292/1993 Sb.
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č.
335/1991 Sb., o soudech a soudcích
Změna: 8/1995 Sb.
Změna: 6/2002 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve
znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1968 Sb., zákona č. 149/1969
Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980
Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990
Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb. a
zákona č. 115/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 5 zní:
"(5) Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn
skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu,
který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují
stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch
obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení
povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu.".
2. V § 2 odst. 7 se vypouštějí slova " v nejširší míře".
3. V § 2 odst. 10 větě první se vypouštějí slova "v široké míře".
4. V § 2 odst. 14 se připojuje tato věta: "Orgány činné v trestním
řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce.".
5. Nadpis nad § 7 zní: "Součinnost státních orgánů, fyzických a
právnických osob".
6. V § 8 odst. 1 věta první zní: "Státní orgány, právnické a fyzické
osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní
předpis jinak i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v
trestním řízení při plnění jejich úkolů.".
7. § 8 odst 2 a 3 znějí:
"(2) Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, a v řízení
o trestném činu zkrácení daně nebo jiném obdobném činu i údaje získané
v daňovém řízení smí v přípravném řízení požadovat se souhlasem soudce
státní zástupce. V řízení před soudem může takové údaje požadovat
předseda senátu.
(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní
a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost
mlčenlivosti.".
8. V § 10 odst. 2 se slova "musí být o tom vyžádáno vyjádření ministra
spravedlnosti; toto vyjádření je pro všechny orgány činné v trestním
řízení závazné" nahrazují slovy "rozhodne o tom na návrh dotčené osoby,
státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud".
9. V § 11 odst. 2 větě první se slova "a) nebo b)" nahrazují slovy "a),
b) nebo h)".
10. V § 12 odst. 1 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".
11. § 12 odst. 2 zní:
(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Policie České republiky.
Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků
ozbrojených sil i pověřené orgány Vojenské policie a v řízení o
trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené
orgány této služby.".
12. V § 12 odst. 3 se vypouštějí slova "vojenský obvodový soud, vyšší
vojenský soud".
13. V § 12 odst. 4 z věty první se vypouštějí slova "a pokud z
jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový
soud" a z věty druhé slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá
něco jiného, i vyšší vojenský soud".
14. V § 12 odst. 5 se vypouštějí slova "a pokud z jednotlivých
ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor" a
slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší
vojenský prokurátor".
15. § 12 odst. 10 zní:
"(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním
stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní
moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním
řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek od zahájení trestního
stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů
(§ 160 odst. 1, 2) do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo
zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby.".
16. § 12 odst. 11 zní:
"(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po
sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový
skutek.".
17. V § 13 se vypouštějí slova " vojenské obvodové soudy, vyšší
vojenské soudy".
18. § 14 a 15 se včetně nadpisu nad § 14 vypouštějí.
19. V § 20 se vypouští odstavec 3.
20. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1, před slovo
"soud" se vkládá slovo "okresní" a připojuje se nový odstavec 2, který
zní:
"(2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se
stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení
pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního
zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.".
21. § 30 odst. 1 zní:
"(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo
přísedící, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, u něhož lze
mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž
se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a
zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení
nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými
osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.".
22. V § 30 odst. 2 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
23. § 31 zní:
"§ 31
(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se
tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo
přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.
(3) O stížnosti rozhodne orgán bezprostředně nadřízený orgánu, jenž
napadené rozhodnutí vydal.".
24. V § 32 se slova "proti obviněnému teprve tehdy, bylo-li proti němu
vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169)"
nahrazují slovy "teprve tehdy, bylo-li mu sděleno obvinění (§ 160)".
25. V § 33 odst. 1 odkaz v závorce ve větě páté zní: "(§ 165)".
26. V § 35 odst. 1 druhá věta zní: "Pro jednotlivé úkony trestního
řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního
stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát
zastoupit koncipientem.".
27. V § 36a odst. 1 písm. b) se slovo "devatenáctý" nahrazuje slovem
"osmnáctý".
28. V § 36a odst. 2 písm. c) se slovo "devatenáctý" nahrazuje slovem
"osmnáctý".
29. V § 40 v poslední větě se slova "O zproštění rozhodne" nahrazují
slovy "Povinnosti obhajování zprostí".
30. V § 41 odst. 2 se vypouštějí slova "a vyhledávacích".
31. V § 45 odst. 2 větě první se slova "může k výkonu těchto práv
poškozenému ustanovit" nahrazují slovy, " ustanoví k výkonu práv
poškozenému".
32. V § 53 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní" a ve větě druhé se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem
"policejního" a vypouštějí se slova "popřípadě též dožádáním vojenského
soudu nebo vojenského prokurátora".
33. V § 53 se vypouští odstavec 3.
34. V § 55 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: "a u
obviněného též adresu, kterou uvede pro účely doručování (§ 62, 63),".
35. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Hrozí-li svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním
svědectví zjevně újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, jméno a
příjmení svědka a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují,
ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat
jen orgány činné v trestním řízení. Svědek se poučí o právu podepsat
protokol o výslechu smýšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak
veden. Pominou-li důvody pro oddělené vedení osobních údajů svědka,
připojí se tyto údaje k trestnímu spisu.".
Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
36. V § 59 odst. 1 větě druhé se za slovo "telegraficky" vkládá čárka a
slovo "telefaxem".
37. V § 60 odst. 4 písm. a) se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem
"policejnímu".
38. V § 62 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Je-li adresátem
obviněný, doručuje se mu na adresu, kterou k tomu účelu uvedl (§ 55
odst. 1 písm. c)).".
39. V § 62 odst. 2 se za slovo "orgán" připojují tato slova: "nebo
orgán obce".
40. V § 62 odst. 4 věta první zní: "Není-li takové osoby, zásilka se
uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může
vyzvednout.".
41. V § 63 odst. 1 písm. c) se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
42. § 63 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních
rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem
vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku
do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den
doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě
doručení zdržuje.
(3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se
a) obviněnému obžaloba, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k
hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,
b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo
vyšetřovatel z důležitých důvodů nařídí.".
43. V § 64 odst. 2 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".
44. V § 65 odst. 1 větě poslední se slovo "vyhledávacího" nahrazuje
slovem "policejního".
45. § 65 odst. 2 zní:
"(2) V přípravném řízení může státní zástupce, vyšetřovatel nebo
policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva
uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze
kterých tato práva odepřel vyšetřovatel nebo policejní orgán, je na
žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně
přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli
upozorněni na možnost prostupovat spisy.".
46. V § 65 odst. 3 poslední větě se slova "usnesení o vznesení obvinění
(§ 163) nebo do záznamu o sdělení obvinění (§ 169)" nahrazují slovy
"záznamu o sdělení obvinění (§ 160 odst. 1)".
47. V § 66 odst. 1 se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem
"policejnímu", slovo "vyhledávacím" se nahrazuje slovem "policejním" a
slova "2000 Kčs" se nahrazují slovy "50000 Kč".
48. V § 68 věta první zní: "Vzít do vazby lze toliko osobu, které bylo
sděleno obvinění (§ 160).".
49. V § 69 odst. 5 se na konci připojuje tato věta" "Obviněný má právo
požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v
uvedené lhůtě dosažitelný.".
50. § 71 zní:
"§ 71
(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci
přednostně s největším urychlením.
(2) Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen
nezbytně nutnou dobu. Jestliže by vazba v přípravném řízení přesáhla
šest měsíců a propuštěním obviněného na svobodu by mohlo být zmařeno
dosažení účelu trestního řízení, na návrh státního zástupce může o
dalším trvání vazby do jednoho roku rozhodnout soudce a nad tuto lhůtu,
nejvýše však do dvou let, může rozhodnout senát.
(3) Vazba v řízení před soudem spolu s vazbou v přípravném nesmí trvat
déle než dva roky. Pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných
závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním
obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo
dosažení účelu trestního řízení, může o dalším trvání vazby na nezbytně
nutnou dobu rozhodnout nejvyšší soud.
(4) Prodloužit vazbu podle odstavců 2 a 3 lze jen tak, aby vykonaná
vazba a lhůta, o níž je trvání vazby prodlouženo, nepřesáhla tři roky,
a u zvlášť závažných trestních činů^1) čtyři roky.
(5) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 3 podává v řízení před
soudem předseda senátu a v přípravném řízení nejvyšší státní zástupce.
(6) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 je nutno doručit
soudu nejpozději 15 dnů před skončením příslušné lhůty. Pokud návrh
není uvedeným způsobem předložen, musí předseda senátu a v přípravném
řízení státní zástupce propustit obviněného na svobodu nejpozději den
po uplynutí lhůty, na níž bylo trvání vazby omezeno.
(7) Za podmínek uvedených v odstavci 3 je nejvyšší státní zástupce
povinen podat návrh na prodloužení vazby způsobem uvedeným v odstavci 6
i tehdy, jestliže v době kratší než 15 dnů před skončením vazební lhůty
podá obžalobu.
(8) Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k
zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo
zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení
osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k
došetření běží lhůta uvedená v odstavci 2 ode dne, kdy byl spis doručen
státnímu zástupci.
(9) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo
§ 287, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.".
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
"1) § 41 odst. 2 trestního zákona.".
51. V § 72 odst. 1 větě první se za slovo "trvají" připojují tato
slova: "nebo zda se nezměnily".
52. V § 73 odst. 1 písm. a) se slova "vyšetřovateli nebo vyhledávacímu
orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovateli".
53. V § 73a odst. 1 se slova "obviněný složil peněžitou záruku a soud
nebo soudce ji přijme (odstavec 2)" nahrazují slovy "přijme složenou
peněžitou záruku, jejíž výši určil".
54. V § 73a odst. 2 se slova "Kčs do 1 000 000 Kčs" nahrazují slovy "Kč
výše".
55. V § 73a odst. 3 písm. a) se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího
orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".
56. V § 73a se vypouští odstavec 5.
57. § 74 včetně nadpisu zní:
"§ 74
Stížnosti proti rozhodnutí o vazbě
(1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, 72, 73, 73a), s výjimkou
rozhodnutí o jejím prodloužení (§ 71 odst. 2, 5), je přípustná
stížnost.
(2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti
rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby (§ 72, 73, 73a) a stížnost
stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu (§ 73a).
Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen,
má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po
vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení
zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek
jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku.".
58. V § 74a odst. 3 se vypouštějí slova "a 74" a připojuje se tato
věta: "Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.".
59. V § 75 se z nadpisu vypouštějí slova "nebo vyhledávacím orgánem" a
ve větě první slova "nebo vyhledávací orgán".
60. V § 76 odst. 1 věta první zní: "Osobu podezřelou ze spáchání
trestného činu může, je-li dán některým z důvodů vazby (§ 67),
vyšetřovatel v naléhavých případech zadržet, i když jí dosud nebylo
sděleno obvinění (§ 160 odst. 1).".
61. § 76 odst. 2, 3 a 4 znějí:
"(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo
bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění
její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však
povinen tuto osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu;
příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru
ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned
předat, je třeba některému z uvedených orgánů ome zení osobní svobody
bez odkladu oznámit.
(3) Vyšetřovatel, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o
výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti
zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody
zadržení.
(4) Vyšetřovatel, který zadržení provedl nebo kterému byla podle
odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí
bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo
důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu
na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu se
záznamem o sdělení obvinění (§ 160) a další důkazní materiál tak, aby
státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh
musí vyšetřovatel podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto
zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od tohoto
zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.".
62. V § 76 odst. 5 se slova "ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§
163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169)," nahrazují slovy "jí
ještě nebylo sděleno obvinění (§ 160).".
63. V § 76 odst. 6 se číslovka "4" nahrazuje číslovkou "3".
64. V § 77 odst. 1 poslední věta zní: "K návrhu připojí dosud získaný
důkazní materiál.".
65. V § 77 odst. 2 větě první se slova "ji propustit" nahrazují slovy
"rozhodnout o jejím propuštění" a na konci odstavce se připojuje tato
věta: "Překročení doby 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce na
vzetí do vazby je vždy důvodem rozhodnutí o propuštění obviněného na
svobodu.".
66. V § 78 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávacímu nahrazuje slovem
"policejnímu".
67. V § 78 odst. 3 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".
68. V § 79 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem
"policejního" a ve větě druhé se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
69. V § 79 odst. 3 se slovo "vyhledávacím" nahrazuje slovem
"policejním".
70. V § 80 odst. 1 poslední větě se vypouští slovo "soudu" a na konci
odstavce se připojují tyto věty: "Pokud osoba, která má na věc právo,
ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni
stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně
předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí.".
71. V § 80 odst. 3 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
72. V § 81 odst. 4 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
73. Název oddílu čtvrtého zní:
"Oddíl čtvrtý
Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, vstup
do obydlí, jiných prostor a pozemků".
74. § 82 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí:
"§ 82
Důvody domovní prohlídky a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor
a pozemků
(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě
nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim
náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.
(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor
nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně
přístupné.".
75. V § 83 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán".
76. § 83a včetně nadpisu zní:
"§ 83a
Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků
(1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemku je oprávněn předseda
senátu, v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo
policejní orgán. Vyšetřovatel nebo policejní orgán k tomu potřebuje
předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a
musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemku,
a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky,
která doručení brání.
(2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemku provede orgán, který ji
nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.
(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel
nebo policejní orgán provést prohlídku jiných prostor a pozemků jen
tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc
nesnese odkladu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán,
který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1
oprávněn.".
77. § 83b odst. 1 zní:
"(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v
přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem vyšetřovatel
nebo policejní orgán.".
78. V § 83b odst. 4 větě první se vypouštějí slova "vyhledávací orgán
anebo".
79. § 83c včetně nadpisu zní:
"§ 83c
Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek
(1) Vyšetřovatel nebo policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných
prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup
tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu
jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné
bezpečnosti a pořádku.
(2) Stejně tak může na místa uvedená v odstavci 1 vstoupit v případě,
že byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k předvedení nebo příkaz k
dodání do výkonu trestu odnětí svobody osoby tam se zdržující.
(3) Po vstupu na místa shora uvedená nesmějí být provedeny žádné jiné
úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí nebo k
předvedení osoby.".
80. § 84 včetně nadpisu zní:
"§ 84
Předchozí výslech
Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných
prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na
kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem
nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného
důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba,
jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.".
81. Nadpis § 85 zní: "Výkon prohlídek a vstupu do obydlí, jiných
prostor a pozemků".
82. § 85 odst. 5 zní:
"(5) Při vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemků se užije ustanovení
odstavce 1 až 4 přiměřeně. Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu
do obydlí však lze odepřít a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibrat,
jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejího života nebo zdraví.".
83. V § 85a odst. 1 se za slovo "prostor" vkládají tato slova: "a
pozemku".
84. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který včetně nadpisu zní:
"§ 85b
Provádění důkazu v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku
Ustanovení § 83, 83a, 84, a 85a se užije i tehdy, jestliže na místech v
těchto ustanoveních uvedených je třeba provést rekonstrukci, rekognici
nebo vyšetřovací pokus, z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze
provést jinde a ten, u koho se má takový úkon vykonat, k němu nedal
souhlas.".
85. § 86 včetně nadpisu zní:
"§ 86
Zadržení zásilek
(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno
zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které
pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a
v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, aby je pošta
nebo podnik provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném
řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu
orgánu.
(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky
pozdržena na příkaz státního zástupce, vyšetřovatele nebo policejního
orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout.
Nedojde-li poště nebo podniku provádějícímu dopravu zásilek v takovém
případě do tří dnů souhlas soudce podle odstavce 1, nesmí pošta nebo
podnik dopravu zásilek dále zdržovat.".
86. § 87 odst. 1 zní:
"(1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 smí otevřít jen předseda senátu
a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel
nebo policejní orgán.".
87. § 88 včetně nadpisu zní:
"Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
§ 88
(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin
nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená
mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení na
návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech a záznam
telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jim budou
sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Použití odposlechu a
záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je
nepřípustné.
(2) Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být
vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po
kterou bude odposlech a záznam prováděn a která nesmí být delší než
šest měsíců. Tuto dobu může soudce prodloužit vždy na dobu dalších
šesti měsíců. O vydání příkazu o délce doby provádění odposlechu a
záznamu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz
telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech a záznam prováděn.
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí policejní orgán.
(3) Bez příkazu podle odstavce 1 může orgán činný v trestním řízení
nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést
i sám, a to i tehdy, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin
neuvedený v odstavci 1, pokud s tím účastník odposlouchávané stanice
souhlasí.
(4) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je
třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu
a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila.
Ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu
založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci,
než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu
proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je současně i v této
věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo
souhlasí-li s tím účastník odposlouchávané stanice.
(5) Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné
pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.".
88. § 89 odst. 1 zní:
"(1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:
a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin,
b) zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek,
c) podstatné okolnosti mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu,
d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele,
e) podstatné okolnosti umožňující stanovení následku a výše škody
způsobené trestným činem,
f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její
spáchání.".
89. V § 89 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Skutečnost, že
důkaz nevyžádal orgán činný v trestním řízení, ale předložila jej
některá ze stran, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.".
90. V § 90 odst. 3 věta první zní: "O předvedení je třeba požádat
příslušný policejní orgán.".
91. § 91 odst. 1 zní:
"(1) Před prvním výslechem je třeba zjistit totožnost obviněného,
dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a
předchozí tresty, objastnit mu podstatu sděleného obvinění a poučit jej
o jeho právech. Obsah poučení se poznamená v protokole. Nelze-li
totožnost obviněného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho
výslechu připojit takové důkazy, aby tato osoba nemohla být zaměněna s
jinou.".
92. § 92 odst. 1 zní:
"(1) Výslech obviněného se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a
jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení. Obviněný
nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání. Při
výslechu je nutno šetřit jeho osobnost.".
93. V § 99 odst. 2 se za slovo "uloženou" vkládají tato slova: "nebo
uznanou".
94. V § 99 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "Rovněž se
nevztahuje na svědeckou výpověď o skutečnostech tvořících předmět
služebního tajemství.".
95. V § 101 odst. 1 větě první se za slovo "výslechu" vkládají tato
slova: "nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2".
96. Za § 101 se vkládá nový § 101a, který zní:
"§ 101a
Neshledá-li vyšetřovatel důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem
uvedeným v § 55 odst. 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní
skutečnosti, které podle něj takový způsob sepsání protokolu
odůvodňují, vyšetřovatel věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal
správnost postupu vyšetřovatele. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení,
odloží výslech svědka do doby, než státní zástupce přijme opatření. V
opačném případě svědka vyslechne a do přijetí opatření státního
zástupce s protokolem nakládá tak, aby totožnost svědka zůstala
utajena.".
97. V § 105 odst. 1 větě první se za slova "orgán činný v trestním
řízení" vkládají slova "a v řízení před soudem předseda senátu" a na
konci odstavce se připojuje tato věta: "Státní orgán předloží orgánům
činným v trestním řízení odborné vyjádření bez úplaty.".
98. V § 106 na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato
slova: "to se vztahuje i na znalce, který podal posudek na základě
žádosti některé strany podle § 89 odst. 2.".
99. V § 108 odst. 3 se vypouštějí slova "vyhledávací orgán,".
100. § 110 odst. 1 zní:
"(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících
zvláštního vědeckého posouzení, může vyšetřovatel nebo státní zástupce
a v řízení před soudem předseda senátu rozhodnout o přibrání státního
orgánu nebo státního ústavu k podání posudku nebo přezkoumání posudku
podaného znalcem.".
101. V § 110 se připojuje odstavec 3, který zní:
"(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.".
102. V § 119 odst. 2 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
103. § 120 odst. 1 písm. d) zní:
"d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a".
104. V § 120 odst. 2 poslední větě se slova "osobu podléhající
pravomoci vojenských soudů" nahrazují slovy "příslušníka ozbrojených
sil nebo ozbrojeného sboru".
105. § 125 zní:
"§ 125
Pokud rozsudek obsahuje odůvodnění, soud v něm stručně vyloží, které
skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění
opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů,
zejména pokud si vzájemně odporují. Z odůvodnění musí být patrno, jak
se soud vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na provedení
dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval
prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny
a trestu. Jestliže byly do rozsudku pojaty další výroky, je třeba je
rovněž odůvodnit.".
106. § 127 odst. 4 zní:
"(4) Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují
před staršími. Předseda senátu hlasuje naposledy.".
107. Nadpis § 131 zní: "Oprava vyhotovení a opisu rozsudku".
108. V § 131 odst. 1 větě první se za slova "vyhotovení rozsudku"
vkládají tato slova: "a jeho opisech".
109. § 132 se vypouští.
110. § 134 odst. 1 písm. d) zní:
"d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a".
111. V § 134 se připojuje odstavec 3, který zní:
"(3) Ve vykonávacím řízení může soud prvního stupně vyhotovit
zjednodušené usnesení, jestliže se po jeho vyhlášení ve veřejném
zasedání obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali
práva stížnosti. Zjednodušené usnesení neobsahuje odůvodnění.".
112. V § 141 odst. 2 větě první se slovo "vyhledávacího" nahrazuje
slovem "policejního".
113. § 146 odst. 1 zní:
"(1) Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět,
nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního
řízení. Jde-li o usnesení vyšetřovatele nebo policejního orgánu, které
bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho
pokyn, může vyšetřovatel nebo policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen
s předchozím souhlasem státního zástupce.".
114. V § 146 odst. 2 písm. a) se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní" a v písmenu c) se vypouštějí slova "předseda senátu
vojenského obvodového soudu nadřízenému vyššímu vojenskému soudu" a
slova "nebo vyššího vojenského soudu".
115. V § 151 odst. 2 se slova "advokátního tarifu" nahrazují slovy
"zvláštního předpisu^2)".
Poznámka č. 2) pod čarou zní:
"2) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990
Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní
pomoci ve znění pozdějších předpisů.".
116. Nadpis části druhé zní: "VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ".
117. Dosavadní ustanovení § 157 se označuje jako odstavec 1, slovo
"vyhledávací" se nahrazuje slovem "policejní" a připojuje se odstavec
2, který zní:
"(2) Státní zástupce je oprávněn uložit vyšetřovateli a policejnímu
orgánu provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny
provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele.
Stejná oprávnění má i vyšetřovatel ve vztahu k policejnímu orgánu.".
118. V § 158 odst. 1 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní" a slova "a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení" se
nahrazují slovy "a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od
oznámení jej".
119. § 158 odst. 2 zní:
"(2) Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna
opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou
povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.".
120. § 158 odst. 3 zní:
"(3) K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl
spáchán trestný čin, a ostatních podmětů k trestnímu stíhání opatřují
vyšetřovatel a policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení
a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu; vyšetřovatel provádí úkony
podle tohoto ustanovení u trestných činů, na které zákon stanoví trest
odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři roky. Právní
posouzení trestného činu vyšetřovatelem je pro policejní orgán
závazné.".
121. V § 158 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo
neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Tento záznam slouží
státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která
takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze
zda takový důkaz provede. Záznam nelze v řízení před soudem použít jako
důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek
nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam předestřen.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
122. V § 159 odst. 1, 2 a 3 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
123. § 159 odst. 4 zní:
"(4) Vyšetřovatel nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se
nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§
160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.".
124. V § 159 se připojuje nový odstavec 5, který zní:
"(5) Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je
znám, který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci
podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci.
Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 1
požádal.".
125. § 160 zní:
"§ 160
(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný
čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba,
zahájí vyšetřovatel neprodleně trestní stíhání, pokud není důvod k
postupu podle § 159 odst. 2 a 3. Trestní stíhání zahajuje tím, že této
osobě nejpozději na počátku prvního výslechu sdělí, že ji stíhá jako
obviněného, a učiní o tom záznam. Záznam musí obsahovat popis skutku
tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu,
který je v tomto skutku spatřován, a důvody, pro něž je obviněný
stíhán. Opis záznamu vyšetřovatel doručí obviněnému a do 48 hodin jej
zašle státnímu zástupci a obhájci.
(2) Nelze-li zahájit trestní stíhání podle odstavce 1 proto, že osoba,
která může být obviněna, není ještě známa nebo jí dosud nebylo možné
sdělit obvinění, může vyšetřovatel nebo policejní orgán provádět
způsobem uvedeným v hlavě čtvrté a páté jen neodkladné nebo
neopakovatelné úkony. Opis protokolu o těchto úkonech zašle do 48 hodin
státnímu zástupci. Tento postup nezbavuje policejní orgán povinnosti
neprodleně předat věc vyšetřovateli, je-li důvod sdělit určité osobě
obvinění, a vyšetřovatele povinnosti sdělit osobě, která má být
stíhána, obvinění v souladu s odstavcem 1.
(3) Vyšetřovatel nebo policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo
neopakovatelné úkony a vyšetřovatel zahájí trestní stíhání, pokud nelze
dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří
dnů od jejich provedení předá věc tomuto orgánu, který pokračuje v
řízení.
(4) Neodkladným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový úkon, který
vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty nesnese z
hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno
trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový
úkon, který nebude možno před soudem provést.
(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího
skutku, který není uveden v záznamu o sdělení obvinění, postupuje se
ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavci 1.
(6) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo
sděleno obvinění, je jiným trestným činem, než jak byl v záznamu o
sdělení obvinění právně posouzen, upozorní na to vyšetřovatel
obviněného a učiní o tom záznam do protokolu.".
126. § 161 včetně nadpisu zní:
"§ 161
Vyšetřovací orgány
(1) Vyšetřování konají vyšetřovatelé policie.
(2) Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o
trestných činech spáchaných na této lodi.".
127. § 163 včetně nadpisu nad ním se vypouští.
128. § 163a odst. 1 zní:
"(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a
proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí
pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení
na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle §
226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235
odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, krádeže podle
§ 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle §
249, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle §
253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího
majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování
cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k
poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít
výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění §
241 odst. 1 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu
k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství
podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové
podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již
zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného.
Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen
jednoho z nich.".
129. V § 163a odst. 3 větě první se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje
slovem "policejnímu".
130. § 164 včetně nadpisu zní:
"§ 164
Postup při vyšetřování
(1) Vyšetřovatel koná vyšetřování zpravidla osobně. Úkony, které byly
provedeny před sdělením obvinění, a úkony provedené na pokyn
vyšetřovatele policejními orgány i po něm nemusí vyšetřovatel opakovat,
byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona.
Ustanovení § 158 odst. 3 a 4 se při provádění vyšetřovacích úkonů užije
obdobně.
(2) Vyšetřovatel postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak,
aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu objasněny všechny
skutečnosti důležité pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a
následku trestného činu (§ 89 odst. 1).
(3) Důkazy opatřuje vyšetřovatel bez ohledu na to, zda svědčí ve
prospěch či neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k
výpovědi nebo doznání donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované
důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné,musí být pečlivě přezkoumány.
(4) Vyšetřovatel může umožnit obviněnému zúčastnit se vyšetřovacích
úkonů a klást otázky vyslýchaným svědkům
(5) Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu státního
zástupce, činí vyšetřovatel všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a
o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za
jejich zákonné a včasné provedení. Odepřít splnění pokynu státního
zástupce může vyšetřovatel jen tehdy, má-li za to, že pokyn není v
souladu se zákonem; trvá-li státní zástupce na svém pokynu, předloží
věc státnímu zástupci bezprostředně vyššího stupně, který pokyn buď
zruší, nebo věc přikáže jinému vyšetřovateli.".
131. V § 165 odst. 1 větě první se slovo "vznesení" nahrazuje slovem
"sdělení".
132. V § 165 odst. 2 se slova "by se jednalo o úkon neodkladný"
nahrazují slovy "nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce
nelze zajistit".
133. § 166 včetně nadpisu zní:
"§ 166
Skončení vyšetřování
(1) Uzná-li vyšetřovatel vyšetřování za skončené a jeho výsledky za
postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené
době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto
možnost upozorní ob viněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem.
Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit.
Nepovažuje-li vyšetřovatel navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O
těchto úkonech učiní vyšetřovatel záznam ve spise a o odmítnutí návrhů
na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce.
(2) Nevyužijí-li obviněný nebo obhájce možnosti prostudovat spisy,
ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom vyšetřovatel záznam do
spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.
(3) Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovatel státnímu zástupci
spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů a
zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších, nebo
učiní některé rozhodnutí podle § 171 až 173.".
134. Oddíl třetí desáté části druhé (§ 168 až 170) se vypouští.
135. V § 171 odst. 1 se vypouštějí slova "a ve vyhledávání prokurátor".
136. V § 172 odst. 1 a 2 se vypouštějí slova "a ve vyhledávání
prokurátor".
137. V § 172 se připojuje nový odstavec 4, který zní:
"(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu
uvedeného v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů
od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno,
že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.".
138. V § 173 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán", v
písmenu d) se čárka za slovem "vyhoštěn" nahrazuje tečkou, slovo "nebo"
a písmeno e) se vypouští.
139. § 174 odst. 2 zní:
"(2) Při výkonu tohoto dozoru je státní zástupce oprávněn:
a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,
b) vyžadovat od vyšetřovatele nebo policejního orgánu spisy, dokumenty,
materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky,
zda vyšetřovatel včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,
c) zúčastnit se provádění úkonů vyšetřovatele nebo policejního orgánu,
osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat
rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto
zákona pro vyšetřovatele a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost
ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele,
d) vracet věc vyšetřovateli se svými pokyny k doplnění,
e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření
vyšetřovatele a policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u
usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení
věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí
vyšetřovatele a policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak
než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení vyšetřovatele
a policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve
stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele a policejního
orgánu,
f) odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovateli a učinit opatření,
aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli.".
140. V § 175 se v dosavadním odstavci 1 písm. a) vypouštějí slova "a ve
vyhledávání postoupit věc a zas tavit trestní stíhání", vypouští se
odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.
141. V § 176 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo vyhledávání".
142. V § 176 odst. 2 větě první se slova "obvinění vzneseno (§ 163)
nebo sděleno (§ 169)" nahrazují slovy "sděleno obvinění (§ 160)" a v
poslední větě se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán" a slova "či
vyhledávání."
143. V § 177 písm. b) větě za středníkem se slova "osobu podléhající
pravomoci vojenských soudů" nahrazují slovy "příslušníka ozbrojených
sil nebo ozbrojeného sboru", písmeno d) zní:
"d) odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto
odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení v hlavním líčení
navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při
posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.".
Písmeno e) se vypouští.
144. § 181 odst. 2 zní:
"(2) Po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje
tak, aby řízení směřovalo k vyřízení věci, včetně výkonu soudního
rozhodnutí.".
145. § 182 zní:
"§ 182
Státní zástupce může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního
stupně odebere k závěrečné poradě; po zahájení hlavního líčení tak může
učinit jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování.
Zpětvzetím obžaloby se věc vrací do přípravného řízení.".
146. § 184 zní:
"§ 184
Soud je povinen při projednávání věci zaměřit se také na objasnění
příčin, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.".
147. V § 186 písm. c) se na konci připojují tato slova: "anebo
okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle §
307," a písmeno f) zní:
"f) že věc není v potřebném rozsahu objasněna z hledisek, která soud
potřebuje pro svoje rozhodnutí.".
148. V § 187 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Považuje-li to
předseda senátu pro rozhodnutí soudu za potřebné, nařídí o předběžném
projednání obžaloby veřejné zasedání.".
149. § 188 odst. 1 písm. e) a f) znějí:
"e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k
odstranění závažných vad přípravného řízení nebo k objasnění základních
skutečností pro rozhodnutí, nebo
f) trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307.".
150. V § 190 odst. 1 se čárka za slovem "objasnit" nahrazuje tečkou a
slova "zejména z hlediska možné nové obhajoby." se vypouštějí.
151. V § 191 se vypouští odstavec 3.
152. V § 196 odst. 1 větě první za středníkem se slova "byla-li
trestným činem poškozena organizace, dá opis obžaloby doručit i jí"
nahrazují slovy "opis obžaloby dá doručit poškozenému, pokud jsou jeho
pobyt nebo sídlo známé".
153. V § 197 odst. 1 se slovo "soudu" nahrazuje slovem "senátu".
154. § 200 odst. 1 zní:
"(1) Při hlavním líčením může být veřejnost vyloučena, jestliže by
veřejné projednání věci ohrozilo tajemství chráněné zvláštním zákonem,
mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný
důležitý zájem svědků; k témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná
přiměřená opatření. Veřejnost lze vyloučit také jen pro část hlavního
líčení.".
155. V § 201 odst. 2 poslední větě se slova "státního, hospodářského
nebo služebního tajemství" nahrazují slovy "tajemství chráněného
zvláštním zákonem, případně bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu
svědků".
156. V § 202 odst. 2 písm. b) se slova "byla dodržena ustanovení o
vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169) a o seznámení obviněného
s výsledky vyšetřování (§ 166) nebo vyhledávání (§ 169)" nahrazují
slovy "bylo dodrženo ustanovení o sdělení obvinění (§ 160) a obviněný
byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění
vyšetřování (§ 166 odst. 1)".
157. V § 202 se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní:
"(4) Ustanovení první věty odstavce 3 se neužije, pokud obžalovaný
požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti.".
158. V § 207 odst. 2 větě první se na konci připojují tato slova: "a
byl-li výslech proveden po sdělení obvinění způsobem odpovídajícím
ustanovení tohoto zákona".
159. § 209 zní:
"§ 209
Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen
při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v
přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o výslech
svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na
zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, anebo o svědka, jehož totožnost
musí zůstat ze závažných důvodů utajena, předseda senátu učiní opatření
vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně
vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po
návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem
výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal,
může mu prostřednictvím předsedy senátu klást i otázky.".
160. § 211 zní:
"§ 211
(1) Místo výslechu svědka lze v hlavním líčení číst protokol o jeho
výpovědi, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní
zástupce i obžalovaný s tím souhlasí.
(2) Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také
tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením
tohoto zákona a taková osoba
a) zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině
nedosažitelnou, nebo onemocněla chorobou, která natrvalo nebo pro
dohlednou dobu znemožňuje její výslech,
b) v hlavním líčení bez oprávnění odepřela vypovídat, nebo se odchyluje
v podstatných bodech od své dřívější výpovědi.
(3) Protokol o výpovědi svědka, který v hlavním líčení využil svého
práva odepřít výpověď podle § 100, je možno číst jen za předpokladu, že
svědek byl před tímto výslechem o svém právu odepřít výpověď řádně
poučen a výslovně prohlásil, že tohoto práva nevyužívá, byl-li výslech
proveden způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona a obviněný
nebo obhájce měl možnost se tohoto výslechu zúčastnit.
(4) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho
písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle
§ 106, nejsou pochybnosti a úplnosti posudku a státní zástupce i
obžalovaný s tím souhlasí.".
161. § 212 se vypouští.
162. § 213 odst. 1 zní:
"(1) Posudky, zprávy státních a jiných orgánů a další listiny, jimiž se
provádí důkaz, se při hlavním líčení přečtou a umožní se do nich
nahlédnout stranám, a pokud je to třeba, i svědkům a znalcům.".
163. V § 215 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim
bylo umožněno provést výslech svědka. Předseda senátu jim vyhoví
zejména tehdy, jestliže svědek byl předvolán na jejich návrh.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
164. V § 219 odst. 2 větě druhé se vypouštějí slova ", jestliže od
odročení hlavního líčení uplynula delší doba".
165. V § 220 se vypouští odstavec 3; dosavadní odstavec 4 se označuje
jako odstavec 3.
166. § 227 zní:
"§ 227
Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno v důsledku udělení milosti,
amnestie, promlčení nebo proto, že souhlas poškozeného s trestním
stíháním nebyl dán nebo byl vzat zpět, anebo z některého z důvodů
uvedených v § 172 odst. 2 a v řízení se pokračovalo jen proto, že
obžalovaný na projednání věci trval (§ 11 odst. 2, § 172 odst. 4),
soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného, vysloví
sice vinu, trest však neuloží.".
167. § 241 se vypouští.
168. V § 242 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje
jako odstavec 2.
169. V § 243 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.
170. § 259 odst. 3 a 4 znějí:
"(3) Rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud, jen je-li
možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v
napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě důkazy provedenými před
odvolacím soudem doplněn. V neprospěch obžalovaného může odvolací soud
změnit napadený rozsudek jen na podkladě odvolání státního zástupce,
jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného; ve výroku o náhradě škody
tak může učinit též na podkladě odvolání poškozeného, který uplatnil
nárok na náhradu škody.
(4) Odvolací soud nemůže sám
a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem
zproštěn,
b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v
napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně (§ 225 odst. 2).".
171. V § 260 poslední větě se za slova "§ 191" vkládají tato slova: "a
§ 264 odst. 2".
172. § 263 odst. 2 zní:
"(2) Účast státního zástupce při veřejném zasedání je povinná.".
173. V § 264 odst. 2 se slova "být obžalovanému v novém řízení uložen
přísnější trest, než jaký mu byl uložen zrušeným rozsudkem" nahrazují
slovy "v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch".
174. § 266 odst. 1 zní:
"(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo
vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na
podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat podle
povahy věci u vrchního soudu nebo nejvyššího soudu stížnost pro
porušení zákona.".
175. V § 266 odst. 6 se slova "Generální prokurátor nebo ministr"
nahrazují slovem "Ministr".
176. V § 266a odst. 1 větě první se vypouštějí slova "vojenského
obvodového soudu nebo vyššího vojenského soudu" a slova "vyšetřovatele
nebo vyhledávacího orgánu" se nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".
177. V § 272 se vypouštějí slova "generální prokurátor nebo".
178. V § 273 věta první zní: "Jestliže nejvyšší soud vyslovil, že zákon
byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke
změně rozhodnutí v jeho neprospěch.".
179. V § 274 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojují se tato
slova: "rozhodnutí podle § 268 odst. 1 může učinit též v neveřejném
zasedání.".
180. V § 275 odst. 4 věta první zní: "Ministr spravedlnosti může
odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž podal stížnost pro
porušení zákona, až do rozhodnutí o této stížnosti.".
181. V § 276 poslední větě se vypouštějí slova "generální prokurátor
nebo".
182. V § 277 poslední větě se vypouštějí slova "a vyhledávací".
183. V § 278 odst. 3 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu"
nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".
184. V § 278 odst. 4 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
185. V § 281 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu"
nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".
186. V § 288 odst. 1 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu"
nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".
187. V § 291 se slovo "vznesení" nahrazuje slovem "sdělení".
188. § 301 odst. 3 zní:
"(3) Ustanovení tohoto oddílu o účasti orgánu pověřeného péčí o mládež
se neužije ve vykonávacím řízení, jestliže se úkon provádí po dovršení
devatenáctého roku mladistvého.".
189. § 303 zní:
"§ 303
V řízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doručením sdělení
obhájci, že obviněný je stíhán.".
190. Oddíl třetí v hlavě devatenácté části druhé včetně nadpisu zní:
"Oddíl třetí
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Podmíněné zastavení trestního stíhání
§ 307
(1) V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí
svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem
obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně
zastavit trestní stíhání, jestliže
a) obviněný se k trestnému činu doznal,
b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její
náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její
náhradě,
a vzhledem k osobě pachatele, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu
a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za
dostačující.
(2) V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví
zkušební doba na šest měsíců až dva roky. Zkušební doba počíná právní
mocí tohoto rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání.
(3) Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady
škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží,
aby škodu v průběhu zkušební doby nahradil.
(4) Obviněnému lze též uložit, aby ve zkušební době dodržoval přiměřená
omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život.
(5) Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může
obviněný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.
Rozhodne-li o podmíněném zastavení trestního stíhání soud, má toto
právo též státní zástupce.
§ 308
(1) Jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil
povinnost nahradit způsobenou škodu a vyhověl i dalším uloženým
omezením, rozhodne orgán, jenž trestní stíhání v prvním stupni
podmíněně zastavil, že se osvědčil. Jinak rozhodne, a to případně i
během zkušební doby, že se v trestním stíhání pokračuje.
(2) Jestliže do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno
rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl obviněný vinu, má se za
to, že se osvědčil.
(3) Právní mocí rozhodnutí o tom, že obviněný se osvědčil, nebo
uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2 nastávají účinky zastavení
trestního stíhání [§ 11 odst. 1 písm. f)].
(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou obviněný a poškozený podat
stížnost, jež má odkladný účinek. Učiní-li takové rozhodnutí soud, má
toto právo též státní zástupce.".
191. V § 314a odst. 1 se slova "dvě léta" nahrazují slovy "pět let".
192. § 314a odst. 2 zní:
"(2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, jestliže má být uložen
souhrnný trest a dřívější trest byl uložen v řízení před senátem.".
193. V § 314c odst. 1 písm. c) se slovo "vyhledáváním" nahrazuje slovy
"v přípravném řízení".
194. V § 314d odst. 2 se za slovo "odvolání" vkládají slova "nebo
prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, učinili ve lhůtě, kterou jim
samosoudce stanovil"; vypouští se středník a slova "uloží-li však
nepodmíněný trest odnětí svobody, vyhotoví vždy rozsudek s
odůvodněním".
195. Za § 314d se vkládají nové § 314e až 314g, které znějí:
"Trestní příkaz
§ 314e
(1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní
příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými
důkazy.
(2) Trestním příkazem lze uložit
a) trest odnětí svobody do jednoho roku,
b) trest zákazu činnosti do pěti let,
c) peněžitý trest,
d) trest propadnutí věci.
(3) Náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani s
uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.
(4) Trestní příkaz nelze vydat
a) v řízení proti mladistvému, pokud v době jeho vydání nedovršil
osmnáctý rok svého věku,
b) v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům
nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,
c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření,
d) jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen
rozsudkem.
(5) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s
vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.
§ 314f
(1) Trestní příkaz obsahuje
a) označení soudu, který trestní příkaz vydal,
b) den a místo vydání trestního příkazu,
c) označení obviněného (§ 120 odst. 2),
d) výrok o vině (§ 120 odst.3) a uloženém trestu (§ 122 odst. 1),
e) výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1, 2), jestliže byl nárok
na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 2),
f) poučení o právu podat odpor.
(2) Trestní příkaz se doručuje obviněnému, státnímu zástupci a
poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se
doručuje do vlastních rukou (§ 63 odst. 1 a 3). Má-li obviněný obhájce,
doručí se trestní příkaz též jemu.
§ 314g
(1) Obviněný, osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch
odvolání, a státní zástupce mohou podat proti trestnímu příkazu odpor.
Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do osmi dnů
od jeho doručení. Osobám. které mohou podat odvolání ve prospěch
obviněného, s výjimkou státního zástupce, končí lhůta týmž dnem jako
obviněnému. Jestliže se trestní příkaz doručuje jak obviněnému, tak i
jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno
později. Na navrácení lhůty se obdobně užije ustanovení § 61.
(2) Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě
odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní
líčení; při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán
právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním
příkazu. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vykonatelným.
(3) Je-li obviněný stíhán pro trestný čin uvedený v § 163a, může
poškozený vzít souhlas s trestním stíháním zpět až do doby, než je
trestní příkaz doručen některé z osob uvedených v odstavci 1.
Zpětvzetím souhlasu se trestní příkaz ruší a samosoudce trestní stíhání
zastaví.
(4) Byl-li vydán trestní příkaz, může státní zástupce vzít obžalobu
zpět do doby, než je trestní příkaz doručen některé z osob uvedených v
odstavci 1. Zpětvzetím obžaloby se trestní příkaz ruší a věc se tím
vrací do přípravného řízení.".
196. V § 321 odst. 1 větě první se slova "nápravně výchovnému ústavu"
nahrazují slovem "věznice".
197. V § 321 odst. 3 na konci se připojuje tato věta: "Je-li místo
pobytu odsouzeného známo, lze použít k jeho dodání do výkonu trestu
ustanovení § 83c odst. 2.".
198. zrušen
199. V § 331 odst. 1 větě první se slova "nápravně výchovného ústavu"
nahrazují slovem "věznice".
200. V § 331 odst. 2 větě druhé se slova "nápravně výchovného ústavu"
nahrazují slovem "věznice".
201. V § 331 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Navrhne-li podmíněné propuštění ředitel věznice, v níž odsouzený
vykonává trest, nebo se k takovému návrhu připojí. může rozhodnutí o
tom, že odsouzený se podmíněně propouští, učinit se souhlasem státního
zástupce též předseda senátu.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
202. V § 333 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojují
se tato slova: "to neplatí, postupuje-li soud podle § 331 odst. 3.".
203. § 333 odst. 3 zní:
"(3) Proti rozhodnutí podle § 331 odst. 3 je přípustná stížnost proti
výroku o stanovení délky zkušební doby. Proti ostatním rozhodnutím
podle § 331 a 332 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.".
204. V § 334 odst. 3 větě první se slova "nápravně výchovný ústav"
nahrazují slovem "věznice".
205. § 358 se vypouští.
206. § 360 včetně nadpisu zní:
"§ 360
Výkon vazby
Podmínky výkonu vazby stanoví zvláštní zákon.".
207. V § 361 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem
"policejní".
208. § 364 zní:
"§ 364
(1) O zahlazení odsouzení rozhoduje předseda senátu okresního soudu, v
jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl
bydliště.
(2) O zahlazení odsouzení mladistvého rozhodne soud, který rozhodoval
ve věci v prvním stupni.
(3) Proti rozhodnutí o zahlazení odsouzení je přípustná stížnost, jež
má odkladný účinek.".
209. V § 366 odst. 2 se vypouštějí slova "generální prokurátor nebo".
210. § 367 včetně nadpisu zní:
"§ 367
Řízení o udělení milosti
V případech uvedených v § 366 odst. 2 koná řízení a bezdůvodnou žádost
zamítá ministr spravedlnosti. Může též nařídit, aby
a) se trestní stíhání nezahajovalo, v zahájeném trestním stíhání se
nepokračovalo a obviněný byl propuštěn z vazby, nebo
b) výkon trestu byl odložen nebo přerušen, a to až do doby, kdy bude
žádost o milost vyřízena.".
211. V § 380 odst. 1 se slova "předloží věc" nahrazují slovy "po právní
moci rozhodnutí věc předloží".
212. V § 380 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má
odkladný účinek.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
213. § 389 odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Rozhodnutí o tom, že se nevykoná trest uložený za čin, který v
důsledku změny trestního zákona již není trestným činem, učiní soud,
který ve věci rozhodnul v prvním stupni.
(2) Rozhodnutí o tom, že se poměrně zkrátí úhrnný nebo souhrnný trest
uložený za čin, který v důsledku změny trestního zákona již není
trestným činem, a jiný sbíhající se trestný čin, učiní ve veřejném
zasedání soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.".
214. § 391a zní:
"§ 391a
Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vyhláškou vydalo jednací
řád pro okresní a krajské soudy.".
215. § 391b zní:
"§ 391b
Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem
spravedlnosti vyhláškou upravilo postup příslušných orgánů při
zabezpečování a správě zajištěného majetku.".
Čl.II
zrušen
Čl.III
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, se mění takto:
§ 38 odst. 3 písm. b) zní:
"b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví
zvláštní zákon;9)".
Čl.IV
1. V ustanoveních trestního řádu nedotčených změnami a doplňky
uvedenými v čl. I tohoto zákona se slova "prokurátor" nahrazují slovy
"státní zástupce", slova "Generální prokuratura" se nahrazují slovy
"Nejvyšší státní zastupitelství" a slova "generální prokurátor" se
nahrazují slovy" nejvyšší státní zástupce".
2. K řízení, které ke dni účinnosti tohoto zákona konal vyhledávací
orgán, je příslušný vyšetřovatel; nemusí opakovat úkony vyhledávacího
orgánu, pokud byly provedeny způsobem stanoveným dosavadními předpisy.
3. Pokud zákon v ustanoveních o mimořádných opravných prostředcích v
trestním řízení hovoří o státním zástupci nebo vyšetřovateli a o
rozhodnutí státního zástupce nebo vyšetřovatele, rozumí se tím i
prokurátor nebo vyhledávací orgán a rozhodnutí prokurátora nebo
vyhledávacího orgánu podle dosavadních předpisů.
4. Rozhodnutím okresního nebo krajského soudu podle § 266a se rozumí
též rozhodnutí vojenského obvodového nebo vyššího vojenského soudu
podle dosavadních předpisů.
5. Stížnost pro porušení zákona podaná generálním prokurátorem, o níž
ke dni účinnosti tohoto zákona nebylo rozhodnuto, se považuje za
stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti.
6. Ministr spravedlnosti může do tří let od účinnosti tohoto zákona
pověřit státní zastupitelství vyřizováním podnětů k podání stížnosti
pro porušení zákona v trestním řízení.
7. Okresní nebo krajský soud, který převzal neskončenou věc vojenského
obvodového nebo vyššího vojenského soudu, může pokračovat v odročeném
hlavním líčení, pokud se nezměnilo sestavení senátu nebo není dán jiný
důvod, pro který je jinak třeba hlavní líčení opakovat znovu (§ 219
odst. 2).
8. V trestních věcech krajského soudu jako soudu prvního stupně se v
hlavním líčení započatém před účinností tohoto zákona pokračuje v
pětičlenném senátu složeném podle dosavadních předpisů; to neplatí,
jestliže se za účinnosti tohoto zákona hlavní líčení provádí znovu.
9. Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vyhláškou upravilo
postup státního zastupitelství při vyřizování podnětů k podání
stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení.
10. Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vyhláškou stanovilo, ve
kterých případech přísluší odměna za vyhovění dožádání orgánů činných v
trestním řízení, a určilo její výši.
Čl.V
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce
zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 141/1961 Sb., o
trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Čl.VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Uhde v.r.
Havel v.r.
Klaus v.r.
