121/1948 Sb.



Zákon



ze dne 28. dubna 1948



o znárodnění ve stavebnictví.



Změna: 58/1951 Sb. (část)



Změna: 86/1950 Sb., 87/1950 Sb., 88/1950 Sb., 89/1950 Sb.



Změna: 58/1951 Sb.



Změna: 90/1951 Sb.



Změna: 105/1990 Sb.



Změna: 455/1991 Sb.



Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na

tomto zákoně:



ODDÍL I.



Rozsah znárodnění.



§ 1



(1) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky, které na

podkladě oprávnění živnostenského nebo oprávnění uděleného podle

předpisů o civilních technicích (civilních inženýrech a civilních

geometrech) provádějí stavební práce jakéhokoli druhu a u nichž počet

osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna

1946 padesáti osob.



(2) zrušen



(3) Je-li spojeno nebo spojí-li se dva nebo více stavebních podniků za

účelem společného provedení jedné nebo více staveb jakéhokoli druhu,

podléhají dotčené podniky znárodnění, zvýší-li se tím počet osob v

těchto spojených podnicích zaměstnaných nebo činných na padesát.



(4) Při zjišťování počtu osob v podniku zaměstnaných nebo činných podle

odstavců 1 až 3 rozhoduje součet všech těchto osob bez ohledu na to,

kde pracují nebo pracovaly.



(5) Ministr techniky určí v dohodě se zúčastněnými ministry po slyšení

Ústřední rady odborů, na Slovensku též po slyšení pověřence techniky,

který se dohodne se zúčastněnými pověřenci, vyhláškou v Úředním listě

druhy podniků, které se pokládají za podniky podle odstavců 1 a 3.



(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na podniky:



a) společenstev výdělkových a hospodářských zřízených podle zákona č.

70/1873 ř.z., o společenstvech výdělkových a hospodářských, na

Slovensku družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875

o obchodním zákonu, jsou-li tyto podniky společenstvy nebo družstvy

přímo provozovány, s výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince

1948 určil ministr techniky v dohodě s Ústřední radou odborů a Ústřední

radou družstev,



b) které ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí

vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich vlastníkům (provozovatelům)

nařídí, aby je trvale zastavili, protože se vláda usnesla, že jejich

další provozování není v obecním zájmu.



(7) O tom, jsou-li splněny podmínky pro znárodnění podle tohoto zákona,

rozhoduje ministr stavebního průmyslu.



§ 2



(1) Dosavadní vlastníci, držitelé, orgány národní správy a zmocněnci k

zatímní správě (§ 19) podniků, podléhajících znárodnění podle § 1,

podají ministerstvu techniky hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr

techniky v Úředním listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne

vyhlášení vzoru. Nastanou-li okolnosti rozhodné pro znárodnění teprve

po tomto dni, počíná lhůta ke hlášení dnem, kdy tyto okolnosti nastaly.

V řízení musí spolupůsobiti též osoby, které k tomu budou vyzvány

ministerstvem techniky. Hlášení má býti podepsáno i závodní radou nebo

závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník nebo

držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti k němu své

vyjádření.



(2) Osoby jmenované v odstavci 1 jsou povinny spolupůsobiti při

sestavování účetních závěrek za dobu do znárodnění, pokud k tomu budou

vyzvány příslušným ústředním orgánem.



§ 3



Pokud v oboru působnosti ministra stavebního průmyslu se majetku

znárodněného podle tohoto zákona nepoužije ke zřízení národního podniku

nebo k začlenění do národního podniku anebo pokud takový majetek nebude

svěřen do správy orgánům v oboru jeho působnosti, může ministr

stavebního průmyslu takový majetek v dohodě s ministrem financí a s

jiným ministrem převést do pravomoci tohoto ministra, aby o něm učinil

takové opatření ve vlastním oboru působnosti, nebo jej může svěřit do

správy komunálním podnikům nebo jej může přenechat jiným právnickým

osobám za náhradu, určenou podle § 8 dekretu presidenta republiky č.

100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve

znění předpisů jej měnících a doplňujících (dále jen "dekret").



§ 4



(1) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.



(2) Znárodnění se týká



a) nemovitostí, budov, zařízení, ložisek a nalezišť surovin,



b) příslušenství podniku počítajíc v to všechny movitosti a práva

(licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky, vodní práva a pod.),

směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,



c) jiných movitostí a práv, než která jsou příslušenstvím podniku.



(3) Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo

je-li určen k provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému

než vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a

provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných a hotových výrobků, se

znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného

podniku.



(4) Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení

odstavců 2 a 3:



a) veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo

provozovateli znárodněného podniku,



b) veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným

hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku

znárodněného podniku.



(5) Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie,

akciové společnosti nebo společnosti s ručením obmezeným, znárodňuje se

veškerý jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu podniky koncernové,

u kterých jim náleží více než polovina základního kapitálu nebo na

které mají rozhodující vliv.



(6) Ministr techniky, na Slovensku po slyšení pověřence techniky, může

vyjmouti ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory

nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu národního podniku

a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému může zároveň uložiti

podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch

národního podniku služebnost nebo užívací právo.



(7) Ustanovení předchozího odstavce lze obdobně užíti i na majetek, na

který se vztahuje ustanovení čl. IV zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 79

Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 16. května 1946, č. 128

Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby

nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku

vzcházejících. Jde-li při tom o majetek znárodněný nebo o takový jiný

majetek, k jehož znárodnění nedošlo jen v důsledku neplatného

majetkově-právního jednání nebo neplatného zásahu z doby nesvobody,

hledí se v řízení o náhradě na osoby, které dosáhly pravomocného výroku

podle čl. IV, odst. 1 zákona č. 79/1948 Sb. jako by jim tento majetek

byl znárodněn.



(8) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr

stavebního průmyslu. Ministr stavebního průmyslu může toto rozhodování

, jakož i rozhodování podle odstavce 6, přenést na krajské národní

výbory. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení

vládního nařízení č. 8/1928 Sb., o řízení ve věcech náležejících do

působnosti politických úřadů (o správním řízení).



§ 5



(1) Národní podnik, do kterého se začleňuje majetek znárodněného

podniku, vstupuje v den převzetí v jeho závazky. Začlení-li se majetek

do několika národních podniků, určí ministr stavebního průmyslu, do

kterých závazků vstoupí jednotlivé národní podniky.



(2) Ministr stavebního průmyslu určí v dohodě s ministrem financí,

které závazky znárodněného podniku přecházejí se svěřením majetku

znárodněného podniku do správy orgánů v oboru jeho působnosti, a to

dnem převzetí majetku.



(3) Ministr stavebního průmyslu v dohodě s ministrem financí a s věcně

příslušným ministrem může učinit opatření o přechodu závazků patřících

k znárodněnému majetku, který byl podle § 3 převeden do pravomoci

jiného ministra nebo svěřen do správy komunálnímu podniku nebo

přenechán jiné právnické osobě.



(4) K závazkům znárodněného podniku nepatří závazky, podle nichž má

majetek tohoto podniku nebo jeho část přejíti po dni počátku účinnosti

tohoto zákona na třetí osobu. Za závazky znárodněného podniku se

nepokládají také osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka;

takové závazky nepřecházejí s majetkem, který byl začleněn do národního

podniku nebo svěřen do správy orgánům podle odstavce 2 nebo s nímž bylo

učiněno opatření nebo který byl svěřen do správy nebo přenechán podle §

3, ani se nelze pro ně uspokojiti z majetku znárodněného podniku.

Osobními daněmi a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek,

daň rentová přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení č.

410/1942 Sb., majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z

majetkového přírůstku a o dávce z majetku, ve znění předpisů jej

měnících a doplňujících, a mimořádné dávky podle zákona č. 185/1947

Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných

přírůstků na majetku,ve znění zákona č. 180/1948 Sb. Způsob úhrady

těchto osobních daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou v

úředním listě.



(5) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to

závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně

vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní

podnik domáhat zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k

dohodě, rozhodne rozhodčí soud podle předpisů o tom vydaných.

Ustanovení vět prvé a druhé platí přiměřeně také, jde-li o závazky, jež

přecházejí se svěřením znárodněného majetku do správy orgánů zmíněných

v odstavci 2, nebo které přecházejí podle odstavce 3.



(6) Národní podnik, do něhož se začleňuje majetek znárodněný podle § 4

odst. 3 a odst. 4 písm. b), který náležel někomu jinému, než vlastníku

znárodněného podniku, vstupuje v závazky vyplývající z práv váznoucích

na tomto majetku, a to v rozsahu a za podmínek, které upraví vláda

nařízením. V tomto nařízení bude také upraven přechod takových závazků,

bude-li majetek svěřen do správy orgánům v oboru působnosti ministra

stavebního průmyslu nebo podle § 3 převeden do pravomoci jiného

ministra nebo svěřen do správy komunálním podnikům nebo přenechán jiným

právnickým osobám.



(7) Pokud z rozhodnutí, kterým se činí opatření o znárodněném majetku,

nevyplývá nic jiného, neručí stát za závazky znárodněného podniku, ani

když dojde k úpravě závazků podle § 6.



§ 6



(1) Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může

národní podnik požádat soud, aby do výše obecné ceny aktiv předluženého

podniku upravil ke dni převzetí uspokojení závazků patřících k tomuto

majetku a určil jejich splatnost, přihlížeje k hospodářským možnostem

národního podniku. To platí obdobně i o orgánu , o komunálním podniku

nebo jiné právnické osobě, jimž byl majetek znárodněného podniku podle

§ 3 svěřen do správy nebo přenechán.



(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve

lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle

odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku

zanikají.



(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:



a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na

vyloučení věcí z převzatého majetku, pokud takovéto nároky nezanikly

znárodněním;



b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů,

majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty

hodnotou této věci;



c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího nebudou plně

kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného podniku a hodnotou

závazků, které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se

uspokojí poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené

pod písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným;



d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle

pořadí do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až

čtvrté třídy náležejí závazky, které podle obdoby konkursního řízení

náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže třídy mají mezi sebou

stejné pořadí.



(4) Úprava závazků podle tohoto paragrafu působí pouze proti

navrhovateli. Proti němu nepůsobí závazky, které podle pořadí jim

náležejícího nebudou uspokojeny.



§ 7



(1) Národní podnik, do něhož byl majetek znárodněného podniku začleněn,

po případě i jiný podnik, orgán nebo právnická osoba, jimž byl majetek

znárodněného podniku podle § 3 svěřen do správy nebo přenechán, může

odporovat právním jednáním, která vykonal vlastník znárodněného majetku

po 27. říjnu 1945 v úmyslu poškodit nebo ztížit znárodnění nebo zavléci

ve svůj nebo cizí prospěch majetkové hodnoty.



(2) Odporovat lze do pěti let ode dne rozhodnutí, kterým se činí

opatření o znárodněném majetku. Jinak platí přiměřeně ustanovení §§ 46

až 52 občanského zákoníku.



(3) Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahoval tento

zákon, nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž

podniky se znárodňují podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době

dvou měsíců přede dnem znárodnění, jsou platná jen, schválí-li je

ministerstvo techniky.



ODDÍL II.



Náhrada.



§ 8



Pokud není stanoveno jinak, ani nejde o předlužení podle § 6, odst. 1,

přísluší za majetek znárodněný podle tohoto zákona náhrada, o které

platí přiměřeně §§ 7 až 11 dekretu.



§ 9



(1) Při určení náhrady se nepřihlíží k hodnotě



a) staveb, prací a dodávek, provedených, rozestavěných a nedokončených,

jež nejsou zahrnuty do jednotného hospodářského plánu, platného v den

znárodnění, pokud při nich byly porušeny platné předpisy



b) surovin, výrobních hmot, polotovarů a tovarů, získaných v rozporu s

předpisy o obhospodařování a přídělu surovin, hmot a výrobků, platnými

v den znárodnění,



c) pohledávek za stavby, práce a hmoty, polotovary a výrobky, provedené

nebo dodané v rozporu s předpisy uvedenými v písm. b),



d) nevytěženého nerostného bohatství,



e) majetku určeného pro sociální, vzdělávací, tělovýchovné a podobné

účely.



(2) Náhrada se neposkytuje osobám,které byly nebo budou odsouzeny pro

takový trestný čin nebo potrestány pro takový přestupek, jimiž

projevily nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky

nebo k její socialistické výstavbě.



ODDÍL III.



Československé stavební závody, národní podnik, a jejich organisace.



§ 10



Zrušen



§ 11



zrušen



§ 12



Rozsah majetku, kterého stát nabyl konfiskací a který je svěřován do

správy národního podniku v oboru ministerstva stavebního průmyslu, určí

toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí.



§ 13



zrušen



§ 14



zrušen



§ 15



zrušen



§ 16



zrušen



§ 17



zrušen



§ 18



zrušen



ODDÍL IV.



Závěrečná ustanovení.



§ 19



Dokud nebyla majetková podstata, znárodněná podle tohoto zákona,

převzata národním podnikem, platí o zatímní správě předpisy § 37

dekretu s tou odchylkou, že ministr techniky může v dohodě s ministrem

financí, na Slovensku po slyšení pověřenců techniky a financí, pověřit

zatímní správou znárodněných podniků zmocněnce jemu odpovědné a

stanovit rozsah jejich zmocnění.



§ 20



Oprávnění k provádění staveb jakéhokoli druhu může příslušný úřad

udělit jen se souhlasem ministerstva stavebního průmyslu. Souhlasu je

třeba též při zakládání nových podniků těchto odvětví podle oprávnění

již dříve udělených.



§ 21



Právní úkony a úřední úkony potřebné k provádění tohoto zákona jsou

osvobozeny od poplatků a dávek. Toto osvobození neplatí pro obchodní

činnost znárodněného podniku ani pro opatření učiněná likvidátorem při

likvidaci právnické osoby nebo společnosti.



§ 22



(1) Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne

převzetí jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i

zvláštní daně výdělkové a daně rentové posledního vlastníka

znárodněného podniku před jeho znárodněním.



(2) zrušen



§ 23



zrušen



§ 24



zrušen



§ 25



zrušen



§ 26



zrušen



§ 27



zrušen



§ 28



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr

techniky v dohodě se zúčastněnými členy vlády.



Dr. Beneš v.r.



Gottwald v.r.



Dr. Ing. Šlechta v.r.