62/1974 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 29. března 1974



o Smlouvě o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní

hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí



Rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 7.

prosince 1970 byla přijata Smlouva o zákazu umisťování jaderných zbraní

a jiných zbraní hromadného ničení na dně moří a oceánů a v jeho

podzemí.



Jménem Československé socialistické republiky byla Smlouva podepsána v

Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 11. února 1971.



Se Smlouvou vyslovilo souhlas dne 8. října 1971 Federální shromáždění

Československé socialistické republiky a president republiky ji

ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u depozitářů Smlouvy,

vlády Spojených států amerických a vlády Velké Británie, dne 11. ledna

1972.



Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku X odstavce 3 dnem

18. května 1972 a tímto dnem vstoupila rovněž v platnost pro

Československou socialistickou republiku.



Český překlad Smlouvy se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



SMLOUVA



o zákazu umisťování jaderných zbraní a jiných zbraní hromadného ničení

na dně moří a oceánů a v jeho podzemí



Smluvní státy této Smlouvy,



uznávajíce společný zájem lidstva na pokroku v průzkumu a využívání dna

moří a oceánů pro mírové účely,



berouce v úvahu, že zabránění závodům v jaderném zbrojení na dně moří a

oceánů slouží zájmům zachování světového míru, snižuje mezinárodní

napětí a posiluje přátelské vztahy mezi státy,



přesvědčeny o tom, že tato Smlouva je krokem na cestě k vyloučení dna

moří a oceánů i jeho podzemí ze závodů ve zbrojení,



přesvědčeny o tom, že tato Smlouva je krokem ke smlouvě o všeobecném a

úplném odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou a

odhodlány pokračovat za tím účelem v jednáních,



přesvědčeny o tom, že tato Smlouva přispěje k realizaci cílů a zásad

Charty Organizace spojených národů způsobem slučujícím se se zásadami

mezinárodního práva a neporušujícím svobodu volného moře,



dohodly se na tomto:



Čl.I



1. Smluvní státy této Smlouvy se zavazují neinstalovat a nerozmisťovat

na dně moří a oceánů, jakož i v jeho podzemí, mimo vnější hranici pásma

mořského dna definovaného v článku II, jakékoliv jaderné zbraně nebo

jakékoliv jiné druhy zbraní hromadného ničení, jakož i stavby,

odpalovací zařízení a jakékoliv jiné objekty zvláště určené pro

skladování, zkoušení nebo používání takových zbraní.



(2) Závazky obsažené v odstavci 1 tohoto článku platí rovněž o pásmu

mořského dna, o němž je zmínka v témže odstavci s výjimkou toho, že v

mezích takového pásma mořského dna se tyto závazky nevztahují ani na

pobřežní stát, ani na mořské dno pod jeho pobřežními vodami.



(3) Smluvní státy této Smlouvy se zavazují nepomáhat, nepodporovat a

nevybízet kterýkoliv jiný stát k uskutečňování činnosti uvedené v

odstavci 1 tohoto článku a neúčastnit se jakýmkoli jiným způsobem

takové činnosti.



Čl.II



Pro účely této Smlouvy se vnější hranice pásma mořského dna uvedená v

článku I shoduje s dvanáctimílovou vnější hranicí pásma zmíněnou v

části II Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, jež byla

podepsána 29. dubna 1958 v Ženevě, a bude měřena v souladu s

ustanoveními oddílu II, části I této Úmluvy a v souladu s mezinárodním

právem.



Čl.III



1. Každý smluvní stát této Smlouvy má v zájmu dosažení cílů a

dodržování ustanovení této Smlouvy právo kontrolovat pozorováním

činnost jiných smluvních států této Smlouvy na dně moří a oceánů, jakož

i v jeho podzemí mimo hranici pásma uvedeného v článku I za podmínky,

že toto pozorování nebude překážet takové činnosti.



2. Zůstanou-li po takovém pozorování opodstatněné pochybnosti o plnění

závazků převzatých na základě této Smlouvy, pak se smluvní stát této

Smlouvy, jež má tyto pochybnosti, konzultuje se smluvním státem

odpovědným za činnost vyvolávající tyto pochybnosti za účelem jejich

odstranění. Pokud pochybnosti zůstávají i nadále, pak smluvní stát,

jenž má tyto pochybnosti, informuje ostatní smluvní státy a

zainteresované strany spolupracují na takových dalších kontrolních

opatřeních, o nichž může být dosaženo dohody, včetně příslušné inspekce

objektů, staveb, instalací a jiných zařízení, u nichž lze opodstatněně

předpokládat, že budou takového druhu, jaký je uveden v článku I.

Takových konzultací a takové spolupráce se mají právo zúčastnit smluvní

státy nacházející se v oblasti takové činnosti, včetně kteréhokoliv

pobřežního státu a kteréhokoliv jiného účastníka Smlouvy, který o to

požádá. Po dokončení dalších kontrolních opatření rozešle smluvní stát,

který dal k těmto opatřením podnět, příslušnou zprávu ostatním smluvním

státům.



3. Není-li možné pozorováním objektu, stavby, instalace nebo jiného

zařízení identifikovat stát odpovědný za činnost vyvolávající

opodstatněné pochybnosti, pak smluvní stát, jež má tyto pochybnosti,

uvědomí a obrátí se s příslušnými dotazy na smluvní státy v oblasti

takové činnosti, jakož i na kterýkoliv jiný smluvní stát. Bude-li

těmito dotazy zjištěno, že odpovědnost za takovou činnost má určitý

smluvní stát, pak se tento smluvní stát konzultuje a spolupracuje s

jinými smluvními státy, jak je ustanoveno v odstavci 2 tohoto článku.

Nelze-li pomocí těchto dotazů identifikovaný stát odpovědný za takovou

činnost, pak dotazující se smluvní stát může přistoupit k dalším

kontrolním opatřením, včetně inspekce, přičemž tento stát pozve k

účasti smluvní státy v oblasti takové činnosti, včetně kteréhokoliv

pobřežního státu, jakož i jiného smluvního státu přejícího si

spolupracovat.



4. Pokud konzultace a spolupráce stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto

článku neodstranily pochybnosti týkající se uvedené činnosti a nadále

zůstávají závažné pochybnosti, pokud jde o plnění závazků převzatých na

základě této Smlouvy, pak smluvní stát může v souladu s ustanoveními

Charty Organizace spojených národů postoupit záležitost Radě

bezpečnosti, která může podniknout kroky v souladu s Chartou.



5. Kontrola na základě tohoto článku může být prováděna kterýmkoliv

smluvním státem jeho vlastními prostředky nebo za úplné či částečné

podpory kteréhokoliv jiného smluvního státu, anebo prostřednictvím

příslušných mezinárodních opatření v rámci Organizace spojených národů

a v souladu s její Chartou.



6. Kontrolní činnost na základě této Smlouvy nesmí překážet činnosti

jiných smluvních států a musí být prováděna s patřičným ohledem na

práva uznaná podle mezinárodního práva, včetně svobody volného moře a

práv pobřežních států, pokud jde o průzkum a využití jejich pevninské

mělčiny.



Čl.IV



Nic v této Smlouvě nemá být interpretováno tak, aby podporovalo nebo

prejudikovalo stanovisko kteréhokoliv smluvního státu vůči existujícím

mezinárodním úmluvám, včetně Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu

přilehlém z roku 1958 nebo vůči právům či pretenzím, které může takový

smluvní stát uplatňovat, anebo vůči uznání nebo neuznání práv či nároků

uplatňovaných kterýmkoliv jiným státem ve vztahu k jeho pobřežním

vodám, zahrnujícím mimo jiné pobřežní vody a pásma přilehlá, nebo ve

vztahu ke dnu moří a oceánů, včetně pevninské mělčiny.



Čl.V



Účastníci této Smlouvy se zavazují, že budou v duchu vůle pokračovat v

jednáních o dalších opatřeních v oblasti v oblasti odzbrojení s cílem

zabránit závodům ve zbrojení na dně moří a oceánů a v jeho podzemí.



Čl.VI



Kterýkoliv smluvní stát může navrhnout změny v této Smlouvě. Pro každý

smluvní stát, jenž změny přijme, vstupují v platnost, jakmile budou

přijaty většinou smluvních států této Smlouvy, a poté pro každý

zbývající smluvní stát dnem, kdy tyto změny přijme.



Čl.VII



Po pěti letech od vstupu této Smlouvy v platnost bude v Ženevě

(Švýcarsko) uspořádána konference smluvních států Smlouvy, aby

posoudila účinnost této Smlouvy s cílem ujistit se, že zásady preambule

a ustanovení této Smlouvy jsou plněny. Toto přezkoumání vezme v úvahu

jakýkoliv relevantní technologický rozvoj. Tato konference rozhodne v

souladu s názory většiny těch smluvních stran, které se jí zúčastní,zda

a kdy bude svolána další konference.



Čl.VIII



Každý smluvní stát této Smlouvy má při výkonu své státní svrchovanosti

právo odstoupit od Smlouvy, jestliže rozhodne, že mimořádné okolnosti

související s obsahem této Smlouvy ohrozily svrchované zájmy jeho země.

O svém odstoupení uvědomí tři měsíce předem všechny ostatní smluvní

státy této Smlouvy a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů.

Takové sdělení musí obsahovat prohlášení o mimořádných okolnostech, o

kterých tento stát soudí, že ohrozily jeho svrchované zájmy.



Čl.IX



Ustanovení této smlouvy se v žádném případě nedotýkají závazků

převzatých smluvními státy této Smlouvy na základě mezinárodních dohod

o zřízení pásem bez jaderných zbraní.



Čl.X



1. Tato Smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoliv stát,

který nepodepíše tuto Smlouvu před jejím vstupem v platnost podle

odstavce 3 tohoto článku, může k ní kdykoliv přistoupit.



2. Tato Smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly.

Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu

sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké

Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které se

určují za depozitární vlády.



3. Tato Smlouva vstoupí v platnost dnem uložení ratifikačních listin

dvaadvaceti vládami, včetně vlád určených za depozitární vlády této

Smlouvy.



4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou

uloženy po vstupu této Smlouvy v platnost, nabude Smlouva platnosti

dnem uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přístupu.



5. Depozitární vlády neprodleně uvědomí vlády všech signatárních a

přistupujících států o datu každého podpisu, o datu uložení každé

ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, o datu této Smlouvy v

platnost, jakož i o jiných sděleních, která obdrží.



6. Tato Smlouva bude zaregistrována depozitárními vládami podle článku

102 Charty Organizace spojených národů.



Čl.XI



Tato Smlouva, jejíž ruský, anglický, francouzský, španělský a čínský

text jsou stejně autentické, bude uložena v archívech depozitárních

vlád. Náležitě ověřené kopie této Smlouvy budou depozitárními vládami

předány vládám všech států, které Smlouvu podepsaly nebo k ní

přistoupily.



Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli řádným způsobem

zmocněni, tuto Smlouvu podepsali.



Dáno v trojím vyhotovení ve městech Moskvě Londýně a Washingtoně dne

jedenáctého února roku tisícího devítistého sedmdesátého prvního.