298/2003 Sb.



Vyhláška



ze dne 1. září 2003



o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích



Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o

veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární

zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení

§ 51a odst. 3 zákona:



§ 1



Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství^1)



a) požadavky na materiální a personální vybavení národní referenční

laboratoře a referenční laboratoře,



b) zaměření, organizaci a metody činnosti národních referenčních

laboratoří a referenčních laboratoří.



§ 2



(1) Národní referenční laboratoře jsou specializovaná odborná

pracoviště provádějící veterinární laboratorní a diagnostické činnosti

na vybraných úsecích této činnosti v oblastech



a) veterinární kontroly zdraví zvířat, prevence a zdolávání (tlumení)

nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,



b) dozoru nad zdravotní nezávadností živočišných produktů, krmiv a

vody,



c) monitoringu některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných

produktech, krmivech, vodě a prostředí.



(2) Referenční laboratoře provádějí veterinární laboratorní a

diagnostickou činnost na některých dalších úsecích této činnosti jak v

oblastech uvedených v odstavci 1, tak i v jiných oblastech veterinární

péče, pro něž nebyla schválena národní referenční laboratoř.



§ 3



(1) Národní referenční laboratoře jsou v souladu s požadavky práva

Evropských společenství schvalovány pro



a) jednotlivé nákazy a nemoci přenosné ze zvířat na člověka uvedené ve

zvláštním právním předpisu,^2) jakož i pro slintavku a kulhavku,

klasický mor prasat, mor koní, aviární influenzu, newcastleskou chorobu

drůbeže, nákazy ryb, nákazy mlžů a transmisivní spongiformní

encefalopatie (TSE),



b) analýzy a testování masa, masných výrobků, mléka, mléčných výrobků,

ryb, ostatních produktů rybolovu a výrobků z nich,



c) zjišťování jednotlivých reziduí nebo jejich skupin u zvířat, v

jejich exkrementech, tělních tekutinách a tkáních, v živočišných

produktech, krmivech, vodě a prostředí.



(2) Referenční laboratoře jsou schvalovány k provádění laboratorních

vyšetření se zřetelem k vývoji nákazové situace, výskytu reziduí v

živočišných produktech a dalším potřebám státního veterinárního dozoru.



§ 4



(1) Národní referenční laboratoře uvedené v § 3 odst. 1 písm. a) v

oboru své působnosti podle § 51a zákona



a) koordinují používaní diagnostických metod a standardů, optimalizují

a aktualizují tyto metody a standardy v závislosti na vývoji vědy a

techniky,



b) zpracovávají používané nebo nově zaváděné postupy do formy

standardních operačních postupů, zajišťují jejich akreditaci a

kontrolují jejich používání při provádění laboratorních vyšetření pro

potřeby státního veterinárního dozoru,



c) poskytují ostatním laboratořím odbornou a technickou pomoc a odborné

informace, kontrolují jejich odbornou úroveň a pomáhají jim při

zajišťování standardů a diagnostických činidel,



d) pravidelně organizují srovnávací testy pro jednotlivá vyšetření a

diagnostické metody a zúčastňují se mezinárodních srovnávacích testů

organizovaných příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie,

popřípadě dalšími institucemi,



e) potvrzují pozitivní výsledky vyšetření prováděných v ostatních

laboratořích a poskytují jim odbornou pomoc při identifikaci příslušné

nákazy. V případě sporných výsledků vydávají pro potřeby státního

veterinárního dozoru tzv. referenční výsledek,



f) identifikují a uchovávají izoláty původců příslušné nákazy,

pocházejících z potvrzených případů této nákazy,



g) spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie,

včetně spolupráce při školení a doškolování odborných pracovníků,



h) zpracovávají a předávají ostatním laboratořím odborné informace

získané od příslušných referenčních laboratoří Evropské unie, popřípadě

i z jiných zdrojů,



i) předkládají roční zprávy o své činnosti Ministerstvu zemědělství

(dále jen "ministerstvo") a Státní veterinární správě; tyto zprávy se

skládají z odborné a ekonomické části.



(2) Národní referenční laboratoře uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) v

oboru své působnosti vedle úkolů uvedených v odstavci 1 písm. d), h) a

i) zejména



a) koordinují a kontrolují činnost laboratoří, které provádějí analýzy

a testy uvedené zejména ve zvláštních právních předpisech, které

stanoví veterinární požadavky na maso, masné výrobky, mléko, mléčné

výrobky, ryby, ostatní produkty rybolovu a výrobky z nich, za účelem

kontroly dodržování chemických a mikrobiologických norem (standardů),



b) poskytují orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor odbornou

pomoc při organizaci systému kontroly zdravotní nezávadnosti

živočišných produktů.



(3) Národní referenční laboratoře uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) v

oboru své působnosti vedle úkolů uvedených v odstavci 1 písm. d), h) a

i)



a) koordinují a kontrolují činnost ostatních laboratoří odpovědných za

vyšetřování příslušných reziduí nebo skupin reziduí, zejména standardy

a metody vyšetřování pro jednotlivá rezidua nebo skupiny reziduí,



b) poskytují orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor odbornou

pomoc při sestavování plánu sledování některých látek a jejich reziduí

u zvířat, v živočišných produktech, krmivech, vodě a prostředí a při

hodnocení výsledků plnění tohoto plánu.



(4) Referenční laboratoře plní v oboru své působnosti úkoly uvedené v §

4, a to přiměřeně se zřetelem k zaměření, povaze a rozsahu své

činnosti; předkládají roční zprávy o své činnosti Státní veterinární

správě.



§ 5



(1) Ministerstvo schválí podle § 44 odst. 2 zákona státní ústav,

instituci, popřípadě jiné zařízení jako národní referenční laboratoř,

jestliže tento ústav, instituce nebo zařízení je oprávněn k provádění

příslušného druhu vyšetření a



a) má k tomu



1. odpovídající prostorové, přístrojové a materiální vybavení,



2. kvalifikovaný personál, vyškolený a dostatečně zkušený v provádění

používaných diagnostických nebo analytických metod a ve vyhodnocování

jejich výsledků,



3. technické a personální předpoklady pro řešení příslušných odborných

otázek na nejvyšší možné úrovni,



b) provádí v příslušném oboru rutinní laboratorní vyšetření na

dostatečném počtu vzorků ověřenými referenčními metodami a má

odpovídající kapacitu pro vyšetřování předpokládaného množství vzorků,



c) uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody, jakož i

vzájemnou výměnu odborných informací s pracovišti obdobného zaměření v

České republice i v zahraničí,



d) využívá možností zpracovávání a statistického vyhodnocování

výsledků, jakož i dálkového přenosu digitalizovaných údajů v rámci

informačních systémů ministerstva a Státní veterinární správy,



e) dodržuje pravidla ochrany informací a výsledků důvěrné povahy podle

zvláštního právního předpisu.^3)



(2) Nebyla-li pro příslušný úsek veterinární laboratorní a diagnostické

činnosti schválena národní referenční laboratoř, mohou být na základě

dohody využity služby kompetentní národní referenční laboratoře

některého členského státu Evropské unie.



(3) Žádost o schválení národní referenční laboratoře předkládá

ministerstvu fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem

laboratoře.



§ 6



(1) Státní veterinární správa schválí podle § 48 odst. 1 písm. e)

zákona státní veterinární ústav, veterinární instituci, popřípadě jiné

veterinární zařízení, oprávněné k provádění odpovídajícího druhu

vyšetření, jako referenční laboratoř, jestliže



a) má pro tuto činnost odpovídající prostorové, materiální, technické a

personální vybavení,



b) uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody a je zapojen do

informačního systému Státní veterinární správy.



(2) Žádost o schválení referenční laboratoře předkládá Státní

veterinární správě fyzická nebo právnická osoba, která je

provozovatelem laboratoře.



§ 7



(1) Ministerstvo uveřejňuje podle § 44 odst. 2 zákona schválené národní

referenční i referenční laboratoře ve Věstníku Ministerstva zemědělství

České republiky.



(2) Při určování výše prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na

činnost národní referenční laboratoře nebo referenční laboratoře se

přihlíží k rozsahu a náročnosti předpokládané činnosti této laboratoře

v příslušném kalendářním roce a ke zprávě o její činnosti v

předcházejícím kalendářním roce.



§ 8



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.



Ministr:



Ing. Palas v. r.



1) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17.12.1992 zavádějící všeobecná

opatření Společenství pro tlumení určitých nákaz zvířat, jakož i

specifická opatření ve vztahu k vezikulární chorobě prasat.



Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20.11.2000 stanovující zvláštní

ustanovení pro tlumení a eradikaci katarální horečky ovcí.



Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23.10.2001 zavádějící opatření

Společenství pro tlumení klasického moru prasat.



Směrnice Rady 85/511/EHS ze dne 18.11.1985 zavádějící opatření

Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky.



Směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19.5.1992 zavádějící opatření

Společenství pro tlumení influenzy ptáků.



Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14.7.1992 zavádějící opatření

Společenství pro tlumení newcastleské choroby (pseudomoru drůbeže).



Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29.4.1992 stanovující pravidla a

opatření pro tlumení moru koní.



Směrnice Rady 93/53/EHS ze dne 24.6.1993 zavádějící minimální opatření

Společenství pro tlumení určitých nákaz ryb.



Směrnice Rady 95/70/ES ze dne 22.12.1995 zavádějící minimální opatření

Společenství pro tlumení některých nemocí mlžů.



Směrnice Rady 92/117/EHS ze dne 17.12.1992 týkající se opatření na

ochranu proti určitým zoonózám a určitým původcům zoonóz u zvířat a v

produktech živočišného původu za účelem zabránit ohniskům infekce a

intoxikace způsobeným poživatinami.



Směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15.10.1990, která se týká veterinárních

podmínek, kterými se řídí obchodování s drůbeží a násadovými vejci

uvnitř Společenství a jejich dovozy z třetích zemí.



Směrnice Rady 92/46/EHS ze dne 16.6.1992 stanovující hygienické

předpisy pro výrobu a uvádění na trh syrového mléka, tepelně ošetřeného

mléka a mléčných výrobků.



Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29.4.1996, kterou se stanovují zásady

sledování některých látek a jejich reziduí u živých zvířat a ve

výrobcích živočišného původu a kterou se ruší směrnice 85/358/EHS a

86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS.



2) Přílohy č. 1 a 20 k vyhlášce č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro

předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.



3) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001

Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002

Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.