347/1919 Sb.



Nařízení



vlády republiky Československé



ze dne 21. června 1919,



jímž se provádí zákon ze dne 28. května 1919, čís. 299 Sb. z. a n., o

lidových soudech cenových.



Podle § 15 zákona ze dne 28. května 1919, čís. 299 Sb. z. a n.,

nařizuje se:



ODDÍL I.



O organisaci lidových soudů cenových.



§ 1.



Ustavení lidových soudů cenových.



K vůli ustavení se lidových soudů cenových obrátí se přednosta

okresního soudu na odborové organisace obchodníků a živnostníků,

zemědělců, dělníků, jakož i osob s pevným platem, nebo, není-li

takových odborových organisací některé skupiny, na organisace

politické, které zahrnují převážně příslušníky té které skupiny a

okresu, s výzvou, aby navrhly do týdne aspoň po 6 kandidátech,

náležejících té které skupině (z nich aspoň po 2 ženách ve skupině

dělníků a ve skupině osob s pevným platem). Nemá-li přednosta sám

příslušné znalosti těchto organisací, obrátí se nejkratší cestou se

žádostí za označení jich na příslušný politický úřad. Jestliže by

výjimečně nebylo v okresu odborových organisací hořejších skupin a tyto

také politicky nebyly organisovány, má právo jmenovací přednosta soudu,

kde vlastní znalosti okresu, za svědomitého výběru osob.



Jiné, než navržené osoby, může jmenovati přísedícími jen tehdy,

jestliže osoby navržené nevyhovují všeobecným podmínkám § 3, odst. 4.

zákona.



Pro nedostatek předepsaných vlastností nesmějí býti jmenovány

přísedícími osoby, jež pro odsouzení trestní nesmějí býti připuštěny ke

službě u soudu; zásadně pak nebuďtež pro nedostatek rozhledu životního

jmenovány osoby mladší 35 let.



Současně s jmenováním přísedících jmenuje přednosta své náhradníky ze

samosoudců, ustanovených u soudu okresního.



§ 2.



Kdy je soud obsazen řádně.



Lidový soud cenový je řádně obsazen (§ 477, č. 2 civ. ř. s.), jsou-li

dodrženy všeobecné podmínky § 3, odst. 2. a prvé části prvé věty odst.

3. zákona o lidových soudech cenových.



§ 3.



O vzetí do slibu.



Přísedící buďtež vzati do slibu při prvním služebním úkonu a budiž slib

vykonán dle této formule:



"Slibuji na svou čest, že budu svůj úřad jako přísedící lidového soudu

cenového konati svědomitě a nestranně a zachovávati zákony a úřední

tajemství."



Spolu budiž přísedící s náležitým výkladem právním upozorněn, že v této

své hodnosti je veřejným úředníkem po rozumu § 101, odst. 2. tr. z.,

rovněž pak buď upozorněn na důvody vyloučení a odmítnutí.

P



rotokol o slibu buď podepsán přednostou soudu a přísedícím a vzat ke

spisům presidiálním.



§ 4.



Kdo rozhoduje o vyloučení a odmítnutí.



O tom, jsou-li zde důvody vyloučení neb odmítnutí přísedícího,

rozhoduje předseda s konečnou platností.



§ 5.



Kdy může přísedící odmítnouti přijetí úřadu neb se jeho vzdáti.



Přísedící může odmítnouti přijetí úřadu nebo se jeho vzdáti, je-li stár

60 let nebo trpí-li vadou, zabraňující vykonávání úřadu. O přípustnosti

odmítnutí nebo vzdání se úřadu rozhoduje předseda s konečnou platností.



§ 6.



Kdy může býti přísedící zbaven úřadu.



Přísedící může býti zbaven úřadu:



1. jestliže nastanou neb vyjdou na jevo v jeho osobě okolnosti, jež by

byly vyloučily možnost jeho jmenování pro odsouzení trestní,



2. dopustí-li se hrubého porušení úředních povinností, a jmenovitě

opětně se bez řádné omluvy nedostaví k soudu,



3. jestliže následkem změny životního povolání vystoupí z té skupiny,

za níž byl povolán.



O zbavení úřadu rozhoduje předseda a je na jeho rozhodnutí přípustnou

stížnost do 14 dnů na sborový soud první instance. Rozhodnutí toto je

konečným.



§ 7.



Následky zanedbání úředních povinností přísedícími.



Přísedící, kteří bez dostatečné omluvy nedostaví se k líčení nebo

smírnému jednání, nebo jinak se vzdalují svých úředních povinností,

buďtež napomenuti a opakuje-li se to, potrestáni pořádkovou pokutou do

400 K pro každý případ, jakož i odsouzeni k náhradě útrat.



Při dodatečné omluvě může býti odsouzení zcela neb částečně prominuto.



Proti pořádkové pokutě a odsouzení k náhradě útrat lze podati stížnost

na sborový soud první instance, jenž rozhoduje konečně.



Ohledně dobývání pokut platí ustanovení jednacího řádu soudního,

ohledně užití předpis § 220 c. ř. s.



§ 8.



Uveřejnění jeden přísedících.



Jména a bydliště přísedících buďte veřejně vyhlášena na desce soudní a

v úředním listě okresního hejtmanství.



§ 9.



Tvoření senátů a rozvrh práce.



Předseda utvoří, hledě k § 8 zákona, senáty trvalé, a to po 2 senátech

tříčlenných a po 2 senátech pětičlenných. Senáty tyto buďtež obsazeny

tak, aby v jednom senátě byli zastoupeni vždy zemědělci a ve druhém

živnostníci a obchodníci. Předseda může být společný. Spolu pak určí

náhradníky, kteří mají nastoupiti, jestliže by některého z přísedících

něco zašlo. Při stanovení pořadu, v jakém mají přísedící konati úřad,

má předseda dbáti náležitě odůvodněného přání přísedících. K tomu cíli

mohou býti přísedící vyzváni, aby označili předsedovi ty dny příštích

14 dnů, kdy by súčastnění se úředního jednání bylo jim nemožným nebo

spojeno se značnými obtížemi.



Od stanoveného pořadu budiž se odchýleno jen tehdy, jde-li o sezení

mimořádné, musí-li býti jednání prováděno před týmž senátem, nemůže-li

se některý z přísedících dostaviti, je-li odmítnut nebo vyloučen.



Přísedící buďtež vyrozumíváni o sezeních sdělením listiny, obsahující

rozvrh práce. Jde-li o sezení mimořádná, buďtež vyrozuměni doručením

pozvánky. Podobně buďtež zvlášť vyrozuměni náhradníci, když nastal

případ náhrady, a to případně telegramem, telefonem a podobně.



Nemůže-li se přísedící dostaviti včas, má to ihned předsedovi sděliti,

a to tak časně, aby náhrada mohla býti zjednána. Změnu bytu jsou

povinni přísedící ohlásiti předsedovi do 3 dnů.



ODDÍL II.



Řád lidových soudů cenových.



§ 10.



Zásady všeobecné.



Pro úřadování lidových soudů cenových platí obdobně předpisy jednacího

řádu pro soudy první a druhé instance z 5. května 1897, č. 112 ř. z., s

příslušnými doplňky a změnami, pokud v tomto nařízení není ustanoveno

něco jiného, nebo pokud odchylná nařízení zákona o lidových soudech

cenových tomu nepřekážejí, aby bylo šetřeno shora uvedeného jednacího

řádu soudního.



Podobně platí také ustanovení zákona o organisaci soudů ze dne 27.

listopadu 1896, č. 217 ř. z., a to §§ 56, 79, 87 až 90.



§ 11.



O kancelářském personálu lidových soudů cenových.



Kancelářské práce těchto soudů buďtež obstarávány personálem okresního

soudu, jehož přednosta je předsedou.



§ 12.



Místnosti pro lidové soudy cenové.



Místnosti potřebné poskytne okresní soud.



§ 13.



Hražení nákladů na lidové soudy cenové.



Náklady na lidové soudy cenové jdou na řád správy soudní. K vůli úhradě

nákladů těch buď případně soudům přiměřeně zvýšena záloha úřední.



§ 14.



O rejstřících.



U lidového soudu cenového buďte vedeny tyto rejstříky:



Lc pro rozepře podle vzorce rejstříku C pro soudy civilní. Rubrika pátá

buď přepsána: spory do 1000 K, rubrika šestá: spory do 5000 K, rubrika

sedmá: ostatní spory. Ostatní rubriky zůstávají. K tomu buď použito

dosavadních formulářů pro rejstřík C.



Nl (rejstřík sběrný) pro všechny věci, které nenáležejí do rejstříku Lc

nebo do journalu presidiálního, podle vzorce č. 33 j. ř.



V rubrice pro poznámky v rejstříku Nl buď uvedeno, kdy byl přeplatek

složen, s bližším označením deposita.



Pro věci správy soudní, které se týkají lidových soudů cenových, budiž

veden journal presidiální podle vzorců č. 11 jed. ř. s.



§ 15.



O vedení rejstříku Lc.



Pro vedení rejstříku Lc platí předpisy §§ 226, 227 a 256 jed. ř. s.



Ty případy, ve kterých řízení na konci roku ještě odpočívá, buďte

pokládány za vyřízené posledním dnem roku. Jestliže by v řízení bylo

později opět pokračováno, budiž žaloba zapsána pod novým číslem

rejstříkovým.



§ 16.



O vedení rejstříku Nl.



Rejstřík sběrný Nl budiž veden dle předpisů § 245 a 246 jed. ř.



Oba rejstříky Lc a Nl buďtež vedeny společně pro všechny senáty.



§ 17.



Seznamy jmen.



K rejstříku Lc a Nl buďte vedeny seznamy jmen a v nich uvedena jména

stran a spisové značky. Seznam jmen k rejstříku Lc budiž veden podle

jména žalobce i jména žalovaného. Seznam jeden k rejstříku Nl buď veden

podle jména toho, kdo žádá za určení výše přeplatku nebo kdo jiné

podání učinil.



K presidiálnímu journalu buďtež založeny dva seznamy, a to jeden podle

jmen účastníků a druhý podle předmětu podání.



O vedení těchto seznamů platí jinak předpisy § 254, odst. 1. a 4. a §

255, odst. 1., 2., 5. a 6. jed. ř. s.



§ 18.



Jak je rozlišiti spisy několika senátů.



Spisy různých senátů buďtež opatřeny značkou spisovou, k níž buď

připojena římská číslice senátu, jemuž ta která věc bude přidělena.

Tato římská číslice buď zapsána také v rejstříku do rubriky poznámkové.



§ 19.



Používání vzorců.



Ze vzorců zavedených jednacím řádem soudním buďte u lidových soudů

cenových používány vzorce č. 11, 13 až 17, 17 a, 18, 19, 53, 60, 63 až

66, 66 a, 67, 67 a, 71, 74, 74 a, 75, 75 a, 76 až 80, 88 a 93, ze

vzorců pak civilního řádu soudního buďtež užívány obdobně všechny ony,

které se vztahují na řízení u soudů okresních a pokud jde o poradní a

jednací protokoly, na řízení sborových soudů I. instance.



§ 20.



Podatelna lidového soudu cenového.



Podatelna soudu okresního s příslušnými záznamnými knihami slouží i

účelům lidového soudu cenového.



§ 21.



Výroční výkazy.



Výroční výkazy buďtež sdělány dle připojeného formuláře a platí o nich

obdobná ustanovení §§ 394 až 396 jed. ř. s.



ODDÍL III.



Činnost lidových soudů cenových.



§ 22.



Rozsah příslušnosti těchto soudů.



Lidové soudy cenové musí dbáti své příslušnosti z moci úřední. Smluvení

se o příslušnosti lidového soudu cenového pro vymáhání přeplatku

vyššího 10.000 K není vyloučeno.



Pokud by spory již zahájené u řádných soudů měly za předmět i něco

jiného než vrácení přeplatků, budiž ze sporu část žaloby, týkající se

nároku na vrácení přeplatku vyloučena a odstoupena lidovému soudu

cenovému.



V rejstříku soudním buď přerušení řízení označeno jako jinaký výsledek

(§ 227, č. 6 jed. ř.), a je-li tím u procesního soudu věc skončena, buď

odškrtnuta (§ 221, odst. 3. jed. ř.), a postoupení spisů lidovému soudu

cenovému buď vyznačeno v rubrice poznámkové (§ 221, odst. 4. jed. ř.).



§ 23.



Náležitosti žalob.



Co se tkne náležitosti žalob u lidových soudů cenových, platí předpisy

civilního řádu soudního.



§ 24.



O poradě a hlasování.



Porada a hlasování dějí se tajně.



O hlasování platí obdobně §§ 9 až 14 jur. normy.



§ 25.



O vyhotovování nálezů a usnesení a opravných prostředcích.



Nálezy lidových soudů cenových buďte vynášeny jménem republiky

Československé, a platí o vyhotovení jich ustanovení civilního řádu

soudního o rozsudcích (§ 417 civ. ř. s.) s odchylkou tou, že stručné

vylíčení děje má se pojati do odůvodnění nálezu.



Usnesení uvedená v § 13 buďtež vyhotovována tak, jako jiná usnesení

spor zakončující.



Proti usnesením takovým je dána stížnost dle zásad § 9 zákona o

přípustnosti opravných prostředků.



§ 26.



O ukládání k soudu a o cenných zásilkách lidovým soudům cenovým.



Lidové soudy cenové jsou oprávněny přijímati toliko ty věci ukládané k

soudu, které jsou ve spojení s rozepří, patřící k příslušnosti lidového

soudu cenového.



Pro úkony spojené s takovýmito věcmi ukládanými k soudu a s cennými

zásilkami, přiděluje se lidovému soudu cenovému ten úřad schovací

(berní), který je schovacím úřadem pro okresní soud (civilní), v jehož

obvodu lidový soud cenový má své sídlo. O tom, jak se provádí ukládání

u lidového soudu cenového, jak se věci uložené vydávají a súčtují a

jakým způsobem se provádí dozor, platí předpisy, které jsou rozhodny

pro deposita náležející k soudu okresnímu.



O zásilkách došlých uzavřeně nebo poukázaných lidovému soudu cenovému,

platí předpisy, které platí pro soudy vůbec.



§ 27.



Rozvržení přeplatků.



Rozvržení přeplatků, složených u lidového soudu cenového dle §§ 11

zákona, staň se hned po dojití a budiž ku zaslání příslušných obnosů

ministerstvu sociální péče použito složních lístků, jež buďtež

vyžádány, spolu s uvědoměním na zadní straně složenky. Krom toho staň

se uvědomění zvláštním přípisem.



§ 28.



Ukončení činnosti lidových soudů cenových.



Působnost lidových soudů cenových v rozepřích končí, když jsou všechny

věci u nich zahájené, pravoplatně skončeny. Pokud by šlo o věci jen v

klidu nechané, budiž strana žalující koncem roku vyzvána, aby se

vyjádřila, zdali se se stranou vyrovnala, nebo nároku zřekla a ve sporu

pokračovati nemíní. K docílení řádného zakončení věcí u lidového soudu

cenového zahájených může předseda třeba opětně volati strany na pokus o

smír.



O zakončení činnosti lidového soudu cenového v rozepřích budiž podána

zpráva nadřízenému sborovému soudu I. instance. Koncem roku podejtež

sborové soudy výkaz vrchnímu zemskému soudu, u kterých soudů činnost

lidových soudů cenových byla skončena, a vrchní zemské soudy podejtež o

tom do 1. února každého roku zprávu ministerstvu spravedlnosti.



§ 29.



O rouchu úředním.



Nařízení ministerstva práv ze dne 9. srpna 1897, č. 187 ř. z., kterým

bylo zavedeno pro soudce a soudce laiky úřední roucho, neplatí pro

lidové soudy cenové.



ODDÍL IV.



Provedení amnestie.



§ 30.



Dle § 13 zákona o lidových soudech cenových budiž rozeznáváno, byl-li v

čas, kdy zákon nabyl účinnosti, rozsudek již vynesen nebo nebyl, a

jestliže do té doby byl vynesen, zdali jde o přečin nebo přestupek.



Při rozsudcích do té doby již vynesených, ať jde o přečiny nebo

přestupky, dlužno rozlišovati, zdali bylo rozsudkem uznáno na trest na

svobodě ne delší 7 dní, po případě na pokutu do 1000 K, nebo na trest

vyšší.



Tam, kde byl uložen trest delší než 7 dní nebo pokuta vyšší než 1000 K,

je nabytí beztrestnosti vyloučeno.



Jde-li o přestupky, o nichž rozsudek do dne působnosti zákona o

lidových soudech cenových dosud vynesen nebyl, buď řízení přerušeno bez

ohledu na výši trestu, na kterou by snad mohlo býti uznáno, a buďtež

provedeny jen důkazy, jichž je nezbytně třeba a jež by později

provedeny býti nemohly.



Jde-li však o přečiny, o nichž rozsudek dosud není vynesen, budiž

pokračováno v řízení až do pravoplatného rozsudku.



Tam, kde rozsudek byl již vynesen, jakož i kde dosud vynesen nebyl, ale

obviněný byl již vyslechnut, poučí jej trestní soud pokud možno

nejdříve o podmínkách stanovených pro nabytí beztrestnosti dle § 13.



Nebyl-li obviněný dosud vyslechnut, staniž se poučení to při prvním

zodpovědném výslechu.



Obviněný pak do dalších 14 dnů musí se vykázati o tom, co podniknul,

aby nabyl této beztrestnosti, buď že se jedná u lidového soudu cenového

o žalobě proti němu podané, nebo, že podal žádost po rozumu § 13, odst.

4. zákona, nebo, že se soudně nebo mimosoudně vyrovnal. Soud pak zjistí

z moci úřední dotazem u lidového soudu cenového nebo jiným vhodným

způsobem, zda podmínky beztrestnosti byly splněny.



Nastane-li klid řízení u lidového soudu cenového, budiž o tom trestní

soud zpraven a ten pak vyzve obviněného, aby se vykázal do 14 dnů, že

se mimosoudně vyrovnal, jinak že se bude v řízení pokračovati a

případný trest že bude vykonán.



Bude-li zjištěno, že podmínky beztrestnosti nebyly splněny, bude trest

uložený rozsudkem vykonán. V přestupcích budiž pokračováno v řízení,

kde bylo přerušeno. Zjistí-li soud, že podmínky beztrestnosti byly

splněny v trestním řízení o přestupcích, o nichž rozsudek dosud vynesen

nebyl, předloží spisy státnímu zastupitelství, které přezkoumá, zdali

podmínky byly splněny a v kladném případě návrh na potrestání odvolá.

Na to budiž řízení trestní zastaveno.



Byl-li v trestním řízení o přestupcích vynesen rozsudek znějící na

trest na svobodě ne vyšší 7 dní nebo na pokutu ne vyšší 1000 K,

rozsudek nebudiž vykonán a budiž vyznačeno, že nastala beztrestnost, to

jest prominutí trestu, v trestním lístku příslušného státního

zastupitelství, jakož i v rejstříku.



Jde-li o přečin, budiž výkon trestu po vynesení rozsudku a zjištění, že

ostatní podmínky beztrestnosti byly splněny, odložen na dobu 3 let od

vrácení přeplatku.



Evidence případů těch budiž vedena zvláštním seznamem, jenž obsahuje:

číslo běžné, jméno odsouzeného, číslo jednací, označení deliktu, výše

trestu, den vrácení přeplatku, den, jímž končí tříletá lhůta a

poznámka.



V této poznámce budiž pak zapsáno nové odsouzení pro trestní čin soudně

trestný dle císařského nařízení ze dne 24. března 1917, č. 131 ř. z.,

nebo dle zákonů a nařízení, kterými snad nařízení to bude nahraženo

nebo doplněno, a to s označením soudu a čísla jednacího rozsudku, dále

pak budiž zde zaneseno nařízení výkonu trestu nebo nařízení výmazu z

rejstříku a ze záznamu pro splnění podmínek beztrestnosti. V posledním

případě budiž případ v seznamu vyškrtnut.



Kdykoliv soud při nějakém úředním jednání zjistí, že podmínečně

amnestovaný dopustil se nějakého činu trestního dle právě citovaného

císařského nařízení nebo zákonů a nařízení je nahražujících a

doplňujících, nařídí výkon trestu i před uplynutím tříleté lhůty.



K vůli evidenci případného nového odsouzení a urychlení výkonu trestu

vyžádejtež si soudy v případech označených v seznamu každoročně koncem

roku trestní lístky. To pak se staň bezpodmínečně i tehdy, než má býti

některý případ po uplynutí tříleté lhůty z rejstříku a seznamu vymazán.



Do seznamu buďtež pojaty i případy odsouzení pro trestní čin proti

předpisům, jimiž bylo zakázáno neb obmezeno zcizení předmětů potřeby, o

jichž předražení právě šlo.



Současně s přerušením a zastavením řízení soudního buď o tom vyrozuměn

příslušný úřad politický s uvedením i osob nabyvatelů, pokud v řízení

trestním byly zjištěny. Vyrozumění to staniž se i lidovým soudem

cenovým, jestliže řízení trestní nebylo ještě nikde zahájeno.



Švehla v. r.,



v zastoupení ministerského předsedy.



Dr. Rašín v. r.



Staněk v. r.



Klofáč v. r.



Dr. Stránský v. r.



Dr. Zahradník v. r.



Dr. Vrbenský v. r.



Habrman v. r.



Dr. Soukup v. r.