novela zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním


Published: 1993

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Get a Day Pass for only USD$49.99.
292/1993 Sb.



ZÁKON



ze dne 10. listopadu 1993,



kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení

soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č.

335/1991 Sb., o soudech a soudcích



Změna: 8/1995 Sb.



Změna: 6/2002 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



Čl.I



Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve

znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1968 Sb., zákona č. 149/1969

Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980

Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990

Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb. a

zákona č. 115/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:



1. § 2 odst. 5 zní:



"(5) Orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn

skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu,

který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují

stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch

obviněného. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení

povinnosti přezkoumat všechny okolnosti případu.".



2. V § 2 odst. 7 se vypouštějí slova " v nejširší míře".



3. V § 2 odst. 10 větě první se vypouštějí slova "v široké míře".



4. V § 2 odst. 14 se připojuje tato věta: "Orgány činné v trestním

řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce.".



5. Nadpis nad § 7 zní: "Součinnost státních orgánů, fyzických a

právnických osob".



6. V § 8 odst. 1 věta první zní: "Státní orgány, právnické a fyzické

osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní

předpis jinak i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v

trestním řízení při plnění jejich úkolů.".



7. § 8 odst 2 a 3 znějí:



"(2) Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, a v řízení

o trestném činu zkrácení daně nebo jiném obdobném činu i údaje získané

v daňovém řízení smí v přípravném řízení požadovat se souhlasem soudce

státní zástupce. V řízení před soudem může takové údaje požadovat

předseda senátu.



(3) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost zachovávat státní

a hospodářské tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost

mlčenlivosti.".



8. V § 10 odst. 2 se slova "musí být o tom vyžádáno vyjádření ministra

spravedlnosti; toto vyjádření je pro všechny orgány činné v trestním

řízení závazné" nahrazují slovy "rozhodne o tom na návrh dotčené osoby,

státního zástupce nebo soudu nejvyšší soud".



9. V § 11 odst. 2 větě první se slova "a) nebo b)" nahrazují slovy "a),

b) nebo h)".



10. V § 12 odst. 1 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".



11. § 12 odst. 2 zní:



(2) Policejními orgány se rozumějí orgány Policie České republiky.

Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků

ozbrojených sil i pověřené orgány Vojenské policie a v řízení o

trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené

orgány této služby.".



12. V § 12 odst. 3 se vypouštějí slova "vojenský obvodový soud, vyšší

vojenský soud".



13. V § 12 odst. 4 z věty první se vypouštějí slova "a pokud z

jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový

soud" a z věty druhé slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá

něco jiného, i vyšší vojenský soud".



14. V § 12 odst. 5 se vypouštějí slova "a pokud z jednotlivých

ustanovení nevyplývá něco jiného, i vojenský obvodový prokurátor" a

slova "a pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, i vyšší

vojenský prokurátor".



15. § 12 odst. 10 zní:



"(10) Trestním řízením se rozumí řízení podle tohoto zákona, trestním

stíháním pak úsek řízení od zahájení trestního stíhání až do právní

moci rozsudku, případně jiného rozhodnutí orgánu činného v trestním

řízení ve věci samé a přípravným řízením úsek od zahájení trestního

stíhání, případně od provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů

(§ 160 odst. 1, 2) do podání obžaloby, postoupení věci, přerušení nebo

zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby.".



16. § 12 odst. 11 zní:



"(11) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po

sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový

skutek.".



17. V § 13 se vypouštějí slova " vojenské obvodové soudy, vyšší

vojenské soudy".



18. § 14 a 15 se včetně nadpisu nad § 14 vypouštějí.



19. V § 20 se vypouští odstavec 3.



20. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1, před slovo

"soud" se vkládá slovo "okresní" a připojuje se nový odstavec 2, který

zní:



"(2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se

stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení

pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního

zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.".



21. § 30 odst. 1 zní:



"(1) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo

přísedící, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán, u něhož lze

mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž

se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a

zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení

nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými

osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení.".



22. V § 30 odst. 2 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



23. § 31 zní:



"§ 31



(1) O vyloučení z důvodů uvedených v § 30 rozhodne orgán, kterého se

tyto důvody týkají, a to i bez návrhu. O vyloučení soudce nebo

přísedícího, pokud rozhodují v senátě, rozhodne tento senát.



(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.



(3) O stížnosti rozhodne orgán bezprostředně nadřízený orgánu, jenž

napadené rozhodnutí vydal.".



24. V § 32 se slova "proti obviněnému teprve tehdy, bylo-li proti němu

vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169)"

nahrazují slovy "teprve tehdy, bylo-li mu sděleno obvinění (§ 160)".



25. V § 33 odst. 1 odkaz v závorce ve větě páté zní: "(§ 165)".



26. V § 35 odst. 1 druhá věta zní: "Pro jednotlivé úkony trestního

řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního

stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát

zastoupit koncipientem.".



27. V § 36a odst. 1 písm. b) se slovo "devatenáctý" nahrazuje slovem

"osmnáctý".



28. V § 36a odst. 2 písm. c) se slovo "devatenáctý" nahrazuje slovem

"osmnáctý".



29. V § 40 v poslední větě se slova "O zproštění rozhodne" nahrazují

slovy "Povinnosti obhajování zprostí".



30. V § 41 odst. 2 se vypouštějí slova "a vyhledávacích".



31. V § 45 odst. 2 větě první se slova "může k výkonu těchto práv

poškozenému ustanovit" nahrazují slovy, " ustanoví k výkonu práv

poškozenému".



32. V § 53 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní" a ve větě druhé se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem

"policejního" a vypouštějí se slova "popřípadě též dožádáním vojenského

soudu nebo vojenského prokurátora".



33. V § 53 se vypouští odstavec 3.



34. V § 55 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: "a u

obviněného též adresu, kterou uvede pro účely doručování (§ 62, 63),".



35. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) Hrozí-li svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním

svědectví zjevně újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, jméno a

příjmení svědka a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují,

ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat

jen orgány činné v trestním řízení. Svědek se poučí o právu podepsat

protokol o výslechu smýšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak

veden. Pominou-li důvody pro oddělené vedení osobních údajů svědka,

připojí se tyto údaje k trestnímu spisu.".



Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.



36. V § 59 odst. 1 větě druhé se za slovo "telegraficky" vkládá čárka a

slovo "telefaxem".



37. V § 60 odst. 4 písm. a) se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem

"policejnímu".



38. V § 62 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Je-li adresátem

obviněný, doručuje se mu na adresu, kterou k tomu účelu uvedl (§ 55

odst. 1 písm. c)).".



39. V § 62 odst. 2 se za slovo "orgán" připojují tato slova: "nebo

orgán obce".



40. V § 62 odst. 4 věta první zní: "Není-li takové osoby, zásilka se

uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může

vyzvednout.".



41. V § 63 odst. 1 písm. c) se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



42. § 63 odst. 2 a 3 znějí:



"(2) nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních

rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem

vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku

do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den

doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě

doručení zdržuje.



(3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se



a) obviněnému obžaloba, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k

hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání,



b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce nebo

vyšetřovatel z důležitých důvodů nařídí.".



43. V § 64 odst. 2 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".



44. V § 65 odst. 1 větě poslední se slovo "vyhledávacího" nahrazuje

slovem "policejního".



45. § 65 odst. 2 zní:



"(2) V přípravném řízení může státní zástupce, vyšetřovatel nebo

policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva

uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze

kterých tato práva odepřel vyšetřovatel nebo policejní orgán, je na

žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně

přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli

upozorněni na možnost prostupovat spisy.".



46. V § 65 odst. 3 poslední větě se slova "usnesení o vznesení obvinění

(§ 163) nebo do záznamu o sdělení obvinění (§ 169)" nahrazují slovy

"záznamu o sdělení obvinění (§ 160 odst. 1)".



47. V § 66 odst. 1 se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje slovem

"policejnímu", slovo "vyhledávacím" se nahrazuje slovem "policejním" a

slova "2000 Kčs" se nahrazují slovy "50000 Kč".



48. V § 68 věta první zní: "Vzít do vazby lze toliko osobu, které bylo

sděleno obvinění (§ 160).".



49. V § 69 odst. 5 se na konci připojuje tato věta" "Obviněný má právo

požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v

uvedené lhůtě dosažitelný.".



50. § 71 zní:



"§ 71



(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci

přednostně s největším urychlením.



(2) Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen

nezbytně nutnou dobu. Jestliže by vazba v přípravném řízení přesáhla

šest měsíců a propuštěním obviněného na svobodu by mohlo být zmařeno

dosažení účelu trestního řízení, na návrh státního zástupce může o

dalším trvání vazby do jednoho roku rozhodnout soudce a nad tuto lhůtu,

nejvýše však do dvou let, může rozhodnout senát.



(3) Vazba v řízení před soudem spolu s vazbou v přípravném nesmí trvat

déle než dva roky. Pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných

závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním

obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo

dosažení účelu trestního řízení, může o dalším trvání vazby na nezbytně

nutnou dobu rozhodnout nejvyšší soud.



(4) Prodloužit vazbu podle odstavců 2 a 3 lze jen tak, aby vykonaná

vazba a lhůta, o níž je trvání vazby prodlouženo, nepřesáhla tři roky,

a u zvlášť závažných trestních činů^1) čtyři roky.



(5) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavce 3 podává v řízení před

soudem předseda senátu a v přípravném řízení nejvyšší státní zástupce.



(6) Návrh na prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 je nutno doručit

soudu nejpozději 15 dnů před skončením příslušné lhůty. Pokud návrh

není uvedeným způsobem předložen, musí předseda senátu a v přípravném

řízení státní zástupce propustit obviněného na svobodu nejpozději den

po uplynutí lhůty, na níž bylo trvání vazby omezeno.



(7) Za podmínek uvedených v odstavci 3 je nejvyšší státní zástupce

povinen podat návrh na prodloužení vazby způsobem uvedeným v odstavci 6

i tehdy, jestliže v době kratší než 15 dnů před skončením vazební lhůty

podá obžalobu.



(8) Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 se počítají od doby, kdy došlo k

zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo

zadržení, od doby, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení

osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k

došetření běží lhůta uvedená v odstavci 2 ode dne, kdy byl spis doručen

státnímu zástupci.



(9) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 275 odst. 3 nebo

§ 287, se posuzuje samostatně a nezávisle na vazbě v původním řízení.".



Poznámka pod čarou č. 1) zní:



"1) § 41 odst. 2 trestního zákona.".



51. V § 72 odst. 1 větě první se za slovo "trvají" připojují tato

slova: "nebo zda se nezměnily".



52. V § 73 odst. 1 písm. a) se slova "vyšetřovateli nebo vyhledávacímu

orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovateli".



53. V § 73a odst. 1 se slova "obviněný složil peněžitou záruku a soud

nebo soudce ji přijme (odstavec 2)" nahrazují slovy "přijme složenou

peněžitou záruku, jejíž výši určil".



54. V § 73a odst. 2 se slova "Kčs do 1 000 000 Kčs" nahrazují slovy "Kč

výše".



55. V § 73a odst. 3 písm. a) se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího

orgánu" nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".



56. V § 73a se vypouští odstavec 5.



57. § 74 včetně nadpisu zní:



"§ 74



Stížnosti proti rozhodnutí o vazbě



(1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, 72, 73, 73a), s výjimkou

rozhodnutí o jejím prodloužení (§ 71 odst. 2, 5), je přípustná

stížnost.



(2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti

rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby (§ 72, 73, 73a) a stížnost

stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu (§ 73a).

Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen,

má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po

vyhlášení rozhodnutí; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení

zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek

jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku.".



58. V § 74a odst. 3 se vypouštějí slova "a 74" a připojuje se tato

věta: "Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.".



59. V § 75 se z nadpisu vypouštějí slova "nebo vyhledávacím orgánem" a

ve větě první slova "nebo vyhledávací orgán".



60. V § 76 odst. 1 věta první zní: "Osobu podezřelou ze spáchání

trestného činu může, je-li dán některým z důvodů vazby (§ 67),

vyšetřovatel v naléhavých případech zadržet, i když jí dosud nebylo

sděleno obvinění (§ 160 odst. 1).".



61. § 76 odst. 2, 3 a 4 znějí:



"(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo

bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění

její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však

povinen tuto osobu předat ihned vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu;

příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru

ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned

předat, je třeba některému z uvedených orgánů ome zení osobní svobody

bez odkladu oznámit.



(3) Vyšetřovatel, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne a o

výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší okolnosti

zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody

zadržení.



(4) Vyšetřovatel, který zadržení provedl nebo kterému byla podle

odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí

bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo

důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu

na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu se

záznamem o sdělení obvinění (§ 160) a další důkazní materiál tak, aby

státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh

musí vyšetřovatel podat bez odkladu, aby osoba zadržená podle tohoto

zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 24 hodin od tohoto

zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.".



62. V § 76 odst. 5 se slova "ještě proti ní nebylo vzneseno obvinění (§

163), ani jí nebylo sděleno obvinění (§ 169)," nahrazují slovy "jí

ještě nebylo sděleno obvinění (§ 160).".



63. V § 76 odst. 6 se číslovka "4" nahrazuje číslovkou "3".



64. V § 77 odst. 1 poslední věta zní: "K návrhu připojí dosud získaný

důkazní materiál.".



65. V § 77 odst. 2 větě první se slova "ji propustit" nahrazují slovy

"rozhodnout o jejím propuštění" a na konci odstavce se připojuje tato

věta: "Překročení doby 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce na

vzetí do vazby je vždy důvodem rozhodnutí o propuštění obviněného na

svobodu.".



66. V § 78 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávacímu nahrazuje slovem

"policejnímu".



67. V § 78 odst. 3 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem "policejní".



68. V § 79 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávacího" nahrazuje slovem

"policejního" a ve větě druhé se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



69. V § 79 odst. 3 se slovo "vyhledávacím" nahrazuje slovem

"policejním".



70. V § 80 odst. 1 poslední větě se vypouští slovo "soudu" a na konci

odstavce se připojují tyto věty: "Pokud osoba, která má na věc právo,

ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni

stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně

předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí.".



71. V § 80 odst. 3 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



72. V § 81 odst. 4 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



73. Název oddílu čtvrtého zní:



"Oddíl čtvrtý



Domovní a osobní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, vstup

do obydlí, jiných prostor a pozemků".



74. § 82 odst. 1 a 2 včetně nadpisu znějí:



"§ 82



Důvody domovní prohlídky a osobní prohlídky a prohlídky jiných prostor

a pozemků



(1) Domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě

nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim

náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení.



(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor

nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně

přístupné.".



75. V § 83 odst. 2 se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán".



76. § 83a včetně nadpisu zní:



"§ 83a



Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků



(1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemku je oprávněn předseda

senátu, v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo

policejní orgán. Vyšetřovatel nebo policejní orgán k tomu potřebuje

předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a

musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemku,

a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky,

která doručení brání.



(2) Prohlídku jiných prostor nebo pozemku provede orgán, který ji

nařídil, nebo na jeho příkaz policejní orgán.



(3) Bez příkazu nebo souhlasu uvedeného v odstavci 1 může vyšetřovatel

nebo policejní orgán provést prohlídku jiných prostor a pozemků jen

tehdy, jestliže příkazu nebo souhlasu nelze předem dosáhnout a věc

nesnese odkladu. O tomto úkonu však musí bezprostředně uvědomit orgán,

který je k vydání příkazu nebo souhlasu uvedenému v odstavci 1

oprávněn.".



77. § 83b odst. 1 zní:



"(1) Nařídit osobní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v

přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho souhlasem vyšetřovatel

nebo policejní orgán.".



78. V § 83b odst. 4 větě první se vypouštějí slova "vyhledávací orgán

anebo".



79. § 83c včetně nadpisu zní:



"§ 83c



Vstup do obydlí, jiných prostor a na pozemek



(1) Vyšetřovatel nebo policejní orgán může vstoupit do obydlí, jiných

prostor nebo na pozemek jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup

tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob nebo pro ochranu

jiných práv a svobod nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné

bezpečnosti a pořádku.



(2) Stejně tak může na místa uvedená v odstavci 1 vstoupit v případě,

že byl vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k předvedení nebo příkaz k

dodání do výkonu trestu odnětí svobody osoby tam se zdržující.



(3) Po vstupu na místa shora uvedená nesmějí být provedeny žádné jiné

úkony než takové, které slouží k odstranění naléhavého nebezpečí nebo k

předvedení osoby.".



80. § 84 včetně nadpisu zní:



"§ 84



Předchozí výslech



Vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných

prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na

kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem

nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného

důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba,

jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.".



81. Nadpis § 85 zní: "Výkon prohlídek a vstupu do obydlí, jiných

prostor a pozemků".



82. § 85 odst. 5 zní:



"(5) Při vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemků se užije ustanovení

odstavce 1 až 4 přiměřeně. Účast osob uvedených v odstavci 1 při vstupu

do obydlí však lze odepřít a osobu uvedenou v odstavci 2 nepřibrat,

jestliže by mohlo dojít k ohrožení jejího života nebo zdraví.".



83. V § 85a odst. 1 se za slovo "prostor" vkládají tato slova: "a

pozemku".



84. Za § 85a se vkládá nový § 85b, který včetně nadpisu zní:



"§ 85b



Provádění důkazu v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku



Ustanovení § 83, 83a, 84, a 85a se užije i tehdy, jestliže na místech v

těchto ustanoveních uvedených je třeba provést rekonstrukci, rekognici

nebo vyšetřovací pokus, z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze

provést jinde a ten, u koho se má takový úkon vykonat, k němu nedal

souhlas.".



85. § 86 včetně nadpisu zní:



"§ 86



Zadržení zásilek



(1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno

zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které

pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a

v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, aby je pošta

nebo podnik provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném

řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu

orgánu.



(2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky

pozdržena na příkaz státního zástupce, vyšetřovatele nebo policejního

orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout.

Nedojde-li poště nebo podniku provádějícímu dopravu zásilek v takovém

případě do tří dnů souhlas soudce podle odstavce 1, nesmí pošta nebo

podnik dopravu zásilek dále zdržovat.".



86. § 87 odst. 1 zní:



"(1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 smí otevřít jen předseda senátu

a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel

nebo policejní orgán.".



87. § 88 včetně nadpisu zní:



"Odposlech a záznam telekomunikačního provozu



§ 88



(1) Je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin

nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená

mezinárodní smlouva, může předseda senátu a v přípravném řízení na

návrh státního zástupce soudce nařídit odposlech a záznam

telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jim budou

sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. Použití odposlechu a

záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je

nepřípustné.



(2) Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být

vydán písemně a odůvodněn. Současně v něm musí být stanovena doba, po

kterou bude odposlech a záznam prováděn a která nesmí být delší než

šest měsíců. Tuto dobu může soudce prodloužit vždy na dobu dalších

šesti měsíců. O vydání příkazu o délce doby provádění odposlechu a

záznamu musí být vyrozuměna organizace obstarávající provoz

telekomunikační sítě, v jejímž obvodu bude odposlech a záznam prováděn.

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí policejní orgán.



(3) Bez příkazu podle odstavce 1 může orgán činný v trestním řízení

nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu, nebo jej provést

i sám, a to i tehdy, je-li vedeno trestní řízení pro trestný čin

neuvedený v odstavci 1, pokud s tím účastník odposlouchávané stanice

souhlasí.



(4) Má-li být záznam telekomunikačního provozu užit jako důkaz, je

třeba k němu připojit protokol s uvedením údajů o místě, času, způsobu

a obsahu provedeného záznamu, jakož i o osobě, která záznam pořídila.

Ostatní záznamy je třeba označit, spolehlivě uschovat a v protokolu

založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. V jiné trestní věci,

než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu

proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je současně i v této

věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo

souhlasí-li s tím účastník odposlouchávané stanice.



(5) Pokud při odposlechu a záznamu nebyly zjištěny skutečnosti významné

pro trestní řízení, je nutno záznamy předepsaným způsobem zničit.".



88. § 89 odst. 1 zní:



"(1) V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:



a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin,



b) zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek,



c) podstatné okolnosti mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu,



d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele,



e) podstatné okolnosti umožňující stanovení následku a výše škody

způsobené trestným činem,



f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její

spáchání.".



89. V § 89 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Skutečnost, že

důkaz nevyžádal orgán činný v trestním řízení, ale předložila jej

některá ze stran, není důvodem k odmítnutí takového důkazu.".



90. V § 90 odst. 3 věta první zní: "O předvedení je třeba požádat

příslušný policejní orgán.".



91. § 91 odst. 1 zní:



"(1) Před prvním výslechem je třeba zjistit totožnost obviněného,

dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a

předchozí tresty, objastnit mu podstatu sděleného obvinění a poučit jej

o jeho právech. Obsah poučení se poznamená v protokole. Nelze-li

totožnost obviněného ihned zjistit, je nutno k protokolu o jeho

výslechu připojit takové důkazy, aby tato osoba nemohla být zaměněna s

jinou.".



92. § 92 odst. 1 zní:



"(1) Výslech obviněného se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a

jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení. Obviněný

nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání. Při

výslechu je nutno šetřit jeho osobnost.".



93. V § 99 odst. 2 se za slovo "uloženou" vkládají tato slova: "nebo

uznanou".



94. V § 99 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "Rovněž se

nevztahuje na svědeckou výpověď o skutečnostech tvořících předmět

služebního tajemství.".



95. V § 101 odst. 1 větě první se za slovo "výslechu" vkládají tato

slova: "nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2".



96. Za § 101 se vkládá nový § 101a, který zní:



"§ 101a



Neshledá-li vyšetřovatel důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem

uvedeným v § 55 odst. 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní

skutečnosti, které podle něj takový způsob sepsání protokolu

odůvodňují, vyšetřovatel věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal

správnost postupu vyšetřovatele. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení,

odloží výslech svědka do doby, než státní zástupce přijme opatření. V

opačném případě svědka vyslechne a do přijetí opatření státního

zástupce s protokolem nakládá tak, aby totožnost svědka zůstala

utajena.".



97. V § 105 odst. 1 větě první se za slova "orgán činný v trestním

řízení" vkládají slova "a v řízení před soudem předseda senátu" a na

konci odstavce se připojuje tato věta: "Státní orgán předloží orgánům

činným v trestním řízení odborné vyjádření bez úplaty.".



98. V § 106 na konci se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato

slova: "to se vztahuje i na znalce, který podal posudek na základě

žádosti některé strany podle § 89 odst. 2.".



99. V § 108 odst. 3 se vypouštějí slova "vyhledávací orgán,".



100. § 110 odst. 1 zní:



"(1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících

zvláštního vědeckého posouzení, může vyšetřovatel nebo státní zástupce

a v řízení před soudem předseda senátu rozhodnout o přibrání státního

orgánu nebo státního ústavu k podání posudku nebo přezkoumání posudku

podaného znalcem.".



101. V § 110 se připojuje odstavec 3, který zní:



"(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.".



102. V § 119 odst. 2 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



103. § 120 odst. 1 písm. d) zní:



"d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a".



104. V § 120 odst. 2 poslední větě se slova "osobu podléhající

pravomoci vojenských soudů" nahrazují slovy "příslušníka ozbrojených

sil nebo ozbrojeného sboru".



105. § 125 zní:



"§ 125



Pokud rozsudek obsahuje odůvodnění, soud v něm stručně vyloží, které

skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění

opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů,

zejména pokud si vzájemně odporují. Z odůvodnění musí být patrno, jak

se soud vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na provedení

dalších důkazů a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval

prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny

a trestu. Jestliže byly do rozsudku pojaty další výroky, je třeba je

rovněž odůvodnit.".



106. § 127 odst. 4 zní:



"(4) Přísedící hlasují před soudci. Přísedící a soudci mladší hlasují

před staršími. Předseda senátu hlasuje naposledy.".



107. Nadpis § 131 zní: "Oprava vyhotovení a opisu rozsudku".



108. V § 131 odst. 1 větě první se za slova "vyhotovení rozsudku"

vkládají tato slova: "a jeho opisech".



109. § 132 se vypouští.



110. § 134 odst. 1 písm. d) zní:



"d) odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a".



111. V § 134 se připojuje odstavec 3, který zní:



"(3) Ve vykonávacím řízení může soud prvního stupně vyhotovit

zjednodušené usnesení, jestliže se po jeho vyhlášení ve veřejném

zasedání obviněný nebo jiná oprávněná osoba a státní zástupce vzdali

práva stížnosti. Zjednodušené usnesení neobsahuje odůvodnění.".



112. V § 141 odst. 2 větě první se slovo "vyhledávacího" nahrazuje

slovem "policejního".



113. § 146 odst. 1 zní:



"(1) Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může jí sám vyhovět,

nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního

řízení. Jde-li o usnesení vyšetřovatele nebo policejního orgánu, které

bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho

pokyn, může vyšetřovatel nebo policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen

s předchozím souhlasem státního zástupce.".



114. V § 146 odst. 2 písm. a) se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní" a v písmenu c) se vypouštějí slova "předseda senátu

vojenského obvodového soudu nadřízenému vyššímu vojenskému soudu" a

slova "nebo vyššího vojenského soudu".



115. V § 151 odst. 2 se slova "advokátního tarifu" nahrazují slovy

"zvláštního předpisu^2)".



Poznámka č. 2) pod čarou zní:



"2) Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990

Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní

pomoci ve znění pozdějších předpisů.".



116. Nadpis části druhé zní: "VYŠETŘOVÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ".



117. Dosavadní ustanovení § 157 se označuje jako odstavec 1, slovo

"vyhledávací" se nahrazuje slovem "policejní" a připojuje se odstavec

2, který zní:



"(2) Státní zástupce je oprávněn uložit vyšetřovateli a policejnímu

orgánu provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny

provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele.

Stejná oprávnění má i vyšetřovatel ve vztahu k policejnímu orgánu.".



118. V § 158 odst. 1 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní" a slova "a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení" se

nahrazují slovy "a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od

oznámení jej".



119. § 158 odst. 2 zní:



"(2) Vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni učinit všechna

opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou

povinni činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.".



120. § 158 odst. 3 zní:



"(3) K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl

spáchán trestný čin, a ostatních podmětů k trestnímu stíhání opatřují

vyšetřovatel a policejní orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení

a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu; vyšetřovatel provádí úkony

podle tohoto ustanovení u trestných činů, na které zákon stanoví trest

odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři roky. Právní

posouzení trestného činu vyšetřovatelem je pro policejní orgán

závazné.".



121. V § 158 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



"(4) O obsahu vysvětlení, která nemají povahu neodkladného nebo

neopakovatelného úkonu, se sepíše úřední záznam. Tento záznam slouží

státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která

takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze

zda takový důkaz provede. Záznam nelze v řízení před soudem použít jako

důkaz. Je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek

nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam předestřen.".



Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.



122. V § 159 odst. 1, 2 a 3 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



123. § 159 odst. 4 zní:



"(4) Vyšetřovatel nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se

nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (§

160). Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí.".



124. V § 159 se připojuje nový odstavec 5, který zní:



"(5) Usnesení o odložení věci musí být doručeno poškozenému, pokud je

znám, který proti němu může podat stížnost. Usnesení o odložení věci

podle odstavců 2 až 4 musí být doručeno do 48 hodin státnímu zástupci.

Oznamovatel se o odložení věci vyrozumí, pokud o to podle § 158 odst. 1

požádal.".



125. § 160 zní:



"§ 160



(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný

čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba,

zahájí vyšetřovatel neprodleně trestní stíhání, pokud není důvod k

postupu podle § 159 odst. 2 a 3. Trestní stíhání zahajuje tím, že této

osobě nejpozději na počátku prvního výslechu sdělí, že ji stíhá jako

obviněného, a učiní o tom záznam. Záznam musí obsahovat popis skutku

tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu,

který je v tomto skutku spatřován, a důvody, pro něž je obviněný

stíhán. Opis záznamu vyšetřovatel doručí obviněnému a do 48 hodin jej

zašle státnímu zástupci a obhájci.



(2) Nelze-li zahájit trestní stíhání podle odstavce 1 proto, že osoba,

která může být obviněna, není ještě známa nebo jí dosud nebylo možné

sdělit obvinění, může vyšetřovatel nebo policejní orgán provádět

způsobem uvedeným v hlavě čtvrté a páté jen neodkladné nebo

neopakovatelné úkony. Opis protokolu o těchto úkonech zašle do 48 hodin

státnímu zástupci. Tento postup nezbavuje policejní orgán povinnosti

neprodleně předat věc vyšetřovateli, je-li důvod sdělit určité osobě

obvinění, a vyšetřovatele povinnosti sdělit osobě, která má být

stíhána, obvinění v souladu s odstavcem 1.



(3) Vyšetřovatel nebo policejní orgán provede potřebné neodkladné nebo

neopakovatelné úkony a vyšetřovatel zahájí trestní stíhání, pokud nelze

dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán, a nejpozději do tří

dnů od jejich provedení předá věc tomuto orgánu, který pokračuje v

řízení.



(4) Neodkladným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový úkon, který

vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty nesnese z

hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno

trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem podle odstavců 2 a 3 je takový

úkon, který nebude možno před soudem provést.



(5) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího

skutku, který není uveden v záznamu o sdělení obvinění, postupuje se

ohledně tohoto skutku způsobem uvedeným v odstavci 1.



(6) Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo

sděleno obvinění, je jiným trestným činem, než jak byl v záznamu o

sdělení obvinění právně posouzen, upozorní na to vyšetřovatel

obviněného a učiní o tom záznam do protokolu.".



126. § 161 včetně nadpisu zní:



"§ 161



Vyšetřovací orgány



(1) Vyšetřování konají vyšetřovatelé policie.



(2) Vyšetřování může konat i kapitán lodi při dálkových plavbách o

trestných činech spáchaných na této lodi.".



127. § 163 včetně nadpisu nad ním se vypouští.



128. § 163a odst. 1 zní:



"(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a

proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí

pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení

na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování pohlavní nemocí podle §

226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235

odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, krádeže podle

§ 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle §

249, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle §

253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího

majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování

cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k

poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít

výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění §

241 odst. 1 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu

k poškozenému manželem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství

podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové

podstaty některého z těchto trestných činů, lze zahájit a v již

zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného.

Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen

jednoho z nich.".



129. V § 163a odst. 3 větě první se slovo "vyhledávacímu" nahrazuje

slovem "policejnímu".



130. § 164 včetně nadpisu zní:



"§ 164



Postup při vyšetřování



(1) Vyšetřovatel koná vyšetřování zpravidla osobně. Úkony, které byly

provedeny před sdělením obvinění, a úkony provedené na pokyn

vyšetřovatele policejními orgány i po něm nemusí vyšetřovatel opakovat,

byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona.

Ustanovení § 158 odst. 3 a 4 se při provádění vyšetřovacích úkonů užije

obdobně.



(2) Vyšetřovatel postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak,

aby byly co nejrychleji v potřebném rozsahu objasněny všechny

skutečnosti důležité pro posouzení případu, včetně osoby pachatele a

následku trestného činu (§ 89 odst. 1).



(3) Důkazy opatřuje vyšetřovatel bez ohledu na to, zda svědčí ve

prospěch či neprospěch obviněného. Obviněný nesmí být žádným způsobem k

výpovědi nebo doznání donucován. Obhajoba obviněného a jím navrhované

důkazy, pokud nejsou zcela bezvýznamné,musí být pečlivě přezkoumány.



(4) Vyšetřovatel může umožnit obviněnému zúčastnit se vyšetřovacích

úkonů a klást otázky vyslýchaným svědkům



(5) Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu státního

zástupce, činí vyšetřovatel všechna rozhodnutí o postupu vyšetřování a

o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za

jejich zákonné a včasné provedení. Odepřít splnění pokynu státního

zástupce může vyšetřovatel jen tehdy, má-li za to, že pokyn není v

souladu se zákonem; trvá-li státní zástupce na svém pokynu, předloží

věc státnímu zástupci bezprostředně vyššího stupně, který pokyn buď

zruší, nebo věc přikáže jinému vyšetřovateli.".



131. V § 165 odst. 1 větě první se slovo "vznesení" nahrazuje slovem

"sdělení".



132. V § 165 odst. 2 se slova "by se jednalo o úkon neodkladný"

nahrazují slovy "nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce

nelze zajistit".



133. § 166 včetně nadpisu zní:



"§ 166



Skončení vyšetřování



(1) Uzná-li vyšetřovatel vyšetřování za skončené a jeho výsledky za

postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a obhájci v přiměřené

době prostudovat spisy a učinit návrhy na doplnění vyšetřování. Na tuto

možnost upozorní ob viněného a jeho obhájce nejméně tři dny předem.

Uvedenou lhůtu lze se souhlasem obviněného a obhájce zkrátit.

Nepovažuje-li vyšetřovatel navrhované doplnění za nutné, odmítne je. O

těchto úkonech učiní vyšetřovatel záznam ve spise a o odmítnutí návrhů

na doplnění vyšetřování vyrozumí obviněného nebo obhájce.



(2) Nevyužijí-li obviněný nebo obhájce možnosti prostudovat spisy,

ačkoliv na ni byli řádně upozorněni, učiní o tom vyšetřovatel záznam do

spisu a postupuje dále, jako by k tomuto úkonu došlo.



(3) Po skončení vyšetřování předloží vyšetřovatel státnímu zástupci

spis s návrhem na podání obžaloby se seznamem navrhovaných důkazů a

zdůvodněním, proč nevyhověl návrhům na provedení důkazů dalších, nebo

učiní některé rozhodnutí podle § 171 až 173.".



134. Oddíl třetí desáté části druhé (§ 168 až 170) se vypouští.



135. V § 171 odst. 1 se vypouštějí slova "a ve vyhledávání prokurátor".



136. V § 172 odst. 1 a 2 se vypouštějí slova "a ve vyhledávání

prokurátor".



137. V § 172 se připojuje nový odstavec 4, který zní:



"(4) V trestním stíhání, které bylo zastaveno z některého důvodu

uvedeného v odstavci 2, se pokračuje, prohlásí-li obviněný do tří dnů

od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno,

že na projednání věci trvá. O tom je třeba obviněného poučit.".



138. V § 173 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán", v

písmenu d) se čárka za slovem "vyhoštěn" nahrazuje tečkou, slovo "nebo"

a písmeno e) se vypouští.



139. § 174 odst. 2 zní:



"(2) Při výkonu tohoto dozoru je státní zástupce oprávněn:



a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů,



b) vyžadovat od vyšetřovatele nebo policejního orgánu spisy, dokumenty,

materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky,

zda vyšetřovatel včas zahajuje trestní stíhání a řádně v něm postupuje,



c) zúčastnit se provádění úkonů vyšetřovatele nebo policejního orgánu,

osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat

rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení tohoto

zákona pro vyšetřovatele a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost

ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele,



d) vracet věc vyšetřovateli se svými pokyny k doplnění,



e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření

vyšetřovatele a policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními; u

usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení

věci může tak učinit do 30 dnů od doručení; jestliže rozhodnutí

vyšetřovatele a policejního orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak

než na podkladě stížnosti oprávněné osoby proti usnesení vyšetřovatele

a policejního orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve

stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele a policejního

orgánu,



f) odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovateli a učinit opatření,

aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli.".



140. V § 175 se v dosavadním odstavci 1 písm. a) vypouštějí slova "a ve

vyhledávání postoupit věc a zas tavit trestní stíhání", vypouští se

odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.



141. V § 176 odst. 1 se vypouštějí slova "nebo vyhledávání".



142. V § 176 odst. 2 větě první se slova "obvinění vzneseno (§ 163)

nebo sděleno (§ 169)" nahrazují slovy "sděleno obvinění (§ 160)" a v

poslední větě se vypouštějí slova "nebo vyhledávací orgán" a slova "či

vyhledávání."



143. V § 177 písm. b) větě za středníkem se slova "osobu podléhající

pravomoci vojenských soudů" nahrazují slovy "příslušníka ozbrojených

sil nebo ozbrojeného sboru", písmeno d) zní:



"d) odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto

odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení v hlavním líčení

navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při

posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.".



Písmeno e) se vypouští.



144. § 181 odst. 2 zní:



"(2) Po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje

tak, aby řízení směřovalo k vyřízení věci, včetně výkonu soudního

rozhodnutí.".



145. § 182 zní:



"§ 182



Státní zástupce může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního

stupně odebere k závěrečné poradě; po zahájení hlavního líčení tak může

učinit jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování.

Zpětvzetím obžaloby se věc vrací do přípravného řízení.".



146. § 184 zní:



"§ 184



Soud je povinen při projednávání věci zaměřit se také na objasnění

příčin, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání.".



147. V § 186 písm. c) se na konci připojují tato slova: "anebo

okolnosti odůvodňující podmíněné zastavení trestního stíhání podle §

307," a písmeno f) zní:



"f) že věc není v potřebném rozsahu objasněna z hledisek, která soud

potřebuje pro svoje rozhodnutí.".



148. V § 187 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Považuje-li to

předseda senátu pro rozhodnutí soudu za potřebné, nařídí o předběžném

projednání obžaloby veřejné zasedání.".



149. § 188 odst. 1 písm. e) a f) znějí:



"e) vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k

odstranění závažných vad přípravného řízení nebo k objasnění základních

skutečností pro rozhodnutí, nebo



f) trestní stíhání podmíněně zastaví podle § 307.".



150. V § 190 odst. 1 se čárka za slovem "objasnit" nahrazuje tečkou a

slova "zejména z hlediska možné nové obhajoby." se vypouštějí.



151. V § 191 se vypouští odstavec 3.



152. V § 196 odst. 1 větě první za středníkem se slova "byla-li

trestným činem poškozena organizace, dá opis obžaloby doručit i jí"

nahrazují slovy "opis obžaloby dá doručit poškozenému, pokud jsou jeho

pobyt nebo sídlo známé".



153. V § 197 odst. 1 se slovo "soudu" nahrazuje slovem "senátu".



154. § 200 odst. 1 zní:



"(1) Při hlavním líčením může být veřejnost vyloučena, jestliže by

veřejné projednání věci ohrozilo tajemství chráněné zvláštním zákonem,

mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný

důležitý zájem svědků; k témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná

přiměřená opatření. Veřejnost lze vyloučit také jen pro část hlavního

líčení.".



155. V § 201 odst. 2 poslední větě se slova "státního, hospodářského

nebo služebního tajemství" nahrazují slovy "tajemství chráněného

zvláštním zákonem, případně bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu

svědků".



156. V § 202 odst. 2 písm. b) se slova "byla dodržena ustanovení o

vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169) a o seznámení obviněného

s výsledky vyšetřování (§ 166) nebo vyhledávání (§ 169)" nahrazují

slovy "bylo dodrženo ustanovení o sdělení obvinění (§ 160) a obviněný

byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění

vyšetřování (§ 166 odst. 1)".



157. V § 202 se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní:



"(4) Ustanovení první věty odstavce 3 se neužije, pokud obžalovaný

požádá, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti.".



158. V § 207 odst. 2 větě první se na konci připojují tato slova: "a

byl-li výslech proveden po sdělení obvinění způsobem odpovídajícím

ustanovení tohoto zákona".



159. § 209 zní:



"§ 209



Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen

při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v

přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o výslech

svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na

zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, anebo o svědka, jehož totožnost

musí zůstat ze závažných důvodů utajena, předseda senátu učiní opatření

vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně

vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po

návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem

výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal,

může mu prostřednictvím předsedy senátu klást i otázky.".



160. § 211 zní:



"§ 211



(1) Místo výslechu svědka lze v hlavním líčení číst protokol o jeho

výpovědi, jestliže soud nepokládá osobní výslech za nutný a státní

zástupce i obžalovaný s tím souhlasí.



(2) Protokol o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka se přečte také

tehdy, byl-li výslech proveden způsobem odpovídajícím ustanovením

tohoto zákona a taková osoba



a) zemřela nebo se stala nezvěstnou, pro dlouhodobý pobyt v cizině

nedosažitelnou, nebo onemocněla chorobou, která natrvalo nebo pro

dohlednou dobu znemožňuje její výslech,



b) v hlavním líčení bez oprávnění odepřela vypovídat, nebo se odchyluje

v podstatných bodech od své dřívější výpovědi.



(3) Protokol o výpovědi svědka, který v hlavním líčení využil svého

práva odepřít výpověď podle § 100, je možno číst jen za předpokladu, že

svědek byl před tímto výslechem o svém právu odepřít výpověď řádně

poučen a výslovně prohlásil, že tohoto práva nevyužívá, byl-li výslech

proveden způsobem odpovídajícím ustanovení tohoto zákona a obviněný

nebo obhájce měl možnost se tohoto výslechu zúčastnit.



(4) Místo výslechu znalce lze číst protokol o jeho výpovědi nebo jeho

písemný posudek, jestliže znalec byl před podáním posudku poučen podle

§ 106, nejsou pochybnosti a úplnosti posudku a státní zástupce i

obžalovaný s tím souhlasí.".



161. § 212 se vypouští.



162. § 213 odst. 1 zní:



"(1) Posudky, zprávy státních a jiných orgánů a další listiny, jimiž se

provádí důkaz, se při hlavním líčení přečtou a umožní se do nich

nahlédnout stranám, a pokud je to třeba, i svědkům a znalcům.".



163. V § 215 se vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim

bylo umožněno provést výslech svědka. Předseda senátu jim vyhoví

zejména tehdy, jestliže svědek byl předvolán na jejich návrh.".



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



164. V § 219 odst. 2 větě druhé se vypouštějí slova ", jestliže od

odročení hlavního líčení uplynula delší doba".



165. V § 220 se vypouští odstavec 3; dosavadní odstavec 4 se označuje

jako odstavec 3.



166. § 227 zní:



"§ 227



Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno v důsledku udělení milosti,

amnestie, promlčení nebo proto, že souhlas poškozeného s trestním

stíháním nebyl dán nebo byl vzat zpět, anebo z některého z důvodů

uvedených v § 172 odst. 2 a v řízení se pokračovalo jen proto, že

obžalovaný na projednání věci trval (§ 11 odst. 2, § 172 odst. 4),

soud, neshledá-li žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného, vysloví

sice vinu, trest však neuloží.".



167. § 241 se vypouští.



168. V § 242 se vypouští odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje

jako odstavec 2.



169. V § 243 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se číslování odstavců.



170. § 259 odst. 3 a 4 znějí:



"(3) Rozhodnout sám rozsudkem ve věci může odvolací soud, jen je-li

možno nové rozhodnutí učinit na podkladě skutkového stavu, který byl v

napadeném rozsudku správně zjištěn a popřípadě důkazy provedenými před

odvolacím soudem doplněn. V neprospěch obžalovaného může odvolací soud

změnit napadený rozsudek jen na podkladě odvolání státního zástupce,

jež bylo podáno v neprospěch obžalovaného; ve výroku o náhradě škody

tak může učinit též na podkladě odvolání poškozeného, který uplatnil

nárok na náhradu škody.



(4) Odvolací soud nemůže sám



a) uznat obžalovaného vinným skutkem, pro nějž byl napadeným rozsudkem

zproštěn,



b) uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v

napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně (§ 225 odst. 2).".



171. V § 260 poslední větě se za slova "§ 191" vkládají tato slova: "a

§ 264 odst. 2".



172. § 263 odst. 2 zní:



"(2) Účast státního zástupce při veřejném zasedání je povinná.".



173. V § 264 odst. 2 se slova "být obžalovanému v novém řízení uložen

přísnější trest, než jaký mu byl uložen zrušeným rozsudkem" nahrazují

slovy "v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch".



174. § 266 odst. 1 zní:



"(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo

vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na

podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat podle

povahy věci u vrchního soudu nebo nejvyššího soudu stížnost pro

porušení zákona.".



175. V § 266 odst. 6 se slova "Generální prokurátor nebo ministr"

nahrazují slovem "Ministr".



176. V § 266a odst. 1 větě první se vypouštějí slova "vojenského

obvodového soudu nebo vyššího vojenského soudu" a slova "vyšetřovatele

nebo vyhledávacího orgánu" se nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".



177. V § 272 se vypouštějí slova "generální prokurátor nebo".



178. V § 273 věta první zní: "Jestliže nejvyšší soud vyslovil, že zákon

byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke

změně rozhodnutí v jeho neprospěch.".



179. V § 274 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojují se tato

slova: "rozhodnutí podle § 268 odst. 1 může učinit též v neveřejném

zasedání.".



180. V § 275 odst. 4 věta první zní: "Ministr spravedlnosti může

odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž podal stížnost pro

porušení zákona, až do rozhodnutí o této stížnosti.".



181. V § 276 poslední větě se vypouštějí slova "generální prokurátor

nebo".



182. V § 277 poslední větě se vypouštějí slova "a vyhledávací".



183. V § 278 odst. 3 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu"

nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".



184. V § 278 odst. 4 se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



185. V § 281 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu"

nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".



186. V § 288 odst. 1 se slova "vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu"

nahrazují slovy "nebo vyšetřovatele".



187. V § 291 se slovo "vznesení" nahrazuje slovem "sdělení".



188. § 301 odst. 3 zní:



"(3) Ustanovení tohoto oddílu o účasti orgánu pověřeného péčí o mládež

se neužije ve vykonávacím řízení, jestliže se úkon provádí po dovršení

devatenáctého roku mladistvého.".



189. § 303 zní:



"§ 303



V řízení proti uprchlému se trestní stíhání zahajuje doručením sdělení

obhájci, že obviněný je stíhán.".



190. Oddíl třetí v hlavě devatenácté části druhé včetně nadpisu zní:



"Oddíl třetí



Podmíněné zastavení trestního stíhání



Podmíněné zastavení trestního stíhání



§ 307



(1) V řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí

svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem

obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně

zastavit trestní stíhání, jestliže



a) obviněný se k trestnému činu doznal,



b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její

náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její

náhradě,



a vzhledem k osobě pachatele, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu

a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za

dostačující.



(2) V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví

zkušební doba na šest měsíců až dva roky. Zkušební doba počíná právní

mocí tohoto rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání.



(3) Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady

škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží,

aby škodu v průběhu zkušební doby nahradil.



(4) Obviněnému lze též uložit, aby ve zkušební době dodržoval přiměřená

omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život.



(5) Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může

obviněný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.

Rozhodne-li o podmíněném zastavení trestního stíhání soud, má toto

právo též státní zástupce.



§ 308



(1) Jestliže obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil

povinnost nahradit způsobenou škodu a vyhověl i dalším uloženým

omezením, rozhodne orgán, jenž trestní stíhání v prvním stupni

podmíněně zastavil, že se osvědčil. Jinak rozhodne, a to případně i

během zkušební doby, že se v trestním stíhání pokračuje.



(2) Jestliže do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno

rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl obviněný vinu, má se za

to, že se osvědčil.



(3) Právní mocí rozhodnutí o tom, že obviněný se osvědčil, nebo

uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2 nastávají účinky zastavení

trestního stíhání [§ 11 odst. 1 písm. f)].



(4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou obviněný a poškozený podat

stížnost, jež má odkladný účinek. Učiní-li takové rozhodnutí soud, má

toto právo též státní zástupce.".



191. V § 314a odst. 1 se slova "dvě léta" nahrazují slovy "pět let".



192. § 314a odst. 2 zní:



"(2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, jestliže má být uložen

souhrnný trest a dřívější trest byl uložen v řízení před senátem.".



193. V § 314c odst. 1 písm. c) se slovo "vyhledáváním" nahrazuje slovy

"v přípravném řízení".



194. V § 314d odst. 2 se za slovo "odvolání" vkládají slova "nebo

prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, učinili ve lhůtě, kterou jim

samosoudce stanovil"; vypouští se středník a slova "uloží-li však

nepodmíněný trest odnětí svobody, vyhotoví vždy rozsudek s

odůvodněním".



195. Za § 314d se vkládají nové § 314e až 314g, které znějí:



"Trestní příkaz



§ 314e



(1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní

příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými

důkazy.



(2) Trestním příkazem lze uložit



a) trest odnětí svobody do jednoho roku,



b) trest zákazu činnosti do pěti let,



c) peněžitý trest,



d) trest propadnutí věci.



(3) Náhradní trest odnětí svobody za peněžitý trest nesmí ani s

uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.



(4) Trestní příkaz nelze vydat



a) v řízení proti mladistvému, pokud v době jeho vydání nedovršil

osmnáctý rok svého věku,



b) v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům

nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena,



c) jestliže má být rozhodováno o ochranném opatření,



d) jestliže má být uložen souhrnný trest a předchozí trest byl uložen

rozsudkem.



(5) Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s

vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.



§ 314f



(1) Trestní příkaz obsahuje



a) označení soudu, který trestní příkaz vydal,



b) den a místo vydání trestního příkazu,



c) označení obviněného (§ 120 odst. 2),



d) výrok o vině (§ 120 odst.3) a uloženém trestu (§ 122 odst. 1),



e) výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1, 2), jestliže byl nárok

na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 2),



f) poučení o právu podat odpor.



(2) Trestní příkaz se doručuje obviněnému, státnímu zástupci a

poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody. Obviněnému se

doručuje do vlastních rukou (§ 63 odst. 1 a 3). Má-li obviněný obhájce,

doručí se trestní příkaz též jemu.



§ 314g



(1) Obviněný, osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch

odvolání, a státní zástupce mohou podat proti trestnímu příkazu odpor.

Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to do osmi dnů

od jeho doručení. Osobám. které mohou podat odvolání ve prospěch

obviněného, s výjimkou státního zástupce, končí lhůta týmž dnem jako

obviněnému. Jestliže se trestní příkaz doručuje jak obviněnému, tak i

jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno

později. Na navrácení lhůty se obdobně užije ustanovení § 61.



(2) Byl-li podán proti trestnímu příkazu oprávněnou osobou ve lhůtě

odpor, trestní příkaz se tím ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní

líčení; při projednání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán

právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním

příkazu. Jinak se trestní příkaz stane pravomocným a vykonatelným.



(3) Je-li obviněný stíhán pro trestný čin uvedený v § 163a, může

poškozený vzít souhlas s trestním stíháním zpět až do doby, než je

trestní příkaz doručen některé z osob uvedených v odstavci 1.

Zpětvzetím souhlasu se trestní příkaz ruší a samosoudce trestní stíhání

zastaví.



(4) Byl-li vydán trestní příkaz, může státní zástupce vzít obžalobu

zpět do doby, než je trestní příkaz doručen některé z osob uvedených v

odstavci 1. Zpětvzetím obžaloby se trestní příkaz ruší a věc se tím

vrací do přípravného řízení.".



196. V § 321 odst. 1 větě první se slova "nápravně výchovnému ústavu"

nahrazují slovem "věznice".



197. V § 321 odst. 3 na konci se připojuje tato věta: "Je-li místo

pobytu odsouzeného známo, lze použít k jeho dodání do výkonu trestu

ustanovení § 83c odst. 2.".



198. zrušen



199. V § 331 odst. 1 větě první se slova "nápravně výchovného ústavu"

nahrazují slovem "věznice".



200. V § 331 odst. 2 větě druhé se slova "nápravně výchovného ústavu"

nahrazují slovem "věznice".



201. V § 331 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



"(3) Navrhne-li podmíněné propuštění ředitel věznice, v níž odsouzený

vykonává trest, nebo se k takovému návrhu připojí. může rozhodnutí o

tom, že odsouzený se podmíněně propouští, učinit se souhlasem státního

zástupce též předseda senátu.".



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.



202. V § 333 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje středníkem a připojují

se tato slova: "to neplatí, postupuje-li soud podle § 331 odst. 3.".



203. § 333 odst. 3 zní:



"(3) Proti rozhodnutí podle § 331 odst. 3 je přípustná stížnost proti

výroku o stanovení délky zkušební doby. Proti ostatním rozhodnutím

podle § 331 a 332 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.".



204. V § 334 odst. 3 větě první se slova "nápravně výchovný ústav"

nahrazují slovem "věznice".



205. § 358 se vypouští.



206. § 360 včetně nadpisu zní:



"§ 360



Výkon vazby



Podmínky výkonu vazby stanoví zvláštní zákon.".



207. V § 361 odst. 1 větě první se slovo "vyhledávací" nahrazuje slovem

"policejní".



208. § 364 zní:



"§ 364



(1) O zahlazení odsouzení rozhoduje předseda senátu okresního soudu, v

jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl

bydliště.



(2) O zahlazení odsouzení mladistvého rozhodne soud, který rozhodoval

ve věci v prvním stupni.



(3) Proti rozhodnutí o zahlazení odsouzení je přípustná stížnost, jež

má odkladný účinek.".



209. V § 366 odst. 2 se vypouštějí slova "generální prokurátor nebo".



210. § 367 včetně nadpisu zní:



"§ 367



Řízení o udělení milosti



V případech uvedených v § 366 odst. 2 koná řízení a bezdůvodnou žádost

zamítá ministr spravedlnosti. Může též nařídit, aby



a) se trestní stíhání nezahajovalo, v zahájeném trestním stíhání se

nepokračovalo a obviněný byl propuštěn z vazby, nebo



b) výkon trestu byl odložen nebo přerušen, a to až do doby, kdy bude

žádost o milost vyřízena.".



211. V § 380 odst. 1 se slova "předloží věc" nahrazují slovy "po právní

moci rozhodnutí věc předloží".



212. V § 380 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



"(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má

odkladný účinek.".



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



213. § 389 odst. 1 a 2 znějí:



"(1) Rozhodnutí o tom, že se nevykoná trest uložený za čin, který v

důsledku změny trestního zákona již není trestným činem, učiní soud,

který ve věci rozhodnul v prvním stupni.



(2) Rozhodnutí o tom, že se poměrně zkrátí úhrnný nebo souhrnný trest

uložený za čin, který v důsledku změny trestního zákona již není

trestným činem, a jiný sbíhající se trestný čin, učiní ve veřejném

zasedání soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.".



214. § 391a zní:



"§ 391a



Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vyhláškou vydalo jednací

řád pro okresní a krajské soudy.".



215. § 391b zní:



"§ 391b



Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem

spravedlnosti vyhláškou upravilo postup příslušných orgánů při

zabezpečování a správě zajištěného majetku.".



Čl.II



zrušen



Čl.III



Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, se mění takto:



§ 38 odst. 3 písm. b) zní:



"b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví

zvláštní zákon;9)".



Čl.IV



1. V ustanoveních trestního řádu nedotčených změnami a doplňky

uvedenými v čl. I tohoto zákona se slova "prokurátor" nahrazují slovy

"státní zástupce", slova "Generální prokuratura" se nahrazují slovy

"Nejvyšší státní zastupitelství" a slova "generální prokurátor" se

nahrazují slovy" nejvyšší státní zástupce".



2. K řízení, které ke dni účinnosti tohoto zákona konal vyhledávací

orgán, je příslušný vyšetřovatel; nemusí opakovat úkony vyhledávacího

orgánu, pokud byly provedeny způsobem stanoveným dosavadními předpisy.



3. Pokud zákon v ustanoveních o mimořádných opravných prostředcích v

trestním řízení hovoří o státním zástupci nebo vyšetřovateli a o

rozhodnutí státního zástupce nebo vyšetřovatele, rozumí se tím i

prokurátor nebo vyhledávací orgán a rozhodnutí prokurátora nebo

vyhledávacího orgánu podle dosavadních předpisů.



4. Rozhodnutím okresního nebo krajského soudu podle § 266a se rozumí

též rozhodnutí vojenského obvodového nebo vyššího vojenského soudu

podle dosavadních předpisů.



5. Stížnost pro porušení zákona podaná generálním prokurátorem, o níž

ke dni účinnosti tohoto zákona nebylo rozhodnuto, se považuje za

stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti.



6. Ministr spravedlnosti může do tří let od účinnosti tohoto zákona

pověřit státní zastupitelství vyřizováním podnětů k podání stížnosti

pro porušení zákona v trestním řízení.



7. Okresní nebo krajský soud, který převzal neskončenou věc vojenského

obvodového nebo vyššího vojenského soudu, může pokračovat v odročeném

hlavním líčení, pokud se nezměnilo sestavení senátu nebo není dán jiný

důvod, pro který je jinak třeba hlavní líčení opakovat znovu (§ 219

odst. 2).



8. V trestních věcech krajského soudu jako soudu prvního stupně se v

hlavním líčení započatém před účinností tohoto zákona pokračuje v

pětičlenném senátu složeném podle dosavadních předpisů; to neplatí,

jestliže se za účinnosti tohoto zákona hlavní líčení provádí znovu.



9. Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vyhláškou upravilo

postup státního zastupitelství při vyřizování podnětů k podání

stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení.



10. Ministerstvo spravedlnosti se zmocňuje, aby vyhláškou stanovilo, ve

kterých případech přísluší odměna za vyhovění dožádání orgánů činných v

trestním řízení, a určilo její výši.



Čl.V



Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce

zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 141/1961 Sb., o

trestním řízení soudním (trestní řád), jak vyplývá z pozdějších

předpisů.



Čl.VI



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.



Uhde v.r.



Havel v.r.



Klaus v.r.

Related Laws