o přístupu ČSR k Mezinárodní úmluvě o usnadnění dovozu obch. vzorů


Published: 1956

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
17/1956 Sb.



Vyhláška



ministra zahraničních věcí



ze dne 2. března 1956



o přístupu Československé republiky k Mezinárodní úmluvě o usnadnění

dovozu obchodních vzorků a reklamního materiálu, sjednané v Ženevě dne

7. listopadu 1952



Na VII. zasedání smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu v

Ženevě byla dne 7. listopadu 1952 sjednána Mezinárodní úmluva o

usnadnění dovozu obchodních vzorků a reklamního materiálu.



Podle svého článku XI nabyla tato úmluva účinnosti třicátým dnem po

dni, kdy byla složena patnáctá listina o ratifikaci, přijetí či

přístupu, t j. dnem 20. listopadu 1955.



Vláda projevila svým usnesením ze dne 14. září 1955 souhlas s přístupem

Československé republiky k této úmluvě. President republiky ratifikoval

tuto úmluvu dne 22. října 1955 a ratifikační listiny byly složeny dne

12. ledna 1956 podle článku X této úmluvy u generálního sekretáře

Spojených národů.



Podle svého článku XI nabyla tato úmluva účinnosti pro každou

přistupující vládu třicátým dnem po dni, kdy tato vláda složila svoji

listinu o ratifikaci, přijetí či přístupu, nabyla tedy účinnosti pro

Československou republiku dnem 11. února 1956.



Kromě Československé republiky jsou touto úmluvou až dosud vázány tyto

státy: Australie (s platností též pro území, za jejichž zahraniční styk

Australie odpovídá), Dánsko, Egypt, Finsko, Indie (s výhradami),

Indonesie, Japonsko, Německá spolková republika (s výhradami), Nizozemí

(s platností pro evropské území, Surinam, Nizozemskou Novou Guineu,

Nizozemské Antily), Norsko, Pakistán, Řecko, Spojené království (včetně

ostrova Man), Španělsko (s výhradami), Švédsko a Švýcarsko.



Český překlad Mezinárodní úmluvy o usnadnění dovozu obchodních vzorků a

reklamního materiálu se vyhlašuje jako samostatná část Přílohy ke

Sbírce zákonů. ^1)



David v.r.



MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA



o usnadnění dovozu obchodních vzorků a reklamního materiálu.



(Překlad.)



Vlády, jež podepsaly tuto úmluvu,



jsouce přesvědčeny, že přijetí jednotných pravidel, týkajících se

dovozu vzorků zboží všeho druhu, ať jde o přírodní produkty nebo o

výrobky, a reklamního materiálu, bude podporovat rozmach mezinárodního

obchodu,



dohodly se takto:



Čl.I



Definice.



Pro účely této úmluvy:



a) výrazem "dovozní dávky" rozumí se cla a všechny jiné dávky a daně,

vybírané při dovozu nebo v souvislosti s dovozem, jakož i spotřební

dávky a vnitřní daně, jimž podléhá dovážené zboží, avšak s výjimkou

poplatků a dávek, jejichž výše je omezena na přibližnou cenu

prokázaných služeb a jež nevytvářejí nepřímou ochranu domácích výrobků,

nebo zdanění dovozu k fiskálním účelům;



b) výrazem "osoby" rozumí se osoby fysické i právnické;



c) mluví-li se o území smluvní strany, rozumí se tím území mateřské i

jakékoli jiné území, za které je tato smluvní strana mezinárodně

odpovědna a na něž se podle ustanovení článku XIII vztahuje tato

úmluva.



Čl.II



Osvobození vzorků nepatrné hodnoty od dovozních dávek.



1. Každá smluvní strana osvobodí od dovozních dávek vzorky zboží všeho

druhu dovážené na její území, mají-li pouze nepatrnou hodnotu a

nehodí-li se k ničemu jinému než k tomu, aby byly získávány za účelem

dovozu objednávky zboží představeného těmito vzorky. Při rozhodování o

tom, zda vzorky mají či nemají nepatrnou hodnotu, celní úřady

dovážející země mohou vzít v úvahu hodnotu každého jednotlivého vzorku

nebo celkovou hodnotu všech vzorků tvořících součást téže zásilky. Při

provádění tohoto odstavce nebude hodnota zásilek odesílaných jedním

odesilatelem různým příjemcům úhrnně sečítána, i když tyto zásilky jsou

dováženy současně.



2. Celní úřady dovážející země mohou požadovat, aby vzorky, mají-li být

osvobozeny od dovozních dávek podle odstavce 1 tohoto článku, byly

učiněny neupotřebitelnými jakožto zboží, a to označkováním, roztržením,

prodirkováním a pod., aniž by však tato změna měla za následek, že by

ztratily povahu vzorků.



Čl.III



Propuštění jiných vzorků s dočasným osvobozením od dovozních dávek.



1. V tomto článku rozumí se výrazem "vzorky" takové zboží, které

představuje určitý druh zboží již vyrobeného nebo modely zboží, jehož

výroba se připravuje, za podmínky:



a) že patří osobě usazené v cizině a že je dováženo jedině proto, aby

bylo předloženo nebo předvedeno v dovážející zemi za účelem získávání

objednávek zboží, které má být dodáno z ciziny;



b) že nebude ani prodáno, ani určeno k jinému běžnému užívání vyjma k

předvedení a že ho ani nebude použito jakýmkoli jiným způsobem, ať už v

nájmu nebo za úplatu za jeho pobytu v dovážející zemi;



c) že jsou určeny k zpětnému vývozu ve vhodné době a



d) že je možné zjistit jejich totožnost při zpětném vývozu, avšak

nevztahuje se na ty případy, kdy touž osobou jsou dováženy či témuž

příjemci zasílány stejné předměty v takovém množství, že posuzovány

úhrnem nemají již povahu vzorků podle běžných obchodních zvyklostí.



2. Vzorky podléhající dovozním dávkám, dovážené z území jedné smluvní

strany osobami usazenými na území jiné smluvní strany, ať

prostřednictvím obchodního cestujícího či bez něho, budou dočasně

propuštěny bez dovozních dávek na území každé ze smluvních stran,

složí-li se v hotovosti jistota za dovozní dávky a jiné částky, jež by

případně byly požadovány, nebo dá-li se záruka za jejich případné

zaplacení. Jistoty složené (s výjimkou těch, které by mohly být

požadovány podle čl. VI této úmluvy) nesmějí však překročit výši

dovozních dávek, zvýšených o 10 %.



3. Aby osoby, o něž jde, mohly dosáhnout výhod stanovených tímto

článkem, musí se řídit zákony a nařízeními vydanými v této věci úřady

dovážející země a zachovávat celní předpisy platné v této zemi. Pokud

jde o vozidla a průmyslové a zemědělské stroje a zařízení, jejichž

celní hodnota převyšuje 1000 dolarů Spojených států amerických (nebo

jejich protihodnotu v jiné měně), může být dovozcům uloženo, aby

ohlásili místo určení těchto strojů, zařízení a vozidel; mimo to mohou

být vyzváni celními úřady dovážející země, aby kdykoli prokázali, že

tyto stroje, zařízení a vozidla jsou na ohlášeném místě. Celní úřady

dovážející země mohou tyto stroje, zařízení a vozidla zapečetit nebo

jiným způsobem znemožnit jejich provoz pro dobu stanovenou pro dočasnou

bezcelnost a vymezit místa, kde mohou být uvedeny v chod a předvedeny.



4. Pro pozdější zjištění totožnosti vzorků celní úřady dovážející země

budou zásadně uznávat za postačující značkování provedené celními úřady

některé smluvní strany s podmínkou, že tyto vzorky budou provázeny

podrobným popisem ověřeným celními úřady této smluvní strany. Další

značkování vzorků může být provedeno jen tehdy, považují-li to celní

úřady dovážející země za nezbytné k zajištění totožnosti vzorků při

jejich zpětném vývozu. Značkování vzorků nesmí způsobit jejich

neupotřebitelnost.



5. Lhůta, v níž je dovolen zpětný vývoz vzorků požívajících osvobození

od dovozních dávek podle tohoto článku, stanoví se nejméně na šest

měsíců. Po uplynutí lhůty stanovené pro zpětný vývoz, dovozní dávky a

jiné částky případně požadované budou vybrány ze vzorků, které nebyly

zpět vyvezeny. Mohou být rovněž vybrány před uplynutím této lhůty ze

vzorků, jež přestanou vyhovovat podmínkám stanoveným v prvním odstavci

tohoto článku.



6. Při zpětném ve stanovené lhůtě uskutečněném vývozu vzorků,

dovezených za podmínek uvedených v tomto článku, bude vrácení složených

částek nebo uvolnění záruky, složené při dovozu podle druhého odstavce

tohoto článku provedeno bez prodlení některým pohraničním nebo

vnitrozemským celním úřadem k tomu oprávněným, případně po odečtení

dávek a jiných částek ze vzorků, jež nebyly předloženy ke zpětnému

vývozu. Složené částky mohou však být vráceny za určitých zvláštních

okolností jiným způsobem pod podmínkou, že toto vrácení bude bez

průtahu provedeno. Každá smluvní strana uveřejní seznam celních úřadů

zmocněných k provádění těchto úkonů.



Čl.IV



Dovoz reklamního materiálu osvobozeného od dovozních dávek.



1. Každá smluvní strana osvobodí od dovozních dávek katalogy, ceníky a

obchodní prospekty týkající se



a) zboží dávaného do prodeje nebo pronájmu nebo



b) poskytování služeb nabízených v oboru dopravy nebo obchodního

pojištění osobou usazenou na území některé jiné smluvní strany,



jestliže tyto dokumenty jsou dováženy z území kterékoli smluvní strany

pod podmínkou, že každá zásilka



i) sestává jen z jediného dokumentu, nebo



ii) obsahuje jen jeden výtisk od každého dokumentu, sestává-li z více

dokumentů, nebo



iii) když její hrubá váha nepřesahuje 1 kg, ať se skládá z jakéhokoli

počtu dokumentů a jejich výtisků. Současné odeslání více zásilek různým

příjemcům v zemi dovozu není na překážku celnímu osvobození, jestliže

každému příjemci je poslána pouze jedna zásilka.



2. Nehledě k ustanovením prvního odstavce tohoto článku smluvní strana

není povinna osvobodit od dovozních dávek při dovozu na své území:



a) katalogy, ceníky a obchodní prospekty, na kterých není nápadně

uvedeno jméno cizozemského podniku, který vyrábí, prodává či pronajímá

zboží nebo který nabízí propůjčení služeb v dopravě nebo obchodním

pojištění, na něž se vztahují ony katalogy, ceníky nebo prospekty;



b) katalogy, ceníky a obchodní prospekty, jež jsou prohlašovány do

volného oběhu celním úřadům země dovozu ve sdružených zásilkách, aby

pak byly rozeslány jednotlivým příjemcům na tomto území.



Čl.V



Propouštění reklamních filmů s dočasným osvobozením od dovozních dávek.



Za podmínek určených v článku III této úmluvy každá smluvní strana

poskytne úlevy stanovené tímto článkem kinematografickým positivním

filmům reklamní povahy o šířce nepřesahující 16 mm, bude-li uspokojivě

prokázáno celním úřadům, že jde o filmy reprodukující hlavně fotografie

(se zvukovým pásem či bez něho), předvádějící povahu nebo činnost

výrobků nebo hmot, jejichž vlastnosti nemohou být vhodně ukázány pomocí

vzorků nebo katalogů, pod podmínkou, že tyto filmy:



a) se vztahují na výrobky nebo zařízení dávané do prodeje nebo do

pronájmu osobou usazenou na území jedné ze smluvních stran;



b) jsou takové, že mohou být předváděny případným zákazníkům, nikoli

však promítány veřejně;



c) jsou dováženy v balíku obsahujícím pouze jednu kopii každého filmu a

netvořícím součást významnější zásilky filmů.



Čl.VI



Dočasné výjimky ze zákazů a omezení dovozních.



1. Žádná smluvní strana nebude používat dovozních zákazů a omezení

(jiných než jsou dovozní dávky, ať už pomocí kontingentů, dovozních

povolení nebo jiných opatření, na zboží pocházející z území jiné

smluvní strany:



a) které požívá osvobození od dovozních dávek podle ustanovení článků

II nebo IV této úmluvy (nebo které by tohoto osvobození požívalo, kdyby

podléhalo clu), nebo



b) které je propuštěno a dočasným osvobozením podle ustanovení článků

III nebo V této úmluvy (nebo které by požívalo tohoto osvobození, kdyby

podléhalo clu),



pokud dovoz tohoto zboží nemá za následek žádnou platbu vyjma k úhradě

dopravného a pojištění nebo k úhradě služeb poskytnutých v dovážející

zemi osobou v ní usazenou.



2. Pokud jde o zboží, jež je propuštěno s dočasným celním osvobozením

podle článků III nebo V této úmluvy (nebo které by ho požívalo, kdyby

podléhalo clu), vynětí z dovozních zákazů a omezení platí jen po dobu,

na kterou je povoleno propuštění s dočasným celním osvobozením (nebo by

bylo povoleno, kdyby toto zboží podléhalo clu). Není-li toto zboží

vyvezeno zpět ve lhůtě, na kterou bylo povoleno vynětí ze zákazu o

omezení podle odstavce 1 tohoto článku, úřady dovážející země mohou

učinit opatření, která by byla provedena, kdyby vynětí ze zákazů a

omezení nebylo bývalo povoleno. Úřady země dovozu mohou za tím účelem

požadovat přiměřené záruky, jako složení zvláštní jistoty, rozdílné od

jistoty složené k zajištění dovozních dávek.



3. Ustanovení této úmluvy nebudou bránit tomu, aby smluvní strana mohla

používat dovozních zákazů nebo omezení:



a) nutných k ochraně veřejné mravnosti nebo podstatných zájmů

bezpečnosti;



b) nutných k ochraně života a zdraví lidí, zvířat a rostlin;



c) týkajících se dovozu zlata nebo stříbra;



d) nutných k tomu, aby se zajistilo zachování zákonů a nařízení

týkajících se provádění celních předpisů, státních monopolů a ochrany

patentů, ochranných známek, práva autorského a reprodukčního;



e) nutných k zamezení klamných praktik;



f) vztahujících se na výrobky trestanců;



g) nutných k provádění norem nebo úprav při třídění, jakostní kontrole

nebo prodeji výrobků určených pro mezinárodní obchod.



Čl.VII



Zjednodušení formalit.



1. Každá smluvní strana omezí co nejvíce formality vyžadované při

poskytování úlev stanovených touto úmluvou.



2. Každá smluvní strana bezodkladně uveřejní všechny předpisy vydané v

této věci tak, aby se zájemci mohli s nimi obeznámit a vyhnout se tak

škodám, jež by mohli utrpět z neznalosti těchto formalit.



Čl.VIII



Urovnání sporů.



1. Každý spor, jenž vznikne mezi dvěma či více smluvními stranami ve

věci výkladu nebo provádění této úmluvy, bude, v mezích možnosti,

urovnán přímým jednáním mezi nimi.



2. Každý spor, který nebude urovnán cestou jednání, bude předložen

osobě nebo orgánu, přijatému ve vzájemné shodě smluvními stranami, mezi

nimiž došlo ke sporu; kdyby se však tyto strany nemohly shodnout na

výběru této osoby či tohoto orgánu, může kterákoli z nich požádat

presidenta Mezinárodního soudního dvora, aby určil rozhodčího.



3. Rozhodnutí učiněné osobou či orgánem, určeným podle odstavce 2

tohoto článku, je pro zúčastněné smluvní strany závazné.



Čl.IX



Podpis a ratifikace.



1. Tato úmluva je otevřena do 30. června 1953 k podpisu vládami všech

smluvních stran Všeobecné dohody o clech a obchodu, vládami všech

členských států Spojených národů nebo kteréhokoli státu, jemuž

generální sekretář Spojených národů za tímto účelem doručil výtisk této

úmluvy.



2. Tato úmluva je podrobena ratifikaci nebo přijetí signatárními

vládami podle jejich ústavních předpisů. Ratifikační listiny nebo

listiny o přijetí budou složeny u generálního sekretáře Spojených

národů.



Čl.X



Přístup.



1. Tato úmluva je otevřena k přístupu vládám států uvedených v odstavci

1 článku IX.



2. Přijetí se stane složením listiny o přístupu u generálního sekretáře

Spojených národů.



Čl.XI



Vstup v účinnost.



Jakmile patnáct vlád uvedených v článku IX složí své listiny o

ratifikaci, přijetí nebo přístupu, tato úmluva vstoupí mezi nimi v

účinnost třicátého dne po dni, kdy byla složena patnáctá listina o

ratifikaci, přijetí či přístupu. Pro kteroukoli jinou vládu vstoupí v

účinnost třicátým dnem po dni, kdy tato vláda složila svoji listinu o

ratifikaci, přijetí či přístupu.



Čl.XII



Výpověď.



1. Až bude tato úmluva v účinnosti po dobu tří let, může ji každá

smluvní strana vypovědět oznámením doručeným generálnímu sekretáři

Spojených národů.



2. Výpověď stane se účinná šest měsíců po dni, kdy generální sekretář

Spojených národů obdržel oznámení.



Čl.XIII



Územní aplikace.



1. Každá vláda může při složení své listiny o ratifikaci, přijetí nebo

přístupu, nebo v kteroukoli pozdější dobu prohlásit ve sdělení

doručeném generálnímu sekretáři Spojených národů, že provádění této

úmluvy se vztahuje na jedno nebo více území, za které je mezinárodně

odpovědna, a úmluva se pak bude vztahovat na území vyznačená v onom

sdělení počínajíc třicátým dnem po dni, kdy generální sekretář

Spojených národů obdržel toto sdělení, nebo dnem, kdy tato úmluva

vstoupí v účinnost podle článku XI, jestliže toto poslední datum je

pozdější.



2. Každá vláda, která podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku učinila

prohlášení o rozšíření této úmluvy na některé území, za které je

mezinárodně odpovědna, může podle ustanovení článku XII vypovědět tuto

úmluvu zvláště pro toto území.



Čl.XIV



Výhrady.



1. Každý stát může při podpisu nebo při skládání své listiny o

ratifikaci, přijetí nebo přístupu prohlásit, že se necítí vázán

některými ustanoveními této úmluvy, která sám určí.



2. Každý stát, při oznámení podle článku XIII této úmluvy o tom, že

tato úmluva se bude vztahovat na jedno nebo více území, za která je

mezinárodně odpověden, může učinit obdobné prohlášení, jako je

prohlášení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za všechna území

zahrnutá v onom oznámení nebo za kterékoli jednotlivé z nich.



3. Jakmile některý stát učiní výhradu týkající se kteréhokoli článku

této úmluvy při podpisu, ratifikaci, přijetí, přístupu nebo při

oznámení podle článku XIII, generální sekretář Spojených národů sdělí

znění této výhrady všem státům, které jsou nebo se mohou stát smluvní

stranou této úmluvy. Každý stát, který podepsal, ratifikoval či přijal

tuto úmluvu, nebo který k ní přistoupil dříve, než tato výhrada byla

učiněna (nebo, jestliže úmluva nevstoupila v účinnost, který tuto

úmluvu podepíše, bude ratifikovat, či přijme nebo k ní přistoupí do dne

jejího vstupu v účinnost), má právo vznést námitky proti kterékoli z

těchto výhrad. Jestliže žádný stát oprávněný vznést námitky nesdělí je

generálnímu sekretáři Spojených národů nejpozději v devadesátý den po

oznámení výhrady (nebo po dni, kdy úmluva vstoupí v účinnost, je-li

toto datum pozdější), bude dotyčná výhrada považována za přijatou.



4. Obdrží-li generální sekretář Spojených národů od některého ze států,

oprávněných vznést námitky, sdělení o nějaké námitce, sdělí tuto

námitku státu, který učinil výhradu, a vyzve ho, aby mu oznámil, zda

může výhradu odvolat, či zda podle okolností dává přednost tomu, aby se

vzdal ratifikace, přijetí, přístupu nebo provádění úmluvy na území,

jehož (nebo jichž) se výhrada týkala.



5. Stát, který učinil výhradu, vůči níž byla vznesena námitka podle

odstavce 3 tohoto článku, stane se smluvní stranou této úmluvy pouze

tehdy, byla-li tato námitka odvolána nebo přestala-li být účinnou za

podmínek stanovených v odstavci 6 téhož článku; také se nebude moci

domáhat výhod této úmluvy pro území, za které je mezinárodně odpovědný,

v jehož prospěch učinil výhradu, která vyvolala námitku podle odstavce

3 tohoto článku, ledaže tato námitka byla odvolána nebo přestala být

účinnou za podmínek stanovených v odstavci 6 níže uvedeném.



6. Každá námitka vznesená některým státem, který podepsal úmluvu, aniž

by ji ratifikoval či přijal, přestane být účinnou, jestliže do dvanácti

měsíců po dni, kdy byla vznesena, nebude úmluva tímto státem

ratifikována či přijata.



Čl.XV



Oznamování podpisů, ratifikací, přijetí a přístupů.



Generální sekretář Spojených národů oznámí všem státům, které úmluvu

podepsaly nebo k ní přistoupily, jakož i jiným státům, které o to

požádají, podpisy, ratifikace a přijetí této úmluvy, dále přístupy k

této úmluvě; oznámí jim také datum, kdy úmluva vstoupí v účinnost, i

každé sdělení, jež mu došlo podle článků XII a XIII.



Čemuž na svědomí podepsaní zmocněnci podepsali tuto úmluvu.



Dáno v Ženevě dne 7. listopadu roku tisícího devítistého padesátého

druhého v jazycích francouzském a anglickém, při čemž obě znění jsou

autentická, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Spojených

národů. Generální sekretář Spojených národů doručí všem státům, které

úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, ověřené opisy této úmluvy.



1) Na straně 3.