96/1969 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 27. června 1969



o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou

Francouzské republiky o mezinárodní silniční dopravě



Dne 21. září 1968 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou

Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o

mezinárodní silniční dopravě.



Podle svého článku 20 odst. 1 vstoupila Dohoda v platnost dnem 15.

května 1969.



České znění Dohody se vyhlašuje současně.



Ing. Marko v.r.



DOHODA



mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské

republiky o mezinárodní silniční dopravě



Vláda Československé socialistické republiky a vláda Francouzské

republiky,



vedeny snahou podpořit mezinárodní silniční dopravu mezi oběma státy,

jakož i tranzitem jejich územím, se dohodly takto:



Čl.1



Dopravci, mající sídlo v Československu nebo Francii, jsou oprávněni

provádět přepravu cestujících nebo zboží vozidly evidovanými v jednom

nebo druhém státu, buď mezi územími obou států nebo tranzitem územím

jednoho nebo druhého státu, za podmínek stanovených touto dohodou.



Přeprava cestujících



Čl.2



1. Pravidelné přepravy cestujících mezi oběma státy nebo tranzitem

jejich územím, prováděné vozidly způsobilými k přepravě více než osmi

sedících osob, kromě řidiče, podléhají předchozímu povolovacímu řízení.



2. Povolení vydává dopravcům, majícím sídlo na území jednoho nebo

druhého státu, příslušný orgán druhé smluvní strany.



Čl.3



Přepravy cestujících, prováděné vozidly způsobilými k přepravě více než

osmi sedících osob, kromě řidiče, nepodléhají předchozímu povolovacímu

řízení v těchto dvou případech:



a) vozidlo přepravuje po celé trase tutéž skupinu cestujících a vrací

se do výchozího bodu bez přistoupení nebo vystoupení cestujících; kromě

toho přeprava se nebude provádět v noci a délka jízdy nepřekročí 500

kilometrů denně;



b) výchozí bod jízdy je na území státu, kde je vozidlo evidováno,

konečný bod na území druhého státu a vozidlo - s výjimkou zvláštního

povolení - se vrátí prázdné do státu, kde je evidováno.



Čl.4



Dopravci, kteří provádějí přepravu odpovídající podmínkám, stanoveným v

článku 3, jsou povinni mít doklad, jehož vzor dohodly příslušné orgány

obou smluvních stran.



Čl.5



1. Přepravy cestujících, jež nejsou zmíněny v článcích 2 a 3, podléhají

povolovacímu řízení.



2. Dopravci, mající sídlo na území jednoho nebo druhého státu,

předkládají žádosti příslušnému orgánu druhé smluvní strany.



Přeprava zboží



Čl.6



Veškeré přepravy zboží mezi oběma státy nebo tranzitem jejich územím

podléhají předchozímu povolovacímu řízení.



Čl.7



1. Povolení k přepravě jsou dvojího druhu:



a) povolení na jízdu, platné pro stanovený počet jízd, jehož doba

platnosti nesmí přesáhnout tři měsíce;



b) trvalé povolení, platné pro neurčený počet jízd, jehož doba

platnosti je jeden rok.



2. Povolení k přepravě opravňuje dopravce přepravovat zboží při

zpáteční cestě.



Čl.8



Povolení vydávají dopravcům příslušné orgány státu, kde jsou vozidla

evidována, v rámci kontingentů, které ročně dohodnou příslušné orgány

obou smluvních stran.



Čl.9



1. Příslušné orgány obou smluvních stran souhlasí však s vydáním

povolení mimo kontingent pro tyto přepravy:



a) přepravy stěhovaných svršků prováděné vozidly k tomuto účelu zvlášť

upravenými;



b) přepravy předmětů určených pro veletrhy, výstavy nebo předvádění;



c) přepravy závodních koní, závodních automobilů a jiných sportovních

potřeb určených pro sportovní podniky;



d) přepravy divadelních dekorací a rekvizit;



e) přepravy hudebních nástrojů a potřeb pro koncerty, rozhlasová,

filmová nebo televizní natáčení;



f) přepravy zboží nákladními automobily, jejichž užitečné zatížení

včetně užitečného zatížení přívěsu, nepřevyšuje 1000 kilogramů;



g) příležitostné přepravy zboží na letiště a z letiště v případě

odklonění leteckých služeb;



h) přepravy zavazadel přívěsy za vozidly, určenými pro přepravy

cestujících a přepravy zavazadel vozidly všeho druhu na letiště a z

letiště;



i) přepravy poštovních zásilek;



j) přepravy poškozených vozidel;



k) přepravy včel a rybího plůdku;



l) přepravy pohřební.



2. Přepravy zboží uvedené pod písmeny b) až e) jsou však osvobozeny od

povolovacího řízení jen tehdy, jestliže předměty nebo zvířata jsou

dovezeny dočasně.



Čl.10



Příslušné orgány obou smluvních stran si předají potřebný počet

nevyplněných povolení k provedení přepravy podle této dohody.



Všeobecná ustanovení



Čl.11



1. Dopravci, provádějící přepravy podle této dohody, platí za přepravy

uskutečněné po území druhého státu daně, poplatky a dávky, stanovené

platnými vnitrostátními předpisy tohoto státu.



2. Smíšená komise, předvídaná článkem 19 této dohody, může však na

základě vzájemnosti stanovit osvobození nebo snížení těchto daní,

poplatků a dávek.



Čl.12



Dopravci, mající sídlo na území jednoho nebo druhého státu, mohou

provádět přepravy mezi územím druhého státu a třetího státu, jestliže

obdrží zvláštní povolení od příslušných orgánů tohoto druhého státu.



Čl.13



Dopravci, mající sídlo na území jednoho nebo druhého státu, nejsou

oprávněni provádět přepravy mezi dvěma místy ležícími na území druhého

státu.



Čl.14



1. Překročí-li váha nebo rozměry vozidla nebo nákladu váhy nebo rozměry

přípustné na území druhého státu, musí být vozidlo vybaveno zvláštním

povolením, vydaným příslušným orgánem druhé smluvní strany.



2. Toto povolení omezuje jízdu vozidla na určenou trasu.



Čl.15



Povolení k přepravě a ostatní doklady, předvídané touto dohodou, musí

být ve vozidlech a musí být předloženy kdykoliv na žádost kontrolních

orgánů.



Čl.16



Smluvní strany si oznámí, které orgány jsou příslušné k provádění

opatření stanovených v této dohodě a pro výměnu všech potřebných

statistických a jiných informací.



Čl.17



V případě porušení ustanovení této dohody, k němuž došlo na území

jednoho z obou států, příslušné orgány tohoto státu informují o nich

příslušné orgány státu, kde je vozidlo evidováno. Tyto orgány učiní

opatření podle vnitrostátních předpisů svého státu a informují o nich

příslušné orgány druhé smluvní strany.



Čl.18



Ve všech otázkách, které nejsou upraveny ustanoveními této dohody nebo

ustanoveními mezinárodních smluv, jimiž jsou obě smluvní strany vázány,

se budou používat vnitrostátní předpisy, platné v každém z obou států.



Čl.19



1. Smluvní strany budou řešit konzultacemi veškeré otázky, které se

mohou vyskytnout při výkladu a provádění této dohody.



2. Smluvní strany zřizují Smíšenou komisi, která se sejde v případě

potřeby na žádost jedné nebo druhé smluvní strany a která stanoví v

protokolu způsob provádění této dohody.



Čl.20



1. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem, který společně stanoví obě

smluvní strany po splnění vyžadovaných ústavních předpisů.



2. Tato dohoda zůstane v platnosti jeden rok a bude mlčky prodlužována

z roku na rok, pokud ji jedna ze smluvních stran nevypoví tři měsíce

před uplynutím doby její platnosti.



Dáno v Praze dne 21. září 1968 ve dvou původních vyhotoveních, každé v

jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za vládu Československé socialistické republiky:



Ing. J. Dufek v.r.



Za vládu Francouzské republiky:



R. Lalouette v.r.