 ústavy Mezinárodní organisace práce
bude uvedeno, zda ustanovení úmluvy nebo částí, na které se vztahují,
budou na území prováděna s odchylkami nebo bez nich; jestliže se v
prohlášení uvádí, že se ustanovení úmluvy nebo některých jejích částí
provádějí s odchylkami, musí být uvedeno, v čem takové odchylky záleží.
2. Zúčastněný členský stát nebo zúčastněné členské státy nebo
zúčastněný mezinárodní orgán se mohou pozdějším prohlášením zcela nebo
částečně vzdát kterékoli odchylky uvedené v předchozím prohlášení.
3. Zúčastněný členský stát nebo zúčastněné členské státy nebo
zúčastněný mezinárodní orgán mohou v obdobích, kdy lze tuto úmluvu
vypovědět podle ustanovení článku 82, sdělit generálnímu řediteli nové
prohlášení, jímž se mění v jakémkoli jiném směru obsah předchozího
prohlášení a informuje o situaci při provádění této úmluvy.
Čl.82
1. Každý členský stát, který ratifikoval tuto úmluvu, může ji nebo
některou z jejích částí II až X nebo několik z nich vypovědět po
uplynutí deseti let ode dne, kdy tato úmluva poprvé nabyla účinnosti,
písemným sdělením generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, který
je zapíše. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy byla zapsána.
2. Každý členský stát, jenž ratifikoval tuto úmluvu a který nepoužije
práva ji vypovědět podle tohoto článku během roku následujícího po
uplynutí období deseti let, jak uvedeno v předchozím odstavci, bude
vázán úmluvou na další desetileté období a poté ji nebo některou z
jejích částí II až X nebo několik z nich bude moci vypovědět vždy po
uplynutí desetiletého období za podmínek uvedených v tomto článku.
Čl.83
1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí všem členským
státům Mezinárodní organisace práce zápis všech ratifikací, prohlášení
a výpovědí, které mu členové organisace sdělí.
2. Když bude členským státům Organisace sdělovat zápis druhé
ratifikace, jež mu byla oznámena, generální ředitel upozorní členské
státy Organisace na datum, kdy tato úmluva nabude účinnosti.
Čl.84
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu
tajemníkovi Spojených národů k zápisu podle článku 102 Charty Spojených
národů úplné údaje o všech ratifikacích, prohlášeních a výpovědích,
které zapsal podle ustanovení předchozích článků.
Čl.85
Správní rada Mezinárodního úřadu práce, kdykoli to bude považovat za
potřebné, předloží generální konferenci zprávu o provádění této úmluvy
a přezkoumá, zda je záhodno dát na pořad jednání generální konference
otázku její úplné nebo částečné revise.
Čl.86
1. Přijme-li generální konference novou úmluvu revidující úplně nebo
částečně tuto úmluvu a neustanoví-li nová úmluva jinak
a) ratifikace nové revidující úmluvy členským státem způsobí ipso iure
okamžitou výpověď této úmluvy bez ohledu na ustanovení článku 82, a to
s výhradou, že nová revidující úmluva nabude účinnosti;
b) od doby, kdy nová revidující úmluva nabude účinnosti, tato úmluva
přestane být členským státům otevřena k ratifikaci.
2. Tato úmluva však zůstane v platnosti ve své formě a obsahu pro ty
členské státy, které jí ratifikovaly a které neratifikovaly revidující
úmluvu.
Čl.87
Anglické a francouzské znění této úmluvy mají stejnou platnost.
Příl.1
Mezinárodní typová odvětvová klasifikace všech ekonomických činností
(revidované znění z r. 1968)
Přehled úseků, oddílů a tříd
Oddíl Třída
Úsek 1: Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov
11 Zemědělství a myslivost
111 Rostlinná a živočišná výroba
112 Služby a práce pro zemědělství
113 Lov, odchyt a pěstování zvěře
12 Lesnictví a těžba dřeva
121 Lesnictví (pěstování lesa)
122 Těžba dřeva
13 130 Rybolov
Úsek 2: Těžba a dobývání nerostů
21 210 Těžba uhlí
22 220 Těžba ropy a zemního plynu
23 230 Těžba kovových rud
29 290 Těžba a dobývání ostatních nerostů
Úsek 3: Zpracovatelský průmysl
31 Výroba potravin, nápojů a tabáku
311-312 Výroba potravin
313 Výroba nápojů
314 Tabáková výroba
32 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl
321 Textilní výroba
322 Výroba oděvů kromě obuvi
323 Výroba usní, kožených a kožešinových výrobků
a výrobků z materiálů nahrazujících kůži a
kožešiny, kromě obuvi a oděvů
324 Výroba obuvi kromě celopryžové vyráběné
vulkanisací a tvářením a obuvi z plastických
hmot
33 Výrobky ze dřeva včetně nábytku
331 Výrobky ze dřeva a z korku kromě nábytku
332 Výroba nábytku a bytového vybavení kromě
kovového
34 Výroba papíru a výrobků z papíru, polygrafie a
nakladatelská činnost
341 Výroba papíru a výrobků z papíru
342 Polygrafie, nakladatelská činnost a příbuzné
činnosti
35 Výroba chemikálií a výrobků z ropy, z uhlí,
z pryže a z plastických hmot
351 Výroba průmyslových chemikálií
352 Výroba ostatních chemických výrobků
353 Rafinerie ropy
354 Výroba různých výrobků z ropy a uhlí
355 Výroba gumárenská
356 Výroba jinde nezařazených výrobků z plastických
hmot
36 Zpracování nekovových nerostů kromě výrobků
z ropy a z uhlí
361 Výroba hrnčířská, výroba porcelánu a keramiky
362 Výroba skla a skleněných výrobků
369 Výroba z ostatních nekovových nerostů
37 Hutnictví kovů
371 Hutnictví železa a oceli
372 Hutnictví neželezných kovů
38 Výroba kovodělná a strojírenská
381 Kovodělná výroba kromě výroby strojů a zařízení
382 Strojírenská výroba kromě elektrotechniky
383 Výroba elektrických strojů, přístrojů a součástí
384 Výroba dopravních prostředků
385 Výroba odborného a vědeckého zařízení a
přístrojů jinde nezařazených a fotografických
a optických přístrojů
39 390 Ostatní zpracovatelský průmysl
Úsek 4: Výroba elektřiny, plynu a vody
41 410 Výroba elektřiny, plynu a páry
42 420 Vodárny a zásobování vodou
Úsek 5: Stavebnictví
50 500 Stavebnictví
Úsek 6: Velkoobchod, maloobchod, restaurace a hotely
61 610 Velkoobchod
62 620 Maloobchod
63 Restaurace a hotely
631 Restaurace, kavárny a ostatní závody pro
stravování a občerstvení
632 Hotely, noclehárny, tábory a jiná ubytovací
zařízení
Úsek 7: Doprava, skladové hospodářství a spoje
71 Doprava a skladovací služby
711 Pozemní doprava
712 Vodní doprava
713 Letecká doprava
719 Přidružené dopravní služby
72 720 Spoje
Úsek 8: Peněžnictví, pojišťovnictví, reality a obchodní služby
81 810 Finanční instituce
82 820 Pojišťovnictví
83 Reality a obchodní služby
831 Reality
832 Obchodní služby (služby pro podnikatelskou
sféru), kromě pronájmu strojů a zařízení
833 Pronájem a půjčování strojů a zařízení
Úsek 9: Veřejná správa, sociální a osobní služby
91 910 Veřejná správa a obrana
92 920 Služby sanitární povahy, ochrana prostředí apod.
93 Sociální a podobné služby pro společnost
931 Školství a vzdělání
932 Výzkumné a vědecké ústavy
933 Lékařské, zubolékařské a ostatní zdravotnické
služby a veterinární služby
934 Sociálně charitativní služby
935 Podnikatelské, odborné, stavovské a odborové
organisace
939 Ostatní sociální a veřejné služby
94 Služby pro rekreaci, odpočinek a kulturu
941 Kinematografie a ostatní služby pro zábavu
942 Knihovny, musea, botanické a zoologické zahrady
a jiné kulturní činnosti jinde nezařazené
949 Zábavní a rekreační služby jinde nezařazené
95 Služby osobní a služby pro domácnost
951 Opravárenské služby jinde nezařazené
952 Prádelny, čistírny a barvírny
953 Služby pro domácnost
959 Různé osobní služby
96 960 Mezinárodní organizace a jiné exteritoriální
instituce
Úsek 0: Činnosti nedostatečně definované (jinde nezařazené)
00 000 Činnosti nedostatečně definované (jinde
nezařazené)
