275/1998 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 12. listopadu 1998
o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních
vlastností lesních pozemků
Změna: 477/2000 Sb.
Změna: 400/2004 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. d) a e) zákona č.
156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných
rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení
zemědělských půd (zákon o hnojivech):
§ 1
Odběr vzorků zemědělských půd
(1) Osoba pověřená Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským
(dále jen "ústav") k odběru vzorků zajišťuje při provádění odběru
dokumentační materiál sestávající se z protokolu o odběru vzorků a
mapových podkladů k evidenci odběrových míst.
(2) Půdní vzorky zemědělských půd se odebírají v období od 1. února do
31. května a v období od 1. července do 30. listopadu kalendářního
roku.
(3) Vzorek se na zemědělské půdě odebírá výhradně sondovací tyčí,
nejméně 30 vpichy rozmístěnými rovnoměrně po ploše pozemku se stejnou
plodinou a jednotným hnojením.
(4) Plocha pro odběr jednoho vzorku je v průměru
a) u orné půdy v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u orné půdy v
řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí vždy na
hloubku ornice, nejhlouběji však do hloubky 30 cm,
b) u trvalých travních porostů v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u
travních porostů v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se
provádí do hloubky 15 cm s tím, že drnová vrstva půdy se z použité
sondovací tyče odstraňuje,
c) u chmelnic 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 40 cm s tím, že
vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se z použité sondovací tyče
odstraňuje,
d) u vinic 2 ha. Odběr vzorku se provádí odděleně z vrstev půdy do
hloubky 30 cm a od 30 cm do 60 cm,
e) u intenzivních sadů 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 30 cm.
(5) Pověřená osoba provádějící odběry půdních vzorků, pokud odběry
nezajišťuje ústav, předá odebrané vzorky, mapové podklady a protokol o
odběru vzorků v uspořádání uvedeném v příloze č. 1 ústavem pověřené
osobě provádějící chemické rozbory půdních vzorků nejpozději do 1
měsíce po ukončení odběru vzorků.
Zjišťované agrochemické vlastnosti zemědělských půd
§ 2
(1) V půdních vzorcích se zjišťuje
a) půdní reakce, obsah uhličitanů a potřeba vápnění,
b) obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku,
c) kationtová výměnná kapacita.
(2) V půdních vzorcích z pozemků chmelnic, vinic, intenzivních sadů a
zelinářských ploch se dále zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa,
boru a molybdenu jako stopových živin výběrově podle pěstovaných
kultur.
(3) V půdních vzorcích z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do
potravního řetězce sleduje ústav rizikové prvky a rizikové látky
uvedené v příloze č. 2.
(4) Agrochemické zkoušení zemědělských půd a sledování rizikových prvků
a rizikových látek zahrnuje
a) zjišťování výsledků chemických rozborů jednotlivých zkoušených
pozemků, včetně průměrných hodnot těchto výsledků,
b) agronomické zhodnocení stavu jednotlivých zkoušených pozemků,
c) zhodnocení vývoje agrochemických vlastností zkoušených zemědělských
půd průběžně a za období 6 let,
d) zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd, včetně
vedení seznamu kontaminovaných pozemků,
e) zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských
půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích
látek.
(5) V případech stanovených zákonem o hnojivech agrochemické zkoušení
zemědělských půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory.
§ 3
(1) Principy chemických rozborů zemědělských půd jsou uvedeny v příloze
č. 3.
(2) Pověřená osoba provádějící chemické rozbory půdních vzorků, pokud
tyto rozbory nezajišťuje ústav, předá protokol o výsledcích rozborů
ústavu v uspořádání uvedeném v příloze č. 4 do 1 měsíce po převzetí
vzorků, protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů.
(3) Kritéria hodnocení výsledků chemických rozborů jsou uvedena v
příloze č. 5.
(4) Principy mikrobiologických rozborů zemědělských půd a kritéria pro
vyhodnocení jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 7.
(5) Principy fyzikálních rozborů zemědělských půd a kritéria pro
vyhodnocení jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 8.
§ 4
Odběr půdních vzorků lesních pozemků
(1) Z každého odběrového místa se minimálně odebere organická vrstva
složená ze 3 horizontů (opad, fermentační a humusový horizont) z plochy
25 x 25 cm. Odběr se provádí kvantitativně až k rozhraní s minerální
půdou. V případě výskytu horizontu T (rašelina) se odebere vzorek z
tohoto horizontu zvlášť.
(2) Z minerální půdy se odebere ze stejného místa odděleně minimálně
vzorek z hloubky do 10 cm a z hloubky od 10 cm do 20 cm.
(3) Odebrané půdní vzorky včetně charakteristiky odběrového místa
(souřadnice, popis porostu a stanovištních podmínek v místě odběru) se
předávají ústavu k analýze.
§ 5
Zjišťované půdní vlastnosti lesních pozemků
(1) Chemickým rozborem půdních vzorků se stanoví
a) v organických horizontech váhové množství organické vrstvy, půdní
reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, fosfor, draslík, vápník
a hořčík, případně další prvky, vyžadují-li to místní podmínky,
b) v minerálních horizontech půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík,
celkový dusík, přístupné živiny a případně další prvky, vyžadují-li to
místní podmínky.
(2) Principy chemických rozborů jsou uvedeny v příloze č. 6.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příl.1
Protokol o odběru vzorků
Příl.2
Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém zkoušení
zemědělských půd
1.
Rizikové prvky
As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, F, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn, Tl.
2.
Rizikové látky
Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 16
individuálních uhlovodíků [naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren,
fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen,
benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren,
dibenzo(ah)antracen, benzo(ghi)perylen, ideno(1,2,3-cd)pyren],
Chlorované uhlovodíky,
Polychlorované bifenyly (PCB),
Extrahovatelný organicky vázaný chlor (EOCl),
Adsorbovatelný organicky vázaný chlor (AOCl),
Persistentní organochlorové pesticidy,
Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).
Příl.3
Principy chemických rozborů zemědělských půd
1. Základní půdní parametry
a) stanovení pH
Mezi vyluhovacím roztokem a půdou se ustavuje rovnováha mezi ionty
vodíku v roztoku a ionty vodíku vázanými v sorpčním komplexu půdy.
Aktivita iontů vodíku se měří v půdní suspenzi skleněnou iontově
selektivní elektrodou.
b) stanovení obsahu uhličitanů
Uhličitany v půdě se rozkládají kyselinou chlorovodíkovou. Objem
uvolněného oxidu uhličitého je úměrný obsahu uhličitanů ve vzorku.
c) stanovení podílu vodíku (H+ ) v sorpčním komplexu půdy
pH tlumivého roztoku přidaného do půdní suspenze se změní vlivem
uvolněných hydroxoniových iontů. Závislost je v běžném rozsahu půdních
vzorků lineární a změna pH suspenze po přidání tlumivého roztoku se
vyjádří jako množství uvolněných hydroxoniových iontů ze sorpčního
komplexu půdy.
d) stanovení obsahu přijatelných živin podle Mehlicha III
Půda se extrahuje kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro
zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník.
V roztoku je přítomen i dusičnan amonný ovlivňující desorpci draslíku,
hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vyluhovacího roztoku je nastavena
kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Vyluhovací roztok dobře
modeluje přístupnost živin v půdě pro rostliny. Koncentrace hořčíku a
vápníku v extraktu se stanoví metodou atomové absorpční
spektrofotometrie po odstranění rušivých vlivů přídavkem lanthanu.
Koncentrace draslíku se stanoví metodou plamenové fotometrie a
koncentrace fosforu se stanoví spektrofotometricky po reakci s
molybdenanem v kyselém prostředí jako molybdenová modř. Stanovit
hořčík, draslík a vápník lze i metodou optické emisní spektrometrie v
indukčně vázaném plazmatu. Ve všech případech se využívá metoda
kalibrační křivky.
2. Stanovení stopových živin
a) stanovení mědi, zinku, manganu a železa v extraktu podle Lindsaye a
Norvella
Půda se extrahuje roztokem: 0.1 mol.1-1 triethanolaminu, 0.01 mol.1-1
chloridu vápenatého a 0.005 mol.1-1 DTPA (kyselina
dietylentriaminopentaoctová), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce
probíhá za přesně definovaných podmínek při poměru 00půda: extrakční
roztok 1 : 2 (w/v). Stanovení jednotlivých prvků se provádí metodou
atomové absorpční spektrofotometrie, případně metodou optické emisní
spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.
b) stanovení boru
Vzorek půdy se extrahuje definovaným způsobem vodou za varu. V extraktu
se stanoví bor spektrofotometricky metodou kalibrační křivky po reakci
s azomethinem-H, kdy vzniká oranžovožlutý komplex při pH 4 - 5.
Zbarvené organické látky se odstraní oxidací manganistanem. Vliv
rušících iontů je odstraněn přídavkem kyseliny askorbové. Bor je možné
stanovit i metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném
plazmatu metodou kalibrační křivky.
c) stanovení molybdenu
V půdním extraktu se molybden stanoví atomovou absorpční
spektrofotometrií s elektrotermickou atomizací po extrakci komplexu
molybdenu s 8-hydroxychinolinem do chloroformu při pH 1,6 - 5,6. Při
extrakci dochází současně k odstranění nejzávažnějších rušivých prvků a
k zakoncentrování molybdenu. Koncentrace molybdenu se stanoví metodou
kalibrační křivky.
3. Stanovení cizorodých látek
a) stanovení rizikových prvků
Upravený vzorek půdy se extrahuje směsí kyseliny chlorovodíkové a
kyseliny dusičné (3+1, v+v) za varu. Obsahy jednotlivých prvků v
extraktu se stanoví nejvhodněji metodou optické emisní spektrometrie v
indukčně vázaném plazmatu, případně metodou hmotnostní spektrometrie v
indukčně vázaném plazmatu. Lze využít i atomovou absorpční
spektrofotometrii s atomizací v plameni nebo elektrotermickou, případně
hydridovou metodu.
b) stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH)
Půda se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem (aceton, toluen,
směs hexan+aceton). Obsah jednotlivých PAH v extraktu se stanoví
metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenčním
detektorem nebo plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem.
c) stanovení obsahu extrahovatelného organicky vázaného chloru (EOCl)
V extraktu se stanoví obsah EOCl po rozkladu při vysoké teplotě
mikrocoulometrickou titrací.
d) stanovení obsahu adsorbovatelného organicky vázaného chloru (AOCl)
Sloučeniny s organicky vázaným chlorem se adsorbují na aktivní uhlí. Po
termickém rozkladu se jejich obsah stanoví mikrocoulometrickou titrací.
e) stanovení chlorovaných uhlovodíků, polychlorovaných bifenylů (PCB),
persistentních organochlorovaných pesticidů, polychlorovaných
dibenzodioxinů (PCDD) a dibenzofuranů (PCDF)
Půda se extrahuje vhodným organickým rozpouštědlem (hexan+aceton).
Extrakt se po přečištění na sloupci modifikovaného silikagelu analyzuje
metodou plynové chromatografie hmotnostním detektorem.
4. Stanovení oxidovatelného uhlíku
Postup stanovení: Oxidovatelný organicky vázaný uhlík v zemině se
oxiduje kyselinou chromovou v prostředí nadbytku kyseliny sírové za
definovaných podmínek. Výsledky vyjádřené v % Cox je možno přepočítat
na % humusu za předpokladu, že huminové kyseliny obsahují 58 % C.
5. Stanovení celkového dusíku
Postup stanovení: půdní vzorek se mineralizuje za mokra koncentrovanou
kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru (Kjeldahlova metoda), při
níž se organické sloučeniny N oxidují na NH4+, který se po destilaci
stanoví neutralizační titrací nespotřebovaného nadbytku kyseliny
odměrným roztokem zásady.
6. Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity
Postup stanovení: Sorpční komplex půdy se nasytí ionty barya opakovanou
extrakcí roztokem chloridu barnatého upraveného na hodnotu pH 8,1. V
eluátu se acidimetrickou titrací stanoví výměnný vodík. Ve druhém kroku
se sorbované baryum ze vzorku vytěsní roztokem chloridu hořečnatého. Ve
druhém eluátu se stanoví baryum, jehož koncentrace je přímo úměrná
potenciální kationtové výměnné kapacitě.
Příl.4
Protokol o výsledcích agrochemických rozborů půdních vzorků
Příl.5
Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd
1. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich
III)
Orná půda
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 50 do 100 do 105 do 170 do 80 do105 do 120
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 51 - 80 101 - 160 106 - 170 171 - 260 81 - 135 106 - 160 121 - 220
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 81 - 115 161 - 275 171 - 310 261 - 350 136 - 200 161 - 265 221 - 330
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 116 - 185 276 - 380 311 - 420 351 - 510 201 - 285 266 - 330 331 - 460
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 185 nad 380 nad 420 nad 510 nad 285 nad 330 nad 460
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Trvalé travní porosty
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 25 do 70 do 80 do 110 do 60 do85 do 120
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 26 - 50 71 - 150 81 - 160 111 - 210 61 - 90 86- 130 121 - 170
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 51 - 90 151 - 240 161 - 250 211 - 300 91 - 145 131 - 170 171 - 230
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 91 - 150 241 - 350 251 - 400 301 - 470 146 - 220 171 - 245 231 - 310
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 150 nad 350 nad 400 nad 470 nad 220 nad 245 nad 310
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Sady a vinice (speciální kultury)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 55 do 100 do 125 do 180 do 80 do105 do 170
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 56 - 100 101 - 220 126 - 250 181 - 310 81 - 180 106 - 225 171 - 300
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 101 - 170 221 - 340 251 - 400 311 - 490 181 - 320 226 - 365 301 - 435
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 171 - 245 341 - 500 401 - 560 491 - 680 321 - 425 366 - 480 436 - 580
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 245 nad 500 nad 560 nad 680 nad 425 nad 480 nad 580
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Chmelnice
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 155 do 170 do 220 do 290 do 135 do160 do 210
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 156 - 220 171 - 275 221 - 370 291 - 400 136 - 210 161 - 250 211 - 300
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 221 - 290 276 - 400 371 - 515 401 - 570 211 - 300 251 - 350 301 - 395
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 291 - 390 401 - 560 516 - 650 571 - 680 301 - 400 351 - 460 396 - 530
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 390 nad 560 nad 650 nad 680 nad 400 nad 460 nad 530
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------
2. Kritéria pro hodnocení obsahu uhličitanů v půdách
--------------------------------------------
% uhličitanů hodnocení obsahu uhličitanů
--------------------------------------------
0 žádný
--------------------------------------------
0,1 - 0,5 nízký
--------------------------------------------
0,6 - 3,0 střední
--------------------------------------------
3,1 - 5,0 vysoký
--------------------------------------------
nad 5,0 velmi vysoký
--------------------------------------------
3. Kritéria pro hodnocení půdní reakce
--------------------------------------------
hodnota pH půdní reakce
--------------------------------------------
do 4,5 extrémně kyselá
--------------------------------------------
4,6 - 5,0 silně kyselá
--------------------------------------------
5,1 - 5,5 kyselá
--------------------------------------------
5,6 - 6,5 slabě kyselá
--------------------------------------------
6,6 - 7,2 neutrální
--------------------------------------------
7,3 - 7,7 alkalická
--------------------------------------------
nad 7,7 silně alkalická
--------------------------------------------
4. Potřeba vápnění
Orná půda a ovocné sady
----------------------------------------------------------------------------------------------------
lehká půda střední půda těžká půda
----------------------------------------------------------------------------------------------------
pH t CaO.ha-1 pH t CaO.ha-1 pH t CaO.ha-1
----------------------------------------------------------------------------------------------------
do 4,4 1,20 do 4,5 1,50 do 4,5 1,70
----------------------------------------------------------------------------------------------------
4,6 - 5,0 0,80 4,6 - 5,0 1,00 4,6 - 5,0 1,25
----------------------------------------------------------------------------------------------------
5,1 - 5,5 0,60 5,1 - 5,5 0,70 5,1 - 5,5 0,85
----------------------------------------------------------------------------------------------------
5,6 - 5,7 0,30 5,6 - 6,0 0,40 5,6 - 6,0 0,50
----------------------------------------------------------------------------------------------------
6,1 - 6,5 0,20 6,1 - 6,5 0,25
----------------------------------------------------------------------------------------------------
6,6 - 6,7 0,20
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Trvalé travní porosty
----------------------------------------------------------------------------------------------------
lehká půda střední půda těžká půda
----------------------------------------------------------------------------------------------------
pH t CaO.ha-1 pH t CaO.ha-1 pH t CaO.ha-1
----------------------------------------------------------------------------------------------------
do 4,5 0,50 do 4,5 0,70 do 4,5 0,90
----------------------------------------------------------------------------------------------------
4,6 - 5,0 0,30 4,6 - 5,0 0,50 4,6 - 5,0 0,70
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Vinice
----------------------------------------------------------------------------------------------------
lehká půda střední půda těžká půda
----------------------------------------------------------------------------------------------------
pH t CaO.ha-1 pH t CaO.ha-1 pH t CaO.ha-1
----------------------------------------------------------------------------------------------------
do 4,5 0,60 do 4,5 1,00 do 4,5 1,30
----------------------------------------------------------------------------------------------------
4,6 - 5,0 0,45 4,6 - 5,0 0,70 4,6 - 5,0 0,90
----------------------------------------------------------------------------------------------------
5,1 - 5,5 0,30 5,1 - 5,5 0,50 5,1 - 5,5 0,60
----------------------------------------------------------------------------------------------------
5,6 - 6,0 0,20 5,6 - 6,5 0,30 5,6 - 6,5 0,40
----------------------------------------------------------------------------------------------------
6,6 - 6,9 0,20
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Chmelnice
----------------------------------------------------------------
pH lehká půda střední půda těžká půda
----------------------------------------------------------------
t CaO.ha-1
----------------------------------------------------------------
do 4,5 0,60 1,00 1,30
----------------------------------------------------------------
4,6 - 5,0 0,45 0,70 0,90
----------------------------------------------------------------
5,1 - 5,5 0,30 0,50 0,60
----------------------------------------------------------------
5,6 - 6,5 0,20 0,30 0,40
----------------------------------------------------------------
6,6 - 6,9 0,20 0,20 0,20
----------------------------------------------------------------
Příl.6
Principy chemických rozborů lesních pozemků
1. Stanovení vlhkosti
Přesná navážka půdy se suší při teplotě 105 st.C do konstantní
hmotnosti. Z rozdílu hmotností před a po vysušení se vypočítá vlhkost
půdního vzorku.
2. Stanovení půdní reakce
Mezi vyluhovacím roztokem a půdou se ustavuje rovnováha mezi ionty
vodíku v roztoku a ionty vodíku vázanými v sorpčním komplexu půdy.
Aktivita iontů vodíku se měří v půdní suspenzi skleněnou iontově
selektivní elektrodou.
3. Stanovení oxidovatelného uhlíku
Uhlík se oxiduje za horka přebytkem chromsírové směsi. Nezreagovaný
dvojchroman je stanoven titrací nebo spektrofotometricky. Variantně lze
použít automatické analyzátory uhlíku, ve kterých se uvolněný CO2 po
dokonalém spálení přesné navážky vzorku stanoví vhodnou detekční
technikou (například infračervenou spektroskopií).
4. Stanovení celkového dusíku
Vzorek se rozkládá metodou podle Kjeldahla. V mineralizátu se stanoví
obsah dusíku titrací po destilaci nebo spektrofotometricky. Variantně
lze použít automatické analyzátory založené na stanovení dusíku podle
Dumase.
5. Stanovení fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a dalších prvků v
extraktu půdy lučavkou královskou
Upravený vzorek půdy se extrahuje směsí kyseliny chlorovodíkové a
kyseliny dusičné (3+1,v+v) za varu. Obsahy jednotlivých prvků se
stanoví metodou optické emisní spektrometrie v indukčně vázaném
plazmatu, plamenovou atomovou absorpční spektrofotometrií nebo v
případě fosforu spektrofotometricky.
6. Stanovení obsahu přijatelných živin podle Mehlicha III
Půda se extrahuje kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro
zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník.
V roztoku je přítomen i dusičnan amonný, který příznivě ovlivňuje
desorpci draslíku, hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vyluhovacího
roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Vyluhovací
roztok dobře modeluje přístupnost živin v půdě pro rostliny.
Koncentrace hořčíku a vápníku v extraktu se stanoví metodou atomové
absorpční spektrofotometrie po odstranění rušivých vlivů přídavkem
lanthanu. Koncentrace draslíku se stanoví metodou plamenové fotometrie
a koncentrace fosforu se stanoví spektrofotometricky po reakci s
molybdenanem v kyselém prostředí jako molybdenová modř. Stanovení
draslíku, hořčíku, fosforu a vápníku je možné i metodou optické emisní
spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu. Ve všech případech se
využívá metoda kalibrační křivky. V extraktu je možno stanovit některé
další prvky.
7. Stanovení mědi, zinku, manganu a železa v extraktu podle Lindsaye a
Norvella
Půda se extrahuje roztokem: 0,1 mol.l-1 triethanolaminu, 0,01 mol.l-1
chloridu vápenatého a 0,005 mol.l-1 DTPA(kyselina
dietylentriaminopentaoctová), pH upraveno na hodnotu 7,3. Extrakce
probíhá za definovaných podmínek při poměru půda : extrakční roztok 1:2
(w/v). Stanovení jednotlivých prvků se provádí metodou atomové
absorpční spektrofotometrie, případně metodou optické emisní
spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu metodou kalibrační křivky.
8. Stanovení kationtové výměnné kapacity a výměnné acidity
Kationty vázané v sorpčním komplexu půdy se vytěsní extrakcí půdy
zředěným roztokem chloridu barnatého. V extraktu se stanoví obsah
vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku, hliníku, železa a manganu metodou
ICP-AES nebo metodou AAS.Výsledná kationtová výměnná kapacita se
vypočte součtem zastoupení draslíku, vápníku, hořčíku a sodíku v
sorpčním komplexu půdy. Podíl nasycení ionty vodíku se zjistí titrací
extraktu do hodnoty pH = 7,8 nebo z obsahu hliníku, železa a manganu.
9. Stanovení vybraných prvků po mineralizaci na suché cestě
Vzorek se spaluje za postupného nárůstu teploty při 550 st.C. Popel se
rozpustí v kyselině dusičné. Výsledná koncentrace kyseliny je 2 mol .
1-1. V mineralizátu se stanoví obsah fosforu, draslíku, vápníku,
hořčíku a případně dalších prvků spektrofometricky a metodou AAS nebo
metodou ICP-AES.
Příl.7
Mikrobiologické rozbory zemědělských půd
1. Principy mikrobiálních rozborů zemědělských půd
Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních
křivek (ISO DIS 17155)
Čerstvé půdní vzorky s obsahem vody odpovídající 40 - 60 % maximální
vodní kapacity jsou před zahájením měření preinkubovány 3 - 4 dny při
konstantní teplotě. Doporučená teplota se pohybuje v rozmezí 20 - 25
st. C. Během měření je v pravidelných intervalech (doporučeno každou
hodinu) stanoven uvolněný oxid uhličitý nebo spotřebovaný kyslík.
Rychlost bazální respirace je definována jako množství uvolněného CO2
nebo spotřebovaného O2 za jednotku času bez přídavku substrátu.
Respirační křivky jsou měřeny po přídavku snadno rozložitelného
substrátu (např. glukózy). Měření probíhá, dokud nedojde k poklesu
rychlosti respirace. Pro měření respirace lze použít jakékoliv zařízení
umožňující kontinuální měření uvolněného oxidu uhličitého nebo
spotřebovaného kyslíku.
Z respiračních křivek jsou odečteny hodnoty parametrů charakterizující
biomasu a aktivitu mikrobiálního společenstva: substrátem indukované
respirace, lag fáze, růstové rychlosti a času tpeakmax. Substrátem
indukovanou respirací rozumíme konstantní zvýšenou rychlost respirace
bezprostředně po přídavku substrátu, lag fází dobu do zahájení
exponenciálního růstu rychlosti respirace a růstovou rychlostí
rychlostní konstantu naměřenou během exponenciálního růstu rychlosti
respirace. Čas tpeakmax je doba od přídavku substrátu do maximální
respirační rychlosti. Z podílu bazální a substrátem indukované
respirace je vypočtena hodnota respiračního aktivačního kvocientu QR.
Nitrifikační potenciál - rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných
iontů (ISO DIS 15685)
Rychlost oxidace amonných iontů na dusitanové je měřena během 6 hodin
inkubace v půdní suspenzi pufrované na pH 7.2. Substrát je k suspenzi
přidán ve formě síranu amonného. Oxidace dusitanů na dusičnany je
inhibována přídavkem chlorečnanu sodného. Dusitanové ionty jsou
stanoveny vhodnou analytickou metodou.
Ke zjištění, zda půda obsahuje kontaminant, který ovlivňuje
nitrifikaci, se použije kontrolní půdní vzorek se známou hodnotou
nitrifikačního potenciálu v rozmezí 500 - 800 ng N.g-1.h-1. Vzorky
zkoušené a kontrolní půdy jsou preinkubovány dva dny při vlhkosti
odpovídající obsahu vody při 60 % maximální vodní kapacity. Poté je
připraven směsný vzorek v poměru 1:1 (přepočteno na suchou půdu).
Směsný vzorek a vzorky půd zkoušené a kontrolní jsou inkubovány 1 den
při teplotě 20 st. C a poté je v nich stanoven nitrifikační potenciál.
2. Kritéria hodnocení
Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních
křivek
Kontaminované půdy vykazují vyšší hodnoty QR a delší dobu lag fáze a
tpeakmax. Hodnoty QR > 0.3 nebo lag fáze > 20 h a tpeakmax > 50h při R
0.2 - 0.3 indikují kontaminovanou půdu.
Nitrifikační potenciál - rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných
iontů
Zkoušená půda je považována za kontaminovanou, pokud nitrifikační
potenciál směsného vzorku je menší než 90 % průměrné hodnoty
nitrifikačních potenciálů vzorků zkoušené a kontrolní půdy stanovené
odděleně.
As + SD < 0.9*Avyp
As - aktivita směsného vzorku
Aprum - aktivita vypočtená jako průměr kontrolní a zkoušené půdy
SD - směrodatná odchylka.
Příl.8
Fyzikální rozbory zemědělských půd
Stanovení zrnitostního složení.
Postup stanovení: Půdní částice se podle velikosti dělí do podílů
zrnitostních frakcí. Základním dělítkem skeletu od jemnozemě je rozměr
2 mm, který byl zvolen proto, že je horní hranicí kapilárního pohybu
vody. Pro třídění zrnitostních frakcí se nejčastěji používá
sedimentační pipetovací metoda. Spočívá v tom, kdy z určitých hloubek
sedimentující suspenze v sedimentačním válci se po uplynutí příslušných
dob odebírá malý podíl, který se po vysušení váží. Výsledky
zrnitostního rozboru se zpravidla upravují do tabulky. Kritéria
hodnocení: Pro agronomické účely slouží Klasifikační stupnice zemin
podle Nováka, která třídí půdy podle zastoupení frakce pod 0,01 mm.
---------------------------------------------------------------------
Obsah částic (zrn) menších Označení druhu půdy Klasifikace půdy
0,01 mm v %
---------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------
0 - 10 písčitá P lehká
---------------------------------------------------------------------
10 - 20 hlinitopísčitá HP lehká
---------------------------------------------------------------------
20 - 30 písčitohlinitá PH středně těžká
---------------------------------------------------------------------
30 - 45 hlinitá H středně těžká
---------------------------------------------------------------------
45 - 60 jílovitohlinitá JH těžká
---------------------------------------------------------------------
60 - 75 jílovitá JV těžká
---------------------------------------------------------------------
přes 75 jíl (nebo prchlice) J těžká
---------------------------------------------------------------------
Stanovení obsahu skeletu
Postup stanovení: Vodou v odměrném válci se stanoví objem vzorku, ten
se rozdělí síty na jednotlivé frakce, jejichž objem se postupně stanoví
opět v odměrném válci. Výsledek - objem jednotlivých frakcí se vyjádří
v % celkového objemu vzorku. Kritéria hodnocení: Klasifikační stupnice,
vytvořená pro komplexní průzkum půd, dělí půdu na jemnozem (pod 2 mm) a
skelet. Ten je tvořen třemi frakcemi (hrubý písek 2 - 4 mm, štěrk 4 -
30 mm, kamení nad 30 mm). Rozsah použití je vhodný pro větší vzorky
(řádově kg), odebrané výlučně pro toto stanovení. Obsah skeletu v
ornici do 20 % zpravidla nepůsobí nepříznivě ani na růst rostlin, ani
při obdělávání. Vyšší objem jde na úkor jemnozemě a zvlášť nepříznivě
se projevují vrstvy skeletu s těžkým jílovým tmelem.
Stanovení fyzikálních vlastností.
Postup stanovení: Fyzikálními vlastnostmi se rozumí ukazatele,
zjišťované na neporušeném vzorku zeminy, odebraném do kovového kroužku.
Postup je vhodný pro jemnozrnné soudržné zeminy bez hrubého skeletu
nebo velkých organických zbytků. U vzorku, odebraného nejlépe ze sondy,
se zjišťuje hmotnost čerstvého, vodou nasyceného, odsátého a vysušeného
vzorku a stanovením jeho zdánlivé hustoty se získají základní údaje pro
výpočet hledaných ukazatelů: objemová vlhkost momentní (okamžitá,
původní), maximální kapilární vodní kapacita, momentní (původní)
vzdušnost, minimální vzdušná kapacita, nasáklivost, objemová hmotnost
redukovaná (suché půdy), pórovitost. Kritéria hodnocení vyjadřují
vlastnosti půdy. Momentní vlhkost (objemová %) a momentní vzdušnost
(objemová %) závisí na konkrétní situaci a klimatu. Maximální kapilární
vodní kapacita (objemová %) - čím hrubozrnnější půdy, tím menší. U
jemnozrnných, vazkých a ulehlých půd je větší (bývá 20 - 40 %).
Minimální vzdušná kapacita (objemová %) - pod 10 % u polních půd a pod
5 % lučních půd - náchylné k zamokření, je-li to trvalý stav - půdy
zamokřené, nad 20 % u polí - půdy vysychavé, je-li to trvalý stav -
půdy výsušné. Nasáklivost (objemová %) - udává nasycení celého sloupce
zeminy, tzv. kapilárních pórů. U jílovitých půd je vyšší než u
písčitých. Podle objemové hmotnosti suché půdy a podle pórovitosti
můžeme přibližně hodnotit strukturní stav humusového horizontu středně
těžkých a těžkých půd (Kutílek, 1966):
------------------------------------------------------------------
Strukturní stav humusového Objemová hmotnost suché Pórovitost %
horizontu půdy g.cm-3
------------------------------------------------------------------
výborný méně než 1,2 více než 54
------------------------------------------------------------------
dobrý 1,2 - 1,4 46 - 54
------------------------------------------------------------------
nevyhovující 1,4 - 1,6 39 - 46
------------------------------------------------------------------
nestrukturní 1,6 - 1,8 31 - 39
------------------------------------------------------------------
