Advanced Search

technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku


Published: 2002
Read law translated into English here: https://www.global-regulation.com/translation/czech-republic/508294/technick-poadavky-na-vrobky-z-hlediska-emis-hluku.html

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$40 per month.
9/2002 Sb.



NAŘÍZENÍ VLÁDY



ze dne 26. listopadu 2001,



kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku



Změna: 342/2003 Sb.



Změna: 198/2006 Sb.



Vláda nařizuje k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických

požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění

zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., (dále jen "zákon"):



ČÁST PRVNÍ



POŽADAVKY NA VÝROBKY Z HLEDISKA EMISÍ HLUKU



§ 1



(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských

společenství^1) a upravuje z hlediska emisí hluku technické požadavky

na



a) zařízení používaná ve venkovním prostoru uvedená v příloze č. 1 k

tomuto nařízení,



b) zařízení používaná ve venkovním prostoru uvedená v příloze č. 2 k

tomuto nařízení,



(dále jen "zařízení") a



c) spotřebiče pro domácnost.



(2) Za zařízení používané ve venkovním prostoru se považuje kterékoliv

vlastní silou se pohybující nebo převozu schopné strojní zařízení podle

zvláštního právního předpisu,^2) jakož i strojní zařízení podle

zvláštního právního předpisu^2) bez hnacího ústrojí používané pro

průmyslové účely nebo pro účely ochrany přírody, které je bez ohledu na

poháněcí část nebo části typově určeno k používání ve venkovním

prostoru a které tento prostor zatěžuje hlukem, pokud je uváděno na trh

jako celek a je vhodné pro použití uváděné výrobcem. Za používání ve

venkovním prostoru se považuje též používání za podmínek, za kterých

přenos zvuku není nebo téměř není omezen (například ve stanech,

přístřešcích proti dešti, nebo v nedostavěných budovách).



(3) Toto nařízení se nevztahuje na:



a) zařízení výrobcem určená pro dopravu zboží nebo osob po pozemních

komunikacích,^3) po železnici^4) a po vodních^5) nebo vzdušných

cestách,^6)



b) zařízení speciálně určená a konstruovaná pro vojenské a policejní

potřeby^7) a pro záchrannou službu,^8)



c) příslušenství zařízení bez vlastního pohonu, která jsou na trh

uváděna samostatně, s výjimkou ručních bouracích a sbíjecích kladiv a

hydraulických kladiv,



d) zařízení předváděná při veletrzích, výstavách, předváděcích akcích

nebo podobných příležitostech, pokud je na zařízení uvedeno, že není

uváděno na trh a že nesplňuje požadavky tohoto nařízení.



(4) Činnosti výrobce, pokud je tak dále stanoveno v tomto nařízení,

může zajistit zplnomocněný zástupce [§ 2 písm. f) zákona].



§ 2



Vymezení pojmů pro účely tohoto nařízení



(1) Stavebním výtahem na dopravu materiálu se rozumí dočasně zřízené

zařízení s pohonem určené pro obsluhu osobami, které jsou oprávněny ke

vstupu na staveniště a do technických zařízení stavby; stavební výtah

slouží pro



a) obsluhu určitých nakládacích míst, přičemž je vybaven plošinou,

která



1. je určena pouze pro dopravu materiálu;



2. umožňuje vstup osob během nakládání a vykládání;



3. umožňuje vstup a dopravu oprávněných osob při montáži, demontáži a

údržbě;



4. je obsluhována;



5. se pohybuje svisle nebo po vedení, které se od svislého směru

neodchyluje o více než 15 st.;



6. je přidržována nebo nesena ocelovými lany, řetězy, pohybovými šrouby

a maticemi, ozubenými hřebeny a pastorky, hydraulickými válci (přímými

nebo nepřímými) nebo zvedacím kloubovým mechanismem;



7. má nosný stožár, jenž je nebo může být podpírán zvláštní konstrukcí,

nebo pro



b) obsluhu jednoho horního nakládacího místa nebo pracovního podlaží

nacházejícího se na konci vedení (například na střeše) a je vybaven

nosičem břemene,



1. který je určen pouze pro dopravu materiálu;



2. který je konstruován tak, aby na něj nebylo nutné při nakládání nebo

vykládání nebo při údržbě, montáži a demontáži vstupovat;



3. na který nesmějí vstupovat osoby;



4. který je obsluhován;



5. který je konstruován pro pohyb po vedení, které se od svislého směru

odchyluje nejméně o 30 st., které však může být nainstalováno v

kterémkoliv libovolném úhlu;



6. který je držen nebo nesen ocelovým lanem a mechanickým pohonem;



7. který je ovládán tlačítkovými ovládači;



8. který nemá protizávaží;



9. jehož nosnost nepřesahuje 300 kg;



10. jehož rychlost nepřesahuje 1 m/s;



11. jehož vedení je podepřeno zvláštní konstrukcí.



(2) Strojem na zhutňování se rozumí stroj, který zhutňuje materiály,

například vrstvy kameniva, zeminy nebo asfaltové směsi válcováním,

pěchováním nebo vibracemi pracovního nástroje; tento stroj může být

samojízdný, přívěsný, vedený nebo návěsný, přičemž může být vibrační

nebo bez vibrací; stroje pro zhutňování se rozdělují na:



a) řízené válce, kterými jsou samojízdné stroje na zhutňování s jedním

nebo více kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami, u

kterých je stanoviště řidiče součástí stroje,



b) vedené válce, kterými jsou samojízdné stroje na zhutňování s jedním

nebo více kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami,

jejichž provozní zařízení pro ovládání pojezdu nebo jízdy, řízení směru

pojezdu, brzdění a vibrace jsou uspořádány tak, že provozování stroje

musí být ovládáno a řízeno obsluhou doprovázející stroj (kráčející

současně s pojezdem válce) nebo dálkovým ovládáním,



c) přívěsné válce, kterými jsou stroje na zhutňování s jedním nebo více

kovovými válcovými tělesy (běhouny) nebo pneumatikami, které nemají

vlastní nezávislou soustavu pohonu, přičemž stanoviště obsluhy stroje

se nachází na tažném prostředku,



d) vibrační desky a vibrační pěchy, kterými jsou stroje na zhutňování

vybavené v podstatě plochými základními deskami provedenými tak, že

mohou vibrovat; při provozování zajišťuje obsluhu stroje obsluha, nebo

tento stroj tvoří přídavné pracovní zařízení jiného stroje, který je

nese,



e) vznětové pěchy, kterými jsou stroje na zhutňování vybavené plochou

botkou jako zhutňovacím nástrojem, který je proveden tak, aby se

pohyboval převážně ve svislém směru tlaku vytvářeného vznícením;

obsluhu při provozování zabezpečuje strojník.



(3) Kompresorem se rozumí stroj určený k používání s vyměnitelnou

výbavou, který stlačuje vzduch, plyny nebo páry na tlak vyšší, než je

tlak na vstupu, přičemž se skládá z vlastního kompresoru, hlavního

pohonu a jakéhokoliv dodaného dílu nebo zařízení nutného pro bezpečný

provoz kompresoru; za kompresor se nepovažuje zařízení zajišťující oběh

vzduchu při tlaku přepravované vzdušniny nepřevyšujícím 110 kPa, dále

zařízení umožňující vyčerpání vzduchu z uzavřeného prostoru při tlaku

nepřevyšujícím atmosférický tlak (vákuové vývěvy) a plynové turbíny.



(4) Ručním bouracím a sbíjecím kladivem se rozumí každé bourací a

sbíjecí kladivo (na jakýkoliv pohon) určené pro práci na stavbách a

staveništích.



(5) Stavebním vrátkem se rozumí dočasně namontované zdvihadlo poháněné

spalovacím nebo elektrickým motorem a vybavené zařízením, které je

určeno pro zdvihání a spouštění zavěšených břemen.



(6) Dozerem se rozumí samojízdný kolový nebo pásový stroj používaný k

vyvíjení tlačné nebo tažné síly na přimontovaný pracovní nástroj.



(7) Damprem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku

s otevřenou korbou určený k dopravě a vyklápění nebo rozprostírání

materiálu; součástí dampru může být vlastní nakládací zařízení.



(8) Hydraulickým rýpadlem nebo lanovým lopatovým rýpadlem se rozumí

samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s motorem, jenž je

vybavený otočnou nástavbou schopnou otáčení nejméně v úhlu 360 , který

těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál pomocí lopaty připevněné k

násadě a výložníku nebo teleskopickému výložníku, bez pojezdu podvozku

v průběhu kteréhokoliv jednotlivého cyklu stroje.



(9) Rýpadlem-nakladačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo

pásovém podvozku, jehož podvozek je konstruován pro montáž nakládacího

zařízení na přední části a rýpadlového zařízení na zadní části; při

použití jako rýpadlo tento stroj za normálních okolností těží pod

úrovní stanoviště stroje při pohybu lopaty směrem k sobě; lopata

rýpadlového zařízení zdvihá, přepravuje a vysypává materiál a stroj

přitom nepojíždí; v nakládacím režimu stroj nakládá nebo těží materiál

pohyby směrem dopředu a materiál zdvihá, přepravuje a vysypává.



(10) Grejdrem se rozumí samojízdný stroj na kolovém podvozku s

nastavitelnou radlicí umístěnou mezi přední a zadní nápravou, který

podle potřeby odřezává, odstraňuje a rozhrnuje materiál.



(11) Zdrojem tlakové kapaliny se rozumí zařízení určené k použití s

výměnným příslušenstvím, které slouží k zvýšení tlaku kapalin a které

se skládá z hlavního pohonu čerpadla, popřípadě se zásobníkem a z

příslušenství (například ovládačů, odlehčovacího ventilu).



(12) Kompaktorem odpadu s nakládacím zařízením se rozumí samojízdný

stroj na kolovém podvozku s ocelovými koly (běhouny), ke kterému je

vpředu připojeno nakládací zařízení s lopatou a který je především

určen ke zhutňování, přemísťování, srovnávání a nakládání zeminy,

štěrku, odpadních materiálů nebo odpadků.



(13) Sekačkou na trávu (žacím strojem na trávu) se rozumí sekačka na

trávu vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) nebo stroj s travním

žacím příslušenstvím, jehož nástroj pracuje v rovině přibližně

rovnoběžné se zemí, přičemž výška od země je nastavitelná pomocí kol,

vzduchového polštáře nebo plazů a tak podobně, a který používá jako

zdroj energie spalovací nebo elektrický motor; řezacím ústrojím jsou

tuhé žací prvky nebo nekovové lanko (lanka) nebo volně rotující výkyvné

žací nástroje o kinetické energii přesahující 10 J; kinetická energie

se přitom určuje podle ČSN EN 786, přílohy B. Sekačkou na trávu se

rozumí také vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) sekačka na

trávu nebo stroj s travním žacím příslušenstvím s žacími nástroji

rotujícími kolem vodorovné osy, které vykonávají funkci sečení pomocí

pevné žací lišty (vřetenový žací stroj).



(14) Vyžínačem trávníků nebo začišťovačem okrajů trávníků se rozumí

elektricky poháněné, vedené nebo přenosné ruční nářadí na sekání trávy,

jehož řezací prvek je tvořen nekovovou strunou nebo volně rotujícím

nekovovým nožem o kinetické energii nepřesahující 10 J a je používán

pro sekání trávy nebo obdobné měkké vegetace; řezací prvek pracuje v

rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače trávníků) nebo v rovině

kolmé k zemi (začišťovače okrajů trávníků); kinetická energie se přitom

určuje podle ČSN EN 786, přílohy B.



(15) Manipulačním vozíkem s protizávažím poháněným spalovacím motorem

se rozumí manipulační vozík na kolovém podvozku poháněný vlastním

spalovacím motorem s protizávažím a vybavený zdvihacím zařízením (nosný

sloup, teleskopický rám nebo kloubová ramena); jedná se o:



a) terénní manipulační vozíky (manipulační vozíky s protizávažím na

pneumatikách určené především pro práci v neupraveném přírodním terénu

a na rozrušeném terénu, například na stavbách),



b) ostatní manipulační vozíky s protizávažím s výjimkou speciálních

manipulačních vozíků s protizávažím konstruovaných speciálně pro práci

se zásobníky.



(16) Nakladačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém

podvozku, jehož součástí je upínací zařízení lopaty s kloubovým

mechanismem; tento stroj je určen k nakládání nebo těžení materiálu

pomocí pohybu stroje směrem dopředu a k zdvihání, přepravě a vysypávání

materiálu.



(17) Pojízdným jeřábem se rozumí samojízdný výložníkový jeřáb, který

může pojíždět s břemenem i bez břemene, aniž k tomu potřebuje upravenou

dráhu, a jehož hmotnost zajišťuje stabilitu; jeřáb pracuje na

pneumatikách, pásech nebo jiných pojízdných mechanismech; na

stacionárním stanovišti může být podpírán výsuvnými podpěrami nebo

jiným příslušenstvím zvyšujícím stabilitu; nástavba jeřábu může být

plně otočná nebo s omezeným otáčením nebo neotočná; běžně je vybaven

jedním nebo více zdvihacími mechanismy anebo hydraulickými válci pro

zdvihání a spouštění výložníku a břemene; pojízdné jeřáby jsou vybaveny

teleskopickým, článkovým nebo příhradovým výložníkem anebo výložníkem,

který je jejich kombinací, konstruovaným tak, aby umožňoval snadné

spouštění dolů; břemeno může být na výložníku zavěšeno pomocí kladnice

s hákem nebo jiného zvláštního příslušenství pro zdvihání břemen.



(18) Motorovým kultivátorem se rozumí samojízdný ručně vedený stroj, a

to buď



a) s nosným kolem nebo bez něj, jehož pracovní části působí jako

kypřicí nástroje a současně přitom zajišťuje pohyb vpřed (motorová

okopávačka), nebo



b) pohybující se vpřed pomocí jednoho nebo několika kol, která jsou

poháněna přímo motorem, vybavený kypřicím nástrojem (motorový kypřič s

kolovým pohonem).



(19) Finišerem na vozovky se rozumí pojízdný stroj na stavbu vozovek

používaný pro pokrývání povrchu vozovek stavebním materiálem, jako jsou

živičné a betonové směsi a štěrk; finišer na vozovky může být vybaven

srovnávací a hutnicí lištou s velkou účinností.



(20) Elektrickým zdrojovým soustrojím se rozumí soustrojí, které se

skládá ze spalovacího motoru pohánějícího rotační elektrický generátor,

který nepřetržitě vyrábí a dodává elektrickou energii.



(21) Věžovým jeřábem se rozumí věžový výložníkový jeřáb, jehož výložník

je přimontován k vršku věže, která při pracovním použití jeřábu stojí

co nejvíce vertikálně; toto motoricky poháněné zařízení je vybaveno

prostředky pro zdvihání a spouštění břemen a pro dopravu těchto břemen

změnou poloměru vyložení, otáčením nebo pojezdem celého jeřábu; některé

jeřáby vykonávají jen některé z těchto pohybů; jeřáby mohou být

namontovány na pevné stanoviště, jiné mohou být vybaveny pro pojíždění

nebo šplhání.



(22) Svařovacím generátorem se rozumí rotační stroj na výrobu

svařovacího proudu.



(23) Zdvižnou pracovní plošinou se spalovacím motorem se rozumí

zařízení, které se skládá nejméně z pracovní plošiny, výložníku a

podvozku; pracovní plošina se zábradlím nebo košem může být se zátěží

přemístěna do požadované pracovní polohy; s podvozkem spojený výložník

nese pracovní plošinu; tato konstrukce umožňuje přemístění pracovní

plošiny do požadované polohy.



(24) Křovinořezem se rozumí přenosné ruční nářadí poháněné spalovacím

motorem a vybavené rotujícím kovovým nebo plastovým nástrojem na řezání

plevele, křovin, stromků a podobné vegetace; řezací ústrojí pracuje v

rovině zhruba rovnoběžné se zemí.



(25) Pásovou pilou pro staveniště se rozumí stroj s ručním podáváním o

váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým listem tvaru nekonečného

pásu namontovaného a vedeného mezi dvěma nebo více kladkami (rolnami).



(26) Kotoučovou stolovou pilou pro staveniště se rozumí stroj s ručním

podáváním o váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým kotoučem

(jiným než omítacím) o průměru 350 až 500 mm, který zaujímá v průběhu

řezání stálou polohu a který je dále vybavený horizontálním stolem,

který celý nebo jehož část je za provozu ve stálé poloze; pilový kotouč

je za provozu připevněn k horizontálnímu nevýkyvnému vřetenu, jehož

poloha se v průběhu obrábění nemění; stroj může mít kteroukoliv z dále

uvedených vlastností:



a) možnost měnit výšku kotouče nad stolem,



b) rám stroje může být otevřený nebo uzavřený, nebo



c) stroj může být vybaven přídavným ručně obsluhovaným posuvným stolem

(nikoliv přímo u kotouče).



(27) Přenosnou řetězovou pilou se rozumí mechanizované nářadí určené

pro řezání dřeva pilovým řetězem tvořící celek, který se skládá z

rukojetí, pohonu a řezací části a který je konstruován pro dvouruční

ovládání.



(28) Kombinovanou pojízdnou vysokotlakou myčkou s vysavačem se rozumí

vozidlo, které může sloužit buď jako vysokotlaká pojízdná myčka, nebo

jako pojízdný vysavač.



(29) Míchačkou na betonové směsi nebo maltu se rozumí stroj na přípravu

betonové směsi nebo malty s využitím jakéhokoliv způsobu plnění,

míchání a vyprazdňování, nejde-li o automíchače betonové směsi

(odstavec 56).



(30) Dopravníkem a čerpadlem betonové směsi a malty se rozumí stroj na

dopravu a nahazování betonu nebo malty s míchacím zařízením nebo bez

něj, který dopravuje materiál na místo určení potrubím, rozváděcím

zařízením nebo rozváděcím výložníkem; doprava materiálu se uskutečňuje

u betonové směsi mechanicky pístovým nebo rotačním čerpadlem a u malty

mechanicky pístovým, vřetenovým, hadicovým a rotačním čerpadlem nebo

pneumaticky kompresorem, který je popřípadě vybaven vzdušníkem; tyto

stroje mohou být namontovány na nákladních vozidlech, přívěsech nebo

speciálních vozidlech.



(31) Pásovým dopravníkem se rozumí dočasně umístěný stroj vhodný pro

dopravu materiálu pomocí pohyblivého pásu.



(32) Chladicím zařízením na vozidla (trakční chladicí zařízení) se

rozumí zařízení pro chlazení nákladního prostoru vozidel kategorií N2,

N3, O3 a O4 definovaných a členěných podle zvláštního právního

předpisu,^9) chladicí zařízení může mít vlastní pohon tvořící jeho

nedílnou součást, může být poháněno samostatnou pohonnou jednotkou

připevněnou ke karoserii vozidla, dále motorem vozidla, samostatným

nebo pomocným zdrojem energie.



(33) Vrtnou soupravou se rozumí stroj určený k vrtání děr na stavbách

pomocí



a) nárazového vrtání,



b) rotačního vrtání, nebo



c) rotačního nárazového vrtání,

který zůstává při vrtání na místě a může se vlastní silou přemísťovat z

jednoho pracovního stanoviště na druhé; za samojízdnou vrtnou soupravu

se považuje rovněž souprava namontovaná na nákladních vozidlech,

kolových podvozcích, traktorech, strojích s pásovým podvozkem a na

podstavcích přemísťovaných smykem (tažených navijákem); je-li vrtná

souprava namontována na nákladní vozidla, tahače, přívěsy nebo na

kolové podvozky, může být po veřejných komunikacích přepravována při

vyšších rychlostech.



(34) Zařízením na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo

cisternami se rozumí stroj s vlastním pohonem, který se přistavuje k

vozidlům se zásobníky nebo cisternám za účelem naplnění nebo

vyprázdnění tekutého nebo sypkého materiálu pomocí čerpadel nebo

podobných zařízení.



(35) Kontejnerem na recyklované sklo se rozumí kontejner vyrobený z

libovolného materiálu, který se používá pro sběr lahví a který má

nejméně jeden otvor pro vhazování lahví a další otvor pro vyprazdňování

zásobníku.



(36) Vyžínačem travních porostů nebo začišťovačem okrajů travních

porostů se rozumí přenosné nářadí poháněné vlastním spalovacím motorem

vybavené ohebným lankem, strunou nebo jiným nekovovým ohebným řezacím

prvkem jako otáčejícím se řezacím nástrojem a používané pro vyžínání

travního porostu, trávy nebo podobné měkké vegetace; řezací nástroj

pracuje v rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače travních

porostů) nebo přibližně kolmé k zemi (začišťovače okrajů travních

porostů).



(37) Přenosnými nůžkami na živé ploty s vlastním pohonem se rozumí

ruční nářadí s vlastním pohonem obsluhované jedním člověkem, které je

konstruováno pro použití k stříhání živých plotů a křovin za pomoci

jednoho nebo více rovinných nožů s přímočarým vratným pohybem.



(38) Vysokotlakou pojízdnou čističkou se rozumí vozidlo vybavené

zařízením pro čištění zejména stok pomocí vysokotlakého proudu vody,

které může být buď připevněno na vhodný pojízdný nosný podvozek, nebo

vestavěno do vlastního podvozku; zařízení může být pevně připojeno nebo

může být demontovatelné jako výměnný svršek.



(39) Vysokotlakou vodní proudovou čističkou se rozumí stroj vybavený

tryskou nebo jiným otvorem pro zvýšení rychlosti proudu, která

umožňuje, aby voda, včetně případných přísad, tryskala volným proudem;

tento stroj se skládá z pohonu, zdroje tlakové kapaliny, hadic,

postřikovače, bezpečnostního ústrojí, ovládačů a měřidel; vysokotlaké

vodní proudové čističky mohou být pohyblivé nebo stacionární:



a) pojízdné vysokotlaké vodní proudové myčky jsou přemístitelné stroje,

které jsou určeny k použití na různých místech, a z toho důvodu jsou

obecně vybaveny vlastním podvozkem nebo jsou namontovány na vozidle;

všechny přívody jsou ohebné a snadno odpojitelné,



b) stacionární vysokotlaké vodní proudové myčky jsou určeny k

dlouhodobému použití na jednom místě, mohou však být pomocí vhodného

vybavení přemístěny na jiné místo; obvykle jsou připevněny k ližinám

nebo rámu a vybaveny odpojitelnými přívody.



(40) Hydraulickým bouracím kladivem se rozumí zařízení využívající

hydraulický zdroj energie nosiče (někdy za pomocí plynu) pro zrychlení

pístu, který pak naráží na nástroj; rázová vlna vybuzená tímto

kinetickým dějem se přenáší z nástroje do materiálu, a způsobuje tak

destrukci materiálu; hydraulická kladiva potřebují pro svoji činnost

tlakový olej; celá nosná jednotka s kladivem je ovládána obsluhou,

která obvykle sedí v kabině.



(41) Řezačem spár se rozumí pojízdný stroj určený k řezání spár do

betonového, živičného a podobného povrchu vozovek; řezným nástrojem je

vysokootáčkový kotouč; řezač spár může být posouván dopředu ručně,

ručně s přídavným strojním pohonem nebo strojním pohonem.



(42) Vyfoukávačem listí se rozumí stroj s vlastním pohonem vhodný k

čištění trávníků, pěšin, cest, ulic a tak dále od listí a jiných

materiálů proudem vzduchu o vysoké rychlosti; tento stroj může být

přenosný (ruční) nebo nepřenosný, musí být ale pojízdný.



(43) Sběračem listí se rozumí stroj s vlastním pohonem vhodný pro sběr

listí a jiných zbytků pomocí vysávacího zařízení, které se skládá z

pohonu vytvářejícího podtlak uvnitř stroje, sací hubice a zásobníku pro

sebraný materiál; tento stroj může být přenosný (ruční) nebo

nepřenosný, musí být ale pojízdný.



(44) Pojízdným kontejnerem na odpadky (pojízdnou popelnicí) se rozumí

kontejnery vhodné konstrukce vybavené koly a krytem a určené k

dočasnému uskladnění odpadků.



(45) Soupravou na pilotovací práce se rozumí zařízení pro zarážení nebo

vytahování pilot (například beranidla, vytahovače, vibrátory nebo

zařízení pro statické zatlačování a vytahování pilot), které je tvořeno

sestavou strojů a dílů používaných pro zarážení a vytahování pilot a

které také zahrnuje:



a) beranicí soupravu na piloty, která se skládá z nosného stroje (na

pásovém podvozku, kolovém podvozku, kolejnicích nebo plovoucích

tělesech), ovládacího nebo ovládacího a vodicího zařízení,



b) příslušenství, jako jsou například čepec beranidla, kryt beranidla,

plechové desky, zaváděcí mechanismus, upínací mechanismus, zařízení pro

manipulaci s piloty, vedení pilot, akustické kryty a absorbéry rázů a

vibrací, zdrojové soustrojí (generátor) a výtah nebo pohyblivá plošina

pro obsluhu.



(46) Pokladačem potrubí se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo

pásovém podvozku konstruovaný speciálně pro manipulaci s potrubím a

jeho pokládání a pro dopravu potrubního vybavení; tento stroj je

konstruován podobně jako traktor, má však speciálně konstruované díly,

jako je podvozek, hlavní rám stroje, protizávaží, výložník a zdvihací

mechanismus a vertikálně se sklápějící boční výložník.



(47) Rolbou se rozumí samojízdný pásový stroj používaný k odtahování

nebo odtlačování sněhu a ledu pomocí přimontovaného příslušenství.



(48) Samosběrným zametačem se rozumí shrnovací sběrací stroj vybavený

zařízením pro nahrnutí odpadů do cesty sacího proudu vzduchu, který pak

pneumaticky vysokou rychlostí proudu vzduchu nebo mechanickým sběrným

systémem dopraví odpadní materiál do násypky zásobníku; shrnovací a

sběrací zařízení může být buď namontováno na vhodný podvozek nákladního

vozidla, nebo zabudováno do vlastního podvozku; zařízení může být pevně

vestavěno nebo může být odnímatelné jako u systémů s výměnnou

nástavbou.



(49) Vozem na sběr odpadků se rozumí vůz určený ke sběru domovního

odpadu a jiného hromadného odpadního materiálu, který se nakládá pomocí

zásobníků (popelnic) nebo ručně; vozidlo může být vybaveno strojem se

zhutňovacím mechanismem; vůz na sběr odpadků se skládá z podvozku s

kabinou, na který je namontováno vlastní pracovní zařízení; může být

také vybaven zařízením na zdvihání nádob na odpadky (popelnic).



(50) Strojem na frézování vozovek se rozumí pojízdný stroj používaný

pro odstraňování materiálu ze zpevněného povrchu pomocí poháněného

válcového tělesa (bubnu), k jehož povrchu jsou připevněny frézovací

nože; frézovací bubny se při řezání otáčejí.



(51) Kypřičem se rozumí vedený nebo řízený stroj s vlastním pohonem,

který pro nastavení hloubky řezu využívá povrch země a který je vybaven

zařízením pro odřezávání nebo rozrušování povrchu trávníku na

zahradách, v parcích a na podobných plochách.



(52) Drtičem nebo štěpkovacím strojem se rozumí stroj s vlastním

pohonem určený pro stacionární použití, jehož součástí je jedno nebo

více řezacích zařízení na drcení nebo řezání organického odpadu na

menší kousky; obecně se skládá z podávacího otvoru sloužícího k

podávání materiálu (který může být případně přidržován přípravkem) do

stroje, řezacího ústrojí, které libovolným způsobem řeže materiál

(řezání, štěpkování, drcení nebo jiná metoda), a výsypky sloužící k

odvádění rozdrceného materiálu nebo štěpků; může být k němu připojeno

sběrací zařízení.



(53) Sněhovou frézou se rozumí stroj pro odstraňování sněhu z míst

dopravního provozu pomocí rotačního zařízení a k uvedení sněhu do

pohybu a jeho odvání pomocí ventilačního zařízení.



(54) Pojízdným vysavačem se rozumí vozidlo vybavené zařízením pro

odsávání vody, bláta, kalů, odpadků nebo podobných materiálů z kanálů

nebo podobných instalací pomocí podtlaku; zařízení může být buď

namontováno na vhodný podvozek nákladního vozidla, nebo vestavěno do

vlastního podvozku s nástavbou.



(55) Rýhovačem se rozumí samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém

podvozku s obsluhou nebo vedený, který má vpředu nebo vzadu namontován

pákový mechanismus a hloubicí pracovní nástroj konstruovaný především

pro kontinuální hloubení rýh rovnoměrným pohybem stroje.



(56) Automíchačem betonové směsi se rozumí vozidlo vybavené bubnem pro

dopravu předem namíchané betonové směsi z betonárny na místo použití;

buben se může během přepravy otáčet nebo může být v klidu; buben se

vyprazdňuje na místě použití betonové směsi pomocí otáčení; je buď

poháněn motorem vozidla, nebo má vlastní přídavný motor.



(57) Čerpací stanicí na vodu se rozumí zařízení určené pro jiné než

ponorné použití, které se skládá z vlastního vodního čerpadla a pohonu;

vodním čerpadlem se rozumí stroj pro čerpání vody z nižší energetické

hladiny na vyšší.



(58) Spotřebičem pro domácnost se rozumí vysavač prachu, myčka nádobí,

pračka, odstředivka, akumulační pokojové topidlo, sušička prádla,

ventilátor, chladnička, mraznička a elektrická nebo mikrovlnná trouba

určené pro použití v domácnosti.



(59) Garantovanou hladinou akustického výkonu se rozumí hladina

akustického výkonu určená v souladu s požadavky uvedenými v příloze č.

3 k tomuto nařízení a uváděná včetně nejistot vyplývajících z odchylek

při výrobě a při měření, u níž výrobce potvrdí, že podle použitých

technických nástrojů popsaných v technické dokumentaci není tato

hladina překročena.



§ 3



Zařízení jsou stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona.



§ 4



Zařízení lze uvádět na trh nebo do provozu jen tehdy, splňují-li

následující technické požadavky:



a) jsou viditelně, čitelně a trvale označena údajem o garantované

hladině akustického výkonu, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze č.

10 k tomuto nařízení,



b) garantovaná hladina akustického výkonu zařízení uvedených v příloze

č. 1 k tomuto nařízení nepřevyšuje nejvyšší přípustné hodnoty emisí

hluku stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.



§ 5



(1) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce zajistí před uvedením

zařízení uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení na trh posouzení

shody každého typu zařízení s požadavky tohoto nařízení jedním z těchto

postupů:



a) vnitřní řízení výroby s posouzením technické dokumentace a

periodickou kontrolou podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení,



b) ověření jednotlivého zařízení podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení,

nebo



c) úplné zabezpečování jakosti podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.



(2) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce zajistí před uvedením

zařízení uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení na trh posouzení

shody každého typu zařízení s požadavky tohoto nařízení vnitřní

kontrolou výroby podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení.



(3) Při posuzování shody podle odstavců 1 a 2 se pro určení hladiny

akustického výkonu zařízení použijí metody uvedené v příloze č. 3 k

tomuto nařízení.



§ 6



(1) Doklady o posouzení shody podle § 13 odst. 7 zákona zahrnují

technickou dokumentaci v rozsahu uvedeném v přílohách č. 5 až 8 k

tomuto nařízení, kopie certifikátů vydané při posouzení shody

autorizovanou osobou podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení a

dokumentaci, výsledky a zprávy uvedené v příloze č. 7 bodě 5.



(2) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce uchovává doklady o

posouzení shody po dobu stanovenou v přílohách č. 5 až 8 k tomuto

nařízení a na vyžádání je poskytne orgánu dozoru.



§ 7



Autorizace podle § 11 zákona k provádění činností posuzování shody

podle tohoto nařízení může být udělena pouze za splnění podmínek

uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení.



§ 8



(1) Zařízení, jež splňuje technické požadavky stanovené tímto

nařízením, výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce opatří viditelným,

čitelným a trvalým označením CE v souladu se zvláštním právním

předpisem^10) a vydá k němu ES prohlášení o shodě obsahující

náležitosti stanovené v příloze č. 11 k tomuto nařízení. Vydání ES

prohlášení o shodě je podmínkou pro připojení označení CE.



(2) Kopii ES prohlášení o shodě uchovává výrobce, popřípadě

zplnomocněný zástupce po dobu 10 let od ukončení výroby zařízení a na

požádání jej poskytne pro potřeby dozoru.



(3) Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce zašle kopii ES prohlášení

o shodě ke každému typu zařízení Úřadu pro technickou normalizaci,

metrologii a státní zkušebnictví a Evropské komisi.



§ 9



Zařízení může být uvedeno na trh nebo do provozu jen tehdy,



a) splňuje-li technické požadavky stanovené v § 4,



b) nese-li viditelné, čitelné a trvalé označení CE v souladu se

zvláštním právním předpisem,^10) a



c) bylo-li k němu výrobcem, popřípadě zplnomocněným zástupcem přiloženo

ES prohlášení o shodě obsahující náležitosti stanovené v příloze č. 11

k tomuto nařízení.



§ 10



(1) K zařízení může být připojeno i jiné označení za předpokladu, že

tím nebude snížena viditelnost a čitelnost označení CE ani údaje o

garantované hladině akustického výkonu. Zařízení nesmí být opatřeno

označeními nebo nápisy, které by svým významem nebo podobou mohly vést

k záměně s označením CE nebo s údajem o garantované hladině akustického

výkonu podle přílohy č. 10 k tomuto nařízení.



(2) Pokud se na zařízení vztahují též jiné právní předpisy, které

stanovují jiné požadavky na zařízení, včetně připojení označení CE,

vyjadřuje označení CE, že takové zařízení splňuje také požadavky těchto

právních předpisů. Pokud však některý právní předpis umožňuje výrobci,

aby si po přechodnou dobu zvolil, jaká opatření použije, pak označení

CE vyjadřuje, že zařízení splňuje pouze požadavky právního předpisu,

podle kterého výrobce postupoval. V takovém případě musí být v

dokumentech, poznámkách nebo návodech požadovaných právními předpisy a

doprovázejícími zařízení uveden název a označení právního předpisu,

podle kterého výrobce postupoval.



§ 11



(1) Spotřebiče pro domácnost mohou být uváděny na trh pouze tehdy,

pokud výrobce nebo dovozce uvede v návodu k používání přiloženém ke

spotřebiči nebo v záručním listu údaj s uvedením hladiny akustického

výkonu vyzařovaného těmito spotřebiči a šířeného vzduchem.



(2) Je-li spotřebič pro domácnost vybaven energetickým štítkem podle

zvláštního právního předpisu,^11) údaj podle odstavce 1 se uvede rovněž

na tomto štítku.



(3) Pro určení údaje podle odstavce 1 a pro ověření jeho pravdivosti se

pro spotřebiče pro domácnost použije postup pro určení hluku šířeného

vzduchem, vyzařovaného elektrickými spotřebiči pro domácnost a podobné

účely stanovený ČSN EN 607 04.^12)



ČÁST DRUHÁ



Změna nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky

z hlediska emisí hluku



§ 12



V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví

technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, bod 4 A/ zní:



"A/ Hladina akustického výkonu vyzařovaného rýpadly, nakladači,

rýpadly-nakladači a dozery a šířeného vzduchem vypočítaná za skutečných

dynamických provozních podmínek metodou stanovenou v bodě 4 A/ přílohy

č. 2 k tomuto nařízení nesmí překročit nejvyšší přípustnou hladinu

akustického výkonu A LWA v dB/1 pW stanovenou v závislosti na čistém

instalovaném výkonu P v kW,1) jak je dále uvedeno:



a) stroje na pásovém podvozku (s výjimkou rýpadel): LWA = 87 + 11 lg P,



b) dozery, nakladače a rýpadla-nakladače na kolovém podvozku: LWA = 85

+ 11 lg P,



c) rýpadla: LWA = 83 + 11 lg P.

Tyto vztahy platí pouze pro hodnoty větší než základní nejvyšší

přípustné hladiny akustického výkonu uvedené pro tyto tři druhy strojů

v následující tabulce. Těmto základním nejvyšším přípustným hladinám

akustického výkonu odpovídají vždy nejnižší hodnoty čistého

instalovaného výkonu každého druhu stroje.



Pro hodnoty čistého instalovaného výkonu menší, než jsou uvedené

hodnoty, platí základní nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu

podle grafu v bodu B/.

+----------------------------+-----------------------------------+

|Typ stroje |Základní nejvyšší přípustná hladina|

| |akustického výkonu A v dB/1 pW |

+----------------------------+-----------------------------------+

|Stroje na pásovém podvozku | |

|(s výjimkou rýpade^l) | 107 |

+----------------------------+-----------------------------------+

|Dozery, nakladače, | |

|rýpadla-nakladače na kolovém| |

|podvozku | 104 |

+----------------------------+-----------------------------------+

|Rýpadla | 96 ^2) |

+----------------------------+-----------------------------------+



Poznámka:



1) Hodnota instalovaného výkonu se zaokrouhluje na nejbližší celý

kilowatt.



2) Vypočítaná hladina akustického výkonu a přípustná hladina

akustického výkonu se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo, přičemž

hodnoty menší než 0,5 se zaokrouhlují dolů a hodnoty větší nebo rovné

0,5 se zaokrouhlují nahoru.".



ČÁST TŘETÍ



USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ZRUŠOVACÍ



§ 13



Certifikáty přezkoušení vzorku vydané a výsledky měření emisí hluku

získané podle nařízení vlády č. 194/2000 Sb. lze použít pro vypracování

technické dokumentace podle příloh č. 5 až 8 k tomuto nařízení po dobu

platnosti těchto certifikátů. Pokud není v certifikátu uvedena doba

jeho platnosti, lze certifikát společně s výsledky měření podle věty

první použít do tří let od nabytí účinnosti tohoto nařízení.



§ 14



Zrušuje se nařízení vlády č. 194/2000 Sb., kterým se stanoví technické

požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku.



ČÁST ČTVRTÁ



ÚČINNOST



§ 15



Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002, s výjimkou



a) části druhé, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení,



b) ustanovení § 6 odst. 3 a § 9 a 10, která nabudou účinnosti dnem

zveřejnění příslušné sektorové přílohy k Protokolu k Evropské dohodě

zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a

Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o

posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce

mezinárodních smluv, nejpozději však dnem vstupu smlouvy o přistoupení

České republiky k Evropské unii v platnost,



c) ustanovení § 1 odst. 6, § 5 odst. 4, § 6 odst. 4, § 9 odst. 4 a těch

částí ustanovení příloh k tomuto nařízení, jež se týkají zplnomocněného

zástupce, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení

České republiky k Evropské unii v platnost.



Předseda vlády:



Ing. Zeman v. r.



Ministr životního prostředí:



RNDr. Kužvart v. r.



Příl.1



ZAŘÍZENÍ, PRO KTERÁ JSOU STANOVENY NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ HODNOTY EMISÍ

HLUKU

a) stavební výtahy na dopravu materiálu poháněné spalovacím

motorem,



b) stroje na zhutňování: vibrační válce nebo válce bez vibrace,

vibrační desky a vibrační pěchy,



c) kompresory o instalovaném výkonu menším než 350 kW,



d) ruční bourací a sbíjecí kladiva,



e) stavební vrátky poháněné spalovacím motorem,



f) dozery o instalovaném výkonu menším než 500 kW,



g) dampry o instalovaném výkonu menším než 500 kW,



h) hydraulická rýpadla a lanová lopatová rýpadla o instalovaném

výkonu menším než 500 kW,



i) rýpadla-nakladače o instalovaném výkonu menším než 500 kW,



j) grejdry,



k) zdroje tlakové kapaliny,



l) kompaktory odpadu s nakládacím zařízením o instalovaném výkonu

menším než 500 kW,



m) sekačky na trávu (žací stroje na trávu), s výjimkou

zemědělských a lesnických zařízení a dále víceúčelových

zařízení, jejichž hlavní díl s vlastním pohonem má instalovaný

výkon větší než 20 kW,



n) vyžínače trávníků nebo začišťovače okrajů trávníku,



o) manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem

s výjimkou manipulačních vozíků definovaných v § 2 odst. 15

písm. b), jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 10 t,



p) nakladače o instalovaném výkonu menším než 500 kW,



r) pojízdné jeřáby,



s) motorové kultivátory o instalovaném výkonu menším než 3 kW,



t) finišery na vozovky s výjimkou finišerů se zhutňovací lištou,







u) elektrická zdrojová soustrojí o instalovaném výkonu menším než

400 kW,



v) věžové jeřáby,



w) svařovací generátory.



Příl.2



ZAŘÍZENÍ, PRO KTERÁ JE STANOVEN POUZE POŽADAVEK NA OZNAČENÍ ÚDAJEM O

GARANTOVANÉ HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU

a) zdvižné pracovní plošiny se spalovacím motorem,



b) křovinořezy,



c) stavební výtahy na dopravu materiálu poháněné elektrickým

motorem,



d) pásové pily pro staveniště,



e) kotoučové stolové pily pro staveniště,



f) přenosné řetězové pily,



g) kombinované pojízdné vysokotlaké myčky s vysavačem,



h) stroje na zhutňování: pěchy se vznětovým pohonem,



i) míchačky na betonové směsi nebo maltu,



j) stavební vrátky poháněné elektrickým motorem,



k) dopravníky a čerpadla betonové směsi a malty,



l) pásové dopravníky,



m) chladicí zařízení na vozidla (trakční chladicí zařízení),



n) vrtné soupravy,



o) zařízení na plnění a vyprazdňování vozidel se zásobníky nebo

cisternami,



p) kontejnery na recyklované sklo,



r) vyžínače travních porostů nebo začišťovače okrajů travních

porostů,



s) přenosné nůžky na živé ploty s vlastním pohonem,



t) vysokotlaké pojízdné čističky,



u) vysokotlaké vodní proudové čističky,



v) hydraulická bourací kladiva,





w) řezače spár,



x) vyfoukávače listí,



y) sběrače listí,



z) manipulační vozíky s protizávažím poháněné spalovacím motorem

s výjimkou manipulačních vozíků definovaných v § 2 odst. 15

písm. b), jejichž jmenovitá nosnost je vyšší než 10 t,



aa) pojízdné kontejnery na odpadky (pojízdné popelnice),



bb) finišery na vozovku vybavené lištou na zhutnění,



cc) soupravy na pilotovací práce,



dd) pokladače potrubí,



ee) rolby,



ff) elektrická zdrojová soustrojí o instalovaném výkonu větším

nebo rovném 400 kW,



gg) samosběrné zametače,



hh) vozy na sběr odpadků,



ii) stroje na frézování vozovek,



jj) kypřiče,



kk) drtiče nebo štěpkovací stroje,



ll) sněhové frézy,



mm) pojízdné vysavače,



nn) rýhovače,



oo) automíchače betonové směsi,



pp) čerpací stanice na vodu.



Příl.3



METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ZAŘÍZENÍMI URČENÝMI K POUŽITÍ VE

VENKOVNÍM PROSTORU A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

Výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce určí hladinu

akustického výkonu zařízení postupem stanoveným některou ze

základních norem pro měření vyzařovaného hluku a obecnými dodatky

k základním normám za provozních podmínek stanovených v části

B této přílohy. Základní normy pro měření vyzařovaného hluku

a obecné dodatky k základním normám stanoví část A této přílohy.

V případě, že by postup podle základních norem uvedených v části

A této přílohy vedl k navzájem odlišným výsledkům, nebo v případě

přetrvávajících nejasností použije výrobce, popřípadě zplnomocněný

zástupce k určení hladiny akustického výkonu zařízení vždy

doporučenou základní normu pro příslušné zařízení stanovenou

v části B této přílohy za provozních podmínek uvedených v části

B této přílohy. Hladinou akustického výkonu Lwa se rozumí hladina

akustického výkonu frekvenčně vážená váhovou funkcí A, vztažená

k referenčnímu akustickému výkonu 1 pW a definovaná v ČSN EN ISO

3744 a ČSN ISO 3746.



Hladinu akustického výkonu zařízení lze určit na základě

hodnot naměřených u jednotlivého zařízení nebo na základě průměru

z hodnot naměřených u určitého počtu zařízení tohoto typu.

Zjištěná hladina akustického výkonu zařízení slouží ke stanovení

garantované hladiny akustického výkonu zařízení (§ 2 odst. 59).



ČÁST A



Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví:



a) základní normy pro měření vyzařovaného hluku,



b) obecné dodatky k těmto základním normám pro měření vyzařovaného

hluku.



ZÁKLADNÍ NORMY PRO MĚŘENÍ VYZAŘOVANÉHO HLUKU



Pro určování hladiny akustického výkonu zařízení se obecně

používají normy ČSN EN ISO 3744 a ČSN ISO 3746.



OBECNÉ DODATKY K ZÁKLADNÍM NORMÁM



K výše uvedeným normám se používají tyto dodatky:



1. Nejistota měření



Při posuzování shody se nejistoty měření neberou v úvahu ve

stadiu návrhu (zařízení).



2. Provozní podmínky při zkoušce



2.1 Otáčky ventilátoru



Je-li motor zařízení nebo jeho hydraulický systém vybaven

jedním nebo více ventilátory, musí být ventilátor

(ventilátory) při zkoušce v provozu. Otáčky ventilátoru musí

být zvoleny výrobcem zařízení jedním z následujících postupů

a musí být uvedeny ve zkušebním protokolu; tyto otáčky se pak

používají při dalších měřeních.



a) Ventilátor připojený přímo k motoru



Je-li ventilátor poháněn přímo motorem anebo hydraulickým

zařízením (například pomocí řemenového převodu), musí být při

zkoušce v provozu.



b) Ventilátor s více rychlostními stupni



Může-li být ventilátor provozován při různých otáčkách, zvolí

se buď



1. maximální otáčky, nebo



2. se první zkouška provede s ventilátorem v klidu a druhá při

maximálních otáčkách ventilátoru. Výsledná hladina akustického

tlaku LpA se pak vypočte na základě výsledků obou zkoušek

podle následující rovnice:



0,1LpA.0% 0,1LpA.100%

LpA = 10 lg(0,3 x 10 + 0,7 x 10 ),



kde je



LpA,.0% - hladina akustického tlaku určená při nulových

otáčkách ventilátoru,



LpA,.100 % - hladina akustického tlaku určená při maximálních

otáčkách ventilátoru.



c) Ventilátor s plynule proměnnými otáčkami



Může-li být ventilátor provozován při plynule se měnících

otáčkách, provádí se zkouška buď postupem podle podbodu b),

nebo při otáčkách nastavených výrobcem na nejméně 70 %

maximálních otáček.



2.2 Zkoušky zařízení bez zatížení



Při těchto měřeních se musí motor a hydraulický systém

zařízení nahřát na provozní teplotu podle provozních pokynů

a musí být dodrženy bezpečnostní požadavky.



Zkouška se provede se zařízením bez pojíždění, aniž by bylo

pracovní nebo pojezdové zařízení v chodu. Při této zkoušce

běží motor naprázdno při jmenovitých nebo vyšších otáčkách

odpovídajících čistému (užitečnému) výkonu. Čistým výkonem se

rozumí výkon zjištěný na zkušební stolici (brzdě) na konci

klikového hřídele nebo ekvivalentním místě metodou pro měření

výkonu spalovacích motorů pro silniční vozidla^13) a zmenšený

o příkon ventilátoru chlazení motoru.



Je-li stroj poháněn generátorem nebo ze sítě, musí být

kmitočet dodávaného proudu specifikovaný výrobcem u stroje

vybaveného indukčním motorem stabilní v rozmezí +/- 1 Hz

a u stroje vybaveného komutátorovým motorem musí být stabilní

dodávané napětí v rozmezí +/- 1 % jmenovitého napětí. Napájecí

napětí se měří na vidlici kabelu nebo šňůry pevně spojené se

zařízením nebo na přívodce stroje, je-li kabel odpojitelný.

Tvar vlny proudu dodávaného generátorem musí být podobný tvaru

vlny proudu dodávaného ze sítě.



Baterie stroje poháněného z baterie musí být úplně nabita.



Použité otáčky a příslušný jmenovitý výkon určí výrobce

zařízení a musí být uvedeny v protokolu o zkoušce.



Je-li zařízení vybaveno několika motory, musí během zkoušky

pracovat všechny motory současně. Není-li to možné, zkouší se

při všech kombinacích motorů, které v provozu přicházejí

v úvahu.



2.3 Zkouška zařízení s vlastním pohonem při zatížení



Při těchto měřeních se musí motor (pohon) a hydraulický systém

zařízení předehřát v souladu s pokyny uvedenými v návodu

k obsluze a bezpečnostními požadavky. Signální zařízení, jako

je například houkačka nebo výstražný signál při zpětném chodu,

nesmí být během zkoušky v provozu.



Otáčky nebo rychlost pohybu zařízení při zkoušce musí být

zaznamenány a uvedeny v protokolu.



Je-li zařízení vybaveno několika motory nebo připojenými

soustrojími, musí během zkoušky pracovat všechny motory

souběžně. Není-li to možné, zkouší se při všech kombinacích

motorů a připojených soustrojí, které v provozu přicházejí

v úvahu.



U každého typu zařízení zkoušeného při zatížení je třeba uvést

specifické provozní podmínky při zatížení, které mají co

nejvíce napodobit účinky a namáhání vyskytující se při

skutečných provozních podmínkách.



2.4 Zkouška ručního zařízení



Pro každý typ ručního zařízení musí být stanoveny typické

provozní podmínky, které mají podobný účinek a způsobují

podobné namáhání, jaké se vyskytuje za skutečných provozních

podmínek.



3. Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše



Hladina akustického tlaku na měřicí ploše se určuje nejméně

třikrát. Jestliže se nejméně dvě z určených hodnot neliší

o více než 1 dB, není třeba pokračovat v měření; v opačném

případě je třeba v měřeních pokračovat, dokud nebudou získány

dvě hodnoty, které se neliší o více než 1 dB. Hladina

akustického tlaku A na měřicí ploše, která se použije pro

výpočet hladiny akustického výkonu A, je aritmetickým průměrem

dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než

1 dB.



4. Informace uváděné v protokolu o měření



Jako hladina akustického výkonu A zkoušeného zařízení se uvádí

údaj zaokrouhlený na nejbližší celé číslo (liší-li se od

nejbližšího menšího čísla o méně než 0,5 dB, uvede se toto

nejbližší nižší celé číslo, liší-li se o 0,5 nebo více, uvede

se nejbližší větší celé číslo).



Protokol musí obsahovat technické údaje nezbytné pro

identifikaci zkoušeného zařízení, zkušebního předpisu pro

měření hluku a akustické údaje.



5. Doplňkové měřicí body na polokulové měřicí ploše (ČSN EN ISO

3744)



Kromě měřicích bodů uvedených v bodech 7.2.1 a 7.2.2 normy ČSN

EN ISO 3744 je na polokulové měřicí ploše možno používat

dalších dvanáct měřicích bodů. V následující tabulce jsou

uvedeny kartézské pravoúhlé souřadnice dvanácti měřicích bodů

na polokulové měřicí ploše o poloměru r. Poloměr r musí být

rovný nebo větší dvojnásobku největšího rozměru referenčního

rovnoběžnostěnu. Referenčním rovnoběžnostěnem je nejmenší

možný pravoúhlý rovnoběžnostěn, který obepíná zařízení (bez

příslušenství) a končí na odrazivé rovině. Poloměr polokoule

se zaokrouhluje na nejbližší vyšší číslo z hodnot 4, 10, 16 m.



Počet měřicích bodů (12) je možno snížit na 6, musí však být

při tom podle bodu 7.4.2 normy ČSN EN ISO 3744 vždy použity

měřicí body 2, 4, 6, 8, 10 a 12 podle následujícího obrázku.



Obecně se používá uspořádání se šesti měřicími body na

polokulové měřicí ploše. Pokud jsou ve zkušebním postupu pro

měření hluku podle této přílohy uvedeny pro určitá zařízení

další požadavky, postupuje se podle těchto požadavků.



TABULKA



Souřadnice 12 měřicích bodů

+----------------------------+---------+----------+-------------+

|Pořadové číslo měřicího bodu| x/r | y/r | z |

| bodu | | | |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 1 | 1 | 0 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 2 | 0,7 | 0,7 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 3 | 0 | 1 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 4 | -0,7 | 0,7 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 5 | -1 | 0 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 6 | -0,7 | -0,7 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 7 | 0 | -1 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 8 | 0,7 | -0,7 | 1,5 m |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 9 | 0,65 | 0,27 | 0,71 r |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 10 | -0,27 | 0,65 | 0,71 r |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 11 | -0,65 | -0,27 | 0,71 r |

+----------------------------+---------+----------+-------------+

| 12 | 0,27 | -0,65 | 0,71 r |

+----------------------------+---------+----------+-------------+



6. Korekce na vliv prostředí K2A



Zařízení se měří na odrazivé rovině z betonu nebo nepórovitého

asfaltu a korekce na vliv prostředí K2A se pak volí K2A = 0.

Jestliže jsou ve zkušebním postupu pro měření hluku podle této

přílohy uvedeny pro určitá zařízení další požadavky, postupuje

se podle těchto požadavků.



Obrázek



Umístění doplňkových měřicích bodů na polokulové měřicí ploše







ČÁST B



ZKUŠEBNÍ POSTUPY PRO HLUK URČITÝCH ZAŘÍZENÍ



Tato část přílohy pro každé zařízení stanoví:



a) doporučenou základní normu pro měření vyzařovaného hluku včetně



1. odkazu na základní normu o vyzařování hluku zvolenou podle

části A,



2. požadavků na zkušební prostor,



3. hodnoty konstanty K2A,



4. tvaru měřicí plochy,



5. předepsaného počtu a polohy mikrofonů;



b) provozní podmínky včetně



1. odkazu na normu (pokud existuje),



2. požadavků na instalaci zařízení,



3. postupu výpočtu výsledné hladiny akustického výkonu pro

případ, že se má používat několik zkoušek za různých

provozních podmínek;



c) další informace.



1. ZAŘÍZENÍ, KTERÁ SE ZKOUŠEJÍ BEZ ZATÍŽENÍ



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



Odrazivý povrch z betonu nebo nepórovitého asfaltu.



Korekce na vliv prostředí K2A



K2A = 0



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



a) Nepřesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu

8 m, je měřicí plochou polokoule, počet měřicích bodů podle

části A bodu 5 je šest a měřicí vzdálenost se určuje podle

části A bodu 5.



b) Přesáhne-li největší rozměr referenčního rovnoběžnostěnu

8 m, měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744

s měřicí vzdáleností d = 1 m.



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška bez zatížení



Zkouška se provede podle části A bodu 2.2.



Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se

měření provede za více než jedné provozní situace



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být větší než 15 sekund.



2. ZDVIŽNÉ PRACOVNÍ PLOŠINY SE SPALOVACÍM MOTOREM



Viz bod 1.



3. KŘOVINOŘEZY



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



ISO 10884:1995



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



ISO 10884:1995



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



ISO 10884:1995, bod 5.3



Doba měření



ISO 10884:1995



4. STAVEBNÍ VÝTAHY NA DOPRAVU MATERIÁLU



Viz bod 1.



Geometrický střed motoru má být nad středem polokoule; výtah

se pohybuje bez zatížení, popřípadě opouští polokouli ve směru

bodu 1.



5. PÁSOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



ISO 7960:1995, příloha J, měřicí vzdálenost d = 1 m.



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



ISO 7960:1995, příloha J (jen bod J2b)



Doba měření



ISO 7960:1995, příloha J



6. KOTOUČOVÉ STOLOVÉ PILY PRO STAVENIŠTĚ



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



ISO 7960:1995, příloha A, měřicí vzdálenost d = 1 m



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



ISO 7960:1995, příloha A (jen bod A 2b)



Doba měření



ISO 7960:1995, příloha A



7. PŘENOSNÉ ŘETĚZOVÉ PILY



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



ISO 9207:1995



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



ISO 9207:1995



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení, zkouška bez zatížení



Plné zatížení při řezání dřeva a zkouška bez zatížení při

maximálních otáčkách motoru:



a) u pil se spalovacím motorem podle ISO 9207:1995 bodů 6.3

a 6.4;



b) u pil s elektrickým motorem podle ISO 9207:1995 bodu 6.3

a zkouška bez zatížení s motorem při maximálních otáčkách.



Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se

měření provede za více než jedné provozní situace



ISO 9207:1995, body 6.3 a 6.4



Příslušná hladina akustického výkonu se vypočte podle vzorce:



1 0,1LW1 0,1LW2

LWA = 10 lg - [10 + 10 ],

2



kde LW1 a LW2 jsou hladiny akustického výkonu při dvou výše

uvedených různých provozních podmínkách.



8. KOMBINOVANÉ POJÍZDNÉ VYSOKOTLAKÉ MYČKY S VYSAVAČEM



Pokud je možno provozovat obě části zařízení současně,

postupuje se podle bodů 27 a 53. Pokud tomu tak není, měří se

obě části samostatně a uvádí se větší z naměřených hodnot.



9. STROJE NA ZHUTŇOVÁNÍ



a) VÁLCE BEZ VIBRACÍ (STATICKÉ)



Viz bod 1.



b) ŘÍZENÉ VIBRAČNÍ VÁLCE S OBSLUHOU



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Provozní podmínky při zkoušce



Přistavení stroje



Vibrační válec se umístí na jeden nebo více vhodných pružných

materiálů, jako jsou vzduchové matrace. Tyto vzduchové matrace

musí být vyrobeny z poddajného materiálu (elastomer apod.)

a mají být nahuštěny na tlak zajišťující zdvižení stroje

nejméně o 5 cm; rezonanční jevy musí být vyloučeny. Rozměry

matrace (matrací) musí být dostatečné pro zajištění stability

stroje při zkoušce.



Zkouška při zatížení



Stroj se zkouší bez pojezdu s motorem běžícím při jmenovitých

otáčkách (podle údajů výrobce). Zhutňovací mechanismus má být

v chodu s maximálním zhutňovacím výkonem, který odpovídá

kombinaci nejvyššího kmitočtu a největší amplitudy výchylky

při tomto kmitočtu podle údajů výrobce.



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



c) VIBRAČNÍ DESKY, VIBRAČNÍ PĚCHY, VZNĚTOVÉ PĚCHY A VEDENÉ

VIBRAČNÍ VÁLCE



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



EN 500-4, revize 1:1998, příloha C



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



EN 500-4, revize 1:1998, příloha C



Doba měření



EN 500-4, revize 1:1998, příloha C



10. KOMPRESORY



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



a) měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle

části A bodu 5 šest, měřicí vzdálenost se určuje podle části

A bodu 5



nebo



b) měřicí plochou je rovnoběžnostěn podle ČSN EN ISO 3744

s měřicí vzdáleností d = 1 m.



Provozní podmínky při zkoušce



Přistavení stroje



Kompresory se namontují na odrazivou plochu; kompresory na

ližinách se umístí na podpěru o výšce 0,4 m, pokud není

v podmínkách pro montáž dodaných výrobcem stanoveno jinak.



Zkouška při zatížení



Zkoušený kompresor se musí předehřát na provozní teplotu

a musí být provozován za ustálených podmínek odpovídajících

podmínkám trvalého provozu. Musí být seřízen a namazán

v souladu s návodem výrobce.



Určení hladiny akustického výkonu se provádí při plném výkonu

nebo za reprodukovatelných provozních podmínek typických pro

nejhlučnější provoz zkoušeného stroje, podle toho, který ze

dvou uvedených stavů je hlučnější.



Jestliže je celé zařízení uspořádáno tak, že některé jeho

díly, jako je například mezistupňový chladič, jsou namontovány

odděleně od kompresoru, je třeba hluk vyzařovaný těmito díly

během zkoušky izolovat. Izolace různých zdrojů hluku může

vyžadovat speciální vybavení pro snížení hluku zdroje při

měření. Hlukové charakteristiky a popis provozních podmínek

pro tyto části se musí v protokolu o zkoušce popsat

samostatně.



Při zkoušce musí být plyn vypouštěný kompresorem odveden ze

zkušebního prostoru. Musí být přitom zajištěno (například

pomocí tlumiče), aby hluk vyzařovaný vypouštěným plynem byl ve

všech měřicích bodech nejméně o 10 dB nižší než měřený hluk.



Je třeba dbát na to, aby odvod vzduchu nevyvolal další

přídavný hluk vlivem turbulence ve vypouštěcím ventilu.



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



11. RUČNÍ BOURACÍ A SBÍJECÍ KLADIVA



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



Měřicí plochou je polokoule, počet měřicích bodů je podle

části A bodu 5 a podle následující tabulky šest, měřicí

vzdálenost se určuje podle následující tabulky v závislosti na

hmotnosti nářadí:

+-------------------------+-------------------+-------------------------+

|Hmotnost zařízení M v kg | Poloměr polokoule | z měřicích bodů 2, 4, 6 |

| | | a 8 |

+-------------------------+-------------------+-------------------------+

| M < 10 | 2 m | 0,75 m |

+-------------------------+-------------------+-------------------------+

| M >= 10 | 4 m | 1,50 m |

+-------------------------+-------------------+-------------------------+



Provozní podmínky při zkoušce



Montáž stroje



Všechna nářadí se zkoušejí ve vertikální poloze.



Jestliže je zkoušené nářadí vybaveno odvodem vzduchu, musí být

jeho osa stejně vzdálená (ekvidistantní) od dvou měřicích

bodů. Hluk zdroje energie nesmí ovlivňovat měření hluku

vyzařovaného zkoušeným nářadím.



Připevnění nářadí



Nářadí musí být při zkoušce připojeno k podpěrnému nástroji

tvořícímu jeden celek s betonovou kostkou tvaru krychle, který

je zapuštěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušky může

být mezi nářadí a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus.

Tento mezikus vytvoří pevné spojení mezi nářadím a podpěrným

nástrojem. Uvedené uspořádání je zobrazeno na obrázku 11.1.



Popis betonové kostky



Kostka musí mít tvar krychle vyrobené co možná nejpřesněji,

jejíž hrana má délku 0,60 m +/- 2 mm a je zhotovena

z vyztuženého betonu během výroby pečlivě zhutněného

vibrátorem ve vrstvách menších než 0,20 m, aby se zabránilo

velké sedimentaci.



Jakost betonu



Jakost betonu musí být v souladu s C 50/60 ENV 206.



Krychle musí být vyztužena nesvázanými ocelovými tyčemi

o průměru 8 mm tak, aby každá tyč byla na druhých nezávislá;

princip konstrukce je znázorněn na obrázku 11.2.



Podpěrný nástroj



Nástroj musí být pevně ukotven v kostce a musí sestávat

z pěchovadla o průměru minimálně 178 mm a maximálně 220 mm

a z upínací stopky. Tato stopka je identická se stopkou

normálně používanou u příslušného nářadí, je v souladu ČSN ISO

1180 a má délku umožňující provedení praktické zkoušky.



Obě dvě části se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj

musí být upevněn v kostce tak, aby spodní strana pěchovadla

byla vzdálena od horní plochy kostky 0,30 m (viz obrázek

11.2).



Kostka si musí zachovat všechny svoje mechanické vlastnosti,

zejména v místě spojení podpěrného nástroje s betonem. Před

každou zkouškou a po ní je třeba ukotvení nástroje v betonové

kostce zkontrolovat.



Umístění kostky



Kostka musí být umístěna ve vybetonované jámě, která je

zakryta krycí deskou o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m2

způsobem znázorněným v obrázku 11.3 tak, aby horní plocha

krycí desky byla v jedné rovině se zemí. Za účelem vyloučení

jakéhokoli parazitního hluku musí být kostka na dně a po

stranách jámy izolována podpěrami z elastomerů, jejichž mezní

kmitočet nesmí být větší, než je polovina frekvence úderů

zkoušeného nářadí vyjádřené počtem úderů za sekundu.



Otvor v krycí desce, kterým prochází stopka nástroje, musí být

co nejmenší a musí být utěsněn poddajným zvukotěsným

materiálem.



Zkouška při zatížení



Zkoušené nářadí musí být připevněno k podpěrnému nástroji.



Zkoušené nářadí musí být provozováno za podmínek, které

odpovídají podmínkám běžného provozu, pokud jde o stabilní

chod.



Zkoušené nářadí musí být provozováno při maximálním výkonu

podle dodaného návodu.



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



Obrázek 11.1



Schematické znázornění mezikusu







Obrázek 11.2



Zkušební kostka







Obrázek 11.3



Zkušební zařízení







Hodnota A musí být taková, aby krycí deska spočívající na

pružném spojovacím těsnění J byla na úrovni země.



12. MÍCHAČKY NA BETONOVÉ SMĚSI NEBO MALTU



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



Míchací zařízení (buben) musí být naplněno jmenovitým objemem

písku o zrnitosti 0 až 3 mm a vlhkosti 4 až 10 %.



Míchačka musí být provozována při jmenovitých nebo větších

otáčkách.



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



13. STAVEBNÍ VRÁTKY



Viz bod 1.



Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule,

vrátek musí být zapnut, ale provozován bez zatížení.



14. DOPRAVNÍKY A ČERPADLA BETONOVÉ SMĚSI A MALTY



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Provozní podmínky při zkoušce



Je-li stroj vybaven výložníkem, uvede se výložník do svislé

polohy a potrubí se zavede zpět do plnicího otvoru. Pokud

stroj nemá výložník, musí být vybaven horizontálním potrubím

o délce nejméně 30 m zavedeným zpět k plnicímu otvoru.



Zkouška při zatížení



a) U strojů dopravujících a čerpajících betonovou směs



Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným

betonové směsi, u kterého je cement nahrazen příměsemi,

například nejjemnějším popelem. Stroj musí být provozován při

maximálním výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být

delší než 5 sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do

směsi přidat vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená

hodnota).



b) U strojů dopravujících a nahazujících maltu



Dopravní systém a potrubí musí být naplněny médiem podobným

jemné maltě, u které je cement nahrazen příměsemi, například

methylcelulózou. Stroj musí být provozován při maximálním

výkonu, doba jednoho pracovního cyklu nesmí být delší než 5

sekund (pokud se tato doba překročí, je třeba do směsi přidat

vodu tak, aby mohla být dodržena uvedená hodnota).



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



15. PÁSOVÉ DOPRAVNÍKY



Viz bod 1.



Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule, pásy

se musí pohybovat bez zatížení, popřípadě opouštět polokouli

ve směru bodu 1.



16. CHLADICÍ ZAŘÍZENÍ NA VOZIDLA



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



Chladicí zařízení musí být vestavěno do nákladního prostoru

skutečného vozidla nebo do jeho napodobeniny a zkoušeno za

stacionárních podmínek, za kterých musí výška chladicího

zařízení odpovídat požadavkům předepsaným pro případnou

instalaci uvedeným v návodu dodaném odběrateli. Zdroj energie

pro chladicí zařízení musí být provozován tak, aby chladicí

kompresor a ventilátor běžely při maximálních otáčkách

uvedených v návodu k obsluze. Pokud je chladicí zařízení

konstruováno pro pohon motorem vozidla, nesmí být motor při

zkoušce v provozu a chladicí zařízení musí být připojeno

k vhodnému elektrickému zdroji energie. Odpojitelné vlečné

jednotky musí být při zkoušce odpojeny.



Chladicí zařízení instalované jako součást chladicí jednotky

nákladního prostoru, které může být poháněno různými zdroji

energie, musí být pro každý možný zdroj energie zkoušeno

samostatně. V protokolu o zkoušce musí být vždy obsaženy

výsledky získané při provozu, za kterého byl naměřen největší

akustický výkon hluku.



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



17. DOZERY



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



ČSN ISO 6395



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost





ČSN ISO 6395



Provozní podmínky při zkoušce



Instalace zařízení



Dozery na pásovém podvozku musí být zkoušeny na zkušebním

stanovišti vyhovujícím ustanovením bodu 6.3.3 normy ČSN ISO

6395.



Zkouška při zatížení



ČSN ISO 6395, příloha B



Doba měření a případné uplatnění různých provozních podmínek



ČSN ISO 6395, příloha B



18. VRTNÉ SOUPRAVY



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



ČSN EN 791, příloha A



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



19. DAMPRY



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



ČSN ISO 6395



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



ČSN ISO 6395



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



ČSN ISO 6395, příloha C, s výjimkou druhého odstavce bodu

C 4.3.



Namísto postupu podle druhého odstavce bodu C 4.3 se stanoví

následující postup:



Motor běží při maximálních řízených otáčkách (chod bez zátěže

při velkých otáčkách - vysoký volnoběh). Řazení převodů musí

být nastaveno na neutrál. Korba se třikrát za sebou uvede do

horní vyklopené polohy (vyprazdňování) až na asi 75 % jejího

maximálního vyklopení a vrátí se zpět do přepravní polohy.

Tento sled operací se považuje za jeden pracovní cyklus

hydrauliky při provozu stroje bez pojezdu.



Není-li výklopné zařízení poháněno motorem, provozuje se motor

při volnoběžných otáčkách a převody jsou nastaveny na neutrál.

Měření se provede bez vyklápění korby a doba měření jedné

hladiny hluku na jednom měřicím místě musí být nejméně 15

sekund.



Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se

měření provede za více než jedné provozní situace



ČSN ISO 6395, příloha C



20. ZAŘÍZENÍ PRO PLNĚNÍ A VYPRAZDŇOVÁNÍ VOZIDEL SE ZÁSOBNÍKY NEBO

CISTERNAMI



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



Zařízení se zkouší se stojícím nákladním vozidlem. Motor

pohánějící zařízení musí být v chodu při otáčkách

odpovídajících maximálnímu výkonu zařízení podle údajů

uvedených v návodu k obsluze.



Doba měření



Doba měření jedné hladiny hluku na jednom měřicím místě musí

být nejméně 15 sekund.



21. HYDRAULICKÁ RÝPADLA NEBO LANOVÁ LOPATOVÁ RÝPADLA



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



ČSN ISO 6395



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



ČSN ISO 6395



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



ČSN ISO 6395, příloha A



Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se

měření provede za více než jedné provozní situace



ČSN ISO 6395, příloha A



22. RÝPADLA - NAKLADAČE



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



Zkušební prostor



ČSN ISO 6395



Měřicí plocha, počet měřicích bodů, měřicí vzdálenost



ČSN ISO 6395



Provozní podmínky při zkoušce



Zkouška při zatížení



ČSN ISO 6395, příloha D



Doba měření, určení hladiny akustického výkonu, pokud se

měření provede za více než jedné provozní situace



ČSN ISO 6395, příloha D



23. KONTEJNERY NA RECYKLOVANÉ SKLO



Základní norma pro měření vyzařovaného hluku



ČSN EN ISO 3744



V rámci této zkušební metody se pro měření hladiny akustického

tlaku v měřicím bodě používá hladina akustického tlaku

jednotlivé zvukové události podle ČSN EN ISO 3744 bodu 3.2.2.



Korekce na vliv prostředí K2A



Měření ve venkovním prostoru



K2A = 0



Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru



Hodnota konstanty K2A určené podle přílohy A normy ČSN EN ISO

3744 musí být