17/1956 Sb.
Vyhláška
ministra zahraničních věcí
ze dne 2. března 1956
o přístupu Československé republiky k Mezinárodní úmluvě o usnadnění
dovozu obchodních vzorků a reklamního materiálu, sjednané v Ženevě dne
7. listopadu 1952
Na VII. zasedání smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu v
Ženevě byla dne 7. listopadu 1952 sjednána Mezinárodní úmluva o
usnadnění dovozu obchodních vzorků a reklamního materiálu.
Podle svého článku XI nabyla tato úmluva účinnosti třicátým dnem po
dni, kdy byla složena patnáctá listina o ratifikaci, přijetí či
přístupu, t j. dnem 20. listopadu 1955.
Vláda projevila svým usnesením ze dne 14. září 1955 souhlas s přístupem
Československé republiky k této úmluvě. President republiky ratifikoval
tuto úmluvu dne 22. října 1955 a ratifikační listiny byly složeny dne
12. ledna 1956 podle článku X této úmluvy u generálního sekretáře
Spojených národů.
Podle svého článku XI nabyla tato úmluva účinnosti pro každou
přistupující vládu třicátým dnem po dni, kdy tato vláda složila svoji
listinu o ratifikaci, přijetí či přístupu, nabyla tedy účinnosti pro
Československou republiku dnem 11. února 1956.
Kromě Československé republiky jsou touto úmluvou až dosud vázány tyto
státy: Australie (s platností též pro území, za jejichž zahraniční styk
Australie odpovídá), Dánsko, Egypt, Finsko, Indie (s výhradami),
Indonesie, Japonsko, Německá spolková republika (s výhradami), Nizozemí
(s platností pro evropské území, Surinam, Nizozemskou Novou Guineu,
Nizozemské Antily), Norsko, Pakistán, Řecko, Spojené království (včetně
ostrova Man), Španělsko (s výhradami), Švédsko a Švýcarsko.
Český překlad Mezinárodní úmluvy o usnadnění dovozu obchodních vzorků a
reklamního materiálu se vyhlašuje jako samostatná část Přílohy ke
Sbírce zákonů. ^1)
David v.r.
MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA
o usnadnění dovozu obchodních vzorků a reklamního materiálu.
(Překlad.)
Vlády, jež podepsaly tuto úmluvu,
jsouce přesvědčeny, že přijetí jednotných pravidel, týkajících se
dovozu vzorků zboží všeho druhu, ať jde o přírodní produkty nebo o
výrobky, a reklamního materiálu, bude podporovat rozmach mezinárodního
obchodu,
dohodly se takto:
Čl.I
Definice.
Pro účely této úmluvy:
a) výrazem "dovozní dávky" rozumí se cla a všechny jiné dávky a daně,
vybírané při dovozu nebo v souvislosti s dovozem, jakož i spotřební
dávky a vnitřní daně, jimž podléhá dovážené zboží, avšak s výjimkou
poplatků a dávek, jejichž výše je omezena na přibližnou cenu
prokázaných služeb a jež nevytvářejí nepřímou ochranu domácích výrobků,
nebo zdanění dovozu k fiskálním účelům;
b) výrazem "osoby" rozumí se osoby fysické i právnické;
c) mluví-li se o území smluvní strany, rozumí se tím území mateřské i
jakékoli jiné území, za které je tato smluvní strana mezinárodně
odpovědna a na něž se podle ustanovení článku XIII vztahuje tato
úmluva.
Čl.II
Osvobození vzorků nepatrné hodnoty od dovozních dávek.
1. Každá smluvní strana osvobodí od dovozních dávek vzorky zboží všeho
druhu dovážené na její území, mají-li pouze nepatrnou hodnotu a
nehodí-li se k ničemu jinému než k tomu, aby byly získávány za účelem
dovozu objednávky zboží představeného těmito vzorky. Při rozhodování o
tom, zda vzorky mají či nemají nepatrnou hodnotu, celní úřady
dovážející země mohou vzít v úvahu hodnotu každého jednotlivého vzorku
nebo celkovou hodnotu všech vzorků tvořících součást téže zásilky. Při
provádění tohoto odstavce nebude hodnota zásilek odesílaných jedním
odesilatelem různým příjemcům úhrnně sečítána, i když tyto zásilky jsou
dováženy současně.
2. Celní úřady dovážející země mohou požadovat, aby vzorky, mají-li být
osvobozeny od dovozních dávek podle odstavce 1 tohoto článku, byly
učiněny neupotřebitelnými jakožto zboží, a to označkováním, roztržením,
prodirkováním a pod., aniž by však tato změna měla za následek, že by
ztratily povahu vzorků.
Čl.III
Propuštění jiných vzorků s dočasným osvobozením od dovozních dávek.
1. V tomto článku rozumí se výrazem "vzorky" takové zboží, které
představuje určitý druh zboží již vyrobeného nebo modely zboží, jehož
výroba se připravuje, za podmínky:
a) že patří osobě usazené v cizině a že je dováženo jedině proto, aby
bylo předloženo nebo předvedeno v dovážející zemi za účelem získávání
objednávek zboží, které má být dodáno z ciziny;
b) že nebude ani prodáno, ani určeno k jinému běžnému užívání vyjma k
předvedení a že ho ani nebude použito jakýmkoli jiným způsobem, ať už v
nájmu nebo za úplatu za jeho pobytu v dovážející zemi;
c) že jsou určeny k zpětnému vývozu ve vhodné době a
d) že je možné zjistit jejich totožnost při zpětném vývozu, avšak
nevztahuje se na ty případy, kdy touž osobou jsou dováženy či témuž
příjemci zasílány stejné předměty v takovém množství, že posuzovány
úhrnem nemají již povahu vzorků podle běžných obchodních zvyklostí.
2. Vzorky podléhající dovozním dávkám, dovážené z území jedné smluvní
strany osobami usazenými na území jiné smluvní strany, ať
prostřednictvím obchodního cestujícího či bez něho, budou dočasně
propuštěny bez dovozních dávek na území každé ze smluvních stran,
složí-li se v hotovosti jistota za dovozní dávky a jiné částky, jež by
případně byly požadovány, nebo dá-li se záruka za jejich případné
zaplacení. Jistoty složené (s výjimkou těch, které by mohly být
požadovány podle čl. VI této úmluvy) nesmějí však překročit výši
dovozních dávek, zvýšených o 10 %.
3. Aby osoby, o něž jde, mohly dosáhnout výhod stanovených tímto
článkem, musí se řídit zákony a nařízeními vydanými v této věci úřady
dovážející země a zachovávat celní předpisy platné v této zemi. Pokud
jde o vozidla a průmyslové a zemědělské stroje a zařízení, jejichž
celní hodnota převyšuje 1000 dolarů Spojených států amerických (nebo
jejich protihodnotu v jiné měně), může být dovozcům uloženo, aby
ohlásili místo určení těchto strojů, zařízení a vozidel; mimo to mohou
být vyzváni celními úřady dovážející země, aby kdykoli prokázali, že
tyto stroje, zařízení a vozidla jsou na ohlášeném místě. Celní úřady
dovážející země mohou tyto stroje, zařízení a vozidla zapečetit nebo
jiným způsobem znemožnit jejich provoz pro dobu stanovenou pro dočasnou
bezcelnost a vymezit místa, kde mohou být uvedeny v chod a předvedeny.
4. Pro pozdější zjištění totožnosti vzorků celní úřady dovážející země
budou zásadně uznávat za postačující značkování provedené celními úřady
některé smluvní strany s podmínkou, že tyto vzorky budou provázeny
podrobným popisem ověřeným celními úřady této smluvní strany. Další
značkování vzorků může být provedeno jen tehdy, považují-li to celní
úřady dovážející země za nezbytné k zajištění totožnosti vzorků při
jejich zpětném vývozu. Značkování vzorků nesmí způsobit jejich
neupotřebitelnost.
5. Lhůta, v níž je dovolen zpětný vývoz vzorků požívajících osvobození
od dovozních dávek podle tohoto článku, stanoví se nejméně na šest
měsíců. Po uplynutí lhůty stanovené pro zpětný vývoz, dovozní dávky a
jiné částky případně požadované budou vybrány ze vzorků, které nebyly
zpět vyvezeny. Mohou být rovněž vybrány před uplynutím této lhůty ze
vzorků, jež přestanou vyhovovat podmínkám stanoveným v prvním odstavci
tohoto článku.
6. Při zpětném ve stanovené lhůtě uskutečněném vývozu vzorků,
dovezených za podmínek uvedených v tomto článku, bude vrácení složených
částek nebo uvolnění záruky, složené při dovozu podle druhého odstavce
tohoto článku provedeno bez prodlení některým pohraničním nebo
vnitrozemským celním úřadem k tomu oprávněným, případně po odečtení
dávek a jiných částek ze vzorků, jež nebyly předloženy ke zpětnému
vývozu. Složené částky mohou však být vráceny za určitých zvláštních
okolností jiným způsobem pod podmínkou, že toto vrácení bude bez
průtahu provedeno. Každá smluvní strana uveřejní seznam celních úřadů
zmocněných k provádění těchto úkonů.
Čl.IV
Dovoz reklamního materiálu osvobozeného od dovozních dávek.
1. Každá smluvní strana osvobodí od dovozních dávek katalogy, ceníky a
obchodní prospekty týkající se
a) zboží dávaného do prodeje nebo pronájmu nebo
b) poskytování služeb nabízených v oboru dopravy nebo obchodního
pojištění osobou usazenou na území některé jiné smluvní strany,
jestliže tyto dokumenty jsou dováženy z území kterékoli smluvní strany
pod podmínkou, že každá zásilka
i) sestává jen z jediného dokumentu, nebo
ii) obsahuje jen jeden výtisk od každého dokumentu, sestává-li z více
dokumentů, nebo
iii) když její hrubá váha nepřesahuje 1 kg, ať se skládá z jakéhokoli
počtu dokumentů a jejich výtisků. Současné odeslání více zásilek různým
příjemcům v zemi dovozu není na překážku celnímu osvobození, jestliže
každému příjemci je poslána pouze jedna zásilka.
2. Nehledě k ustanovením prvního odstavce tohoto článku smluvní strana
není povinna osvobodit od dovozních dávek při dovozu na své území:
a) katalogy, ceníky a obchodní prospekty, na kterých není nápadně
uvedeno jméno cizozemského podniku, který vyrábí, prodává či pronajímá
zboží nebo který nabízí propůjčení služeb v dopravě nebo obchodním
pojištění, na něž se vztahují ony katalogy, ceníky nebo prospekty;
b) katalogy, ceníky a obchodní prospekty, jež jsou prohlašovány do
volného oběhu celním úřadům země dovozu ve sdružených zásilkách, aby
pak byly rozeslány jednotlivým příjemcům na tomto území.
Čl.V
Propouštění reklamních filmů s dočasným osvobozením od dovozních dávek.
Za podmínek určených v článku III této úmluvy každá smluvní strana
poskytne úlevy stanovené tímto článkem kinematografickým positivním
filmům reklamní povahy o šířce nepřesahující 16 mm, bude-li uspokojivě
prokázáno celním úřadům, že jde o filmy reprodukující hlavně fotografie
(se zvukovým pásem či bez něho), předvádějící povahu nebo činnost
výrobků nebo hmot, jejichž vlastnosti nemohou být vhodně ukázány pomocí
vzorků nebo katalogů, pod podmínkou, že tyto filmy:
a) se vztahují na výrobky nebo zařízení dávané do prodeje nebo do
pronájmu osobou usazenou na území jedné ze smluvních stran;
b) jsou takové, že mohou být předváděny případným zákazníkům, nikoli
však promítány veřejně;
c) jsou dováženy v balíku obsahujícím pouze jednu kopii každého filmu a
netvořícím součást významnější zásilky filmů.
Čl.VI
Dočasné výjimky ze zákazů a omezení dovozních.
1. Žádná smluvní strana nebude používat dovozních zákazů a omezení
(jiných než jsou dovozní dávky, ať už pomocí kontingentů, dovozních
povolení nebo jiných opatření, na zboží pocházející z území jiné
smluvní strany:
a) které požívá osvobození od dovozních dávek podle ustanovení článků
II nebo IV této úmluvy (nebo které by tohoto osvobození požívalo, kdyby
podléhalo clu), nebo
b) které je propuštěno a dočasným osvobozením podle ustanovení článků
III nebo V této úmluvy (nebo které by požívalo tohoto osvobození, kdyby
podléhalo clu),
pokud dovoz tohoto zboží nemá za následek žádnou platbu vyjma k úhradě
dopravného a pojištění nebo k úhradě služeb poskytnutých v dovážející
zemi osobou v ní usazenou.
2. Pokud jde o zboží, jež je propuštěno s dočasným celním osvobozením
podle článků III nebo V této úmluvy (nebo které by ho požívalo, kdyby
podléhalo clu), vynětí z dovozních zákazů a omezení platí jen po dobu,
na kterou je povoleno propuštění s dočasným celním osvobozením (nebo by
bylo povoleno, kdyby toto zboží podléhalo clu). Není-li toto zboží
vyvezeno zpět ve lhůtě, na kterou bylo povoleno vynětí ze zákazu o
omezení podle odstavce 1 tohoto článku, úřady dovážející země mohou
učinit opatření, která by byla provedena, kdyby vynětí ze zákazů a
omezení nebylo bývalo povoleno. Úřady země dovozu mohou za tím účelem
požadovat přiměřené záruky, jako složení zvláštní jistoty, rozdílné od
jistoty složené k zajištění dovozních dávek.
3. Ustanovení této úmluvy nebudou bránit tomu, aby smluvní strana mohla
používat dovozních zákazů nebo omezení:
a) nutných k ochraně veřejné mravnosti nebo podstatných zájmů
bezpečnosti;
b) nutných k ochraně života a zdraví lidí, zvířat a rostlin;
c) týkajících se dovozu zlata nebo stříbra;
d) nutných k tomu, aby se zajistilo zachování zákonů a nařízení
týkajících se provádění celních předpisů, státních monopolů a ochrany
patentů, ochranných známek, práva autorského a reprodukčního;
e) nutných k zamezení klamných praktik;
f) vztahujících se na výrobky trestanců;
g) nutných k provádění norem nebo úprav při třídění, jakostní kontrole
nebo prodeji výrobků určených pro mezinárodní obchod.
Čl.VII
Zjednodušení formalit.
1. Každá smluvní strana omezí co nejvíce formality vyžadované při
poskytování úlev stanovených touto úmluvou.
2. Každá smluvní strana bezodkladně uveřejní všechny předpisy vydané v
této věci tak, aby se zájemci mohli s nimi obeznámit a vyhnout se tak
škodám, jež by mohli utrpět z neznalosti těchto formalit.
Čl.VIII
Urovnání sporů.
1. Každý spor, jenž vznikne mezi dvěma či více smluvními stranami ve
věci výkladu nebo provádění této úmluvy, bude, v mezích možnosti,
urovnán přímým jednáním mezi nimi.
2. Každý spor, který nebude urovnán cestou jednání, bude předložen
osobě nebo orgánu, přijatému ve vzájemné shodě smluvními stranami, mezi
nimiž došlo ke sporu; kdyby se však tyto strany nemohly shodnout na
výběru této osoby či tohoto orgánu, může kterákoli z nich požádat
presidenta Mezinárodního soudního dvora, aby určil rozhodčího.
3. Rozhodnutí učiněné osobou či orgánem, určeným podle odstavce 2
tohoto článku, je pro zúčastněné smluvní strany závazné.
Čl.IX
Podpis a ratifikace.
1. Tato úmluva je otevřena do 30. června 1953 k podpisu vládami všech
smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu, vládami všech
členských států Spojených národů nebo kteréhokoli státu, jemuž
generální sekretář Spojených národů za tímto účelem doručil výtisk této
úmluvy.
2. Tato úmluva je podrobena ratifikaci nebo přijetí signatárními
vládami podle jejich ústavních předpisů. Ratifikační listiny nebo
listiny o přijetí budou složeny u generálního sekretáře Spojených
národů.
Čl.X
Přístup.
1. Tato úmluva je otevřena k přístupu vládám států uvedených v odstavci
1 článku IX.
2. Přijetí se stane složením listiny o přístupu u generálního sekretáře
Spojených národů.
Čl.XI
Vstup v účinnost.
Jakmile patnáct vlád uvedených v článku IX složí své listiny o
ratifikaci, přijetí nebo přístupu, tato úmluva vstoupí mezi nimi v
účinnost třicátého dne po dni, kdy byla složena patnáctá listina o
ratifikaci, přijetí či přístupu. Pro kteroukoli jinou vládu vstoupí v
účinnost třicátým dnem po dni, kdy tato vláda složila svoji listinu o
ratifikaci, přijetí či přístupu.
Čl.XII
Výpověď.
1. Až bude tato úmluva v účinnosti po dobu tří let, může ji každá
smluvní strana vypovědět oznámením doručeným generálnímu sekretáři
Spojených národů.
2. Výpověď stane se účinná šest měsíců po dni, kdy generální sekretář
Spojených národů obdržel oznámení.
Čl.XIII
Územní aplikace.
1. Každá vláda může při složení své listiny o ratifikaci, přijetí nebo
přístupu, nebo v kteroukoli pozdější dobu prohlásit ve sdělení
doručeném generálnímu sekretáři Spojených národů, že provádění této
úmluvy se vztahuje na jedno nebo více území, za které je mezinárodně
odpovědna, a úmluva se pak bude vztahovat na území vyznačená v onom
sdělení počínajíc třicátým dnem po dni, kdy generální sekretář
Spojených národů obdržel toto sdělení, nebo dnem, kdy tato úmluva
vstoupí v účinnost podle článku XI, jestliže toto poslední datum je
pozdější.
2. Každá vláda, která podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku učinila
prohlášení o rozšíření této úmluvy na některé území, za které je
mezinárodně odpovědna, může podle ustanovení článku XII vypovědět tuto
úmluvu zvláště pro toto území.
Čl.XIV
Výhrady.
1. Každý stát může při podpisu nebo při skládání své listiny o
ratifikaci, přijetí nebo přístupu prohlásit, že se necítí vázán
některými ustanoveními této úmluvy, která sám určí.
2. Každý stát, při oznámení podle článku XIII této úmluvy o tom, že
tato úmluva se bude vztahovat na jedno nebo více území, za která je
mezinárodně odpověden, může učinit obdobné prohlášení, jako je
prohlášení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za všechna území
zahrnutá v onom oznámení nebo za kterékoli jednotlivé z nich.
3. Jakmile některý stát učiní výhradu týkající se kteréhokoli článku
této úmluvy při podpisu, ratifikaci, přijetí, přístupu nebo při
oznámení podle článku XIII, generální sekretář Spojených národů sdělí
znění této výhrady všem státům, které jsou nebo se mohou stát smluvní
stranou této úmluvy. Každý stát, který podepsal, ratifikoval či přijal
tuto úmluvu, nebo který k ní přistoupil dříve, než tato výhrada byla
učiněna (nebo, jestliže úmluva nevstoupila v účinnost, který tuto
úmluvu podepíše, bude ratifikovat, či přijme nebo k ní přistoupí do dne
jejího vstupu v účinnost), má právo vznést námitky proti kterékoli z
těchto výhrad. Jestliže žádný stát oprávněný vznést námitky nesdělí je
generálnímu sekretáři Spojených národů nejpozději v devadesátý den po
oznámení výhrady (nebo po dni, kdy úmluva vstoupí v účinnost, je-li
toto datum pozdější), bude dotyčná výhrada považována za přijatou.
4. Obdrží-li generální sekretář Spojených národů od některého ze států,
oprávněných vznést námitky, sdělení o nějaké námitce, sdělí tuto
námitku státu, který učinil výhradu, a vyzve ho, aby mu oznámil, zda
může výhradu odvolat, či zda podle okolností dává přednost tomu, aby se
vzdal ratifikace, přijetí, přístupu nebo provádění úmluvy na území,
jehož (nebo jichž) se výhrada týkala.
5. Stát, který učinil výhradu, vůči níž byla vznesena námitka podle
odstavce 3 tohoto článku, stane se smluvní stranou této úmluvy pouze
tehdy, byla-li tato námitka odvolána nebo přestala-li být účinnou za
podmínek stanovených v odstavci 6 téhož článku; také se nebude moci
domáhat výhod této úmluvy pro území, za které je mezinárodně odpovědný,
v jehož prospěch učinil výhradu, která vyvolala námitku podle odstavce
3 tohoto článku, ledaže tato námitka byla odvolána nebo přestala být
účinnou za podmínek stanovených v odstavci 6 níže uvedeném.
6. Každá námitka vznesená některým státem, který podepsal úmluvu, aniž
by ji ratifikoval či přijal, přestane být účinnou, jestliže do dvanácti
měsíců po dni, kdy byla vznesena, nebude úmluva tímto státem
ratifikována či přijata.
Čl.XV
Oznamování podpisů, ratifikací, přijetí a přístupů.
Generální sekretář Spojených národů oznámí všem státům, které úmluvu
podepsaly nebo k ní přistoupily, jakož i jiným státům, které o to
požádají, podpisy, ratifikace a přijetí této úmluvy, dále přístupy k
této úmluvě; oznámí jim také datum, kdy úmluva vstoupí v účinnost, i
každé sdělení, jež mu došlo podle článků XII a XIII.
Čemuž na svědomí podepsaní zmocněnci podepsali tuto úmluvu.
Dáno v Ženevě dne 7. listopadu roku tisícího devítistého padesátého
druhého v jazycích francouzském a anglickém, při čemž obě znění jsou
autentická, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Spojených
národů. Generální sekretář Spojených národů doručí všem státům, které
úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, ověřené opisy této úmluvy.
1) Na straně 3.
