260/1920 Sb.
Zákon
ze dne 9. dubna 1920
o úpravě uhelného hospodářství.
Změna: 296/1921 Sb.
Změna: 1/1924 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto
zákoně:
Část I.
Úprava uhelného hospodářství.
§ 1.
Úprava hospodaření uhlím, v území republiky Československé vytěženým
nebo tam dovezeným, náleží ministerstvu veřejných prací v dohodě se
zúčastněnými ministerstvy.
§ 2.
Uhlím se rozumí ve smyslu zákona veškeré druhy uhlí kamenného, hnědého
a veškeré druhy paliva z nich vyrobeného (koks, kaumacit, brikety,
bulety a j.).
§ 3.
Veškeré v území republiky Československé těžené uhlí a zásoby jeho u
výroben, dále uhlí z ciziny dovážené jest pod závěrou. Závěra má ten
účinek, že s tímto uhlím není dovoleno nakládati bez poukazu orgánů,
kterým náleží úprava hospodaření uhlím.
Ze závěry jsou vyňaty zásoby uhlí u spotřebitelů, získané na základě
řádného přídělu, pak uhlí, které potřebuje důlní podnik pro vlastní
účely k dobývání, třídění a nakládání uvnitř důlního podniku, a uhlí,
které se poskytuje zřízencům a osazenstvu dolů jako deputát pro jejich
vlastní domácí potřebu k topení.
§ 4.
Závěra zaniká dodávkou uhlí spotřebiteli, jemuž bylo řádně přiděleno.
§ 5.
Ministr veřejných prací stanoví v dohodě s ministrem financí a s
ministrem průmyslu, obchodu a živností, vyslechnuv uhelnou radu,
nejvyšší prodejné ceny uhlí loko závod, které se veřejně vyhlásí v
úředních novinách, vyhláškami při uhelných výborech a na závodech.
§ 6.
Ministr veřejných prací může v dohodě s ministry vnitra, financí,
průmyslu, obchodu a živností nařídit obcím, aby stanovily cenu uhlí v
drobném prodeji, vyslechnuvše obchodníky uhlím, při čemž musí se říditi
cenami, stanovenými podle § 5.
§ 7.
Ministerstvo veřejných prací upravuje v dohodě se zúčastněnými
ministerstvy hospodářství uhelné buď přímo nebo pomocí podřízených a
poradních orgánů.
Orgány takovými jsou: uhelná rada, uhelné inspektoráty a uhelné výbory.
§ 8.
Uhelná rada čítá:
8 zástupců hornických podnikatelů,
6 zástupců hornických dělníků,
2 zástupce hornických zřízenců,
3 zástupce obchodníků uhlím,
4 zástupce průmyslových podniků,
2 zástupce průmyslových dělníků,
2 zástupce zemědělství,
1 zástupce živnostnictva,
2 zástupce drah,
2 zástupce spotřebitelů otopného uhlí, a
po 1 odborníku hornického provozu uhelného, chemického probádání uhlí a
používání uhlí.
Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností a ministerstvo financí
vysílají stálé přísedící do uhelné rady.
§ 9.
Členy uhelné rady kromě zástupců drah a ministerstev, jež určí dotyční
ministři, jmenuje ministr veřejných prací, vyžádav si předem návrhy
revírních rad, příslušných korporací, odborových organisací a svazů, v
dohodě se zúčastněnými ministry.
Při jmenování členů uhelné rady jest dbáti toho, aby byly zastoupeny
podle možnosti všechny části říše.
Za každého člena ustanoví se náhradník, jenž jej zastupuje, zašlo-li ho
něco. Doplňování uhelné rady děje se podle stejných pravidel.
§ 10.
Uhelná rada sídlí v Praze.
Funkční doba členů trvá tři roky.
Výlohy uhelné rady nese ministerstvo veřejných prací, které k účelu
tomu stanoví příslušnou přirážku k prodejní ceně uhlí.
§ 11.
Z plného sboru uhelné rady zřídí se v prvé řadě tyt znalecké odbory:
a) technicko-hospodářský pro uhelný provoz,
b) technicko-hospodářský pro výzkum a upotřebení paliv,
c) sociální.
§ 12.
Složení předsednictva uhelné rady, způsob a doba jejího jednání,
složení a působnost jejích odborů (znaleckých sbor), způsob a výše
náhrady výloh neb odměn členův a jinaké organisační otázky upraví se
nařízením.
§ 13.
Uhelná rada jest poradním a kontrolním sborem pro úpravu hospodaření
uhlím. Státní a jiné veřejné úřady jsou povinny podporovati uhelnou
radu v její působnosti.
Návrhy uhelné rady provádí podle svého rozhodnutí ministerstvo
veřejných prací v dohodě s ostatními ministerstvy, pokud jsou
zúčastněna.
§ 14.
Uhelné radě náleží:
1. Navrhovati všeobecné zásady hospodaření uhlím a dohlížeti na
provádění jejich;
2. navrhovati všeobecné dodávací podmínky pro uhlí za šetření zásady,
že spotřebitel může obdržeti uhlí přímo za cenu úředně stanovenou;
3. navrhovati zásady pro spotřebu samozásobitelův a pro vlastní
spotřebu dolů;
4. navrhovati výši těžby a odbytiště jednotlivých dolův i dolových
okrsků;
5. navrhovati zásady pro přípustný maximální zisk obchodu a pro
vyloučení hospodářsky zbytečného meziobchodu;
6. navrhovati podmínky a rozsah vývozu a rozvrh kontingentů vývozního
uhlí na jednotlivé revíry nebo skupiny závodů;
7. podávati návrhy o úpravě dovozu uhlí z ciziny;
8. podávati návrhy o zásobení jednotlivých spotřebitelův uhlí nebo
jejich skupin;
9. navrhovati ceny uhlí loko závod a přirážky k nim;
10. podávati posudky podle vyzvání ministerstva veřejných prací;
11. vyřizovati i jiné věci, jež jí budou ministerstvem veřejných prací
přikázány.
§ 15.
Ministr veřejných prací zřídí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a
živností po slyšení zájemníků při uhelných inspektorátech odborné
výbory, jimž předsedá uhelný inspektor neb jeho zástupce.
Výbor tento čítá 3 zástupce uhelných podnikatelů, 2 zástupce hornických
dělníků, 1 zástupce hornických zřízenců, 1 zástupce obchodníků uhlím, 2
zástupce průmyslu, 1 zástupce drah a po jednom zástupci živností,
zemědělství a spotřebitelů otopného uhlí a zove se uhelným výborem.
Do výboru může býti vyslán zástupce finanční správy s poradním hlasem.
§ 16.
Členy uhelného výboru jmenuje ministr veřejných prací v dohodě s
ministrem průmyslu, obchodu a živností, vyžádav si návrhy revírní rady
dotčeného okresu a příslušných zájmových korporací a organisací.
Zástupce drah jmenuje ministr železnic, zástupce finanční správy
ministr financí.
§ 17.
Uhelný výbor podává ministerstvu veřejných prací a uhelné radě návrhy a
posudky se stanoviska poměrů svého revíru.
§ 18.
Úřad člena uhelného výboru je čestný a trvá 3 roky.
Za každého člena jmenuje se způsobem naznačeným v § 16 náhradník, jenž
člena zastupuje, zašlo-li jej něco.
Členové a povolaní náhradníci mají právo na hotové výlohy a odměnu
stanovenou ministerstvem veřejných prací.
Uhelné výbory konají porady pravidelně, nejméně jednou čtvrtletně.
§ 19.
Kancelářské práce uhelného výboru obstarává kancelář uhelného
inspektorátu, jenž opatřuje též archiv a dá k disposici potřebné
místnosti.
§ 20.
Organisace uhelných výborů upraví se nařízením.
§ 21.
Výlohy uhelných výborů hradí ministerstvo veřejných prací způsobem,
stanoveným v § 10, odst. 3.
§ 22.
Ministr veřejných prací může v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a
živností, vyslechnuv zájemníky, zrušiti uhelné výbory.
§ 23.
Ministr veřejných prací může v dohodě s ministrem financí a ministrem
průmyslu, obchodu a živností, vyslechnuv uhelnou radu a organisace
zájemníků, pověřiti hospodářstvím uhelným společnosti rázu obchodního,
na kterých se může stát zúčastniti.
Právní poměry a působnost těchto společností upraví se nařízením.
§ 24.
Státní dozor v uhelné radě obstarávají komisaři, stanovení ministrem
veřejných prací, kteří zúčastní se veškerých schůzí plného sboru
předsednictva i výborů. Jsou oprávněni v těchto schůzích kdykoliv
promluviti a činiti návrhy, o nichž se učiní usnesení. Jsou dále
oprávněni odložiti provedení usnesení uhelné rady až do doby, kdy
ministerstvo veřejných prací rozhodne. Vládní komisaři mají právo
nahlížeti do všech knih, záznamův a spisů uhelné rady a požadovati
vysvětlení, jež uznají za nutná.
Zástupci ministerstva financí a ministerstva průmyslu, obchodu a
živností jsou oprávněni ve schůzích plného sboru účastniti se jednání
jako poradci a zastávati stanovisko svých odborových ministerstev.
§ 25.
Podnikatelů dolů a jiných výroben paliva, obchodníci uhlím,
spotřebitelé uhlí a jejich sdružení jsou povinni ministerstvu veřejných
prací podávati výkazy, kterých potřebuje pro správu uhelného
hospodářství.
§ 26.
Kdo se zúmyslně proviní proti ustanovením tohoto zákona, vyjímajíc
ustanovení o uhelné dávce, nebo proti správním nařízením ministerstva
veřejných prací, jež byla k němu vydána a veřejně vyhlášena neb
účastníkům zvláště dodána, potrestán bude pokutou do 50.000 Kč.
Trestní stíhání děje se k návrhu rady uhelné, uhelných inspektorů nebo
ministra veřejných prací řádnými soudy.
§ 27.
Podnikatelé dolů ručí za pokuty, uložené jejich správcům a jiným
zaměstnancům i příslušníkům jejich rodin podle § 26, a za náklady
trestního řízení při nedobytnosti. Stalo-li es však provinění
dokazatelně bez vědomí podnikatele dolu, neručí tento za zřízence.
Ručení však nastává, lze-li podnikateli dokázati nedbalost při výběru
zmíněných osob, dozoru na ně, nebo vzešel-li z těchto přečinů
podnikateli prospěch.
§ 28.
Proti majitelům dolů, kteří se vzpečují prováděti nařízení o úpravě a
zlepšení provozu, nastoupí se donucovacími prostředky podle ob. hor.
zák., po případě odnětím práva dolovacího.
§ 29.
Peněžité pokuty podle § 26 připadají státní pokladně.
Nedobytné pokuty promění se v trest vězení.
§ 30.
Trestnost při proviněních podle § 26 promlčuje se v jednom roce ode
dne, kdy provinění bylo dokonáno.
§ 31.
Proti tomu, kdo se vzpečuje podati výkazy, k nimž je povinen podle §
25, může okresní politická správa, na Slovensku a v Přikarpatské Rusi
vrchnost administrativní, vyřknouti pořádkové tresty až do 10.000 Kč.
Těmito tresty neruší se řízení trestní podle §§ 26 a 28.
Část II.
zrušena
§ 32.
zrušen
§ 33.
zrušen
§ 34.
zrušen
§ 35.
zrušen
§ 36.
zrušen
§ 37.
zrušen
§ 38.
zrušen
§ 39.
zrušen
§ 40.
zrušen
§ 41.
zrušen
§ 42.
zrušen
§ 43.
zrušen
§ 44.
zrušen
§ 45.
zrušen
§ 46.
zrušen
§ 47.
zrušen
§ 48.
zrušen
§ 49.
zrušen
§ 50.
zrušen
-------------------------------------------------------------
*) Pozn. ASPI: Ustanovení části II. pokud se týče zákona z 12.
srpna 1921, č. 296 Sb. z. a n., a to pokud jde o sazby uhelné
dávky, se zrušují dnem 10. října 1923.
Část III.
Závěrečná ustanovení.
§ 51.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. května 1920 pokud se týče uhelné
dávky, v ostatních částech dnem, jejž určí ministr veřejných prací
zvláštním nařízením.
§ 52.
Ministrům veřejných prací, financí, průmyslu, obchodu a živností se
ukládá, aby tento zákon provedli v dohodě se zúčastněnými ministry.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Sonntág v. r.
Dr. Heidler v. r.
Hampl v. r.
