62/1974 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 29. března 1974
o Smlouvě o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní
hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí
Rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 7.
prosince 1970 byla přijata Smlouva o zákazu umisťování jaderných zbraní
a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho
podzemí.
Jménem Československé socialistické republiky byla Smlouva podepsána v
Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 11. února 1971.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas dne 8. října 1971 Federální shromáždění
Československé socialistické republiky a president republiky ji
ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u depozitářů Smlouvy,
vlády Spojených států amerických a vlády Velké Británie, dne 11. ledna
1972.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku X odstavce 3 dnem
18. května 1972 a tímto dnem vstoupila rovněž v platnost pro
Československou socialistickou republiku.
Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
SMLOUVA
o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení
na dně moří a oceánů a v jeho podzemí
Smluvní státy této Smlouvy,
uznávajíce společný zájem lidstva na pokroku v průzkumu a využívání dna
moří a oceánů pro mírové účely,
berouce v úvahu, že zabránění závodům v jaderném zbrojení na dně moří a
oceánů slouží zájmům zachování světového míru, snižuje mezinárodní
napětí a posiluje přátelské vztahy mezi státy,
přesvědčeny o tom, že tato Smlouva je krokem na cestě k vyloučení dna
moří a oceánů i jeho podzemí ze závodů ve zbrojení,
přesvědčeny o tom, že tato Smlouva je krokem ke smlouvě o všeobecném a
úplném odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou a
odhodlány pokračovat za tím účelem v jednáních,
přesvědčeny o tom, že tato Smlouva přispěje k realizaci cílů a zásad
Charty Organizace spojených národů způsobem slučujícím se se zásadami
mezinárodního práva a neporušujícím svobodu volného moře,
dohodly se na tomto:
Čl.I
1. Smluvní státy této Smlouvy se zavazují neinstalovat a nerozmisťovat
na dně moří a oceánů, jakož i v jeho podzemí, mimo vnější hranici pásma
mořského dna definovaného v článku II, jakékoliv jaderné zbraně nebo
jakékoliv jiné druhy zbraní hromadného ničení, jakož i stavby,
odpalovací zařízení a jakékoliv jiné objekty zvláště určené pro
skladování, zkoušení nebo používání takových zbraní.
(2) Závazky obsažené v odstavci 1 tohoto článku platí rovněž o pásmu
mořského dna, o němž je zmínka v témže odstavci s výjimkou toho, že v
mezích takového pásma mořského dna se tyto závazky nevztahují ani na
pobřežní stát, ani na mořské dno pod jeho pobřežními vodami.
(3) Smluvní státy této Smlouvy se zavazují nepomáhat, nepodporovat a
nevybízet kterýkoliv jiný stát k uskutečňování činnosti uvedené v
odstavci 1 tohoto článku a neúčastnit se jakýmkoli jiným způsobem
takové činnosti.
Čl.II
Pro účely této Smlouvy se vnější hranice pásma mořského dna uvedená v
článku I shoduje s dvanáctimílovou vnější hranicí pásma zmíněnou v
části II Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, jež byla
podepsána 29. dubna 1958 v Ženevě, a bude měřena v souladu s
ustanoveními oddílu II, části I této Úmluvy a v souladu s mezinárodním
právem.
Čl.III
1. Každý smluvní stát této Smlouvy má v zájmu dosažení cílů a
dodržování ustanovení této Smlouvy právo kontrolovat pozorováním
činnost jiných smluvních států této Smlouvy na dně moří a oceánů, jakož
i v jeho podzemí mimo hranici pásma uvedeného v článku I za podmínky,
že toto pozorování nebude překážet takové činnosti.
2. Zůstanou-li po takovém pozorování opodstatněné pochybnosti o plnění
závazků převzatých na základě této Smlouvy, pak se smluvní stát této
Smlouvy, jež má tyto pochybnosti, konzultuje se smluvním státem
odpovědným za činnost vyvolávající tyto pochybnosti za účelem jejich
odstranění. Pokud pochybnosti zůstávají i nadále, pak smluvní stát,
jenž má tyto pochybnosti, informuje ostatní smluvní státy a
zainteresované strany spolupracují na takových dalších kontrolních
opatřeních, o nichž může být dosaženo dohody, včetně příslušné inspekce
objektů, staveb, instalací a jiných zařízení, u nichž lze opodstatněně
předpokládat, že budou takového druhu, jaký je uveden v článku I.
Takových konzultací a takové spolupráce se mají právo zúčastnit smluvní
státy nacházející se v oblasti takové činnosti, včetně kteréhokoliv
pobřežního státu a kteréhokoliv jiného účastníka Smlouvy, který o to
požádá. Po dokončení dalších kontrolních opatření rozešle smluvní stát,
který dal k těmto opatřením podnět, příslušnou zprávu ostatním smluvním
státům.
3. Není-li možné pozorováním objektu, stavby, instalace nebo jiného
zařízení identifikovat stát odpovědný za činnost vyvolávající
opodstatněné pochybnosti, pak smluvní stát, jež má tyto pochybnosti,
uvědomí a obrátí se s příslušnými dotazy na smluvní státy v oblasti
takové činnosti, jakož i na kterýkoliv jiný smluvní stát. Bude-li
těmito dotazy zjištěno, že odpovědnost za takovou činnost má určitý
smluvní stát, pak se tento smluvní stát konzultuje a spolupracuje s
jinými smluvními státy, jak je ustanoveno v odstavci 2 tohoto článku.
Nelze-li pomocí těchto dotazů identifikovaný stát odpovědný za takovou
činnost, pak dotazující se smluvní stát může přistoupit k dalším
kontrolním opatřením, včetně inspekce, přičemž tento stát pozve k
účasti smluvní státy v oblasti takové činnosti, včetně kteréhokoliv
pobřežního státu, jakož i jiného smluvního státu přejícího si
spolupracovat.
4. Pokud konzultace a spolupráce stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto
článku neodstranily pochybnosti týkající se uvedené činnosti a nadále
zůstávají závažné pochybnosti, pokud jde o plnění závazků převzatých na
základě této Smlouvy, pak smluvní stát může v souladu s ustanoveními
Charty Organizace spojených národů postoupit záležitost Radě
bezpečnosti, která může podniknout kroky v souladu s Chartou.
5. Kontrola na základě tohoto článku může být prováděna kterýmkoliv
smluvním státem jeho vlastními prostředky nebo za úplné či částečné
podpory kteréhokoliv jiného smluvního státu, anebo prostřednictvím
příslušných mezinárodních opatření v rámci Organizace spojených národů
a v souladu s její Chartou.
6. Kontrolní činnost na základě této Smlouvy nesmí překážet činnosti
jiných smluvních států a musí být prováděna s patřičným ohledem na
práva uznaná podle mezinárodního práva, včetně svobody volného moře a
práv pobřežních států, pokud jde o průzkum a využití jejich pevninské
mělčiny.
Čl.IV
Nic v této Smlouvě nemá být interpretováno tak, aby podporovalo nebo
prejudikovalo stanovisko kteréhokoliv smluvního státu vůči existujícím
mezinárodním úmluvám, včetně Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu
přilehlém z roku 1958 nebo vůči právům či pretenzím, které může takový
smluvní stát uplatňovat, anebo vůči uznání nebo neuznání práv či nároků
uplatňovaných kterýmkoliv jiným státem ve vztahu k jeho pobřežním
vodám, zahrnujícím mimo jiné pobřežní vody a pásma přilehlá, nebo ve
vztahu ke dnu moří a oceánů, včetně pevninské mělčiny.
Čl.V
Účastníci této Smlouvy se zavazují, že budou v duchu vůle pokračovat v
jednáních o dalších opatřeních v oblasti v oblasti odzbrojení s cílem
zabránit závodům ve zbrojení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí.
Čl.VI
Kterýkoliv smluvní stát může navrhnout změny v této Smlouvě. Pro každý
smluvní stát, jenž změny přijme, vstupují v platnost, jakmile budou
přijaty většinou smluvních států této Smlouvy, a poté pro každý
zbývající smluvní stát dnem, kdy tyto změny přijme.
Čl.VII
Po pěti letech od vstupu této Smlouvy v platnost bude v Ženevě
(Švýcarsko) uspořádána konference smluvních států Smlouvy, aby
posoudila účinnost této Smlouvy s cílem ujistit se, že zásady preambule
a ustanovení této Smlouvy jsou plněny. Toto přezkoumání vezme v úvahu
jakýkoliv relevantní technologický rozvoj. Tato konference rozhodne v
souladu s názory většiny těch smluvních stran, které se jí zúčastní,zda
a kdy bude svolána další konference.
Čl.VIII
Každý smluvní stát této Smlouvy má při výkonu své státní svrchovanosti
právo odstoupit od Smlouvy, jestliže rozhodne, že mimořádné okolnosti
související s obsahem této Smlouvy ohrozily svrchované zájmy jeho země.
O svém odstoupení uvědomí tři měsíce předem všechny ostatní smluvní
státy této Smlouvy a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů.
Takové sdělení musí obsahovat prohlášení o mimořádných okolnostech, o
kterých tento stát soudí, že ohrozily jeho svrchované zájmy.
Čl.IX
Ustanovení této smlouvy se v žádném případě nedotýkají závazků
převzatých smluvními státy této Smlouvy na základě mezinárodních dohod
o zřízení pásem bez jaderných zbraní.
Čl.X
1. Tato Smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoliv stát,
který nepodepíše tuto Smlouvu před jejím vstupem v platnost podle
odstavce 3 tohoto článku, může k ní kdykoliv přistoupit.
2. Tato Smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly.
Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu
sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké
Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které se
určují za depozitární vlády.
3. Tato Smlouva vstoupí v platnost dnem uložení ratifikačních listin
dvaadvaceti vládami, včetně vlád určených za depozitární vlády této
Smlouvy.
4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou
uloženy po vstupu této Smlouvy v platnost, nabude Smlouva platnosti
dnem uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přístupu.
5. Depozitární vlády neprodleně uvědomí vlády všech signatárních a
přistupujících států o datu každého podpisu, o datu uložení každé
ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, o datu této Smlouvy v
platnost, jakož i o jiných sděleních, která obdrží.
6. Tato Smlouva bude zaregistrována depozitárními vládami podle článku
102 Charty Organizace spojených národů.
Čl.XI
Tato Smlouva, jejíž ruský, anglický, francouzský, španělský a čínský
text jsou stejně autentické, bude uložena v archívech depozitárních
vlád. Náležitě ověřené kopie této Smlouvy budou depozitárními vládami
předány vládám všech států, které Smlouvu podepsaly nebo k ní
přistoupily.
Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli řádným způsobem
zmocněni, tuto Smlouvu podepsali.
Dáno v trojím vyhotovení ve městech Moskvě Londýně a Washingtoně dne
jedenáctého února roku tisícího devítistého sedmdesátého prvního.