150/2010 Sb.
ZÁKON
ze dne 23. dubna 2010,
kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990
Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna vodního zákona
Čl. I
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona
č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona
č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona
č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a
zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 větě druhé se za slova „též přispívat“ vkládají slova
„k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a“.
2. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V rámci vztahů
upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na
vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního
prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že
znečišťovatel platí.“.
3. V § 2 odst. 2 se za slovo „protékající“ vkládá slovo „podzemními“.
4. V § 2 odst. 10 se slova „k určitému místu vodního toku (obvykle
soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného
vodního útvaru). Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je myšlená
hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha
povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních útvarů v povodí“
nahrazují slovy „a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí
nebo deltě vodního toku.“.
5. V § 2 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11) Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká
sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku
(obvykle jezero nebo soutok řek).“.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
6. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
(1) Stavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru
povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho,
který je horší.
(2) Stavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru
podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho,
který je horší.
(3) Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce
vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.
(4) Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru
povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším
dobrý.
(5) Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru
podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším
dobrý.
(6) Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav
potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
(§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy
environmentální kvality.
(7) Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav
potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
(§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy
environmentální kvality.
(8) Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující
látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech,
která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního
prostředí.
(9) Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry
ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.“.
7. V § 5 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „a
zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých
dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“)
v souladu se stavebním zákonem^4)“.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
8. V § 6 odst. 4 se za slovo „vodami“ vkládají slova „rozhodnutím nebo
opatřením obecné povahy“.
9. V § 7 odst. 6 větě první se za slova „Policie České republiky“
vkládají slova „ , obecní policie, celní správy České republiky“ a na
konci odstavce se doplňují věty „Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s
výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na
plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle §
8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při
obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb.“.
10. V § 7 odst. 7 se slova „pro sportovní činnost“ zrušují.
11. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , pokud
nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické
činnosti, výbušninách a o státní báňské správě^7b)“.
Poznámka pod čarou č. 7b zní:
„7b) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.
12. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno f), které zní:
„f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního
zákona^1a).“.
13. V § 8 odst. 3 písm. d) se za slova „Policie České republiky“
vkládají slova „ , obecní policie“.
14. V § 8 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena e) a f), která znějí:
„e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že
nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její
vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací^1a).“.
15. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo
podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními
vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.“.
16. V § 9 odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 8a znějí:
„(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo
pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky
na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky
upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o
způsobu jejich úpravy^8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této
vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve
kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním
vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k
takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní
dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k
nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se
výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním
napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o
odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení,
jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se
přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího
správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání
s vodami.
8a) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní
nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších
předpisů.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 8a a 8b se označují jako poznámky pod
čarou č. 8b a 8c, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
17. V § 9 odstavec 6 zní:
„(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického
potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad
postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu
stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně
uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto
zákonem nebo podle něho.“.
18. V § 9 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě
akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové
nakládání s vodami umožňuje.
(8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní
drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4
a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných
látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro
chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití
nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení
vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se
závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje §
39 odst. 1 věta druhá.
(9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů
podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití
zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení
cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů
stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.“.
19. V § 10 odst. 1 se za číslo „4“ vkládají slova „a písm. c)“, slova
„a jakost“ se zrušují, slovo „kterým“ se nahrazuje slovem „kterou“ a na
konci odstavce se slova „(§ 48 odst. 1)“ nahrazují slovy „postupem
podle § 22 odst. 2“.
20. V § 10 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „postupem podle
§ 22 odst. 2“.
21. V § 10 odst. 3 se slova „a jakosti vody“ a slova „a rozsah, způsob
a četnost předávání výsledků těchto měření správcům povodí“ zrušují.
22. § 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8c zní:
㤠12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
(1) Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami
změnit nebo zrušit
a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo
využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2
roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k
odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného
vodovodu,
b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do
vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na
kanalizaci podle zvláštního právního předpisu^8b),
c) při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud
stanovena, či při její změně.
(2) Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo
zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí
žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.
(3) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a
to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné
a) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2
a § 35 odst. 1),
c) ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod
nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami
(§ 39 odst. 3),
d) pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a
kanalizací^8c).
(4) Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s
vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto;
žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k
nakládání s vodami.
(5) Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije
ustanovení § 9 až 11 obdobně.
8c) § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro
veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a
kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“.
23. V § 14 odstavec 3 zní:
„(3) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení
stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.“.
24. V § 14 se odstavce 4 a 5 zrušují.
25. V § 15 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání,
jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního
úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k
nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v
případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se
nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně
vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k
provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle
zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z
povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze
vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o
integrované prevenci.
(2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů
a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazů na
poznámku pod čarou.
26. V § 15 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vodoprávní úřad může
ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla
nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona nebo spolu s
žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.“.
27. V § 15 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí:
„(8) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo
odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle
stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou
působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v
řízení.
(9) Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117
stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů,
kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k
nakládání s vodami.
(10) Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí
příslušnému stavebnímu úřadu.“.
28. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu a poznámek pod
čarou č. 10c a 10d zní:
㤠15a
Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav
(1) K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do
kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou
výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu^10c), postačí
ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí
ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje
a) náležitosti podle stavebního zákona^4),
b) kategorii výrobku označeného CE,
c) projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění
k této činnosti podle zvláštního právního předpisu^10d),
d) způsob vypouštění odpadních vod,
e) vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění
odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,
f) stanovisko správce povodí,
g) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění
odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a
h) provozní řád.
(3) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní
prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit
vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených
živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech
podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že
proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad
ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy
zakázat.
(4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla
souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1
písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije.
Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci
povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen
vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému
správci vodního toku.
10c) § 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
10d) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění
pozdějších předpisů.“.
29. V § 16 odst. 1 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.
30. V § 16 odst. 3 se slova „§ 9 až 13 a § 38 odst. 5 až 7“ nahrazují
slovy „§ 38 odst. 8 až 10“.
31. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno g), které zní:
„g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z
nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v
řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí^8).“.
32. V § 17 odst. 2 se slova „rozhodnutí o udělení“ zrušují.
33. V § 17 odst. 3 se slova „orgány, které rozhodují v řízení o
povolení stavby, terénních úprav, o provozování úložných míst pro
nakládání s těžebním odpadem nebo o těžbě nerostů“ nahrazují slovy
„příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů^4), ^7b),^10b)“.
34. V § 17 odst. 4 se za slova „požární ochrany“ vkládají slova „ ,
Báňské záchranné služby,“ a za slova „Policie České republiky“ se
vkládají slova „ , obecní policie“.
35. Nadpis pod § 19 se zrušuje.
36. V § 19 odstavec 1 zní:
„(1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést
evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných
stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle
tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o
integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto
zákona.“.
37. V § 19 odst. 2 se slova „rozhodnutí vodoprávních úřadů“ nahrazují
slovy „podle odstavce 1“.
38. V § 19 odstavec 3 zní:
„(3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi
vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí,
opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v
rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního
systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické
podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy
do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.“.
39. V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z
pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných
stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou
podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.“.
40. V § 21 odst. 2 písm. c) bodě 1 se za slova „vodních toků a“
vkládají slova „objektů na nich,“ a za slovo „jejich“ se vkládá slovo
„dílčích“.
41. V § 21 odst. 2 písm. c) bod 5 zní:
„5. mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích
povodí (§ 24),“.
42. V § 21 odstavec 3 zní:
„(3) Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů,
způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického
potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a),
náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4)
stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství
vyhláškou.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje, a to včetně odkazů na
poznámku pod čarou.
43. V § 22 odst. 2 se slova „(zejména jejich množství a jakost)“
zrušují.
44. V § 22 odst. 3 písm. a) se za slova „vodních toků a“ vkládají slova
„objektů na nich,“, za slovo „jejich“ se vkládá slovo „dílčích“ a za
slovem „povodí“ se slova „ , hydrogeologických rajonů“ zrušují.
45. V § 22 odst. 3 písmeno c) zní:
„c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích
povodí (§ 24),“.
46. V § 22 odst. 4 se na začátek písmene a) vkládají slova
„hydrogeologických rajonů a“.
47. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno i), které zní:
„i) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro
život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.“.
48. V § 22 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně
poznámky pod čarou č. 14a zní:
„(5) Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást
informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr
chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové
nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu
podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny^14a).
14a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
49. V § 23 odst. 1 se slova „ ; je tvořeno Plánem hlavních povodí České
republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem
plánování v oblasti vod“ nahrazují slovy „ , a jeho účelem“.
50. V § 23 odst. 1 písmena b) a c) znějí:
„b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a
c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování
pitnou vodou.“.
51. V § 23 odstavec 2 zní:
„(2) V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány
pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon
veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.“.
52. Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje, a to včetně odkazů na
poznámku pod čarou.
53. V § 23a odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „
, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí“.
54. V § 23a odst. 1 písm. a) bodě 4 se slovo „nebezpečenými“ nahrazuje
slovem „prioritními“ a slova „zvlášť nebezpečných látek uvedených v
příloze č. 1 k tomuto zákonu do těchto vod“ se nahrazují slovy
„prioritních nebezpečených látek“.
55. V § 23a odst. 4 větě první se slova „oblastí povodí (§ 25)“
nahrazují slovy „povodí (§ 24)“, slova „lhůt uvedených“ se nahrazují
slovy „lhůty uvedené“, slova „nebo ve stanovení méně přísných
požadavků“ se nahrazují slovy „za účelem postupného dosahování cílů
ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů
ochrany vod“ a věta poslední se zrušuje.
56. V § 23a odstavce 5 až 8 znějí:
„(5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud
se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při
splnění těchto podmínek:
a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho
dále uvedeného důvodu:
1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické
proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto
zákonem stanovené lhůty,
2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty
by bylo neúměrně nákladné,
3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního
útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě
uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou
následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy
přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou
být v těchto obdobích dosaženy.
(6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být
stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou
činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo
pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů
bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto
podmínky:
a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby
zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými
prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší
a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a
chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v
důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému
stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v
důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, d) nedojde k dalšímu
zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a
e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou
jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let
přezkoumány.
(7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého
ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru
povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn
fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů
podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého
na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.
(8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud
a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na
stav vodního útvaru,
b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v
plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného
zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při
dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro
lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru
vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné
náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního
prostředí významně lepší.“.
57. V § 23a se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k
trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako
složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže
oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního
prostředí.“.
58. § 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní:
㤠24
Plány povodí
(1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí,
a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí
Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
(2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních
pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“),
části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen
„národní plány povodí“) a dílčí povodí.
(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství
spolupracují v rámci mezinárodních komisí^16) na zpracování
mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání
povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik
koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
(4) Národní plány povodí stanoví cíle:
a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a
vodních ekosystémů,
b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné
užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a
d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability
krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a
stanoví strategii jejich financování.
(5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích
povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí
Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí
povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
(6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí
povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a
ostatních přítoků Odry.
(7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí
povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje
a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.
(8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou
nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu
povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb
užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.
(9) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých
částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky,
jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených
hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a
správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti
kterých správců povodí spadají.
(10) Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci
povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí
schvaluje vláda.
(11) Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo
životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s
příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány
pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.
(12) Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou
začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.
(13) Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti
ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s
ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své
územní působnosti kraje.
16) Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu
a únosné využívání Dunaje.
Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu
Odry před znečištěním.“.
59. § 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají
ve třech etapách, které představují:
a) přípravné práce, které musí obsahovat
1. předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s
významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit
veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období,
kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
2. časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se
musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k
připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou
plány povodí týkat,
3. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí,
zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,
mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti
vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich
základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s
vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů,
určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů
zvláštních cílů ochrany vod, který se musí zveřejnit a zpřístupnit
uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před
začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání
povodňových rizik týkat,
b) zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání
povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných
prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4,
zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám
nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a
plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
c) zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví
vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,
způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1
včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových
rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu
a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik
a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a
návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro
aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.
(3) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se
přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení
podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4) Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření
obecné povahy.
(5) Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního
prostředí jako opatření obecné povahy.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje, a to včetně odkazů na
poznámku pod čarou.
60. V § 26 odst. 1 větě první se slova „Plánu hlavních povodí České
republiky a plánech oblastí povodí“ nahrazují slovy „plánech povodí a
plánech pro zvládání povodňových rizik“, věta druhá se zrušuje a ve
větě třetí se slova „Plánu hlavních povodí České republiky nebo“ a
slovo „oblastí“ zrušují.
61. V § 26 odst. 2 větě druhé se slova „vydanou ve spolupráci s
Ministerstvem životního prostředí“ nahrazují slovy „a Ministerstvo
životního prostředí“.
62. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí
svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či
proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a
dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České
republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
63. V § 26 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
64. V § 26 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarů daného
okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo
nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo
období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit
tyto podmínky:
a) přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování
stavu a neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u
ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,
b) podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo
rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných
ukazatelů, v plánu povodí,
c) opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných
okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat
obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností,
d) důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se
každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené
v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se
přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším
čase obnovit ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou
okolností, a
e) souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo
mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší
aktualizaci plánu povodí.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
65. V § 28a odst. 1 se za slova „aktivitami vymezit“ vkládají slova „v
Politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci“.
66. V § 28a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a územně
plánovací dokumentace“.
67. V § 30 odst. 1 větě první se za slovo „rok“ vkládají slova „a
zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité
vody“ a za slovo „pásma“ se vkládají slova „opatřením obecné povahy“ a
ve větě třetí se slova „své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma
též“ nahrazují slovy „ochranné pásmo“.
68. V § 30 odst. 6 se číslo „11“ nahrazuje číslem „13“.
69. V § 30 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí
pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u
vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní.
Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu
vstupu a vjezdu.
(8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti
poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní
nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné
povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.“.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 9 až 13.
70. V § 30 odst. 10 se slova „V rozhodnutí o zřízení nebo změně
ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s
dotčenými orgány státní správy“ nahrazují slovy „V opatření obecné
povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje
vodoprávní úřad“ a slova „je třeba v ochranném pásmu provést“ se
nahrazují slovy „jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle
odstavce 12“.
71. V § 32 odst. 3 se slovo „kvalitu“ nahrazuje slovem „jakost“.
72. V § 36 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k
nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám
vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k
dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále
stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a
četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.
(3) Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle
odstavce 2 stanoví vláda nařízením.“.
73. V § 37 odst. 1 se slovo „trvalé“ zrušuje a slova „a při které
nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s
nimi souvisejících“ se nahrazují slovy „a která zajistí dosažení
dobrého ekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod a
vyloučí významné poškození suchozemských ekosystémů“.
74. V § 37 odst. 2 větě druhé se slovo „oblastí“ zrušuje.
75. V § 38 odst. 1 větě první se slovo „nich“ nahrazuje slovy „těchto
staveb, zařízení nebo dopravních prostředků“.
76. V § 38 odst. 2 větě první se za slovo „pozemků,“ vkládá slovo
„chladící“, slova „chladící vody vodních turbin“ se nahrazují slovy
„pro vodní turbíny“ a na konci odstavce se doplňují věty „Za odpadní
vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud
oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení.
Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud
je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými
opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích^21a).“.
Poznámka pod čarou č. 21a zní:
„21a) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích.“.
77. V § 38 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ,
kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité
technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v
měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky
přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod“, za větu
druhou se vkládá věta „Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo
podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství^1a),
může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní
úřad.“ a věta třetí a čtvrtá se zrušují.
78. V § 38 odstavce 4 až 9 znějí:
„(4) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je
povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem
vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření
předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému
správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto
rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění
vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto
měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných
odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k
podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“).
(5) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla
určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních
obyvatel, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se
nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a klasifikaci výrobků
označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z
nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.
(6) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen
zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost
povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo
České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v
souladu s tímto zákonem.
(7) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno.
Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo
zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb
pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb
poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského
metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod
podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s
odbornou způsobilostí^8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud
není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními
předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace
pro veřejnou potřebu.
(8) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich
množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod
povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku,
normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného
znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami
znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k
vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných
technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich
použití, které stanoví vláda nařízením. Při povolování vypouštění
odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav
podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami
přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými
hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení
k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda
nařízením.
(9) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo
podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových
nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování
emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání
odpadních vod.“.
79. V § 38 se doplňují odstavce 10 až 13, které znějí:
„(10) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle
ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo
použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví
přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než
hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může
stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené
hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty
dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti
zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu
Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v
případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením
vlády podle § 31, 34 a 35.
(11) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z
průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z
jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních
odpadních vod.
(12) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve
výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění
čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných
opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při
haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do
povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení
dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod,
vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění
odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle
odstavce 8 nebo podle § 31.
(13) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje
vodoprávní úřad.“.
80. V § 39 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní
plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu;
může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných
látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku,
kterému také předá jedno jeho vyhotovení,“.
81. V § 39 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 21b znějí:
„(3) Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin
látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen
„nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento
seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť
nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť
nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné
riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních
látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je
také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které
vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně
přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti
bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod
nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout
na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění
povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť
nebezpečnými závadnými látkami.
(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými
látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo
kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen
učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo
podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást
technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují,
skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno
nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení
s odpadními nebo srážkovými vodami,
b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se
závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně
výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek
a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být
zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do
podzemních vod,
d) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem
stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet
těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro
dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě
zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost
nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním
objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných
produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy^21b), zabezpečených
nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a
kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou
zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující
zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší,
zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů
z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách
o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se
opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
e) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování
úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu
úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
f) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu
úniku těchto látek při hašení požáru.
21b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů
ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových
zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.“.
82. V § 39 odst. 8 větě první se za slova „závadnými látkami“ vkládají
slova „včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany
podle odstavce 4 písm. d)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zásady
pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek
podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem
chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a
vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství
vyhláškou.“.
83. V § 39 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10) Z důvodu ochrany vod se nesmí uvádět na trh a prodávat
spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu
vyšší než 0,5 % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na
prací prostředky
a) používané pro praní v průmyslu a institucích, které je prováděné
školenými zaměstnanci,
b) určené pro vývoz nebo pro distribuci do jiných členských států
Evropských společenství.
(11) Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v
příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.“.
84. V § 41 odst. 3 větě první se za slovo „vod“ vkládají slova „a na
povrchových vodách využívaných podle § 34“ a na konci textu odstavce se
doplňují slova „ , který o havárii neprodleně informuje správce
povodí“.
85. V § 44 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které
vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších
přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů
způsobených lidskou činností a které může měnit svůj směr, podélný
sklon a příčný profil.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
86. V § 44 odst. 3 se za slova „vodního toku“ vkládají slova „nebo o
tom, zda se jedná o přirozené koryto vodního toku,“.
87. V § 47 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na
pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v
šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující
plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich
druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa;
to neplatí, jde-li o pozemky určené k plnění funkcí lesa,“.
88. V § 47 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno h), které zní:
„h) navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností
vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.“.
89. V § 47 odst. 4 písmeno b) zní:
„b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest
včetně rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech stanovených
vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách^7);
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou
veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,“.
90. V § 47 odst. 4 písm. g) se slova „Ministerstvu zemědělství“
nahrazují slovy „vodoprávnímu úřadu“, slovo „nádrží“ se nahrazuje slovy
„děl vzájemně se ovlivňujících“.
91. V § 47 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak,
aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší,
a s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a)
bodů 2 a 3.“.
92. V § 48 odstavec 2 zní:
„(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou
oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají,
nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu,
jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, nebo
státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení
správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje
Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě
určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační
složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo
předmětem činnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením
správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního
toku, u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo
státní podnik, přechází z dosavadního na nového správce drobného
vodního toku právo hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního
toku, vodní díla s takovým vodním tokem související a pozemky pod
těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitosti ve vlastnictví
státu.“.
93. V § 48 se odstavec 7 zrušuje.
94. V § 49 odst. 1 písm. a) se za slovo „vstupovat“ vkládají slova „a
vjíždět“.
95. V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „v součinnosti“ nahrazují slovy
„po projednání“ a za slova „při něm“ se doplňují slova „v šířce podle
odstavce 2“.
96. V § 50 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h),
které zní:
„h) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.“.
97. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
„d) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.“.
98. V § 54 odst. 4 větě druhé se za slovo „povodí“ vkládá slovo
„zejména“ a za slova „vodním dílům (§ 15)“ se vkládají slova „ , k
ohlášení vodních děl (§ 15a)“.
99. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v
přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi,
jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou
nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
100. V § 55 odstavec 3 zní:
„(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá
zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k
zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových
nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně
přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a
kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k
odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických
prací^8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod,
pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje, a to včetně odkazů na
poznámku pod čarou.
101. V § 58 odst. 3 se slovo „rozhodnutím“ nahrazuje slovy „opatřením
obecné povahy“.
102. V § 59 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo
povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a
schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu
změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu
úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v
souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g);
náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo
zemědělství vyhláškou,“.
103. V § 59 odst. 1 písm. g) se za slovo „vodočet“ vkládají slova „ ,
umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo“ a slovo
„a“ se zrušuje.
104. V § 59 odst. 1 písm. j) se slova „nevztahuje zvláštní zákon^30) s
výjimkou případů, kdy se jedná o památné stromy nebo zvláště chráněné
druhy rostlin“ nahrazují slovy „s výjimkou ochrany památných stromů,
zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně
žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny^14a)“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje, a to včetně odkazů na
poznámku pod čarou.
105. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno k), které zní:
„k) provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně
způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize
vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat
do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního
díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od
provedení revize.“.
106. V § 59 odstavec 2 zní:
„(2) Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného
podle § 15a lze udělit osobě, která má dostatečnou odbornou úroveň,
technické, administrativní a organizační zázemí a splňuje předpoklady
pro kvalifikované provedení revize.“.
107. V § 59 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a
předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též
stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k
předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést
doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného
manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení.
Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.
(4) Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit
vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec
schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi
vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto
díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství
a s určitými vlastnostmi.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
108. V § 60 odst. 1 se za slovo „vstup“ vkládají slova „a vjezd“.
109. V § 61 odst. 3 se slova „pro jednotlivé kategorie vodních děl“
nahrazují slovy „a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií“ a za
slovo „provozu“ se vkládají slova „a náležitosti programu
technickobezpečnostního dohledu“.
110. V § 61 odstavec 4 zní:
„(4) Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla
vymezeného vyhláškou podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení
předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem
podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává
osoba uvedená v odstavci 9.“.
111. V § 61 odstavec 9 zní:
„(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III.
kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV.
kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat
program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá
osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“).
Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí
na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro
něj program technickobezpečnostního dohledu.“.
112. V § 61 odst. 10 se slova „provádění technickobezpečnostního
dohledu“ nahrazují slovy „výkonu činností podle odstavce 9 věty první“
a slova „technickobezpečnostního dohledu“ se nahrazují slovy „těchto
činností“.
113. V § 62 odst. 2 se slova „a II.“ nahrazují slovy „až III.“, slova
„odborně způsobilé“ se zrušují a doplňuje se věta „U vodních děl III.
kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo
stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.“.
114. V § 62 odst. 3 se slova „III. a“ zrušují.
115. V § 62 odst. 4 písm. a) se slova „u vodního díla I. a II.
kategorie jej ohlásit i pověřené odborně způsobilé právnické osobě (§
61 odst. 9), která na dané stavbě provádí technickobezpečnostní dohled“
nahrazují slovy „u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za
technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud
neurčil jinou osobu,“.
116. V § 62 odst. 4 písm. b) se slovo „nejméně“ zrušuje.
117. V § 62 odst. 4 písm. c) se slovo „podávat“ nahrazuje slovy „u
vodních děl I. až III. kategorie předkládat“ a slova „u staveb I. a II.
kategorie zajistit jejich předložení prostřednictvím odborně způsobilé
právnické osoby“ se nahrazují slovy „u vodních děl IV. kategorie
předkládat zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b).“.
118. V § 62 se konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
„d) u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu
program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.“.
119. V § 63 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k
předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje
se systematickou prevencí a operativními opatřeními.
(2) Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a
při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů^34).“.
120. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní:
㤠64a
Zvládání povodňových rizik
(1) Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných
nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí,
kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za
vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti
zaplavení.
(2) Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu
povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní
prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
(3) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení
oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují
nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a
plány pro zvládání povodňových rizik.
(4) Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být
zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených
záplavových území. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální
nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.
(5) Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v
oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a
přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových
území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s
vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní
dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových
rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se
soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových
předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky
konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových
rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území,
zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení
určitých oblastí v případě výskytu povodně.“.
121. § 65 včetně nadpisu zní:
㤠65
Povodňová opatření
(1) Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při
nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.
(2) Přípravná opatření jsou
a) stanovení záplavových území,
b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
c) povodňové plány,
d) povodňové prohlídky,
e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f) organizační a technická příprava,
g) vytváření hmotných povodňových rezerv,
h) příprava účastníků povodňové ochrany.
(3) Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou
a) činnost předpovědní povodňové služby,
b) činnost hlásné povodňové služby,
c) varování při nebezpečí povodně,
d) zřízení a činnost hlídkové služby,
e) vyklizení záplavových území,
f) řízené ovlivňování odtokových poměrů,
g) povodňové zabezpečovací práce,
h) povodňové záchranné práce,
i) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.
(4) Opatření po povodni jsou
a) evidenční a dokumentační práce,
b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.
(5) Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a
opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi,
jakož i investice vyvolané povodněmi.“.
122. V § 66 odst. 3 se za slova „záplavových území“ vkládají slova „a
jejich dokumentace“.
123. V § 66 odstavec 4 zní:
„(4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí
zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace
Ministerstvu životního prostředí.“.
124. V § 66 odstavec 7 zní:
„(7) Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření
obecné povahy.“.
125. V § 66 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1
až 4 použijí přiměřeně.“.
126. V § 67 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; to neplatí
pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení
odtokových poměrů“.
127. V § 67 odst. 3 se za slovo „stanovit“ vkládají slova „opatřením
obecné povahy“ a za větu první se vkládá věta „Při změně podmínek je
může stejným postupem změnit nebo zrušit.“.
128. V § 70 odst. 2 se slova „opatření prováděných při řízení ochrany
před povodněmi“ nahrazují slovy „operativních opatření prováděných pro
ochranu před konkrétní povodní“ a za slovo „aktivity“ se doplňují slova
„ , kterými jsou:“.
129. V § 70 odst. 2 písm. a) se za slova „takového nebezpečí;“ vkládají
slova „tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace
předpovědní povodňové služby;“.
130. V § 70 odst. 2 písm. b) se slova „v případě, že“ nahrazují slovem
„ , když“ a za slovo „povodeň“ se vkládají slova „ , ale nedochází k
větším rozlivům a škodám mimo koryto;“.
131. V § 70 odst. 2 písm. c) se za slovo „při“ vkládá slovo
„bezprostředním“, za slovo „nebezpečí“ se vkládá slovo „nebo“ a slovo
„zabezpečovací“ se nahrazuje slovy „povodňové zabezpečovací práce podle
povodňových plánů“.
132. V § 70 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a jsou závazné
pro povodňové plány nižších stupňů“.
133. V § 71 odst. 4 větě poslední se slova „k návrhu jejich vlastníků“
zrušují.
134. V § 71 odst. 7 se za větu druhou vkládá věta „Jde-li o stavbu
přesahující svým rozsahem nebo vlivem na okolí významně území obce,
potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o
tom informuje.“, na konci věty páté se tečka zrušuje a doplňují se
slova „ , pokud jim není přístupná na portálu veřejné správy v
elektronické podobě.“ a věta poslední se zrušuje.
135. V § 73 odst. 1 se slova „možnosti vzniku povodně“ nahrazují slovy
„nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku“.
136. V § 73 odst. 3 se slova „[§ 64 odst. 2 písm. c)]“ zrušují.
137. V § 73 odstavec 4 zní:
„(4) Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se
využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného
sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systému^35).“.
138. V § 74 odstavec 2 zní:
„(2) Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské
životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a
zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami
integrovaného záchranného systému.“.
139. V § 75 odst. 2 písm. b) se slova „celin a zácp na“ nahrazují slovy
„nápěchů a zácp ve“.
140. V § 76 odst. 2 větě poslední se slova „jednoho měsíce“ nahrazují
slovy „3 měsíců“.
141. V § 76 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a k evidenci
správci povodí“.
142. V § 77 odstavec 4 zní:
„(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat
operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných
případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém
případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá
opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být
přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně
příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád.
Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo
třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.“.
143. V § 77 odst. 8 se za slova „převezme řízení ochrany před
povodněmi“ vkládají slova „na základě žádosti povodňového orgánu
nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí“.
144. V § 77 odst. 9 se za slova „zákona^34), přejímá“ vkládají slova
„na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen,“.
145. V § 79 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta
„V případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s rozšířenou
působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obce jiného člena
komise.“.
146. V § 79 odst. 2 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n).
147. V § 82 písm. c) se slova „a ucelených povodí“ zrušují.
148. V § 83 písm. l) se za slova „provádějí“ vkládají slova „ve
spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady“, za slovem
„škod“ se čárka zrušuje a vkládají se slova „a sepisují o nich
protokol; dále“.
149. V § 84 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „včetně
oblasti vzdutí“.
150. V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ;
vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti“.
151. V § 85 odst. 1 písm. i) se za slovo „plavbě“ vkládají slova „ ,
jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu;“.
152. V § 86 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 4.
153. V § 86 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „2“.
154. V § 88 odstavec 3 zní:
„(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více
místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely
zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely
poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí,
které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném
hydrogeologickém rajonu.“.
155. V § 88 odst. 5 se za větu druhou vkládají věty „Odběratel není
povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle
odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v
případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke
změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první
poplatkové hlášení podáno.“.
156. V § 88 se na konci odstavce 7 doplňují věty „Výše záloh a výše
čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí
až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce
životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce
kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.“.
157. V § 88 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Odběratel je na
základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve
stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby
případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh
novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá Česká inspekce
životního prostředí na základě nového poplatkového hlášení odběratele
nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody
stanovené tímto zákonem.“.
158. V § 88 odst. 12 se slova „a jeho vyrovnání se zaplacenými
zálohami“ zrušují, číslo „30“ se nahrazuje číslem „60“ a slova
„vyrovnání“ a „a je vykonatelný“ se zrušují.“
159. V § 88 odst. 13 se slova „a je vykonatelný“ zrušují.
160. V § 90 odstavec 6 zní:
„(6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj
znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a
použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo
podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k
dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve
vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené
množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích
znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a
údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek
vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě
odpovídá znečišťovatel.“.
161. V § 91 odst. 3 se slova „Ministerstvo životního prostředí
vyhláškou“ nahrazují slovy „vláda nařízením“.
162. V § 92 odst. 1 se věta první zrušuje.
163. V § 96 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odklad nelze povolit,
pokud jakost odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nebo
jiného zařízení v období 12 měsíců před zahájením stavby již plní
přípustné hodnoty ukazatelů znečištění stanovené zvláštním právním
předpisem (§ 38 odst. 8).“.
164. V § 97 odst. 1 se slova „České inspekce životního prostředí a
znečištění vypouštěných odpadních vod dosahuje úrovně stanovené v
povolení České inspekce životního prostředí“ nahrazují slovy
„vodoprávního úřadu a podmínky stanovené v povolení“ a slova „maximálně
však úrovně stanovené zvláštním právním předpisem^38),“ se zrušují. Na
konci textu odstavce 1 se doplňují slova „ ; prominutou část poplatků
může Česká inspekce životního prostředí v rozhodnutí o prominutí části
poplatků označit za dotaci^38)“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„38) § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v
soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
165. V § 100 odstavec 2 zní:
„(2) Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální
rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se
stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele
podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní
rok.“.
166. V § 101 odst. 1 větě první se slova „Oprávněný, který“ nahrazují
slovem „Kdo“, za slovy „významných vodních toků“ se vkládají slova „a z
ostatních povrchových vod“, ve větě druhé se slovo „Oprávněný“
nahrazuje slovy „Kdo odebírá povrchovou vodu“ a na konci odstavce se
doplňuje věta „Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá
povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který
neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4.“.
167. V § 101 odst. 5 se za slovo „dochází,“ vkládají slova „u ostatních
odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí,“.
168. V § 101 odstavec 6 zní:
„(6) Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je
příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody
dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru
povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle
odstavce 1, u soudu.“.
169. V § 102 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno p), které zní:
„p) vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.“.
170. V § 104 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a
krajiny^14a), horního zákona^1a) a zákona o hornické činnosti,
výbušninách a o státní báňské správě^7b) a dále při postupu podle
stavebního zákona^4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování
staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě
závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy
podle tohoto zákona.“.
171. V § 105 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
172. V § 105 odst. 2 se slova „v rozsahu potřeb zajištění obrany státu
a výcviku ozbrojených sil“ zrušují.
173. V § 106 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona“ a slovo „tento“
zrušují.
174. V § 107 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 44 zní:
„c) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem
zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové
rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice,
rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové
rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v
blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona^2), rozhodovat po
projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se
považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních
smlouvách, kterými je Česká republika vázána^44),
44) Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České
republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních
vodách.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a
Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v
oblasti vodního hospodářství.
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou
republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na
hraničních vodách.
Sdělení č. 94/2009 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy mezi vládou
Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním
hospodářství na hraničních vodách.“.
175. V § 107 písm. f) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
176. V § 107 písmeno j) zní:
„j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu
podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v
případech, kdy si to vyhradí,“.
177. V § 107 písm. o) se za slovo „toků“ vkládají slova „a jejich
aktivní zóny“.
178. V § 107 písm. p) se slova „ , nebo nejedná“ zrušují a na konci
textu písmene se doplňují slova „o jaké nakládání s vodami se jedná
nebo zda se jedná o odpadní vody,“.
179. V § 107 se na konci textu písmene t) doplňují slova „a povolovat
nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě
jiných živočichů“.
180. V § 107 písmeno w) zní:
„w) schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně
mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě,
že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád
bude vztahovat, patří do jeho působnosti,“.
181. V § 107 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají
závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.“.
182. V § 108 odst. 3 písm. j) se za slovo „oblastí“ vkládají slova „ ,
s výjimkou přezkoumávání akčního programu,“.
183. V § 108 odst. 3 písm. v) se slovo „koordinovat“ nahrazuje slovem
„koordinování“ a na konci textu písmene se doplňují slova „společně s
Ministerstvem zemědělství“.
184. V § 109 odst. 1 se za slova „nedostatek vody“ vkládají slova „nebo
je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k
jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech
záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných
živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České
republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České
republiky“, za slova „vodoprávní úřad“ se vkládají slova „rozhodnutím
nebo opatřením obecné povahy“, slovo „povolené“ se nahrazuje slovem
„povolená“ a slovo „toto“ se nahrazuje slovem „tato“.
185. V § 109 se odstavec 3 zrušuje.
186. V § 110 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a opatření
obecné povahy“.
187. Za § 114 se vkládá nový § 114a, který zní:
㤠114a
Osobě, která neumožní vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního
prostředí kontrolu podle § 114 tím, že neumožní vstup či vjezd na
pozemek nebo vstup do objektu, neumožní odběr vzorků, neposkytne
požadované doklady, údaje a vysvětlení, nebo v potřebném rozsahu při
provádění kontroly nespolupracuje, lze uložit pořádkovou pokutu do 200
000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto
uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 2 000 000 Kč.
Příjem z pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena
činnost správního orgánu, který pokutu uložil.“.
188. V § 115 odst. 1 se slova „podle správního řádu^41), popřípadě“
zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a
vodohospodářských úprav“.
189. V § 115 odst. 2 se slova „žadatel o rozhodnutí“, slova „povinen
předložit“ a slovo „povolení“ zrušují, za slovo „je“ se vkládají slova
„třeba předložit k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení
ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního
zdroje“, za slovo „vyjádření“ se vkládají slova „k ohlášení nebo
oznámení užívání“ a za slovo „náležitosti“ se vkládají slova
„rozhodnutí, opatření obecné povahy,“.
190. V § 115 odst. 3 se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“
a věta poslední se zrušuje.
191. V § 115 odst. 5 se část věty za středníkem včetně středníku
zrušuje.
192. V § 115 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Tato žádost je
platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně.“.
193. V § 115 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Dnem sdělení
informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného
vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního
orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
194. V § 115 odstavec 8 zní:
„(8) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět
ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10
dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě
důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim
nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí
lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány
uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě
důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování
týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.“.
195. V § 115 odst. 10 se věta první nahrazuje větou „V jednoduchých
věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených
účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně;
ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z
moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.“ a věta
poslední se zrušuje.
196. V § 115 odstavec 11 zní:
„(11) Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního
řádu, jde o společné řízení.“.
197. V § 115 odstavce 14 a 15 znějí:
„(14) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí
vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí
ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(15) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a
dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce
drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce
drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný
vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné
vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).“.
198. V § 115 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „V případě, kdy se
po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné
skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.“.
199. V § 115 odstavec 17 zní:
„(17) Manipulační řád vodního díla schvaluje vodoprávní úřad
rozhodnutím.“.
200. V § 115 odst. 18 se věta poslední zrušuje.
201. V § 115 se doplňuje odstavec 19, který zní:
„(19) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených
podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro
vydání rozhodnutí neběží.“.
202. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní:
㤠115a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají
účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich
projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření
obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí
vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.
(2) Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce
1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den,
který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže
konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.
(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání
opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a
§ 109 odst. 1 nepoužije.
(4) Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své
úřední desce.
(5) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí
odstavce 1 až 4 obdobně.“.
203. Hlava XII včetně poznámek pod čarou č. 44a a 44b zní:
„HLAVA XII
SPRÁVNÍ DELIKTY
Díl 1
Přestupky
§ 116
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem
úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami
podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez
povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu
nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního
úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné
látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez
souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v
rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky
nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního
toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami
přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a
ohrozí tak jejich prostředí,
l) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
m) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
n) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63
odst. 3,
o) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67
odst. 2,
p) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné
povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109
odst. 2, nebo
q) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1
písm. b).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), m), n) nebo
o),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo
q),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f)
nebo h), nebo
d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových
vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku
sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového
množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních
vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku
sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového
množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo
podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících
dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce
3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné.
Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč
za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25
Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod
odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,
stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných
čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o
vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody
stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;
přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 117
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím,
že
a) v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k
akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně
neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z
plavidel do vod povrchových,
b) přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí
plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,
c) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v
rozporu s § 7 odst. 5, nebo
d) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a
podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a); dojde-li však k
úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit
pokutu do 200 000 Kč,
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), nebo
c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen c) a d).
§ 118
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1) Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že
a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s
povolením k nakládání s vodami,
b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1
nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod
nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu
úřadu, nebo
d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce
podle § 38 odst. 6.
(2) Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z
povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových
nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně,
dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo
převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami
spojeno.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d),
nebo
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových
vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši
stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí
obdobně.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních
vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši
stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí
obdobně.
§ 119
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí
přestupku tím, že
a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),
nebo
b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až
IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností
při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo
II. kategorie dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení
zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním
technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím,
že
a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu
manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na
dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59
odst. 1 písm. f),
e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný
přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu
přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize
vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle § 59 odst. 1
písm. k),
h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla
nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo
i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před
povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku
tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání
vody dopustí přestupku tím, že
a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří
podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59
odst. 1 písm. i), nebo
b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje v případě
nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické
osoby podle § 73 odst. 3.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4
písm. f), g), h), i),
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d),
e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
odstavce 3, nebo
d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 120
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že
nesplní povinnost podle § 27.
(2) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto
vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem
vodního toku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51
odst. 1.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě
vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1
neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem,
nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu
s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových
vod.
(6) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna
stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která
souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která
byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským
melioracím pozemků nebo její část,
b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k
vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné
závady její funkce, nebo
d) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě
stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem
dopustí přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle §
60 odst. 1.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c),
b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b),
c) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5,
odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo
d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.
§ 121
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků
movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí
přestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na
své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmi.
(2) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se
nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí
přestupku tím, že
a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b) nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových
podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku
tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu
podle § 75 odst. 3.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku
tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst.
3.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
odstavce 4, nebo
b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.
b) nebo odstavce 3.
§ 122
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1) Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních
vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí
přestupku tím, že
a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do
kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1
nebo 2, nebo
b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří
objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště
nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu
nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové
nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2
písm. a), nebo
b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39
odst. 2 písm. b).
(3) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo
nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším
rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se
dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39
odst. 4.
(4) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se
dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace
podle § 39 odst. 6. uvádí na trh nebo prodává spotřebitelům prací
prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm.
b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním
odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace,
lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 5.
(7) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne
orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému
nakládání došlo, k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění
nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé
látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru
závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke
škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné
látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
§ 123
Porušení povinností při haváriích
(1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že
a) neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků
havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním
plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního
prostředí podle § 41 odst. 1,
b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo
c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění
příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.
(2) Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,
b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo
c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek
nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,
do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo
odstavce 2 písm. a), c), nebo
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 124
Porušení povinností správce drobného vodního toku
(1) Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku
dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo
b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen b) a c).
§ 125
Porušení poplatkových povinností
(1) Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve
vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních
vod,
b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a
měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo
jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a
osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných
objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly
nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného
zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
Díl 2
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
§ 125a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem
úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami
podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez
povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu
nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního
úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné
látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez
souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v
rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky
nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního
toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s §
38 odst. 3,
l) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami
přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a
ohrozí tak jejich prostředí,
m) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu
podle § 39 odst. 9,
n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
p) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63
odst. 3,
q) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67
odst. 2,
r) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním
úřadem nebo v rozporu s nimi,
s) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné
povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109
odst. 2, nebo
t) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm
b).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta
a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo
p),
b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k),
m), q) nebo s),
c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h),
n) nebo t),
d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r),
nebo
e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d).
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním
odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k
nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.
(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem
povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve
výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod
a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem
podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve
výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a
celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(6) Pokutu za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových
nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let
předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu
pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody
zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 však nesmí být
vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných
povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně
odebraných podzemních vod.
(7) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod
odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,
stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných
čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o
vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody
stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem;
přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 125b
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel
plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k
akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně
neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z
plavidel do vod povrchových,
b) nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě
pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,
c) přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí
plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,
d) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v
rozporu s § 7 odst. 5, nebo
e) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a
podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2) Provozovatel přístavu nebo obslužní lodi se dopustí správního
deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a
provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z
plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, že není
vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a);
dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod
povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c),
nebo
c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
d), e) nebo odstavce 2.
§ 125c
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí
správního deliktu tím, že
a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s
povolením k nakládání s vodami,
b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1
nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod
nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu
úřadu, nebo
d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce
podle § 38 odst. 6.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a
povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou
povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000
m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí správního deliktu tím, že
neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je
povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),
d), nebo
c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
(4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním
odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením
k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.
(5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem
povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit
pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst.
6 a 7 se použijí obdobně.
(6) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem
podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit
pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst.
6 a 7 se použijí obdobně.
§ 125d
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo
stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu
tím, že
a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b),
nebo
b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo
stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu
tím, že nesplní některou z povinností při provádění
technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo
stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu
tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou
prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního
díla dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu
manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na
dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59
odst. 1 písm. f),
e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný
přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu
přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize
vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle 59 odst. 1
písm. k),
h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla
nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo
i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze
sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových
vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle
§ 59 odst. 1 písm. j).
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního
díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že
a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří
podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59
odst. 1 písm. i), nebo
b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě
nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické
osoby podle § 73 odst. 3.
(7) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce
4 písm. f), g), h),
b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b),
c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a),
c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b)
nebo odstavce 3, nebo
d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 125e
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku
dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,
na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí správního deliktu tím,
že nesplní povinnost podle § 50.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku
sousedícího s korytem vodního toku dopustí správního deliktu tím, že
nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby
nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu
s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo
zařízení.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby,
která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí
správního deliktu tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu
narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku,
na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo
její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném
zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí
správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským
melioracím pozemků nebo její část,
b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k
vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné
závady její funkce, nebo
d) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě
stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku
sousedícího s vodním dílem dopustí správního deliktu tím, že neumožní
vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c),
b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 nebo odstavce
6 písm. b),
c) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2,
odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo
d) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
§ 125f
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků
movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku
nebo stavby dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 63 odst. 3
neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany
před povodněmi.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku
nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit
průběh povodně, dopustí správního deliktu tím, že
a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b) nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových
podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného
objektu dopustí správního deliktu tím, že nezajistí povodňové
zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého
majetku dopustí správního deliktu tím, že nedbá o umístění nebo užívání
movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
odstavce 4, nebo
b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2
písm. b) nebo odstavce 3.
§ 125g
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem
povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné
látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že
a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do
kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1
nebo 2,
b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří
objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště
nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se
závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se
zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí
správního deliktu tím, že
a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2
písm. a), nebo
b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39
odst. 2 písm. b).
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť
nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se
závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se
zvýšeným nebezpečím, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní
některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť
nebezpečnými látkami, se dopustí správního deliktu tím, že nevede
záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelům prací
prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4,
b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 5, nebo
d) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
(7) Při stanovení výše pokuty za správní delikt podle odstavce 1
přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k
nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající
fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků,
k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení
došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do
povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem
jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke
stupni ochrany dotčeného území.
§ 125h
Porušení povinností při haváriích
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie
dopustí správního deliktu tím, že
a) neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků
havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním
plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního
prostředí podle § 41 odst. 1,
b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo
c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění
příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se při havárii dopustí
správního deliktu tím, že
a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,
b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo
c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek
nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu,
do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),
b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c)
nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a
b).
§ 125i
Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného
vodního toku dopustí správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(2) Právnická osoba se jako správce významného vodního toku dopustí
správního deliktu tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(3) Právnická osoba se jako správce povodí dopustí správního deliktu
tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 82.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c), nebo
d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c)
nebo odstavce 3.
§ 125j
Porušení povinnosti obce
(1) Obec se dopustí správního deliktu tím, že nepředloží žádost o
územní rozhodnutí podle § 92 stavebního zákona za účelem splnění
povinnosti stanovené v čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 125k
Porušení poplatkových povinností
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako znečišťovatel
dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve
vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních
vod,
b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a
měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo
jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a
osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných
objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly
nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného
zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c),
nebo
b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
Díl 3
Společná ustanovení ke správním deliktům
§ 125l
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s
rozšířenou působností může na návrh pachatele správního deliktu
zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme
faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i
opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních
nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na
učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění
opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o
správním deliktu přerušit.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na
dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž
správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně,
pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt
nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.
(6) Při stanovení výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním
odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním,
přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek
povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových
nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany
dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(7) Správní delikt podle § 125j v prvním stupni projednává Česká
inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm.
c) a d) a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni
Státní plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává
v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká
inspekce životního prostředí. Správní delikt projedná ten z příslušných
správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení
zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(8) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících
se vodních děl ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností
pokuty podle zvláštního zákona^4).
(9) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí a Státní
plavební správou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Pokuta je
splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní
moci.
(10) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní
plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.
Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 %
příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt
spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České
republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností
jsou příjmem obce s rozšířenou působností.
(11) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^44b), nebo v přímé souvislosti s ním se vztahují ustanovení
zákona o postihu právnické osoby.
44a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.
44b) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.“.
204. V § 126 odstavec 5 zní:
„(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, §
17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona,
pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání
integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování
znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých
zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto
zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s
vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o
integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání
rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí
vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za
oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).“.
205. V § 126 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38
odst. 13, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5,
§ 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z
moci úřední.“.
206. V § 126b odst. 1 se slovo „dočasně“ nahrazuje slovem
„dočasně^45b)“.
Poznámka pod čarou č. 45b zní:
„45b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12.
prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.“.
207. V příloze č. 1 v části „Zvlášť nebezpečné látky“ bod 4 zní:
„4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány
karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci
steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve
vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,“.
208. V příloze č. 1 v části „Nebezpečné látky“ se doplňuje bod 10,
který zní:
„10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý
stav povrchových vod.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Povolení k odběru podzemní vody, která se využívá k výrobě balené
kojenecké nebo pramenité vody, se považují za povolení k odběru
podzemní vody podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jsou splněny požadavky podle § 9
odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, jinak dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zanikají.
2. Ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů se
považují za ochranná pásma stanovená podle § 30 odst. 1 zákona č.
254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
V případě změny nebo zrušení dosavadního ochranného pásma stanoveného
podle dosavadních právních předpisů je nutné ochranné pásmo nově
stanovit postupem podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Záplavová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se
považují za záplavová území stanovená podle § 66 odst. 7 zákona č.
254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
V případě změny nebo zrušení dosavadního záplavového území stanoveného
podle dosavadních právních předpisů je nutné záplavové území nově
stanovit postupem podle § 66 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Hodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným
povodňovým rizikem musí být provedeno nejpozději do 22. prosince 2011.
Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik budou dokončeny do
22. prosince 2013.
5. Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik musí být
schváleny nejpozději do 22. prosince 2015.
6. Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a
při provádění ostatních opatření podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vycházet ze schválených
plánů příslušných oblastí povodí až do doby schválení nových plánů
podle tohoto zákona v příslušných povodích.
7. Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod podle § 28a
odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 181/2008 Sb., se
přezkoumává a aktualizuje v rámci národních plánů povodí.
8. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
9. Pověřené vodoprávní úřady příslušné podle § 105 odst. 2 zákona č.
254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
dokončí zahájená a pravomocně neskončená řízení.
Čl. III
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění
zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o přestupcích
Čl. IV
V zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992
Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993
Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995
Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995
Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999
Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000
Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č.
265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č.
312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č.
78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č.
285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č.
47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č.
559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č.
379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č.
57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č.
115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č.
213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č.
226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č.
376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č.
309/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č.
41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č.
346/2009 Sb., se § 34 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11
zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce
následujícího po jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Fischer v. r.
