390/1920 Sb.



Nařízení



vlády republiky Československé



ze dne 11. června 1920



o úpravě obchodu obilím, luštěninami, olejnatými plodinami a výrobky z

nich, dále semenem jetele, vojtěška a chmelem.



Změna: 147/1921 Sb.



Podle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., se nařizuje

toto:



O zabavení.



§ 1.



Veškeré obilí a luštěniny nalézající se v oblasti Československé

republiky zabavují se ve prospěch státu. Zabavení toto týká se i

starších sklizní a počíná u sklizně roku 1920 tím okamžikem, kdy se

plodiny ty oddělí od orné půdy, u luštěnin starších sklizní dnem 1.

července 1920. Zabavení vztahuje se v stejném rozsahu i na veškeré

mlýnský výrobky z obilí a luštěnin.



Smlouvy, kterými se prodává sklizeň zabavených plodin úhrnem, neb

budoucí sklizeň za určitou cenu (§ 1276 obč. zák.), jsou neplatny.

Rovněž tak neplatny jsou smlouvy o převodu vlastnictví a dodávce

luštěnin a dalších produktů z nich, jež nejsou splněny do 30. června

1920. Nárok na splnění nebo náhradu škody pro nesplnění nelze k

platnosti přiváděti. Naproti tomu zůstávají nedotčeny nároky pro

nesplnění, jež vznikly před 1. červencem 1920. Kupující nemůže však

žádati splnění smlouvy, nýbrž jen náhradu škody.



Za obilí dle tohoto nařízení se pokládají: pšenice, špalda, žito,

souržice (přirozená směs pšenice a žita neb ječmene), ječmen, oves,

kukuřice všeho druhu (též kukuřičné palice), dále směska, obsahující

náročné z těchto plodin, konečně zadina.



Za luštěniny považují se: hrách, fazole i boby všeho druhu, čočka,

peluška, vikev, vlčí bob, proso a pohanka.



Všechny tyto rostliny označeny jsou v dalším textu slovy zabavené

plodiny.



Držitelé zabavených plodin jsou povinni pečovati o řádné jich

opatrování.



§ 2.



Plodiny a výrobky (§ 1), jež jsou cizozemského původu, zabavují se ve

prospěch státu, jakmile překročí hranice zdejšího státního území. Ve

prospěch státu zabavují se také plodiny a výrobky cizozemského původu,

které se dostaly na území státu před tím, než nařízení toto nabylo

platnosti a 1. července 1920 se na něm nalézají. Vyňaty jsou cizozemské

zásilky probíhající se svolením vlády republiky územím zdejšího státu.



§ 3.



Obchod semenem jetelovým a vojtěškou i chmelem jest v tuzemsku volný,

podléhá však státnímu dozoru. Doprava jich po dráze nebo po lodi, jakož

i povozem vázána je na dopravní osvědčení. Bližší předpisy o tom vydá

ministerstvo zemědělství, jež dohodne se, pokud jde o výkon dozoru nad

obchodem jetelovým semenem, vojtěškou a chmelem, s ministerstvem pro

zásobování lidu.



K vývozu těchto plodin z území republiky zapotřebí je souhlasu

ministerstva zemědělství a ministerstva pro zásobování lidu.



§ 4.



Zabavení má ten účinek, že zabavené předměty (§§ 1 a 2) nesmějí se ani

zpracovati, ani spotřebovati, ani zkrmiti, ani dobrovolně nebo nuceně

zciziti, pokud to není tímto nařízením nebo zvláštními na jeho základě

vydanými předpisy povoleno. Tuzemské obilí nesmí se kupovati a

prodávati, a to ani v době, kdy zabavení nové sklizně ještě nenastalo.



Právní jednání těmto zákazům se příčící jsou neplatná.



§ 5.



Výjimkou smějí



1. držitelé zemědělských podniků:



a) spotřebovati zabavené obilí, luštěniny a mák vlastní sklizně k

vlastní výživě, dále k výživě příslušníků rodiny (domácnosti,

hospodářství) a pomocných sil zemědělských i zřízenců, jimž za mzdu

přísluší naturální strava (deputát), jakož i osob oprávněných k výměnku

neb jiným po právu stávajícím naturálním dávkám;



b) krmiti zabavenými plodinami.



Rozsah spotřeby uvedené pod bodem a) a b) stanoví ministerstvo pro

zásobování lidu. Spotřeba nesmí však býti na újmu povinnosti dodávkové,

nařízené ohledně zabavených plodin;



c) upotřebiti zabavené plodiny nezbytné k výsevu v množství, jež

stanoví dle jednotlivých oblastí ministerstvo pro zásobování lidu v

dohodě s ministerstvem zemědělství;



2. mlýny semlíti a sešrotovati obilí jim k semletí neb sešrotování

dodané od zemědělských samozásobitelů dle zevrubnějších ustanovení, jež

vydají na základě předpisů ministerstva pro zásobování lidu zemské

politické správy.



§ 6.



Ministerstvo pro zásobování lidu vydá podrobná nařízení o výkupu,

převzetí a upotřebení zabavených plodin, jakož i o úpravě spotřeby.

Rovněž tak stanoví ceny přidělovací a ceny pro prodej v drobném

zabavených plodin a výrobků. O těchto cenách dohodne se s ministerstvem

financí.



Ceny přejímací zabavených plodin stanoví se současně zvláštním vládním

nařízením.



§ 7.



Při provádění úkolů spojených s hospodářstvím zabavenými plodinami a

výrobky použije ministerstvo pro zásobování lidu jako výkonného orgánu

svého Státního obilního ústavu a vydá také zevrubnější ustanovení o

organisaci jeho.



§ 8.



Držitel zabavených plodin jest povinen dodati je Státnímu obilnímu

ústavu neb jeho zmocněncům v době a ve množství, jež určí ministerstvo

pro zásobování lidu, po případě s jeho zmocněním zemská správa

politická. Dodati má veškery přebytky sklizně, pokud mu nebudou

ponechány dle podrobnějších předpisů vydaných v základě § 5.



Státní obilní ústav jest povinen zabavené plodiny převzíti, pokud

vyhovují předpisům v té věci vydaným. Právní jednání těmto ustanovením

odporující jsou neplatná.



Evidence zásob.



§ 9.



Ministr pro zásobování lidu jest zmocněn, aby vydal podrobnější

předpisy o evidenci zabavených plodin a výrobků, jakož i aby dle

potřeby nařídil soupis těchto zásob.



Výmlat, sklad, semletí a doprava.



§ 10.



Kdo má, uschovává neb vyrábí mláticí stroje, ruční mlátičky, žentoury,

mlátičky s žentourovým pohonem, čisticí a třídicí stroje, dále k pohonu

mlátiček užívané parní lokomobily i benzinové, vztažmo, benzolové

lokomobily, neb obchoduje jimi, jest povinen tyto stroje na vyzvání

zemské politické správy neb - s jejím zmocněním - okresního (župního)

obilního úřadu, uvésti je neprodleně na svůj náklad do stavu k

provozování způsobilého a je okresnímu (župnímu) úřadu neb místu, jím

označenému, přechodně neb na celou dobu mlácení za přiměřenou náhradu,

kterou stanoví okresní správa politická, v druhé instanci zemská správa

politická, zapůjčiti. Okresní obilní úřad může dle potřeby zaříditi,

aby stroje v odst. 1. označené uvedeny byly na útraty držitele do

náležitého stavu.



§ 11.



zrušen



§ 12.



Zemská správa politická a se zmocněním jejím okresní (župní) obilní

úřad mohou v případě potřeby požadovati a zabrati skladní, sušárenské a

jinaké vhodné místnosti pro uschování zabavených plodin a výrobků, a to

buď trvale neb dočasně. Náhradu za to určí, neshodnou-li se strany,

zemská správa politická.



§ 13.



Majiteli nákladního povozu s potahem neb bez potahu, neb majiteli

zvířete, hodícího se k dopravě břemen, může okresním (župním) obilním

úřadem býti uloženo dodati je uvnitř téhož politického okresu (župy)

nebo do nejbližší stanice nakládací nebo do nejbližšího mlýna za

odměnu, již stanoví okresní, v II. instanci zemská správa politická, s

přiměřenou výstrojí státu pro dopravní práce, jež vyplývají z provádění

tohoto nařízení neb nařízení na jeho základě vydaných. Politická správa

okresní může též určiti osobu, která při nákladním povozu nebo zvířeti,

jež mají se dodati, má konati službu průvodčího, vozky nebo vůdce

soumara.



Ustanovení v prvém odstavci tohoto paragrafu vztahují se obdobně na

obsluhu při dodání silostrojů (§ 10).



§ 14.



Podniky, dodávající uhlí a benzin, jsou povinny příkazy ministerstva

veřejných prací neb jeho orgánů o dodávce těchto předmětů pro výmlat

přesně dle úředního příkazu a dalších pokynů provésti a podati o tom

nařízené zprávy a výkazy ministerstvu pro zásobování lidu a veřejných

prací neb jich orgánům.



§ 15.



Železnice neb plavební podniky smějí přijmouti zásilky zabavených

plodin a jich výrobků, jakož i zásilky semene jetele a vojtěšky i

chmele k dopravě pouze tehdy, je-li připojeno k dopravním dokladům pro

každou zásilku dopravní osvědčení. Železniční a plavební zaměstnanci

jsou odpovědni za zachování tohoto předpisu.



Byla-li zásilka k dopravě odevzdána bez dopravního osvědčení, nechť

stanice určení oznámí to ihned (telegraficky) příslušnému okresnímu

(župnímu) obilnímu úřadu. Neoznámí-li tento do tří dnů po přijetí

oznámení své opatření stanici určení, může býti zásilka vydána

adresátovi na nákladním listu uvedenému. Vyhotovovati osvědčení

dopravní jest zásadně oprávněn Státní (zemský) obilní ústav. Okresní

(župní) obilní úřady smějí vyhotovovati osvědčení dopravní jen potud,

pokud jde o dopravu v témže politickém okresu (župě).



Dopravního osvědčení jest zapotřebí pro zásilky takové také tehdy, když

doprava děje se po nápravě (automobilem neb povozem) z jednoho

politického (na Slovensku slúžnovského) okresu do druhého.



Zevrubnější ustanovení o postupu, jehož nutno šetřiti, a vzor osvědčení

vydá Státní obilní ústav se schválením ministerstva pro zásobování

lidu.



Předcházející ustanovení platí i pro zásilky vojenské správy.



Ustanovení o trestech a řízení správním.



§ 16.



Vězením a na území někdy uherském uzamčením od jednoho týdne do tří

měsíců buď potrestán:



1. kdo zúmyslně poškodí, zničí, odstraní, nebo neprávem zpracuje, zkrmí

nebo zcizí zabavené plodiny neb výrobky (§§ 1 a 2);



2. kdo zabavené plodiny (§§ 1 a 2), přenechané jako osev neb k tomu

účelu nabyté, zúmyslně k účelu vytčenému nepoužije;



3. železniční neb plavební zaměstnanec, jenž vědomě přijme k dopravě

zásilku zabavených plodin neb výrobků (§§ 1 a 2) bez platného

dopravního osvědčení, neb kdo jinak zúmyslně neb vědomě spolupůsobí při

dopravě zásilek, jež nejsou kryty dopravními osvědčeními;



4. držitel mlýna, který ve smlouvě neb jinak z příkazu (§ 11) semílá,

uschovává anebo jinak zpracuje obilí neb luštěniny pro Státní obilní

ústav, přijme-li k semletí nebo jinému zpracování na vlastní nebo cizí

účet obilí, luštěniny neb mlýnský výrobky Státním obilním ústavem jemu

nedodané;



5. kdo neprávem zabere neb jinak si přisvojí uhlí neb benzin (benzol),

určené pro výmlat, neb užije věcí těch k jiným účelům.



Kromě trestu vězení (uzamčení) lze uložiti pokutu peněžitou od 50-2000

Kč.



Kdo proviní se činy uvedenými u zásob, jichž hodnota převyšuje 500 Kč,

buď potrestán vězením (uzamčením) od jednoho měsíce do šesti měsíců.

Kromě trestu vězením (uzamčením) lze uložiti pokutu od 500 do 20.000

Kč.



§ 17.



Pokutou od 20-20.000 Kč nebo vězením (na území někdy uherském

uzamčením) od 24 hodin do tří měsíců buď trestán:



1. kdo úmyslně nabude nebo sprostředkuje nabytí zabavených plodin a

výrobků (§§ 1 a 2) od někoho, kdo není oprávněn je zciziti;



2. kdo neomluviv se náležitě neučiní údajů žádaných ohledně osevní

plochy, při evidenci (soupisu) zásob nebo revisi jich, kdo zdráhá se

zodpověděti otázky jemu dané, neb zodpoví je nesprávně.



3. kdo odpírá zmocněncům úředním nebo Státního obilního ústavu vstup do

svého podniku, svým zásobáren neb jiných místností, nedovolí

nahlédnouti ve své hospodářské neb obchodní záznamy neb odepře dáti

žádané vysvětlení neb vysvětlí nesprávně;



4. kdo spolupůsobí při evidenci (soupisu) zásob neb jich revisi a

neprávem prozradí seznané soukromé poměry neb obchodní tajemství

držitele zásob;



5. zmocněnec neb komisionář Státního obilního ústavu, držitel mlýna

nebo jiného průmyslového neb živnostenského podniku, jenž povinnosti na

něho přenesené poruší neb jich nedbá, anebo kdo o své újmě bez příkazu

Státního obilního ústavu disponuje zabavenými plodinami neb výrobky z

nich;



6. držitel, ředitel neb zodpovědný zřízenec podniku dodávajícího uhlí

neb benzin (benzol) na výmlat, nepodá-li vůbec neb včas nařízené zprávy

a výkazy (§ 14) nebo zdržuje-li bezdůvodně dodávku neb vůbec neplní-li

úřední příkazy (§ 14)ú.



§ 18.



Všecky jiné přestupky tohoto nařízení vládního nebo předpisů, na

základě jeho vydaných, buďtež trestány pokutou od 10 Kč do 10.000 Kč

nebo vězením (na území někdy uherském uzamčením) do 6 neděl, za

přitěžujících okolností však pokutou až do 20.000 Kč nebo vězením

(uzamčením) do 3 měsíců.



§ 19.



Trestání přestupků §§ 16-18 přísluší okresním politickým úřadům, na

území někdy uherském administrativní vrchnosti policejní, pokud čin

nezakládá skutkovou povahu soudně trestného činu.



O řízení a právu odvolacím ve věcech trestních platí dosavadní

předpisy.



§ 20.



Při odsouzení dle § 16, bod 1., 3., 4., 5., § 17, bod 1., 3., 5., a §

18 lze nalézti na ztrátu živnostenského oprávnění.



§ 21.



Zemědělcům, kteří byli odsouzeni dle § 16, bod 1., 2., § 17, bod 3., a

§ 18, může zemská politická správa odejmouti právo živiti se obilím,

luštěninami vlastní sklizně (§ 5, bod 1.). Stížnost na to jde na

ministerstvo pro zásobování lidu.



§ 22.



Politický okresní úřad (administrativní úřad policejní), ukládaje trest

podle §§ 16-18, může v nálezu vyřknouti, že předměty (§§ 1 a 2), na něž

se trestný čin vztahuje, nebo výrobky z nich získané neb výtěžek z

těchto předmětů (výrobků) propadá ve prospěch státu.



Jedná-li se o čin zřejmě protizákonný, na nějž jest ustanoven trest

podle §§ 16-18, může politická správa okresní bez ohledu na to, je-li

proti určité osobě zavedeno trestní řízení, vyřknouti propad. Politické

okresní, státní policejní úřady (administrativní vrchnost policejní),

dále okresní (župní) obilní úřady mohou k zajištění propadlých

předmětů, výrobků z nich neb výtěžků za ně získaných učiniti potřebná

zajišťovací opatření.



§ 23.



Zajištěné předměty (výrobky) mohou, vznikají-li uschováním náklady,

nebo je- li tu nebezpečí zkázy neb zhoršení, býti úřadem zajištění

provádějícím zcizeny ještě před prohlášením propadu. Propadlých

předmětů neb výtěžků z nich použije státní správa k zásobení

obyvatelstva dle předpisů, jež o tom vydá ministerstvo pro zásobování

lidu.



§ 24.



Z rozhodnutí a opatření, vydaných politickým okresním neb okresním

(župním) obilním úřadem nebo státním policejním úřadem, pokud v tomto

nařízení není výslovně stanoveno jinak, právo odvolací nepřísluší.

Pouze v případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo pro

zásobování lidu prominouti propadnutí zásob.



§ 25.



Působnost, jež podle tohoto nařízení přísluší zemské politické správě,

obstarávají na Slovensku Hospodářský úřad pro Slovensko a v území

Podkarpatské Rusi Zemský hospodářský úřad pro Podkarpatskou Rus. Pro

Hlučínsko obstarává tyto úkoly zemská politická správa v Opavě.



Závěrečná ustanovení.



§ 26.



Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení, jakož i

dalších nařízení na základě jeho vydaných. O součinnosti této, jakož i

o povinnosti k součinnosti třetích osob při hospodaření zabavenými

plodinami a výrobky z nich získanými vydány budou podrobnější předpisy.



§ 27.



Výkonem tohoto nařízení pověřuje se ministr pro zásobování lidu.



§ 28.



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Tou dobou pozbývají platnosti potud, pokud s nařízením tímto jsou v

rozporu, po případě dle tohoto nařízení pozměňují a doplňují se veškerá

nařízení, jež vztahují se na hospodaření zabavenými plodinami a

výrobky, pak na obchod jetelovým semenem, vojtěškou a chmelem (§§ 1-3).



Zrušují se: nařízení vlády ze dne 7. listopadu 1919, č. 588 Sb. z. a

n., o uvolnění obchodu kukuřicí; nařízení ze dne 21. května 1919, č.

264 Sb. z. a n., o uvolnění obchodu olejnatými plodinami; nařízení

vlády ze dne 23. března 1920, č. 169 Sb. z. a n., jímž mění se nařízení

ze dne 27. června 1919, č. 354 Sb. z. a n., o obchodu obilím a

mlýnskými výrobky.



Tusar v. r.



Dr. Meissner v. r.,



jako ministr spravedlnosti a v zastoupení nepřítomného ministra

sociální péče.



Johanis v. r.



Dr. Engliš v. r.



Stříbrný v. r.



Habrman v. r.



Dr. Vrbenský v. r.



Dr. Hotowetz v. r.



Dr. Dérer v. r.