Vyhláška



ministra zahraničních věcí



ze dne 28. března 1986



o Dlouhodobé dohodě o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci

mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské

republiky



Dne 23. ledna 1986 byla v Praze podepsána Dlouhodobá dohoda o

hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi vládou

Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku IX dnem podpisu.



České znění Dlouhodobé dohody se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v. r.



Dlouhodobá dohoda o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci mezi

vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské

republiky



Vláda Československé socialistické republiky a vláda Francouzské

republiky



- odvolávajíce se na Dohodu o hospodářské spolupráci na úseku průmyslu

uzavřenou v Paříži 23. února 1970, jakož i na účast obou zemí ve

Všeobecné dohodě o clech a obchodu,



- přejíce si rozšiřovat vzájemně výhodnou a vyrovnanou hospodářskou

spolupráci zejména v oblasti průmyslu a zemědělství,



- odvolávajíce se na příslušné principy a ustanovení Závěrečného aktu

konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě podepsaného v Helsinkách

1. srpna 1975 a na výsledný dokument schůzky konané v Madridu, který na

něj navazuje,



se dohodly takto:



Čl.I



Vláda Československé socialistické republiky a vláda Francouzské

republiky, dále jen "Smluvní strany", vědomy si prospěšnosti, jež pro

jejich národní hospodářství bude znamenat trvalé a rovnovážné

rozšiřování hospodářských styků mezi oběma zeměmi, budou s touto

perspektivou podporovat rozvoj hospodářské, průmyslové a technické

spolupráce mezi podniky a organizacemi hospodářského charakteru obou

zemí.



Čl.II



V důsledku toho Smluvní strany přikládají značnou důležitost vzájemné

informovanosti o dlouhodobé ekonomické orientaci v oblasti zemědělských

a průmyslových projektů, které jsou součástí jejich plánů.



Zejména budou dbát, aby zainteresované podniky a organizace byly ve

vhodné době řádně a nestranně informovány o zamýšlených smlouvách,

veřejných soutěžích a mezinárodních konzultacích všeho druhu, které by

se jich mohly dotýkat.



Čl.III



Smluvní strany budou podporovat iniciativu směřující k uzavírání smluv

a ujednání v rámci této dohody mezi československými podniky a

organizacemi na jedné straně a francouzskými podniky a organizacemi na

straně druhé a napomáhat uskutečňování těchto smluv a ujednání.



Jsou názoru, že tato hospodářská spolupráce se musí týkat

československých a francouzských podniků a organizací všech velikostí,

včetně malých a středních podniků.



Čl.IV



Smluvní strany jsou toho názoru, že kromě běžných hospodářských vztahů

mezi zainteresovanými československými a francouzskými podniky a

organizacemi existují zvláště výhodné možnosti spolupráce v řadě

oblastí, jejichž seznam je připojen k této dohodě, případně v dalších

oblastech společného zájmu, které vyplynou při realizaci této dohody.

Tento seznam bude po uplynutí prvních pěti let po podpisu této dohody

přezkoumán v souladu s ustanoveními obsaženými v článku VIII.



Čl.V



V zájmu co nejúčinnější podpory rozvoje hospodářské, průmyslové a

technické spolupráce mezi podniky a organizacemi obou zemí se může

spolupráce uskutečňovat, v mezích zákonodárství smluvních stran, ve

vhodných formách, zejména v těchto:



- spolupráce při výstavbě nových hospodářských objektů nebo při

rozšíření a modernizaci existujících objektů, a to od stádia studií až

po jejich uvedení do provozu,



- spolupráce ve výrobě a odbytu strojů, průmyslových zařízení, jakož i

v montážích,



- spolupráce při studiu trhů ve třetích zemích a výstavbě výrobních a

jiných objektů v těchto zemích,



- technická spolupráce formou výměny patentů a dokumentací pro

zdokonalení již existujících nebo zavádění nových technologických

procesů, školení a výměna odborníků a stážistů.



Podmínky a způsob této spolupráce budou vzájemně dohodnuty mezi

příslušnými podniky, organizacemi a institucemi obou zemí.



Čl.VI



Smluvní strany mají za to, že rozvoj jejich hospodářské spolupráce může

být usnadněn využíváním různých forem a metod, např. vysíláním

technických a informačních misí, účastí na veletrzích a uskutečňováním

stáží v rámci technické spolupráce upravené v Dohodě o vědecké a

technické spolupráci ze dne 29. června 1965. Smluvní strany vyjadřují

podporu iniciativám směřujícím k lepšímu poznání hospodářských

potenciálů obou zemí a k jejich plnému využití.



Čl.VII



Financování projektů mezi československými a francouzskými podniky a

organizacemi včetně projektů na třetích trzích bude podle možností

přizpůsobeno povaze každé operace při dodržování vnitrostátních

předpisů, popř. mezinárodních pravidel aplikovatelných na jednu či

druhou smluvní stranu.



Čl.VIII



Pro podporu uskutečňování cílů této dohody, v duchu důvěry a dobré

vůle, pověřují Smluvní strany prováděním této dohody Smíšenou komisi

zřízenou dle článku 7 Dohody o hospodářské spolupráci na úseku průmyslu

z 23. února 1970.



Tato Smíšená komise může podle potřeby vytvářet pracovní skupiny ve

vhodných oblastech spolupráce a pokud to bude považovat za účelné,

trvale a iniciativně organizovat konzultace, které by posílily účinnost

jejích akcí.



Po uplynutí prvního pětiletého období po podepsání této dohody Smíšená

komise přezkoumá přílohu k této dohodě a v případě potřeby předloží

Smluvním stranám návrhy na změnu přílohy. Příloha je nedílnou součástí

této dohody.



Čl.IX



Tato dohoda vstupuje v platnost dnem jejího podpisu. Uzavírá se na dobu

10 let. Jeden rok před ukončením její platnosti se Smluvní strany

dohodnou o opatřeních pro zajištění pokračování hospodářské, průmyslové

a technické spolupráce mezi oběma zeměmi.



Dáno v Praze dne 23. ledna 1986 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyku

českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.



Za vládu Československé socialistické republiky:



Svatopluk Potáč v. r.



místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní plánovací komise



Za vládu Francouzské republiky:



Gaston Defferre v. r.



státní ministr pověřený plánováním a rozvojem oblastí



Příl.



Hlavní možnosti spolupráce mezi československými a francouzskými

podniky a organizacemi



I.



Zemědělství, potravinářský průmysl



Dětská výživa: zařízení pro výrobu dětských pokrmů, zvláště v oblasti

mléčných výrobků. Zařízení na výrobu sýrů.



Potravinářský průmysl všeobecně: zařízení na výrobu "choucroute"

(nakládané zelí).



Zemědělské stroje a zařízení: spolupráce v oblasti traktorů, sklízečů

nízkých hroznů, zařízení na ochranu rostlin a malé zemědělské

mechanizace, šlechtění a osivářství.



Biotechnologie v zemědělství a v oblasti potravin.



Pesticidy.



Mrazírenský průmysl.



II.



Automobilový průmysl



Zařízení a modernizace závodů vyrábějících automobily, jmenovitě

automatické linky na opracování hlav válců.



Linky na sváření, odstraňování a nanášení nátěrů.



Linky na výrobu a montáž užitkových vozidel a motorů pro užitková

vozidla.



Příslušenství, mechanické a elektrické vybavení pro automobily, jako

výměníky oleje, startéry, regulace světlometů.



III.



Chemie



- Modernizace a výstavba výrobních jednotek včetně spolupráce na

třetích trzích, jmenovitě pro následující výrobky:



Alfa olefíny



Polyethylén



Styren



Hydroxid sodný



Polypropylenové fólie



Aditiva pro oleje



Kyselina mravenčí



Chlorid sodný



Pneumatiky



Výroba dřevěného uhlí



Biotechnologie



Chemie v zemědělství



Umělé hmoty a přísady



- Mazadla a přísady: regenerace použitých motorových olejů,

odparafínování olejů.



- Ochrana proti korozi.



- Syntetický kaučuk.



- Hemodializátory.



- Adhesiva guma/kov.



IV.



Hutnictví - metalurgie



- Kontinuální lití, oxyvitová pec, systémy řízení válcoven za studena a

různé systémy řízení. Úspory energie. Zušlechťování tekuté oceli v

pánvi.



- Jímání konvertorového plynu. Tepelné obohacování uhelným prachem.

Modernizace koksáren.



- Optimalizace tepelného režimu linek žíhání.



- Výroba ferro-slitin.



- Modernizace linek na výrobu plechů pro automobilový průmysl.



- Lavice na hliníkové profily.



- Rozšíření závodů na elektrolýzu.



- Vytlačování slitin v hliníku.



- Rovnání pod tlakem.



- Systémy řízení hydraulického upínání.



- Modernizace linek: pokovování zinek/aluminium.



- Výstavba metalurgických provozů ve třetích zemích.



V.



Strojírenský a elektrotechnický průmysl



A. Strojírenství



- Výroba folií z umělé hmoty různých druhů.



- Chladící sklářské pece - float.



- Zařízení pro dopravování materiálů a jeřáby.



- Zařízení pro veřejné práce.



- Obráběcí stroje.



- Zařízení a přístroje pro měření.



- Kooperace na třetích trzích v oblasti velkých strojírenských celků.



B. Elektrotechnika



- Automatizace v oblasti vysokého a středního napětí.



- Výroba baterií.



C. Energetické strojírenství



Spolupráce na třetích trzích v oblasti zařízení pro tepelné elektrárny.



- Separátory pro turbiny na nasycenou páru a jaderné elektrárny.



- Kotle pro městské vytápění.



- Přečerpávací stanice plynu.



- Konstrukce nových linek plynovodu a modernizace existujících linek,

včetně spolupráce na třetích trzích.



D. Zařízení pro železnice



Možnosti spolupráce včetně třetích trhů v oblasti elektrického vybavení

pro lokomotivy.



E. Důlní zařízení



- Výroba hydraulických motorů pro důlní soupravy.



- Techniky vrtání.



- Elektrické vybavení automatismů pro důlní zařízení včetně třetích

trhů, jmenovitě pokud jde o těžební stroje a ventilační systémy.



F. Ostatní druhy strojírenského průmyslu



- Instalace dopravy pro středisko třídění poštovních zásilek.



- Zařízení pro zpracování kůže.



- Zařízení pro výrobu částí obuvi.



- Zařízení pro úpravu kosmetických výrobků.



- Zařízení pro výrobu nylonové příze.



VI.



Informatika, elektronika a spoje



- Informatika.



- Vysílače.



- Radarová technika.



- Systémy přenosu kabelem.



- Automatizace.



- Robotika.



- Vedení světelných vln.



- Telefonická komutace.



VII.



Ochrana životního prostředí



- Čerpadla a armatury.



- Přívod a úprava vody, čistící a čerpací stanice na třetích trzích.



- Hydraulika, motory pro ponorná čerpadla, hlubinná čerpadla s

vertikální osou, čerpadla na studenou vodu.



- Úprava pitné vody a odpadních vod včetně spolupráce na třetích

trzích.



VIII.



Zdravotnictví



- Automatizace diagnostiky.



- Renovace lázeňských provozů.



- Lineární urychlovače.



IX.



Stavebnictví



- Výstavba zdravotnických zařízení.



- Výstavba hotelů.



- Stavební techniky: architektonický beton, vibrace betonu, barvení

betonu.



- Výstavba metra pod povrchem a pod říčními toky.



- Ochrana a oprava prvků křemičitany.



- Možnosti využití perlitu.



- Materiály pro dokončovací práce.



- Prefabrikace potrubí a mostních elementů.