353/2001 Sb.



ZÁKON



ze dne 18. září 2001,



kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony



Změna: 575/2002 Sb.



Změna: 89/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna zákona o účetnictví



Čl.I



Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.,

zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb., se mění takto:



1. § 2 včetně nadpisu zní:



"§ 2



Předmět účetnictví



Účetní jednotky účtují v soustavě podvojného nebo jednoduchého

účetnictví o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných

pasiv, dále o nákladech a výnosech nebo o výdajích a příjmech a o

výsledku hospodaření.".



2. V § 3 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty:



"V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v

souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 2); přitom o veškerých nákladech

a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí,

zatímco o veškerých výdajích a příjmech účtují až v okamžiku jejich

skutečného zaplacení nebo přijetí.".



3. V § 4 odstavce 2 až 5 znějí:



"(2) Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví

směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky a

konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto

závěrek, obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého

účetnictví a dále účetní metody, například způsoby oceňování a jejich

použití, včetně postupů tvorby a použití opravných položek, postupů

odpisování a postupů tvorby a použití rezerv, jakož i metody

konsolidace účetní závěrky. Zařazení účetních jednotek podle § 1 odst.

2 do jednotlivých skupin podle charakteru jejich činnosti, účetní

metody a jejich použití jednotlivými skupinami účetních jednotek,

popřípadě jednotlivými účetními jednotkami v rámci těchto skupin upraví

prováděcí právní předpis.



(3) Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní

jednotku jako celek.



(4) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních

záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a

programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou

nositeli informací týkajících se předmětu účetnictví nebo jeho vedení.

Každou informaci týkající se předmětu účetnictví nebo jeho vedení jsou

účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.



(5) Jednotlivé účetní záznamy mohou být seskupovány do účetních záznamů

nesoucích souhrnnou informaci; takovými účetními záznamy jsou zejména

účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní

soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Účetní

jednotky jsou povinny takové účetní záznamy vést nejméně v rozsahu

stanoveném tímto zákonem.".



4. V § 4 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek pod čarou

č. ^2) až 7) znějí:



"(6) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních

jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů,^2)

cenných papírů^3) a derivátů,^4) cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí

měně, devizových hodnot,^5) s výjimkou zlata, jsou účetní jednotky

povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných

položek, rezerv a technických rezerv,^6) pokud majetek a závazky,

kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně.



(7) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v českém jazyce.

Účetní doklady mohou být vyhotoveny v cizím jazyku jen tehdy, je-li

splněna podmínka srozumitelnosti podle § 8 odst. 5.



(8) Za informační systém podle zvláštního právního předpisu^7) lze

účetnictví považovat pouze jako celek.



(9) Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít

účetní metody podle odstavce 2 ve znění platném na jeho počátku.



2) § 61 obchodního zákoníku.



3) § 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších

předpisů.



4) § 8a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



5) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění zákona

č. 362/2000 Sb.



6) § 13 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně

souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).



7) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb.,

o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.".



5. V § 6 odstavce 1 a 2 znějí:



"(1) Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou

předmětem účetnictví, (dále jen "účetní případy") účetními doklady.



(2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních

knihách (dále jen "účetní zápisy") pouze na základě účetních záznamů

podle odstavce 1.".



6. V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova "a 30".



7. V § 6 odst. 4 se slova "§ 18 odst. 1" nahrazují slovem "§ 18", za

slovy "jako mimořádnou" se vkládají slova "nebo mezitímní" a slova

"stanovených v" se nahrazují slovy "stanovených podle".



8. § 7 a 8 znějí:



"§ 7



(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní

závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz

předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.



(2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá

skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními

metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto

zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody

způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může

volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by

zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou

možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných

případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími

právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1,

postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý

obraz.



(3) Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který

vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a

že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji

zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V

případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková

skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu

odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést

v příloze v účetní závěrce.



(4) Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a

jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním

období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období.

Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové

vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými

účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné

činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění

vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové

změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní

závěrce.



(5) Účetní jednotky jsou povinny v příloze účetní závěrky [§ 18 odst. 1

písm. c)] vždy uvést informaci o použitých účetních metodách, popřípadě

o odchylkách od těchto metod podle odstavce 2 s jejich řádným

zdůvodněním a s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, finanční

situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky.



(6) Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech,

nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech v účetních knihách a

zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného

zúčtování. Porušením vzájemného zúčtování nejsou případy upravené

účetními metodami.



§ 8



(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné,

průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost

účetních záznamů.



(2) Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka

vede účetnictví tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním

předpisům ani neobchází jejich účel.



(3) Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka

zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy,

které v něm měla zaúčtovat podle § 3, a nejpozději do konce tohoto

období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila

účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila

výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila

informace podle § 21a a má o těchto skutečnostech veškeré účetní

záznamy, a to přehledně uspořádané.



(4) Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní

záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (§ 33a) a účetní jednotka

provedla inventarizaci.



(5) Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje při

dodržení ustanovení § 4 odst. 7 jednotlivě i v souvislostech spolehlivě

a jednoznačně určit



a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v

§ 4 odst. 2,



b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 4.



(6) Účetnictví účetní jednotky je vedeno způsobem zaručujícím trvalost

účetních záznamů, jestliže účetní jednotka je schopna splnit povinnosti

spojené s jejich úschovou a zpracováním podle § 31, 32 a § 33 odst. 3 a

6 po celou dobu, po niž jsou jí tímto zákonem uloženy.".



9. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) až 10) zní:



"§ 9



Účetní soustavy



(1) Účetní jednotky jsou povinny účtovat v soustavě podvojného

účetnictví; za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 mohou účtovat v

soustavě jednoduchého účetnictví.



(2) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou v

soustavě jednoduchého účetnictví účtovat



a) občanská sdružení, jejich organizační jednotky,^8) které mají právní

subjektivitu, církve a náboženské společnosti a jejich útvary,^9) které

mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy,

pokud jejich veškeré příjmy nedosáhly výše 6 000 000 Kč,



b) obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek a

ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis.



(3) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) mohou v soustavě

jednoduchého účetnictví účtovat ty, o nichž to stanoví zvláštní právní

předpis.^10)



(4) Přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného

účetnictví je povinný, přestane-li účetní jednotka splňovat podmínky

stanovené podle odstavce 2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého

účetnictví; přechod do soustavy jednoduchého účetnictví je možný pouze

v případě, že účetní jednotka splňuje podmínky stanovené podle odstavce

2 nebo 3 pro účtování v soustavě jednoduchého účetnictví. Plnění

podmínek stanovených podle odstavců 2 a 3 se posuzuje za bezprostředně

předcházející účetní období. Přechody podle předchozích vět jsou možné

vždy jen k 1. dni účetního období, a to následujícího po účetním

období, ve kterém účetní jednotka zjistila uvedené skutečnosti.



8) § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.



9) § 13 odst. 1 písm. g) zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské

víry a postavení církví a náboženských společností.



10) § 37 obchodního zákoníku.".



10. § 10 se zrušuje.



11. V § 11 odstavec 1 zní:



"(1) Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat



a) označení účetního dokladu,



b) obsah účetního případu a jeho účastníky,



c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření

množství,



d) okamžik vyhotovení účetního dokladu,



e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem

podle písmene d),



f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní

případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Skutečnosti podle písmen a) až f) prokazuje účetní jednotka pouze

účetním dokladem.".



12. V § 11 se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.



13. V § 11 odstavec 2 zní:



"(2) Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez

zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a

to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního

případu způsobem podle § 8 odst. 5.".



14. § 12 včetně nadpisu zní:



"§ 12



Účetní zápisy



(1) Účetní zápisy jsou účetní záznamy, jejichž obsah je určen

ustanoveními tohoto zákona, která se týkají účetních knih.



(2) Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v

účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který

neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu

zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho

provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za

zaúčtování účetního případu.



(3) Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy.".



15. Nadpis nad § 13 "Účetní knihy" se zrušuje a vkládá se nový nadpis

pod § 13, který zní: "Účetní knihy v soustavě podvojného účetnictví".



16. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova "analytické evidence" nahrazují

slovy "analytických účtů".



17. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno d), které zní: "d) v knihách podrozvahových účtů, ve kterých se

uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách podle

písmen a) a b).".



18. V § 13 odst. 2 se slovo "údaje" nahrazuje slovem "informace" a v

písmenu b) se slovo "nejvýše" nahrazuje slovem "alespoň".



19. V § 13 odstavec 3 zní: "(3) Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty

mimo účtový rozvrh a účetní knihy.".



20. V § 13 se odstavec 4 zrušuje.



21. § 14 a 15 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. ^11) znějí:



"§ 14



Směrná účtová osnova a účtový rozvrh



(1) Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd,

popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu

a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o

nákladech a výnosech nebo výdajích a příjmech a o výsledku hospodaření;

toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. Směrnou účtovou

osnovu pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (§ 4 odst. 2)

účtujících v soustavě podvojného účetnictví upraví prováděcí právní

předpis.



(2) Na podkladě směrné účtové osnovy podle odstavce 1 jsou účetní

jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k

zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky v dané

účetní jednotce.



(3) Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh podle odstavce 2 pro každé

účetní období; v průběhu účetního období je možno účtový rozvrh

doplňovat. Pokud nedochází k prvnímu dni účetního období ke změně

účtového rozvrhu platného v předcházejícím účetním období, postupuje

účetní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím účetním období.



§ 15



Účetní knihy v soustavě jednoduchého účetnictví



(1) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví účtují



a) v peněžním deníku,



b) v knize pohledávek a závazků,



c) v pomocných knihách o ostatních složkách majetku a o závazcích z

pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití.



(2) Peněžní deník obsahuje nejméně informace o



a) peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech u finančních

institucí,^11)



b) konečných příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v

účetním období a v členění potřebném pro zjištění základu daně z

příjmů,



c) průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních

prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem ve smyslu

písmene b).



(3) Ustanovení § 12 odst. 3 platí obdobně.



(4) Obsahové vymezení účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví

upraví prováděcí právní předpis.



(5) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví jsou

povinny sestavovat přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a

výdajích (dále jen "přehledy"). Na tyto přehledy se rovněž použijí

ustanovení § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 29 odst. 1.



(6) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví

nepoužijí ustanovení § 7, 14, 27 a 28.



11) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a

některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č.

586/1992 Sb., ve znění zákona č. 100/2000 Sb.".



22. § 16 včetně nadpisu zní:



"§ 16



Ostatní ustanovení o účetních knihách



(1) Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat

příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických

účtů, k nimž se tyto účty vedou.



(2) V knihách analytických účtů a v pomocných knihách se užije

vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a

vyjádření množství.".



23. V § 17 odst. 3 v poslední větě se za slova "neuzavírají již účetní

knihy ke dni svého zániku" vkládají slova ", nestanoví-li zvláštní

právní předpis jinak".



24. § 18 včetně nadpisu zní:



"§ 18



Účetní závěrka



(1) Účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví sestavují

v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je

nedílný celek a tvoří ji



a) rozvaha (bilance),



b) výkaz zisku a ztráty,



c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech

uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a §

19 odst. 5.

Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled

o změnách vlastního kapitálu.



(2) Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat



a) obchodní firmu nebo jiný název účetní jednotky; u účetních jednotek

podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle §

1 odst. 2 písm. d) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,



b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,



c) právní formu účetní jednotky,



d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla

zřízena,



e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní

závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),



f) okamžik sestavení účetní závěrky, a musí k ní být připojen podpisový

záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a)

až c) nebo podpisový záznam účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d);

připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za

sestavenou podle písmene f).



(3) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném

rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní

jednotky uvedené v § 20, pokud nesplňují kritéria stanovená v § 20

písm. b).



(4) Uspořádání a označování položek majetku a jiných aktiv, závazků a

jiných pasiv, nákladů a výnosů nebo výdajů a příjmů a výsledku

hospodaření v účetní závěrce a obsahové vymezení položek této závěrky a

rozsah sestavování účetní závěrky podle odstavce 3 pro jednotlivé

skupiny účetních jednotek upraví prováděcí právní předpis.".



25. V § 19 se doplňují odstavce 4 až 11, které včetně poznámky pod

čarou č. ^12) znějí:



"(4) Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky

účtů, které obsahuje rozvaha, (dále jen "rozvahové účty"), jimiž se

otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů,

jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení

platí i pro podrozvahové účty.



(5) Za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem

sestavení účetní závěrky jsou účetní jednotky povinny uvést v příloze v

účetní závěrce rovněž informace o a) skutečnostech, které poskytují

další informace o podmínkách či situacích, které existovaly ke konci

rozvahového dne, b) skutečnostech, které jako nejisté podmínky či

situace existovaly ke konci rozvahového dne, a jejichž důsledky mění

významným způsobem pohled na finanční situaci účetní jednotky.



(6) Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné,

srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se

považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 a je-li

úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z

hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady

nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná,

jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5. Informace je

srozumitelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 8 odst. 5.

Informace se považuje za významnou (závažnou), jestliže by její

neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování

osob, které tyto informace využívají, (dále jen "uživatel"); informace

nemohou být vyloučeny pouze z důvodů, že jsou nesrozumitelné pro

uživatele.



(7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a

krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba

použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního

případu je delší než 1 rok. Krátkodobým se rozumí takový majetek a

závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při

vzniku účetního případu je do jednoho roku včetně. Pokud s ohledem na

charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska

členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich

pořízení.



(8) V případech, kdy to vyžadují právní předpisy, mohou účetní jednotky

poskytnout účetní záznamy nesoucí informace uspořádané podle oborů

(druhů) činnosti nebo podle zeměpisných oblastí, ve kterých provozují

svou činnost.



(9) Kromě účetní závěrky sestavené podle tohoto zákona, mohou účetní

jednotky poskytovat účetní záznamy nesoucí informace, které jsou

sestaveny podle mezinárodních účetních standardů nebo jiných

mezinárodně uznávaných účetních zásad.



(10) Kromě případů podle odstavců 1 a 3 žádný jiný účetní záznam nesmí

být označován názvy podle § 18 odst. 1.



(11) Účetní závěrkou není shromažďování nebo vyžadování informací

prováděné na základě zvláštních právních předpisů.^12)



12) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů.".



26. § 20 a 21 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. ^13) a ^14) znějí:



"§ 20



Ověřování účetní závěrky auditorem



Účetní závěrku podle tohoto zákona jsou povinny mít ověřenu auditorem z

účetních jednotek podle § 1 odst. 2



a) akciové společnosti,



b) ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového

dne účetního období, za nějž se účetní závěrka (§ 18 odst. 3) ověřuje,

a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již

dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:



1. úhrn rozvahy více než 40 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely

tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o

položky podle § 26 odst. 3,



2. čistý obrat více než 80 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely

tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané

hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,



3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního

vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 50,

zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního

předpisu,^12)



c) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), které jsou podnikateli,

a to za podmínek podle písmene b),



d) účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. d) účtující v soustavě

podvojného účetnictví za podmínek podle písmene b),



e) účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní

předpis.



§ 21



Výroční zpráva



(1) Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. a) až d) jsou povinny

vyhotovovat výroční zprávu. Výroční zpráva obsahuje nejméně informace



a) o minulém vývoji činnosti účetní jednotky a o jejím postavení

nejméně za dvě bezprostředně předcházející účetní období,



b) o skutečnostech, které poskytují informace o podmínkách či

situacích, které nastaly až po konci rozvahového dne,



c) o předpokládaném budoucím vývoji činnosti účetní jednotky,



d) o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje,



e) o pořizování vlastních akcií, zatímních listů, obchodních podílů a

akcií, zatímních listů, obchodních podílů ovládající osoby,^13)



f) v rozsahu účetní závěrky za účetní období a výrok auditora o této

účetní závěrce, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, a v rozsahu

účetní závěrky za bezprostředně předcházející 2 účetní období,



g) požadované podle zvláštních právních předpisů,



h) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku v zahraničí.

Součástí výroční zprávy může být i zpráva o auditu podle zvláštního

právního předpisu.



(2) Účetní jednotky uvedené v § 20 písm. e) vyhotovují výroční zprávu

nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní

předpis,^14) který může určit její obsah odchylně od ustanovení

odstavce 1.



(3) Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí ustanovení § 20

obdobně.".



13) § 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.



14) Například § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických

stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.



27. V § 21a odst. 3 se slova "výrok auditora" nahrazují slovy "zprávu o

auditu".



28. § 22 a 23 včetně poznámek pod čarou č. ^19) a ^20) znějí:



"§ 22



(1) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka (§ 18)

sestavená a upravená metodami konsolidace podle tohoto zákona (§ 23

odst. 1); tato závěrka informuje o konsolidačním celku podle odstavce

3. Konsolidovaná účetní závěrka musí být ověřena auditorem.

Nestanoví-li se dále jinak, ustanovení tohoto zákona týkající se účetní

závěrky platí i pro konsolidovanou účetní závěrku.



(2) Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační

celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je buď řídící

osobou,^19) ovládající osobou^20) nebo v jiné účetní jednotce vykonává

jen podstatný vliv, kterým se rozumí nejméně dvacetiprocentní účast.

Účetní jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní

závěrku, se považuje za konsolidující účetní jednotku. Účetní jednotka,

která je buď řízenou osobou,^19) ovládanou osobou^20) nebo ve které

konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost

podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky; tato účetní

jednotka se považuje za konsolidovanou účetní jednotku.



(3) Konsolidačním celkem se rozumí skupina účetních jednotek uvedených

v odstavci 2; tyto účetní jednotky jsou do konsolidačního celku

zahrnovány postupem upraveným prováděcím právním předpisem.

Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti konsolidovat,

pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se

konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na

základě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily nebo

nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:



1. úhrn rozvah více než 350 000 000 Kč; úhrnem rozvahy se pro účely

tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o

položky podle § 26 odst. 3,



2. čistý obrat více než 700 000 000 Kč; čistým obratem se pro účely

tohoto zákona rozumí výnosy snížené o prodejní slevy, daň z přidané

hodnoty a ostatní daně přímo spojené s obratem,



3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního

vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 500,

zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního

předpisu.12)

Uvedené osvobození se nepoužije u účetních jednotek, které jsou

bankami, nebo u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění

nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů.



(4) Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným

účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního celku, že budou

konsolidovány, a současně jim sdělí informaci o vymezení tohoto celku.



(5) Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku jsou

povinny poskytnout svojí účetní závěrku a veškeré ostatní dokumenty

potřebné pro sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující

účetní jednotce.



(6) Povinnosti podle odstavců 2, 4 a 5 platí obdobně pro povinnost

vyhotovit konsolidovanou výroční zprávu podle odstavce 7.



(7) Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva (§ 21),

která obsahuje informace o konsolidačním celku.



(8) Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o

konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat její výroční

zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat tuto zprávu.



§ 23



(1) Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení

konsolidované účetní závěrky použít metody



a) plné konsolidace,



b) poměrné konsolidace, nebo



c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).



(2) Uspořádání a označování položek konsolidované účetní závěrky a

obsahové vymezení položek této závěrky a metody konsolidace účetní

závěrky pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle § 4 odst. 2

upraví prováděcí právní předpis.



(3) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne

konsolidující účetní jednotky.



(4) Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných

účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku použité pro

sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v

zásadě ke stejnému okamžiku. Předchází-li rozvahový den poslední účetní

závěrky některé z konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do

konsolidačního celku o více jak 3 měsíce rozvahový den podle odstavce

3, je tato konsolidovaná účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního

celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení § 19

odst. 3 ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. V

případě účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo

zajištění podle zvláštních právních předpisů, může uvedená doba činit

až 6 měsíců.



(5) Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky a každý rozdíl

v okamžicích sestavení účetní závěrky musí být stejné. O změnách ve

vymezení konsolidačního celku v průběhu účetního období musí být

uvedeny informace v příloze v konsolidované účetní závěrce.



(6) V případě konsolidace namísto účetních metod stanovených

prováděcími právními předpisy může konsolidující účetní jednotka pro

sestavení a úpravu konsolidované účetní závěrky, jakož i konsolidované

výroční zprávy použít mezinárodních účetních standardů nebo jiných

mezinárodně uznávaných účetních zásad, a to za podmínek upravených

prováděcím právním předpisem. V uvedeném případě se nepoužije

ustanovení § 22 odst. 8.



19) § 66a odst. 7 obchodního zákoníku.



20) § 66a odst. 2 obchodního zákoníku.".



29. § 24 zní:



"§ 24



(1) Účetní jednotky jsou povinny oceňovat majetek a závazky způsoby

podle ustanovení tohoto zákona.



(2) Účetní jednotky oceňují majetek a závazky



a) k okamžiku uskutečnění účetního případu způsoby podle § 25,



b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní

závěrka sestavuje, způsoby podle § 27; rovněž toto ocenění je povinna

zaznamenat v účetních knihách, (dále jen "okamžik ocenění"). Ustanovení

tohoto zákona o oceňování majetku a závazků se použije přiměřeně i pro

oceňování jiných aktiv a pasiv.



(3) Nelze-li samostatně ocenit jednotlivé složky majetku, mohou účetní

jednotky provést jejich ocenění jako souboru majetku, jak je vymezen

účetními metodami.



(4) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní

jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou

národní bankou, a to k okamžiku ocenění



a) podle odstavce 2 písm. a), nebo



b) podle odstavce 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v §

4 odst. 6.

V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku

ocenění použít kurzu, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo

prodány.".



30. V § 25 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. ^21) znějí:



"(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují



a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného

vlastní činností pořizovacími cenami,



b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními

náklady,



c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími

cenami,



d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,



e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,



f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,



g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo

vkladem21) pořizovací cenou; závazky při vzniku jmenovitou hodnotou,

při převzetí pořizovací cenou,



h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku

vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,



i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností

vlastními náklady,



j) příchovky zvířat vlastními náklady,



k) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku

uvedeného pod písmeny e) a g), anebo majetek v případech, kdy vlastní

náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit nebo jsou tyto

náklady vyšší než reprodukční pořizovací cena tohoto majetku,

reprodukční pořizovací cenou.



(2) Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen

zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná

rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim

známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení

hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období

zisk nebo ztráta.



(3) U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění podle

odstavce 1 považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich

úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy

první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro

ocenění úbytku majetku.



21) § 59 obchodního zákoníku.".



31. V § 25 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Na konci odstavce 4 se tečka

nahrazuje čárkou a doplňují se slova "vymezené v souladu s účetními

metodami.".



Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).



32. V § 26 odstavce 2 až 4 znějí:



"(2) Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší,

popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v

účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.



(3) Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 2 vyjadřují rezervy,

opravné položky a odpisy majetku. Rezervami podle tohoto zákona se

rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na daň z příjmů, rezerva na

důchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci. Rezervami se

dále rozumí technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních

právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení

hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.



(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 neuplatňují účetní jednotky, které

účtují v soustavě jednoduchého účetnictví. Účetní jednotky, které

nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatňují ustanovení

odstavců 1 až 3 v souladu s účetními metodami.".



33. § 27 včetně poznámek pod čarou č. 22) a 23) zní:



"§ 27



(1) Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle §

24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují



a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti,

cenných papírů představujících účast s rozhodujícím nebo podstatným

vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,



b) deriváty,



c) finanční umístění a technické rezervy u účetních jednotek, které

provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních

předpisů,



d) majetek a závazky v případech přeměn společností nebo družstev s

výjimkou změny právní formy^22) nebo v jiných případech podle

zvláštního právního předpisu,^23)



e) část majetku a závazků zajištěná deriváty.



(2) Pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije



a) tržní hodnota,



b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní

hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu,



c) ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li

postupovat podle písmen a) a b).



(3) Tržní hodnotou se rozumí hodnota, která je vyhlášena na tuzemské či

zahraniční burze nebo na jiném veřejném (organizovaném) trhu. Účetní

jednotka pro oceňování podle tohoto zákona použije tržní hodnotu, která

je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění [§ 24

odst. 2 písm. b)], a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je

majetek veden na tuzemské burze cenných papírů, rozumí se tržní

hodnotou zavírací cena vyhlášená burzou cenných papírů v pracovní den,

ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není veden na

tuzemské burze cenných papírů a je kótován na zahraničních burzách

cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze zavíracích

cen, které bylo dosaženo na schválených trzích zahraničních burz

cenných papírů v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě

jiného veřejného trhu než burzy se rozumí tržní hodnotou cena platná v

den, ke kterému se ocenění provádí. Pokud v den, ke kterému se ocenění

provádí, uvedené trhy nepracují, použije se cena vyhlášená na nich

poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění; není-li známa

ani tato cena, postupuje se dále podle věty druhé.



(4) V případech oceňování reálnou hodnotou se použije ustanovení § 25

odst. 2 přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní

jednotky účtují v souladu s účetními metodami.



(5) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za

tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i

majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak.

Dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, na něž se nevztahuje

ustanovení odstavce 1, se ocení ke konci rozvahového dne nebo k jinému

okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, pořizovací cenou

zvýšenou nebo sníženou o úrokové výnosy nebo náklady; zahrnuje-li

ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo

sníženo stejným způsobem. Závazky charakteru půjčky vztahující se k

majetku uvedenému v odstavci 1 písm. a) a b) se ocení v hodnotě

odpovídající ocenění tohoto majetku; uvedený způsob ocenění lze použít

i v průběhu účetního období. Podíl, který představuje účast s

rozhodujícím nebo podstatným vlivem, může být oceněn ekvivalencí

(protihodnotou); použije-li účetní jednotka uvedený způsob ocenění, je

povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů.



22) § 69 obchodního zákoníku.



23) Například zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a

investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.

207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v podílových a

investičních fondech.".



34. § 29 a 30 včetně poznámky pod čarou č. ^27) znějí:



"§ 29



(1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého

majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu

majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o

položkách podle § 25 odst. 2. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k

okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo

mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace") a pro účely podání

návrhu na vyrovnání. V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky

mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen

"průběžná inventarizace"). Ustanovení o provádění inventarizací podle

zvláštních právních předpisů^27) nejsou tímto dotčena.



(2) Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u

zásob, u nichž účtují podle druhů, a dále u dlouhodobého hmotného

movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní

jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín

této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a

uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou

za účetní období.



(3) Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u

veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.



§ 30



(1) Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci

zjišťují



a) fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného

majetku, nebo



b) dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních

složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru, a tyto stavy

jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech.



(2) Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí

obsahovat



a) skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný majetek a

závazky jednoznačně určit,



b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle

písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení

inventarizace,



c) způsob zjišťování skutečných stavů,



d) ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro účely

podle § 26 odst. 3,



e) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.



(3) V případě provádění průběžné inventarizace mohou být inventurní

soupisy podle odstavce 2 nahrazeny průkazným účetním záznamem o

provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.



(4) Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci

rozvahového dne, lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního

období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního období. Přitom

se musí prokázat stav hmotného majetku ke konci rozvahového dne stavy

fyzické inventury opravenými o přírůstky a úbytky uvedeného majetku za

dobu od ukončení fyzické inventury do konce účetního období, popřípadě

za dobu od začátku následujícího účetního období do okamžiku ukončení

fyzické inventury v prvním měsíci tohoto účetního období.



(5) Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a

stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto

zákonem, kdy



a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje

jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo



b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje

jako přebytek.



(6) Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období,

za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.



27) Například § 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí

zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.".



35. Nadpis části šesté zní: "Úschova účetních záznamů".



36. § 31 včetně poznámky pod čarou č. 28) zní:



"§ 31



(1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely

vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li

tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní

předpisy.^28)



(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,



a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem

účetního období, kterého se týkají,



b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy,

účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního

období, kterého se týkají,



c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení

účetnictví (§ 33 odst. 2), po dobu 5 let počínajících koncem účetního

období, kterého se týkají.



(3) Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i

povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených

v



a) § 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní

jednotky, a není-li ho, na likvidátora či správce konkursní podstaty

nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,



b) § 1 odst. 2 písm. d) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci,

práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce;

připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné

majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí

uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která

vyrozumí státní archiv.



(4) V případech, které nejsou uvedeny v odstavci 3, je povinna účetní

jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a c) před svým zánikem a účetní

jednotka podle § 1 odst. 2 písm. b) a d) po ukončení činnosti zajistit

povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto

zajištění prokazatelně informovat státní archiv.



28) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších

předpisů.".



37. V § 32 odstavce 1 a 2 znějí:



"(1) Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než

uvedený v § 31 odst. 1, a to zejména pro účely trestního řízení,

opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, správního řízení,

občanského soudního řízení, daňového řízení, skartačního řízení nebo

pro účely sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění anebo

pro účely ochrany autorských práv, postupují po uplynutí uschovacích

dob uvedených v § 31 odst. 2 dále tak, aby byly zajištěny požadavky

vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní

jednotky použijí účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna

ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně.



(2) Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména mzdové

listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních

právních předpisů. Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky

kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají

účetní jednotky po dobu stanovenou v § 31 odst. 2 podle toho, jakou

funkci plní při vedení účetnictví, nejde-li o případ podle odstavce

1.".



38. V § 32 odst. 3 se slova "účetní písemnosti" nahrazují slovy "účetní

záznamy".



39. V § 32 odst. 4 se slova "zákona č. 92/1991 Sb." nahrazují slovy,

která včetně poznámky pod čarou č. ^29) znějí: "podle zvláštních

právních předpisů^29)"



29) Například zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu

na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.".



40. § 33 až 35 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. ^30) a ^31)

znějí:



"§ 33



Účetní záznam



(1) Účetní záznam podle § 4 odst. 4 musí umožňovat vedení účetnictví

podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v

účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob

zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.



(2) Účetní záznam může mít písemnou nebo technickou formu. Pro účely

tohoto zákona se považuje za



a) písemnou formu účetní záznam provedený rukopisem, psacím strojem,

tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním

zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu

čitelný,



b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým

nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho

převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.



(3) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy

do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že obsah účetního

záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní

formě. Splnění uvedené povinnosti se má za prokázané, pokud účetní

jednotka předloží účetní záznam v původní i nové formě a jejich obsah

je shodný; splnění této povinnosti však účetní jednotka může prokázat i

jiným způsobem, který nezpochybní žádná z osob, které s převedeným

záznamem pracují. Účetní jednotka je povinna disponovat účetními

záznamy, kterými dokládá formu vedení účetnictví.



(4) Jednotlivý účetní záznam může být tvořen několika dílčími účetními

záznamy. Všechna ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se

týkají každého jednotlivého účetního záznamu včetně dílčích účetních

záznamů i účetního záznamu vzniklého jejich seskupením.



(5) Na všechny formy účetního záznamu se, pokud tento zákon výslovně

nestanoví jinak, pohlíží stejně; obsah všech účetních záznamů a jejich

změny mají stejné důsledky, jsou-li provedeny v účetních záznamech ve

formě podle odstavce 2 písm. b), jako ve formě podle odstavce 2 písm.

a).



(6) Účetní jednotky mohou vést účetní záznamy i ve formě, ve které je

jejich obsah bez dalšího nečitelný; v tomto případě jsou povinny

disponovat takovými prostředky, nosiči a vybavením (§ 4 odst. 4), které

umožní provést převod účetních záznamů do formy, ve které je jejich

obsah pro fyzickou osobu čitelný. Pro potřeby ověřování účetní závěrky

auditorem (§ 20), jejího zveřejňování (§ 21a) a pro potřeby orgánů

podle § 37 odst. 3 jsou účetní jednotky povinny na požádání umožnit

oprávněným osobám seznámit se s obsahem jimi určených účetních záznamů

v uvedené formě. Tyto povinnosti mají účetní jednotky po dobu, po

kterou jsou povinny vést nebo uschovávat uvedené účetní záznamy.

Stanovení těchto povinností na smluvním základě30) není dotčeno.



(7) V řízení ve věcech týkajících se účetnictví nebo vycházejících z

účetnictví lze použít k důkazu průkazné účetní záznamy (§ 33a), které

splňují požadavky tohoto zákona.



(8) Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a

jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a

programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením,

neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením.



§ 33a



Průkaznost účetního záznamu



(1) Podle tohoto zákona se za průkazný účetní záznam považuje pouze



a) účetní záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se

skutečností, kterou tento záznam prokazuje,



b) účetní záznam, jehož obsah je prokázán obsahem jiných průkazných

účetních záznamů,



c) účetní záznam přenesený způsobem splňujícím požadavky podle § 34,

nebo



d) účetní záznam týkající se výhradně skutečností uvnitř jedné účetní

jednotky, k němuž je připojen podpisový záznam osoby oprávněné a

odpovědné podle odstavce 9.



(2) Zjistí-li účetní jednotka, že obsah účetního záznamu neodpovídá

skutečnosti, je povinna od tohoto okamžiku považovat tento účetní

záznam za neprůkazný, byť splňuje ustanovení odstavce 1 písm. b) až d).



(3) Účetní jednotka je povinna za účelem průkaznosti přenášet účetní

záznamy mimo tuto účetní jednotku jen způsobem podle odstavce 1 písm.

c). Účetní záznam určený k přenosu musí být podepsán vlastnoručním

podpisem nebo obdobným průkazným účetním záznamem v technické formě.

Pokud účetní záznam není podepsán před předáním k přenosu, musí být

podepsán nejpozději v okamžiku jeho předání k přenosu. Účetní jednotka

může, kromě způsobu podle odstavce 1 písm. d), využít při předávání

účetních záznamů uvnitř této účetní jednotky i způsob podle odstavce 1

písm. c).



(4) Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je

vlastnoruční podpis nebo obdobný průkazný účetní záznam v technické

formě. Na obě formy podpisového záznamu se přitom pohlíží stejně a obě

mohou být použity na místě, kde se vyžaduje vlastnoruční podpis.



(5) Připojením podpisového záznamu se rozumí u účetního záznamu v

písemné formě jeho podepsání vlastnoručním podpisem, u účetního záznamu

v technické formě jeho podepsání obdobným průkazným účetním záznamem v

technické formě.



(6) Účetní záznam v písemné formě podepsaný vlastnoručním podpisem,

který se shoduje s podpisovým vzorem vyhotoveným účetní jednotkou, se

považuje za průkazný podle odstavce 1 písm. d) bez ohledu na to, zda se

týká výhradně skutečností uvnitř jedné účetní jednotky.



(7) Identifikačním záznamem se rozumí účetní záznam připojený k

účetnímu záznamu automatickým zařízením (§ 4 odst. 4), který umožňuje

jednoznačné určení tohoto konkrétního zařízení a který není možno

vytvořit jiným než tímto konkrétním zařízením.



(8) K jednomu účetnímu záznamu může být připojeno více podpisových

záznamů, popřípadě identifikačních záznamů.



(9) Účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a

odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování

podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým

způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost

jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené

záznamy připojeny.



§ 34



Přenos účetního záznamu



Přenos účetního záznamu může být uskutečněn pouze prostřednictvím

informačního systému nebo jiným způsobem, který splňuje požadavky

průkaznosti a dále požadavky ochrany a bezpečnosti odpovídající

charakteru přenášených informací podle zvláštních právních

předpisů.^31)



§ 35



Opravy a ostatní ustanovení o účetních záznamech



(1) Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti,

neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti

účetnictví.



(2) Zjistí-li účetní jednotka, že některé účetní záznamy jejího

účetnictví jsou neúplné, neprůkazné, nesprávné nebo nesrozumitelné, je

povinna provést bez zbytečného odkladu jejich opravu způsobem podle

odstavce 3.



(3) Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou

za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah

opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.



(4) Okamžik se v účetním záznamu zaznamenává s takovou přesností, aby

nejistota v určení času neměla za následek nejistotu v určení obsahu

účetních případů.



(5) Na účetní záznamy, které jsou ve formě nečitelné, není-li dodrženo

ustanovení § 33 odst. 6, se pohlíží, jakoby je účetní jednotky nevedly.



(6) V případě, že účetní záznamy jsou ztracené nebo odcizené, zničené

nebo poškozené tak, že tímto poškozením došlo ke změně jejich obsahu,

je povinna účetní jednotka provést opatření k obnovení průkaznosti

účetnictví.



30) Například zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění

pozdějších předpisů.



31) Například § 17 až 20 obchodního zákoníku, § 38 a 39 zákona č.

21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/2000

Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o

poštovních službách), zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o

změně dalších zákonů, zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 148/1998 Sb. , ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů

nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace

a náležitostech certifikátu.".



41. § 36 až 37a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32) až 34)

znějí:



"§ 36



(1) Za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními

jednotkami ministerstvo podle tohoto zákona zajišťuje tvorbu a vydávání

Českých účetních standardů (dále jen "standardy"). Pro tvorbu a

vydávání standardů lze použít ustanovení tohoto zákona týkající se

účetních záznamů. Obsahem standardů je popis účetních metod nebo

postupy účtování; obsah standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními

tohoto zákona a ostatních právních předpisů ani obcházet jejich účel.

Použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení

o účetních metodách podle tohoto zákona. Pravidla pro tvorbu a vydávání

standardů může ministerstvo stanovit prováděcím předpisem. Vydání

standardů se oznamuje ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede

registr vydaných standardů.



(2) Ministerstvo může s právnickou osobou vybranou ve veřejném

výběrovém řízení uzavřít smlouvu o vytvoření standardu.



(3) Z důvodu zvláštního charakteru majetku může ministerstvo vydat pro

ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a zpravodajské služby

zvláštní standardy odchylné od odstavce 1. Tyto standardy a jejich

vydání se nezveřejňují.



§ 37



Pokuty



(1) Orgány uvedené v odstavci 3 uloží účetní jednotce pokutu tehdy,

jestliže zjistí, že účetní jednotka porušila povinnost uloženou jí v



a) § 4 odst. 2 až 4, 6 a 7, § 7 odst. 2 až 6, § 9 odst. 1, § 11 odst.

2, § 12 odst. 2 a 3, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 15 odst. 3, § 19

odst. 2, § 23 odst. 1, § 30 odst. 1, § 31 odst. 1 a 4, § 33 odst. 3, 6

a 8, § 33a odst. 9, § 35 odst. 3 a 6; v tomto případě pokuta činí až 3

% z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm. b) bodu 1;



b) § 4 odst. 1, § 6, § 7 odst. 1, § 15 odst. 5, § 20, 21, 21a, § 22

odst. 1, 2, 4, 5 a 6, § 24 odst. 1 a 4, § 33a odst. 1; v tomto případě

pokuta činí až 6 % z hodnoty úhrnu rozvahy, jak je vymezen v § 20 písm.

b) bodu 1.

V případech porušení ustanovení vztahujících se k soustavě jednoduchého

účetnictví se pokuta vypočítá z úhrnu majetku podle přehledu (§ 15

odst. 5). V případech porušení ustanovení vztahujících se ke

konsolidaci účetní závěrky se pokuta vypočítá z úhrnu rozvahy, jak je

vymezen v § 22 odst. 3 bodu 1.



(2) Při stanovení výše pokuty podle odstavce 1 se přihlíží zejména k

závažnosti, způsobu a době trvání a následkům porušení povinnosti, k

okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo, a k výši případného

bezdůvodného obohacení, pokud bylo porušením povinnosti získáno.



(3) Ke kontrole dodržování povinností stanovených tímto zákonem a k

ukládání pokut podle odstavce 1 jsou na základě tohoto zákona oprávněny

územní finanční orgány a kontrolní orgány podle zvláštních právních

předpisů.^32) Oprávněný orgán uloží za souběžné porušení ustanovení

uvedených v odstavci 1 stejnou účetní jednotkou projednané ve společném

řízení pokutu podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji

postižitelné. Pokutu nelze uložit, byla-li účetní jednotce ve stejném

účetním období za totéž porušení povinnosti již uložena pokuta některým

z uvedených oprávněných orgánů, ledaže toto porušení povinnosti nebylo

účetní jednotkou odstraněno ve lhůtě jí stanovené oprávněným orgánem.



(4) Uložením pokuty podle tohoto zákona není dotčena odpovědnost účetní

jednotky podle zvláštních právních předpisů.



(5) Nelze-li zjistit úhrn rozvahy nebo úhrn majetku, stanoví jej orgány

podle odstavce 2 kvalifikovaným odhadem.



(6) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán

příslušný k uložení pokuty o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději

však lze pokutu uložit do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti

došlo.



(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Na řízení o uložení pokuty

se vztahuje správní řád;^33) orgán uvedený v odstavci 3, který pokutu

uložil, při vybírání a vymáhání pokut použije zvláštní právní předpis o

správě daní a poplatků.^34)



§ 37a



(1) Ministerstvo k provedení ustanovení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 15

odst. 4, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3, § 23 odst. 2 a 6 vydá vyhlášky, a

to nejpozději do 31. prosince 2002.



(2) Ministerstvo k provedení ustanovení § 36 odst. 1 může vydat

vyhlášku.



32) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění

pozdějších předpisů.



33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění

pozdějších předpisů.



34) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.".



Čl.II



Přechodná ustanovení



1. Rozsah a způsob vedení účetnictví včetně všech účetních písemností a

záznamů týkajících se daného účetního období, zejména z hlediska

správnosti, úplnosti a průkaznosti, se posuzuje podle ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném na počátku příslušného

účetního období, není-li dále stanoveno jinak.



2. Tam, kde právní předpisy používají termínu "roční účetní závěrka",

rozumí se tím řádná účetní závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění tohoto zákona.



3. Tam, kde právní předpisy používají jakékoli označení účetní

písemnosti, rozumí se tím účetní záznam podle zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, ve znění tohoto zákona.



4. Účetní jednotky při sestavení účetní závěrky za účetní období roku

2002 a při vedení účetnictví do doby nabytí účinnosti vyhlášek vydaných

ministerstvem podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění tohoto zákona, použijí opatření vydaná ministerstvem podle § 4

odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném do

nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti vyhlášek

vydaných podle § 37a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

tohoto zákona, se opatření vydaná podle zákona č. 563/1991 Sb., o

účetnictví, nepoužijí, a to v rozsahu, v jakém je předmět jejich úpravy

obsažen ve vyhlášce.



5. Účetní písemnosti a záznamy, u nichž ke dni nabytí účinnosti tohoto

zákona neskončila nebo u nichž končí uschovací lhůta, se dále

uschovávají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění tohoto

zákona, kromě případů, kdy zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění platném na počátku účetního období, jehož se účetní písemnosti a

záznamy týkají, stanovil lhůtu delší.



6. Pro záznam skutečností týkajících se účetního období začínajícího

před účinností tohoto zákona a zjištěných v účetním období počínajícím

po účinnosti tohoto zákona může účetní jednotka použít ustanovení o

účetních záznamech podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

tohoto zákona.



7. Účetní jednotky účtující podle opatření Ministerstva financí č.j.

281/89 759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro

podnikatele, mohou v účetním období započatém v období od 1. ledna 2002

do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových rozdílů k

okamžiku uskutečnění účetního případu a ke konci rozvahového dne nebo k

jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, u pohledávek,

závazků, jakož i dlužných cenných papírů se splatností delší než 12

měsíců držených do splatnosti, podle opatření Ministerstva financí č.j.

V/20 100/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy pro

podnikatele, jak vyplývá ze změn a doplnění účinných ke dni 31.

prosince 2001; v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat

shodně u veškerých pohledávek, závazků a dlužných cenných papírů se

splatností delší než 12 měsíců držených do splatnosti.



8. V prvním dni následujícího účetního období účetní jednotky, které

uplatnily postup podle bodu 7, postupují podle odstavce 5 přílohy č. 3

(přechodná ustanovení) opatření Ministerstva financí čj. 281/89

759/2001, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro

podnikatele.



9. Účetní jednotky účtující podle opatření č.j. 282/105 880/2001,

kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává

jejich úplné znění, mohou v účetním období započatém v období od 1.

ledna 2002 do 31. prosince 2002 postupovat při účtování kursových

rozdílů na účtech pohledávek a závazků nebo finančního umístění podle

čl. XI Kursové rozdíly opatření Federálního ministerstva financí č.j.

V/2 - 25 430/1992, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování

pro pojišťovny, jak vyplývá ze změn účinných ke dni 31. prosince 2001;

v tomto případě je účetní jednotka povinna postupovat shodně u

veškerých pohledávek a závazků nebo finančního umístění.



Čl.III



Zmocnění



Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění

zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jak vyplývá ze zákonů jej

měnících.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem



Čl.IV



V § 37 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,

odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní:



"(2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fond v

souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu.^13)".



13) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení



Čl.V



Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č.

160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č.

306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona

356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č.

29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb. a zákona

č. 116/2001 Sb., se mění takto:



1. V § 6 na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta:



"Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního

rozpočtu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají okresní správy

sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České

správy sociálního zabezpečení.".



2. V § 35a se doplňuje odstavec 4, který zní:



"(4) Mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely

důchodového pojištění jsou organizace povinny uschovávat po dobu 30

kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.".



3. V § 54 odst. 4 se slova "v § 37 až 43" nahrazují slovy "v § 35a

odst. 4, § 37 až 43".



4. V § 120c odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:



"(2) Při provádění sociálního zabezpečení zaměstnanců státu plní

organizační složky státu^67a) úkoly uložené jinak právnickým osobám

jako zaměstnavatelům.".



67a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti



Čl.VI



Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.,

zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,

zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,

zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb.,

zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,

zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,

zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 492/2000

Sb., se mění takto:



1. V § 22 odst. 1 a 2 se za slova "za středníkem" vkládají slova ", §

22c".



2. Za § 22b se vkládá nový § 22c, který včetně nadpisu zní:



"§ 22c



Uschovávání účetních záznamů



Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného

jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu 10 kalendářních roků

následujících po roce, kterého se týkají.".



ČÁST PÁTÁ



zrušena



Čl.VII



zrušen



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o loteriích a jiných podobných hrách



Čl.VIII



Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění

zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb.,

se mění takto:



1. V § 6 odst. 1 písmeno a) zní:



"a) obec pro svůj územní obvod v rámci přenesené působnosti, jde-li o

tombolu s herní jistinou do 20 000 Kč a věcnou loterii s herní jistinou

do 50 000 Kč,".



2. § 49 zní:



"§ 49



V hlavním městě Praze vykonávají působnost obce podle tohoto zákona, s

výjimkou působnosti podle § 17 odst. 11 a § 50 odst. 4, městské části.

V územně členěných městech se zvláštním postavením vykonávají působnost

obce podle tohoto zákona, s výjimkou působnosti podle § 17 odst. 11 a §

50 odst. 4, městské obvody nebo městské části.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o důchodovém pojištění



Čl.IX



V § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve

znění zákona č. 134/1998 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se slova "pokud

od předchozího stanovení těchto částek byly vyplácené důchody zvýšeny

alespoň o 5 %" zrušují.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty

Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999



Čl.X



V zákoně č. 259/2001 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu

ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok

1999, a o změně zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění

pozdějších předpisů, v § 1 odstavec 4 zní:



"(4) O prostředky získané emisí dluhopisů podle tohoto zákona lze

překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovaném roce, ve

kterém budou takto získané prostředky použity. O toto překročení se v

příslušném rozpočtovaném roce mění saldo státního rozpočtu a

financující položky.".



ČÁST DEVÁTÁ



ÚČINNOST



Čl.XI



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou části

šesté, sedmé a osmé, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.



Klaus v. r.



Havel v. r.



Zeman v. r.