164/1991 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
České republiky
ze dne 20. března 1991,
kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany
Změna: 114/1992 Sb.
Změna: 24/1996 Sb.
Vláda České republiky nařizuje podle § 8 odst. 1 a § 9 zákona č.
40/1956 Sb., o státní ochraně přírody.:
§ 1
Národní park Podyjí
(1) K zajištění ochrany přírody a krajiny v Podyjí v souladu s
moderními poznatky ekologických i společenských vědních oborů se
zřizuje národní park Podyjí (dále jen "národní park"). Územní vymezení
národního parku je obsaženo v příloze č. 1 tohoto nařízení; grafické
znázornění území parku je obsaženo v příloze č. 2 tohoto nařízení.
(2) Území národního parku vyznačí orgány geodézie a kartografie v
evidenci nemovitostí. Základní mapa, v níž je zakresleno území
národního parku v měřítku 1:10 000, se uloží na ministerstvu životního
prostředí České republiky, mapy z ní odvozené se dále uloží u Českého
ústavu ochrany přírody, na okresních a obecních úřadech, v jejichž
obvodu se území národního parku rozkládá, a na Správě národního parku
Podyjí, jakož i na územních orgánech geodézie a kartografie.
§ 2
Poslání národního parku
(1) Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního
prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních
systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a
výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky
únosné turistice nezhoršující přírodní prostředí.
(2) Hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno
zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce 1.
§ 3
zrušen
§ 4
Členění národního parku do zón ochrany přírody
(1) Metody a způsoby ochrany národního parku jsou diferencovány podle
rozdělení národního parku do tří zón vymezených s ohledem na přírodní
hodnoty.
(2) Do 1. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s nejvýznamnějšími
přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo
pozměněné ekosystému vhodné pro rychlou obnovu samořídících funkcí.
Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení
lidských zásahů do přírodního prostředí k udržení tohoto stavu.
(3) Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s významnými
přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské
ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a šetrné lesní či
zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní rovnováhy, co nejširší
druhová rozmanitost a postupné přiblížení ekosystémů přirozeným
společenstvům.
(4) Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně pozměněných
ekosystémů. Cílem je v souladu s posláním národního parku udržet a
přiměřeně podporovat využívání této zóny pro zemědělství, lesnictví a
turistiku.
(5) Vymezení jednotlivých zón stanoví ministerstvo po projednání s
dotčenými orgány státní správy a v dohodě s federálním ministerstvem
obrany a ministerstvem zemědělství České republiky a zaznamená je v
mapách v měřítku 1:10 000 a menším uložených na ministerstvu,
ministerstvu zemědělství České republiky, dotčených okresních a
obecních úřadech, a na Správě.
§ 5
Základní povinnosti při ochraně národního parku
(1) zrušen
(2) Jen se souhlasem orgánu státní ochrany přírody lze na území
národního parku:
a) vypouštět uměle odchované jedince živočišných druhů nebo znovu
zavádět původní rostlinné a živočišné druhy,
b) zřizovat, měnit či rušit vodohospodářská díla,^1) provádět úpravu a
údržbu vodních toků a jiných vodních ploch,
c) budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků,
d) provádět změny ve využití území včetně změn současné skladby a ploch
kultur pozemků,
e) provádět stavbu silnic, místních komunikací, lesních cest a svážnic,
f) provádět geologické průzkumy a geologické práce,
g) provádět vápnění pozemků,
h) pořádat individuální nebo vyhlídkové lety vzdušnými dopravními
prostředky,
i) zřizovat nové pohraniční přechody,
j) vyznačovat turistické a cyklistické cesty a místa pro parkování,
k) ukládat odpady, které mají původ na území národního parku,
l) sbírat léčivé rostliny kromě zvláště chráněných,^2)
m) schvalovat lesní hospodářské plány, plány mysliveckého
hospodaření^3) a hospodářské plány rybářských revírů.^4)
(3) Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území národního
parku se postupuje podle zvláštního předpisu.^5) Povolení ke kácení lze
vydat jen pro projednání se Správou.
§ 6
Omezení vstupu do 1. a 2. zóny
(1) V 1. zóně národního parku se lze pohybovat pouze po vyznačených
cestách. Vstupovat mimo vyznačené cesty lze pouze na základě povolení
Správy, která je může vydat pro plnění pracovních a služebních
povinností nebo z jiných důležitých důvodů.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo vstupu vlastníků nebo
uživatelů dotčených pozemků, pracovníků orgánů státní správy při plnění
jejich povinností a právo vstupu podle předpisů o obraně státu a
ochraně státních hranic.
§ 7
zrušen
§ 8
Řízení územní a stavební činnosti
(1) Územní rozvoj v národním parku a v jeho ochranném pásmu je možný
jen na základě plánu péče o národní park (§ 7) a schválené územně
plánovací dokumentace, zejména územního plánu velkého územního celku
Podyjí, který vymezuje ve směrnici pro uspořádání území cíle ochrany
přírody.
(2) Investoři a projektanti staveb na území národního parku jsou
povinni přizpůsobit začlenění staveb do krajiny a sídel i jejich
architektonické řešení charakteru tradiční místní zástavby.
(3) V 1. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb, kromě
těch, které slouží účelům ochrany přírody.
(4) Ve 2. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových staveb kromě
nezbytných zařízení, která slouží ochraně přírody, péči o les a
zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a ochraně státních hranic,
pokud s nimi předem vyslovil souhlas orgán státní ochrany přírody.
(5) Ve 3. zóně se nová výstavba a změny staveb povolují jen v případě
respektování ekologických a estetických hledisek.
§ 9
Péče o les
(1) Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního parku je
dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající danému
stanovišti.
(2) Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy zvláštního
určení,^6) pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za
lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří podle schváleného
lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního
parku (§ 2).
(3) V lesních hospodářských plánech na území 1. zóny se uplatňují jen
pěstební a těžební zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody,
které zajišťují udržení nebo obnovu samořídících schopností lesního
ekosystému, při omezeném využití technických prostředků. Je zakázáno
používat pesticidy, průmyslová hnojiva a skladovat chemické přípravky
jakéhokoliv druhu s výjimkou mimořádných okolností a nepředvídaných
škod, kdy je nutno učinit potřebná opatření,^7) a to po předchozím
souhlasu orgánu státní ochrany přírody.
(4) V lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného
lesního hospodářského plánu; v zájmu ochrany genofondu se podle potřeby
může prodloužit doba obmýtí a délka obnovní doby. Při obnově porostů je
nutno zajistit a využívat především přirozenou skladu dřevin a
přirozenou obnovu lesa. Připouští se použití běžné těžební technologie
s vyloučením těžkých těžebních strojů.
§ 10
Zemědělství
(1) Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako louky a
pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno používat těžké
zemědělské stroje zhoršující fyzikální vlastnosti půdy.
(2) Při zemědělském hospodaření na území národního parku je zakázáno:
- hnojit průmyslovými hnojivy, aplikovat kejdu, silážní šťávy a ostatní
tekuté odpady,
- používat pesticidy,
- provádět rychloobnovu drnu a změnu kultury zemědělského pozemku na
ornou půdu,
- provozovat a budovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou zástavu
větší než je ekologická únosnost dané lokality.
§ 11
Vodní hospodářství
(1) Vodní hospodářství, zejména vodohospodářské a energetické využívání
toku Dyje se provádí tak, aby nebyl narušen říční ekosystém.
(2) Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen
zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji.
§ 12
Ochranné pásmo
(1) Účelem ochranného pásma národního parku (dále jen "ochranné pásmo")
je zabezpečení území národního parku a jeho krajinářských a přírodních
hodnot před rušivými a škodlivými vlivy okolí a ochrana krajinářských a
přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma.
Územní vymezení ochranného pásma je obsaženo v příloze č. 3 tohoto
nařízení.
(2) V ochranném pásmu není dovoleno provádět hospodářskou, stavební a
jinou činnost, která by byla v rozporu s účelem ochranného pásma,
zejména:
a) provádět stavební činnost, která by byla v rozporu s platnou územně
plánovací dokumentací,
b) znečišťovat vodní toky, ostatní povrchové vody a vody podzemní,
c) při zemědělském hospodaření překračovat ekologicky únosný režim
přísunu živin, zejména draslíku, dusíku a fosforu a používat pesticidy
jako náhradu za vhodnější ekologické postupy kromě případů hrozícího
nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců,
d) znečišťovat vzduch exhaláty,
e) umisťovat a zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů,
f) tábořit, zakládat ohně, parkovat s motorovými vozidly a obytnými
přívěsy mimo vyhrazená místa.
(3) Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření, pokud se
dotýkají ochrany přírody a rozvoje území v ochranném pásmu, se
souhlasem orgánu státní ochrany přírody a po předchozím projednání se
Správou, zejména jde-li o:
a) projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích
podkladů,
b) projednávání investičních záměrů a posuzování přípravné a projektové
dokumentace všech staveb a báňských děl a o průzkumy, které vyžaduje
zemní práce, i když k nim není třeba povolení a o meliorační výstavbu,
a to i v případech, že je prováděna neinvestičním způsobem (např. v
rámci údržby),
c) územní řízení, povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací,
povolování terénních úprav, prací a zařízení,
d) změny hranic zemědělského a lesního půdního fondu a změny využívání
pozemků,
e) přípravu směrnic týkajících se hospodaření v zemědělství včetně
projektů souhrnných pozemkových úprav, lesních hospodářských plánů,
f) řešení likvidace odpadů,
g) povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných
přívěsů,
h) pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných
akcí.
(4) Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území ochranného
pásma se postupuje podle zvláštního předpis.^5) Povolení ke kácení lze
vydat jen po projednání se Správou.
§ 13
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1) Na sídelní útvary mimo města Znojma, jejichž zastavěným územím
prochází hranice ochranného pásma národního parku, se hledí jakoby celé
ležely v ochranném pásmu národního parku.
(2) Zrušuje se výnos MK ČSR čj. 22 927/78 ze dne 11. prosince 1978 o
zřízení chráněné krajinné oblasti Podyjí registrovaný v částce č.
4/1979 Sb.
§ 14
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v.z. Vlasák v.r.
Příl.1
Vymezení hranic národního parku Podyjí:
Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi
ČSFR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmýče. Probíhá po hranici lesa
směrem po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního
břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá
dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429 až ke státní
silnici Podmýče-Branov n.D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího
východně od popsané státní silnice přes kótu 424. Dnem bezejmenné strže
v lese se dostává do Felicinina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči
ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní
komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmýče-Branov n.D. před
bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k
pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m
počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n.D. - místní části Zadní
Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a
lesa a u jezu pokračuje po silnici vedoucí po levém břehu Dyje k
Vranovu n.D. Za skladním útvarem CHPV Hamerské vrásy pokračuje západním
směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n.D. -
Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje serpentiny uvedené
státní silnice, po které pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a
asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné
výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se
stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa
přes kótu 471 k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje
jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po
hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V
jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici Horní
Břečkov-Čížkov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného
Moryskovo moře. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním
směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati
Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa
severovýchodním směrem, míjí pravý břeh vodní nádrže pod Horním
Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce. Zde se
otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní
trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací
(Čížovská cesta), po níž probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi
100 m před obcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým
povrchem pokračuje po vojenské účelové komunikaci, která dříve lemovala
ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního
okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje hranice v jihovýchodním
směru zmíněnou účelovou komunikaci až k lokalitě Příčky, kde opět
pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406
prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí
vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a
posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti
proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obce
Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, resp. zde vedoucích
místních komunikací míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a pokračuje
přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí
severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní
silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje východním
směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému
potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh
vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v
místní trati Ovčákům kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici
lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od
kóty 341 prochází hranice po místních komunikacích směrem jihovýchodním
až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje
severovýchodním směrem místní komunikaci a přes kótu 298 se dostává do
údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a
pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc
intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků
zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a ani po 170
m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice
(Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu Gránice ve směru toku
až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po
pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže
Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po
hranici lesa (a zároveň katastrální hranici) jihozápadním směrem. Po
350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až
k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním
směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru,
sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po místní
komunikaci, která tvoří zároveň hranici CHPV Kraví hora. Dále pokračuje
jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na
křižovatku místních komunikací na severním okraji obce Konice. Zde se
odklání mírně na jihozápad, jde po okraji hřiště a intravilánu obce,
jižně pod obcí se lomí ve východním směru, přechází státní silnici
Konice-Popice. Otáčí se v jižním směru a po místních komunikacích
lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty
313 se lomí k západu, prochází 250 m po státní silnici směrem na
Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní
hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a
opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - místní
komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až
na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem,
sleduje místní komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka
v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obce a posléze
pokračuje po místní komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad
jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po místní komunikaci, míjí
severozápadní okraj obce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní
okraj komplexu vinic, které přímo sousedí s územím CHPV Havranické
vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním,
sleduje komunikaci s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m
od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje hranici lesa. Stáčí se směrem
jižním a pokračuje po hranici lesa přes kótu 315 až na místní
komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této
komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní
trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici
lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici
lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí
hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní
hranicí severozápadním směrem k obci Podmýče.
Příl.2
MAPKA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PODYJÍ
Příl.3
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Podyjí:
Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na
státní hranici mezi ČSFR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmýče.
Probíhá po staré, místy zaniklé cestě státní hranice - Podmýče. Z
křižovatky se státní silnicí Podmýče-Vranov n.D. pokračuje hranice po
této silnici ve směru Vranov n.D. Před areálem statku poblíž státního
zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a
opětovně se přimyká ke státní silnici, po které směrem do obce
prochází. Na začátku intravilánu místní část Vranova n.D.-Zátiší
sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní
silnici Vranov n.D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní
nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov. Odtud
sleduje průsek elektrovodu VVN a severozápadně od Klaryho kříže se
napojuje na místní komunikaci, která prochází lesem přes kótu 435 a
dále po okraji lesa až k západnímu okraji obce Onšov. Tuto obec obchází
po jejím severním okraji, pokračuje po severním okraji areálu živočišné
výroby, za kterým se napojuje na státní silnici Onšov-Šumná. Po této
silnici pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí
Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po státní silnici směr Lesná, lemuje
západní okraj intravilánu obce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po
státní silnici Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní
strany sleduje intravilán obce a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova
nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, se kterou je až ke
křižovatce na Milíčovice v Lukově totožná. Dále sleduje linii
severovýchodní části obce a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov
pokračuje po státní silnici vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje
severní část intravilánu obce a posléze pokračuje po státní silnici
Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k
severu, pokračuje po severní linii intravilánu Mašovic a za obcí opět
sleduje státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Prochází obcí, resp.
po severozápadní hranici jejího intravilánu a dále po státní silnici
směrem do Znojma. U silničního můstku přes Gránický potok se hranice
ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh
zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci
před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v
Gránickém údolí hranice ochranného písma totožná s hranicí národního
parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po
komunikaci vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace
stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na
komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního
viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu
na pravý břeh Dyje a pokračuje shodně se železniční tratí směrem na
Šatov až k železničnímu přejezdu Znojmo-Havraníky na kótě 254. Zde se
lomí k jihozápadu a sleduje státní silnici Znojmo-Havraníky. Z této
komunikace se před obcí na kótě 28 odklání jižním směrem, sleduje linii
pozemků areálu živočišné výroby a jižní části intravilánu sídla a v
jihozápadní části obce opět začíná sledovat státní silnici na Hnánice.
S touto silnicí je totožná, před Hnánicemi se odklání a ze západní
strany sleduje hranici intravilánu obce. Dále pokračuje po státní
silnici Hnánice-státní hranice, kde končí.
1) § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2) Vyhláška č. 54/1958 Ú.l., kterou se určují chráněné druhy rostlin a
podmínky jejich ochrany.
3) § 24 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
4) § 8 odst. 1 vyhlášky č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají prováděcí
předpisy k zákonu o rybářství.
5) Vyhláška MK ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o
ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném povolování
jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z těchto stromů.
6) § 3 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní
správě lesního hospodářství.
7) § 21 zákona ČNR č .96/1977 Sb.
