263/1994 Sb.



NAŘÍZENÍ VLÁDY



ze dne 7. prosince 1994



o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání



Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve

znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.:



§ 1



(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen "náhrada za

ztrátu na výdělku") příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce,

popřípadě podle dřívějších předpisů^1) před 1. lednem 1993, se upravuje

tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za

ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů,^2)

(dále jen "průměrný čistý výdělek") zvyšuje o 30 %, nejméně však o 1100

Kč.



(2) Průměrný čistý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 10

830 Kč.



(3) Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný čistý výdělek

vyšší než 10 830 Kč.



§ 2



(1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle

zákoníku práce po 31. prosinci 1992, se upravuje tak, že se průměrný

hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku (dále

jen "průměrný hrubý výdělek") zvyšuje o 30 %, nejméně však o 1320 Kč,

pokud se dále nestanoví jinak.



(2) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci

1993, průměrný hrubý výdělek se zvyšuje o 15 %, nejméně však o 660 Kč.



(3) Průměrný hrubý výdělek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje jen do

částky 13 000 Kč.



(4) Zvýšení podle odstavců 1 a 2 se neprovede, je-li průměrný hrubý

výdělek vyšší než 13 000 Kč.



§ 3



(1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 30. červnu 1994,

průměrný hrubý výdělek se podle § 2 odst. 2 nezvyšuje.



(2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost

zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku

nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného

invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení.



(3) Úprava podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 a 2 se provede na žádost

zaměstnance i v případech, kdy po 31. prosinci 1990 mu náhrada za

ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení §

195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994.



§ 4



Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po úpravě provedené podle § 1 odst.

1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon

České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č.

10/1993 Sb., a některé další zákony.



§ 5



Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení přísluší od

1. prosince 1994.



§ 6



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Předseda vlády:



Doc. Ing. Klaus CSc. v. r.



Ministr práce a sociálních věcí:



Ing. Vodička v. r.



1) § 193 a 195 zákoníku práce.



§ 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.



§ 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o

náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a

důchodového zabezpečení.



§ 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a

nemocech z povolání.



§ 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z

povolání.



2) Nařízení vlády ČSSR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za

ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním

úrazem nebo nemocí z povolání.



Nařízení vlády ČSSR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu

na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem

nebo nemocí z povolání.



Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po

skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z

povolání.



Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku

po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí

z povolání.