25/1978 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 14. února 1978
o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Německou
demokratickou republikou o spolupráci na společných státních hranicích
a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách
Dne 8. září 1976 byla v Berlíně podepsána Smlouva mezi Československou
socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o
spolupráci na společných státních hranicích a o vzájemné pomoci v
hraničních otázkách.
Se Smlouvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé
socialistické republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 12. září 1977.
Podle svého článku 34 Smlouva vstoupila v platnost dnem 12. září 1977.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Chňoupek v.r.
SMLOUVA
mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou
republikou o spolupráci na společných státních hranicích a o vzájemné
pomoci v hraničních otázkách
Československá socialistická republika a Německá demokratická republika
se v duchu Deklarace o upevňování přátelství a prohlubování bratrské
spolupráce mezi Komunistickou stranou Československa a Jednotnou
socialistickou stranou Německa a mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou ze dne 17. října 1974 s
cílem dále prohlubovat svou spolupráci na společných státních hranicích
dohodly uzavřít tuto Smlouvu.
K tomuto účelu jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky
generálmajora Karla Kropáčka,
náměstka ministra vnitra Československé socialistické republiky,
Státní rada Německé demokratické republiky
generálporučíka Ericha Petera,
náměstka ministra národní obrany a velitele Pohraničních vojsk Německé
demokratické republiky,
kteří se po výměně svých plných mocí, které shledali v dobré a náležité
formě, dohodli takto:
Část I
Jmenování hraničních zmocněnců a jejich pravomoc
Čl.1
K plnění úkolů vyplývajících z této Smlouvy zřídí příslušné orgány
každé smluvní strany hlavního hraničního zmocněnce, jakož i zástupce
hlavního pohraničního zmocněnce, hraniční zmocněnce, zástupce
hraničních zmocněnců a pomocníky hraničních zmocněnců.
Čl.2
(1) Osoby uvedené v článku 1 jmenují:
1. vláda - hlavního hraničního zmocněnců
2. příslušný ministr - zástupce hlavního hraničního zmocněnce a
hraniční zmocněnce;
3. hlavní hraniční zmocněnec - zástupce hraničních zmocněnců;
4. příslušný hraniční zmocněnec - pomocníky hraničního zmocněnce.
(2) Vlády smluvních stran se vzájemně diplomatickou cestou informují o
jmenování hlavních hraničních zmocněnců do 30 dnů po vstupu Smlouvy v
platnost.
(3) Hlavní hraniční zmocněnci a hraniční zmocněnci jsou oprávněni
přizvat experty.
Čl.3
(1) Hlavní hraniční zmocněnci, jakož i jejich zástupci, hraniční
zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci obdrží k výkonu svých funkcí
plné moci vyhotovené v českém nebo slovenském a německém jazyce. Vzory
těchto plných mocí jsou uvedeny v příloze 1 až 5.
(2) Plné moci vystavují:
1. pro hlavního hraničního zmocněnce předseda vlády;
2. pro zástupce hlavního hraničního zmocněnce, hraniční zmocněnce a
jejich zástupce a pomocníky ty osoby, které je jmenovaly podle článku 2
odst. 1.
Čl.4
(1) Hlavní hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly:
1. stanoví zásady součinnosti orgánů ochrany státních hranic k
provádění opatření na společných státních hranicích (dále jen "státní
hranice");
2. vyhodnocují účinnost ochrany státních hranic, stav a údržbu
hraničních znaků, projednávají závažné události na státních hranicích a
stanoví společná opatření ke zvýšení bezpečnosti a pořádku na státních
hranicích;
3. řídí a koordinují činnost hraničních zmocněnců;
4. projednávají záležitosti, které nemohli vyřešit hraniční zmocněnci
nebo které přesahují jejich pravomoc;
5. postupují záležitosti, které nemohli vyřešit nebo které přesahují
jejich pravomoc, k projednání diplomatickou cestou.
(2) Ustanovení odstavce 1 bod 5 nevylučují, aby na hlavní hraniční
zmocněnce byly přeneseny k řešení otázky, které byly projednávány
diplomatickou cestou.
Čl.5
(1) Hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly:
1. vyhodnocují pravidelně situaci na státních hranicích, koordinují
použití sil a prostředků ochrany státních hranic a zajišťují výměnu
informací mezi orgány ochrany státních hranic;
2. stanoví společná opatření k zajištění bezpečnosti a pořádku na
státních hranicích včetně takových, která jsou nezbytná k provádění
hospodářsko-technických prací na státních hranicích;
3. zajišťují překračování státních hranic záchrannými jednotkami a
pomocnými družstvy při živelních pohromách, haváriích nebo jiných
nouzových situacích, jakož i při jejich společných cvičeních;
4. kontrolují stav vyznačení státních hranic.
(2) Hraniční zmocněnci prošetřují, projednávají a v rozsahu své
působnosti rozhodují zejména v těchto případech:
1. při narušení státních hranic osobami;
2. při jednání nebo události v blízkosti státních hranic, které vedly k
usmrcení nebo ublížení na zdraví osob, popřípadě k zničení nebo
poškození věcí na státním území druhé smluvní strany;
3. při poškození, zničení nebo neoprávněném přemístění hraničních
znaků;
4. při škodách, které vznikly v důsledku porušení pořádku na státních
hranicích;
5. při nálezu věcí nebo zvířat, které se ocitly na státním území druhé
smluvní strany;
6. při neoprávněné výměně předmětů přes státní hranice;
7. při jiných událostech na státních hranicích, k jejichž řešení není
třeba rozhodnutí hlavního hraničního zmocněnce nebo diplomatickou
cestou.
(3) Hraniční zmocněnci plní kromě toho úkoly, které pro ně vyplývají z
jiných dohod uzavřených mezi příslušnými orgány smluvních stran.
(4) Hraniční zmocněnci jsou povinni okamžitě se vzájemně informovat o
situaci a událostech, které mohou ohrozit bezpečnost a pořádek na
státních hranicích.
(5) O zahájení a ukončení opatření příslušných orgánů se hraniční
zmocněnci neodkladně informují:
1. při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových situacích,
které mohou mít následky na státním území druhé smluvní strany;
2. při výskytu přenosných nemocí a nákaz u osob nebo zvířat a při
výskytu polních nebo lesních škůdců v blízkosti státních hranic;
3. při zjištění oleje nebo jiných škodlivých látek v hraničních vodách
nebo ve vodách v blízkosti státních hranic, pokud mohou mít následky na
státním území druhé smluvní strany;
4. při znečištění ovzduší v blízkosti státních hranic, pokud může
vyvolat bezprostřední nebezpečí pro zdraví osob, pro zvířata nebo
rostliny na státním území druhé smluvní strany;
5. při dočasném uzavření hraničních přechodů nebo omezení překračování
státních hranic.
Výměna informací diplomatickou cestou tím není dotčena.
(6) Hraniční zmocněnci postupují záležitosti, které nemohli vyřešit
nebo které přesahují jejich pravomoc, hlavním hraničním zmocněncům.
(7) Ustanovení tohoto článku nevylučují, aby na hraniční zmocněnce byly
přeneseny k řešení otázky, které byly projednávány hlavními hraničními
zmocněnci nebo diplomatickou cestou.
Čl.6
Zástupci hlavních hraničních zmocněnců a zástupci hraničních zmocněnců
mají v rozsahu úkolů na ně přenesených stejná práva a povinnosti jako
osoby, které zastupují.
Čl.7
(1) Pomocníci hraničních zmocněnců plní úkoly, které jim ukládají
hraniční zmocněnci nebo jejich zástupci.
(2) Hraniční zmocněnci obou smluvních stran společně určují rozsah
úkolů ukládaných pomocníkům.
Část II
Bezpečnost a pořádek na státních hranicích
Čl.8
(1) Hraniční zmocněnci smluvních stran spolupracují při zabránění
narušování státních hranic, při stíhání a zadržení osob, které se
pokoušejí neoprávněně překročit státní hranice nebo které státní
hranice neoprávněně překročily (dále jen "narušitelé") a při
prošetřování jiných případů porušení právních předpisů upravujících
bezpečnost a pořádek na státních hranicích.
(2) Vedou-li stopy narušitele na státní území druhé smluvní strany,
předá ihned stíhající orgán orgánu ochrany státních hranic druhé
smluvní strany všechny nutné údaje, aby umožnil další stíhání.
(3) Bezprostřední stíhání narušitele přes státní hranice na státním
území druhé smluvní strany smějí vést pouze orgány ochrany státních
hranic se souhlasem hraničního zmocněnce druhé smluvní strany. Bez
tohoto souhlasu se může vést bezprostřední stíhání jedině tehdy,
jestliže prodlení by mělo za následek únik narušitele. Bezprostřední
stíhání je přípustné pouze výjimečně v nezbytných případech a jen do
místa, kde se stíhající orgán setká s příslušnými orgány druhé smluvní
strany, maximálně však do hloubky 5 km státního území druhé smluvní
strany. Bezprostřední stíhání v obcích není přípustné.
(4) Při bezprostředním stíhání na státním území druhé smluvní strany je
možno použít služebních psů a služebních vozidel.
(5) Za bezprostřední stíhání se považují případy, kdy stíhaný je v
dohledu stíhajícího orgánu nebo jde-li služební pes po pachové stopě.
(6) Během bezprostředního stíhání na státním území druhé smluvní strany
je dovoleno použít zbraně jedině v případě nutné obrany. Vstup do budov
je nepřípustný. Stíhající orgán je oprávněn zjistit, zda zadržený
narušitel nemá u sebe zbraň nebo jiné předměty, kterých by mohl použít
proti stíhajícímu orgánu, a zbraň nebo předměty zajistit.
(7) Narušitel zadržený při bezprostředním stíhání na státním území
druhé smluvní strany se předá neprodleně spolu s předměty zajištěnými
při bezprostředním stíhání a zadržení orgánům ochrany státních hranic
té smluvní strany, na jejímž státním území byl zadržen. Pro další
postup platí článek 9.
Čl.9
(1) Osoby, které byly zadrženy pro úmyslné neoprávněné překročení
státních hranic, předá hraniční zmocněnec hraničnímu zmocněnci druhé
smluvní strany. Předání se provádí podle právních předpisů smluvní
strany, na jejímž státním území byly osoby zadrženy, a to do 48 hodin
od zadržení. Zároveň se předají předměty a platební prostředky, které
osoby při zadržení měly u sebe, jestliže tyto předměty a platební
prostředky jsou vyváženy ze státního území druhé smluvní strany.
Platební prostředky smluvní strany, na jejímž státním území byly osoby
zadrženy, se nepředávají, jestliže se jednoznačně zjistí, že tyto
platební prostředky byly získány nezákonnou cestou.
(2) Zadržené osoby se nepředávají, jsou-li státními občany smluvní
strany, na jejímž státním území byly zadrženy.
(3) Osoby zadržené podle odstavce 1 se nepředávají, jestliže příslušné
vyšetřovací orgány učiní pro neoprávněné překročení státních hranic
nebo pro podezření ze spáchání dalších trestných činů jiné rozhodnutí.
V tomto případě se použije ustanovení platné smluvní úpravy mezi
smluvními stranami o vzájemné právní pomoci v trestních věcech.
(4) Hraničního zmocněnce druhé smluvní strany je nutno v každém případě
ihned informovat o zadržení pro neoprávněné překročení státních hranic,
i když nedojde k předání.
Čl.10
(1) Osoby, které byly zadrženy pro neúmyslné neoprávněné překročení
státních hranic se předají neprodleně hraničnímu zmocněnci smluvní
strany, z jejíhož státního území přišly. Pokud jde o předměty a
platební prostředky, které osoby měly při zadržení u sebe, postupuje se
obdobně podle článku 9 odst. 1.
(2) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 státními občany smluvní strany,
na jejímž státním území byly zadrženy, mohou příslušné orgány této
smluvní strany rozhodnout v dohodě s příslušnými orgány druhé smluvní
strany o neprodleném návratu těchto osob na státní území druhé smluvní
strany.
(3) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 podezřelé ze spáchání trestných
činů na státním území smluvní strany, na kterém byly zadrženy, použije
se obdobně ustanovení článku 9 odst. 3 a 4.
Čl.11
Hraniční zmocněnec jedné smluvní strany může odmítnout nebo odložit
převzetí osob uvedených v článku 9 nebo 10, přičemž zároveň uvede
důvody odmítnutí nebo odložení převzetí.
Čl.12
Zvířata nebo věci, které se ocitly na státním území druhé smluvní
strany, mohou být vráceny se souhlasem hraničních zmocněnců.
Čl.13
(1) Hraniční zmocněnci společně prošetřují škody způsobené narušením
pořádku na státních hranicích. Toto prošetřování zahrnuje shromažďování
a zajišťování důkazů, jakož i jejich předání příslušným orgánům.
(2) Hraniční zmocněnci mohou objasnit škody nepatrného rozsahu spolu s
původem škody a poškozeným po jejich oboustranném souhlasu na místě.
Tyto případy škod se nepředávají orgánům příslušným pro řešení náhrady
škody, jestliže z protokolu pořízeného hraničními zmocněnci je zřejmé,
že poškozený nemá žádné další požadavky.
(3) O způsobu náhrady škody se dohodnou hraniční zmocněnci nebo jiné
příslušné orgány podle platných předpisů o platebním styku mezi
smluvními stranami, pokud škoda nebyla nahrazena jiným způsobem.
(4) Rozhodnutí hraničních zmocněnců v případech uvedených v odstavci 2
nevylučují možnost uplatňovat nároky u soudu.
Čl.14
Prošetřování, která provádějí podle této Smlouvy hraniční zmocněnci,
nemají charakter úkonů prováděných vyšetřovacími orgány.
Čl.16
Smluvní strany budou provádět hospodářské práce v blízkosti státních
hranic tak, aby nebyly poškozovány zájmy druhé smluvní strany a aby byl
brán zřetel na bezpečnost a pořádek na státních hranicích.
Čl.17
Při honech je zakázáno střílet přes státní hranice a pronásledovat zvěř
na státním území druhé smluvní strany.
Čl.17
Rybolov v hraničních vodách je dovolen od břehu až po hraniční čáru, a
to pouze od východu do západu slunce.
Čl.18
Hraniční zmocněnci smluvních stran se vzájemně informují o
připravovaných slavnostech na státních hranicích a stanoví potřebná
bezpečnostní opatření s tím souvisící.
Čl.19
Provoz na hraničních přechodech a privilegovaná přímá železniční
doprava, jakož i spolupráce příslušných orgánů obou smluvních stran při
společných kontrolách osob překračujících státní hranice a nákladů
přepravovaných přes státní hranice nejsou touto Smlouvou dotčeny.
Čl.20
(1) Silnice a cesty, po nichž probíhají státní hranice, popřípadě které
vedou zcela nebo zčásti na státním území jedné smluvní strany a které
jsou na základě místní situace používány občany obou smluvních stran,
budou příslušné orgány smluvních stran udržovat tak, aby vyhovovaly
potřebám dopravy.
(2) Příslušné orgány smluvních stran informují hlavní hraniční
zmocněnce o plánovaných opatřeních k údržbě silnic a cest podle
odstavce 1.
(3) Občané smluvních stran používající silnic a cest uvedených v
odstavci 1 nepotřebují doklady, jichž je jinak třeba k překročení
státních hranic a podléhají právním předpisům smluvní strany, jejímiž
jsou státními občany.
(4) Seznam silnic a cest uvedených v odstavci 1 schválí vlády smluvních
stran.
Část III
Překračování státních hranic
Čl.21
(1) Hlavní hraniční zmocněnci, jejich zástupci, jakož i hraniční
zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci mohou v souvislosti s plněním
svých úkolů překračovat státní hranice na základě svých plných mocí.
(2) Experti, jejichž přítomnost je při plnění úkolů potřebná,
překračují státní hranice pouze v přítomnosti jedné z osob uvedených v
odstavci 1.
Čl.22
(1) Osoby uvedené v článku 21 jsou při přechodu státních hranic a během
pobytu na státním území druhé smluvní strany osvobozeny v souvislosti s
plněním úkolů vyplývajících z této Smlouvy od celní prohlídky, jakož i
od dovozních a vývozních omezení, od cla a jiných poplatků, pokud jde o
jejich služební dokumenty, dopravní prostředky a jiné předměty určené
pro jejich služební činnost a nezbytnou osobní potřebu.
(2) Osoby uvedené v článku 21 mohou za pobytu na státním území druhé
smluvní strany nosit služební stejnokroj a služební zbraň. Při plnění
na tomto státním území požívají práva osobní nedotknutelnosti; jejich
dopravní prostředky a služební dokumenty jsou rovněž nedotknutelné.
Druhá smluvní strana poskytne těmto osobám na jejich žádost potřebnou
pomoc, zejména poskytnutím dopravních prostředků, ubytování a spojení s
jejich vlastními orgány.
Čl.23
(1) Osoby, které jsou na základě dohod příslušných orgánů smluvních
stran pověřeny vyměřováním, vyznačováním a údržbou státních hranic,
pracemi na dopravních nebo jiných technických zařízeních, pracemi na
mostech, vodohospodářskými opatřeními, regulačními pracemi na
hraničních vodách, vyměřovacími pracemi, údržbou a kontrolou veřejných
zařízení a pracemi na překladových nádražích nebo jinými pracemi v
blízkosti státních hranic na území druhé smluvní strany, musí mít
hraniční průkaz.
(2) Za účelem provádění prací uvedených v odstavci 1 je možno
překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody po dohodě s
příslušným hraničním zmocněncem.
(3) Hraniční průkaz opravňuje k provádění prací na státním území druhé
smluvní strany až do hloubky 5 km, je-li to nutné, může být tato
vzdálenost se souhlasem hraničních zmocněnců obou smluvních stran
prodloužena.
(4) Osobám, které za účelem provádění prací překročily státní hranice
mimo hraniční přechody, je pobyt na státním území druhé smluvní strany
dovolen zásadně jen od východu do západu slunce. Mají-li být práce
vykonávány v noci, je třeba včas o tom informovat hraniční zmocněnce a
ve zvláště naléhavých případech místní orgány ochrany státních hranic
obou smluvních stran. Tato informace se nepodává u zaměstnanců, kteří
vykonávají služby ve dne i v noci k zajištění provozu na překladových
nádražích.
Čl.24
(1) Osoby uvedené v článku 23 odst. 1 jsou oprávněny bezcelně dovážet a
vyvážet na a ze státního území druhé smluvní strany materiál, dopravní
prostředky a pracovní nářadí potřebné k provádění jim svěřených prací.
Trvají-li práce několik dní, mohou být tyto předměty ponechány se
souhlasem příslušných orgánů této smluvní stany na pracovišti.
(2) Příslušné orgány smluvních stran společně stanoví zásady pro
osvobození od celních poplatků a omezení, která platí při překročení
státních hranic pro osoby uvedené v článku 23 odst. 1.
Čl.25
(1) Příslušníci orgánů pasové a celní kontroly, zaměstnanci
železničních správ a zaměstnanci dalších organizací, smluvních stran
podílejících se na kontrole, odbavování a zajišťování provozu na
hraničních přechodech mohou překračovat státní hranice za účelem výkonu
své funkce na základě hraničních průkazů.
(2) Pro osoby uvedené v odstavci 1 neplatí omezení uvedená v článku 23
odst. 3 a 4.
Čl.26
Hlavní hraniční zmocněnci společně stanoví potřebná opatření, která
musí příslušné orgány smluvních stran dodržovat při provádění
hospodářsko-technických prací, které přetínají státní hranice. Za tím
účelem jsou tyto orgány povinny včas seznámit hlavního hraničního
zmocněnce s plánovanými opatřeními.
Čl.27
Hraniční zmocněnci smluvních stran jsou oprávněni povolit po vzájemné
dohodě překročení státních hranic mimo hraniční přechody i v jiných
jednotlivých případech.
Čl.28
Stanovení vzorků a vystavování hraničních průkazů se provádí podle
vnitrostátních předpisů smluvních stran. Příslušné orgány smluvních
stran si vzájemně vymění vzory hraničních průkazů.
Čl.29
(1) Při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových situacích v
blízkosti státních hranic mohou příslušné orgány jedné smluvní strany
požádat prostřednictvím hraničních zmocněnců o poskytnutí pomoci
příslušné orgány druhé smluvní strany. Hrozí-li nebezpečí z prodlení
nebo vyplývá-li to z jiných dohod, mohou příslušné orgány jedné smluvní
strany požádat o poskytnutí pomoci příslušné orgány druhé smluvní
strany přímo; příslušné orgány smluvní strany o tom neprodleně
informují hraničního zmocněnce.
(2) Za účelem poskytnutí pomoci podle odstavce 1 mohou záchranné
jednotky a pomocná družstva, jakož i lékaři a jiní zdravotničtí
pracovníci překračovat státní hranice s osobním průkazem a zdržovat se
na státním území druhé smluvní strany po dobu potřebnou k poskytnutí
pomoci.
(3) Překročení státních hranic v případech uvedených v odstavci 1 se
může uskutečnit na hraničních přechodech nebo na jiných k tomu účelu
dohodnutých místech.
(4) Přivezené materiály, přístroje, nářadí, dopravní a spojovací
prostředky, kterých je třeba k poskytnutí pomoci, jakž i předměty
osobní potřeby osob uvedených v odstavci 2 jsou osvobozeny od cla.
Přístroje, nářadí, dopravní a spojovací prostředky, jakož i
nespotřebované materiály se zase odvezou zpět.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se užije obdobně i pro provádění
společných cvičení.
Čl.30
(1) Při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových situacích
mohou osoby překračovat státní hranice na kterémkoli místě a v
kteroukoli dobu, může-li se tím odvrátit nebezpečí újmy na jejich
zdraví nebo na zdraví jiných osob.
(2) Návrat osob uvedených v odstavci 1 zajišťují hraniční zmocněnci
smluvních stran.
Čl.31
(1) Výlohy vzniklé poskytnutím pomoci v případech podle článků 29 a 30
hradí ta smluvní strana, která požádala o pomoc nebo jejímž státním
občanům byla pomoc poskytnuta.
(2) K těmto výlohám patří zvláště náhrada škody při smrti nebo újmě na
zdraví osoby poskytující pomoc, jakož i náhrada za ztrátu nebo
poškození předmětů nebo nářadí.
(3) Nárok osob, které poskytly pomoc, na náhradu škody a její výše se
stanoví podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž státním území
žijí.
(4) Výlohy a náhrady podle odstavců 1 až 3 budou zaplaceny podle
platných předpisů o platebním styku mezi smluvními stranami.
Čl.32
Osoby, které se zúčastňují v blízkosti státních hranic masových
shromáždění nebo slavností pořádaných společně státními orgány nebo
společenskými organizacemi obou smluvních stran, překračují státní
hranice podle zásad schválených před jejich konáním hlavními hraničními
zmocněnci.
Část IV
Závěrečná ustanovení
Čl.33
(1) K provádění této Smlouvy sjednají příslušné ústřední orgány
smluvních stran odpovídající dohody.
(2) Přílohy této Smlouvy mohou být měněny dohodou příslušných
ústředních orgánů smluvních stran.
Čl.34
Tato Smlouva vyžaduje ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny
ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se uskuteční v Praze.
Čl.35
Tato Smlouva se sjednává na dobu deseti let. Její platnost se
prodlužuje vždy o pět let, pokud ji jedna ze smluvních stran nejpozději
šest měsíců před uplynutím příslušné doby platnosti nevypoví.
Čl.36
Dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva, pozbývají platnosti:
1. Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Německé
demokratické republiky o hraničních zmocněncích ze dne 22. září 1956;
2. Úmluva mezi vládou Československé republiky a vládou německé
demokratické republiky o pomoci při živelních pohromách ze dne 6. října
1956 ve znění změn článku II provedených výměnou nót ze dne 28. května
1963.
Tato Smlouva byla sepsána dne 8. září 1976 v Berlíně ve dvojím
vyhotovení, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají
stejnou platnost.
Na důkaz toho zmocněnci tuto Smlouvu podepsali a opatřili ji svými
pečetěmi
Za
Československou socialistickou
republiku:
Kropáček v.r.
Za
Německou demokratickou
republiku:
Peter v.r.
Příl.1
(strana 1) (strana 2) (strana 3)
Plná moc (stejné znění
č. ........... Vláda v jazyce německém)
Československé socialistické
republiky
jmenovala
.................................
služební hodnost, jméno, příjmení
(fotografie)
hlavním hraničním zmocněncem
pro státní hranice mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou.
(razítko) Jmenovaný je zplnomocněn vykonávat svou činnost
podle Smlouvy mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou
o spolupráci na společných státních hranicích a
o vzájemné pomoci v hraničních otázkách od .....
........................ a má na základě této
plné moci právo překračovat státní hranice mezi
Československou socialistickou republikou a
Německou demokratickou republikou.
....................
podpis držitele
Praha, dne ............... 19........
Předseda vlády ČSSR
Příl.2
(strana 1) (strana 2) (strana 3)
Plná moc (stejné znění
č. ........... Ministr................. v jazyce německém)
Československé socialistické
republiky
jmenoval
.................................
služební hodnost, jméno, příjmení
(fotografie)
zástupcem hlavního hraničního zmocněnce
pro státní hranice mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou.
(razítko) Jmenovaný je zplnomocněn vykonávat svou činnost
podle Smlouvy mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou
o spolupráci na společných státních hranicích a
o vzájemné pomoci v hraničních otázkách od .....
........................ a má na základě této
plné moci právo překračovat státní hranice mezi
Československou socialistickou republikou a
Německou demokratickou republikou.
....................
podpis držitele
Praha, dne ............... 19........
Ministr..............................
Příl.3
(strana 1) (strana 2) (strana 3)
Plná moc (stejné znění
č. ........... Ministr................. v jazyce německém)
Československé socialistické
republiky
jmenoval
.................................
služební hodnost, jméno, příjmení
hraničním zmocněncem
v prostoru ................... státních hranic
mezi Československou socialistickou republikou
a Německou demokratickou republikou.
(fotografie) Jmenovaný je zplnomocněn vykonávat svou činnost
podle Smlouvy mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou
o spolupráci na společných státních hranicích a
o vzájemné pomoci v hraničních otázkách od .....
(razítko) ........................ a má na základě této
plné moci právo překračovat státní hranice mezi
Československou socialistickou republikou a
Německou demokratickou republikou mezi hraničním
znakem č. ....... a hraničním znakem č. .......
....................
podpis držitele
Praha, dne ............... 19........
Ministr..............................
Příl.4
(strana 1) (strana 2) (strana 3)
Plná moc (stejné znění
č. ........... Hlavní hraniční zmocněnec v jazyce německém)
Československé socialistické
republiky
jmenoval
.................................
služební hodnost, jméno, příjmení
zástupcem hraničního zmocněnce
v prostoru ................... státních hranic
mezi Československou socialistickou republikou
a Německou demokratickou republikou.
(fotografie) Jmenovaný je zplnomocněn vykonávat svou činnost
podle Smlouvy mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou
o spolupráci na společných státních hranicích a
o vzájemné pomoci v hraničních otázkách od .....
(razítko) ........................ a má na základě této
plné moci právo překračovat státní hranice mezi
Československou socialistickou republikou a
Německou demokratickou republikou mezi hraničním
znakem č. ....... a hraničním znakem č. .......
....................
podpis držitele
Praha, dne ............... 19........
Hlavní hraniční zmocněnec
Příl.5
(strana 1) (strana 2) (strana 3)
Plná moc (stejné znění
č. ........... Hraniční zmocněnec v jazyce německém)
Československé socialistické
republiky
jmenoval
.................................
služební hodnost, jméno, příjmení
pomocníkem hraničního zmocněnce
v prostoru ................... státních hranic
mezi Československou socialistickou republikou
a Německou demokratickou republikou.
(fotografie) Jmenovaný je zplnomocněn vykonávat svou činnost
podle Smlouvy mezi Československou socialistickou
republikou a Německou demokratickou republikou
o spolupráci na společných státních hranicích a
o vzájemné pomoci v hraničních otázkách od .....
(razítko) ........................ a má na základě této
plné moci právo překračovat státní hranice mezi
Československou socialistickou republikou a
Německou demokratickou republikou mezi hraničním
znakem č. ....... a hraničním znakem č. .......
....................
podpis držitele
Praha, dne ............... 19........
Hraniční zmocněnec
