65/1975 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 13. ledna 1975



o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních

známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince

1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925,

v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve

Stockholmu dne 14. července 1967



Změna: 78/1985 Sb.



Dne 14. července 1967 byla ve Stockholmu sjednána nová revize Madridské

dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne

14. dubna 1891.



President Madridskou dohodu o mezinárodním zápisu továrních nebo

obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, ve znění sjednaném ve

Stockholmu dne 14. července 1967, ratifikoval a listina o přístupu ČSSR

byla uložena u generálního ředitele Světové organizace duševního

vlastnictví dne 22. září 1970.



Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 (4 á) dnem 19.

září 1970. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v

platnost dnem 29. prosince 1970.



Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.



Ministr:



Ing. Chňoupek v.r.



Madridská dohoda



o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna

1891, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2.

června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června

1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967



Čl.1



1. Země, na které se vztahuje tato Dohoda, tvoří Zvláštní unii pro

mezinárodní zápis známek.



2. Příslušníci každé smluvní země si budou moci ve všech ostatních

smluvních zemích této Dohody zajistit ochranu svých známek pro výrobky

nebo služby zapsaných v zemi původu tím způsobem, že tyto známky

přihlásí u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví (dále označovaného

jako "Mezinárodní úřad"), o kterém pojednává Úmluva zřizující Světovou

organizaci duševního vlastnictví (dále označovaná jako "Organizace"),

prostřednictvím úřadu uvedené země původu.



3. Za zemi původu se bude pokládat ta země Zvláštní unie, ve které má

přihlašovatel skutečný a opravdový průmyslový nebo obchodní závod;

nemá-li takový závod v některé zemi Zvláštní unie, tedy ta země

Zvláštní unie, kde má své bydliště; nemá-li bydliště v zemi Zvláštní

unie, tedy ta země, kam patří podle své státní příslušnosti, je-li

příslušníkem některé země Zvláštní unie.



Čl.2



Příslušníkům smluvních zemí jsou na roveň postaveni příslušníci zemí

nepřistoupivších k této Dohodě, kteří na území Zvláštní unie, vytvořené

touto Dohodou, vyhovují podmínkám stanoveným v čl. 3 Pařížské úmluvy na

ochranu průmyslového vlastnictví.



Čl.3



1. Každá žádost o mezinárodní zápis musí být předložena na formuláři

předepsaném v prováděcím řádu. Úřad země původu známky potvrdí, že se

údaje, které jsou obsaženy v této žádosti, shodují s údaji národního

rejstříku, a uvede data a čísla přihlášky a zápisu známky v zemi

původu, jakož i datum žádosti o mezinárodní zápis.



2. Přihlašovatel musí uvést výrobky nebo služby, pro které se ochrana

známky požaduje, jakož i pokud možno odpovídající třídu nebo třídy

podle třídění zavedeného Nicskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků

a služeb pro účely registrace známek. Jestliže přihlašovatel neuvede

tento údaj, zatřídí Mezinárodní úřad výrobky nebo zboží do

odpovídajících tříd tohoto třídění. Třídění, které uvedl přihlašovatel,

bude podrobeno kontrole, kterou provede Mezinárodní úřad ve spolupráci

s národním úřadem. V případě neshody mezi národním úřadem a

Mezinárodním úřadem bude rozhodující názor Mezinárodního úřadu.



3. Jestliže přihlašovatel požaduje barvu jako rozlišovací znak své

známky, je povinen:



1. výslovně to prohlásit a uvést ve své přihlášce poznámku udávající

požadovanou barvu nebo sestavu barev;



2. ke své žádosti připojit barevné otisky dotyčné známky, které

Mezinárodní úřad přiloží ke svým oznámením. Počet těchto otisků bude

stanoven prováděcím řádem.



4. Mezinárodní úřad zapíše ihned známky přihlášené podle článku

prvního. Zápis bude označen datem žádosti o mezinárodní zápis v zemi

původu, pokud jí Mezinárodní úřad obdrží do dvou měsíců, počítaje od

tohoto data. Jestliže žádost nedojde v této lhůtě, Mezinárodní úřad ji

zapíše s datem, kdy mu došla. Mezinárodní úřad oznámí tento zápis

neprodleně zúčastněným úřadům. Zapsané známky budou zveřejňovány v

periodickém věstníku vydávaném Mezinárodním úřadem, a to podle údajů

obsažených v žádosti o zápis. Pokud se týče známek, které obsahují

obrazový prvek nebo zvláštní písmo, určí prováděcí řád, zda

přihlašovatel má dodat štoček.



5. Aby zapsané známky byly ve smluvních zemích uvedeny v obecnou

známost, obdrží každý úřad od Mezinárodního úřadu určitý počet výtisků

uvedené publikace zdarma a určitý počet za sníženou cenu úměrně k počtu

jednotek, jak o nich pojednává článek 16, 4 a), Pařížské úmluvy na

ochranu průmyslového vlastnictví za podmínek stanovených prováděcím

řádem. Toto uveřejnění se bude pokládat ve všech smluvních zemích za

úplně postačující a žádné jiné se nesmí od přihlašovatele požadovat.



Čl.3bis



1. Každá smluvní země může kdykoliv oznámit písemně generálnímu

řediteli Organizace (dále označovaný jako "generální ředitel"), že se

ochrana vyplývající z mezinárodního zápisu bude vztahovat na jeho zemi

jen tehdy, jestliže o to přihlašovatel výslovně požádá.



2. Toto oznámení nabude účinnosti až po šesti měsících ode dne, kdy je

generální ředitel oznámí ostatním smluvním zemím.



Čl.3ter



1. Žádost o rozšíření ochrany vyplývající z mezinárodního zápisu na

zemi, která použila možnosti dané čl. 3 bis, musí být zvlášť vyznačena

v žádosti, o které jedná čl. 3 odst. 1.



2. Žádost o územní rozšíření, podaná po předložení žádosti o

mezinárodní zápis, musí být předložena prostřednictvím úřadu země

původu na formuláři, který je předepsán prováděcím řádem. Mezinárodní

úřad žádost ihned zapíše a neprodleně ji oznámí příslušnému úřadu nebo

příslušným úřadům. Uveřejní ji v periodickém věstníku vydávaném

Mezinárodním úřadem. Toto územní rozšíření nabude účinnosti dnem zápisu

do mezinárodního rejstříku; pozbude účinnosti zánikem mezinárodního

zápisu známky, na niž se vztahuje.



Čl.4



1. Od té doby, kdy se u Mezinárodního úřadu takto uskutečnil zápis

podle ustanovení čl. 3 a 3 ter, bude známka v každé zúčastněné smluvní

zemi právě tak chráněna, jako kdyby tam byla přímo přihlášena.

Zatřídění výrobků nebo služeb, které je stanoveno v čl. 3, neváže

smluvní země v posuzování rozsahu ochrany známky.



2. Každá známka, která byla mezinárodně zapsána, bude požívat

prioritního práva stanoveného čl. 4 Pařížské úmluvy na ochranu

průmyslového vlastnictví, aniž je nutné splnit formality uvedené pod

písmenem D. tohoto článku.



Čl.4bis



1. Když některá známka přihlášená již v jedné nebo více smluvních

zemích byla později zapsána Mezinárodním úřadem pro téhož majitele nebo

pro jeho právního nástupce, bude mezinárodní zápis pokládán za zápis

nastupující na místo dřívějších národních zápisů bez újmy na právech

nabytých těmito zápisy.



2. Národní úřad je povinen na požádání poznamenat ve svých rejstřících

mezinárodní zápis.



Čl.5



1. V zemích, jejichž zákony je k tomu zmocňují, mohou úřady, kterým

Mezinárodní úřad oznámil zápis některé známky nebo žádost o rozšíření

ochrany uplatněné ve smyslu čl. 3 ter, prohlásit, že této známce nemůže

být na jejich území poskytnuta ochrana. Takové odmítnutí bude však

možno učinit jen za těchto podmínek, které by podle Pařížské úmluvy na

ochranu průmyslového vlastnictví platily pro známku přihlášenou k

národnímu zápisu.



Ochranu nelze však ani jen částečně odepřít pouze z toho důvodu, že

národní zákonodárství povoluje zápis pouze pro omezený počet tříd nebo

pro omezený počet výrobků nebo služeb.



2. Úřady, které budou chtít použít tohoto oprávnění, musí svá odmítnutí

s uvedením všech důvodů oznámit Mezinárodnímu úřadu, a to ve lhůtě

stanovené jejich národním zákonem, nejpozději však před uplynutím

jednoho roku, počítáno od mezinárodního zápisu známky nebo žádosti o

rozšíření ochrany předložené ve smyslu čl. 3 ter.



3. Mezinárodní úřad zašle neprodleně úřadu země původu a majiteli

známky nebo jeho zástupci, byl-li Mezinárodnímu úřadu oznámen řečeným

úřadem, jedno vyhotovení odmítavého prohlášení, které mu bylo takto

oznámeno. Účastník bude mít tytéž odvolací prostředky, jako kdyby byl

známku přihlásil sám přímo v zemi, ve které se ochrana odmítá.



4. Důvody odmítnutí známky musí Mezinárodní úřad oznámit účastníkům,

kteří o to požádají.



5. Úřady, které ve shora uvedené lhůtě nejdéle jednoho roku neoznámí

Mezinárodnímu úřadu žádné zatímní nebo konečné rozhodnutí o odmítnutí

zápisu nebo rozšíření ochrany, pozbudou v záležitosti dotyčné známky

oprávnění obsaženého v odstavci 1 tohoto článku.



6. Příslušné úřady nemohou rozhodnout o zrušení mezinárodní známky,

aniž majiteli známky poskytnou možnost, aby svá práva včas uplatnil.

Zrušení známky se oznamuje Mezinárodnímu úřadu.



Čl.5bis



Doklady o právu používat některých znaků známky jako jsou znaky, štíty,

portréty, vyznamenání, tituly, obchodní nebo osobní jména jiná, než je

jméno přihlašovatele, nebo jiné obdobné nápisy, které by úřady

smluvních zemí mohly vyžadovat, budou osvobozeny od každého jiného

ověření nebo potvrzení, než je ověření nebo potvrzení úřadem země

původu.



Čl.5ter



1. Každému, kdo o to požádá, vydá Mezinárodní úřad za poplatek určený

prováděcím řádem opis údajů zapsaných v rejstříku o určité známce.



2. Mezinárodní úřad může za úplatu provádět také průzkum na starší

práva v mezinárodních známkách.



3. Výpisy z mezinárodního rejstříku vyžádané za účelem předložení v

některé smluvní zemi jsou osvobozeny od jakéhokoli ověřování.



Čl.6



1. Zápis známky u Mezinárodního úřadu se uskutečňuje na dobu 20 let s

možností obnovy za podmínek stanovených v čl. 7.



2. Po uplynutí lhůty pěti let od data mezinárodního zápisu se stane

tento zápis nezávislým na národní známce dříve zapsané v zemi původu s

výhradou dále uvedených ustanovení.



3. Ochrana vyplývající z mezinárodního zápisu, ať byl nebo nebyl

převeden, nemůže být uplatňována zcela nebo zčásti, jestliže národní

známka dříve zapsaná v zemi původu podle čl. 1 přestala v době pěti let

od data mezinárodního zápisu požívat v toto zemi zcela nebo zčásti

zákonné ochrany. Tak tomu bude rovněž v případě, kdy tato zákonná

ochrana zanikla později následkem žaloby podané před uplynutím lhůty

pěti let.



4. V případě dobrovolného nebo úředního výmazu požádá úřad země původu

Mezinárodní úřad o výmaz známky a Mezinárodní úřad tento úkon provede.

V případě soudní žaloby zašle výše uvedený úřad Mezinárodnímu úřadu z

moci úřední nebo na žádost žadatele opis žalobního spisu nebo opis

jiného dokladu opravňujícího k zahájení sporu, jakož i konečný

rozsudek; Mezinárodní úřad tuto skutečnost zaznamená v mezinárodním

rejstříku.



Čl.7



1. Zápis smí být obnoven pokaždé na období 20 let, počítané ode dne

skončení předchozího období, pouhou úhradou základního poplatku a

popřípadě dodatkových a doplňkových poplatků stanovených v čl. 8, odst.

2.



2. Obnova nesmí obsahovat žádnou změnu proti poslednímu stavu

předešlého zápisu.



3. První obnova uskutečněná podle ustanovení Nicského znění z 15.

června 1957 nebo tohoto znění musí obsahovat údaj o třídách

mezinárodního třídění, jichž se zápis týká.



4. Šest měsíců před uplynutím ochranné doby připomene Mezinárodní úřad

majiteli známky a jeho zástupci úředním sdělením přesné datum, kdy tato

lhůta uplyne.



5. Za příplatek stanovený prováděcím řádem bude pro obnovu

mezinárodního zápisu poskytnuta šestiměsíční poshovovací lhůta.



Čl.8



1. Úřad země původu může stanovit podle svého uvážení a vybrat ve svůj

prospěch národní poplatek, který požaduje od majitele známky, o jejíž

mezinárodní zápis nebo obnovu se žádá.



2. Zápis známky u Mezinárodního úřadu podléhá předchozí úhradě

mezinárodního poplatku, který se bude skládat:



a) z poplatku základního;



b) z poplatku dodatkového za každou další třídu mezinárodního třídění

přesahující tři třídy, do nichž jsou zařazeny výrobky nebo služby, na

něž se známka vztahuje;



c) z poplatku doplňkového za každou žádost o rozšíření ochrany podle

článku 3 ter.



3. Dodatkový poplatek uvedený v odst. 2 písm. b) bude však možno

uhradit ve lhůtě stanovené prováděcím řádem, jestliže Mezinárodní úřad

stanovil počet tříd výrobků nebo služeb anebo jestliže proti němu

vznesl námitky a aniž se to dotklo data zápisu, jestliže by do uplynutí

této lhůty nebyl dodatkový poplatek zaplacen nebo seznam výrobků nebo

služeb nebyl přihlašovatelem omezen v příslušné míře, bude se mít za

to, že se od žádosti o mezinárodní zápis upustilo.



4. Roční výtěžek různých příjmů mezinárodního zápisu s výjimkou příjmů

uvedených pod písm. b) a c), odst. 2. rozdělí Mezinárodní úřad stejným

dílem mezi členské země tohoto znění, po odečtení výloh a nákladů

nezbytných k provedení uvedeného znění. Pokud některá země v okamžiku

vstupu tohoto znění v platnost je ještě neratifikovala nebo k němu

nepřistoupila, bude mít až do data účinnosti své ratifikace nebo

přistoupení nárok na rozdělení přebytků příjmů vypočteného na podkladě

dřívějšího znění, které se na ni vztahuje.



5. Částky vzniklé z dodatkových poplatků uvedených v odstavci 2, písm.

b) budou po uplynutí každého roku rozděleny mezi členské země tohoto

znění nebo Nicského znění z 15. června 1957 v poměru k počtu známek,

pro které se v každé z těchto zemí během uplynulého roku uplatnila

ochrana, přičemž tento počet bude u zemí, které provádějí předchozí

průzkum, určen koeficientem, který stanoví prováděcí řád. Pokud některá

země v okamžiku vstupu tohoto znění v platnost se ještě neratifikovala

nebo k němu nepřistoupila, bude mít až do data účinnosti své ratifikace

nebo přistoupení nárok na rozdělení částek vypočtených podle Nicského

znění.



6. Částky vzniklé z doplňkových poplatků uvedených v odstavci 2 písmeno

c) budou rozděleny podle pravidel uvedených v odstavci 5 mezi země,

které použily možnosti zmíněné v článku 3 bis. Pokud některá země v

okamžiku vstupu tohoto znění v platnost je ještě neratifikovala nebo k

němu nepřistoupila, bude mít až do data účinnosti své ratifikace nebo

přistoupení nárok na rozdělení částek vypočtených podle Nicského znění.



Čl.8bis



Majitel mezinárodně zapsané známky se může kdykoliv zříci ochrany v

jedné nebo více smluvních zemích prohlášením, které předá úřadu své

země, aby je sdělil Mezinárodnímu úřadu, který je oznámí zemím, jichž

se toto vzdání se ochrany týká. Vzdání se ochrany nepodléhá žádnému

poplatku.



Čl.9



1. Úřad země majitele známky oznámí Mezinárodnímu úřadu rovněž zrušení,

výmazy, vzdání se ochrany, převody a jiné změny provedené u zápisu

známky v národním rejstříku, pokud se tyto změny dotýkají též

mezinárodního zápisu.



2. Mezinárodní úřad zapíše tyto změny do mezinárodního rejstříku,

oznámí je také úřadům smluvních zemí a uveřejní ve svém věstníku.



3. Stejným způsobem se bude postupovat, když majitel mezinárodně

zapsané známky požádá o omezení seznamu výrobků nebo služeb, na něž se

tento zápis vztahuje.



4. Tyto úkony mohou podléhat poplatku, který bude určen prováděcím

řádem.



5. Dodatečného připojení nového výrobku nebo služby do seznamu se může

dosáhnout jen novou přihláškou podle ustanovení čl. 3.



6. Nahrazení výrobku nebo služby jiným výrobkem nebo službou se

posuzuje shodně jako připojení.



Čl.9bis



1. Jestliže se známka zapsaná v mezinárodním rejstříku převede na osobu

usedlou v některé jiné smluvní zemi, než je země majitele mezinárodně

zapsané známky, oznámí převod úřad této země Mezinárodnímu úřadu.

Mezinárodní úřad převod zapíše, oznámí ostatním úřadům a uveřejní ve

svém věstníku. Byl-li převod uskutečněn před uplynutím pěti let od

mezinárodního zápisu, Mezinárodní úřad požádá o souhlas úřad země

nového majitele a uveřejní pokud možno datum a číslo zápisu známky v

zemi nového majitele.



2. Převod známky zapsané v mezinárodním rejstříku, který je ve prospěch

osoby, jež není oprávněna přihlásit mezinárodní známku, nebude zapsán.



3. Jestliže některý převod nemohl být zapsán do mezinárodního rejstříku

buď následkem odepření souhlasu země nového majitele, nebo proto, že

zněl na osobu, která není oprávněna žádat o mezinárodní zápis, bude mít

úřad země dřívějšího majitele právo požádat Mezinárodní úřad, aby

známku vymazal ze svého rejstříku.



Čl.9ter



1. Je-li Mezinárodnímu úřadu oznámeno postoupení mezinárodní známky

jenom pro část zapsaných výrobků nebo služeb, zapíše je Mezinárodní

úřad do svého rejstříku. Každá ze smluvních zemí má možnost neuznat

platnost tohoto postoupení, jestliže výrobky nebo služby pojaté do

takto postoupené části jsou obdobné výrobků nebo službám, pro něž

známka zůstává zapsána ve prospěch postupujícího.



2. Mezinárodní úřad zapíše rovněž postoupení mezinárodní známky je pro

jednu nebo několik smluvních zemí.



3.Dojde-li v předchozích případech ke změně země majitele, musí

příslušný úřad nového majitele udělit souhlas předepsaný článkem 9 bis,

jestliže mezinárodní známka byla převedena před uplynutím pětiletého

období, počítaného od mezinárodního zápisu.



4. Ustanovení předchozích odstavců platí s výhradou ustanovení článku 6

quater Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.



Čl.9quater



1. Dohodne-li se několik zemí Zvláštní unie na sjednocení svých

národních zákonů v oblasti známek, budou moci oznámit generálnímu

řediteli:



a) že společný úřad nahradí jejich národní úřady a



b) že celek jejich příslušných území je nutno pokládat za jedinou zemi

pro úplné nebo částečné použití ustanovení předcházejících tomuto

článku.



2. Toto oznámení nabude účinnosti teprve za šest měsíců po dni, kdy je

generální ředitel sdělí ostatním smluvním zemí.



Čl.10



1.



a) Zvláštní unie má shromáždění skládající se ze zemí, které

ratifikovaly toto znění nebo k němu přistoupily.



b) Vláda každé země je zastoupena jedním delegátem, který může mít své

zástupce, poradce a experty.



c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která tuto delegaci ustanovila, s

výjimkou cestovného a diet pro jednoho delegáta z každé členské země,

které hradí Zvláštní unie.



2.



a)



Shromáždění:



i) projednává všechny otázky, týkající se chodu a dalšího rozvoje

Zvláštní unie a plnění této Dohody;



ii) dává pokyny Mezinárodnímu úřadu pro přípravu revizních konferencí,

přičemž přihlíží k podmínkám členských zemí Zvláštní unie, které

neratifikovaly toto znění nebo k němu nepřistoupily;



iii) mění prováděcí řád a stanoví výši poplatků uvedených v článku 8,

2) a jiných dávek týkajících se mezinárodního zápisu;



iv) přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele

týkající se Zvláštní unie a dává mu všechny užitečné pokyny v otázkách

kompetence Zvláštní unie;



v) stanoví program, schvaluje dvouletý rozpočet Zvláštní unie a

schvaluje její závěrečné účty;



vi) zřizuje výbory znalců a pracovní skupiny, které považuje za

užitečné pro uskutečnění cílů Zvláštní unie;



viii) rozhoduje, které země, jež nejsou členy Zvláštní unie, a které

mezivládní a mezinárodní nevládní organizace mohou se zúčastnit jeho

zasedání jako pozorovatelé;



ix) schvaluje změny článku 10 až 13;



x) činí další vhodná opatření zaměřená na dosažení cílů Zvláštní unie;



xi) plní všechny ostatní úkoly, které mu ukládá tato Dohoda.



2.b) V otázkách, které zajímají rovněž jiné unie spravované Organizací,

přihlíží Shromáždění k doporučení Koordinačního výboru Organizace.



3.



a) Každá členská země Shromáždění má jeden hlas.



b) Polovina členských zemí Shromáždění tvoří kvorum.



c) Bez ohledu na ustanovení písmena b), je-li na zasedání počet

zastoupených zemí nižší než polovina, ale činí-li alespoň jednu třetinu

členských zemí Shromáždění, může Shromáždění činit rozhodnutí; avšak

takováto rozhodnutí Shromáždění s výjimkou rozhodnutí o jednacím řádu

se stanou vykonatelnými teprve po splnění podmínek dále uvedených.

Mezinárodní úřad oznámí uvedená rozhodnutí členským zemím Shromáždění,

které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby písemně ve lhůtě tří měsíců

počítané od data tohoto sdělení vyjádřily svůj hlas nebo abstenci.

Jestliže po uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily

svůj hlas nebo abstenci, roven nejméně počtu zemí chybějících k

dosažení kvora na zasedání, stanou se tato rozhodnutí vykonatelnými za

předpokladu, že je dosaženo současně požadované většiny.



d) S výhradou ustanovení článku 13, 2) přijímá Shromáždění svá

rozhodnutí dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů.



e) Abstence se nepočítá jako hlas.



f) Delegát může zastupovat pouze jednu zemi a může hlasovat pouze

jménem této země.



g) Členské země Zvláštní unie, které nejsou členy Shromáždění, se mohou

zúčastnit jeho schůze jako pozorovatelé.



4.a) Shromáždění se schází jednou za dva roky na řádné zasedání na

svolání generálním ředitelem a kromě mimořádných případů ve stejné době

a na stejném místě jako Valné shromáždění Organizace.



b) Shromáždění se schází na mimořádné zasedání na svolání rozeslané

generálním ředitelem na žádost jedné čtvrtiny členských zemí

Shromáždění.



c) Generální ředitel připraví pořad jednání každého zasedání.



5. Shromáždění schvaluje svůj jednací řád.



Čl.11



1.a) Úkoly spojené s mezinárodním zápisem, jakož i ostatní

administrativní úkoly připadající Zvláštní unii plní Mezinárodní úřad.



b) Mezinárodní úřad zejména připravuje schůze a plní úkoly sekretariátu

Shromáždění a výboru znalců a pracovních skupin, které může Shromáždění

zřídit.



c) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Zvláštní unie a zastupuje

ji.



2. Generální ředitel a každý člen personálu jím určený se účastní bez

hlasovacího práva všech zasedání Shromáždění a výboru znalců a

pracovních skupin které může Shromáždění zřídit. Generální ředitel nebo

člen personálu jím určený je z úřední povinnosti tajemníkem těchto

orgánů.



3.



a) Mezinárodní úřad připravuje podle pokynů Shromáždění revizní

konference o jiných ustanoveních Dohody než jsou články 10 až 13.



b) Mezinárodní úřad se může řadit o přípravě revizních konferencí s

mezivládními organizacemi a s mezinárodními nevládními organizacemi.



c) Generální ředitel a osoby jím určené se zúčastní bez hlasovacího

práva jednání na těchto konferencích.



4. Mezinárodní úřad plní všechny další úkoly, které jsou mu uloženy.



Čl.12



1.



a) Zvláštní unie má svůj rozpočet.



b) Rozpočet Zvláštní unie obsahuje vlastní příjmy a výdaje Zvláštní

unie, její příspěvek do rozpočtu společných výdajů unií a případně

částku danou k dispozici rozpočtu konference Organizace.



c) Za výdaje společné uniím se považují výdaje, které se nepřipisují

výlučně Zvláštní unii, nýbrž též jedné nebo více dalším uniím

spravovaným Organizací. Podíl unie na těchto společných výdajích je

úměrný zájmu, který na nich Zvláštní unie má.



2. Rozpočet Zvláštní unie se sestavuje s přihlédnutím k požadavkům

koordinace s rozpočty ostatních unií spravovaných Organizací.



3.



Rozpočet Zvláštní unie je financován z těchto zdrojů:



i) z poplatků a dávek za mezinárodní zápis a z dávek a z částek za jiné

služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie;



ii) z výtěžku prodeje publikací Mezinárodního úřadu týkající se

Zvláštní unie a z poplatků za tyto publikace;



iii) z darů, odkazů a subvencí;



iv) z nájemného, úroků a dalších různých příjmů.



4.a) Výše poplatků uvedených v článku 8, 2) a jiných dávek za

mezinárodní zápis je určena Shromážděním na návrh generálního ředitele.



b) Částka je určena tak, aby příjmy Zvláštní unie z poplatků, kromě

dodatkových a doplňkových poplatků uvedených v článku 8, 2), b) a c) z

dávek a jiných zdrojů umožnily alespoň úhradu výdajů, které má

Mezinárodní úřad v souvislosti se Zvláštní unií.



c) V případě, kdy rozpočet nebude schválen před začátkem nového

finančního období, bude převeden rozpočet z minulého roku, a to

způsobem stanoveným finančním řádem.



5. S výhradou ustanovení odstavce 4), a) je výše dávek a částek za

ostatní služby poskytované Mezinárodním úřadem z titulu Zvláštní unie

určena generálním ředitelem, který o tom podá zprávu Shromáždění.



6.



a) Zvláštní unie má provozovací kapitálový fond, který se vytvoří

jednorázovou platbou poskytnutou každou zemí Zvláštní unie. Stane-li se

fond nedostatečným, rozhodne Shromáždění o jeho zvýšení.



b) Výše počáteční platby každé země do uvedeného fondu nebo její účasti

na jeho zvýšení je úměrná příspěvku této země jako člena Pařížské unie

na ochranu průmyslového vlastnictví do rozpočtu této unie platného v

roce, během kterého je fond vytvořen nebo učiněno rozhodnutí o jeho

zvýšení.



c) Výši a způsob platby určí Shromáždění na návrh generálního ředitele

poté, co vyslechlo názor Koordinačního výboru Organizace.



d) Pokud Shromáždění dovolí použít rezervního fondu Zvláštní unie jako

provozovacího kapitálového fondu, Shromáždění může zrušit použití

ustanovení písmen a), b) a c).



7.



a) Smlouva o sídle Organizace uzavřená se zemí, na jejímž území má

Organizace své sídlo, stanoví, že tato země poskytuje zálohy v

případech, kdy je provozovací kapitálový fond nedostačující. Výše

těchto záloh a podmínky, za nichž se poskytují, jsou v každém

jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi takovou zemí a

Organizací.



b) Země uvedená v písmenu a) a Organizace mají každá právo vypovědět

závazek poskytovat zálohy, a to formou písemného oznámení. Výpověď se

stane účinnou tři roky po uplynutí roku, ve kterém byla oznámena.



8. Revize účtů se zajišťuje způsobem stanoveným finančním řádem jednou

nebo více zeměmi Zvláštní unie nebo externími revizory, které s jejich

souhlasem ustanoví Shromáždění.



Čl.13



1. Návrhy na změny článku 10, 11, 12 a tohoto článku mohou být

předloženy každou členskou zemí Shromáždění nebo generálním ředitelem.

Tyto návrhy oznamuje generální ředitel členským zemím Shromáždění

alespoň šest měsíců před jejich projednáváním ve Shromáždění.



2. Změny článků uvedených v odstavci 1) schvaluje Shromáždění. Jejich

schválení vyžaduje tříčtvrtinové většiny odevzdaných hlasů; avšak

jakékoliv změny článku 10 a tohoto odstavce vyžadují čtyři pětiny

odevzdaných hlasů.



3. Změny článků uvedených v odstavci 1) vstoupí v platnost měsíc po

tom, co generální ředitel obdrží písemná oznámení o jejich přijetí,

učiněná v souladu s příslušnými ústavními pravidly, a to od tří čtvrtin

zemí, které byly členy Shromáždění v době, kdy změna byla schválena.

Změny uvedených článků takto přijaté váží všechny země, které jsou

členy Shromáždění v době, kdy změna vstoupí v platnost, nebo které se

stanou jeho členy později.



Čl.14



1. Každá země Zvláštní unie, která podepsala toto znění, může je

ratifikovat a nepodepsala-li je, může k němu přistoupit.



2.



a) Každá země, která není členskou zemí, Zvláštní unie, která však je

členem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, může

přistoupit k tomuto znění a stát se tak členem Zvláštní unie.



b) Jakmile bude Mezinárodní úřad zpraven o tom, že takováto země

přistoupila k tomuto znění, zašle úřadu této země podle článku 3

souhrnné oznámení známek, které k tomuto okamžiku požívají mezinárodní

ochrany.



c) Toto oznámení zajišťuje známkám, jež jsou v něm uvedeny, výhody

předchozích ustanovení na území dané země a od tohoto oznámení počíná

běžet jednoroční lhůta, ve které může zúčastněný úřad učinit prohlášení

podle článku 5.



d) Avšak každá takováto země při přístupu k tomuto znění může

prohlásit, že s výjimkou mezinárodních známek, které již dříve byly v

této zemi předmětem shodného a ještě platného národního zápisu a které

se na žádost účastníků ihned uznávají, bude použití tohoto znění

omezeno na známky, které budou zapsány počínaje dnem, kdy tento přístup

nabude účinnosti.



e) Toto prohlášení zprostí Mezinárodní úřad povinnosti zaslat shora

uvedené souhrnné oznámení. Omezí se jen na oznámení těch známek, o

nichž mu dojde žádost předložená k uplatnění výjimky podle písmena d) s

nezbytnými zpřesněními, ve lhůtě 1 roku od přístupu nové země.



f) Mezinárodní úřad nezašle souhrnné oznámení těm zemím, které při

přístupu k tomuto znění prohlásí, že používají oprávnění uvedeného v

článku 3 bis. Tyto země mohou kromě toho současně prohlásit, že použití

tohoto znění se omezuje na známky zapsané ode dne, kdy přístup těchto

zemí nabude účinnosti; toto omezení se však nebude týkat mezinárodních

známek, které byly v těchto zemích již dříve předmětem shodného

národního šíření ochrany předložených a oznámených podle článku 3 ter a

8, 2), c).



g) Zápisy známek, které byly předmětem některého oznámení podle tohoto

odstavce, se budou pokládat za zápisy nastupující na místo zápisů

uskutečněných přímo v nové smluvní zemi před datem účinnosti jejího

přístupu.



3. Ratifikační listiny a listiny o přístupu se ukládají u generálního

ředitele.



4.



a) Pro prvních pět zemí, které uloží své listiny o ratifikaci nebo o

přístupu, vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po uložení páté

takové listiny.



b) Pro každou ostatní zemi vstoupí toto znění v platnost tři měsíce po

dni, kdy generální ředitel oznámí její ratifikaci nebo přístup, leč by

v ratifikační listině nebo v listině o přístupu bylo uvedeno pozdější

datum. V tomto případě vstoupí toto znění v platnost pro tuto zemi v

datu tam uvedeném.



5. Ratifikace nebo přístup znamená automaticky přijetí všech ustanovení

a přiznání všech výhod upravených v tomto znění.



6. Po tom, kdy toto znění vstoupí v platnost, může země přistoupit k

Nicskému znění z 15. června 1957 pouze společně s ratifikací tohoto

znění nebo přistoupením k tomuto znění. Přistoupení ke zněním, která

předcházejí Nicskému znění, není dovoleno ani společně s ratifikací

tohoto znění nebo přistoupením k němu.



7. Ustanovení článku 24 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového

vlastnictví platí pro tuto Dohodu.



Čl.15



1. Tato Dohoda zůstane v platnosti po neomezenou dobu.



2. Každá země může toto zemí vypovědět oznámením zaslaným generálnímu

řediteli. Tato výpověď znamená také výpověď všech dřívějších znění a

týká se pouze země, která ji podala, přičemž Dohoda zůstává, pokud jde

o ostatní země Zvláštní unie, platná a vykonatelná.



3. Výpověď nabývá účinnosti jeden rok po dni, kdy o tom generální

ředitel obdržel oznámení.



4. Právo výpovědi obsažené v tomto článku nemůže žádná země vykonat,

dokud neuplyne pět let ode dne, kdy se stala členem Zvláštní unie.



5. Mezinárodní známky, které byly zapsány přede dnem, k němuž nabývá

výpověď účinnosti, a které nebyly odmítnuty během roku podle článku 5,

budou požívat po celou dobu mezinárodní ochrany nadále stejné ochrany,

jako kdyby byly přímo přihlášeny v této zemi.



Čl.16



1



.a) Toto znění nahradí ve všech vztazích mezi členskými zeměmi Zvláštní

unie, jejichž jménem bylo ratifikováno nebo jež k němu přistoupily, ode

dne, kdy vůči nim nabývá účinnosti, Madridskou dohodu z roku 1891 ve

zněních předcházejících tomuto znění.



b) Avšak každá země Zvláštní unie, která ratifikovala toto znění nebo

která k němu přistoupila, zůstává ve vztazích mezi zeměmi, které

neratifikovaly toto znění, ani k němu nepřistoupily, vázána dřívějšími

texty, které předtím nevypověděla podle článku 12, 4) Nicského znění ze

dne 15. června 1957.



2. Země, které dosud nebyly členskými zeměmi Zvláštní unie, které se

však stanou stranami tohoto znění, použijí je pro mezinárodní zápisy

uskutečněné u Mezinárodního úřadu prostřednictvím národního úřadu každé

země Zvláštní unie, která není stranou tohoto znění, za předpokladu, že

tyto zápisy vyhotoví, pokud jde o tyto uvedené země, podmínkám

předepsaným tímto zněním. U mezinárodních zápisů uskutečněných u

Mezinárodního úřadu prostřednictvím národních úřadů země, které dosud

nebyly členskými zeměmi Zvláštní unie, které se však stanou stranami

tohoto znění, připustí, aby shora uvedená země požadovala splnění

podmínek předepsaných posledním zněním, jehož je stranou.



Čl.17



1.



a) Toto znění je podepsáno v jediném vyhotovení ve francouzském jazyce

a uloženo u švédské vlády.



b) Generální ředitel vyhotoví po poradě se zainteresovanými vládami

oficiální texty v dalších jazycích, které může určit Shromáždění.



2. Toto znění zůstává otevřené k podpisu ve Stockholmu do dne 13. ledna

1968.



3. Generální ředitel předá dvě kopie podepsaného textu tohoto znění,

ověřené švédskou vládou, vládám všech zemí Zvláštní unie a na žádost

vládě kterékoliv jiné země.



4. Generální ředitel dá zaregistrovat toto znění u sekretariátu

Organizace spojených národů.



5. Generální ředitel oznamuje vládám všech zemí Zvláštní unie podpisy,

uložení ratifikačních listin nebo listina o přístupu a prohlášení

obsažená v takových listinách, vstupy ustanovení tohoto znění v

platnost, oznámení o výpovědi a oznámení učiněná podle článku 3. bis, 9

quater, 13, 14, 7) a 15, 2).



Čl.18



1. Do doby, než se první generální ředitel ujme svého úřadu, má se za

to, že odkazy v tomto znění na Mezinárodní úřad Organizace nebo na

generálního ředitele jsou odkazy na úřad Unie zřízený Pařížskou úmluvou

na ochranu průmyslového vlastnictví nebo jeho ředitele.



2. Země Zvláštní unie, které neratifikovaly toto znění nebo k němu

nepřistoupily, mohou po dobu pěti let ode dne, kdy vstoupí v platnost

Úmluva zřizující Organizací, vykonávat, pokud s toho budou přát, práva

přiznaná podle článků 10 až 13 tohoto znění, jako kdyby byly těmito

ustanoveními vázány. Země, která chce vykonávat tato práva, předloží za

tím účelem generálnímu řediteli písemné oznámení, které se stane

účinným dnem přijetí. Tyto země se považují za členy Shromáždění až do

uplynutí uvedené lhůty.



Na důkaz toho níže podepsaní, majíce k tomu řádné plné moci, podepsali

toto znění Dohody.



Dáno ve Stockoholmu dne 14. července 1967.