100/1921 Sb.
Zákon
ze dne 11. března 1921
o stavebním ruchu.
Změna: 289/1938 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto
zákoně:
HLAVA PRVÁ.
Opatření stavenišť.
§ 1.
Pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak k účelům obývacím
nezužitkované, mohou po dobu nynější nouze o byty býti vyvlastněny pro
stavbu obytných domů nebo pro stavbu budov určených pro veřejnou
potřebu (zejména pro stavbu ústavů léčebných, pro hospodaření a zahrady
jejich) a pro komunikace k tomu nutné.
Za stejných podmínek vyvlastniti lze také pozemky, na nichž jsou obytné
domy nebo jiné stavby, kterýchž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež
nařídil zbourati.
Strany, které z těchto důvodů bytu pozbudou, mají přednostní nárok na
byt v domech dle tohoto zákona veřejnými korporacemi vybudovaných, nebo
v těch starých budovách, jež se uvolní vystěhováním vojenských a
občanských úřadů. Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem
nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří
samostatný hospodářský předmět. Práva tato mohou býti spojena s
některým knihovním tělesem nebo mohou pro ně býti zřízeny zvláštní
knihovní vložky.
§ 2.
Jako staveniště jest použíti nejprve pozemků státních. Stát je povinen
pozemky k zastavění způsobilé prodati za náhradu obecné jejich hodnoty,
a vláda se zmocňuje zaříditi vše, čeho ke prodeji potřebí. O návrhu a
podmínkách zcizení rozhoduje příslušné ministerstvo, které je povinno
rozhodnouti do 14 dnů ode dne podání žádosti.
§ 3.
Vyvlastňovati jest především půdu neúrodnou, ale ku zastavění
způsobilou, než se sáhne k půdě úrodné, kterou jest zabírati v tomto
pořadí:
1. pozemky ve stavebním obvodu obcí při otevřených již komunikacích,
jako pokračování čtvrtí již zastavěných nebo výjimečně takové, k nimž
se komunikace dají snadno zříditi bez větších nákladů,
2. z pozemků těch pak postupně
a) půdu zabranou, pak fondů veřejných a teprve potom pozemky obecní,
b) pozemky soukromé.
Jsou-li v obci již příhodné pozemky parcelované, buďtež v prvé řadě
vyvlastněny tyto.
Vyvlastniti lze pro domek s jedním malým bytem plochu od 300 - 400 m2,
pro domky o dvou bytech do 500 m2.
Vyvlastniti nelze pro účely staveb obytných vzrostlých sadů, dále
nemovitostí, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje
pro svou vlastní živnost, hospodaření, dům nebo domácnost, nebo že jich
použije sám k účelům v § 1 naznačeným, započna se stavbou nejdéle ve
lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 4
tohoto zákona, a dokonče ji v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad k
vyvlastnění příslušný.
§ 4.
Vyvlastňovací řízení provede na návrh zájemníka neprodleně okresní
politický úřad, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi slúžnovský úřad
(magistrát), v jejich správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět, když
zájemník prokáže, že dobrovolný výkup se nezdařil.
V návrhu budiž přesně označen předmět vyvlastnění a účel zamýšlené
stavby a budiž připojen její situační plánek.
Úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení
vyvlastňovacího řízení.
Tato poznámka jest účinna proti každému, kdo později dobude knihovního
zápisu k vyvlastňované nemovitosti.
§ 5.
Řízením se zjistí především, jsou-li tu podmínky §§ 1 a 3.
K tomu konci úřad vykoná do osmi dnů na místě šetření, k němuž buďtež
pozváni všichni zájemci, zvláště také památkový úřad, jde-li o předměty
historické nebo umělecké ceny; k jeho posudku budiž dle možnosti
přihlíženo, jde-li o vyvlastnění k účelům obytným. Nedohodnou-li se
strany, vydá úřad vyvlastňovací nález, vyslechna soudní stavební
znalce, znalé místních poměrů a ceny půdy. V něm určí zároveň podle
výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný předmět; nemůže-li
o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši
prozatímní jistoty (§ 7) a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.
V nálezu budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán
vyvlastňovací nález, a určena přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel
musí započíti se stavbou, pro kterou se pozemek vyvlastňuje. Lhůta ta
nesmí býti delší tří měsíců.
Z nálezu lze se odvolati do 14 dnů po doručení k politickému zemskému
úřadu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k župnímu úřadu; odvolání
jest podati u úřadu, který vynesl nález. Další opravný prostředek jest
vyloučen.
§ 6.
Majiteli vyvlastněného pozemku k účelu stavebnímu přísluší jako náhrada
obecná jeho hodnota.
Při určení náhrady nebuď hleděno k těm poměrům, o nichž je patrno, že
byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti ze
zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné obliby způsobené
nahodilými vlastnostmi a k hodnotě, které nabude snad vyvlastněný
předmět provedením zamýšleného podniku.
Při určení náhrady budiž dbáno újmy v hodnotě zbývajícího pozemku,
který zůstal nevyvlastněn.
Náhradu lze dáti také v pozemcích stejné hodnoty; kde se tak státi může
z půdy zabrané, staniž se tak, pokud vyvlastněný nemá půdy přes 15 ha.
Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel.
§ 7.
Nevykáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva z knihovních
zápisů, souhlasí, aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí ji
vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v
nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé
větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je ověřen soudně
nebo notářsky, nebo nějakou listinou veřejnou.
Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude zaplacena
nebo náhrada nebo prozatímní jistota (§ 5) u knihovního soudu složena,
odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli.
§ 8.
Vyvlastnitel nebo jeho nástupce právní je povinen provésti dílo, k
jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález, v přiměřené lhůtě
stanovené úřadem vyvlastňovacím.
Pozemky, podle tohoto zákona získané, lze zciziti jen se svolením
zemského politického úřadu, nebo jde-li o pozemek, pro který byla
udělena podpora podle tohoto zákona, se svolením ministerstva sociální
péče, odmítne-li původní vlastník převzít sám za stejnou cenu pozemek
vyvlastněný zpět. Do knih veřejných vložiti jest k návrhu
vyvlastnitelovu právo získané vyvlastněním a zároveň s tímto vkladem
poznamenati jest z úřední povinnosti omezení práva vyvlastnitelova a
povinnosti, vyslovené v odstavci 1. a 2. tohoto paragrafu.
§ 9.
Z moci úřední budiž zajištěna na vyvlastněném pozemku obnosem třiceti
procent nabývací ceny dávka z majetku na vyvlastněný pozemek
připadající a vyvlastnitel má právo si stejný obnos až do výmazu z ceny
zadržeti. Dávka, stanovená zákonem ze dne 6. února 1920, č. 117 Sb. z.
a n., v čl. I., § 1, pod č. 11., se zrušuje se zpětnou působností od 1.
ledna 1920.
§ 10.
Nebude-li ve lhůtě dle § 8 dané provedena stavba, pro niž vyvlastnění
se stalo, může býti vyvlastňovací nález na žádost vyvlastňovaného
zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě zůstává vyvlastněnému
vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.
Z důvodů vyšší moci může úřad, který vydal vyvlastňovací nález, původní
lhůtu přiměřeně prodloužiti.
§ 11.
Zákon ze dne 17. prosince 1919, č. 20 Sb. z. a n. z roku 1920, se
zrušuje.
HLAVA DRUHÁ.
Rozhodčí soudy mzdové.
§ 12.
Pro upravení pracovního a služebního poměru v živnostech stavebních,
jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují
se rozhodčí soudy (§ 16).
§ 13.
Rozhodčí soud svolá ministerstvo sociální péče, kdykoliv uzná toho
potřebu, jakož i k žádosti zájmové organisace zaměstnavatelů nebo
zaměstnanců, které jsou povinny předkládati rozhodčímu soudu všechny
spory vznikající z poměru pracovního nebo služebního.
§ 14.
Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem
spravedlnosti předsedu soudce z povolání a vyzve zúčastněné organisace
zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do něho přísedící tak, aby
v soudě zasedali tři zaměstnavatelé a tři zaměstnanci.
§ 15.
Na řízení rozhodčího soudu jest užíti obdobně ustanovení (§ 3, odst. 2.
a 3., § 4, odst. 1., §§ 5, 6, 8, 9, 10, odst. 2., § 11, 12 a 13) zákona
ze dne 5. prosince 1919, č. 655 Sb. z. a n.
§ 16.
Rozhodčí soud jest povolán, aby vykládal smlouvy kolektivní, aby
rozhodoval spory, které vznikly ze smlouvy pracovní, a aby stanovil
podmínky pracovní, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní
smlouvou. Ve všech těchto případech jest vzíti za podklad nálezu
průměrný výkon v dotyčném oboru z r. 1914, kde lze stanoviti mzdu nebo
služné v poměru k výkonu pracovnímu.
Nález vydaný rozhodčím soudem vztahuje se na dobu jednoho roku.
Ustanovení kolektivní smlouvy sjednané v této době, jež odporují
nálezu, nabývají účinnosti teprve, byla-li schválena rozhodčím soudem.
§ 17.
Zaměstnavatelé i zaměstnanci, jakož i organisace jejich nesmějí
vyhlásiti výluku nebo stávku, dokud rozhodčí soud nevydal nálezu.
HLAVA TŘETÍ.
Cenové soudy.
§ 18.
Pro stanovení cen stavebních hmot a úplaty za dopravu jich v živnostech
a podnicích v § 12 uvedených, jakož i pro stanovení jednotlivých cen
stavebních rozpočtů zřizují se pro jednotlivé obory cenové soudy, a to:
v Praze pro obvod Čech, v Brně pro obvod Moravy a Slezska, v Bratislavě
pro obvod Slovenska a v Užhorodě pro obvod Podkarpatské Rusi.
§ 19.
Cenový soud svolá ve 14 dnech po vyhlášení tohoto zákona přednosta nebo
jím ustanovený úředník oddělení pro stavební ruch při zemském
politickém úřadu, jenž mu předsedá, a povolá do něho po jednom zástupci
zaměstnavatelů a zaměstnanců dotyčného odboru, po jednom odborníkovi ze
řad bývalých zaměstnavatelů a zaměstnanců toho odboru, po jednom
zástupci svazu zaměstnavatelů stavebních, stavebních družstev obecně
prospěšných a odborové dělnické ústředny.
Tyto organisace jsou povinny jmenovati zástupce ve lhůtě předsedou
stanovené a předseda cenového soudu jest těmito návrhy vázán. Do
cenového soudu vysílá za přísedícího svého úředníka revisní odbor při
ministerstvu financí.
§ 20.
Způsob řízení u cenového soudu bude upraven nařízením.
§ 21.
Cenový soud stanoví ceny na dobu jednoho roku; jest však povinen v
prvním týdnu každého kalendářního čtvrtletí ceny znovu prozkoumati a je
po případě snížiti. Ke změně výrobního nákladu, vzniklé změnou
kolektivní smlouvy pracovní, může při tom cenový soud přihlížeti pouze
v případě, že změna taková byla schválena rozhodčím soudem.
Cenový soud není však oprávněn ceny zvýšiti.
§ 22.
Snížil-li cenový soud ceny a úplaty v § 18 uvedené, stanoví zároveň
dobu, od kdy toto snížení nabývá účinnosti.
HLAVA ČTVRTÁ.
O losové výpůjčce republiky Československé.
§ 23.
Vláda se zmocňuje, aby opatřila pro podporu stavebního ruchu kapitál do
1 miliardy Kč losovou výpůjčkou.
§ 24.
Výnosu této výpůjčky smí býti použito:
a) ke krytí výloh povolených dle finančního zákona pro rok 1921 na
stavby obytných domů z důvodu reformy finanční správy;
b) k úhradě výloh bytové péče o státní zaměstnance dle hlavy V. tohoto
zákona;
c) ku poskytování podpor po rozumu ustanovení hlavy VI. a VII. tohoto
zákona.
§ 25.
Dlužný kapitál bude umořen ve 25 letech tím způsobem, že bude
každoročně počínajíc 1. únorem 1922 vylosována část losů tahy
umořovacími dle umořovacího plánu. Doručitelům takto tažených losů bude
vyplacena jmenovitá hodnota losů a úroková prémie 2 % této hodnoty za
každý rok počínajíc rokem 1922 až do roku tahu, rok tento v to
počítaje.
Kromě tahů umořovacích budou se konati zvláštní tahy výherní, jichž se
účastní i losy vylosované v tazích umořovacích.
Na losy tažené ve zvláštních tazích výherních připadne výhra dle
herního plánu; tyto losy obdrží, nebyly-li taženy v posavadních tazích
umořovacích, výhru po srážce jmenovité hodnoty a účastní se dalších
tahů umořovacích. Byly-li losy tažené ve zvláštních tazích výherních
již také taženy v tazích umořovacích, bude při výplatě výhry sražena
jmenovitá hodnota vyplacená již při umořovacím tahu.
Souhrnný roční obnos výher se stanoví 16 miliony Kč.
§ 26.
Výhry a jmenovité hodnoty s prémiemi budou splatny 3 měsíce po tahu.
§ 27.
Tato výpůjčka jest osvobozena od daně důchodové (rentové).
§ 28.
Způsob emise losů, umořovací a herní plán budou stanoveny nařízením.
Dozor nad používáním a uložením peněz z losové půjčky vykonává komise
pro kontrolu dávky z majetku.
HLAVA PÁTÁ.
O bytové péči o státní zaměstnance.
§ 29.
Vláda se zmocňuje, aby z výnosu losové státní výpůjčky povolené dle
hlavy čtvrté tohoto zákona přikázala na rok 1921 částku až do
150.000.000 Kč na postavení obytných budov pro státní zaměstnance.
O tento obnos zvyšují se výdaje státních investic pro rok 1921,
stanovené článkem VIII. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920,
čís. 682 Sb. z. a n.
HLAVA ŠESTÁ.
O finanční podpoře stavebního ruchu a úlevách daňových a poplatkových.
§ 30.
Stavby domů s malými byty zahájené kýmkoli v roce 1921 mohou býti
podporovány státem podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n.,
pokud se v této hlavě jinak neustanovuje.
Stejným způsobem jako novostavby mohou býti podporovány také přístavby
a nástavby obytných domů.
§ 31.
Na podporu podle § 30 povoluje se na rok 1921 částka 80.000.000 Kč.
Částku, kterou jest podle § 2 zákona ze dne 23. května 1919, čís. 281
Sb. z. a n., zařaditi do rozpočtu budoucích let, jest přiměřeně
zvýšiti.
§ 32.
Na stavby domů s malými byty a na přístavby a nástavby domů zahájené v
roce 1921, které budou dokončeny do konce roku 1922, může býti udělena
státem podpora:
1. buď tím způsobem, že stát zaručí se věřiteli za zápůjčky poskytnuté
na novostavby, a to za úrokování, umořování a vedlejší platy a za
splacení zaručené zápůjčky;
2. nebo tak, že bez zaručení zápůjčky poskytne po dobu do 31. prosince
1938 majiteli roční ve čtvrtletních lhůtách pozadu splatný příspěvek na
zúročení a úmor řádně zjištěného stavebního nákladu, a to nejméně po
prvých pět let ve výši 4 % (čtyř ze sta), po dalších pět let 3 1/2 %
(tři a půl ze sta), po následujících pět let 3 1/4 (tři a čtvrt ze
sta), po dalších pět let 3 % (tři ze sta) a po posledních pět let 2 1/2
% (dvě a půl ze sta). Nařízením může býti tento příspěvek zvýšen dle
poměru mezi nákladem a obvyklým činžovním výnosem;
3. nebo tím, že stát zaručí díl přípustné zápůjčky a poskytne příspěvek
dle zbytku stavebního nákladu;
4. nebo ve způsobě přímých zápůjček až do výše 100.000.000 Kč na
dokončení staveb zahájených podle zákona z 23. května 1919, č. 281 Sb.
z. a n., v roku 1919 a 1920.
§ 33.
Záruka státu v § 32 pod č. 1. uvedená budiž v pozemkové knize
poznamenána při zápůjčce poskytnuté a činí, pokud není jinak
ustanoveno, při
domech v jednom bytě 60 %
" o dvou bytech 62 %
" o třech bytech 64 %
" o čtyřech bytech 67 %
" o pěti bytech 70 %
" o šesti bytech 73 %
" o sedmi bytech 76 %
" o osmi a více bytech 80 %
stavebního nákladů řádně zjištěného.
Většina bytů musí se skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou
plochou nejméně 35 m2 pod vlastním závěrem.
Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného
stavebního nákladu, musí činit aspoň polovici částky nákladu, za kterou
dle 1. odstavce nelze převzít záruky.
Záruka může býti převzata také za stavební úvěr až do výše 90 % státem
zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček.
Při výmazu pohledávky zaručené jest z moci úřední vymazati poznámku
podle odst. 1. zapsanou.
Nařízením může býti tato záruka zvýšena, jde-li o stavby prováděné
stavebními sdruženími obecně prospěšnými, obcemi, okresy a župami, aneb
o stavby, při nichž obytná plocha činí více než 60 procent plochy
zastavěné.
Nařízením určí se také, jak úsporně stavby mají býti prováděny, a co
bude tvořiti základ výpočtu stavebního nákladu při jednotlivých typech
(stavby městské, venkovské, horské apod.).
§ 34.
Příspěvek státu v § 32 pod č. 2. uvedený zapíše se na list statkové
podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce té zapsanou
předmět zástavního práva pro hypotékární dluhy na nemovitosti vložené.
Jsou- li na nemovitosti vložena zástavní práva za pohledávky státem
zaručené po rozumu § 32, č. 3., vyplácí se tento státní příspěvek do
pokladny věřitele knihovního; jinak je potřebí postupu na zástavního
věřitele.
§ 35.
Zápůjčky státem zaručené dle § 32, č. 1. a 3., požívají jistoty
sirotčí.
§ 36.
Za účelem poskytování zápůjček státem zaručených mohou sestoupiti se
peněžní a pojišťovací ústavy ve zvláštní společnosti s ručením
obmezeným, dáti ze svého jmění nebo ze jmění svěřeného této společnosti
ve formě vázaných vkladů prostředky potřebné k výhradnému plnění těchto
úkolů. U těchto společností uloží stát mírně zúročitelný vklad podle
výnosu výpůjčky losové povolené dle hlavy čtvrté tohoto zákona ve výši
úměrné k tomu, kolik ústavy samy ve jmění společnosti na vázaných
vkladech uložily.
Společnosti tyto mají právo přijímati vázané vklady úsporné od nečlenů;
ministr financí se zmocňuje, aby z částky na podporu stavební v § 31
určené povolil úrokové prémie dle délky vázanosti vkladů těchto.
Podrobná ustanovení o těchto společnostech s ručením obmezeným a
způsobu prémiování vkladů budou upravena nařízením.
§ 37.
Společnosti dle předchozího paragrafu zřízené, jestliže skutečně
činnost jejich se omezuje pouze na poskytování zápůjček, požívají
osvobození od daně výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října
1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od daně
zárobkové podniků veřejně účtujících) a od daně důchodové vybírané na
základě přiznání dle hlavy III. cit. zákona (na Slovensku a v
Podkarpatské Rusi od daně úrokové a rentové dle zákonného čl. XXII. z
r. 1875).
Úroky ze vkladů úsporných placené nebo k dobru připsané zmíněnými
společnostmi jsou osvobozeny jak od daně důchodové (úrokové a rentové),
tak od 4 %ního poplatku (§ 7, zák. z 29. února 1864, č. 20 ř. z., a
cís. nař. z 28. srpna 1916, č. 281 ř. z.).
§ 38.
Listiny dlužní a záruční o úvěrech a zápůjčkách povolených dle
ustanovení tohoto zákona, dále výmazné kvitance o úplném nebo částečném
zaplacení těchto zápůjček jsou osvobozeny od poplatků stupnicových a
vkladních. Převádí-li stavební sdružení obecně prospěšné vystavěné
budovy na svoje členy, neb obec na čekatele, jest tento převod
osvobozen od poplatku převodního. Totéž osvobození přísluší oprávněnému
podnikateli staveb pro první prodej v době pěti let od dokončení
staveb.
Na směnky a poplatky v řízení sporném se osvobození nevztahuje.
§ 39.
Ustanovení zákona ze dne 30. března 1920, čís. 209 Sb. z. a n., o
přechodných daňových výhodách pro stavby, rozšiřují se také na stavby,
které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1922 s tou
odchylkou, že stavbám domů s malými byty, které se započnou v roce 1921
a stavebně dokončí nejdéle do konce roku 1922, přísluší úplné
osvobození od domovní daně třídní a činžovní na dobu 50 let; sazby
daňové, jichž užití jest pro dobu plné daně, zůstávají v těchto
případech nezměněny. Jinak zůstávají platné předpisy, zejména pokud jde
o výhody z důvodu stavby, nadále v platnosti.
§ 40.
Zákon ze dne 30. března 1920, čís. 219 Sb. z. a n., o podpoře
soukromého stavebního podnikání, se zrušuje.
HLAVA SEDMÁ.
Finanční podpora staveb provisorních.
§ 41.
Tomu, kdo započne v roku 1921 stavbu provisorních budov obytných s
malými byty, jichž trvání jest obmezeno nejvýše na dvacet let od
doručeného povolení stavebního (§ 47), může býti povoleno od státu 40 %
stavebního nákladu; dokončí-li stavbu nejpozději do 1. listopadu 1921,
zvýší se podpora státu na 60 % stavebního nákladu. Do stavebního
nákladu započítávají se jen taková vydání, jichž provisorní ráz staveb
vyžaduje. Vláda se zmocňuje, aby stejnou podporu 60 % udělila velkým
městským obcím na provisorní stavby a úpravy budov zahájené v roce 1919
a 1920.
§ 42.
V knihách pozemkových vyznačí se doba, na kterou jest provisorní stavba
povolena, a vloží se právo obce žádati po uplynutí této doby odklizení
provisorní budovy.
§ 43.
Úlevy poplatkové a daňové uvedené v §§ 38 a 39 tohoto zákona platí
obdobně i pro tyto stavby.
HLAVA OSMÁ.
Změna, dočasná a dílčí bezúčinnost stavebních řádů.
§ 44.
Po dobu účinnosti tohoto zákona omezuje se působnost státní regulační
komise pro Velkou Prahu zřízené dle zákona ze dne 5. února 1920, čís.
88 Sb. z. a n., v tom, že a pokud měla právo zasahovati do povolení
stavebního, vydávaného obcemi, takže netřeba jí předkládati stavební
plány před udělením povolení stavebního.
§ 45.
Na touž dobu pozbývají účinnosti předpisy všech stavebních řádů, dosud
na území republiky platných, pokud jsou nahrazeny ustanoveními tohoto
zákona o úlevách tuto daných.
Celý § 106, pak 2. odst. § 25 stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2.
června 1883, č. 26 z. z., se zrušují. Rovněž se zrušují odst. 7. § 102
téhož slezského stavebního řádu, jímž se ustanovuje, že řízení a
rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami ve Slezsku
přísluší jakožto stavebnímu úřadu okresnímu politickému úřadu místo
obce; stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad
propůjčenými důlními měrami jest i ve Slezsku obec.
§ 46.
Kdo nechce užíti úlev tohoto zákona, jest povinen provésti stavbu dle
předpisů platných řádů stavebních.
Úlevy pro staveniště.
§ 47.
Veřejná prostranství, polohovými plány navržená, může obec zastavěti,
ale toliko budovami provisorními a jen na dobu nejdéle 20 let (hlava
sedmá). Zastavěti možno provisorními budovami také pozemky, ležící v
čarách regulačních, avšak rovněž jen na dobu nejdéle 20 let. Lhůta tato
počíná dnem po doručení stavebního povolení. Stavebník jest povinen za
sebe a své právní nástupce ve vlastnictví budov těch dáti písemné
prohlášení (revers), že stavbu odstraní, a obec má právo po uplynutí
lhůty, v prohlášení tom obsažené, odstranění naříditi.
§ 48.
Na pozemcích, jež do polohových plánů pojaty nebyly, a v obcích, které
neopatřily si plánů polohových, lze stavěti jen, když pro stavby takto
vznikající dosíci se dá v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné
neb aspoň nikoli nákladné komunikace, třeba jen prozatímní, a když
udržovací náklady nebudou požadovány od obce.
§ 49.
Povolení na rozdělení míst stavebních (uhaslá povolení parcelační),
jichž platnost pominula jen proto, že včas se stavbou vůbec v dané
lhůtě započato nebylo, oživnou, jestliže na nich se započne se stavbou
do 1. září 1921.
Řízení na obci.
§ 50.
Žádosti za povolení stavební buďtež stavebními úřady vyřizovány nejdéle
do 14 dnů.
Pokud tento zákon mluví o obcích a stavebních úřadech obecních, platí
ustanovení jeho i o městech se zvláštními statuty a městech
municipálních. Stížnosti při stavbách podle tohoto zákona povolovaných
jest podati nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí první instance
u ní k zemskému úřadu politickému, který svými stavebními orgány (§ 60)
jest povinen rozhodnouti ve 14 dnech po předložení stížnosti instancí
prvou.
Kdyby obec žádost o stavební povolení ve lhůtě odst. 1. nevyřídila,
nebo stížnost u ní podanou ve 14 dnech nepředložila, jest tím dáno
povolení ke stavbě, se kterou lze započíti.
V obou případech ručí obec za škody vzešlé sousedům a stěžovateli.
§ 51.
Do tří dnů po doručení povolení stavebního je stavební úřad prvé
stolice povinen vytýčiti stavební čáru nebo vydati žadateli potřebné
pomůcky k jejímu vytýčení, dotýká-li se novostavba čar uličních nebo
silnice. Jinak tak učiniti může stavebník sám s přibráním oprávněného
geometra.
Úlevy v provádění stavby.
§ 52.
Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní
nezávadnost ručí před úřady stavební živnostník, zodpovědný dle
dnešních platných předpisů.
Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za
účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty dle předpisů o
přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.
§ 53.
Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe opatřen vlastními zdmi
hraničními.
Volba stavebních hmot ponechána volnému uvážení stavebníka, jenom není
dovoleno krytí slámou při souvislých stavbách.
§ 54.
Domy obytné mohou býti o pěti patrech; světlou výšku lze snížiti v nich
pro místnosti obytné a pracovní na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40
cm.
§ 55.
V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m2
a lze užíti vazných trámů jako stropnic, při čemž budiž účelně a vhodně
bráněno vzniku požáru a jeho šíření.
§ 56.
Klosety přípustno zřizovati v koupelnách, jsou-li tyto z předsíně
přístupny a přímo větrány.
Tam, kde není soustavné kanalisace, dovolena jest dočasně soustava
žumpová. Pro stavby provisorní připouští se soustava žumpová tam, kde
není možné připojení na soustavnou kanalisaci.
§ 57.
V domcích rodinných netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorně a
uzavřeně. Jich šířky i výšky mohou uchylovati se od předpisů
dosavadních stavebních řádů.
§ 58.
Zřizování chodníků a dvorů dlážděných jest na žádost stavebníka
odročiti na dobu pozdější.
§ 59.
Pro stavby živnostenské a průmyslové zůstanou v platnosti nynější
předpisy stavebních řádů.
Úřady a příslušnost.
§ 60.
Stavby podle ustanovení tohoto zákona prováděné podřizují se evidenci,
ústřednímu dozoru a rozhodování ministerstva veřejných prací a
ministerstva sociální péče.
Vláda se zmocňuje, aby službu obou ministerstev pro účely tohoto zákona
místně sloučila a kompetenci vhodně upravila.
Při zemských politických správách v Praze, Brně (pro Moravu a Slezsko),
dále při úpravě ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě
(pro Slovensko) a při civilní správě v Podkarpatské Rusi v Užhorodě
(pro Podkarpatskou Rus) zřizují se zvláštní oddělení pro stavební ruch,
jimž bude rozhodovati o stavbách, stížnostech a stavebních
záležitostech dle tohoto zákona vůbec prováděných a posuzovaných jako
konečné a výlučné instanci odvolací. Jde-li o porušení tohoto zákona
neb ohrožený veřejný neb státní zájem, jest přístupna mimořádná
stížnost na ministerstvo veřejných prací.
§ 61.
Těmto orgánům náleží, aby vhodnou organisací práce, výroby stavebních
hmot a jiných stavebních potřeb, jakož i organisací stavebního
podnikání napomáhaly k rychlé, účelné a hospodárné výstavbě obytných a
jiných ve veřejném zájmu nutných budov.
§ 62.
Orgány tyto mohou od majitelů uschovatelů nebo výrobců stavebních hmot
a jiných k provedení stavby nutných potřeb tyto předměty kdykoli
požadovati, když je zřejmo, že jsou zadržovány z ohledů spekulačních, a
mohou před svým rozhodnutím učinit opatření, aby předměty byly
zabezpečeny.
Aby opatřiti mohly stavební hmoty a jiné k provedení stavby nutné
potřeby, mají též právo, kdykoli prohlížeti všechny podniky, které
vyrábějí, dodávají nebo dopravují stavební hmoty nebo jiné k provedení
stavby nutné potřeby, šetříce ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č.
293 Sb. z. a n.
§ 63.
Přednosty oddělení pro stavební ruch v Praze, Brně, Bratislavě a
Užhorodě jmenuje vláda v prvé řadě z úředníků zemských výborů a
zemských správních komisí. Ostatní personál přiděluje zemský politický
úřad.
§ 64.
V první instanci budou i nadále činnými dosavadní obecní (stavební)
úřady s tím rozdílem, že stížnosti říditi jest přímo na zemský
politický úřad.
§ 65.
Rozhodnutí, jež orgány stavební v druhé instanci učiní, jest vydávati
stranám jménem zemského politického úřadu, který jest povinen
rozhodnouti do 14 dnů.
§ 66.
Působnost zemského politického úřadu podle §§ 8, 50, 63, 64 a 65 tohoto
zákona vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu
Slovenska, v Podkarpatské Rusi šéf civilní správy.
HLAVA DEVÁTÁ.
Ustanovení závěrečná.
§ 67.
Osobní a věcný náklad spojený s prováděním tohoto zákona hradí se z
úvěru podle § 24.
§ 68.
Nařízením budou stanoveny podrobné podmínky státní podpory podle §§ 32,
33 a 41 tohoto zákona, zejména jakým náležitostem musí vyhovovati
žadatel o státní podporu a zaručená zápůjčka, a dále podrobná
ustanovení o povinnostech majitele domu, na kterém zápůjčka ta vázne,
ustanovení o řízení o žádostech za státní podporu a jiné.
§ 69.
Nařízením budiž ustanoveno, jaká část nákladu musí býti uhrazena
výnosem domu, a učiněno opatření, aby majitel domu byl zavázán úpravou
nájemného přispívati k úhradě nákladu, krytého státní podporou.
§ 70.
Obce a společné bytové úřady, které podle §§ 1 a 33 zákona ze dne 30.
října 1919, č. 592 Sb., o zabírání bytů obcemi, byly do 31. prosince
1920 zmocněny, aby provedly opatření podle citovaného zákona, mohou v
provádění těchto opatření pokračovati do 30. června 1921.
Na domy podle tohoto zákona vystavěné nevztahuje se zmocnění obcí a
společných bytových úřadů k zabírání bytů a místností.
§ 71.
Ustanovení hlavy prvé a sedmé pozbývají účinnosti dnem 31. prosince
1921; ustanovení hlavy druhé, třetí a osmé dnem 31. prosince 1922.
§ 72.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 73.
Vládě se ukládá, aby tento zákon provedla.
T. G. Masaryk v. r.
Černý v. r.,
jako ministerský předseda, ministr vnitra a v zastoupení nepřítomného
ministra zahraničních věcí.
Dr. Gruber v. r.
Dr. Fatka v. r.
Husák v. r.
Dr. Kovařík v. r.
Dr. Procházka v. r.
Dr. Šusta v. r.
Dr. Burger v. r.
Dr. Brdlík v. r.
Dr. Popelka v. r.,
jako ministr spravedlnosti a v zastoupení nepřítomného ministra pro
sjednocení zákonodárství a organisace správy a nepřítomného ministra s
plnou mocí pro správu Slovenska.
Dr. Hotowetz v. r.,
jako ministr obchodu, zároveň správce úřadu pro zahraniční obchod a v
zastoupení nepřítomného ministra financí.
