569/1992 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. dubna 1991
byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní
Republikou a Nizozemským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně
investic. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst.
1 dnem 1. října 1992.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Nizozemským
královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky a vláda Nizozemského
království,
dále označované jako smluvní strany,
vedeny přáním rozšířit a posílit vzájemné hospodářské vztahy, zejména
investice investorů jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany,
uznávajíce, že dohoda o zacházení poskytovaném těmto investicím bude
podporovat tok kapitálu a technologie a ekonomický rozvoj smluvních
stran a že nestranné a spravedlivé zacházení je žádoucí,
postupujíce v duchu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a
spolupráci v Evropě, podepsaného v Helsinkách dne 1. srpna 1975,
se dohodly na následujícím:
Čl.1
Pro účely této Dohody:
a) pojem "investice" označuje každý druh aktiv investovaných přímo nebo
prostřednictvím investora z třetího státu, a to zejména, nikoli však
výlučně:
I) movitý a nemovitý majetek a všechna věcná práva s ním související;
II) akcie, obligace a ostatní formy účasti na společnostech a
společných podnicích, jakož i práva z nich vyplývající;
III) pohledávky na peníze a na jiná aktiva a jakéhokoliv plnění mající
hospodářskou hodnotu;
IV) práva z oblasti duševního vlastnictví, včetně technologických
postupů, goodwill a know-how;
V) koncese udělené na základě zákona nebo smlouvy, včetně koncesí k
průzkumu, kultivaci a těžbě a získávání přírodních zdrojů.
b) pojem "investor" označuje:
I) fyzické osoby, které jsou občany jedné ze smluvních stran v souladu
s jejím právním řádem;
II) právnické osoby zřízené v souladu s právním řádem jedné ze
smluvních stran.
c) pojem "území" zahrnuje rovněž přímořská pásma přiléhající k pobřeží
dotčeného státu, a to v rozsahu, v jakém tento stát v souladu s
mezinárodním právem vykonává v těchto pásmech svrchovaná práva nebo
soudní pravomoc.
Čl.2
Každá smluvní strana na svém území podporuje investice investorů druhé
smluvní strany a povoluje tyto investice v souladu s ustanovením svého
právního řádu.
Čl.3
(1) Každá smluvní strana zabezpečí investicím investorů druhé smluvní
strany nestranné a spravedlivé zacházení a nebude nepřiměřenými nebo
diskriminačními opatřeními poškozovat správu, řízení, udržování,
používání, využití nebo dispozici s investicemi těchto investorů.
(2) Každá smluvní strana poskytne těmto investicím zejména plnou
bezpečnost a ochranu, která v žádném případě nebude menší než
přiznávaná investicím vlastních investorů nebo investicím investorů z
kteréhokoliv třetího státu, pokud je pro dotčeného investora
výhodnější.
(3) Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána tak, aby zavazovala
kteroukoliv smluvní stranu poskytovat investorům druhé smluvní strany
preference a výhody obdobné těm, které přiznává investorům z třetího
státu
a) členství v bývalé nebo existující nebo budoucí celní unii nebo
hospodářské unii nebo obdobné organizaci; nebo
b) dohoda o zamezení dvojího zdanění nebo reciprocita s třetím státem.
(4) Každá smluvní strana bude dodržovat všechny závazky, které může
přijmout ve vztahu k investicím investorů druhé smluvní strany.
(5) Pokud ustanovení právního řádu jedné ze smluvních stran nebo
závazky, které podle mezinárodního práva nyní platí nebo později mezi
smluvními stranami vstoupí v platnost, obsahují nad rámec této Dohody
pravidla, ať již obecná nebo zvláštní, opravňující investice investorů
druhé smluvní strany k příznivějšímu zacházení než poskytuje tato
Dohoda, budou mít tato pravidla v míře, v jaké jsou výhodnější,
přednost před touto Dohodou.
Čl.4
Každá smluvní strana zajistí, aby platby související s investicí mohly
být převáděny. Převody se uskutečňují ve volně směnitelné měně bez
nežádoucích omezování nebo prodlení. Tyto převody zahrnují zejména,
nikoli však výlučně:
a) zisky, úroky, dividendy, licenční poplatky, honoráře a jiné běžné
příjmy;
b) částky potřebné
I) pro nákup surovin nebo pomocných materiálů, rozpracovaných nebo
hotových výrobků, nebo
II) pro rozvoj investice nebo doplnění kapitálových aktiv za účelem
zabezpečení kontinuity investice;
c) částky ke splacení půjček;
d) výdělky fyzických osob;
e) výtěžky z prodeje nebo likvidace investice.
Čl.5
Žádná ze smluvních stran nepřijme opatření zbavující přímo nebo nepřímo
investory druhé smluvní strany jejich investic, nebudou-li splněny
následující podmínky:
a) opatření jsou přijímána ve veřejném zájmu a jsou provedena podle
zákona;
b) opatření nejsou diskriminační;
c) opatření jsou doprovázena ustanovením o vyplacení spravedlivé
náhrady. Tato náhrada představuje skutečnou hodnotu dotčených investic;
aby byla pro nárokujícího co nejúčinnější, bude vyplacena a bez
nežádoucího prodlení převedena do země určené nárokujícími, jichž se to
týká, a to v kterékoliv volně směnitelné měně, na které se nárokující
dohodli.
Čl.6
Investoři jedné smluvní strany, kteří utrpí ztráty na svých investicích
na území druhé smluvní strany v důsledku války nebo jiného ozbrojeného
konfliktu, výjimečného stavu, občanských nepokojů nebo jiných
výjimečných situací, budou od této druhé smluvní strany požívat, pokud
jde o restituci, náhradu škody, kompenzaci nebo jiné urovnání,
zacházení ne méně příznivé než tato smluvní strana přiznává svým
vlastním investorům nebo investorům z kteréhokoli třetího státu, je-li
pro uvedené investory příznivější.
Čl.7
Jsou-li investice investora jedné smluvní strany pojištěny proti
neobchodním rizikům na základě systému založeného zákonem, uzná druhá
smluvní strana vstup pojišťovatele nebo zajišťovatele do práv shora
uvedeného investora podle podmínek takového pojištění.
Čl.8
(1) Všechny spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé
smluvní strany, týkající se jeho investice, budou pokud možno, vyřešeny
přátelsky.
(2) Každá smluvní strana tímto souhlasí, že podřídí spor uvedený v
odstavci (1) tohoto článku rozhodčímu soudu, jestliže se spor
nepodařilo vyřešit přátelsky ve lhůtě šesti měsíců od doby, kdy jedna
strana ve sporu o takové řešení sporu požádala.
(3) Rozhodčí soud uvedený v odstavci (2) tohoto článku bude pro každý
jednotlivý případ ustaven takto: každá strana ve sporu určí jednoho
rozhodce a tito dva rozhodci určení tímto způsobem vyberou předsedu,
který bude občanem třetího státu. Každá strana ve sporu určí svého
rozhodce ve lhůtě dvou měsíců a předseda bude jmenován ve lhůtě tří
měsíců od doby, kdy investor oznámil smluvní straně své rozhodnutí
předat spor rozhodčímu soudu.
(4) Nebylo-li uskutečněno jmenování ve shora uvedené době, každá strana
ve sporu může požádat předsedu rozhodčího soudu obchodní komory ve
Stockholmu, aby provedl potřebná jmenování. Je-li předseda občanem
jedné smluvní strany nebo brání-li mu nějaká překážka ve splnění tohoto
úkolu, bude požádán místopředseda, aby provedl potřebná jmenování.
Je-li místopředseda občanem jedné smluvní strany nebo brání-li také
jemu nějaká překážka ve splnění tohoto úkolu, bude požádán o provedení
potřebného jmenování služebně nejstarší člen rozhodčího soudu, který
není občanem žádné smluvní strany.
(5) Rozhodčí soud stanoví svá procesní pravidla za použití rozhodčích
pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL).
(6) Rozhodčí soud bude rozhodovat na základě zákona a přihlédne
zejména, nikoliv však výlučně:
- k platnému právu smluvní strany o kterou se jedná;
- k ustanovením této Dohody a jiných příslušných dohod uzavřených mezi
smluvními stranami;
- k ustanovením zvláštních dohod, které se týkají investic;
- k obecným zásadám mezinárodního práva.
(7) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů; takové rozhodnutí bude pro
strany ve sporu konečné a závazné.
Čl.9
Každá smluvní strana může navrhnout druhé smluvní straně konzultaci
týkající se výkladu nebo použití Dohody. Druhá smluvní strana takový
návrh příznivě posoudí a využije pro takovou konzultaci vhodné
příležitosti.
Čl.10
(1) Spory mezi smluvními stranami o výklad nebo použití této Dohody
budou pokud možno řešeny přátelsky.
(2) Nemůže-li být spor mezi smluvními stranami takto řešen, bude
předložen na žádost jedné smluvní strany rozhodčímu soudu.
(3) Takový rozhodčí soud bude pro každý jednotlivý případ ustanoven
takto: každá smluvní strana určí ve lhůtě dvou měsíců od přijetí
žádosti o rozhodčí řízení jednoho rozhodce. Tito dva rozhodci pak
vyberou předsedu, který bude občanem třetího státu. Předseda bude určen
ve lhůtě dvou měsíců od určení dalších dvou rozhodců.
(4) Nebylo-li uskutečněno potřebné jmenování ve lhůtách uvedených v
odstavci (3) tohoto článku, může každá smluvní strana požádat předsedu
Mezinárodního soudního dvora, aby provedl potřebná jmenování. Je-li
předseda občanem jedné ze smluvních stran nebo brání-li mu nějaká
překážka ve splnění tohoto úkolu, bude požádán místopředseda, aby
provedl potřebná jmenování. Je-li místopředseda občanem jedné ze
smluvních stran nebo brání-li také jemu nějaká překážka ve splnění
tohoto úkolu, bude požádán o provedení potřebného jmenování služebně
nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné
smluvní strany.
(5) Rozhodčí soud stanoví svá procesní pravidla. Rozhodnutí rozhodčího
soudu je pro obě smluvní strany konečné a závazné.
(6) Rozhodčí soud může před svým rozhodnutím v každém stadiu řízení
navrhnout smluvním stranám, aby spor byl vyřešen přátelsky.
(7) Rozhodčí soud bude rozhodovat na základě této Dohody a jiných
příslušných dohod, uzavřených mezi oběma smluvními stranami, obecných
zásad mezinárodního práva, jakož i takových všeobecných právních zásad,
které bude rozhodčí soud považovat za použitelné. Předchozí ustanovení
nebudou bránit rozhodčímu soudu učinit rozhodnutí podle zásady ex aequo
et bono, pokud s tím smluvní strany souhlasí.
(8) Každá smluvní strana bude nést výlohy svého zastoupení v rozhodčím
řízení; výlohy předsedy a ostatní výlohy ponesou smluvní strany rovným
dílem. Rozhodčí soud však může ve svém rozhodnutí určit, že jedna
smluvní strana uhradí větší podíl na nákladech a toto rozhodnutí je pro
obě smluvní strany konečné a závazné.
Čl.11
Pokud se týká Nizozemského království, tato Dohoda se bude vztahovat na
části Království v Evropě, Nizozemské Antilly a Arubu, pokud oznámení
uvedené v článku 13 odst. (1) nestanoví jinak.
Čl.12
Ustanovení této Dohody se bude ode dne jejího vstupu v platnost
vztahovat rovněž na investice, založené po 1. lednu 1950.
Čl.13
(1) Tato Dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce, který
následuje po dni, kdy se smluvní strany navzájem písemně uvědomily, že
nezbytné ústavní požadavky byly splněny a zůstane v platnosti po dobu
deseti let.
(2) Pokud nebude Dohoda vypovězena jednou ze smluvních stran nejméně
šest měsíců před ukončením její platnosti, bude její platnost mlčky
prodloužena o dalších deset let. Každá smluvní strana si zachová právo
ukončit platnost Dohody výpovědí danou alespoň šest měsíců před datem
uplynutí právě probíhající doby platnosti.
(3) Pokud jde o investice uskutečněné přede dnem ukončení platnosti
této Dohody, zůstanou pro ně předchozí články v platnosti na období
patnácti let od tohoto data.
(4) Pokud se jedná o lhůtu uvedenou v odstavci (2) tohoto článku, bude
vláda Nizozemského království oprávněna ukončit použití této Dohody
odděleně s ohledem na kteroukoliv část Království.
Na důkaz toho níže podepsaní, plně zmocnění zástupci, podepsali tuto
Dohodu.
Dáno v Praze dne 29. dubna 1991 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce
českém, holandském a anglickém, přičemž všechna tři znění mají stejnou
platnost. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění.
Za vládu České a Slovenské Federativní Republiky:
Ing. Jozef Bakšay v. r.
ministr zahraničního obchodu ČSFR
Za vládu Nizozemského království:
Ivonne van Rooy v. r.
ministryně zahraničního obchodu Nizozemského království
