521/1992 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. února 1992
byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a
přátelské spolupráci.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky a předseda vlády České a Slovenské Federativní
Republiky v zastoupení prezidenta České a Slovenské Federativní
Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Bonnu dne
14. září 1992.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 35 odst. 2 dnem
14. září 1992.
Český text Smlouvy a dopisů k ní přináležejících se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spolkovou republikou
Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci
Česká a Slovenská Federativní Republika a Spolková republika Německo
rozhodnuty navázat na staleté plodné tradice společných dějin a na
výsledky dosavadní spolupráce, jakož i postavit své vzájemné vztahy v
duchu dobrého sousedství a přátelské spolupráce na základ zaměřený na
budoucnost,
vědomy si četných obětí, které si vyžádalo panování násilí, válka a
vyhnání, a těžkého utrpení, které bylo způsobeno mnohým nevinným lidem,
v pevné vůli skoncovat jednou provždy s použitím síly, bezprávím a
odplatou bezpráví novou nespravedlností a společným úsilím překonat
následky strastiplných kapitol společných dějin v tomto století,
přesvědčeny, že naplnění touhy jejich národů po porozumění a usmíření
významně přispívá k upevnění míru v Evropě,
hluboce přesvědčeny o nutnosti definitivně překonat rozdělení Evropy a
vytvořit spravedlivé a trvalé evropské mírové uspořádání, včetně
kooperativních struktur bezpečnosti,
vědomy si společné odpovědnosti, jakožto sousedé ve středu Evropy, za
vybudování této nové Evropy, spojené společným dědictvím a společnými
hodnotami,
uznávajíce skutečnost, že československý stát od roku 1918 nikdy
nepřestal existovat,
potvrzujíce Smlouvu ze dne 11. prosince 1973 o vzájemných vztazích mezi
Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou
Německa také ohledně nulity mnichovské dohody z 29. září 1938,
majíce na paměti významný přínos, který znamenají demokratické přeměny
v České a Slovenské Federativní Republice a završení sjednocení Německa
pro sjednocenou demokratickou Evropu,
oceňujíce Smlouvu ze dne 12. září 1990 o konečném uspořádání ve vztahu
k Německu,
vědomy si významu, který má členství Spolkové republiky Německo v
Evropském společenství a zintenzivnění spolupráce mezi Evropskými
společenstvími a Českou a Slovenskou Federativní Republikou pro jejich
budoucí vztahy, a oceňujíce členství obou států v Radě Evropy,
majíce na paměti tvůrčí přínos svých národů ke společnému kulturnímu
dědictví Evropy a hluboké vzájemné obohacování svých kultur, jakož i
význam kulturní výměny pro vzájemné porozumění,
přesvědčeny, že mladé generaci připadne zvláštní úloha v novém utváření
vztahů a spolupráce mezi jejich národy,
se dohodly takto:
Čl.1
(1) Smluvní strany budou utvářet své vztahy v duchu dobrého sousedství
a přátelství. Budou usilovat o rozsáhlou mírovou a partnerskou
spolupráci ve všech oblastech. Budou dále rozšiřovat a prohlubovat
dialog v ovzduší vzájemné důvěry.
(2) Budou usilovat o vytvoření takové Evropy, v níž budou respektována
lidská práva a základní svobody, jakož i zásady demokracie a právního
státu a v níž hranice ztratí povahu dělící čáry na základě vzájemného
porozumění a odstraňováním hospodářských a sociálních rozdílů.
Čl.2
Smluvní strany se při utváření svých vztahů a v otázkách míru,
bezpečnosti a spolupráce v Evropě a ve světě budou řídit zejména těmito
zásadami:
Nejvyšším cílem jejich politiky je zachovat a upevňovat mír, jakož i
účinně zabraňovat ozbrojeným konfliktům a všem druhům válek.
Těžištěm jejich politiky je člověk, jeho důstojnost a práva, starost o
přežití lidstva a zachování životního prostředí.
Jednají v souladu s mezinárodním právem, zejména s Chartou Organizace
spojených národů, a své mezinárodněprávní závazky plní svědomitě a v
dobré víře. Řídí se helsinským Závěrečným aktem ze dne 1. srpna 1975 a
později přijatými dokumenty Konference o bezpečnosti a spolupráci v
Evropě, zejména Pařížskou chartou pro novou Evropu ze dne 21. listopadu
1990.
Vzájemně respektují svou svrchovanou rovnost, územní celistvost,
neporušitelnost svých hranic, svou politickou nezávislost, jakož i
zásadu nevměšování do vnitřních záležitostí a zásadu zákazu hrozby
silou nebo použití síly.
Potvrzují právo všech národů určovat svůj osud svobodně a bez vnějšího
vměšování a uspořádat svůj politický, hospodářský, sociální a kulturní
rozvoj podle vlastního přání.
Čl.3
(1) Smluvní strany potvrzují mezi nimi existující státní hranice.
Potvrzují, že nemají vůči sobě žádné územní nároky a nebudou takové
nároky vznášet ani v budoucnu.
(2) Zavazují se neomezeně respektovat svrchovanost a územní celistvost
druhé Smluvní strany.
(3) Uzavřou smlouvu o zjištění průběhu, upřesnění, vyměření, vyznačení
a udržování společných státních hranic na základě společné
kartografické dokumentace, jakož i o zřízení stálé smíšené hraniční
komise.
Čl.4
(1) Smluvní strany potvrzují, že se zdrží hrozby silou nebo použití
síly namířené proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti
druhé Smluvní strany nebo jakýmkoliv jiným způsobem neslučitelným s
cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů nebo helsinským
Závěrečným aktem.
(2) Všechny své spory budou řešit výlučně mírovými prostředky a nikdy
nepoužijí zbraně s výjimkou individuální nebo kolektivní sebeobrany.
Nikdy a za žádných okolností nepoužijí proti sobě ozbrojené síly jako
první.
Čl.5
(1) Smluvní strany budou podporovat proces bezpečnosti a spolupráce v
Evropě na základě helsinského Závěrečného aktu a následujících
dokumentů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména
Pařížské charty pro novou Evropu, a budou jej za spolupůsobení všech
členských států dále posilovat a rozvíjet, zvláště využíváním a vhodným
rozšiřováním nově vytvořených institucí.
(2) Cílem těchto snah je upevňování míru, stability a bezpečnosti a
sjednocování Evropy v jednotný prostor lidských práv, demokracie a
právního státu.
Čl.6
Smluvní strany budou všestranně napomáhat upevňování bezpečnosti a
vytváření celoevropských kooperativních bezpečnostních struktur. Za
tímto účelem budou podporovat zřizování a činnost stálých institucí a
orgánů. Budou zejména spolupracovat při využívání nových možností pro
společné úsilí v oblasti bezpečnosti.
Čl.7
V případě, že vznikne situace, která podle mínění jedné ze Smluvních
stran představuje ohrožení nebo porušení míru nebo může vyvolat
nebezpečné mezinárodní komplikace, budou obě Smluvní strany
spolupracovat v rámci KBSE, jakož i OSN. Naváží spolu neprodleně
spojení a budou usilovat o koordinaci svých pozic a docílení shody o
opatřeních vhodných ke zlepšení nebo zvládnutí situace.
Čl.8
Smluvní strany se budou zasazovat o to, aby byly cestou závazných a
účinně kontrolovatelných dohod sníženy stavy ozbrojených sil a výzbroje
na co možná nejnižší úroveň dostatečnou pro obranu, avšak neumožňující
útok. Budou se také společně zasazovat o mnohostranné a dvoustranné
rozšiřování opatření k posílení důvěry a stability, jakož i jiných
politických opatření kontroly zbrojení, která upevňují stabilitu a
důvěru a povedou k větší otevřenosti.
Čl.9
Smluvní strany se shodují v tom, že proces hospodářských přeměn
zahájený v České a Slovenské Federativní Republice má být podporován
mezinárodní spoluprací. Spolková republika Německo je připravena
působit jak bilaterálně, tak i multilaterálně ve prospěch podpory
hospodářského rozvoje v České a Slovenské Federativní Republice v rámci
plně rozvinutého sociálního tržního hospodářství. Tím mají být také
vytvořeny podmínky pro podstatné snížení rozdílů v hospodářském a
sociálním rozvoji v Evropě.
Čl.10
(1) Uzavřením dohody o přidružení mezi Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Evropskými společenstvími se vytváří Evropskými
společenstvími, jeho členskými státy a Českou a Slovenskou Federativní
Republikou základ pro politické a hospodářské zapojení České a
Slovenské Federativní Republiky do Evropských společenství.
(2) Spolková republika Německo bude podporovat úsilí České a Slovenské
Federativní Republiky o vytvoření podmínek pro její plné začlenění do
Evropských společenství.
Čl.11
(1) Smluvní strany budou pořádat pravidelné konzultace na různých
úrovních s cílem zabezpečení dalšího rozvoje a prohloubení svých
dvoustranných vztahů a koordinace stanovisek k mezinárodním otázkám.
(2) Konzultace na úrovni předsedů vlád se budou konat tak často, jak
bude zapotřebí, nejméně jednou ročně.
(3) Ministři zahraničních věcí budou sledovat celkové provádění této
Smlouvy. Alespoň jednou ročně se sejdou ke konzultacím. Vedoucí
pracovníci obou ministerstev zahraničních věcí, zodpovídající za
politické, hospodářské a kulturní záležitosti, se budou pravidelně
scházet ke konzultacím alespoň jednou ročně.
(4) Ostatní ministři, včetně ministrů obrany, budou pravidelně
uskutečňovat konzultace. Totéž platí o vedoucích pracovnících jejich
ministerstev.
(5) Již existující společné komise budou podle možností svou činnost
zintenzivňovat. Nové smíšené komise budou vytvořeny podle potřeby na
základě vzájemné dohody.
Čl.12
Smluvní strany budou podporovat styky a výměnu zkušeností mezi
parlamenty za účelem rozvoje dvoustranných vztahů a posílení spolupráce
v Evropě.
Čl.13
(1) Smluvní strany budou podporovat a usnadňovat spolupráci mezi Českou
republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a zeměmi Spolkové
republiky Německo na straně druhé, jakož i dvoustrannou a mnohostrannou
spolupráci mezi regiony a jinými územními útvary, zejména v pohraničí.
(2) Za tím účelem bude vytvořena Smíšená komise, jíž se zúčastní
zejména představitelé regionálních a komunálních zastupitelstev v
blízkosti hranic, jakož i nestátních organizací.
(3) Podrobnosti této spolupráce, zejména složení a vytyčení úkolů
Smíšené komise, budou upraveny zvláštní dohodou, vycházející z
mezinárodních zkušeností, zejména z praxe Rady Evropy.
(4) Smluvní strany budou napomáhat partnerské spolupráci a přímým
stykům mezi městy a obcemi.
Čl.14
Smluvní strany budou prohlubovat svou spolupráci v rámci mezinárodních
organizací, zejména evropských. Budou si navzájem pomáhat při rozvíjení
spolupráce s mezinárodními, zejména evropskými organizacemi a
institucemi, jichž je jedna ze Smluvních stran členem, projeví-li o to
zájem druhá Smluvní strana.
Čl.15
(1) Smluvní strany budou nadále ve všech oblastech rozvíjet vzájemnou
hospodářskou a finanční spolupráci. V rámci svého zákonodárství a svých
závazků na základě mezinárodních smluv, včetně závazků Spolkové
republiky Německo, vyplývajících z jejího členství v Evropském
společenství, budou fyzickým a právnickým osobám vytvářet
nejpříznivější rámcové podmínky, zejména ve finanční, právní a
organizační oblasti pro podnikatelskou a hospodářskou činnost.
(2) Smluvní strany, s přihlédnutím ke svým oboustranným zájmům a ke
spolupráci s dalšími státy, potvrzují svou ochotu spolupracovat v rámci
multilaterálních finančních institucí, zejména Mezinárodního měnového
fondu, Světové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
(3) Smluvní strany budou napomáhat zejména rozvoji spolupráce k podpoře
a vzájemné ochraně investic, jakož i průmyslové kooperace podniků při
plném využití všech použitelných prostředků. Zvláštní pozornost budou
věnovat spolupráci mezi menšími a středními firmami a podniky.
(4) Budou kromě toho podporovat a podstatně rozšiřovat spolupráci při
přípravě k povolání a dalšímu vzdělávání odborníků a vedoucích
hospodářských pracovníků.
Čl.16
(1) Smluvní strany budou na základě uzavřených ujednání rozšiřovat
spolupráci při využívání možností moderní vědy a techniky pro blaho
lidí a pro zajištění míru.
(2) Budou podporovat iniciativy vědců a výzkumných zařízení zaměřené k
těmto cílům.
(3) Budou usnadňovat přístup do archivů, knihoven, výzkumných ústavů a
podobných zařízení.
Čl.17
(1) Smluvní strany se shodují v tom, že preventivní obrana před
nebezpečími, jež hrozí životnímu prostředí, a trvalé zachování
přirozených základů života jsou nezbytnými předpoklady pro zdárný
ekonomický a společenský rozvoj. Potvrzují svou odhodlanost pokračovat
ve spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí na základě
existujících ujednání a také ji dále smluvně rozšiřovat.
(2) Zvláštní pozornost budou věnovat ochraně životního prostředí v
pohraničních oblastech, jakož i ochraně životního prostředí přesahující
hranice.
(3) Dále se budou zasazovat o rozvíjení koordinovaných strategií
mezinárodní a regionální ochrany životního prostředí, která si klade za
cíl trvalý a pro životní prostředí přijatelný rozvoj v celé Evropě.
(4) Budou si vzájemně poskytovat pomoc při katastrofách a těžkých
nehodách.
Čl.18
(1) Smluvní strany budou usilovat o rozšíření vzájemného dopravního
spojení v letecké, železniční, námořní, říční a silniční, jakož i
potrubní dopravě, s využitím nejmodernějších technologií.
(2) V souladu se zásadami dobrého sousedství budou usilovat na
společných hranicích o zřizování a výstavbu co největšího počtu
hraničních přechodů pro železniční a silniční dopravu a pro pěší.
Přitom budou mít také na zřeteli hlediska ochrany životního prostředí a
místního plánování dopravy.
(3) Budou usilovat o zdokonalení a zrychlení celního a pasového
odbavování, jakož i o další rozvíjení spolupráce celních a pasových
orgánů.
(4) Přijmou vhodná opatření za účelem podpory a usnadňování cestovního
ruchu a turistiky.
(5) Budou usilovat také o rozšíření, zlepšení a harmonizaci
komunikačních spojení mezi oběma zeměmi s přihlédnutím k mezinárodnímu,
zejména evropskému rozvoji v oblasti norem a technologií. To platí
zejména pro telefonní a dálnopisné spojení, jakož i pro spojení pro
elektronický přenos dat.
Čl.19
Smluvní strany se shodují v tom, že ve sjednocující se Evropě je
koordinace politiky územního plánování, zejména mezi bezprostředně
sousedícími státy, nutná. Budou proto spolupracovat na všech úrovních
při přípravě územních prognóz a územních plánů, zejména v otázkách,
které svou povahou přesahují hranice států.
Čl.20
(1) Smluvní strany plní minimálně politické závazky zakotvené v
dokumentech KBSE, zejména v dokumentu Kodaňské schůzky o lidské dimenzi
KBSE ze dne 29. června 1990 jako závazky právního charakteru.
(2) Proto příslušníci německé menšiny v České a Slovenské Federativní
Republice, to znamená osoby mající československé státní občanství,
které mají německý původ nebo se hlásí k německému jazyku, kultuře nebo
tradici, mají zejména právo - jednotlivě nebo ve společenství s jinými
členy své skupiny - na svobodu projevu, zachování a rozvíjení své
etnické, kulturní, jazykové a náboženské svébytnosti bez jakýchkoliv
pokusů o asimilaci proti jejich vůli. Mají právo vykonávat svá lidská
práva a základní svobody plně a účinně bez jakékoliv diskriminace a v
plné rovnosti před zákonem.
(3) Příslušnost k německé menšině v České a Slovenské Federativní
Republice je záležitostí osobního rozhodnutí každého člověka, které s
sebou pro něj nesmí přinést žádné znevýhodnění.
(4) Každý příslušník německé menšiny v České a Slovenské Federativní
Republice je v souladu s výše uvedenými ustanoveními povinen chovat se
jako každý státní občan tak, že se řídí povinnostmi, které vyplývají ze
zákonů tohoto státu.
(5) Česká a Slovenská Federativní Republika umožňuje a ulehčuje v rámci
svých platných zákonů Spolkové republice Německo podporující opatření
ve prospěch německé menšiny nebo jejích organizací.
Čl.21
(1) Osoby českého nebo slovenského původu ve Spolkové republice Německo
mají právo - jednotlivě nebo ve společenství s jinými členy své skupiny
- zachovávat a svobodně rozvíjet svou etnickou, kulturní, jazykovou a
náboženskou svébytnost. Mají právo vykonávat svá lidská práva a
základní svobody plně a účinně bez jakékoliv diskriminace a v plné
rovnosti před zákonem.
(2) Využívání práv uvedených v odstavci 1 je záležitostí osobního
rozhodnutí každého člověka, které s sebou pro něj nesmí přinést žádné
znevýhodnění.
(3) Spolková republika Německo umožňuje a ulehčuje v rámci svých
platných zákonů České a Slovenské Federativní Republice podporující
opatření ve prospěch osob uvedených v odstavci 1 nebo jejich
organizací.
Čl.22
(1) Smluvní strany budou, zejména na základě mezi nimi existujících
dohod a programů, zintenzivňovat a rozšiřovat kulturní výměnu ve všech
oblastech a na všech úrovních a tím současně přispívat k evropské
kulturní identitě.
(2) Existující Smíšená komise se bude v budoucnu scházet alespoň jednou
ročně, aby přezkoumala stav kulturní výměny ve všech oblastech a
dohodla se na dalších plánech.
(3) Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi kulturními
institucemi a organizacemi a uměleckými svazy, jakož i přímé styky mezi
umělci obou zemí.
Čl.23
Smluvní strany budou plně využívat dohodu o vzájemném zřizování a
činnosti kulturních a informačních středisek pro všestrannou činnost
těchto institucí.
Čl.24
(1) Smluvní strany budou spolupracovat při udržování evropského
kulturního dědictví a při péči o něj. Zvláštní pozornost budou věnovat
péči o památky.
(2) V duchu porozumění a usmíření budou uskutečňovat společné
iniciativy v této oblasti.
(3) Budou pečovat zejména o místa a kulturní památky, nacházející se na
jejich území, připomínající dějinné události, kulturní a vědecká díla a
tradice druhé strany a umožní k nim svobodný a nerušený přístup.
Uvedená místa a kulturní památky jsou zákonem chráněny.
Čl.25
(1) Smluvní strany potvrzují svou ochotu umožňovat všem osobám, které o
to projeví zájem, široký přístup k jazykům a kultuře druhé země a budou
podporovat příslušné státní a soukromé instituce a iniciativy.
(2) Vynaloží veškeré úsilí, aby rozšířily výuku jazyka druhé země na
školách a jiných vzdělávacích institucích. Budou také podporovat
podněty k zakládání škol, v nichž bude výuka prováděna v obou jazycích.
Budou také podporovat podněty k zakládání škol, v nichž bude výuka
prováděna v obou jazycích. Budou usilovat o to, aby na svých vysokých
školách rozšiřovaly možnosti studia kultury, literatury a jazyků druhé
země, to jest bohemistiky a slovakistiky respektive germanistiky.
(3) Budou spolupracovat při vysílání vysokoškolských lektorů, přípravě
a dalším vzdělávání učitelů, jakož i při přípravě a poskytování
učebních materiálů, včetně využívání televizní, rozhlasové,
audiovizuální a počítačové techniky.
Čl.26
(1) Smluvní strany budou prohlubovat spolupráci v oblasti školství.
Budou rozšiřovat vysílání učitelů, jakož i výměnu žáků a učitelů a
podporovat navazování partnerských vztahů mezi školami.
(2) Budou usilovat o značné rozšiřování vědecké spolupráce na všech
úrovních a mezi příslušnými institucemi obou stran. Budou napomáhat
bezprostřední spolupráci mezi vysokými školami a vědeckými výzkumnými
zařízeními a nadále ji rozšiřovat, a to jak formou výměny studentů a
vědeckých a pedagogických pracovníků, tak i formou společných akcí.
(3) Smluvní strany přikládají velký význam spolupráci při odborném
vzdělávání a budou ji proto podstatně rozšiřovat a prohlubovat.
Čl.27
Smluvní strany budou podporovat všechny aktivity přispívající ke
společnému pochopení československo-německých dějin, především tohoto
století. K tomu patří také práce společné komise historiků a
nezávislých československo-německých konferencí o školních učebnicích.
Čl.28
(1) Smluvní strany budou podporovat všestranné styky mezi svými občany,
zejména jejich osobní setkání, která považují za nezbytný předpoklad
pro vzájemné poznávání a prohloubení porozumění mezi jejich národy.
(2) Budou podporovat úzkou spolupráci mezi politickými stranami,
odbory, církvemi, náboženskými společenstvími, nadacemi, sportovními
organizacemi, sociálními institucemi, organizacemi žen, organizacemi
pro ochranu životního prostředí a jinými společenskými organizacemi a
svazy.
Čl.29
Smluvní strany jsou přesvědčeny o tom, že na vzájemném porozumění a
aktivní účasti mladé generace do značné míry závisí budoucí uspořádání
vzájemných vztahů. Z toho důvodu se budou zasazovat za všestranné a
úzké kontakty české a slovenské mládeže s německou mládeží. Proto budou
podporovat a napomáhat setkáním, výměně a spolupráci mládeže.
Čl.30
(1) Smluvní strany prohlašují, že československé a německé hroby,
nacházející se na jejich území, budou stejným způsobem uctívány a
chráněny; péče o ně bude umožněna.
(2) Hroby československých, respektive německých obětí válek a panování
násilí, nacházející se na jejich území, požívají právní ochrany a jsou
zachovávány; jejich registrace a péče o ně bude umožněna.
(3) Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi organizacemi,
příslušnými pro péči o tyto hroby.
Čl.31
(1) Smluvní strany budou v souladu se svými právními předpisy a s
přihlédnutím k příslušným mnohostranným smlouvám dále rozvíjet
spolupráci při poskytování právní pomoci ve věcech občanských a
trestních, jakož i správních. Ve prospěch svých občanů ji budou
zjednodušovat a zintenzivňovat.
(2) Budou spolupracovat v boji proti kriminalitě, zejména organizované
zločinnosti, mezinárodnímu terorismu, nepovolenému vstupu či průjezdu
osob a nedovolenému obchodu s narkotiky a uměleckými díly.
Čl.32
(1) Smluvní strany budou rozšiřovat a prohlubovat spolupráci v oblasti
sociálního zabezpečení, pracovní a sociální politiky.
(2) Budou usilovat o co nejrozsáhlejší spolupráci v oblasti
zdravotnictví. Zvláštní pozornost budou věnovat obraně proti nakažlivým
chorobám a jiným nemocem.
Čl.33
Tato Smlouva není namířena proti nikomu. Nedotýká se práv a závazků
vyplývajících z platných dvoustranných a mnohostranných smluv
uzavřených Smluvními stranami s jinými státy.
Čl.34
Při odlišnostech v názoru na výklad a provádění této Smlouvy budou
Smluvní strany, bez újmy na ustanovení článku 11, uplatňovat postup
popsaný ve Zprávě o schůzce expertů KBSE v La Vallettě o mírovém řešení
sporů ze dne 8. února 1991.
Čl.35
(1) Tato Smlouva podléhá ratifikaci, ratifikační listiny budou vyměněny
co možná nejdříve v Bonnu.
(2) Tato Smlouva vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin.
(3) Tato Smlouva platí po dobu deseti let. Poté se její platnost bude
prodlužovat vždy o dalších pět let, pokud jedna ze Smluvních stran
Smlouvu písemně nevypoví jeden rok před uplynutím příslušné doby
platnosti.
Na důkaz toho zmocněnci obou Smluvních stran tuto Smlouvu podepsali a
opatřili ji pečetěmi.
Dáno v Praze dne 27. února 1992 ve dvou původních vyhotoveních, každé v
jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Václav Havel v.r.
Jiří Dienstbier v.r.
Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku
Helmut Kohl v.r.
Hans-Dietrich Genscher v.r.
Za Spolkovou republiku Německo
V Praze dne 27. února 1992
Vážený pane ministře,
v souvislosti s dnešním podpisem Smlouvy mezi Českou a Slovenskou
Federativní Republikou a Spolkovou republikou Německo o dobrém
sousedství a přátelské spolupráci bych chtěl vzpomenout, že během
jednání byla učiněna následující prohlášení:
1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky prohlašuje, že
perspektiva plného začlenění České a Slovenské Federativní Republiky do
Evropských společenství, uvedená v článku 10, bude vzrůstající měrou
vytvářet možnost, aby také občané Spolkové republiky Německo se mohli
usazovat v České a Slovenské Federativní Republice.
2) Obě strany shodně prohlašují: Tato Smlouva se nezabývá majetkovými
otázkami.
Dovolte mi, vážený pane ministře, ujistit Vás mou nejvyšší úctou.
Jiří Dienstbier v.r.
místopředseda vlády ČSFR
a ministr zahraničních věcí
Jeho Excelence
Hans-Dietrich Genscher
spolkový ministr zahraničí a vicekancléř
Bonn
V Praze dne 27. února 1992
Vážený pane ministře,
v souvislosti s dnešním podpisem Smlouvy mezi Spolkovou republikou
Německo a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o dobrém
sousedství a přátelské spolupráci bych chtěl vzpomenout, že během
jednání byla učiněna následující prohlášení:
1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky prohlašuje, že
perspektiva plného začlenění České a Slovenské Federativní Republiky do
Evropských společenství, uvedená v článku 10, bude vzrůstající měrou
vytvářet možnost, aby také občané Spolkové republiky Německo se mohli
usazovat v České a Slovenské Federativní Republice.
2) Obě strany prohlašují: Tato Smlouva se nezabývá majetkovými
otázkami.
Dovolte mi, vážený pane ministře, ujistit Vás mou nejvyšší úctou.
Hans-Dietrich Genscher v.r.
spolkový ministr zahraničí
Jeho Excelence
Jiří Dienstbier
místopředseda vlády ČSFR a ministr zahraničních věcí
Praha
