334/1920 Sb.



Nařízení



vlády republiky Československé



ze dne 26. dubna 1920



o lékárnické sazbě k rakouské farmakopoei Ed. VIII. pro strany

soukromé.



Změna: 347/1921 Sb.



Podle § 7 zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5 ř. z. z roku 1907,

kterým upraveno bylo lékárnictví, nařizuje se toto:



§ 1.



Na místo lékárnické sazby pro strany soukromé upravené nařízením vlády

republiky Československé ze dne 31. října 1919, č. 602 Sb. z. a n.,

nabývá platnosti dole uvedená lékárnická sazba k rakouské farmakopoei

Ed. VIII. pro strany soukromé.



§ 2.



Ve všech předpisech v rakouské farmakopoei Ed. VIII., obsahujících

vepřové sádlo (Axungia Porci), buď toto nahrazeno vaselinou až na

Ceratum fuscum, Emplastrum plumbi simplex, Unguentum plumbi oxydati

Hebrae, při nichž buďte zachovány předpisy farmakopoee. Jinak jest

dovoleno vydávati a spracovávati vepřové sádlo k lékařským účelům jen

na výslovný lékařský předpis. Při výrobě přípravků Linimentum

ammoniatum a Oleum Hyosciami foliorum coctum buď použito vaselinového

oleje, mastného oleje jen v množství, pokud jest toho nutně třeba.



§ 3.



Přípravky, jež musí býti sdělány podle ustanovení §u 2 ve složení od

předpisů farmakopoee úchylném, jsou v připojené lékárnické sazbě

označeny písmenem "N".



§ 4.



Při přípravcích, pro které platná farmakopoea předpisuje upotřebiti

sesamového oleje, buď až na další ustanovení upotřeben a súčtován

olivový olej. Totéž platí pro všechny neoficinelní léčivé přípravky.



Ku vnějšímu použití buď místo oficinelního, olova prostého, kysličníku

zinečnatého vydáván a účtován obchodní výrobek. "Zincum oxydatum venale

levissimum". Týž přípravek buď upotřeben a účtován při výrobě a

vydávání veškerých oficinelních a neoficinelních léčivých přípravků,

jež obsahují kysličník zinečnatý a jsou určeny ku vnější potřebě.



§ 5.



Lékárníci sprošťují se povinnosti míti pijavky v zásobě.



§ 6.



Lékařské předpisy, jež se týkají léčiv neb přípravků, jež je zapovězeno

spracovávati a vydávati v lékárnách dle zvláštních lékařských předpisů,

buďte lékaři vráceny s příslušným vysvětlením; nebylo-li by možno to

provésti, buď vysvětlení dáno straně.



V pilných případech jest lékárník oprávněn lékařský předpis vhodným

způsobem změniti, avšak musí o tom ihned zpraviti lékaře.



§ 7.



Lékařům, kteří jsou oprávněni míti domácí lékárnu, dovoluje se, aby k

celkovému obnosu receptů připočítávali 10 procent.



§ 8.



Za dožádání lékárny v čase od 8 h. večer do 7 h. ráno jest dovoleno

vybrati poplatek 2 Kč (noční taxu).



§ 9.



Lékárníci, nájemci a odpovědní správcové některé lékárny, jakož i osoby

oprávněné míti domácí lékárnu, nechť se při taxaci receptů pro strany

soukromé přesně řídí lékárnickou sazbou a nechť si opatří exemplář

nákladem státní tiskárny vyšlého tohoto vydání lékárnické sazby.



Výtisk lékárnické sazby buď vyložen na nápadném místě místnosti lékárny

ku prodeji určené, obecenstvu přístupné.



§ 10.



Všechna nařízení, kterými dosud upravena byla lékárnická sazba pro

strany soukromé, jakož i ustanovení §u 11 min. nařízení ze dne 28.

ledna 1908, čís. 21 ř. z., se zrušují; toliko posledně citované

nařízení zůstává v platnosti, pokud není změněno tímto nařízením.



§ 11.



Překročení lékárnické sazby a přestupky tohoto nařízení budou

potrestány dle §§ů 41, 42 a 43 zákona, kterým bylo upraveno

lékárnictví.



§ 12.



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1920 a neplatí pro území

Slovenska a Podkarpatské Rusi; jeho provedením pověřuje se ministr

veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.



Tusar v. r.



Švehla v. r.



Sonntág v. r.



Dr. Beneš v. r.



Dr. Veselý v. r.



Habrman v. r.



Staněk v. r.



Hampl v. r.



Prášek v. r.



Klofáč v. r.



Dr. Šrobár v. r.



Dr. Heidler v. r.



Dr. Winter v. r.



Dr. Hodža v. r.