332/2014 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2014,
kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. I
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č.
362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.
261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.
479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č.
147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona
č. 122/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
2. V § 5 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a
písmeno g) se zrušuje.
3. V § 5 odst. 4 se slovo „měnit“ nahrazuje slovem „prodloužit“.
4. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zkrátit dobu trvání
služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze
závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména
osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné
osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby
ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách^51), pokud žije s
vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný
člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li
o osobu blízkou.“.
Poznámka pod čarou č. 51 zní:
„51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění
pozdějších předpisů.“.
5. V § 6 odstavec 1 zní:
„(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb
České republiky na území České republiky i v zahraničí
a) v ozbrojených silách České republiky,
b) v ministerstvu,
c) ve vojenských školách,
d) ve Vojenské policii, nebo
e) ve Vojenském zpravodajství.“.
6. V § 6 odst. 2 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují
slovy „v zájmu služby“.
7. V § 6 odstavec 3 zní:
„(3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené
kvalifikace, doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního
hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační
struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších
služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou
kvalifikací.“.
8. V § 6 odst. 7 se slova „hodnostní sbory a“ zrušují a na konci textu
odstavce se doplňují slova „v závislosti na jejich složitosti,
odpovědnosti a namáhavosti“.
9. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Rozhodná doba ve služebním zařazení
(1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je
doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná
doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních
zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let.
(2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka.
(3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán
rozhodnout, zda
a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší
hodností,
b) se rozhodná doba výkonu služby ve služebním zařazení prodlouží,
c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou
stejnou hodností, jakou voják má, nebo
d) bude voják propuštěn ze služebního poměru.
(4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo
vyhláškou.“.
10. V § 7 odstavec 5 zní:
„(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních
změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které
dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená
hodnost v průběhu vojenské činné služby.“.
11. V § 7 odst. 7, § 53 odst. 2 písm. d), § 107 odst. 2, § 110 odst. 1,
§ 117 odst. 2, § 123 odst. 2, § 132 odst. 2, § 133 odst. 1, § 139 odst.
2, § 140 odst. 1, § 141 odst. 4 a § 143 odst. 5 se slovo „platu“
nahrazuje slovy „služebního platu“.
12. V § 7 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
13. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Jmenování do vyšší hodnosti
Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován
nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil
kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v
dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu.“.
14. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „1 rok“ nahrazují slovy „2 roky“.
15. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „a poručík“ nahrazují slovy „ ,
poručík a plukovník“.
16. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „nejvýše 3 měsíců a se souhlasem
ministra“ zrušují.
17. V § 10 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá
pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění^4),
4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
18. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno j), které zní:
„j) zajetí.“.
19. V § 10 odst. 6 se slova „1 rok“ nahrazují slovy „6 měsíců“.
20. V § 10a se slova „bezpečnostního sboru“ zrušují.
21. § 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení
(1) Voják může být pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení
stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják
nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního
zařazení.
(2) Při pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká
vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební
zařazení.“.
22. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Zastupování v jiném služebním zařazení
(1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat
nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší
stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a
povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení.
(2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce;
souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12
měsíců.
(3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok
na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“.
23. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Studijní pobyt
(1) Vojáka lze vyslat na studijní pobyt. Studijním pobytem je školení,
kurz nebo odborná stáž.
(2) Po dobu studijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních
úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobyt.
(3) Při studijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební
cestě.“.
24. V § 15 odst. 1 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují
slovy „v zájmu služby“.
25. V § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2 se slova „s potřebami ozbrojených
sil“ nahrazují slovy „se zájmy služby“.
26. V § 17 odst. 1 se slova „o služebním“ nahrazují slovy „ve věcech
služebního“.
27. V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem
může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se
služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout
způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží.
Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení
změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode
dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již
nelze podat další námitky.
(4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu
vojáka důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá
skutečnému plnění jeho služebních povinností, nařídí, do 5 pracovních
dnů ode dne předložení služebního hodnocení s návrhem na úpravu
služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči novému
služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
28. V § 18 písmeno i) zní:
„i) omezením svéprávnosti,“.
29. V § 19 odst. 1 písm. h) se slova „služebního hodnocení“ nahrazují
slovy „dvou služebních hodnocení“.
30. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena n) a o), která znějí:
„n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení,
o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon
služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost
zavinil svým jednáním.“.
31. V § 19 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a číslo
„6“ nahrazuje číslem „9“.
32. V § 20 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno“.
33. V § 20 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou,“.
34. V § 20 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“.
35. § 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru
(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru,
služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na
peněžní náležitosti v dosavadní výši.
(2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu
náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o
propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly
poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí
přiznána jen za 3 roky.
(3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného
služebního platu podle § 68i.
(4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování
služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem
doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za
zánik služebního poměru podle § 18 písm. a).“.
36. V § 24 odst. 2 se slova „ve prospěch ozbrojených sil“ nahrazují
slovy „v zájmu služby“.
37. V § 25 odst. 1 se slova „42,5 hodiny“ nahrazují slovy „40 hodin“.
38. V § 25 odst. 2, § 31c odst. 4, § 87, § 108 odst. 1, § 118 odst. 1 a
2 a § 139 odst. 2 se slovo „plat“ nahrazuje slovy „služební plat“.
39. § 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Rozvržení základní týdenní doby služby
(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán.
Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba
nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo
třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně
střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě
jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se
vojáci vzájemně střídají ve službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích
k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností 24 hodin denně
po 7 dnů v týdnu. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený
rozvrhnout na 2 části.
(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5
dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud
možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba
služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí
zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě
jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby.“.
40. V § 27 odstavec 2 zní:
„(2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na
konci denního výkonu služby. Do základní týdenní doby služby se
započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta
místo přestávky ve službě.“.
41. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do
základní týdenní doby služby.“.
42. § 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu
(1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby
nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém
zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin.
Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy považuje zabezpečení
plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon služby v nepřetržitém
režimu výkonu služby při ostraze vojenských objektů, dozorčí službě a
zabezpečení leteckého provozu.
(2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin.
Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu
zkrátit až na 12 hodin.
(3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo
v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích,
protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující
nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje.
(4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu
odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi
zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím
zkrácení.“.
43. V § 29 odstavec 3 zní:
„(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu
nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin
týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 300 hodin
v kalendářním roce náleží vojákovi náhradní volno.“.
44. V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně,
nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní
dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo
náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3
měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s
určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně
7 dní předem, nedohodne- li se se služebním orgánem na jiném dnu určení
dne nástupu.
(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem
určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního
volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných
nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání
náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v
náhradním termínu dohodnutém s vojákem.“.
45. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka ve vojenských
objektech nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu
služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě
a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovosti
zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon
služby.
(3) Služební pohotovost v jiném místě než ve vojenských objektech se do
základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovost ve
vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává
pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po
dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v
nejbližší době bude použita Armáda České republiky k plnění úkolů
Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu.“.
46. V § 30 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou
kratší týdenní dobu služby.“.
47. V § 31 odst. 2 se slova „ , o nepřetržitém odpočinku mezi službami,
nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě“ zrušují.
48. V § 31a odstavec 1 zní:
„(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled
výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň
výcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším
přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48
hodin.“.
49. V § 31a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do základní týdenní
doby služby se započítává pouze doba, po kterou nepřetržitý vojenský
výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka.“.
50. V § 31b odst. 1 se slova „ozbrojených sil“ zrušují.
51. V § 31b odstavec 2 zní:
„(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba 8 hodin
za každý obvyklý den výkonu služby, ve kterém nepřetržité vojenské
nasazení na území České republiky trvalo alespoň 8 hodin. Ustanovení o
základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu
služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku
v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.“.
52. V § 31c odstavec 3 zní:
„(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvá
méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl
jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která
nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li
nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky 48 hodin, má
voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin
volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek
má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou
případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby
vojáka v zahraniční operaci podle § 40a.“.
53. V § 31c odst. 4 se věta třetí zrušuje.
54. V § 31c se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí:
„(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má
voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení.
Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně
7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení
dne nástupu.
(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem
určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat.
Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu
tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený
povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.
(7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro
opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazení na území České
republiky a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak,
náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu.
(8) Po ukončení intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého
vojenského výcviku a nepřetržitého vojenského nasazení na území České
republiky nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do
následující služby.
(9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého
vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území
České republiky poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin,
poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského
výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území České
republiky, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v
týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého
vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení na území
České republiky.“.
55. V § 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nebyla-li řádná
dovolená nebo její poměrná část vyčerpána do zániku služebního poměru,
náleží vojákovi za tuto dobu služební plat.“.
56. § 36 se včetně nadpisu zrušuje.
57. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se §
25 až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcviku tak,
že dobu služby v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě
části, nebo je sdružovat. Přitom průměrná základní týdenní doba služby
nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích přesahovat základní
týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý
odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok
stanovený v § 25 odst. 1 a § 28.“.
58. V § 47 odst. 1, § 48 odst. 1 písm. c) a § 59 odst. 2 písm. f) se
slova „ozbrojených sil“ nahrazují slovem „služby“.
59. V § 57 odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“.
60. V § 59 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo může poskytovat za účelem prevence rizikového chování
péči podle odstavce 2 písm. h) rodině vojáka.“.
61. V § 60 odst. 1 se slovo „uzavře“ nahrazuje slovy „může uzavřít“ a
slovo „využitelné“ se nahrazuje slovem „požadované“.
62. § 61 včetně nadpisu zní:
㤠61
Ubytování
(1) V obci výkonu služby nebo v obci, ze které je možné denně dojíždět
prostředky hromadné dopravy do místa pravidelného výkonu služby tak,
aby celková denní doba strávená dopravou nepřekročila 3 hodiny,
zabezpečí ministerstvo vojákovi na jeho žádost po dobu trvání
služebního poměru ubytování za úhradu.
(2) Vojákovi, který je služebně zařazen jako čekatel, se ubytování
zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia
nebo výcviku do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a
pobytu mimo vojenskou školu a vojenské zařízení, které nejsou v zájmu
služby, a v době čerpání řádné dovolené.
(3) Při služební cestě, studijním pobytu a odvelení se vojákovi
poskytuje bezplatné ubytování.“.
63. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní:
㤠61a
Služební příspěvek na bydlení
(1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen
„služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do dvojnásobku (dále jen
„koeficient“) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu služby a
podle počtu obyvatel žijících v této obci. Výše služebního příspěvku se
zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za
členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5.
(2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru.
Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení
jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru
podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení
do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu
ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu služby
v zahraničí.
(3) Žije-li ve společné domácnosti více vojáků, náleží služební
příspěvek každému rovným dílem. Nejedná-li se o členy rodiny podle § 71
odst. 5, vypočte se poměrná část služebního příspěvku z nároku toho
vojáka, kterému náleží vyšší zvýšení podle odstavce 1. Žití ve společné
domácnosti s jiným vojákem je každý takový voják povinen písemně
oznámit služebnímu orgánu příslušnému o výši služebního příspěvku
rozhodovat. Pro účely nároku na služební příspěvek se za člena
domácnosti považuje i voják bydlící u jiného vojáka, který je
vlastníkem nebo nájemcem bytu, aniž by se podílel na nákladech a chodu
domácnosti.
(4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až
68n.
(5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu služby a koeficienty
pro výpočet služebního příspěvku. Výše násobků se zaokrouhluje na celé
stokoruny nahoru.“.
64. V části páté hlava I včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 a 53
zní:
„HLAVA I
SLUŽEBNÍ PLAT
§ 66
Nárok na služební plat
(1) Voják má nárok na služební plat za výkon služby ve výši
odpovídající služebnímu zařazení, podmínkám výkonu služby a služební
výkonnosti. Nárok na služební plat má také v dalších případech
stanovených zákonem. Za služební plat se považují peněžitá plnění
poskytovaná vojákovi Českou republikou ve výši a za podmínek
stanovených touto hlavou.
(2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat
se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší
týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí
přezkumné komise.
(3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad
základní týdenní dobu služby v rozsahu do 300 hodin v kalendářním roce.
(4) Vojákovi nevzniká při výkonu služby v zahraničí nárok na služební
plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní
organizací nebo orgánem.
§ 67
Složky služebního platu
Služební plat tvoří
a) služební tarif,
b) výkonnostní příplatek,
c) příplatek za službu v zahraničí,
d) zvláštní příplatek,
e) příplatek za zvýšenou odpovědnost,
f) příplatek za služební pohotovost,
g) odměna.
§ 68
Služební tarif
(1) Vojákovi náleží služební tarif podle hodnosti stanovené pro
služební místo, na kterém je služebně zařazen.
(2) Služební tarify pro hodnosti stanoví vláda nařízením tak, aby
služební tarif pro jednotlivé hodnosti činil nejméně
Hodnost Služební tarify v Kč měsíčně
Vojín 8 800
Svobodník 19 300
Desátník 20 400
Četař 21 600
Rotný 25 200
Rotmistr 27 000
Nadrotmistr 28 800
Praporčík 30 800
Nadpraporčík 33 000
Štábní praporčík 43 000
Poručík 29 000
Nadporučík 33 000
Kapitán 38 000
Major 43 000
Podplukovník 48 000
Plukovník 58 000
Brigádní generál 68 000
Generálmajor 78 000
Generálporučík 88 000
Armádní generál 98 000
(3) Vojákovi, který je zařazen v hodnostním sboru čekatelů, náleží
služební tarif podle hodnosti, do které je jmenován.
(4) Služební tarify pro hodnosti čekatelů stanoví vláda nařízením tak,
aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti čekatelů činil nejméně
Hodnost Služební tarify v Kč měsíčně
Vojín 8 800
Svobodník 9 200
Desátník 9 600
Četař 10 000
Rotný 10 400
Rotmistr 10 800
Nadrotmistr 11 200
§ 68a
Výkonnostní příplatek
(1) Výkonnostní příplatek se stanoví v závislosti na služebním
hodnocení vojáka. Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně
k 1. dubnu podle závěrů služebního hodnocení za období předcházejícího
kalendářního roku. Je-li v tomto období provedeno více služebních
hodnocení, přihlíží se k poslednímu z nich. Ke služebnímu hodnocení
vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem nebo výcvikem, se
nepřihlíží.
(2) Vojákovi, kterému doposud nenáleží výkonnostní příplatek a který je
služebně hodnocen
a) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník
až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 2 % služebního
tarifu,
b) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až
podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1,5 % služebního
tarifu,
c) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností
svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1 %
služebního tarifu, nebo
d) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností
poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 0,75 %
služebního tarifu.
(3) Vojákovi náleží při dalším služebním hodnocení výkonnostní
příplatek ve výši již dosažené výše výkonnostního příplatku zvýšené o
a) 2 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou
hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen výtečně,
b) 1,5 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se
stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen výtečně,
c) 1 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou
hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen velmi dobře, nebo
d) 0,75 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se
stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen velmi dobře.
(4) Vojákovi, který byl při dalším služebním hodnocení hodnocen jako
a) dobrý, se dosažená výše výkonnostního příplatku nemění,
b) vyhovující, se dosažená výše výkonnostního příplatku snižuje o 2 %
služebního tarifu nebo výkonnostní příplatek nenáleží, pokud jsou 2 %
služebního tarifu vyšší, než je dosažená výše tohoto příplatku, nebo
c) nevyhovující, výkonnostní příplatek nenáleží.
(5) Nebyl-li voják služebně hodnocen, náleží mu výkonnostní příplatek v
doposud dosažené výši.
(6) Výše výkonnostního příplatku se zjišťuje ze služebního tarifu,
který odpovídá hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják
služebně zařazen. Maximální výše výkonnostního příplatku činí 20 %
služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností
svobodník až nadpraporčík a 15 % služebního tarifu ve služebním
zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník.
(7) Výkonnostní příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem
nahoru.
(8) Výkonnostní příplatek nenáleží vojákovi, jehož služební zařazení
odpovídá hodnosti čekatele, štábního praporčíka, plukovníka nebo
hodnosti v hodnostním sboru generálů.
§ 68b
Příplatek za službu v zahraničí
(1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace náleží po dobu služby v
zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč
denně.
(2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na
dvaapůlnásobek, pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života
nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru zahraniční
operace.
(3) Za dobu služby v zahraničí se pro účely nároku na příplatek
považuje i doba nařízené nebo omluvené nepřítomnosti v prostoru
zahraniční operace, která nepřesáhne nepřetržitě 168 hodin, a doba
zajetí.
(4) Příplatek za službu v zahraničí se nekrátí při dočasné neschopnosti
ke službě pro nemoc nebo úraz, a to nejdéle po dobu 1 měsíce ode dne
zjištění nemoci nebo úrazu, je-li léčba prováděna v zahraničí.
(5) Výši příplatku podle odstavce 1 nebo 2 pro konkrétní zahraniční
operaci stanoví podle míry, intenzity a doby trvání rizika ministr.
Zvláštní příplatek
§ 68c
(1) Vojákovi, který vykonává službu v podmínkách spojených s mimořádnou
neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví, přísluší
zvláštní příplatek ve výši 600 až 8 000 Kč měsíčně. Při souběhu
zvláštních příplatků náleží vojákovi pouze jeden zvláštní příplatek, a
to nejvyšší.
(2) Druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické
zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši
příplatku stanoví vláda nařízením.
§ 68d
(1) Vojákovi, který střídavě vykonává službu
a) ve dvousměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve
výši 400 Kč měsíčně,
b) ve třísměnném režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve
výši 800 Kč měsíčně,
c) v nepřetržitém režimu výkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve
výši 1 000 Kč měsíčně, nebo
d) v nepřetržitém režimu výkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a
koncem stanovené doby výkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní
příplatek ve výši 1 200 Kč měsíčně.
(2) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a
zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c
odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky.
§ 68e
Příplatek za zvýšenou odpovědnost
Veliteli vojenského útvaru, vojenského záchranného útvaru, náčelníkovi,
vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního
úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo
Vojenského zpravodajství, který je ministrem zmocněn k samostatnému
hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o
vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a
majetkových zdrojích, náleží příplatek až do výše 15 % služebního
tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé
desetikoruny směrem nahoru.
§ 68f
Příplatek za služební pohotovost
Vojákovi, kterému byla nařízena služební pohotovost podle § 30, náleží
příplatek za služební pohotovost ve výši 1 500 Kč v kalendářním měsíci,
ve kterém služební pohotovost zasáhla alespoň do 10 dnů, nebo ve výši 3
000 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovost zasáhla
alespoň do 20 dnů.
§ 68g
Odměna
Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze
vojákovi poskytnout odměnu.
§ 68h
Zvláštní případy nároku na služební plat
Voják má v rozsahu doby, která zasahuje do základní týdenní doby výkonu
služby, nárok na služební plat za dobu
a) řádné dovolené,
b) zvláštní dovolené,
c) studijního volna poskytnutého ke studiu při výkonu služby,
d) preventivní rehabilitace,
e) mimořádné rehabilitace,
f) rekvalifikace,
g) náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby
a volna z důvodu výkonu nepřetržitého vojenského výcviku nebo
nepřetržitého vojenského nasazení,
h) služebního volna z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní
překážky ve službě s výjimkou dalšího služebního volna, nebo
i) strávenou na služební cestě nebo studijním pobytu jinak než výkonem
služby.
§ 68i
Zachovaný služební plat
(1) Zachovaný služební plat se určí jako součet výkonnostního
příplatku, pokud vojákovi náležel, a služebního tarifu podle § 68 odst.
1 ke dni předcházejícímu dni, ke kterému náleží zachovaný služební
plat.
(2) Zachovaný služební plat náleží vojákovi, který
a) je před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před
propuštěním ze služebního poměru určen do dispozice,
b) je v průběhu zahraniční operace zajat nebo se stal nezvěstným,
nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, nebo
c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní
formou studia, nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů.
(3) Zachovaný služební plat náleží také vojákyni, která nemůže
vykonávat službu ve svém služebním zařazení z důvodu těhotenství v
době, kdy je z tohoto důvodu určena do dispozice.
(4) Vojákovi, kterému náleží zachovaný služební plat podle odstavce 2
nebo 3, lze poskytnout odměnu a přiznat zvláštní příplatek.
(5) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze
služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. d), f) až k), m) nebo o),
náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu, který mu
náležel ke dni předcházejícímu dni určení do dispozice.
(6) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze
služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. l), náleží zachovaný
služební plat ve výši služebního tarifu odpovídajícího hodnosti, do
které je voják jmenován.
(7) Nemůže-li být pro účely určení výše zachovaného služebního platu
použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif
odpovídající hodnosti, do které je voják jmenován.
§ 68j
Zvláštní případy určení služebního platu
(1) Vojákovi určenému do dispozice z důvodu, že nelze rozhodnout o jeho
služebním zařazení, náleží služební tarif podle předchozího služebního
zařazení a výkonnostní příplatek, pokud mu byl přiznán; tomuto vojákovi
lze udělit odměnu a přiznat zvláštní příplatek a příplatek za službu v
zahraničí.
(2) Vojákovi určenému do dispozice po dobu dočasného zproštění výkonu
služby náleží služební tarif odpovídající hodnosti, do které je
jmenován, a příplatek za službu v zahraničí. Pokud podezření ze
závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného
činu nebylo vojákovi prokázáno, doplatí se mu rozdíl mezi vyplaceným
služebním platem a služebním platem, který by mu náležel, kdyby k
dočasnému zproštění výkonu služby nedošlo. Doplatek služebního platu je
splatný do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí služebního
orgánu, že k závažnému porušení služebních povinností nedošlo nebo ode
dne, kdy byl služební orgán vyrozuměn o pravomocném rozhodnutí orgánu
činného v trestním řízení nebo rozsudku soudu.
(3) Vojákovi určenému do zvláštní dispozice náleží služební plat podle
činnosti jím vykonávané v této dispozici.
(4) Vojákovi, který je pověřen výkonem služby v jiném služebním
zařazení a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká
přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu tohoto pověření
služební tarif z vyšší hodnosti.
(5) Vojákovi, který zastupuje vojáka v jiném služebním zařazení po dobu
delší než 4 týdny a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost,
než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu
zastupování v jiném služebním zařazení služební tarif z vyšší hodnosti.
(6) Nemůže-li být pro určení výše služebního tarifu použit služební
tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif podle hodnosti, do
které je voják jmenován.
(7) Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši
součinu 1/30 měsíčního zachovaného služebního platu zjištěného k
poslednímu dni, kdy mohlo být nařízeno čerpání řádné dovolené a počtu
celých kalendářních dní nevyčerpané řádné dovolené.
(8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazení na
území České republiky podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu
neposkytnutého volna ve výši poměrné části služebního tarifu a
výkonnostního a zvláštního příplatku.
§ 68k
Služební plat po dobu dočasné neschopnosti ke službě
(1) Vojákovi náleží služební plat
a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo
úraz, s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba podle
rozvrhu konána, nebo
b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě
pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu služby, v přímé
souvislosti s ním nebo pro výkon služby.
(2) Vojákovi náleží služební plat po dobu, po kterou nemůže konat
službu pro karanténu nařízenou podle zákona o ochraně veřejného
zdraví^19b), s výjimkou prvních 24 hodin doby, kdy měla být služba
podle rozvrhu konána, za které se poskytuje služební plat zkrácený o 40
%.
(3) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz
nenáleží vojákovi, pokud si neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz
přivodil úmyslně.
(4) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz
náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o
nemocenském pojištění.
(5) Porušil-li voják v době své dočasné neschopnosti ke službě pro
nemoc nebo úraz povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat
rozsah povolených vycházek anebo povinnost umožnit kontrolu a
poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly dodržování režimu
dočasně služby neschopného vojáka podle zákona o nemocenském
pojištění^52), může mu být služební plat po dobu dočasné neschopnosti
pro nemoc nebo úraz se zřetelem na závažnost porušení snížen nebo
odejmut. Pokud již byl služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro
nemoc nebo úraz vyplacen, považuje se vyplacená částka za přeplatek,
který je voják povinen vrátit plátci služebního platu.
§ 68l
Splatnost služebního platu
(1) Služební plat je splatný v kalendářním měsíci následujícím po
měsíci, ve kterém vznikl vojákovi nárok na služební plat.
(2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo vnitřním
předpisem pravidelný termín výplaty služebního platu.
(3) Při zániku služebního poměru se služební plat vyplatí v nejbližším
pravidelném termínu výplaty služebního platu.
Výplata služebního platu
㤠68m
(1) Služební plat se vyplácí v zákonných penězích^53) a zaokrouhluje se
na celé koruny směrem nahoru.
(2) Služební plat se vyplácí bezhotovostně na náklad a nebezpečí státu
nejvýše na dva účty určené vojákem u banky nebo pobočky zahraniční
banky nebo spořitelního a úvěrního družstva nejpozději v pravidelném
termínu výplaty služebního platu.
(3) Služební orgán umožní vojákovi nahlížet do vnitřního platového
předpisu, pokud je vydán.
(4) Při měsíčním vyúčtování služebního platu, umožňuje-li to výkon
služby, předá ministerstvo vojákovi doklad obsahující údaje o
jednotlivých složkách služebního platu a o provedených srážkách. V
ostatních případech tak služební orgán učiní v nejbližším vhodném
termínu. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout do
dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten.
§ 68n
(1) Vojákovi lze ve výjimečném případě vyplatit služební plat v
hotovosti. Voják může písemně zmocnit k přijetí služebního platu v
hotovosti jinou fyzickou osobu.
(2) Vojákovi vyslanému do zahraniční operace lze na jeho žádost
vyplatit v hotovosti zálohu na příplatek za službu v zahraničí, a to i
v cizí měně.
(3) Vojákovi s pravidelným místem výkonu služby v zahraničí lze s jeho
souhlasem poskytovat služební plat nebo jeho část v dohodnuté cizí
měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz
devizového trhu.
(4) Pro přepočet služebního platu nebo jeho části na cizí měnu se
použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první den v měsíci, za
který služební plat náleží.
(5) Vojákovi lze na jeho žádost po povolání do služebního poměru
vyplatit přiměřenou zálohu na služební plat, a to i v hotovosti, která
se zúčtuje v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu.
Výplatu zálohy povoluje služební orgán.
㤠68o
Srážky ze služebního platu
(1) Srážky ze služebního platu lze provést jen na základě dohody o
srážkách ze služebního platu. Dále lze ze služebního platu srazit
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti,
c) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
d) pojistné na důchodové spoření,
e) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované
zálohy poskytnuté vojákovi k plnění služebních úkolů,
f) zálohu na služební plat, kterou je voják povinen vrátit proto, že
nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu,
g) částku postiženou výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo exekuce
vedené soudním exekutorem, správním úřadem, služebním orgánem nebo
orgánem zmocněným k tomu zákonem,
h) částku náborového nebo jiného příspěvku, která byla vojákovi
vyplacena v souvislosti s povoláním do služebního poměru, a kterou je
voják povinen vrátit,
i) částku přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, důchodového
pojištění a státní sociální podpory, pokud je voják povinen tyto
přeplatky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, nebo
j) částku přeplatku podle § 68k odst. 5.
(2) Pořadí a podmínky srážek ze služebního platu se určí podle zákoníku
práce.
§ 68p
Vrácení služebního platu
(1) Voják je povinen vrátit služební plat vyplacený za dobu řádné
dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok
nevznikl.
(2) Jestliže se dodatečně prokáže, že voják zemřel v době, kdy byl v
zajetí nebo se stal po dobu vyslání do zahraniční operace nezvěstným,
nejednalo- li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí, již vyplacený
služební plat nebo jeho část se nevrací.
§ 68q
Informační systém o služebním platu
(1) Informační systém o služebním platu je neveřejným informačním
systémem veřejné správy, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a
uchovávat údaje o prostředcích na služební platy, o průměrných
služebních platech vojáků a jejich osobních údajích, které ovlivňují
výši služebního platu.
(2) Správcem informačního systému o služebním platu je Ministerstvo
financí.
(3) Ministerstvo zapisuje údaje do informačního systému o služebním
platu v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením.
(4) Uživatelem informačního systému o služebním platu využívajícím
údaje v něm zapsané je Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český
statistický úřad.
§ 68r
Průměrný služební plat
Je-li potřebné zjistit průměrný služební plat vojáka, použijí se
přiměřeně příslušná ustanovení zákoníku práce o průměrném výdělku s
tím, že k příplatku za službu v zahraničí a služebnímu platu za
nevyčerpanou řádnou dovolenou se nepřihlíží.
52) § 56 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
53) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
65. V části páté nadpis hlavy II zní: „NÁBOROVÝ, KVALIFIKAČNÍ A
STABILIZAČNÍ PŘÍSPĚVEK“.
66. V § 69 odst. 1 se číslo „130 000“ nahrazuje číslem „250 000“.
67. V § 69 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“.
68. Za § 70 se vkládají nové § 70a a 70b, které znějí:
㤠70a
(1) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je
stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v
průběhu služebního poměru, aniž s ním byla uzavřena dohoda o zvýšení
nebo rozšíření vzdělání podle § 60, lze mu jednorázově přiznat
kvalifikační příspěvek. Pro kvalifikační příspěvek se použije § 69
odst. 2 obdobně.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kvalifikačního příspěvku podle
dosaženého vzdělání.
§ 70b
(1) Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi
stabilizační příspěvek ve výši 7 000 Kč.
(2) Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na
stabilizační příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování
služebního platu podle § 68h, po dobu prvního měsíce dočasné
neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo po dobu 12 měsíců od
počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják
utrpěl při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon
služby, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Vojákům, kteří konají službu ve speciální odbornosti a služba v
této odbornosti je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské
policie nebo Vojenského zpravodajství, může být stabilizační příspěvek
navýšen až do výše čtyřnásobku částky uvedené v odstavci 1.
(4) Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší
a) po dobu, kdy se připravuje k výkonu služby studiem nebo výcvikem,
nebo
b) za kalendářní měsíc, ve kterém měl voják alespoň den neomluvené
nepřítomnosti ve službě.
(5) Pro splatnost a výplatu stabilizačního příspěvku se použijí § 68l
až 68n.
(6) Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných
pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výši
stabilizačního příspěvku podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením.
Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro
plnění úkolů Vojenského zpravodajství stanoví ministr.“.
69. V § 71 odst. 5 se slova „mají-li trvalý pobyt na území státu a
žijí-li s vojákem v domácnosti^22)“ nahrazují slovy „žijí-li s vojákem
ve společné domácnosti“.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.
70. § 77 včetně nadpisu zní:
㤠77
Náhrady při přeložení a při povolání do služebního poměru
(1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajů z místa
bydliště, popřípadě z dosavadního místa výkonu služby do místa
přeložení. Vojákovi náleží náhrada v rozsahu jako při služební cestě.
(2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po
dobu, kdy dojíždí k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu
služby, náhrada prokázaných jízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v
rozsahu stanoveném v § 72 odst. 1 písm. e) za každý den, ve kterém
voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného při
služební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše
pětkrát měsíčně každým směrem.
(3) Vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů a vojákovi, kterému
bylo určeno pravidelné místo výkonu služby v zahraničí, náhrada podle
odstavce 2 nenáleží.
(4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se v
pravidelném termínu výplaty služebního platu. Měsíční náhradu lze
paušalizovat. Ministerstvo stanoví vyhláškou výši paušální náhrady a
termín výplaty.
(5) Pro účely náhrad podle odstavců 1 až 4 se obdobně jako přeložení
posuzuje i povolání do služebního poměru.“.
71. V § 79 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Základ pro určení
měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví služební orgán
v rozmezí 10 % až 50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez
příplatku za službu v zahraničí. Pro splatnost a výplatu této náhrady
se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a § 68n.“.
72. V § 81 odstavec 1 zní:
„(1) Při zahraniční služební cestě přísluší vojákovi stravné v cizí
měně; na žádost vojáka může být vyplaceno stravné v českých korunách
nebo v jiné cizí volně směnitelné měně s tím, že se pro přepočet
použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den, ve kterém je
vyplacena záloha. Nebyla-li záloha poskytnuta, použije se pro přepočet
kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den nástupu zahraniční
služební cesty.“.
73. V § 91 odst. 2 se za slova „až m)“ vkládají slova „a o)“.
74. V § 94 nadpis zní: „Zdravotní služby“.
75. V § 94 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Rozsah zdravotních
služeb a podmínky jejich poskytování ve své působnosti organizuje, řídí
a kontroluje ministerstvo s využitím své působnosti podle zákona o
zdravotních službách.“.
76. V § 94 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Zdravotní služby
poskytuje vojákům stát zpravidla prostřednictvím poskytovatelů
zdravotních služeb, kterým ministerstvo udělilo oprávnění k poskytování
zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených (dále jen
„vojenský poskytovatel“), a nejsou-li, u jiných poskytovatelů
zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb
vojákům uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném
zdravotním pojištění^26).“.
77. V § 94 odst. 2 větě druhé se za slova „vojenský poskytovatel“
vkládají slova „ambulantní péče v oboru všeobecného praktického
lékařství“ a slova „zdravotních služeb v oboru gynekologie-porodnictví“
se nahrazují slovy „ambulantní péče v oborech, které stanoví
ministerstvo vyhláškou“.
78. V § 94 odstavec 3 zní:
„(3) Ministerstvo může určit, že vybraní vojenští poskytovatelé
uskutečňují také související výzkumnou nebo vývojovou činnost a na jimi
provozovaných odborných pracovištích se provádí také klinická a
praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecného
lékařství, zubního lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních
programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů;
zdravotnické zařízení takového vojenského poskytovatele je vojenskou
fakultní nemocnicí.“.
79. V § 94 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č.
54 zní:
„(4) Podmínky poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli,
včetně jejich poskytování při plnění úkolů ministerstva v zahraničních
operacích a při krizových situacích^54) na území České republiky, obory
ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou
volbu jejich poskytovatele, a podmínky organizace plnění úkolů
vojenských fakultních nemocnic stanoví ministerstvo vyhláškou.
54) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně
některých zákonů (krizový zákon).“.
80. V § 97a odst. 2 se číslo „30“ nahrazuje číslem „60“.
81. V § 108 odst. 1 a 2 se slovo „platů“ nahrazuje slovy „služebních
platů“.
82. V § 108 odst. 2 a § 118 odst. 1 se slovo „platu“ nahrazuje slovy
„služebnímu platu“.
83. V § 116 písm. a) a b), § 117 odst. 1 a 2, § 118 odst. 1, 2, 3 a 4,
§ 123 odst. 2, § 127 odst. 3 a § 159 odst. 2 se slovo „platu“ nahrazuje
slovy „služebním platu“.
84. V nadpisu § 117 a 118 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebním
platu“.
85. V § 117 odst. 1 se slova „náhradou ve výši platu podle § 68 odst.
3“ nahrazují slovy „služebním platem po dobu dočasné neschopnosti ke
službě pro nemoc nebo úraz“.
86. V § 117 odst. 2 se slova „náhrada ve výši platu podle § 68 odst. 3“
nahrazují slovy „služební plat podle § 68k“.
87. V § 118 odst. 3 se slovo „platem“ nahrazuje slovy „služebním
platem“.
88. V § 119 odst. 1 se slova „ , za podmínek a ve výši, které stanovuje
zvláštní právní předpis^34)“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.
89. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za
bolest a za ztížení společenského uplatnění.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
90. V § 129 odst. 1 se slova „ozbrojených sil“ zrušují.
91. V § 132 odst. 1 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „ , g) až l),
n) a o)“.
92. V § 138 se slova „a g) až l)“ nahrazují slovy „ , g) až l), n) a
o)“.
93. V § 139 odst. 2 se slovo „platy“ nahrazuje slovy „služební platy“.
94. V § 143 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami
„Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba výkonu služby
a) ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském
zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle
jiného právního předpisu^35) v zahraničí, a v zahraničních operacích,
ve kterých je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo
zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru operace, hodnotí
dvojnásobně; v ostatních zahraničních operacích se hodnotí
jedenapůlnásobně,
b) ve služebním zařazení pilot, druhý pilot, pilot operátor, ve
služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském
zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle
jiného právního předpisu^35), a ve služebním zařazení stanoveném
ministrem obrany ve vojenském útvaru, ve kterém voják plní úkoly
speciálních sil, hodnotí jedenapůlnásobně.
Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba
necelých měsíců se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.“.
95. V § 143 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro přiznání
výsluhových náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst.
4, doba rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou
se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství^4), a doba neomluvené
nepřítomnosti ve službě.
(3) Za průměrný měsíční hrubý služební plat se pro účely stanovení výše
výsluhových náležitostí považuje průměrný hrubý služební plat
poskytovaný za předchozích 5 kalendářních roků přede dnem skončení
služebního poměru. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem
kalendářního roku, spadá již tento rok do období 5 kalendářních roků
podle věty první. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 5
kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru podle věty
první, zjišťuje se průměrný měsíční hrubý služební plat z celé doby
trvání služebního poměru. Za dobu dočasné neschopnosti ke službě pro
nemoc nebo úraz, dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro
karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů^19b) nebo po
kterou je vojákovi nařízena izolace, a další dobu, po kterou byly
vojákovi poskytovány dávky nemocenského pojištění, se průměrný měsíční
hrubý služební plat zjišťuje ze služebního platu přiznaného rozhodnutím
platným v den předcházející dni vzniku neschopnosti ke službě, dni
nařízení karantény či izolace, nebo dni počátku poskytování dávek
nemocenského pojištění. Doba vyslání k výkonu služby v zahraničí, po
kterou je vojákovi poskytován plat z prostředků mezinárodní nebo
nadnárodní organizace nebo orgánu, a doba určení do dispozice podle §
10 odst. 2 písm. e) a g), se z doby, za kterou se zjišťuje průměrný
měsíční hrubý služební plat, vylučuje. Nelze-li v důsledku vyloučené
doby průměrný měsíční hrubý služební plat zjistit, stanoví se průměrný
měsíční hrubý služební plat z kalendářního roku předcházejícího
vyloučené době.
(4) Do průměrného měsíčního hrubého služebního platu se nezapočítávají
odměny poskytnuté vojákovi podle § 68g. Při výpočtu výsluhových
náležitostí se dále nepřihlíží
a) ke snížení služebního platu při dočasném zproštění výkonu služby a v
důsledku uložení kázeňského trestu snížení služebního platu,
b) k příplatku za službu v zahraničí,
c) ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou,
d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské
nasazení na území České republiky, nebo
e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období
předcházející rozhodnému období.“.
96. V § 143 odst. 7 se slova „a i) až l)“ nahrazují slovy „ , i) až l)
a o)“.
97. V § 143 odst. 8 se na konci textu věty první doplňují slova „ ,
pokud je za něj následně pravomocně odsouzen nebo bylo jeho trestní
stíhání pravomocně podmíněně zastaveno^42c) nebo bylo pravomocně
schváleno narovnání^42d) anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném
odložení návrhu na potrestání^42e)“, věty druhá a třetí se zrušují a ve
větě čtvrté se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“.
98. § 144 zní:
㤠144
Na řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje § 10 až 12, § 14, §
33 odst. 2 písm. c), hlava XI části druhé a § 175 správního řádu.“.
99. V § 145 odst. 1 písm. g) se za slovo „náborového“ vkládají slova
„nebo kvalifikačního“.
100. V § 145 odst. 1 písm. h) se slova „přídavek na bydlení“ nahrazují
slovy „služební příspěvek“ a slovo „přídavku“ se nahrazuje slovem
„příspěvku“.
101. V § 145 odst. 1 písmeno j) zní:
„j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k
odst. 5,“.
102. V § 145 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno o), které zní:
„o) uložení kázeňského trestu.“.
103. V § 145a odst. 1 písmena f) a g) znějí:
„f) pověření výkonem služby nebo zastupování v jiném služebním
zařazení,
g) odvelení nebo vyslání na studijní pobyt, který trvá déle než 30
dnů,“.
104. V § 145a odst. 1 písmena m) a n) znějí:
„m) stanovení služebního platu nebo určení služebního platu podle § 68i
a 68j,
n) prodloužení rozhodné doby.“.
105. V § 145a odst. 3 se za slovo „f),“ vkládá slovo „h),“.
106. Za § 152 se vkládá nový § 152a, který včetně nadpisu zní:
㤠152a
Výkon rozhodnutí
(1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému
plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle této
části, rozhodne služební orgán o srážkách z jeho služebního platu nebo
výsluhových náležitostí.
(2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1,
ministerstvo podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí.“.
107. Za § 163 se vkládají nové § 163a a 163b, které včetně nadpisu
znějí:
㤠163a
Zajetí a nezvěstnost
(1) Zajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják v
zahraniční operaci upadl do moci nepřítele.
(2) Nezvěstným je pro účely tohoto zákona voják, který nepodal o sobě
nadřízenému zprávu a o kterém nadřízenému není známo, kde se zdržuje,
pokud
a) nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,
b) se vzdálí bez dovolení z výkonu služby, nebo
c) se ztratí při plnění služebních úkolů v zahraniční operaci, pokud
nejde o zajetí.
§ 163b
Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo
sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn
vznik nebo zánik práva.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Rozhodná doba podle § 6a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná plynout u všech vojáků
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; k výkonu služby ve služebním
zařazení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se pro účely
stanovení rozhodné doby nepřihlíží.
2. Měsíční přídavek na bydlení podle § 61 odst. 4 zákona č. 221/1999
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží
naposledy za kalendářní měsíc předcházející dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. Měl-li voják přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na
nesnížený plat podle § 67 odst. 2 písm. e) zákona č. 221/1999 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na
náhradu ve výši platu podle § 68 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyplácí se
takový plat až do zániku nároku na něj, je-li to pro vojáka výhodnější.
4. Výkonnostní příplatek podle § 68a zákona č. 221/1999 Sb., ve znění
účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé poskytne k 1.
dubnu 2016 podle služebního hodnocení za rok 2015. K předcházejícím
služebním hodnocením a ke služebnímu hodnocení po ukončení základní
přípravy se nepřihlíží.
5. Vznikl-li vojákovi nárok na zvláštní příplatek v jiné než české měně
podle § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní
pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a
orgánech, ve znění pozdějších předpisů, vyplácí se vojákovi tento
zvláštní příplatek až do zániku nároku na něj, podle dosavadních
právních předpisů, je-li pro vojáka výhodnější, než příplatek za službu
v zahraničí podle § 68b zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro porovnání výše zvláštního příplatku
a příplatku za službu v zahraničí, z hlediska jeho výhodnosti podle
věty první, se použije součin částky zvláštního příplatku v jiné než
české měně a kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den nabytí
účinnosti tohoto zákona zaokrouhlený na celé koruny směrem nahoru a
výše příplatku za službu v zahraničí v korunách, stanovená pro stejnou
zahraniční operaci. Pokud bude výše zvláštního příplatku výhodnější,
náleží po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vojákovi v korunách.
6. Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových
náležitostí podle části osmé zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se započítávají doby služby v
rozsahu, v jakém jim byly započteny podle zákona č. 221/1999 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Rozhodné období pro stanovení průměrného měsíčního hrubého
služebního platu vojáka pro přiznání výsluhových náležitostí se z
období jednoho na období 5 let podle § 143 odst. 3 prodlužuje postupně
tak, že prvním kalendářním rokem je kalendářní rok, ve kterém tento
zákon nabyl účinnosti. Byl-li vojákovi v části tohoto roku poskytován
plat podle dosavadních právních předpisů, zjišťuje se za tuto část roku
průměrný měsíční hrubý služební plat pro přiznání výsluhových
náležitostí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Řízení ve věcech služebního poměru zahájené přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 221/1999 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Dosáhl-li voják přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyšší
hodnosti, než která mu náleží podle § 6 odst. 3 a 7 zákona č. 221/1999
Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží
vojákovi i nadále dosažená vyšší hodnost, přičemž na práva a povinnosti
takového vojáka se § 7 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahuje obdobně. Do nižší
hodnosti, která by jinak vojákovi náležela, je voják jmenován až
společně s rozhodnutím podle § 6a odst. 3 písm. a) až c) zákona č.
221/1999 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
nebo při novém služebním zařazení.
10. Voják, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jmenován
se svým souhlasem do nižší hodnosti a jeho služební poměr již zanikl,
může požádat příslušné krajské vojenské velitelství o přiznání nejvyšší
hodnosti, kterou v průběhu služebního poměru dosáhl.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.
2. Čl. V zákona č. 590/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České
národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, a některé další zákony.
3. Část třetí zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky
na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a
některých dalších předpisů.
4. Čl. I zákona č. 40/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.
143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a
v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony.
5. Čl. XV zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé
zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře.
6. Část druhá zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších
náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992
Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v
některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.
7. Čl. VII zákona č. 225/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání.
8. Část druhá zákona č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992
Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za
pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a
orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním
rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých
zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení
některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích,
zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.
9. Zákon č. 492/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu
a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších
organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
10. Část desátá zákona č. 308/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 15/1998
Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
11. Zákon č. 421/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o
platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých
dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
12. Část sedmnáctá zákona č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících
s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
13. Část čtvrtá zákona č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím školského zákona.
14. Část čtvrtá zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a
o změně některých zákonů.
15. Část osmá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v
návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování.
16. Část padesátá čtvrtá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.
17. Část čtvrtá zákona 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních
prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů
(antidiskriminační zákon).
18. Část druhá zákona č. 272/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 221/1999
Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a
v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní
řád), ve znění pozdějších předpisů.
19. Část dvacátá osmá zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů
související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách
daňových a pojistných zákonů.
20. Část devátá zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s
přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření.
21. Nařízení vlády č. 222/1997 Sb., kterým se stanoví jednorázová
peněžní náležitost pro příslušníky Policie České republiky.
22. Nařízení vlády č. 47/1998 Sb., o zvláštní jednorázové peněžní
náležitosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky.
23. Nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob
poskytování údajů do Informačního systému o platech.
24. Nařízení vlády č. 328/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
47/1998 Sb., o zvláštní jednorázové peněžní náležitosti pro příslušníky
Vězeňské služby České republiky.
25. Nařízení vlády č. 514/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
289/2002 Sb., kterým se stanoví rozsah a způsob poskytování údajů do
Informačního systému o platech.
26. Nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z
povolání.
27. Nařízení vlády č. 336/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání.
28. Nařízení vlády č. 131/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění nařízení
vlády č. 336/2007 Sb.
29. Nařízení vlády č. 131/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění
pozdějších předpisů.
30. Nařízení vlády č. 200/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění
pozdějších předpisů.
31. Nařízení vlády č. 223/2010 Sb., o katalogu prací vojáků z povolání.
32. Nařízení vlády č. 376/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění
pozdějších předpisů.
33. Nařízení vlády č. 45/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.
565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, ve znění
pozdějších předpisů.
Čl. IV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění
zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jak vyplývá z pozdějších
zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. V
V § 35a odst. 1 větě druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.,
zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb.,
zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se za slova
„příslušníkům bezpečnostních sborů“ vkládají slova „služební příjem“ a
slovo „plat“ se nahrazuje slovy „služební plat“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. VI
V § 6 odst. 9 písm. m) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „v cizí měně“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti
Čl. VII
V § 25 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění
zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 238/2000
Sb., se slova „zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných
v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky“ nahrazují
slovy „příplatek za službu v zahraničí náležející vojákům vyslaným do
zahraniční operace“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. VIII
V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 252/2014 Sb., se slova „v cizí
měně“ zrušují.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. IX
V § 65 odst. 1 větě první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb.,
zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., se slova „náhrady ve
výši platu“ nahrazují slovy „služebního platu“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. X
V § 7 odst. 2 písm. i) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním
minimu, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „v cizí měně“
zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XI
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č.
585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č.
239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č.
479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č.
158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č.
303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č.
166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č.
180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č.
364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č.
458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č.
167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č.
401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb. a zákona
č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1. V § 3 písm. b), § 18 odst. 7 písm. a), § 28 odst. 5 větě první a v §
43 odst. 2 písm. c) se slovo „plat“ nahrazuje slovy „služební plat“.
2. V § 16 písm. b) se slovo „přídavku“ nahrazuje slovy „služebního
příspěvku“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
