350/2012 Sb.



ZÁKON



ze dne 19. září 2012,



kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé

související zákony



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna stavebního zákona



Čl. I



Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., zákona č. 191/2008 Sb., zákona

č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona

č. 345/2009 Sb., zákona č. 379/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona

č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se

mění takto:



1. V § 2 odst. 1 písm. e) se bod 2 zrušuje.



Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.



2. V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „pozemkem nebo souborem pozemků“

nahrazují slovy „jedním či více pozemky nebo jejich částí“.



3. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova „nebo více městských částí na území

hlavního města Prahy, popřípadě území více krajů“ nahrazují slovy „ ,

popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu

nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu“.



4. V § 2 odst. 1 písm. k) bodě 2 se za slova „odpadních vod,“ vkládají

slova „stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými

pohromami,“.



5. V § 2 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Za stavbu se považuje

také výrobek plnící funkci stavby.“.



6. V § 2 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „ , nebo

autorizovaným inspektorem“.



7. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch

jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha

ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí

všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy

lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých

obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými

vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených

staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je

zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do

vodorovné roviny.“.



8. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se

tím podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava,

zařízení nebo údržba.“.



9. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:



„(2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné

součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle

zvláštních právních předpisů^4). Dotčené orgány vydávají



a) závazná stanoviska^5) pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního

úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona,

nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,



b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení

a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření

obecné povahy podle tohoto zákona.



4) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o

ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

(zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a

doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních

minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o

změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.“.



10. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán

posuzuje každou variantu samostatně.“.



Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.



11. V § 4 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.



12. V § 7 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.



Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).



13. § 9 se zrušuje.



14. V § 12 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „vede systém

stavebně technické prevence, v němž“.



15. V § 12 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno c), které zní:



„c) může pověřit provozováním systému stavebně technické prevence

organizační složku státu.“.



16. V § 12 odst. 2 se závěrečná část ustanovení zrušuje.



17. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní:



„c) obecní úřad obce s rozšířenou působností^8),“.



18. V § 13 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují.



Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena d) a e).



19. V § 13 odst. 1 písm. e) se číslo „2006“ nahrazuje číslem „2012“.



20. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně

poznámky pod čarou č. 10 zní:



„(2) Ministerstvo vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního

rozhodnutí u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů

obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb náležejících k provozním

celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení, a u staveb zařízení pro

přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, pokud je územní řízení

vedeno pro celou stavbu elektrického vedení nebo plynovodu, a dále u

staveb zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o

celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více^10).



10) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb., o

podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích

a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších

předpisů.“.



Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.



21. V § 13 odst. 4 se slova „g) nebo určenému podle odstavce 2“

nahrazují slovy „e) nebo určenému podle odstavce 3“.



22. V § 13 odst. 5 se slova „g) a v odstavci 2“ nahrazují slovy „e) a v

odstavci 3“.



23. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámky pod

čarou č. 17 zní:



㤠13a



Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu



(1) Obecný stavební úřad uvedený v § 13 vykonává činnost na úseku

územního rozhodování a stavebního řádu prostřednictvím zaměstnanců

splňujících kvalifikační požadavky podle tohoto zákona; jde-li současně

o úředníka územního samosprávného celku, musí splňovat také požadavky

podle zvláštního právního předpisu^17).



(2) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje fyzická osoba,

která má



a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním

programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo

právnického směru,



b) vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe v oboru

stavebnictví, nebo



c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky

praxe v oboru stavebnictví.



(3) Úředník splňující kvalifikační požadavky podle tohoto zákona, ale

nesplňující požadavky podle zvláštního právního předpisu^17), může

vykonávat činnost na úseku územního rozhodování a stavebního řádu,

pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků

vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího

kvalifikační požadavky podle tohoto zákona a požadavky podle zvláštního

právního předpisu^17), maximálně však po dobu 18 měsíců.



17) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.



24. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Stavební úřady v rámci spolupráce při provozování systému stavebně

technické prevence ministerstva předávají ke zpracování provozovateli

systému informace o výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby, pokud

jsou jim takové informace předávány nebo pokud je zjistí v rámci výkonu

své činnosti. Rozsah a způsob předávání informací podle věty první

provozovateli systému stanoví prováděcí právní předpis.“.



25. V § 16 odst. 2 písm. c) se slova „sloužících k plnění úkolů

Ministerstva spravedlnosti a staveb pro služební účely Vězeňské služby

a jejích organizačních složek“ nahrazují slovy „pro účely Vězeňské

služby a jejích organizačních jednotek“.



26. V § 16 odst. 2 písm. d) se slova „a u staveb jaderných

zařízení^10)“ nahrazují slovy „ , u staveb souvisejících s úložišti

radioaktivních odpadů obsahujících přírodní radionuklidy a u staveb

náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení,

a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu,

zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém

instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více^10)“.



27. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Působnost stavebních úřadů v dobývacích prostorech vykonávají

obvodní báňské úřady, jde-li o stavby, které mají sloužit otvírce,

přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování

nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, včetně staveb

úložných míst pro těžební odpad, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb

náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle

odstavce 2 písm. d) a staveb vodních děl.“.



Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.



28. V § 16 odstavec 5 zní:



„(5) V pochybnostech, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu podle

odstavce 2 nebo 3, platí stanovisko příslušného ústředního správního

úřadu, jehož působnosti se stavba týká.“.



29. V § 17 odst. 1 se slova „123, 124 a 126“ nahrazují slovy „123 a

124“.



30. V § 17 odst. 2 se za slova „části čtvrté“ vkládají slova „hlavy I

dílu 1 a podle“ a slova „123, 124 a 126“ se nahrazují slovy „123 a

124“.



31. V § 18 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Uvedené stavby,

zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně

souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v

případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.“.



32. V § 19 odstavec 2 zní:



„(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky

územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na

udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se

zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí

je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi

stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na

evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.“.



33. V § 20 se odstavec 1 zrušuje.



Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.



34. V § 20 odstavec 1 zní:



„(1) Příslušný správní orgán musí veřejnosti a dotčeným orgánům

zajistit možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací

dokumentace nebo zprávy o jejím uplatňování ode dne vyvěšení veřejné

vyhlášky.“.



35. V § 21 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a

písmeno d) se zrušuje.



36. V § 23 odst. 1 a v § 23 odst. 2 větě druhé se slova „ , popřípadě

konceptu“ zrušují.



37. V § 24 odstavec 1 zní:



„(1) Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací

činnost podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 prostřednictvím úředníků

splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně

plánovací činnost podle § 6 odst. 2 prostřednictvím úředníka nebo jiné

fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně

plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací

činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení

zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu^17) a

splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona;

ustanovení zvláštního právního předpisu^17) o vydávání osvědčení o

uznání rovnocennosti vzdělání se nepoužije.“.



38. V § 24 odst. 3 písm. a) se slova „3 roky“ nahrazují slovy „18

měsíců“.



39. V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní:



„(4) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně

plánovací činnost podle odstavce 1, pokud je zajištěno, že bude do doby

splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením

úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací

činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.“.



40. V § 28 odst. 2 se slova „použitých údajů“ nahrazují slovy „jimi

poskytnutých údajů“ a v odstavci 3 se slovo „použitých“ nahrazuje slovy

„jím poskytnutých“.



41. V § 29 odstavec 1 zní:



„(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou

působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu

určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů

po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.“.



42. V § 29 se odstavec 2 zrušuje.



Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.



43. V § 30 odst. 4 se slova „jako podkladu pro zpracování, aktualizaci

nebo změnu územně plánovací dokumentace“ nahrazují slovy „podle § 25“.



44. V § 33 odstavec 4 zní:



„(4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh

politiky územního rozvoje včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj

území, oznámí místo a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů

předem a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a

veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů ode dne veřejného

projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným

připomínkám se nepřihlíží. Ustanovení § 22 odst. 1 až 3 se použijí

přiměřeně.“.



45. V § 33 odst. 5 větě druhé se za slovo „věcí“ vkládají slova „a

Ministerstvem životního prostředí“.



46. V § 33 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:



„(6) Ministerstvo zašle kopie stanovisek, připomínek a případných

výsledků konzultací podle odstavců 3 až 5 Ministerstvu životního

prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle §

10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není

stanoviskem podle § 4 odst. 2. Ministerstvo životního prostředí

stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných

důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu

nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění

stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo

životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani

v prodloužené lhůtě, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez

jeho stanoviska.



(7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí

oblast vyplyne, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv

na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky

významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o

ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo

životního prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).“.



Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.



47. V § 33 odst. 8 větě první se za slovo „připomínky“ vkládají slova

„obcí a“.



48. V § 34 odst. 1 písm. a) se za slovo „připomínek“ vkládají slova

„obcí a“.



49. V § 34 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce

1.



50. V § 35 odst. 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f),

která znějí:



„e) stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny,



f) stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě

kritérií podle přílohy č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní

prostředí s uvedením, zda má být aktualizace politiky územního rozvoje

posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,“.



Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno g).



51. V § 35 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh

zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje a stanoví lhůtu pro

podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší

než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají

ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.“.



Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.



52. V § 35 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Vyhodnocení vlivů

aktualizace na udržitelný rozvoj území se zpracovává jen tehdy, pokud

tak stanovilo Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 35

odst. 2 písm. f).“.



53. V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o

aktualizaci politiky územního rozvoje, jejím obsahu a zkrácení lhůt

uvedených v § 33 bez předložení zprávy o uplatňování politiky územního

rozvoje. Při této aktualizaci se použijí přiměřeně § 33 a 34.“.



54. V § 36 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Záležitosti

týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice

územního rozvoje, mohou být součástí zásad územního rozvoje, pokud to

ministerstvo ve stanovisku podle § 37 odst. 9 z důvodů významných

negativních vlivů přesahujících hranice kraje nevyloučí. Zásady

územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich

využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit (dále jen

„územní rezerva“). V územní rezervě jsou zakázány změny v území [§ 2

odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené využití podstatně ztížit

nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující

stanovené využití lze jen na základě aktualizace zásad územního

rozvoje. Současně s návrhem zásad územního rozvoje se zpracovává

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanovené využití územní

rezervy se přitom z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky

významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje.“.



55. V § 36 odstavec 2 zní:



„(2) Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo

koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií. V

zásadách územního rozvoje lze vymezit plochu nebo koridor, ve kterých

je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu; v

tomto případě je součástí zásad jeho zadání a u regulačního plánu z

podnětu i přiměřená lhůta pro jeho vydání. Vydání regulačního plánu

jako podmínka pro rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká.

Zásady územního rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního

plánu krajem a jeho zadání jen v dohodě s obcemi v řešeném území.“.



56. V § 36 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zásady územního

rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí

obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu,

regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím.“.



57. § 37 a 38 včetně nadpisu znějí: „Návrh zásad územního rozvoje



§ 37



(1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání

nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad

územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území.



(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje podmínky pro pořízení a

vydání regulačního plánu, které jsou návrhem jeho zadání (§ 36 odst.

2), a tento regulační plán bude nahrazovat rozhodnutí o umístění

záměru, který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, zašle

krajský úřad návrh zadání včetně oznámení záměru příslušnému úřadu

podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen

„příslušný úřad“) k provedení zjišťovacího řízení^11) a orgánu ochrany

přírody k uplatnění stanoviska podle § 45i zákona o ochraně přírody a

krajiny. Závěr zjišťovacího řízení včetně stanoviska orgánu ochrany

přírody krajský úřad zohlední v návrhu zadání a připojí k odůvodnění

návrhu zásad územního rozvoje.



(3) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad

územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a

sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě

30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit

připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se

nepřihlíží.



(4) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne

doručení může k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu

písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.



(5) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle

návrh zásad územního rozvoje sousedním státům, jejichž území může být

uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim

konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví zájem, krajský

úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem

životního prostředí konzultací účastní.



(6) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci

Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí,

Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva

dopravy, Ministerstva kultury, ministerstva a krajské hygienické

stanice. Místo a dobu jednání oznámí krajský úřad uvedeným

ministerstvům a krajské hygienické stanici nejméně 15 dnů předem a

vyzve je k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode

dne jednání. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve

vyjádřeních ministerstva a krajská hygienická stanice uvedou připomínky

k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje

území a k výběru varianty řešení.



(7) Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů

na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky, vyjádření a

případné výsledky konzultací podle odstavců 3 až 6 Ministerstvu

životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu

koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

které není stanoviskem podle § 4 odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo

životního prostředí uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených

podkladů. Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí

sdělí krajskému úřadu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se

lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud

Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle

věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje

vydat i bez jeho stanoviska.



(8) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí

oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv

na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné

lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně

přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního

prostředí ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm. b).



(9) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad

územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území,

zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a

souladu s politikou územního rozvoje, a to do 30 dnů od obdržení

podkladů podle odstavce 7 věty první. Pokud nezašle stanovisko ve

stanovené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho

stanoviska.



(10) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na

nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 9, lze zahájit řízení o

zásadách územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o

odstranění nedostatků.



§ 38



(1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního

rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8).



(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení,

navrhne krajský úřad na základě vyhodnocení výsledků projednání a

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zastupitelstvu kraje ke

schválení výběr nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky

k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zprávy

o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo

kraje je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo

výsledkem řešení rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území a schválení nejvhodnější varianty

krajský úřad zajistí upravení návrhu.



(3) Dojde-li krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru, že

je potřebné pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny

pro jeho zpracování. K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva

životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody

podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního

prostředí ve stanovisku uvede, zda má být nový návrh posuzován z

hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější

požadavky podle §10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Návrh pokynů předloží spolu s odůvodněním zastupitelstvu kraje ke

schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zprávy o

uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou.“.



58. V § 39 odstavce 1 a 2 znějí:



„(1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného

projednání krajský úřad doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné

projednání21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne

doručení. K veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě

ministerstvo, dotčené orgány, obce v řešeném území a obce sousedící s

tímto územím (dále jen „dotčené obce“) a sousední kraje, a to nejméně

30 dnů předem.



(2) Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní

nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor“) a

zástupce veřejnosti mohou podat námitky proti návrhu zásad územního

rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit

do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány a ministerstvo

uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od

společného jednání (§ 37 odst. 3) změněny. Ve stejné lhůtě může každý

uplatnit připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným

námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené obce,

oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost

upozorněni.“.



59. V § 39 odstavec 4 zní:



„(4) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje s ohledem na

veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení

připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům a ministerstvu a vyzve je,

aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud

dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,

má se za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský úřad

zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu s výsledky

projednání.“.



60. V § 39 odst. 5 větě první se slova „posoudí se přiměřeně podle § 38

a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů“

nahrazují slovy „krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva

životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody

podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny“.



61. V § 39 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Ministerstvo

životního prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje

posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví

podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní

prostředí. Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení

vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na

opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle

odstavců 1 až 3.“.



62. V § 40 odstavec 2 zní:



„(2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí

vyplývajících ze správního řádu zejména



a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1,



b) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí,



c) stanovisko podle § 37 odst. 7,



d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 37 odst. 7 zohledněno, s

uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky

zohledněny nebyly,



e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.“.



63. V § 42 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:



„(1) Krajský úřad pořídí návrh zprávy o uplatňování zásad územního

rozvoje v uplynulém období a zašle ho ministerstvu, dotčeným orgánům,

sousedním krajům, dotčeným obcím, příslušnému orgánu ochrany přírody a

Ministerstvu životního prostředí. Do 30 dnů od obdržení návrhu mohou

uplatnit u krajského úřadu ministerstvo a dotčené orgány vyjádření s

požadavky na obsah zprávy, obce připomínky a Ministerstvo životního

prostředí stanovisko zpracované podle kritérií přílohy č. 8 zákona o

posuzování vlivů na životní prostředí, ve kterém uvede, zda mají být

aktualizace nebo nový návrh zásad územního rozvoje posouzeny z hlediska

vlivů na životní prostředí, a případně stanoví požadavky podle § 10i

zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany

přírody doručí stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a

krajiny krajskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 7

dní před uplynutím lhůty pro uplatnění vyjádření, připomínek a

stanoviska. K vyjádřením a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě se

nepřihlíží.



(2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního

rozvoje veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý k

návrhu uplatnit písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se

nepřihlíží.“.



Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 3 až 6.



64. V § 42 odstavec 3 zní:



„(3) Krajský úřad upraví návrh zprávy podle výsledků projednání a

předloží ho ke schválení zastupitelstvu kraje nejpozději do 4 let po

vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace.“.



65. V § 42 odst. 4 se za slova „až 41“ vkládají slova „s výjimkou

vyhodnocení vlivů aktualizace zásad územního rozvoje na udržitelný

rozvoj území, které se zpracovává jen pokud Ministerstvo životního

prostředí ve stanovisku podle odstavce 1 uvedlo, že má být tato

aktualizace posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí“.



66. V § 42 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:



„(6) Dojde-li ke zrušení části zásad územního rozvoje nebo nelze-li

podle nich rozhodovat na základě § 41 odst. 3 a 4 anebo je-li kraji

podán oprávněným investorem návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje

z důvodu rozvoje veřejné dopravní nebo technické infrastruktury [§ 2

odst. 1 písm. k)], zastupitelstvo kraje bezodkladně rozhodne o

aktualizaci zásad územního rozvoje a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování

zásad územního rozvoje se v tomto případě nepořizuje. Při aktualizaci

se postupuje obdobně podle § 36, § 37 odst. 2 až 10 a § 38 až 41. K

návrhu aktualizace zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Dojde-li ke zrušení

celých zásad územního rozvoje, při pořizování se naváže na poslední

úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.



(7) Pokud je pořízení aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno

výhradní potřebou navrhovatele, může kraj podmínit její pořízení

částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování včetně

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a úhradou nákladů podle §

45 odst. 2 navrhovatelem. Pokud je pořízení aktualizace zásad územního

rozvoje vyvoláno schválením politiky územního rozvoje nebo její

aktualizace, hradí takto vyvolané náklady na aktualizaci zásad územního

rozvoje a náklady na změny územních plánů Ministerstvo financí, s

výjimkou případů, kdy příslušná část politiky územního rozvoje nebo

její aktualizace, která změnu vyvolala, je zjevně ve prospěch rozvoje

nebo ochrany hodnot území kraje, nebo byla přijata na návrh kraje.“.



Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.



67. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Záležitosti

nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje,

mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku

podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících

hranice obce nevyloučí.“.



68. V § 43 odstavec 2 zní:



„(2) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je

rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a

staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí

být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů

spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“), zpracováním

územní studie nebo vydáním regulačního plánu. V případě podmínění

rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro

její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně

plánovací činnosti (§ 30 odst. 4); marným uplynutím lhůty omezení změn

v území zaniká. V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je

součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu

z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního

plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty.

Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k

vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním

regulačního plánu.“.



69. V § 43 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Územní plán ani

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat

podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním

rozhodnutím.“.



70. V § 43 odst. 4 se za slova „§ 43 až“ vkládají slova „47, § 50 až“.



71. V § 44 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno e), které zní:



„e) na návrh oprávněného investora.“.



72. V § 45 odst. 1 se za slovo „projektantem“ vkládají slova „a na

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“.



73. V § 45 odst. 4 se za slovo „zpracování“ vkládají slova „ , na

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území“.



74. V § 47 odst. 1 se za slova „pořízení územního plánu“ vkládají slova

„ , na základě územně analytických podkladů a s využitím doplňujících

průzkumů a rozborů“ a slovo „zastupitelem“ se nahrazuje slovy „členem

zastupitelstva (dále jen „určený zastupitel“)“.



75. V § 47 odstavce 2 a 3 znějí:



„(2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům,

sousedním obcím, krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu

jiným obecním úřadem zašle pořizovatel návrh zadání též obci, pro

kterou ho pořizuje. Pořizovatel doručí návrh zadání veřejnou vyhláškou.

Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné

připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a

krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve

kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních

předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský

úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou

uplatnit podněty. Nejpozději 7 dní před uplynutím této lhůty doručí

příslušný orgán ochrany přírody pořizovateli a příslušnému úřadu

stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K

připomínkám, vyjádřením a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se

nepřihlíží.



(3) Krajský úřad jako příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2

uvede, zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na

životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i

zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud má být návrh

územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí nebo

pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona

o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky

významnou lokalitu či ptačí oblast11), doplní pořizovatel do návrhu

zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.“.



76. V § 47 odst. 4 se slova „uplatněných požadavků a podnětů“ nahrazují

slovy „výsledků projednání“.



77. V § 47 odst. 5 větě druhé se slova „konceptu územního plánu

ověřujícího variantní řešení“ nahrazují slovy „variantního řešení

návrhu“.



78. § 48 a 49 se včetně nadpisu zrušují.



79. § 50 a 51 včetně nadpisu znějí:



„Návrh územního plánu



§ 50



(1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených

pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec

zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný

rozvoj území, pokud se zpracovává. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů

na udržitelný rozvoj území v rozsahu § 19 odst. 2 stanoví prováděcí

právní předpis.



(2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu

územního plánu a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území,

pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům,

krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním

obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení

podle odstavců 5 až 7 spolu s vyhodnocením jeho vlivů na udržitelný

rozvoj území, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění

stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou

sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a

připomínkám se nepřihlíží. Pokud návrh územního plánu obsahuje návrh

zadání regulačního plánu (§ 43 odst. 2), postupuje se přiměřeně podle §

37 odst. 2.



(3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu

územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává,

veřejnou vyhláškou. Do 30 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u

pořizovatele písemné připomínky. K později uplatněným připomínkám se

nepřihlíží.



(4) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní

prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu,

pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh

územního plánu příslušným orgánům sousedního státu, jehož území může

být uplatňováním územního plánu přímo ovlivněno, a nabídne mu

konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, pořizovatel

se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní;

k účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad.



(5) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný

rozvoj území, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky

konzultací podle odstavců 2 až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro

vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování

vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle § 4 odst. 2.

Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto

podkladů. Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli

nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění

stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad

stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě,

je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska.



(6) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí

oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na příznivý

stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky významné

lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných

zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle §

45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede

příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4 odst. 2 písm.

b).



(7) Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu

z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší

územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s výjimkou

územního plánu pro území hlavního města Prahy souladu s územně

plánovací dokumentací vydanou krajem. Pokud nezašle stanovisko do 30

dnů od obdržení stanovisek, připomínek a výsledků konzultací, je možné

územní plán vydat i bez jeho stanoviska.



(8) V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na

nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 7, lze zahájit řízení o

územním plánu až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění

nedostatků.



§ 51



(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky

projednání návrhu územního plánu a zajistí řešení případných rozporů (§

4 odst. 8); na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení

rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se

zpracovává, zajistí upravení návrhu.



(2) Pokud návrh územního plánu obsahuje varianty řešení, předloží

pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání, výsledku řešení

rozporů a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud se

zpracovává, zastupitelstvu obce ke schválení návrh výběru nejvhodnější

varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v

jakém se tyto podmínky odchylují od zadání územního plánu, jsou jeho

změnou. Zastupitelstvo obce je při schvalování vázáno stanovisky

dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.



(3) Dojde-li pořizovatel na základě výsledků projednání k závěru, že je

potřebné pořídit nový návrh územního plánu, zpracuje ve spolupráci s

určeným zastupitelem návrh pokynů pro jeho zpracování. K návrhu pokynů

si pořizovatel vyžádá stanovisko příslušného úřadu a stanovisko

příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody

a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má být upravený

návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví

podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní

prostředí. Návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu předloží

pořizovatel spolu se zdůvodněním zastupitelstvu obce ke schválení. V

rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zadání územního plánu,

jsou jeho změnou.“.



80. V § 52 odstavec 1 zní:



„(1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na

udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává, a oznámení o konání

veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné

projednání21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne

doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě obec,

pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a

sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.“.



81. V § 52 odst. 2 se slova „veřejně prospěšných staveb, veřejně

prospěšných opatření a zastavitelných ploch“ nahrazují slovy „řešení,

oprávněný investor“.



82. V § 52 odst. 3 větě první se slova „při veřejném projednání“

nahrazují slovy „do 7 dnů ode dne veřejného projednání“.



83. V § 52 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Dotčené orgány a

krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k

částem řešení, které byly od společného jednání (§ 50) změněny.“.



84. V § 52 odst. 4 se za slovo „rozvoje“ vkládají slova „nebo

regulačního plánu vydaného krajem“.



85. V § 53 odstavce 1 až 3 znějí:



„(1) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí

výsledky projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh

rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k

návrhu územního plánu. Návrhy doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu

jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od

obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad

jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to,

že s návrhy pořizovatele souhlasí. Pokud je to nezbytné, pořizovatel

zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu s výsledky

projednání.



(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu

územního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a

stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o

ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má

být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí,

případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování

vlivů na životní prostředí. Upravený návrh a případné upravené nebo

doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu

těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání; přitom se

postupuje obdobně podle § 52.



(3) Je-li na základě projednání nutné návrh územního plánu přepracovat,

postupuje se obdobně podle § 51 odst. 3.“.



86. V § 53 odstavec 5 zní:



„(5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí

vyplývajících ze správního řádu zejména



a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4,



b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující

základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků

vyhodnocení vlivů na životní prostředí,



c) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5,



d) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s

uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky

zohledněny nebyly,



e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty,



f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby

vymezení zastavitelných ploch.“.



87. V § 55 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Na

projednání návrhu této zprávy se použije přiměřeně § 47 odst. 1 až 4 a

její schválení se použije obdobně § 47 odst. 5. Pokud jsou pokyny pro

zpracování návrhu změny územního plánu součástí této zprávy, postupuje

se dále v rozsahu této změny obdobně podle ustanovení § 50 až 54.“.



88. V § 55 odstavec 2 zní:



„(2) Pokud není změna územního plánu pořizována na základě zprávy o

uplatňování územního plánu nebo postupem podle odstavce 3, postupuje se

dále v rozsahu této změny obdobně podle § 43 až 46 a § 50 až 54 a

přiměřeně podle § 47.“.



89. V § 55 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj

rozhodovat na základě § 54 odst. 4 a 5, zastupitelstvo obce bezodkladně

rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.

Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se

v tomto případě nezpracovávají. V rozsahu této změny se dále postupuje

obdobně podle § 43 až 45, § 50 odst. 2 až 8 a § 51 až 54; vyhodnocení

vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení

územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje

nezpracovává. Dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování

se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.“.



Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.



90. V § 56 se slova „ , popřípadě konceptu“ zrušují.



91. V § 59 odst. 1 se za slova „může obec“ vkládají slova „rozhodnout o

pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem (§ 6 odst. 2)

nebo“.



92. V § 59 odst. 3 se za slova „mapových podkladů“ vkládají slova „nebo

od rozhodnutí o pořízení“.



93. V § 59 odst. 3 a 5 a v § 60 odst. 1 se slova „Úřad územního

plánování“ nahrazují slovem „Pořizovatel“.



94. V § 60 odst. 3 a 4 se slova „úřad územního plánování“ nahrazují

slovem „pořizovatel“ a v odstavci 5 se slova „úřadu územního plánování“

nahrazují slovem „pořizovateli“.



95. V § 61 odstavce 2 a 3 znějí:



„(2) Regulační plán je závazný pro rozhodování v území, regulační plán

vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané

obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto

případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí

nahrazuje.



(3) Pokud část regulačního plánu nahrazuje územní rozhodnutí pro záměr,

který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí11), posuzují

se vlivy tohoto záměru. Postupy posuzování vlivů na životní prostředí a

pořizování regulačního plánu se spojují u záměru



a) uvedeného v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na

životní prostředí,



b) u kterého je příslušným úřadem krajský úřad a



c) u kterého proběhlo zjišťovací řízení podle § 7 zákona o posuzování

vlivů na životní prostředí, pokud příslušný úřad v závěru zjišťovacího

řízení spojení těchto postupů nevyloučil. V těchto případech se posudek

o vlivech záměru na životní prostředí nezpracovává. Spojení postupů

posuzování vlivů na životní prostředí a pořizování regulačního plánu je

vyloučeno u záměru vyžadujícího posuzování vlivů na životní prostředí

přesahujících hranice České republiky.“.



96. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.



97. V § 61 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



„(4) Pokud regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí pro záměr,

který je uveden v odstavci 3, zvláštní ustanovení tohoto zákona

upravující posuzování vlivů regulačního plánu na životní prostředí se

nepoužijí. U podlimitních záměrů příslušný úřad postupem podle zákona o

posuzování vlivů na životní prostředí sdělí, zda záměr bude podléhat

zjišťovacímu řízení.“.



Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.



98. V § 62 odst. 2 písm. c) se slova „nebo pokud nahrazuje plán

společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního

právního předpisu“ zrušují.



99. V § 63 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Náklady na zpracování

návrhu regulačního plánu z podnětu projektantem a náklady na zpracování

dokumentace vlivů záměru na životní prostředí včetně posouzení vlivu

záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud se

zpracovává (dále jen „dokumentace vlivů“), hradí obec nebo kraj

příslušný k jeho vydání.“.



100. V § 63 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , na

dokumentaci vlivů a na mapové podklady“.



101. V § 63 odst. 2 se slova „mapové podklady a označení řešené plochy

tabulí“ nahrazují slovy „dokumentaci vlivů, mapové podklady a

projednání s dotčenými orgány“.



102. V § 63 odst. 3 se věta druhá zrušuje.



103. V § 64 odstavce 2 až 4 znějí:



„(2) Pokud není zadání regulačního plánu se závěrem zjišťovacího řízení

součástí územního plánu nebo zásad územního rozvoje, zpracuje

pořizovatel současně s návrhem zadání i oznámení záměru. Návrh zadání s

oznámením záměru pořizovatel



a) doručí veřejnou vyhláškou,



b) zašle dotčeným orgánům; v případě, že pořizovatelem je jiný obecní

úřad, zašle je též obci, pro kterou regulační plán pořizuje,



c) zašle příslušnému úřadu, který je bezodkladně zveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup,



d) zašle dotčeným orgánům a dotčeným obcím neuvedeným v písmenu b),

které bezodkladně určí příslušný úřad; obce oznámení bezodkladně

zveřejní na svých úředních deskách.



(3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení

návrhu zadání regulačního plánu s oznámením záměru písemně požadavky na

obsah zadání a vyjádření k oznámení záměru. Orgány uvedené v odstavci 2

písm. b) a d) mohou uplatnit do 30 dnů od obdržení návrhu zadání u

pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah zadání, a

vyjádření k oznámení záměru. Orgán ochrany přírody uplatní ve stejné

lhůtě stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, pokud

již není součástí oznámení záměru. K později uplatněným požadavkům a

vyjádřením se nepřihlíží. Obdržené požadavky, vyjádření a stanoviska

pořizovatel předá příslušnému úřadu.



(4) Příslušný úřad vydá do 10 dnů ode dne předání požadavků, vyjádření

a stanovisek závěr zjišťovacího řízení, který zašle pořizovateli a

současně ho zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.



104. V § 64 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:



„(5) Na základě uplatněných vyjádření, stanoviska a závěru zjišťovacího

řízení pořizovatel upraví návrh zadání regulačního plánu a předloží ho

příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Spolu s návrhem zadání

předloží vyhodnocení, jak byly uplatněné požadavky, stanovisko a závěr

zjišťovacího řízení do jeho návrhu zapracovány.“.



Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.



105. V § 65 odst. 1 písm. b) se slovo „provedení“ zrušuje.



106. V § 65 odstavce 2 a 3 znějí:



„(2) Pořizovatel předloží dokumentaci vlivů příslušnému úřadu.



(3) Pořizovatel oznámí jednotlivě orgánům uvedeným v § 64 odst. 2 písm.

b) a d) a dotčeným obcím místo a dobu konání společného jednání o

návrhu regulačního plánu a dokumentaci vlivů, a to nejméně 15 dnů

předem. Současně tyto orgány vyzve k uplatnění stanovisek k návrhu

regulačního plánu a vyjádření k dokumentaci vlivů do 30 dnů ode dne

společného jednání. K později uplatněným stanoviskům a vyjádřením se

nepřihlíží. Obdržená stanoviska a vyjádření pořizovatel zašle

příslušnému úřadu.“.



107. V § 65 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:



„(4) Pořizovatel doručí návrh regulačního plánu a dokumentaci vlivů

veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení může každý u

pořizovatele uplatnit písemně připomínky k návrhu regulačního plánu a

vyjádření k dokumentaci vlivů. K později uplatněným připomínkám se

nepřihlíží. Připomínky a vyjádření pořizovatel zašle v kopii

příslušnému úřadu.



(5) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele stanovisko k posouzení vlivů

návrhu regulačního plánu na životní prostředí do 15 dnů ode dne

obdržení kopií stanovisek, připomínek a vyjádření. Ze závažných důvodů,

které příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději do 15 dnů od

obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje,

nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko neuplatní ve

lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné regulační plán

vydat i bez jeho stanoviska.



(6) Pokud příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 5 určí, že

regulační plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu

ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

postupuje se podle § 45i odst. 9 až 11 zákona o ochraně přírody a

krajiny. Kompenzační opatření uvede orgán ochrany přírody ve stanovisku

podle § 4 odst. 2 písm. b).



(7) Pořizovatel podle výsledku projednání zajistí upravení návrhu

regulačního plánu.“.



108. V § 66 odst. 2 větě první se slova „smlouvu s vlastníky pozemků a

staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být

souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů

spojených s jeho realizací (dále jen „dohoda o parcelaci“)“ nahrazují

slovy „dohodu o parcelaci“.



109. V § 66 odst. 3 písm. a) se slova „ , popřípadě rozhodnutí“

zrušují.



110. V § 66 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; v

případě, že záměr klade nové nároky pouze na veřejnou dopravní nebo

technickou infrastrukturu nebo na veřejná prostranství, může žadatel

místo návrhu plánovací smlouvy doložit smlouvy s příslušnými vlastníky

veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, které zajistí

vybudování nebo úpravu této infrastruktury v rozsahu a čase potřebném

pro uskutečnění záměru, a smlouvu s obcí o vybudování veřejných

prostranství“.



111. V § 66 odstavec 5 zní:



„(5) Pokud krajský úřad ve stanovisku podle odstavce 3 písm. a) určí,

že regulační plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu

ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí

oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního

rozvoje nebo územního plánu z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle

§ 45i odst. 9 až 11 zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační

opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 4

odst. 2 písm. b).“.



112. § 67 a 68 včetně nadpisů znějí:



㤠67



Řízení o regulačním plánu



(1) Upravený a posouzený návrh regulačního plánu, dokumentaci vlivů a

oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou

vyhláškou. Veřejné projednání21) návrhu a dokumentace vlivů se koná

nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel

přizve jednotlivě obec, pro kterou je regulační plán pořizován, a

dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem.



(2) Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý

uplatnit připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, ve

kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí

dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené

orgány uplatní ve stejné lhůtě stanovisko k částem řešení, které byly

od společného jednání (§ 65 odst. 3 až 6) změněny. K později uplatněným

stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby

oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.



(3) Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo

rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo

regulačního plánu vydaného krajem, se nepřihlíží.



(4) Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky

projednání, zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o

námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy doručí dotčeným

orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily

stanoviska. Pokud dotčený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě,

má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.



§ 68



Posouzení regulačního plánu pořizovatelem



(1) Pokud je to nezbytné, pořizovatel zajistí pro obec úpravu návrhu

regulačního plánu z podnětu v souladu s výsledky projednání; úpravu

regulačního plánu na žádost zajišťuje na základě předání výsledků

projednání žadatel.



(2) Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu

regulačního plánu, pořizovatel si vyžádá stanovisko příslušného úřadu a

stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o

ochraně přírody a krajiny. Příslušný úřad ve stanovisku uvede, zda má

být upravený návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí.

Upravený návrh a dokumentace vlivů se v rozsahu těchto úprav projedná

na opakovaném veřejném projednání; přitom se postupuje obdobně podle §

67.



(3) Je-li na základě projednání nutné návrh regulačního plánu

přepracovat, postupuje se obdobně podle § 65 odst. 2 až 6, § 67 a

přiměřeně podle § 66.



(4) Pořizovatel posoudí soulad návrhu regulačního plánu zejména



a) s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací,



b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu

architektonických a urbanistických hodnot v území,



c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,



d) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených

orgánů podle zvláštních právních předpisů4), popřípadě s výsledkem

řešení rozporů.



(5) Součástí odůvodnění regulačního plánu je kromě náležitostí

vyplývajících ze správního řádu zejména



a) výsledek posouzení regulačního plánu podle odstavce 4,



b) zpráva o závěrech vyplývajících z dokumentace vlivů,



c) stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů návrhu regulačního

plánu na životní prostředí,



d) sdělení, jak bylo stanovisko podle písmene c) zohledněno, s uvedením

závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny

nebyly,



e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení.“.



113. V § 69 odst. 2 se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“.



114. § 71 včetně nadpisu zní:



㤠71



Doba platnosti, změna a zrušení regulačního plánu



(1) Doba platnosti regulačního plánu pořízeného z podnětu, který

nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky,

za kterých byl regulační plán pořízen a vydán, zajistí příslušná obec

nebo kraj jeho změnu nebo jej zruší.



(2) Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí regulačním plánem z

podnětu platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti, není-li v něm v

odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba

platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou

regulačního plánu v době jeho platnosti. Regulační plán však nepozbývá

platnosti,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno pravomocné

stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo

zvláštních právních předpisů, nebo vzniklo-li na základě ohlášení

stavebního záměru podaného v době platnosti právo stavbu provést, nebo



b) bylo-li v době platnosti započato s využitím území pro stanovený

účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává,

nebo



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební

záměr realizovat, anebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva

a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.



(3) Regulační plán z podnětu lze změnit nebo zrušit rozhodnutím

příslušného zastupitelstva. Při změně regulačního plánu se postupuje

přiměřeně podle ustanovení § 61 až 65 a obdobně podle ustanovení § 67

až 69. Při zrušení regulačního plánu se postupuje přiměřeně podle § 61,

67 a 69, ustanovení o zadání a o posuzování vlivů se přitom nepoužijí.



(4) Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s

následně vydanou územně plánovací dokumentací kraje, následně

schválenou politikou územního rozvoje anebo následně vydaným územním

plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle částí regulačního plánu,

které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací nebo

politikou územního rozvoje. Při této změně regulačního plánu postupuje

obec jako při změně z vlastního podnětu.



(5) Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán z podnětu s

následně vydanými zásadami územního rozvoje a politikou územního

rozvoje. Do té doby nelze postupovat podle částí regulačního plánu,

které jsou v rozporu s těmito zásadami nebo politikou územního rozvoje.

Při této změně regulačního plánu postupuje kraj jako při změně z

vlastního podnětu.



(6) Na dobu platnosti regulačního plánu pořízeného na žádost se uplatní

odstavec 2 obdobně, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý

regulační plán. Regulační plán pořízený na žádost pozbývá také

platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil

od záměru, ke kterému se regulační plán vztahuje; to neplatí, byla-li

realizace záměru již zahájena. Regulační plán pořízený na žádost lze

změnit nebo zrušit rozhodnutím příslušného zastupitelstva pouze na

žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající. Bez

takové žádosti lze regulační plán pořízený na žádost změnit nebo zrušit

z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5, a to jen v záležitostech

týkajících se veřejně prospěšných staveb nebo veřejně prospěšných

opatření. Při změně nebo zrušení regulačního plánu pořízeného na žádost

se postupuje podle odstavce 3.



(7) Dojde-li z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 5 ke změně

regulačního plánu pořízeného na žádost a prokáže-li ten, komu přísluší

vykonávat práva z regulačního plánu vyplývající, že mu tím vznikla

majetková újma, postupuje se při její náhradě obdobně podle § 102.



(8) Dojde-li ke zrušení části regulačního plánu či změně nebo zrušení

rozhodnutí o námitkách, je obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto

regulačního plánu povinen bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a

vydání jeho změny nebo rozhodnout o jeho zrušení. Při této změně se

postupuje přiměřeně podle § 61 a § 64 odst. 2 až 7 a obdobně podle § 65

a § 67 až 69, při zrušení se postupuje podle odstavce 3. Dojde-li ke

zrušení celého regulačního plánu, při pořizování se naváže na poslední

úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud příslušné zastupitelstvo u

regulačního plánu pořizovaného z podnětu nerozhodne, že regulační plán

nebude pořizován.“.



115. § 72 až 75 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 26 až 31

zrušují.



116. V § 76 odst. 1 se slova „jejich vliv na využití území“ nahrazují

slovy „vliv jejich užívání na území“.



117. V § 77 odst. 1 písmeno c) zní:



„c) změně vlivu užívání stavby na území,“.



118. V § 77 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení

odstavce 1.



119. § 78 zní:



㤠78



(1) Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek

uvedených v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v §

78a.



(2) Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.



(3) Stavební úřad může vést společné územní a stavební řízení podle §

94a, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území

vydán územní plán nebo regulační plán.



(4) Stavební úřad může podle § 96a spojit vydání územního souhlasu se

souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru.



(5) Pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou (§

78a) a současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní

smlouvou (§ 116), lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí

současně územní rozhodnutí a stavební povolení.



(6) Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav

uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha

věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo

ochrana práv účastníků řízení, stanovit, že k jejich provedení nebude

vyžadovat ohlášení.“.



120. Za § 78 se vkládá nový § 78a, který včetně nadpisu zní:



㤠78a



Veřejnoprávní smlouva



(1) Stavební úřad může uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o

umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby

na území, která nahradí územní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu nelze

uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí.



(2) Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,

který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku

územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze

závazných stanovisek dotčených orgánů a odůvodnění souladu s požadavky

§ 90. Žadatel v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které by byly

účastníky územního řízení. K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako

k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na

podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí

dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho

vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr

uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo

opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas podle § 86 odst. 3.



(3) Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne

jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní

smlouvy. Stavební úřad vyvěsí informaci o podaném návrhu veřejnoprávní

smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů. Stavební úřad na základě

posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a

sdělí žadateli důvody odmítnutí.



(4) Žadatel zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky územního

řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Žadatel je povinen předložit

stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by

byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení

účinnosti.



(5) Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po

vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Veřejnoprávní

smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu

úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo

16 také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.



(6) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její

účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Účinky

veřejnoprávní smlouvy nezanikají,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno

pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto

zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její

účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru,



b) bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro

stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon

nevydává,



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební

záměr realizovat, nebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní

smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.



(7) Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se

použijí přiměřeně. Návrh na prodloužení účinnosti musí být předložen

před zánikem účinků veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která

by byla účastníkem územního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením

účinnosti veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím

prodloužení postupem podle § 93 odst. 3; v takovém případě se návrh na

prodloužení účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle §

93 odst. 3.



(8) Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti dnem, kdy stavební úřad

obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se

veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru

již zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na základě dohody

stavebního úřadu a žadatele za podmínek § 94 odst. 1, postupem podle

odstavců 1 až 4. Veřejnoprávní smlouvu lze z moci úřední změnit nebo

zrušit samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné

stavby nebo veřejně prospěšného opatření.



(9) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném

řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do

1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v

přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode

dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.



(10) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí územní

rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.“.



121. V § 79 odstavce 2 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí:



„(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují



a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umisťovaná

mimo ochranná pásma pozemních komunikací,



b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,



c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na

pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,



d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,



e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní

informace na pozemních komunikacích,



f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými

pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1),



g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,



h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,



i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední

nemovitosti,



j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících

elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku

nebo na budovách,



k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů

před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem

založení územního systému ekologické stability, která jsou bez

podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci

nebo k přerušení turisticky značené trasy,



l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti

do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,



m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech

a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy

podle horních předpisů,



n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v

odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,



o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním

podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu

nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení

nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých

látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro

podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je

umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně

2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím

umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo

stavby pro rodinnou rekreaci,



p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo

stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové

vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,



q) stavby mostních vah,



r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě,

a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m

výšky,



s) výměna vedení technické infrastruktury59), pokud se nemění její

trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo

bezpečnostního pásma.



(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a

ustanovení odstavce 2 písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se

nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v

památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité

kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové

rezervace nebo památkové zóny32).



(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na záměry posuzované z hlediska

vlivů na životní prostředí.



(5) Pokud stavby uvedené v odstavci 2 vyžadují provedení zemních prací

nebo terénních úprav, je stavebník povinen zjistit si informace o

existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich

ochranu.



59) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů

(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.



122. V § 79 se doplňuje odstavec 6, který zní:



„(6) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují

stavební úpravy a udržovací práce.“.



123. V § 80 odst. 2 písmeno c) zní:



„c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,“.



124. V § 80 odst. 2 písm. e) se slova „přesahující výměru 300 m2“

zrušují.



125. V § 80 odstavec 3 zní:



„(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují



a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na

pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací

nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,



b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do

300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými

látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního

prostředí,



c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m2,



d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích

sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních

toků,



e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody,

provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou

rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci,

neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části

pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude

nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro

rodinnou rekreaci.“.



126. V § 80 se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na záměry posuzované z

hlediska vlivů na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných

územích12).“.



127. § 81 včetně nadpisu zní:



㤠81



Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území



(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky

pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo

nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.



(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové

změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí11) nebo mají nové nároky na

veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.“.



128. V § 82 odst. 2 se slova „a staveb na nich“ zrušují a na konci

textu odstavce se doplňují slova „ , nebo oprávněnou osobou za účelem

uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby (§ 101)“.



129. V § 82 odst. 3 se slovo „nevydává“ nahrazuje slovem „nevyžaduje“,

slovo „jiným“ a slova „ , popřípadě není důvodné stanovit podmínky pro

dělení nebo scelování pozemků“ se zrušují.



130. V § 82 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Není-li třeba

stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad

potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým současně schválí navrhovaný

záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je rozhodování v území podmíněno

územní studií nebo regulačním plánem.“.



131. V § 85 odst. 2 písm. a) se slova „ , nejde-li o případ uvedený v

písmenu d)“ zrušují.



132. V § 85 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a

písmeno d) se zrušuje.



133. § 86 a 87 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 60 znějí:



㤠86



Žádost o vydání územního rozhodnutí



(1) Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných

náležitostí podle správního řádu základní údaje o požadovaném záměru,

identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr

uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k

sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo

územním rozhodnutím přímo dotčeno.



(2) K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí



a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o

právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých

má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li

tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,



b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné

doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované

závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané

správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí,



c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k

možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a

bezpečnostních pásem,



d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické

infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování

nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury,



e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní

zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a

dokladovou část.



(3) Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu

provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas

jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit.



(4) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný

záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené

zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho

realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o

ochranném pásmu.



(5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve

žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se

oznamuje pouze žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního

rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví;

usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.



(6) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o vydání

územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b)

identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru

nemovitostí dotčených vlivem záměru.



(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích

příloh, včetně rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání územního

rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis. Dokumentace změny využití

území může být nahrazena dokumentací podle zvláštních právních

předpisů60), které upravují nové využití území, pokud náležitosti

takové dokumentace jsou stanoveny zákonem.



§ 87



Zahájení územního řízení



(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání

žádosti nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním

na místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů

předem. Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře

známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro

posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví

lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány

závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o

zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům

řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem

účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení

řízení a další úkony v řízení doručují účastníkům řízení uvedeným v §

85 odst. 1 a v § 85 odst. 2 písm. a) a dotčeným orgánům jednotlivě.



(2) V případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro

které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na

životní prostředí, anebo záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl

vydán územní plán, stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné

ústní jednání. Pro doručování oznámení o zahájení územního řízení a

dalších úkonů v řízení se použije odstavec 1 obdobně; konání veřejného

ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou, která musí

být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební úřad

umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Žadatel

zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání

územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení

územního řízení a nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě

určeném stavebním úřadem v oznámení, a to do doby konání veřejného

ústního jednání. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu

územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je

grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat

na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na

okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí

opakované veřejné ústní jednání, pokud mělo porušení této povinnosti

žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V

případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost

vyvěšení informace splnil.



(3) U záměrů zasahujících do území několika obcí se doručuje oznámení o

zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách

příslušných obecních úřadů; obci, která je účastníkem řízení podle § 85

odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě. Dnem vyvěšení je den vyvěšení

na úřední desce správního orgánu, který je stavebním úřadem. Účastníci

řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) se v oznámení o zahájení řízení a v

dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují

označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených

vlivem záměru.



(4) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů

předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu,

nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení; ve zvlášť

složitých případech, zejména při postupu podle odstavce 2, stavební

úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.



(5) Obsahové náležitosti informace uvedené v odstavci 2 stanoví

prováděcí právní předpis.



60) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.



134. Na konci textu § 88 se doplňují slova „ , pokud se záměr dotýká

veřejné dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce, nebo

smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické

infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel

nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní

řízení zastaví.“.



135. V § 89 nadpis zní: „Závazná stanoviska, námitky a připomínky“.



136. V § 89 odstavec 1 zní:



„(1) Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle §

4 odst. 4, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při

ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání, při kterém musí

být nejpozději uplatněny také připomínky veřejnosti; jinak se k nim

nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být

závazná stanoviska dotčených orgánů podle § 4 odst. 4 a námitky

účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim

nepřihlíží.“.



137. V § 89 odst. 3 se slova „nesplňují uvedené požadavky“ nahrazují

slovy „překračují rozsah stanovený v odstavci 4“.



138. V § 89 odst. 4 se slova „písm. a), b) a d)“ nahrazují slovy „písm.

a) a b)“ a slovo „ , pokud“ se nahrazuje slovy „pouze v rozsahu, v

jakém“.



139. V § 89 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K námitkám, které

nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží.“.



140. V § 89 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:



„(5) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 až 4 musí

být účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.“.



Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.



141. V § 89 odstavec 6 zní:



„(6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební

úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných

stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických

norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti.

Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o

ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek

týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných

práv.“.



142. § 91 včetně nadpisu zní:



㤠91



Posuzování vlivů na životní prostředí v územním řízení



(1) Územní řízení lze spojit s vybranými postupy při posuzování vlivů

na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) u záměrů



a) uvedených v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na

životní prostředí11),



b) u kterých příslušným úřadem je krajský úřad a



c) u kterých proběhlo zjišťovací řízení podle § 7 zákona o posuzování

vlivů na životní prostředí11), pokud příslušný úřad v závěru

zjišťovacího řízení spojení těchto postupů nevyloučil.



(2) Spojení územního řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na

životní prostředí je vyloučeno u záměrů vyžadujících posuzování vlivů

na životní prostředí přesahujících hranice České republiky. Při spojení

územního řízení s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní

prostředí nelze vést spojené územní a stavební řízení.



(3) Stavebním úřadem příslušným k územnímu řízení spojenému s vybranými

postupy při posuzování vlivů na životní prostředí je obecní úřad obce s

rozšířenou působností.



(4) Žadatel k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojí kromě

náležitostí podle § 86 odst. 2 také dokumentaci vlivů záměru na životní

prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí11).

Žádost a dokumentace k ní připojované se podávají také v elektronické

podobě. Stavební úřad může v odůvodněných případech, zejména z

technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby

mapových, obrazových nebo grafických příloh dokumentace. Posudek o

vlivech záměru na životní prostředí se v těchto případech nezpracovává

a nepředkládá. Příslušný úřad si v odůvodněných případech, zejména v

pochybnostech o správnosti údajů uvedených v dokumentaci, opatří

odborné posouzení, které není posudkem podle zvláštního právního

předpisu a které se nezveřejňuje a neprojednává. Zpracovatel odborné

posouzení zpracuje pouze v rozsahu a s náležitostmi požadovanými

příslušným úřadem.



(5) Stavební úřad bezodkladně po podání žádosti zašle příslušnému úřadu

dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a posoudí úplnost žádosti

a k ní připojované dokumentace. V případě, že zjistí, že žádost nemá

předepsané náležitosti nebo mu příslušný úřad na základě obdržených

podkladů sdělí, že dokumentace vlivů záměru na životní prostředí není

úplná nebo nesplňuje požadavky závěrů zjišťovacího řízení, stavební

úřad řízení přeruší a vyzve žadatele k doplnění žádosti. Usnesení o

přerušení řízení se doručuje pouze žadateli.



(6) Splňuje-li žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně dokumentace

k žádosti o vydání územního rozhodnutí a dokumentace vlivů záměru na

životní prostředí, požadavky právních předpisů a závěru zjišťovacího

řízení, stavební úřad při oznámení zahájení územního řízení zveřejní

žádost o vydání územního rozhodnutí a připojené dokumentace způsobem

umožňujícím dálkový přístup; zveřejňování dokumentace vlivů záměru na

životní prostředí na internetu zajistí příslušný úřad podle zvláštního

právního předpisu. K projednání žádosti o vydání územního rozhodnutí a

připojených dokumentací nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání

podle § 87 odst. 2. Žadatel je povinen zajistit splnění požadavků podle

§ 87 odst. 2. Oznámení o zahájení územního řízení a nařízení veřejného

ústního jednání a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení

uvedeným v § 85 odst. 1 a v § 85 odst. 2 písm. a), dotčeným orgánům,

včetně dotčených územních samosprávných celků, které příslušný úřad

určí ve zjišťovacím řízení, jednotlivě a účastníkům řízení uvedeným v

odstavci 7 a v § 85 odst. 2 písm. b) a c) veřejnou vyhláškou.



(7) Účastníky územního řízení, ve kterém jsou posuzovány vlivy záměru

na životní prostředí, jsou kromě osob uvedených v § 85 odst. 1 a 2

občanská sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejichž předmětem

je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních

památek.



(8) Při uplatňování závazných stanovisek, námitek a připomínek se v

územním řízení postupuje obdobně podle § 89. Každý může nejpozději při

veřejném ústním jednání uplatnit připomínky k dokumentaci vlivů záměru

na životní prostředí. Výsledky projednání dokumentace vlivů záměru na

životní prostředí předá stavební úřad bezodkladně po jeho ukončení

příslušnému úřadu.



(9) Příslušný úřad nejdéle do 30 dnů od předání výsledků projednání a

připomínek a stanovisek k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí

uplatněných při veřejném ústním jednání vydá stanovisko k posouzení

vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko

příslušného úřadu“) a předá je stavebnímu úřadu. Nevydá-li příslušný

úřad stanovisko ve stanovené lhůtě, vyzve jej stavební úřad k jeho

vydání v dodatečné lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů. Pokud

příslušný úřad nevydá stanovisko ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že

se záměrem souhlasí, a stavební úřad při posouzení záměru podle § 90

přihlédne k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a k ní

uplatněným připomínkám a stanoviskům.



(10) Stavební úřad doručí stanovisko příslušného úřadu způsobem podle

odstavce 6 a současně i způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní

účastníkům řízení, aby se mohli k podkladům pro rozhodnutí vyjádřit ve

stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 dnů.



(11) Stavební úřad při posuzování žádosti o vydání územního rozhodnutí

podle § 90 bere v úvahu obsah stanoviska příslušného úřadu. V

podmínkách územního rozhodnutí zajistí stavební úřad splnění požadavků

vyplývajících ze stanoviska příslušného úřadu, v opačném případě uvede

důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. Územní

rozhodnutí se doručuje podle odstavce 6.“.



143. V § 92 odst. 1 věta druhá zní: „V rozhodnutí stavební úřad stanoví

dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví tento zákon, a

v odůvodnění vždy vyhodnotí připomínky veřejnosti.“ a ve větě čtvrté se

číslo „2“ nahrazuje číslem „6“.



144. V § 92 odstavce 3 a 4 znějí:



„(3) Územní rozhodnutí se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3. V případě

doručování územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou se v něm účastníci

řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) identifikují označením pozemků a

staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.



(4) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí

žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený

doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří

celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná

část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí

opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu

úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo

16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.“.



145. V § 93 odstavec 1 zní:



„(1) Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně

vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2

roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v

odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.“.



146. V § 93 odst. 2 se slova „změně stavby“ nahrazují slovy „změně

vlivu užívání stavby na území“.



147. V § 93 odst. 3 se za slova „prodloužení lhůty“ vkládají slova

„platnosti rozhodnutí“ a za slovo „doručení“ se vkládají slova

„oznámení o zahájení řízení“.



148. V § 93 odstavec 4 zní:



„(4) Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno

pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto

zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho

platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru,



b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro

stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon

nevydává,



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební

záměr realizovat, nebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní

smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.“.



149. V § 94 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Platnost původního

územního rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně

rozhodnuto o změně jeho platnosti podle § 93 odst. 3.“.



150. V § 94 odst. 5 se slova „právní moci stavebního povolení nebo

udělení souhlasu stavebního úřadu (§ 106 odst. 1)“ nahrazují slovy

„povolení stavby“.



151. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu zní:



㤠94a



Společné územní a stavební řízení



(1) Podá-li žadatel žádost o vydání společného územního rozhodnutí a

stavebního povolení (dále jen „společné rozhodnutí“) a připojí

společnou dokumentaci, je zahájeno společné územní a stavební řízení

(dále jen „společné řízení“). Společná dokumentace musí splňovat

požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na

projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Na obsah

žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení

se přiměřeně použijí ustanovení o žádosti o vydání územního rozhodnutí

a žádosti o stavební povolení. Pokud povaha věci nebo závazné

stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební

úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení

přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí.



(2) K projednání žádosti o vydání společného rozhodnutí stavební úřad

nařídí ústní jednání, a je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na

místě; oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů

předem. Pro uplatnění závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek

účastníků společného řízení se použijí § 89 a 114 obdobně. Stavební

úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v

území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru.

Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou

účastníci řízení uplatnit své námitky a dotčené orgány závazná

stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. Oznámení o zahájení

společného řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení

a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem

účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení

řízení a další úkony v řízení doručují účastníkům řízení uvedeným v §

85 odst. 1 a v § 85 odst. 2 písm. a) a v § 109 odst. 1 písm. a) až d) a

dotčeným orgánům jednotlivě.



(3) V případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro

které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na

životní prostředí, anebo záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl

vydán územní plán, stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné

ústní jednání a postupuje podle § 87 odst. 2. Pro uplatnění závazných

stanovisek dotčených orgánů, námitek účastníků společného řízení a

připomínek veřejnosti se použijí § 89 a 114 obdobně.



(4) Stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111.



(5) Výroková část společného rozhodnutí obsahuje výrok o umístění

stavby a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je

vykonatelný nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Po dni nabytí

právní moci výroku o umístění stavby postupuje stavební úřad podle § 92

odst. 4 a po dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby podle §

115 odst. 3. Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky za podmínek

§ 115 odst. 4. Pro prodloužení platnosti společného rozhodnutí se

použije § 115 odst. 4 obdobně.



(6) Úkony ve společném řízení a společné rozhodnutí doručuje stavební

úřad účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení

s velkým počtem účastníků nebo není nařízeno veřejné ústní jednání; v

řízení s velkým počtem účastníků se úkony ve společném řízení a

společné rozhodnutí doručují účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 1

a 2 písm. a) a v § 109 odst. 1 písm. a) až d) a dotčeným orgánům

jednotlivě a účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 písm. b) a c) a

v § 109 odst. 1 písm. e) až g) veřejnou vyhláškou; v ostatních

případech se doručuje dotčeným orgánům a účastníkům řízení jednotlivě.



(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání společného rozhodnutí, jejích

příloh, společné dokumentace a obsahové náležitosti společného

rozhodnutí stanoví prováděcí právní předpis.“.



152. § 95 a 96 včetně nadpisů znějí:



㤠95



Zjednodušené územní řízení



(1) Stavební úřad rozhodne o umístění stavby, o změně využití území, o

změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků

ve zjednodušeném územním řízení, jestliže



a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,



b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,



c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími

dotčených orgánů,



d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická

nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou

předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky;

souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.



(2) Zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením.



(3) Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení,

stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto

usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat.

Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle

věty první. Žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení

se dále projednává v územním řízení podle § 87 až 92. Pokud žádost

splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí

záměr žadatele podle § 90, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který

vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli

a dotčeným orgánům jednotlivě.



(4) Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla

bezodkladně poté, co jej žadatel obdrží, vyvěšena na místě určeném v

něm stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů. Informace obsahuje údaje o

žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání.

Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný

podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické

podobě záměru a o jeho vlivu na okolí. Pokud žadatel informaci

nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na

úřední desce podle odstavce 3, nebo rozhodne usnesením o provedení

územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za

následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se

neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace

splnil.



(5) Námitky účastníků proti návrhu výroku rozhodnutí lze podat písemně

ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce. K

námitkám účastníků řízení uvedených v odstavci 1 písm. d), pokud se

nezměnily podklady pro jejich souhlas, se nepřihlíží. Dotčené orgány

mohou nejpozději ve stejné lhůtě podat výhrady proti návrhu výroku

rozhodnutí, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich

závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich

rozhodnutím. Po podání výhrady nebo námitky postupuje stavební úřad

obdobně podle odstavce 3. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo

námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané, nelze se proti němu dále

odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo

námitek nabývá právní moci.



(6) Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí

žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí,

včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou

grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální

mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného

vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí

také obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15

nebo 16, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.



(7) Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí ve

zjednodušeném územním řízení a jejích příloh a obsahové náležitosti

informace uvedené v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.



§ 96



Územní souhlas



(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud

je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území

se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní

a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech

záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno

stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí11).



(2) Územní souhlas postačí v případech



a) stavebních záměrů uvedených v § 103,



b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,



c) změn staveb,



d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,



e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených

existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění

se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,



f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2

nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými

pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k

nakládání s odpady,



g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních

ploch nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro

skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které

mohou způsobit znečištění životního prostředí.



(3) Žádost o územní souhlas obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o

požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K

žádosti žadatel připojí

a) doklady prokazující jeho vlastnické právo,



smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům

nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto

doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí

dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3,



b) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí

dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě

rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4,



c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k

možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a

bezpečnostních pásem,



d) souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k

pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s

pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným

záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v

případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve

vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,



e) jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.



(4) Je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s

požadavky uvedenými v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů

ode dne podání žádosti. Žádost o územní souhlas se neprojednává v

územním řízení podle § 87. O námitkách osob podle odstavce 3 písm. d)

se nerozhoduje. Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá

a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o

žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na

nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro

zpracování projektové dokumentace. Ustanovení § 92 odst. 1 se použije

přiměřeně. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení

žadateli. Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze

zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.

Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po

uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.

Územní souhlas se doručuje žadateli spolu s ověřeným situačním

výkresem; s vyznačením účinnosti se doručuje osobám uvedeným v odstavci

3 písm. d), dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud

není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16, také

stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.



(5) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje

podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena

práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže

by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení

územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se

proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o

vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru

nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a

podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být

u staveb podle odstavce 2 písm. e) a u ohlašovaných staveb podle § 104

odst. 1 písm. a) až e) zpracována projektantem. Lhůta pro vydání

územního rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle věty

první.



(6) Dojde-li ke zrušení územního souhlasu po povolení stavby, územní

souhlas ani územní rozhodnutí se již nevydává.



(7) Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti

územního souhlasu nelze prodloužit.



(8) Územní souhlas nepozbývá platnosti,



a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno

pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto

zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho

platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru,



b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro

stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon

nevydává,



c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného

autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební

záměr realizovat, nebo



d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební

povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní

smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.



(9) Územní souhlas pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel

sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se územní souhlas

vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena. Územní

souhlas lze změnit na žádost oprávněného územním souhlasem nebo územním

rozhodnutím za podmínek § 94 odst. 1 a změnit nebo zrušit za podmínek §

94 odst. 3.



(10) Obsahové náležitosti žádosti o územní souhlas a jejích příloh a

obsahové náležitosti územního souhlasu a jeho příloh stanoví prováděcí

právní předpis.“.



153. Za § 96 se vkládá nový § 96a, který včetně nadpisu zní:



㤠96a



Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního

záměru



(1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst.

3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky §

96 a 105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s

provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen „společný souhlas“).



(2) Stavební úřad při posuzování žádosti o územní souhlas a ohlášení

stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 106.



(3) Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2

provést na základě společného souhlasu. Společný souhlas se doručuje

stavebníkovi. Současně se společný souhlas doručí dotčeným orgánům,

osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) a

vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu

úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas doručí spolu s ověřenou

dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti

vojenského nebo jiného stavebního úřadu, a stavebníkovi spolu s

ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem obsahujícím

identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.



(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o územní souhlas nebo

ohlášení stavebního záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního

souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo

mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96

odst. 3 písm. d), postupuje podle § 96 odst. 5. Podané ohlášení

stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad

stavebníkovi sdělí.



(5) Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi.

Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti,

pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost

společného souhlasu nelze prodloužit.“.



154. V § 97 odst. 1 se slova „schváleno její zadání“ nahrazují slovy

„rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny“.



155. V § 97 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Územní opatření o

stavební uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo

změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o

vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část.“.



156. V § 99 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ,

popřípadě podmínky pro povolení výjimek“.



157. V části třetí hlavě III díl 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou

č. 37, 38, 61 až 63 zní:



„Díl 7



Úprava vztahů v území



§ 101



Předkupní právo



(1) K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro

veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na

tomto pozemku má obec nebo kraj anebo stát (dále jen „oprávněná osoba“)

v rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo;

to neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného

břemene. Předkupní právo se v územním plánu nebo regulačním plánu

vymezuje označením nemovitosti podle zvláštního právního předpisu^37) a

stanovením oprávněné osoby, v případě státu též stanovením příslušné

organizační složky nebo příspěvkové organizace nebo státního podniku.

Textovou část územního plánu nebo regulačního plánu obsahující vymezení

nebo změnu vymezení předkupního práva zašle obec nebo kraj neprodleně

příslušnému katastrálnímu úřadu k záznamu předkupního práva do katastru

nemovitostí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Předkupní právo podle tohoto zákona vzniká nabytím účinnosti územního

plánu nebo regulačního plánu a má účinky věcného práva. Vlastník

pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto

zákona (dále jen „povinný vlastník“), má povinnost v případě

zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k

odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.



(2) S předkupním právem státu



a) je příslušná hospodařit organizační složka státu nebo příslušná

státní příspěvková organizace v souladu se zvláštním právním

předpisem^38), nebo



b) má právo hospodařit státní podnik v souladu se zvláštním právním

předpisem^61), která je vymezena v územním plánu nebo regulačním plánu.



(3) Je-li předkupní právo vymezeno podle odstavce 1 k části pozemku, je

předmětem nabídky příslušná část pozemku. Geometrický plán a sdělení

stavebního úřadu, že nemá výhrady k předloženému návrhu dělení pozemku,

nebo vydání rozhodnutí o dělení pozemku zabezpečí a náklady s tím

spojené uhradí oprávněná osoba. V tomto případě se lhůta uvedená v

odstavci 6 po dobu územního řízení přerušuje. O této skutečnosti

oprávněná osoba povinného vlastníka vyrozumí.



(4) Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem ve

výši obvyklé ceny podle zvláštního právního předpisu62) opatřeným

oprávněnou osobou; je-li oprávněnou osobou stát, neplatí pro určení

výše ceny omezení podle zvláštního právního předpisu^63). Při ocenění

obvyklou cenou se za stejný nebo obdobný majetek v případě

nezastavěných pozemků považují pozemky určené pro shodný účel užívání

jako veřejně prospěšné stavby nebo veřejná prostranství uvedená v

odstavci 1. Je-li cena obvyklá nižší než cena zjištěná podle zvláštního

právního předpisu, stanoví se kupní cena ve výši ceny zjištěné.



(5) Povinný vlastník je v případě zamýšleného úplatného převodu povinen

tento záměr písemně oznámit oprávněné osobě s dotazem, zda oprávněná

osoba využije předkupního práva podle tohoto zákona, a umožnit

prohlídku nemovitosti za účelem zpracování znaleckého posudku. Je-li

oprávněnou osobou stát, zašle povinný vlastník oznámení organizační

složce státu či státní organizaci podle odstavce 2 nebo Úřadu pro

zastupování státu ve věcech majetkových, který neprodleně zajistí

zaslání oznámení příslušné organizační složce státu nebo státní

organizaci.



(6) Odpověď je oprávněná osoba povinna zaslat písemně ve lhůtě 3 měsíců

ode dne, kdy jí bylo oznámení doručeno. Má-li oprávněná osoba zájem

využít předkupní právo, je povinna v odpovědi povinnému vlastníkovi

vymezit předmět koupě údaji podle zvláštního právního předpisu^37),

uvést kupní cenu a stanovit lhůtu pro uzavření kupní smlouvy, která

nesmí být kratší než 30 dnů; zároveň zašle povinnému vlastníkovi návrh

kupní smlouvy a znalecký posudek vypracovaný podle odstavce 4. Je-li

předmětem předkupního práva část pozemku, je součástí návrhu kupní

smlouvy také geometrický plán vypracovaný podle odstavce 3.



(7) Pokud povinný vlastník nesouhlasí s uzavřením kupní smlouvy z

důvodu nesouhlasu s kupní cenou, kterou uvedla oprávněná osoba ve své

odpovědi a v návrhu kupní smlouvy podle odstavce 6, zašle oprávněné

osobě ve lhůtě stanovené podle odstavce 6 svůj návrh na uzavření kupní

smlouvy s jím navrženou kupní cenou, která musí být určena znaleckým

posudkem zpracovaným v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 4;

znalecký posudek povinný vlastník zašle oprávněné osobě spolu s návrhem

na uzavření kupní smlouvy. Pokud se povinný vlastník a oprávněná osoba

na kupní ceně nedohodnou, oprávněná osoba bez zbytečného odkladu podá

návrh na určení kupní ceny soudu nebo zašle povinnému vlastníkovi

potvrzení o zániku předkupního práva; do rozhodnutí soudu se běh lhůty

podle odstavce 8 přerušuje. O této skutečnosti oprávněná osoba

povinného vlastníka vyrozumí. Po rozhodnutí soudu o určení ceny

pozemku, popřípadě stavby, se postupuje přiměřeně podle odstavce 6.



(8) Pokud ze zaslané odpovědi podle odstavce 6 vyplývá, že oprávněná

osoba nemá zájem využít předkupní právo, nebo pokud oprávněná osoba

nezašle odpověď ve stanovené lhůtě podle odstavce 6 anebo pokud nedojde

k uzavření kupní smlouvy nejdéle do 6 měsíců od doručení návrhu kupní

smlouvy povinného vlastníka podle odstavce 7, předkupní právo zaniká.



(9) Oprávněná osoba je povinna současně s negativní odpovědí nebo po

marném uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 6 a 7 bez zbytečného

odkladu vydat povinnému vlastníkovi potvrzení o zániku předkupního

práva; pokud oprávněnou osobou není obec nebo kraj, který vydal územně

plánovací dokumentaci zakládající předkupní právo, sdělí oprávněná

osoba zánik předkupního práva současně této obci nebo kraji.



(10) Oprávněná osoba je povinna uhradit kupní cenu do 2 měsíců ode dne

právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva oprávněné

osoby na základě kupní smlouvy do katastru nemovitostí; v opačném

případě je povinný vlastník oprávněn od smlouvy odstoupit.



(11) Nesplní-li povinný vlastník povinnost podle odstavců 5 a 7, jsou

právní úkony spojené s převodem pozemku nebo stavby podle odstavce 1 na

jinou osobu neplatné.



(12) Ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu se použijí,

nestanoví-li tento zákon jinak.



§ 102



Náhrady za změnu v území



(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě

byla územním opatřením o stavební uzávěře omezena a byla mu tím

způsobena majetková újma, náleží náhrada.



(2) Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v

důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního

plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených

nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku,

na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty

pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada náleží též

vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením

regulačního plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí,

územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní

rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna vykonávat práva z nich

vyplývající (dále jen „oprávněný“), pokud uvedenou změnou nebo zrušením

bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková

újma.



(3) Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému

zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí

účinnosti územního plánu nebo jeho změny, či regulačního plánu nebo

jeho změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o

uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě



a) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas

pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací

dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo



b) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva

nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná.



(4) Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním

regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento

regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do

evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání územně plánovací

dokumentace, která tuto podmínku stanovila, lhůty podle odstavce 3 se

prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.



(5) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné

žádosti vlastníka obsahující prokázání majetkové újmy má obec nebo

kraj, jejichž orgány vydaly územní opatření o stavební uzávěře, vydaly

územně plánovací dokumentaci nebo její změnu, anebo zrušily územní

rozhodnutí, územní souhlas nebo veřejnoprávní smlouvu nahrazující

územní rozhodnutí. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její

výši soud.



(6) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny

požadovat kompenzaci náhrady od orgánu, na základě jehož požadavku

obsaženého ve stanovisku nebo závazném stanovisku bylo zrušeno určení

pozemku k zastavění. Pokud požadavek vedoucí ke zrušení zastavitelnosti

pozemku byl uplatněn obecním úřadem nebo krajským úřadem a zcela

jednoznačně vyplynul ze zákona, nařízení nebo usnesení vlády, vyhlášky

nebo směrnice ministerstva, je za orgán podle věty první považován

stát. Ve věcech kompenzace náhrady jednají za stát příslušná

ministerstva a jiné správní úřady. Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za

změnu v území, jsou oprávněny požadovat kompenzaci náhrady též od

žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, které

byly důvodem pro náhradu. Obec nebo kraj jsou povinny uplatnit

požadavek na kompenzaci do 3 měsíců od uhrazení náhrady. Kompenzace

náhrady musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení oprávněného požadavku

obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.



(7) V případě, že dojde k následné změně územního plánu, změně nebo

zrušení regulačního plánu nebo pozbytí platnosti územního rozhodnutí

podle § 93 odst. 5 a příslušný pozemek, za který byla vyplacena

náhrada, se vrátí do původního režimu umožňujícího zastavění, je ten,

komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši

vrátit poskytovateli náhrady do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této

povinnosti. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí

účinnosti změny územního plánu, změny nebo zrušení regulačního plánu

nebo od pozbytí platnosti územního rozhodnutí, na jejichž základě

náhrada vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká v případech, kdy

ten, komu byla náhrada vyplacena, při projednávání návrhu územně

plánovací dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního

režimu umožňujícího zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti

námitku nebo připomínku.



37) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České

republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.



38) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.



61) Například zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění

pozdějších předpisů.



62) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně

některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších

předpisů.



63) § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb.



§ 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.



158. § 103 až 108 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 40 a 64 znějí:



㤠103



Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující

stavební povolení ani ohlášení



(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují



a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2,



b) terénní úpravy uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) nebo úpravy pozemků

uvedené v § 80 odst. 3 písm. e),



c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví

osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí

nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která

je kulturní památkou,



d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí

stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují

posouzení vlivů na životní prostředí11) a jejich provedení nemůže

negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy

stavby, která je kulturní památkou,



e) stavby, a to



1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m

výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové

místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo

chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo

hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;



2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2

zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro

ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají

sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky,

sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);



3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše

do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;



4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických

komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního,

nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky

a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a

související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek,

s výjimkou budov;



5. podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy

elektřiny61) včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící,

zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;



6. vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu59) a související

technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační

a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;



7. rozvody tepelné energie59) a související technologické objekty,

včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační

techniky, s výjimkou budov;



8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící,

zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;



9. stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s

výjimkou stavby vodního díla;



10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení

stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb

plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a

kanalizaci stavby hlavní;



11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5

m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze;



12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do

výšky 3 m;



13. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od

budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;



14. oplocení;



15. reklamní a informační zařízení;



16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;



17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do

300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými

látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního

prostředí.



(2) Ohlášení nebo stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v

odstavci 1, jejichž provedení by mělo za následek překročení uvedených

parametrů.



§ 104



Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení



(1) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují



a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové

zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše

s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,



b) podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m,

pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),



c) stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s

výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2 celkové zastavěné

plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním

nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu

dočasnosti nelze prodloužit,



d) stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním

nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,



e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2,



f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo

výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které

neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo

látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,



g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě

1,



h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně

přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,



i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),



j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),



k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se

nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a

nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí11).



(2) Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1,

pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.



(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební

úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.



Ohlášení



§ 105



(1) Ohlášení obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o

ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době

provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho

provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas

vlastníka této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání

a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění. K ohlášení stavebník

připojí

a) doklad prokazující vlastnické právo nebo právo



založené smlouvou provést stavební záměr anebo právo odpovídající

věcnému břemenu k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr

uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v

katastru nemovitostí dálkovým přístupem,



b) územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí

nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem

vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby,



c) souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí

dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním

předpisem4),12),32), popřípadě povolení podle § 169 odst. 4,



d) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k

možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a

bezpečnostních pásem,



e) projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení.

Není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká,

stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma stavby v působnosti

vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není

vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení,



f) souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající

věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na

kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným

stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.



(2) K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník

připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu,



b) souhrnnou technickou zprávu,



c) situaci stavby,



d) dokladovou část,



e) zásady organizace výstavby a



f) dokumentaci objektů.



(3) K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových

nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) stavebník připojí

dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků

na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a

rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do

dokumentace,



b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické

odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu

použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů,



c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,



d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní

prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci

negativních účinků,



e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění

bezpečnosti při užívání stavby,



f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,



g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje současný

stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou

schopností pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo

bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující

stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, vzorové příčné řezy v

měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v měřítku 1

: 100 nebo 1 : 200.



(4) K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g)

stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků

na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a

rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do

dokumentace,



b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,



c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní

prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci

negativních účinků,



d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění

bezpečnosti při užívání stavby,



e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy,



f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění

stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb

na nich, podzemních sítí technické infrastruktury včetně návrhu

přípojek a stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo

záplavových území,



g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní

právní předpis64),



h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.



(5) K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h)

stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků

na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a

rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do

dokumentace,



b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy s

vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky,

polohy staveb na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a

stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu.



(6) K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) stavebník

připojí dokumentaci, která obsahuje



a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi o

výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných

stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li

vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace,



b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický popis

postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu

uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové

úpravě,



c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy,



d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením

navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně

vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo

záplavových území. Podle povahy a rozsahu záměru se připojí též

charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání nebo

vytyčovací výkresy; u technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné

geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a

výškové umístění.



(7) K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) stavebník

připojí dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení. K

ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) stavebník

připojí dokumentaci, která obsahuje jednoduchý technický popis jejich

provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované

stavební úpravy. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, stavebník

přikládá k ohlášení udržovacích prací a stavebních úprav požárně

bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní

předpis64).



(8) Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u

staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stanoví prováděcí

právní předpis.



§ 106



(1) Je-li ohlášení úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu s

obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popřípadě

rozhodnutími dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním

plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo

územním souhlasem, jde-li o stavbu či terénní úpravu podle § 104 odst.

1 písm. a) až i), nebo s územně plánovací dokumentací, jde-li o

stavební úpravu podle § 104 odst. 1 písm. k) nebo není přímo dotčeno

vlastnické právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob,

ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, stavební úřad vydá

souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne

podání ohlášení.



(2) Ohlášení se neprojednává ve stavebním řízení podle § 111 až 113. Na

vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují

části druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační

údaje o stavebníkovi, popis druhu a účelu stavebního záměru a dobu

trvání u dočasné stavby, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na

nichž má být stavební záměr uskutečněn. Ustanovení § 115 odst. 1 se

použije přiměřeně. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení

stavebníkovi. Souhlas se dále doručí osobám uvedeným v § 105 odst. 1

písm. f), vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně

příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, se souhlas

doručí spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma

staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu a

stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací

a štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.

Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku

ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v

přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode

dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.



(3) Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti nelze

prodloužit. Souhlas s provedením nepozbývá platnosti, bylo-li s

prováděním ohlášeného stavebního záměru započato ve lhůtě platnosti.



(4) Souhlas s provedením pozbývá platnosti též dne, kdy stavební úřad

obdržel sdělení stavebníka, že upustil od provádění stavebního záměru,

na který byl souhlas vydán; to neplatí, bylo-li s prováděním stavebního

záměru již započato.



(5) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh a obsahové náležitosti

souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru a jeho příloh

stanoví prováděcí právní předpis.



§ 107



(1) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr

nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného

stavebního záměru, rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení;

toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu

odvolat.



(2) Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení

se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení

stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění

žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.

Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení podle

odstavce 1.



Stavební řízení



§ 108



(1) Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na

jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li

tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.



(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž

provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.



(3) Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl

usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním

řízení. Stavební řízení se nevede, je-li podána žádost o stavební

povolení u stavebních záměrů podle § 103. Takovou žádost stavební úřad

odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést stavební záměr. Je-li

stavebníkem u stavebních záměrů podle § 104 namísto ohlášení podaná

žádost o stavební povolení, stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a

postupuje podle § 105 až 107, což stavebníkovi sdělí.



40) Například vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o

pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.



64) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).“.



159. Nad § 109 se nadpis zrušuje.



160. V § 109 odst. 1 se za slovo „je“ vkládá slovo „pouze“.



161. V § 109 odst. 1 písm. b) se slova „či udržovací práce“ a slova

„nejde-li o případ uvedený v písmenu g),“ zrušují.



162. V § 109 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ,

může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo

dotčeno“.



163. V § 109 odst. 1 písm. d), e) a f) se slova „navrhovanou stavbou“

nahrazují slovy „prováděním stavby“.



164. V § 109 odst. 1 písmeno g) zní:



„g) osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být

stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních

právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním

rozhodnutí.“.



165. V § 109 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení

odstavce 1.



166. V § 110 odst. 1 se slova „kromě obecných náležitostí základní

údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemcích a

stavbách“ nahrazují slovy „identifikační údaje o stavebníkovi, o

pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu,

způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět,

a vyjádření vlastníka sousední nemovitosti, je-li třeba, aby umožnil

provedení stavebního záměru ze své nemovitosti; u dočasné stavby rovněž

dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění“.



167. V § 110 odst. 2 písm. a) se slova „stavební úřad nemůže existenci

takového práva ověřit v katastru nemovitostí;“ nahrazují slovy „nelze

tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, a“, slovo

„připojí“ se zrušuje a na konci textu písmene a) se doplňují slova

„(dále jen „doklad o právu“)“.



168. V § 110 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova

„zpracovanou projektantem, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou

technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, zásady organizace

výstavby a dokumentaci objektů“.



169. V § 110 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a

případně plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z

hlediska jejich budoucího využití zpracovaný nezávislým expertem na

náklady stavebníka“.



170. V § 110 odst. 2 písm. d) se slova „stanoviska nebo jiné doklady

vyžadované zvláštními právními předpisy4), pokud je stavebník obstaral

předem“ nahrazují slovy „rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady

vyžadované zvláštními právními předpisy4)“.



171. V § 110 odst. 2 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno e), které zní: „e) stanoviska vlastníků veřejné

dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo

k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.“.



172. V § 110 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ ; usnesení o

zastavení řízení se doručuje pouze stavebníkovi“.



173. V § 110 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) V případě řízení s velkým počtem účastníků se v žádosti o stavební

povolení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují

označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo

dotčených vlivem záměru.“.



174. V § 111 odst. 1 písm. a) se za slova „v souladu s územně plánovací

dokumentací“ vkládají slova „ , nebylo-li ve věci vydáno územní

rozhodnutí nebo územní opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní

souhlas“ a slova „s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního

souhlasu“ se nahrazují slovy „územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní

smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem,

popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní

rozhodnutí, a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání

stavby její soulad s územně plánovací dokumentací“.



175. V § 111 odst. 1 písm. b) se slova „ , byla zpracována oprávněnou

osobou14)“ zrušují.



176. V § 111 odstavec 3 zní:



„(3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad

vyzve stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o

přerušení se doručuje pouze stavebníkovi.“.



177. V § 112 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě řízení s

velkým počtem účastníků se v oznámení o zahájení řízení a v dalších

úkonech řízení účastníci řízení podle § 109 písm. e) a f) identifikují

označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí přímo

dotčených vlivem záměru.“.



178. V § 112 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě

dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného

odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve

zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.“.



179. V § 114 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účastník řízení ve

svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako

účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují

rozsah uvedený ve větě první, se nepřihlíží.“.



180. V § 114 odst. 3 věta první zní: „Námitku, o které nedošlo k dohodě

mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných

požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí

dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka

nepřesahuje rozsah jeho působnosti.“.



181. V § 114 se doplňuje odstavec 4, který zní:



„(4) O podmínkách pro uplatňování námitek podle odstavců 1 a 2 musí být

účastníci řízení poučeni v oznámení o zahájení řízení.“.



182. V § 115 odst. 1 větě první se slova „ , a rozhodne o námitkách

účastníků řízení“ zrušují.



183. V § 115 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Stavební povolení

pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení

stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští; to neplatí,

jestliže stavba již byla zahájena.“.



184. § 116 včetně nadpisu zní:



㤠116



Veřejnoprávní smlouva



(1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít

se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí

stavební povolení.



(2) Stavebník předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy,

který obsahuje označení smluvních stran, základní údaje o požadovaném

záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, u dočasné

stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím

odstranění, označení pozemků, na kterých se stavba povoluje, podmínky

pro provádění stavby, popřípadě pro její užívání a podmínky vyplývající

ze závazných stanovisek dotčených orgánů, k jejichž splnění se

zavazuje. Stavebník v návrhu veřejnoprávní smlouvy uvede osoby, které

by byly účastníky stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. K návrhu

připojí projektovou dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k

žádosti o stavební povolení. Projektová dokumentace se předkládá ve

dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby stavebním

úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů,

předkládá se trojmo. Pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje

se jedno další vyhotovení.



(3) Stavební úřad přezkoumá, zda návrh veřejnoprávní smlouvy obsahuje

náležitosti podle odstavce 2, zda projektová dokumentace byla

zpracována projektantem a zda návrh splňuje hlediska uvedená v § 111

odst. 1 a 2. Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode

dne předložení přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody

odmítnutí; návrh odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není

zpracována projektantem.



(4) Stavebník zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního

řízení, s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou. Stavebník je povinen

předložit stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu k vyznačení účinnosti

spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky stavebního řízení. Po

vyznačení účinnosti smlouvy stavební úřad ověří projektovou

dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé bez zbytečného

odkladu doručí stavebníkovi spolu se štítkem obsahujícím identifikační

údaje o povolené stavbě. Další vyhotovení ověřené projektové

dokumentace doručí vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, a místně

příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, vyjma stavby v

působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu.



(5) Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její

účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Účinky veřejnoprávní

smlouvy lze prodloužit; odstavce 1 až 4 se použijí přiměřeně. Návrh na

prodloužení účinnosti musí být předložen před zánikem účinků

veřejnoprávní smlouvy. V případě, že osoba, která by byla účastníkem

stavebního řízení, nevyjádří souhlas s prodloužením účinnosti

veřejnoprávní smlouvy, stavební úřad rozhodne o jejím prodloužení

postupem podle § 115 odst. 4; v takovém případě se návrh na prodloužení

účinnosti veřejnoprávní smlouvy považuje za žádost podle § 115 odst. 4.



(6) Stavebník může odstoupit od veřejnoprávní smlouvy na základě

oznámení stavebnímu úřadu, že od svého záměru upouští; to neplatí,

jestliže stavba již byla zahájena. Veřejnoprávní smlouvu lze změnit na

základě dohody stavebního úřadu a stavebníka postupem podle odstavců 1

až 4.



(7) Veřejnoprávní smlouvu lze přezkoumat z moci úřední v přezkumném

řízení podle správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do

1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v

přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode

dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.



(8) Obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy, která nahradí stavební

povolení, a obsah a rozsah projektové dokumentace stanoví prováděcí

právní předpis.“.



185. § 117 včetně nadpisu zní:



„Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora



§ 117



(1) Uzavře-li stavebník smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole

projektové dokumentace stavby, kterou hodlá provést, může autorizovaný

inspektor posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z

hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2, pokud nejde o stavbu, která je

označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení

autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl stavební úřad v

územním rozhodnutí v případech významných vlivů na životní prostředí

nebo vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním

pozemkem. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit

stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.



(2) Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební

povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu

autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci

stavby a k oznámení připojil



a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,



b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem,



c) plán kontrolních prohlídek,



d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2 písm. a),



e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné

doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,



f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle

§ 109, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků

veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu

napojení.



Projektová dokumentace se předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní

úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.



(3) Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že

posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle

§ 111 odst. 1 a 2 a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené

podmínky pro její provedení z těchto hledisek. Na projektové

dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení,

datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka

s malým státním znakem. Certifikát autorizovaného inspektora musí

obsahovat kromě identifikačních údajů stavebníka, druhu, účelu a doby

trvání stavby a identifikačních údajů o projektové dokumentaci stavby

vyhodnocení, zda a jak jsou splněny požadavky § 111 odst. 1 a 2 s

podrobným popisem posuzování navrhované stavby s uvedením, jak jsou

respektovány zejména podmínky územního rozhodnutí nebo územního

souhlasu anebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí,

popřípadě regulačního plánu, obecné požadavky na výstavbu a požadavky

uplatněné dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické

infrastruktury. K certifikátu autorizovaný inspektor vždy připojí návrh

plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak

účastníky stavebního řízení podle § 109, se stavbou musí být vyznačen v

rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby; stavební

úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by byly účastníky

stavebního řízení podle § 109 písm. g).



(4) Stavební úřad vyvěsí bez zbytečného odkladu na úřední desce

oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by

jinak byly účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů

připojených k oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě

30 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby

podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že

neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z

důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se

nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán

uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se

jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle

odstavce 1, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje

náležitosti podle odstavce 2, autorizovaný inspektor porušil při

vystavení certifikátu zákaz činnosti podle § 148, při posouzení stavby

nebyly splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 nebo ve věci probíhá

stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.



(5) Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 má odkladný

účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání

námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k

rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání

proti stavebnímu povolení. Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního

záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle odstavce 4 a

rozhodne



a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební

záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo



b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro

nedůvodnost.



Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a

osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis

se ukládá u stavebního úřadu.



(6) Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr marným

uplynutím lhůty podle odstavce 4 nebo dnem následujícím po dni, kdy mu

bylo oznámeno rozhodnutí podle odstavce 5 písm. b).



(7) Stavební úřad na požádání stavebníka vyznačí vznik oprávnění na

kopii oznámení s uvedením označení stavebního úřadu, čísla jednacího,

data vyznačení, jména a příjmení oprávněné osoby s připojením podpisu a

otisku úředního razítka. Po vzniku práva provést oznámený stavební

záměr stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační

údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních údajů

autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu.

Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let.

Lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni vzniku oprávnění podle

odstavce 6. Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou

žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh

lhůty staví.



(8) Oznámení stavebního záměru, certifikát, ověřenou projektovou

dokumentaci stavby eviduje a ukládá stavební úřad (§ 167). Obsahové

náležitosti oznámení stavebního záměru, certifikátu a štítku podle

odstavce 7 stanoví prováděcí právní předpis.“.



186. § 118 včetně nadpisu zní:



㤠118



Změna stavby před jejím dokončením



(1) Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením

vydaným podle tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje souhlas

stavebního úřadu s provedením stavebního záměru podle § 106, stavební

povolení podle § 115, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámený vznik

oprávnění podle § 117, opakované stavební povolení a dodatečné povolení

stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle §

78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení

nebo územní rozhodnutí u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby

před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu

provádění stavby.



(2) Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s

územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí;

vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního

rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve spojeném řízení,

ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.



(3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce

povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě

obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a

s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí projektovou

dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové

dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o

změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky

stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo

dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných

zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny stavby před

dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.



(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se

postupuje přiměřeně podle § 105 až 107. To platí i pro změnu stavby

prováděné podle územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6) nebo územního

souhlasu (§ 78 odst. 4). Změnu stavby před dokončením je možné provést

na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116, změnu stavby

prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166

správního řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto

případech je souhlas osob, které by byly účastníky stavebního řízení

podle odstavce 3.



(5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení

stavebnímu úřadu za podmínek § 117.



(6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního

řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při

kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem

do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad

jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností

vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit,

jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných

zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy

příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se

změnou souhlasí.“.



187. V § 119 větě první se slova „ , pokud vyžadovala stavební povolení

nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n)

anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116)

nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla

provedena v souladu s ním,“ nahrazují slovy „uvedenou v § 103 odst. 1

písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, popřípadě část stavby schopnou

samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení

stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k), nebo stavby

ohlašované podle zvláštního právního předpisu65) anebo byla prováděna

na podkladě veřejnoprávní smlouvy podle § 116 nebo certifikátu

autorizovaného inspektora podle § 117, byla dokončována podle

opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného povolení stavby podle

§ 129“ a ve větě poslední se za slova „vyhodnoceny zkoušky“ vkládají

slova „a měření“.



Poznámka pod čarou č. 65 zní:



„65) § 15a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.



188. V § 119 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se

odstavce 2 a 3, které znějí:



„(2) Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba

byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem

nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo

ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo

závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li

vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné

požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo

její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví

zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.



(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem

nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována

dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle

technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v

době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.“.



189. V § 120 odst. 1 se za větu první vkládá věta „V oznámení stavebník

uvede označení stavby, údaje o umístění a povolení stavby,

předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání.“ a ve

větě poslední se za slovy „může být započato“ čárka zrušuje a vkládají

se slova „následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které

stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle §

119 odst. 2, nebo“.



190. V § 120 odst. 2 se slova „ochrany života a zdraví osob nebo zvířat

anebo životního prostředí nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje

bezpečnost nebo nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně

zajištění bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem

vyžadováno“ nahrazují slovy „podle § 119 odst. 2“.



191. V § 120 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:



„(5) Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva

užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu,

číslo jednací, datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a

příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis.“.



Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.



192. V § 121 odst. 1 větě druhé se za slova „předloží dokumentaci“

vkládají slova „geodetické části“ a slovo „vždy“ se zrušuje.



193. V § 121 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Pokud je stavba

předmětem evidence v katastru nemovitostí22) nebo její výstavbou

dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický plán.

Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce

a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku66), stavebník

rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny

a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce.“.



Poznámka pod čarou č. 66 zní:



„66) § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a

doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění

pozdějších předpisů.“.



194. V § 122 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Závěrečná kontrolní

prohlídka stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádosti o

vydání kolaudačního souhlasu.“.



195. V § 122 odstavec 3 zní:



„(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění

podmínek podle § 119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady

bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami § 119 odst.

2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky

kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

Na vydávání kolaudačního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí

správního řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze

zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.

Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po

uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.“.



196. V § 122 odst. 4 se slova „se závaznými stanovisky podle odstavce

1“ nahrazují slovy „s podmínkami § 119 odst. 2“.



197. V § 122 odst. 6 se za slova „kolaudačního souhlasu,“ vkládají

slova „obsah a strukturu certifikátu“.



198. V § 123 odst. 2 se za slovo „doloží“ vkládají slova „závazná

stanoviska, popřípadě stanoviska dotčených orgánů a“.



199. V § 124 odstavec 1 zní:



„(1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti

provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební

provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo

nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném

případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu

stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky

pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení

výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání

kolaudačního souhlasu. Zkušební provoz lze povolit jen na základě

souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného

orgánu. Stavební úřad může též v případě nutnosti pro provedení

zkušebního provozu uloženého podle § 115 odst. 2 stanovit novým

rozhodnutím další podmínky. Za doby trvání zkušebního provozu lze bez

předchozího řízení vydat nové rozhodnutí o prodloužení doby trvání

zkušebního provozu.“.



200. V § 125 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ,

vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu“.



201. V § 126 odst. 1 se slova „v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní

smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním

povolení,“ zrušují.



202. V § 126 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nevyžaduje-li stavba

kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v

povolení stavby.“.



203. V § 126 odst. 2 větě první se slova „je přípustná jen na základě

písemného souhlasu stavebního úřadu“ nahrazují slovy „nebo změna doby

trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo

povolení stavebního úřadu“ a věta druhá se nahrazuje větou „Ustanovení

§ 81 není dotčeno.“.



204. V § 126 odst. 3 se slova „se záměry územního plánování“ nahrazují

slovy „s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního

plánování, s obecnými požadavky na výstavbu“.



205. V § 126 odstavec 4 zní:



„(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby,

která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná

změnu dokončené stavby. Podle charakteru změny dokončené stavby se

postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o

stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 se současně uvede

navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle

okolností postupuje podle § 120 nebo 122; v oznámení užívání nebo v

žádosti o kolaudační souhlas se současně uvede nový účel užívání.“.



206. § 127 až 129 včetně nadpisů znějí:



㤠127



(1) Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené

stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické

právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis

a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se

připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo

ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas

vlastníka stavby se změnou v užívání, dokumentace s vyznačením

stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,

stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na

kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje, a

závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná

zvláštními právními předpisy4).



(2) Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje

podmínky podle § 126 odst. 3, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje

podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo

není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění

ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání

stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení.



(3) Na vydání souhlasu se změnou v užívání stavby se nevztahují části

druhá a třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o

oznamovateli, popis stavby, dosavadní účel užívání a vymezení nového

účelu užívání. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení

oznamovateli. Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi stavby,

pokud není oznamovatelem. Oznamovateli se doručí spolu s ověřenou

dokumentací nebo projektovou dokumentací. Souhlas lze přezkoumat v

přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas

nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním

stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl

právních účinků.



(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že oznámení není úplné nebo změna

v užívání stavby nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu se změnou v

užívání stavby, rozhodne usnesením, že oznámenou změnu v užívání

projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze

se proti němu odvolat. Podané oznámení se považuje za žádost o povolení

změny v užívání stavby; řízení je zahájeno dnem podání oznámení. Lhůta

pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení. Pokud je to

pro posouzení změny v užívání stavby nezbytné, vyzve stavební úřad

oznamovatele k doplnění dalších podkladů. Bude-li oprávněnou osobou

podána žádost o povolení, je zahájeno řízení a usnesení se nevydává.

Povolení ke změně v užívání stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu

podmínky pro nový účel užívání stavby, kterými se zajistí ochrana

veřejných zájmů nebo práv účastníků řízení.



(5) Je-li nezbytné posouzení vlivů užívání stavby na území, vyzve

stavební úřad současně s vydáním usnesení podle odstavce 4 oznamovatele

k podání žádosti podle § 81. V takovém případě stavební úřad může

spojit řízení o změně vlivu užívání stavby na území s řízením o změně v

užívání stavby; písemnosti ve společném řízení se doručují podle § 87.



(6) Obsahové náležitosti oznámení a jeho příloh, souhlasu, rozhodnutí o

změně v užívání stavby a jejich příloh stanoví prováděcí právní

předpis.



Díl 3



Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení



§ 128



Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení



(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit

stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle §

103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest.

Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín

započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci

sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací, statistické

ukazatele u budov obsahujících byty. Jde-li o stavby, které vyžadují

stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),

připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací, závazná stanoviska,

popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů ke způsobu odstranění vyžadovaná

zvláštními právními předpisy, vyjádření dotčených vlastníků veřejné

dopravní a technické infrastruktury; doklad prokazující vlastnické

právo ke stavbě připojí, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru

nemovitostí dálkovým přístupem. Dokumentace bouracích prací, která

obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis, organizaci

bouracích prací, informaci o dodržení požadavků dotčených orgánů, se

předkládá ve dvojím vyhotovení, a není-li obecní úřad v místě stavby

stavebním úřadem, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných

stavebních úřadů, předkládá se trojmo. Ohlášení záměru odstranit stavbu

se podává u stavebního úřadu, který stavbu povolil; zanikl-li, podává

se u stavebního úřadu, který by byl příslušný k povolení.



(2) Je-li ohlášení úplné, záměr se nedotýká práv třetích osob nebo není

třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění

ochrany veřejných zájmů a nejde o případ podle odstavce 6, stavební

úřad vydá souhlas s odstraněním stavby do 30 dnů ode dne podání

ohlášení.



(3) Na vydání souhlasu s odstraněním stavby se nevztahují části druhá a

třetí správního řádu. Souhlas obsahuje identifikační údaje o

vlastníkovi, údaje o místu a účelu stavby a způsob provedení bouracích

prací. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení vlastníkovi.

Souhlas se doručí dotčeným orgánům a vlastníkovi. Vlastníkovi se doručí

spolu s ověřenou dokumentací bouracích prací. Souhlas lze přezkoumat v

přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas

nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním

stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl

právních účinků.



(4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou

splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením, že ohlášený

záměr odstranit stavbu projedná v řízení; toto usnesení se oznamuje

pouze stavebníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Podané

ohlášení se považuje za žádost o povolení odstranění stavby, řízení je

zahájeno dnem podání ohlášení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet

od právní moci usnesení podle věty první. Pokud je to pro posouzení

odstranění stavby nezbytné, vyzve stavební úřad současně vlastníka k

doplnění žádosti o další podklady. Bude-li vlastníkem stavby v

uvedených případech podána přímo žádost o povolení odstranění, usnesení

se nevydává; pro obsah žádosti se použije odstavec 1 obdobně.

Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.

Povolení k odstranění stavby obsahuje kromě náležitostí souhlasu

podmínky pro odstranění stavby, kterými se zajistí ochrana veřejných

zájmů nebo práv účastníků řízení.



(5) Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo

provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění

nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí,

pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen

azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné

vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu14).

Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními

předpisy4), nejsou dotčeny.



(6) O povolení odstranění se vede řízení, pokud se ohlášený záměr

odstranit stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která není

kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo

ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní

památky, památkové rezervace nebo památkové zóny32), a závazné

stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení

tohoto záměru. Řízení o povolení odstranění se vede také v případě, kdy

se ohlášený záměr odstranit stavbu týká nemovitosti, v níž je obsažen

azbest, a závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví stanoví

podmínky pro provedení tohoto záměru. Podané ohlášení odstranění se v

uvedených případech považuje za žádost a dnem jeho podání je zahájeno

řízení o povolení odstranění stavby. Účastníkem řízení není nájemce

bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.



(7) U odstranění terénních úprav a zařízení se použije ustanovení

odstavců 1 až 6 přiměřeně.



(8) Obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích

prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí právní

předpis.



§ 129



Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení



(1) Stavební úřad nařídí odstranění stavby



a) vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo

zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek

třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve

stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která

je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního

předpisu32),



b) vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné

nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu

vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla

dodatečně povolena,



c) vlastníku stavby, u níž bylo stavební povolení zrušeno podle § 176

odst. 5,



d) vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební

povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v

rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla

provedena, není-li vlastník stavby znám,



e) vlastníku nebo stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené podle

rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem, které bylo

pravomocně zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu a stavba

nebyla povolena v opakovaném stavebním řízení,



f) vlastníku stavby dočasné, u které uplynula stanovená doba jejího

trvání a nebyla povolena změna v užívání, nebo



g) vlastníku stavby dočasné podle § 104 odst. 1 písm. c), u které

uplynula stanovená doba jejího trvání.



(2) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci

1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí

o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné

povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před

zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v

okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo

vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení,

stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané

žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží

podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu

vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení.

Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží

podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o

dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90

a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o

dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v

řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu

rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek

účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí

ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení.



(3) Stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud

stavebník nebo její vlastník prokáže, že



a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou

územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením

o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s

předchozími rozhodnutími o území,



b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní

předpis zakazuje nebo omezuje,



c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným

zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.



Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění

stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu

územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná

stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.



(4) U stavby podle odstavce 1 písm. d) stavební úřad nenařídí

odstranění stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů

nebo vlastník porušení právních předpisů dodatečně napravil; stavební

úřad řízení o odstranění stavby zastaví usnesením poznamenaným do

spisu. Dodatečné povolení se nevydává.



(5) U stavby podle odstavce 1 písm. e) vede stavební úřad opakované

stavební řízení. Za žádost se pro tento účel považuje žádost nebo

podání, k nimž bylo dle stavebního zákona vydáno následně zrušené

rozhodnutí nebo opatření. V opakovaném stavebním řízení postupuje

stavební úřad podle § 109 až 115; doplnění podkladů požaduje pouze v

rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby. Lhůta pro vydání

rozhodnutí začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci

zrušujícího rozhodnutí. Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba

povolena, stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím nařídí

odstranění stavby.



(6) Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby podle odstavce 1

písm. f). V oznámení zahájení řízení vlastníka poučí o možnosti podat

ve lhůtě 30 dnů žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v

prodloužení doby jejího trvání nebo ve změně na stavbu trvalou. Pokud

vlastník stavby tuto žádost podá, stavební úřad řízení o odstranění

stavby přeruší a vede řízení o podané žádosti; na řízení se přiměřeně

vztahuje ustanovení § 127. Bude-li žádosti vyhověno, stavební úřad

řízení o odstranění stavby zastaví.



(7) U terénních úprav a zařízení se postupuje podle odstavců 2 až 6

přiměřeně. Vydané dodatečné povolení nahrazuje územní rozhodnutí.



(8) Pokud je třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u

které byly bez stavebního povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu anebo

v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění

některé části stavby, postupuje stavební úřad podle odstavců 2 a 3

přiměřeně.



(9) V případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat

provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a

podmínek pro její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová

dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby,

na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je

opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost,

opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na

náklady vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem

upozornit.



(10) Účastníky řízení o nařízení odstranění stavby jsou povinný, osoby,

které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, na kterých je

odstraňovaná stavba umístěna nebo stavbám na nich, jakož i osoby, které

mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům a stavbám na

nich, a tato práva mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.“.



207. V § 133 odst. 2 písmeno b) zní:



„b) zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené

projektové dokumentace, v souladu s § 160, a zda je řádně veden

stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě,“.



208. V § 133 odst. 2 písm. d) se slova „a zda je veden stavební deník

nebo jednoduchý záznam o stavbě“ nahrazují slovy „a měření“.



209. V § 134 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Pokud je stavba

prováděna nebo odstraňována bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného

stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, vyzve stavební úřad podle

povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby k bezodkladnému zastavení

prací a zahájí řízení podle § 129.“.



210. V § 139 odst. 1 se slova „a její vlastník neuposlechne výzvy

stavebního úřadu k provedení udržovacích prací, stavební úřad mu

nařídí“ nahrazují slovy „ , může stavební úřad vlastníkovi stavby

nařídit“.



211. V § 149 odst. 1 písm. a) se za slova „navrhovaná stavba“ vkládají

slova „nebo změna stavby před jejím dokončením (§ 118)“.



212. V § 149 odst. 1 písm. b) se za slova „kolaudačního souhlasu“

vkládají slova „(§ 122)“ a slova „nebo pro jiné účely podle tohoto

zákona“ se zrušují.



213. V části čtvrté se v nadpisu hlavy IV slova „A PROVÁDĚNÍ STAVEB“

nahrazují slovy „ , PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEB“.



214. V § 152 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „K tomu je povinen

zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných

zvláštními právními předpisy.“.



215. V § 152 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje

se písmeno f), které zní:



„f) oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.“.



216. V § 152 odst. 4 věta druhá zní: „Pokud zpracovala projektovou

dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního

předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně

hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou

projektovou dokumentací.“.



217. § 155 zní:



㤠155



(1) Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební

dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou

povinni bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a

ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky

šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k

ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Oznámení musí obsahovat zejména místo, čas, popis oznamované události a

jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro

správné posouzení příčin; nezabývá se hodnocením či posuzováním viny

nebo odpovědnosti.



(2) Rozsah a způsob oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie

stavby a výsledky šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní

předpis.“.



218. V § 157 odst. 1 se slova „odst. 2 písm. f) až j) a n) a písm. l),

m), o) a p)“ nahrazují slovy „odst. 1 písm. e) až k)“.



219. V § 158 odst. 1 větě druhé se za slova „územního rozhodnutí“

vkládají slova „a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní

rozhodnutí“ a slova „pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované

stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), pro provádění stavby a pro

nezbytné úpravy“ se nahrazují slovy „podle odstavce 2“.



220. V § 158 odstavec 2 zní:



„(2) Projektovou dokumentací je dokumentace



a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),



b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,



c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,



d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,



e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením

podle § 118,



f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu

řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,



g) pro provádění stavby,



h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo



i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního

zákona.“.



221. V § 159 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a

působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány“.



222. V § 159 odst. 3 se slova „odst. 2 písm. e) až i) a n)“ nahrazují

slovy „odst. 1 písm. f) až i) a k)“.



223. V § 161 odst. 1 větě druhé se za slova „územně analytických

podkladů,“ vkládají slova „územní studie nebo“.



224. V § 161 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Informace mohou být

poskytnuty v digitální podobě. Vlastník technické infrastruktury je

oprávněn požadovat na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím

požadovaných údajů, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich

kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.“.



225. V § 165 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:



„(2) Vymezení zastavěného území vydané formou opatření obecné povahy

podle § 59 odst. 2 včetně dokladů o jeho pořizování ukládá pořizovatel

u obce, pro kterou bylo pořízeno; opatřené záznamem o účinnosti je

bezodkladně poskytne stavebnímu úřadu a úřadu územního plánování.

Vymezení zastavěného území pořizovatel současně zveřejní způsobem

umožňujícím dálkový přístup.“.



Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.



226. V § 166 odst. 1 větě druhé se za slovo „podklady“ vkládají slova

„s výjimkou údajů o území“.



227. V § 166 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , obdobně

zveřejňuje informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi

obsažené v údaji o území, poskytnuté podle § 27“.



228. V § 169 odst. 3 větě druhé se slova „pro územní řízení“ nahrazují

slovy „při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování

staveb na nich“ a věta poslední se zrušuje.



229. V § 170 odst. 2 se za slova „Právo k pozemku“ vkládají slova „nebo

stavbě“.



230. V § 172 odst. 4 větě druhé se slova „úředním razítkem“ nahrazují

slovy „otiskem úředního razítka“, ve větě třetí se slova „uvedené v §

134 odst. 2“ nahrazují slovy „z důvodu jejich odborných znalostí“ a za

větu třetí se vkládá věta čtvrtá „Vlastník je povinen umožnit pro účely

podle odstavce 1 vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím

nezbytných technických zařízení či prostředků.“.



231. § 178 až 181 znějí:



㤠178



(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní

rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo

regulační plán,



b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení

informace podle § 87 odst. 2,



c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním

řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §

95 odst. 4,



d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s

veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní

rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti

v rozporu s územním souhlasem,



e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje

povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo

měření a jejich vyhodnocení,



f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,



l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,



n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes

zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120 odst. 1,



p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo

přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120

odst. 1,



r) užívá stavbu nebo terénní úpravy uvedené v § 104 odst. 1 písm. e) až

i) provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127

odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,



t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby

podle § 123,



u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,



v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest

nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §

104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez

souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního

úřadu podle § 128,



y) v rozporu s § 158 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění

podle zvláštního právního předpisu14), nebo



z) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve

výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.



(2) Fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,



b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,



c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na

nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu

stavebního úřadu,



d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního

povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu

autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu

anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo

veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného

inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením

stavby,



h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního

úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným

certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením

nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném

pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k

zastavení prací na stavbě,



k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,



l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,



m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176

odst. 1,



n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo



o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o

stavbě.



(3) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), f)

nebo h),



b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j)

nebo n) nebo odstavce 2 písm. e) nebo m),



c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), g),

h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo odstavce 2

písm. d) nebo g),



d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e),

r), v), x), y) nebo z) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n)

nebo o).



§ 179



(1) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



b) poruší některou z povinností podle § 153 odst. 1 nebo 2, nebo



c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(2) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím,

že



a) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



b) nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí tím,

že poruší některou z povinností podle § 153 odst. 3 nebo 4, nebo



c) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(3) Fyzická osoba se jako vlastník stavby dopustí přestupku tím, že



a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním

podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění

stavebního dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při

odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,



b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,



d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,



e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



i) neprovede nařízenou údržbu stavby nebo ji provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 139,



j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a) , b), d)

nebo e), nebo



k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(4) Fyzická osoba se jako vlastník zařízení dopustí přestupku tím, že



a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo

d), nebo



g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.



(5) Fyzická osoba se jako vlastník technické infrastruktury dopustí

přestupku tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,



b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.



(6) Fyzická osoba se jako autorizovaný inspektor dopustí přestupku tím,

že v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost nebo nesplní povinnost

podle § 117 odst. 1.



(7) Za přestupek lze uložit pokutu



a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), f), g),

h) nebo i) nebo podle odstavce 4 písm. a), d) nebo e),



b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo

c) nebo podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c) nebo podle odstavce 3

písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo podle odstavce 4 písm. b), c), f)

nebo g) nebo podle odstavce 5 nebo 6.



(8) Za přestupek lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč, v

příkazním řízení do 10 000 Kč.



Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob



§ 180



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního

deliktu tím, že



a) v rozporu s § 76 provede činnosti, ke kterým je třeba územní

rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva nebo územní souhlas anebo

regulační plán,



b) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí nezajistí vyvěšení

informace podle § 87 odst. 2,



c) jako žadatel o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním

řízení nezajistí vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí podle §

95 odst. 4,



d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s

veřejnoprávní smlouvou anebo regulačním plánem nahrazujícími územní

rozhodnutí, nebo provede činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti

v rozporu s územním souhlasem,



e) v rozporu s § 119 odst. 1 užívá stavbu, na kterou se vztahuje

povinnost oznámení podle § 120 odst. 1, bez zajištění zkoušek nebo

měření a jejich vyhodnocení,



f) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



g) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



h) užívá změnu stavby bez kolaudačního rozhodnutí, pokud bylo takové

rozhodnutí třeba,



i) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,



j) užívá stavbu bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



k) užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,



l) užívá změnu stavby bez kolaudačního souhlasu, pokud je podle zákona

vyžadován, nebo přes zákaz stavebního úřadu podle § 122 odst. 4,



m) užívá změnu stavby v rozporu s kolaudačním souhlasem,



n) užívá stavbu bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo přes

zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



o) užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120,



p) užívá změnu stavby bez oznámení stavebníka podle § 120 odst. 1 nebo

přes zákaz stavebního úřadu podle § 120 odst. 2,



q) užívá změnu stavby v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120

odst. 1,



r) užívá stavbu nebo terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. e) až i)

provedené bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



s) užívá stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu podle § 127

odst. 2 nebo povolením podle § 127 odst. 4,



t) užívá stavbu v rozporu s povolením k předčasnému užívání stavby

podle § 123,



u) provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 124,



v) v rozporu s § 128 odstraní stavbu uvedenou v § 103 obsahující azbest

nebo stavbu uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 anebo v §

104 bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



w) v rozporu s § 128 odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez

souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,



x) odstraní stavbu v rozporu se souhlasem nebo povolením stavebního

úřadu podle § 128, nebo



y) v rozporu s § 171 odst. 3 nezjedná nápravu ve lhůtě stanovené ve

výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu.



(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí

správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce bez souhlasu stavebního úřadu,



b) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v rozporu se souhlasem stavebního úřadu,



c) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo její změnu, terénní úpravy

nebo udržovací práce v chráněném území nebo v ochranném pásmu anebo na

nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území bez souhlasu

stavebního úřadu,



d) v rozporu s § 108 provede změnu stavby bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



e) v rozporu s § 108 provede stavbu bez stavebního povolení nebo

veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora,



f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo její změnu bez stavebního

povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu

autorizovaného inspektora v chráněném území nebo v ochranném pásmu

anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



g) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se stavebním povolením nebo

veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného

inspektora, opakovaným stavebním povolením anebo s dodatečným povolením

stavby,



h) provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem stavebního

úřadu, stavebním povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným

certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením

nebo s dodatečným povolením stavby v chráněném území nebo v ochranném

pásmu anebo na nezastavitelném pozemku nebo v nezastavěném území,



i) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu,



j) v rozporu s § 134 odst. 4 neuposlechne výzvu nebo rozhodnutí k

zastavení prací na stavbě,



k) poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4,



l) poruší povinnost podle § 160 odst. 4,



m) poruší některou z povinností k ochraně veřejných zájmů podle § 176

odst. 1,



n) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost, nebo



o) v rozporu s § 157 nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o

stavbě.



(3) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c),

f) nebo h),



b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f),

j) nebo n) nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo m),



c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),

d), g), h), i), k), l), m), o), p), q), s), t), u) nebo w) nebo podle

odstavce 2 písm. d) nebo g),



d) do 200 000 Kč, jde-li o delikt podle odstavce 1 písm. b), c), e),

r), v), x) nebo y) nebo podle odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l),

n) nebo o).



§ 181



(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavební

podnikatel dopustí správního deliktu tím, že



a) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost,



b) poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 nebo 2,



c) provede činnosti bez územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvy

nebo regulačního plánu nahrazujících územní rozhodnutí, nebo bez

územního souhlasu,



d) provede činnosti v rozporu s územním rozhodnutím nebo s

veřejnoprávní smlouvou anebo s regulačním plánem nahrazujícími územní

rozhodnutí nebo provádí činnosti jimi zakázané, anebo provede činnosti

v rozporu s územním souhlasem,



e) v rozporu s § 104 provede stavbu nebo změnu stavby anebo terénní

úpravy, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez souhlasu

stavebního úřadu nebo v rozporu s ním, nebo



f) v rozporu s § 108 provede stavbu nebo změnu stavby bez stavebního

povolení, veřejnoprávní smlouvy, oznámeného certifikátu autorizovaného

inspektora nebo v rozporu s nimi.



(2) Právnická osoba se jako vlastník stavby dopustí správního deliktu

tím, že



a) v rozporu s § 128 odst. 5 nezajistí odstranění stavby stavebním

podnikatelem nebo při odstraňování stavby svépomocí nezajistí provádění

stavebního dozoru anebo provádění dozoru oprávněnou osobou při

odstraňování stavby, v níž je obsažen azbest,



b) odstraní stavbu v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



c) v rozporu s § 131a neoznámí stavebnímu úřadu odstranění stavby,



d) neodstraní stavbu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129,



e) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



f) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



g) neprovede nařízené neodkladné odstranění stavby nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



h) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



i) neprovede nařízenou údržbu nebo ji provede v rozporu s rozhodnutím

podle § 139,



j) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 1 písm. a), b), d)

nebo e), nebo



k) v rozporu s § 155 poruší oznamovací povinnost.



(3) Právnická osoba se jako vlastník zařízení dopustí správního deliktu

tím, že



a) odstraní zařízení v rozporu s rozhodnutím podle § 129,



b) v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží

doklady ve lhůtě stanovené stavebním úřadem ve výzvě nebo rozhodnutí,



c) neprovede nařízené nutné zabezpečovací práce nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



d) neprovede nařízené neodkladné odstranění zařízení nebo je provede v

rozporu s rozhodnutím podle § 135 nebo 136,



e) neprovede nařízené nezbytné úpravy nebo je provede v rozporu s

rozhodnutím podle § 137,



f) poruší některou z povinností podle § 154 odst. 2 písm. a), b) nebo

d), nebo



g) neodstraní zařízení ve lhůtě stanovené v rozhodnutí podle § 129.



(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník technické

infrastruktury dopustí správního deliktu tím, že



a) nesplní některou z povinností podle § 161 odst. 1,



b) nesplní některou z povinností podle § 27 odst. 3 nebo 4.



(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako autorizovaný

inspektor dopustí správního deliktu tím, že poruší některou z

povinností podle § 155 nebo nesplní povinnost podle § 117 odst. 1.



(6) Za správní delikt se uloží pokuta



a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

c), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b), f), g), h) nebo i) nebo

odstavce 3 písm. a), d) nebo e) nebo odstavce 4,



b) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)

nebo e) nebo odstavce 2 písm. a), c), d), e), j) nebo k) nebo odstavce

3 písm. b), c), f) nebo g) nebo odstavce 5.“.



232. V § 182 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ;

správní delikt podle § 181 odst. 4 písm. b) v prvním stupni projednává

stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona“.



233. V § 188 odst. 1 a v § 188a odst. 1 se číslo „2015“ nahrazuje

číslem „2020“.



234. V § 192 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného orgány obce je

příslušný krajský úřad. K přezkoumání opatření obecné povahy vydaného

orgány kraje je příslušné ministerstvo.“.



235. § 193 zní:



㤠193



Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 odst. 2, § 21 odst. 4, § 26

odst. 2, § 29 odst. 1 a 3, § 36 odst. 6, § 40 odst. 4, § 42 odst. 8, §

43 odst. 6, § 47 odst. 6, § 50 odst. 1, § 55 odst. 6, § 61 odst. 5, §

64 odst. 7, § 66 odst. 6, § 78a odst. 10, § 86 odst. 7, § 87 odst. 5, §

92 odst. 5, § 94a odst. 7, § 95 odst. 7, § 96 odst. 10, § 99 odst. 2, §

100 odst. 3, § 105 odst. 8, § 110 odst. 5, § 115 odst. 6, § 116 odst.

8, § 117 odst. 8, § 120 odst. 6, § 122 odst. 6, § 123 odst. 5, § 125

odst. 6, § 127 odst. 6, § 128 odst. 8, § 134 odst. 6, § 138 odst. 5, §

143 odst. 5, § 150 odst. 3, § 155 odst. 2, § 157 odst. 4 a § 162 odst.

7.“.



236. V § 194 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a technické

požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa“.



237. V § 194 písm. d) se slova „uranového průmyslu a pro stavby

jaderných zařízení“ nahrazují slovy „k účelům těžby, zpracování,

transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro

tyto účely a pro stavby související s úložišti radioaktivních odpadů

obsahující přírodní radionuklidy a pro stavby náležející k provozním

celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení10) a stavby k účelům

přepravy a skladování ropy“.



238. V § 194 písm. e) se slova „obecné technické požadavky na výstavbu“

nahrazují slovy „obecné požadavky na využívání území a technické

požadavky na stavby“.



239. V § 194 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují

se písmena f) a g), která znějí:



„f) Český báňský úřad stanoví právním předpisem požadavky pro stavby,

které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek,

jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s

jejich dobýváním, požadavky na stavby skladů výbušnin a požadavky na

ochranná pásma důlních děl,



g) Ministerstvo spravedlnosti stanoví právním předpisem technické

požadavky pro stavby pro účely Vězeňské služby a jejích organizačních

jednotek.“.



240. § 195 včetně poznámky pod čarou č. 67 zní:



㤠195



(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání podle § 24 ministerstvo

udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, pokud

prokáže, že vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními

předpisy. Při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele

při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích

podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel.



(2) K žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání

žadatel připojí zejména



a) doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací

dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců,

včetně výčtu územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích

podkladů, na jejichž pořízení se prokazatelně osobně podílel, s

uvedením rozsahu svého podílu,



b) kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací

dokumentace a návrhu územně plánovací dokumentace, anebo stanoviska

krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se osobně podílel,



c) posudek o pracovní činnosti67) nebo jiný doklad prokazující kvalitu

práce,



d) kopii osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost

územní plánování.



67) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších

předpisů.“.



241. V příloze se vkládá nový bod 1, který zní: „1. Stručné shrnutí

obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací

dokumentace, vztah k jiným koncepcím.“.



Dosavadní body 1 až 10 se označují jako body 2 až 11.



242. V příloze v bodě 6 se za slovo „obyvatelstvo,“ vkládají slova

„lidské zdraví,“ a za slovo „půdu,“ se vkládají slova „horninové

prostředí,“.



243. V příloze se za bod 10 vkládá nový bod 11, který zní:



„11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech

z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.“.



Dosavadní bod 11 se označuje jako bod 12.



Čl. II



Přechodná ustanovení



1. Obsahuje-li vymezené zastavěné území zákres nezastavitelných

zemědělských pozemků podle dosavadních právních předpisů, tato část

vymezení se nepoužije.



2. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje,

územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, které byly

ukončeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle

dosavadních právních předpisů; části zadání územně plánovací

dokumentace, pokynů pro zpracování jejího návrhu a zprávy o uplatňování

politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, které jsou

v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.



3. Část zásad územního rozvoje, ve které bylo uloženo prověření využití

územní studií jako podmínka pro rozhodování o změnách v jejich využití

podle dosavadních právních předpisů, se nepoužije a při nejbližší

aktualizaci musí být z této dokumentace vypuštěna.



4. Části územně plánovací dokumentace, které podle zákona č. 183/2006

Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemohou

být její součástí, se nepoužijí a při nejbližší aktualizaci nebo změně

musí být z této dokumentace vypuštěny; toto ustanovení se nepoužije pro

vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a u regulačního plánu na

dokumentaci vlivů.



5. Úkol prověřit územní studií změny využití plochy nebo koridoru

vymezených v územním plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá

platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud

není v uvedené územně plánovací dokumentaci stanovena lhůta pro vložení

dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti. Pořízení a

vydání regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování v ploše nebo

koridoru vymezených v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu

pozbývá platnosti uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto

zákona, pokud v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu není

uvedena lhůta pro pořízení a vydání regulačního plánu.



6. Pokud byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pořízen koncept

územního plánu a nebylo zahájeno jeho projednání, považuje se tento

koncept za návrh územního plánu; v případech, kdy již bylo zahájeno

jeho projednání, dokončí se podle dosavadních právních předpisů včetně

schválení pokynů pro zpracování návrhu. O návrhu zpracovaném na základě

těchto pokynů se vede řízení o územním plánu, ustanovení § 50 a 51

zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, se v tomto případě nepoužijí.



7. Činnosti při pořizování aktualizace politiky územního rozvoje,

územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace či změny, neuvedené

v bodě 6, které byly započaty a neukončeny přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, se dokončí a posuzují podle dosavadních právních

předpisů; to neplatí pro vymezení předkupního práva v územním plánu

nebo regulačním plánu.



8. Na území obce, která nemá platný územní plán, lze po 1. lednu 2021

umisťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření

uvedených v § 18 odst. 5 také stavby, pro které byly před tímto dnem

pravomocně umístěny stavby dopravní nebo technické infrastruktury.



9. Vymezení předkupního práva v územním plánu nebo regulačním plánu,

které je v rozporu s tímto zákonem, se nepoužije. Obec, která územní

plán nebo regulační plán vydala, zašle příslušnému katastrálnímu úřadu

bez zbytečného odkladu návrh na výmaz předkupního práva, které je v

rozporu s tímto zákonem, z listu vlastnictví s uvedením katastrálních

území a čísel parcel.



10. Obsahuje-li návrh územního plánu nebo regulačního plánu vymezení

předkupního práva v rozporu s tímto zákonem, zajistí pořizovatel

nejpozději před řízením podle § 52 nebo 67 zákona č. 183/2006 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravení návrhu.

Pokud již bylo toto řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona

zahájeno nebo ukončeno a územní plán nebo regulační plán nebyl vydán,

pořizovatel zajistí úpravu návrhu a koná se opakované veřejné

projednání upraveného návrhu.



11. Pokud byla nabídka k uzavření smlouvy o převodu pozemku zatíženého

předkupním právem učiněna přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

postupuje se při uplatňování předkupního práva podle dosavadních

právních předpisů.



12. V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo

územního souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode

dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po

dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájená řízení, popřípadě jiné

postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu, zastaví.



13. Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu podané přede

dnem nabytí účinností tohoto zákona se považuje za žádost o územní

souhlas a postupuje se podle § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění

účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



14. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních

předpisů, s výjimkou



a) stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají

staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové

stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v

tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den

ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona,



b) řízení o správním deliktu spáchaném přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obviněného příznivější.



15. Stavební úřad dokončí postupy, které nejsou správním řízením, k

oznámení, ohlášení nebo žádosti podaným přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona, podle dosavadních právních předpisů.



16. Pokud byl návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy podán přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uzavírání této

veřejnoprávní smlouvy podle dosavadních právních předpisů.



17. Přezkumné řízení týkající se veřejnoprávních smluv, které nabyly

účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze zahájit

nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



18. Obsahuje-li územní plán vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené

stavební řízení, tato jeho část se nepoužije. Pořizovatel ve spolupráci

s obcí zajistí, aby uvedené vymezení bylo z územního plánu vypuštěno

při vydání jeho nejbližší změny.



19. Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním

úřadu uvedeném v § 13 odst. 1 písm. a) na úseku územního rozhodování a

stavebního řádu podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne

nabytí účinnosti tohoto zákona, splňuje ten, kdo tuto činnost vykonává

ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Kvalifikační požadavky podle §

13a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti

tohoto zákona, splňuje úředník obecného stavebního úřadu uvedeného v §

13 odst. 1 písm. b) až e), který činnost vykonává ke dni nabytí

účinnosti tohoto zákona a má příslušné osvědčení zvláštní odborné

způsobilosti podle zvláštního právního předpisu nebo je získá do 18

měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo má osvědčení o uznání

rovnocennosti vzdělání nebo jeho části, v souladu s nímž může tuto

činnost vykonávat, nebo získal vzdělání v bakalářských nebo

magisterských studijních programech stanovených zvláštním právním

předpisem, v důsledku čehož může tuto činnost vykonávat. Kvalifikační

požadavky splňuje také fyzická osoba, která má příslušné osvědčení

zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.



Čl. III



Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona



Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění

zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů.



ČÁST DRUHÁ



Změna zákona o požární ochraně



Čl. IV



Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990

Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998

Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002

Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006

Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č.

350/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 31 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 13 zní:



„b) posuzováním



1. územního a regulačního plánu,



2. podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního

rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a

5,



3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e)

bodech 4 až 9 stavebního zákona,



4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104

odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb

uvedených v § 31 odst. 3,



5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení,

kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu

ohlášení do režimu stavebního povolení,



6. dokumentace ke změně v užívání stavby,



7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o

dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení

nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky;



posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle

zvláštního právního předpisu13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu,

který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to

pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.



13) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).“.



2. V § 31 odstavec 3 zní:



„(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává



a) u staveb nebo zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení

podle § 103 stavebního zákona, s výjimkou staveb nebo zařízení

uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,



b) u staveb vyžadujících ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a), d) až

i) stavebního zákona, s výjimkou staveb zařízení staveniště podle § 104

odst. 1 písm. g) stavebního zákona, majících charakter budov pro

bydlení a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro

více než 50 osob, a staveb podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního

zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s

hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,



c) u udržovacích prací, stavebních úprav, nezbytných úprav,

zabezpečovacích prací a výjimek u staveb uvedených v písmenech a) a

b).“.



3. V § 31 odst. 4 se slova „stanovisko, které je podkladem k dalšímu

řízení podle zvláštních právních předpisů“ nahrazují slovy „závazné

stanovisko nebo stanovisko vyžadované zvláštním právním předpisem“.



4. Poznámka pod čarou č. 3d zní:



„3d) § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.



ČÁST TŘETÍ



Změna horního zákona



Čl. V



Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona

č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona

č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona

č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona

č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona

č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona

č. 281/2009 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 23 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „V dobývacím prostoru

obvodní báňský úřad rozhoduje též o umístění a povolení staveb, které

mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i

úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich

dobýváním, a skladů výbušnin, s výjimkou staveb náležejících do

působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu26) a staveb vodních děl.“.



Poznámka pod čarou č. 26 zní:



„26) § 16 odst. 2 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.



2. V § 23 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:



„(7) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4, jakož i stavby

skladů výbušnin, jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným

inspektorem.



(8) Stavební úřad na návrh organizace stanoví ochranné pásmo

zlikvidovaných hlavních důlních děl ústících na povrch.“.



3. V § 27 odst. 1 se slova „státní správy, zejména v dohodě s orgány

životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem“

zrušují.



4. V § 27 odst. 6 se za slova „rozhodnutím o“ vkládá slovo „změně“.



5. Poznámka pod čarou č. 6 zní:



„6) § 80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.



6. V § 28 odst. 2 se za slova „přímo dotčena,“ vkládá slovo „a“ a slova

„ , a obce, jejichž územní obvody mohou být stanovením dobývacího

prostoru dotčeny“ se zrušují.



ČÁST ČTVRTÁ



Změna zákona o ochraně přírody a krajiny



Čl. VI



Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č.

347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č.

123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č.

132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.

100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č.

387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č.

222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č.

167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č.

227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č.

349/2009 Sb. a zákona č. 381/2009 Sb., se mění takto:



1. V § 5 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Při porušení těchto

podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit

stanovením závazných podmínek.“.



2. V § 44 odstavec 2 zní:



„(2) Závazné stanovisko podle odstavce 1 se nevydává, jde-li o stavby



a) v zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti,



b) v zastavěném území města, které se nachází na území chráněné

krajinné oblasti.“.



3. V § 45i se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě politiky

územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá zpráva o

jejím uplatňování nebo její zadání.“.



4. V § 45i odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Politika územního

rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního

právního předpisu17).“.



5. V § 66 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Ustanovení odstavce 1 nelze uplatnit v případě již vydaného

platného pravomocného rozhodnutí.“.



Čl. VII



Přechodné ustanovení



V případech, kdy bylo podle předchozích právních předpisů potřeba

závazné stanovisko a řízení nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona

dokončena, se závazné stanovisko nevydá a řízení se dokončí podle

tohoto zákona. Tuto skutečnost správní orgán zaznamená ve spisu a

oznámí ji žadateli.



ČÁST PÁTÁ



Změna zákona o dani z nemovitosti



Čl. VIII



Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění zákona č.

315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č.

65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č.

483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č.

669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č.

342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.

186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.

1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č.

199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č.

375/2011 Sb. a zákona č. 457/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 6 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo posouzení

autorizovaným inspektorem podle § 117 stavebního zákona pozbude účinků

anebo zaniknou účinky veřejnoprávní smlouvy“.



2. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:



„c) stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení a

užívané,“.



Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).



3. V § 9 odst. 1 písm. o) se slovo „individuální“ nahrazuje slovem

„rodinnou“.



4. V § 9 odst. 1 písmeno p) zní:



„p) stavby kulturních památek18c) po provedení stavební úpravy,

počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního souhlasu, a to na

dobu 8 let,“.



5. V § 11 odst. 1 písm. b) a odst. 4 se slovo „individuální“ nahrazuje

slovem „rodinnou“.



Čl. IX



Přechodné ustanovení



Pokud vznikl nárok na osvobození od daně ze staveb podle § 9 odst. 1

písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle ustanovení § 9 odst. 1

písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí

účinnosti tohoto zákona. Jestliže v těchto případech poplatník uplatnil

nárok na osvobození, není již oprávněn uplatnit nárok na osvobození od

daně ze staveb podle § 9 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve

znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu

povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě



Čl. X



Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o

výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,

ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č.

224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 153/ /2011 Sb., se

mění takto:



1. V § 17 písm. b) se za slovo „vypracovávat“ vkládají slova

„dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a“.



2. V § 18 písm. a) se za slovo „vypracovávat“ vkládají slova

„dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a“.



3. V § 19 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:



„a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo

projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních

případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního

rozhodnutí a projektové dokumentace; v případě oboru pozemní stavby též

vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby

nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání

územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující

ohlášení s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a

dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou

dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně

související a podmiňující bydlení11) na pozemku stavby pro bydlení,



11) § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na

využívání území.“.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů

souvisejících s jeho zavedením



Čl. XI



V § 20 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění

některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č.

186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona

č. 380/2009 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Obce mohou pro účely vedení technické mapy obce stanovit obecně

závaznou vyhláškou



a) obsah technické mapy nad rámec základního obsahu technické mapy

obce,



b) povinnost vlastníka stavby ohlásit a doložit změny týkající se

obsahu technické mapy obce,



c) podmínky zpracování a předávání geodetické části dokumentace

skutečného provedení stavby při plnění povinnosti stanovené podle

písmene b).“.



ČÁST OSMÁ



Změna atomového zákona



Čl. XII



V § 6 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a

ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých

zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.,

odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 3a zní:



„(4) Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými

místnostmi3a), je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku

a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Ten, kdo ohlašuje nebo žádá o

povolení provedení stavebních úprav pro změnu v užívání části stavby,

která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, anebo

oznamuje změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo

pobytové místnosti, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity

radonu a výsledky předložit stavebnímu úřadu nebo autorizovanému

inspektorovi. Pokud se taková stavba umísťuje nebo provádí na pozemku s

vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně

chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Stanovení

radonového indexu pozemku se nemusí provádět v tom případě, bude-li

stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou

od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit

vzduch. Prováděcí právní předpis stanoví postup pro stanovení

radonového indexu pozemku.



3a) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.“.



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o oceňování majetku



Čl. XIII



Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů

(zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č.

237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona

č. 188/2011 Sb., se mění takto:



1. V § 3 odst. 2 větě druhé se za slova „kolaudačním rozhodnutí“

vkládají slova „nebo v kolaudačním souhlasu“ a za slova „stavebním

povolení“ se vkládají slova „nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující

stavební povolení nebo v ohlášení či v oznámení stavebníka stavebnímu

úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu

autorizovaného inspektora“.



2. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba.“.



3. V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za slova „územním rozhodnutím“

vkládají slova „22), regulačním plánem23), veřejnoprávní smlouvou

nahrazující územní rozhodnutí24), nebo územním souhlasem25)“.



Poznámky pod čarou č. 22 až 25 znějí:



„22) § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



§ 32 zákona č. 50/1976 Sb.



23) § 61 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.



24) § 78a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.



25) § 96 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.



4. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.



5. V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „- staveniště nebo ostatní

plochy“ zrušují.



6. V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „ , louka a pastvina“ nahrazují

slovy „a trvalý travní porost“.



7. V § 9 odst. 1 písm. d) se slova „nádrže a vodní toky“ nahrazují

slovem „plochy“.



8. V § 9 odst. 1 písm. e) se slova „kterými jsou například hospodářsky

nevyužitelné pozemky a neplodná půda, jako je roklina, mez s kamením,

ochranná hráz, močál, bažina“ nahrazují slovy „které nejsou uvedeny v

písmenech a) až d)26)“.



Poznámka pod čarou č. 26 zní:



„26) Například § 10 a 11 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 Sb., a §

43 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o hlavním městě Praze



Čl. XIV



V § 18 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění

zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.

a zákona č. 227/2009 Sb., písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 6b

zní:



„h) oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se

vydává územní rozhodnutí nebo dodatečné povolení stavby územní

rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území

městské části.



6b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna energetického zákona



Čl. XV



Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy

v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický

zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona

č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona

č. 670/2004, Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb.,

zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb.,

zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,

zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb.,

zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 165/2012

Sb., se mění takto:



1. V § 16 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno y), které zní:



„y) je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného

stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb

zařízení přepravní soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování

plynu a u staveb výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém

výkonu 100 MW a více.“.



2. V § 67 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní:



„(5) Ministerstvo je v případech, v nichž uděluje autorizaci, dotčeným

orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska při umisťování a

povolování staveb podle zvláštního právního předpisu24).



24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí



Čl. XVI



Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na

životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006

Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008

Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009

Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb. a zákona č. 167/2012

Sb., se mění takto:



1. § 10i včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b a 4d zní:



㤠10i



Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a

územně plánovací dokumentace na životní prostředí



(1) Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního

rozvoje a územního plánu na životní prostředí se postupuje podle

zvláštního právního předpisu4b). Ustanovení § 20, § 21 písm. l) a § 22

písm. e) tím nejsou dotčena. Ustanovení § 2, 3, 10a, 10b, 10g a 10h se

použijí obdobně a s tím, že zjišťovací řízení a veřejné projednání se

postupem podle tohoto zákona neprovádí. Předkladatelem je pořizovatel

politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu.



(2) Regulační plán, který nahradí rozhodnutí o umístění záměru [§ 3

písm. a)], se v tomto rozsahu posuzuje jako záměr podle tohoto zákona,

nestanoví-li zvláštní právní předpis4b) jinak.



(3) Ministerstvo nebo orgán kraje při pořizování politiky územního

rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu stanoví podrobnější

požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí

včetně návrhu zpracování možných variant řešení. Tyto požadavky

zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí ve vyhodnocení

zohlední nebo uvede důvody, pro které tak neučinil. Pokud vyhodnocení

vlivů na životní prostředí neobsahuje náležitosti podle zvláštního

právního předpisu4d), je Ministerstvo nebo orgán kraje oprávněn

požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu stanoví orgán

kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu

případný požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní

prostředí.



(4) Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze

osoba k tomu oprávněná podle § 19.



4b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



4d) § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012

Sb.“.



2. V § 21 písmeno l) zní:



„l) vydává stanovisko k posouzení vlivů provádění politiky územního

rozvoje na životní prostředí, stanovisko k posouzení vlivů provádění

zásad územního rozvoje na životní prostředí a je dotčeným orgánem při

jejich pořizování.“.



3. V § 22 písmeno e) zní:



„e) vydávají stanovisko k posouzení vlivů provádění územního plánu na

životní prostředí a jsou dotčenými orgány při jeho pořizování.“.



ČÁST TŘINÁCTÁ



Změna vodního zákona



Čl. XVII



Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona

č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona

č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona

č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona

č. 167/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona

č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona

č. 151/2011 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto:



1. V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Bez splnění těchto

podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením,

užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo

rozhodnutí o změně v užívání stavby.“.



2. V § 15 odst. 9 se slova „nelze povolovat ve zkráceném řízení podle §

117 stavebního zákona“ nahrazují slovy „jsou nezpůsobilá k posouzení

autorizovaným inspektorem“.



3. V § 15a odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ;

zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na

pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená

koryta vodních toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení“ a ve

větě poslední se slova „proti obnovení“ zrušují.



4. V § 30 odst. 7 se za slovo „rozhodnutím“ vkládají slova „nebo

opatřením obecné povahy“.



5. V § 38 odst. 5 se za slova „ekvivalentních obyvatel“ vkládají slova

„ohlášeného podle § 15a“.



6. V § 38 odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 50 až 52 zní:



„(7) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno.

Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo

zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb

pro bydlení50), jednotlivých staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z

jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících

převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech

přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na

základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na

jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy

chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod

povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.



50) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na

využívání území.



51) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.



52) § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.“.



7. V § 104 se na konci odstavce 9 doplňují věty „Závazné stanovisko

podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas

podle § 17. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným

stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v

téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených

skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně

změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno,

nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace

nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při

úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.“.



8. V § 107 odst. 1 se na konci textu písmene t) doplňují slova „ ,

pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití

závadných látek“.



9. V § 115 odst. 6 se za slovo „požádá“ vkládají slova „ , s výjimkou

stavebních řízení vedených podle § 15“.



10. V § 115 odst. 7 se za slova „podle tohoto zákona,“ vkládají slova

„s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15,“.



Čl. XVIII



Přechodné ustanovení



Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí

podle dosavadních právních předpisů.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna zákona o správních poplatcích



Čl. XIX



Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění

zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,

zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb.,

zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb.,

zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb.,

zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb.,

zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.,

zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb.,

zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb.,

zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb.,

zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb.,

zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb.,

zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb.,

zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb.,

zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb.,

zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb.,

zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb.,

zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb.,

zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb.,

zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb.,

zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb.,

zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb.,

zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb.,

zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb.,

zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb.,

zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb.,

zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb.,

zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,

zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb.,

zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb. a

zákona č. 172/2012 Sb., se mění takto:



1. V části I položka 17 včetně poznámek pod čarou č. 14, 15 a 16 zní:



„Položka 17



1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání

rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území14)



a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro

rodinnou rekreaci15) Kč 1 000



b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 5 000

c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené

v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500



d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1 000

a 500 Kč za čtvrté

a každé další stání,

nejvýše Kč 5 000



e) ke stavbám, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení

s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury, nebo ke stavbám,

které vyžadují ohlášení a nejsou uvedené v písmenu a) nebo b) Kč 1 000



f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 20 000



g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění

odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300



h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3 000



2. Vydání rozhodnutí o změně využití území



a) do výměry 5 000 m2 včetně Kč 1 000



b) nad výměru 5 000 m2 Kč 3 000



3. Vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Kč 1 000



4. Vydání rozhodnutí o ochranném pásmu Kč 2 000



5. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků

na využívání území Kč 5 000



6. Vydání regulačního plánu na žádost Kč 10 000



Poznámky



1. Je-li jedním územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo

veřejnoprávní smlouvou umisťováno více staveb, které jsou uvedeny pod

různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb

poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky.



2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere

správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.



3. Za vydání územního souhlasu vybere správní úřad poplatek ve výši

poloviny sazby příslušného poplatku.



4. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy16) vybere správní úřad poplatek ve

výši poloviny sazby příslušného poplatku.



5. Za vydání změny územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve

výši poloviny sazby příslušného poplatku.



6. Za vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního

rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby

příslušného poplatku.



7. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní

úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných

bodech této položky, popřípadě této položky a položky 18.



8. Za uzavření společné veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o

provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb

poplatků stanovených za uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění

stavby a za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby.



9. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je

i újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona.



14) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



15) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání

území, ve znění pozdějších předpisů.



16) § 78a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.“.



2. V části I položka 18 zní:



„Položka 18



1. Vydání stavebního povolení



a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro

rodinnou rekreaci15) Kč5 000



b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 10 000



c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené

v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500



d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč1 000

a 500 Kč za čtvrté

a každé další stání,

nejvýše Kč 5 000



e) ke stavbě vyžadující ohlášení, o které stavební úřad rozhodl usnesením,

že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení Kč1 000



f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 10 000



g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění

odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300



h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč3 000



2. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení Kč1 000



3. Vydání souhlasu s ohlášenou stavbou uvedenou v § 104 odst. 1

písm. a) až e) stavebního zákona Kč1 000



4. Vydání souhlasu s ohlášeným stavebním záměrem neuvedeným v bodě 3 Kč 500



5. Vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením Kč1 000



6. Vydání souhlasu se změnou stavby před jejím dokončením Kč 500



7. Vydání rozhodnutí o povolení užívání stavby Kč1 000



8. Vydání rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby Kč1 000



9. Vydání rozhodnutí o povolení zkušebního provozu Kč1 000



10. Vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby Kč1 000



11. Vydání souhlasu se změnou v užívání stavby Kč 500



12. Vydání rozhodnutí o povolení odstranění stavby Kč 500



13. Vydání souhlasu s odstraněním stavby Kč 500



14. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných technických

požadavků na stavby nebo z obecných technických požadavků

na bezbariérové užívání staveb Kč5 000



15. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo

ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení

stavby (pasportu) Kč 500



16. Přijetí žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem Kč 10 000



17. Přijetí žádosti právnické osoby o souhlas ministerstva

s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora Kč 10 000



Osvobození



Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení ke změně stavby

pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť

těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody

II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě

pro bydlení místo trvalého pobytu.



Předmětem poplatku není



Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že

se nedochovala bez zavinění vlastníka např. zničení při požáru, povodni

atd.



Poznámky



1. Je-li jedním stavebním povolením nebo veřejnoprávní smlouvou

povolováno provádění více staveb, které jsou uvedeny pod různými

písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků

stanovených v jednotlivých písmenech této položky.



2. Za vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby uvedené v

bodě 1 této položky vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby

příslušného poplatku.



3. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby vybere správní

úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.



4. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní úřad poplatek

ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této

položky a položky 17.



5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní

úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných

bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17.



6. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je

i speciální stavební úřad ve smyslu § 15 odst. 1 stavebního zákona,

újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a jiné stavební

úřady ve smyslu § 16 odst. 2 stavebního zákona.“.



3. V části I položka 19 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní:



„Položka 19



Vydání rozhodnutí o vyvlastnění17) Kč 5 000



17) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k

pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).“.



4. V části I položka 20 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:



„Položka 20



Místní šetření nebo ohledání na místě



a) za každou započatou hodinu v pracovní době správního úřadu Kč 500



b) za každou započatou hodinu mimo pracovní dobu v pracovních dnech Kč 1 000



c) za každou započatou hodinu ve dnech pracovního klidu Kč 2 000



Osvobození



Od poplatku podle této položky je osvobozeno místní šetření nebo

ohledání na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo

nehodách, místní šetření nebo ohledání na místě prováděné podle

zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků,

místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle zvláštního právního

předpisu upravujícího katastr nemovitostí České republiky18).



Předmětem poplatku není



1. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vydání

rozhodnutí zpoplatňovaného podle položek 17 až 19, s výjimkou

dodatečného povolení stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona a

položky 21 a 60.



2. Místní šetření provedené v kolaudačním řízení u staveb pravomocně

povolených za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.



3. Kontrolní prohlídka stavby konaná podle plánu kontrolních prohlídek

nebo kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním

stavby anebo závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání

kolaudačního souhlasu.



4. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vyřízení

stížností, podnětů a oznámení.



Poznámky



1. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za závěrečnou

kontrolní prohlídku stavby, byla-li žádost o vydání kolaudačního

souhlasu podána po lhůtě k dokončení stavby.



2. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za místní šetření

při kolaudaci, byl-li návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podán po

lhůtě k dokončení stavby.



3. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za kontrolní

prohlídku, kterou provedl při výkonu zvláštních pravomocí podle § 132

odst. 2 a § 171 stavebního zákona.



4. Poplatek podle této položky vybere správní úřad i za místní šetření

nebo ohledání na místě z podnětu účastníka řízení, které provedl

správní úřad na dožádání jiného správního úřadu vyřizujícího podání

účastníka řízení.



5. Poplatek podle této položky vyměří správní úřad po ukončení místního

šetření, ohledání na místě nebo kontrolní prohlídky.



18) § 7 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky

(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“.



ČÁST PATNÁCTÁ



ÚČINNOST



Čl. XX



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.



Němcová v. r.



Klaus v. r.



Nečas v. r.