490/1991 Sb.



ZÁKON



ze dne 6. listopadu 1991



o způsobu provádění referenda



Změna: 41/2009 Sb.



Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se

usneslo na tomto zákoně:



§ 1



Úvodní ustanovení



Pokud se v tomto zákoně užívá výraz



a) "ústavní zákon", rozumí se jím ústavní zákon o referendu, ^1)



b) "příslušný volební zákon", rozumí se jím buď zákon České národní

rady o volbách do České národní rady, ^2) nebo zákon Slovenské národní

rady o volbách do Slovenské národní rady ^3) podle toho, zda jde o

referendum vyhlášené v České republice nebo ve Slovenské republice,



c) "oprávněný občan", rozumí se jím občan, který je podle příslušného

volebního zákona oprávněn volit do České národní rady nebo do Slovenské

národní rady a má proto hlasovací právo v referendu (čl. 1 odst. 3

ústavního zákona).



ČÁST PRVNÍ



Základní ustanovení



§ 2



Překážkou ve výkonu hlasovacího práva v referendu je zákonem stanovené

omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu. ^4)



§ 3



(1) Návrh na vyhlášení referenda předloží Federální shromáždění do 5

dnů od jeho přijetí ^5) národním radám k vyjádření. Vyjádření národních

rad Federální shromáždění připojí k návrhu předkládanému prezidentovi

České a Slovenské Federativní Republiky. Pokud se národní rada k návrhu

na vyhlášení referenda nevyjádří do 20 dnů ode dne, kdy jí byl

předložen, platí, že se k němu vyjádřila poslední den této lhůty.



(2) Otázka předložená k rozhodnutí v referendu (čl. 1 odst. 1 ústavního

zákona) musí být formulována tak, aby na ni bylo možno jednoznačně

odpovědět "ano" nebo "ne".



(3) V referendu může být rozhodováno o více otázkách.



(4) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i pro návrh předložený k

referendu (čl. 1 odst. 2 ústavního zákona).



§ 4



(1) V oznámení o vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona) se uvede:



a) který zákonodárný sbor konání referenda navrhl a kdy byl návrh

prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky doručen,



b) jaká otázka nebo jaké otázky anebo jaký návrh jsou občanům

předkládány k rozhodnutí,



c) zda se bude referendum konat v České republice nebo ve Slovenské

republice anebo v obou republikách současně,



d) den, popřípadě dny konání referenda,



e) lhůta k vytvoření orgánů pro referendum a k jejich prvnímu zasedání,



f) den vyhlášení referenda.



(2) Je-li to vzhledem k obsáhlosti otázky potřebné, uvede se její celý

obsah v příloze k oznámení podle odstavce 1 a v textu oznámení se na

tuto přílohu výslovně odkáže. Příloha je nedílnou součástí oznámení.



§ 5



(1) Oznámení o vyhlášení referenda (§ 4) se ve všech obcích republiky,

v níž se referendum koná, vyvěsí na úřední desce obecního úřadu (obce)

do 5 dnů ode dne rozeslání částky Sbírky zákonů, ve které je oznámení o

vyhlášení referenda uveřejněno. ^6) Oznámení o vyhlášení referenda musí

být takto vyvěšeno až do ukončení hlasování v obci.



(2) Oznámení o vyhlášení referenda musí být vyvěšeno v místnosti pro

hlasování (§ 7 odst. 2) po celou dobu hlasování v obci.



§ 6



(1) Je-li referendum vyhlášeno současně v obou republikách (čl. 3 odst.

1 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území České a Slovenské

Federativní Republiky. Je-li referendum vyhlášeno v jedné republice

(čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území

příslušné republiky. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky

může stanovit, že se referendum koná ve dvou dnech.



(2) Referendum se koná v určený den od 7 do 22 hodin. Vyžadují-li to

místní potřeby, může v České republice obecní rada nebo ve městech,

která se člení na městské obvody nebo na městské části, obvodní nebo

místní rada ^7) a ve Slovenské republice starosta obce nebo primátor

města nebo ve městech, která se člení na městské části, starosta

městské části ^8) (dále jen "příslušný orgán obce") stanovit začátek

referenda na dřívější hodinu.



(3) Koná-li se referendum ve dvou dnech, začíná ve 14 hodin a končí ve

22 hodin prvního dne. Druhý den referendum začíná v 7 hodin a končí ve

14 hodin. Vyžadují-li to místní podmínky, může příslušný orgán obce

stanovit začátek referenda na dřívější hodinu.



ČÁST DRUHÁ



Okrsky a okresy pro konání referenda



§ 7



Okrsky pro konání referenda



(1) Pro hlasování (§ 20) a pro sčítání hlasů (§ 23) se vytvářejí v

obcích okrsky pro konání referenda (dále jen "okrsek").



(2) Území okrsku a místnost pro hlasování v každém z nich určí

příslušný orgán obce nejpozději 5 dnů před posledním dnem lhůty k

vytvoření orgánů pro referendum.



(3) Pro vytváření okrsků jinak platí obdobně ustanovení příslušného

volebního zákona o volebních okrscích s tím, že okrsek může zahrnovat

až 2000 oprávněných občanů.



§ 8



Okresy pro konání referenda



(1) Pro sčítání hlasovacích lístků odevzdaných v okrscích se vytvářejí

okresy pro konání referenda.



(2) Okresy pro konání referenda tvoří území okresů podle předpisů o

územním členění státu ^9) a dále území hlavního města České republiky a

České a Slovenské Federativní Republiky Prahy (dále jen "hlavní město

Praha") podle stavu v den vyhlášení referenda.



ČÁST TŘETÍ



Seznamy pro hlasování v referendu, legitimační lístky a hlasovací

průkazy



§ 9



Sestavení seznamů pro hlasování v referendu (dále jen "seznam")

zajišťuje příslušný orgán obce. O seznamech platí obdobně ustanovení

příslušných volebních zákonů o seznamech voličů.



§ 10



O legitimačních lístcích pro hlasování platí obdobně ustanovení

příslušných volebních zákonů o legitimačních lístcích s tím, že

působnost bývalých místních národních výborů náleží příslušným orgánům

obcí.



§ 11



(1) Oprávněným občanům, kteří nebudou moci hlasovat v okrsku, kde jsou

zapsáni do seznamu, vydá příslušný orgán obce na jejich žádost

hlasovací průkaz a současně je z tohoto seznamu vyškrtne s poznámkou o

vydání hlasovacího průkazu.



(2) Hlasovací průkaz opravňuje k zápisu a k hlasování v jiném okrsku v

té republice, v níž je okrsek uvedený v odstavci 1; účast při hlasování

se oprávněnému občanovi vyznačí v jeho občanském průkazu nebo v jiném

jeho průkazu, který občanský průkaz nahrazuje.



ČÁST ČTVRTÁ



Orgány pro referendum



§ 12



Všeobecná ustanovení



(1) Pro organizaci referenda a zajišťování jeho výsledků se vytvářejí

orgány pro referendum (dále jen "komise"), kterými jsou:



a) Federální komise pro referendum (dále jen "federální komise"§,

koná-li se referendum současně v obou republikách (čl. 3 odst. 1

ústavního zákona),



b) Ústřední komise pro referendum České republiky nebo Ústřední komise

pro referendum Slovenské republiky (dále jen "Ústřední komise"),

koná-li se referendum jen v jedné z republik. Koná-li se referendum v

obou republikách současně, vytvářejí se obě Ústřední komise,



c) okresní komise pro referendum (dále jen "okresní komise") pro každý

okres pro konání referenda (§ 8),



d) okrskové komise pro referendum (dále jen "okrskové komise") pro

každý okrsek (§ 7).



(2) Členem komise může být jen oprávněný občan.



(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění:

"Slibuji na svou čest, že budu svou funkci vykonávat svědomitě a

nestranně a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy."

Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod znění slibu, jež mu

předloží osoba, která svolala první zasedání komise.



(4) Komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina

všech jejích členů. Usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila

nadpoloviční většina přítomných členů. Dojde-li k rovnosti hlasů, návrh

se považuje za zamítnutý.



(5) Nemůže-li se člen komise jednání komise zúčastnit, nastoupí na jeho

místo jeho náhradník. Osobu, která je místopředsedou komise ze zákona,

může při výkonu této funkce zastupovat zaměstnanec jíž řízeného úřadu,

kterého určí.



(6) Ústřední komise a okresní komise si k výpočetnímu zpracování

vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků aparátu

státní statistiky k tomuto účelu přidělených. Tito pracovníci skládají

slib ve znění uvedeném v odstavci 3 a při plnění těchto úkolů jsou

podřízení předsedovi příslušné komise.



§ 13



Federální komise



(1) Každá politická strana a politické hnutí, ^10) které mají ve

Federálním shromáždění poslanecký klub, ^11) určí ve lhůtě stanovené v

oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)], jednoho člena

Federální komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení

osobě, která svolá první zasedání Federální komise (odstavec 5).



(2) Na první zasedání určí los z členů Federální komise jejího předsedu

a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen Federální komise.



(3) Dalšími místopředsedy Federální komise jsou ministr vnitra České a

Slovenské Federativní Republiky a předseda Federálního statistického

úřadu.



(4) Místopředsedové Federální komise podle odstavce 3 vyčlení ze

zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění

organizačních a administrativních prací.



(5) První zasedání Federální komise svolá ministr vnitra České a

Slovenské Federativní Republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o

vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)].



(6) Federální komise zejména



a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a provádění

referenda,



b) rozhoduje o stížnostech na postup Ústředních komisí,



c) zjišťuje výsledky hlasování v rámci federace,



d) odevzdá zápis o výsledku hlasování předsednictvu Federálního

shromáždění a zašle jej předsednictvům národních rad obou republik,



e) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.



§ 14



Ústřední komise



(1) Každá politická strana a politické hnutí, ^10) které mají v České

národní radě nebo Slovenské národní radě poslanecký klub, ^12) určí ve

lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)]

jednoho člena příslušné Ústřední komise a jeho náhradníka a sdělí

jejich jména příjmení osobě, která svolá první zasedání Ústřední komise

(odstavec 5).



(2) Na prvním zasedání určí los z členů Ústřední komise jejího předsedu

a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen Ústřední komise.



(3) Dalšími místopředsedy Ústřední komise jsou ministr vnitra a

předseda ústředního statistického orgánu příslušné republiky.



(4) Místopředsedové podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů,

které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 12

odst. 6 a pro organizační a administrativní práce.



(5) První zasedání Ústřední komise svolá ministr vnitra příslušné

republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4

odst. 1 písm. e)].



(6) Ústřední komise zejména



a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a konání

referenda,



b) rozhoduje o stížnostech na postup okresních komisí,



c) zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné republiky,



d) odevzdá zápis o výsledku hlasování předsednictvu národní rady

příslušné republiky, a jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 2

ústavního zákona, zašle zápis předsednictvu národní rady druhé

republiky a předsednictvu Federálního shromáždění,



e) odevzdá zápis o výsledku hlasování Federální komisi, jde-li o

referendum vykonané podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona,



f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.



§ 15



Okresní komise



(1) Každá politická strana a politické hnutí, ^10) uvedené v § 14 odst.

1, může určit ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4

odst. 1 písm. e)] jednoho člena každé okresní komise a jeho náhradníka.

Jejich jména a příjmení sdělí osobě, která svolá první zasedání okresní

komise (odstavec 6).



(2) Na prvním zasedání určí los z členů okresní komise jejího předsedu

a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okresní komise.



(3) Okresní komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okresní komise

takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1, jmenuje zbývající členy

okresní komise přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě

Praze tajemník magistrátního úřadu.



(4) Dalšími místopředsedy okresní komise jsou přednosta příslušného

okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, a

ředitel příslušného okresního oddělení statistického úřadu, v hlavním

městě Praze ředitel Městské správy Českého statistické úřadu.



(5) Místopředsedové okresní komise podle odstavce 4 vyčlení ze

zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění

úkolů podle § 12 odst. 6 a pro potřebné organizační a administrativní

práce.



(6) První zasedání okresní komise svolá přednosta příslušného okresního

úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, ve lhůtě

stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)].



(7) Okresní komise zejména



a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a provádění

referenda,



b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,



c) dohlíží na zjišťování výsledků hlasování v okrscích; je oprávněna

vyžadovat od okrskových komisí vysvětlení nebo jiné informace a může

zjištěné chyby v dohodě s okrskovou komisí odstranit sama nebo požádat

okrskovou komisi, aby zjištěné nedostatky odstranila,



d) zjišťuje výsledky hlasování v rámci okresu,



e) odevzdá zápis o výsledku hlasování Ústřední komisi příslušné

republiky,



f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a

úkoly, které jí uloží Ústřední komise příslušné republiky.



§ 16



Okrskové komise



(1) Každá politická strana a politické hnutí ^10) zastoupené ^13) v

obecním zastupitelstvu, ve městech, která se člení na městské obvody

nebo městské části, v obvodním nebo místním zastupitelstvu, může určit

ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda jednoho člena

okrskové komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení

příslušnému orgánu obce.



(2) Na prvním zasedání určí los z členů okrskové komise jejího předsedu

a místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okrskové komise.



(3) Okrsková komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okrsková komise

takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1, jmenuje zbývající členy

příslušný orgán obce.



(4) Svolání prvního zasedání okrskové komise ve lhůtě stanovené v

oznámení o vyhlášení referenda zajistí příslušný orgán obce.



(5) Pracovníky pro potřebné organizační a administrativní práce zajistí

příslušný orgán obce.



(6) Okrsková komise zejména



a) zajišťuje řádný průběh hlasování, zejména dozírá na správné

odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v místnosti pro hlasování

a v jejím bezprostředním okolí,



b) provádí sčítání hlasů (§ 23),



c) odevzdá zápis o výsledku hlasování příslušné okresní komisi,



d) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a

úkoly, které jí uloží příslušné okresní nebo Ústřední komise.



ČÁST PÁTÁ



Konání referenda



ODDÍL PRVNÍ



Příprava hlasování



§ 17



Hlasovací lístky



(1) Na hlasovacím lístku musí být uvedeno:



a) den, popřípadě dny konání referenda,



b) otázka nebo otázky anebo návrh pro hlasování (§ 3). Je-li více

otázek, označí se pořadovými čísly. U každé otázky nebo u návrhu se

vytisknou dva rámečky, z nichž jeden je nadepsán slovem "ano" a druhý

slovem "ne",



c) poučení o způsobu hlasování.



(2) Každý hlasovací lístek musí být opatřen otiskem razítka Federální

komise.



(3) Federální komise stanoví vzor hlasovacího lístku a zašle jej

federálnímu ministerstvu vnitra, které v součinnosti s ministerstvy

vnitra republik zajistí, aby hlasovací lístky byly vytištěny a v

potřebném množství doručeny příslušným orgánům obcí.



(4) Příslušný orgán obce zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny

nejpozději 3 dny před konání referenda všem oprávněným občanům a v den

konání referenda všem okrskovým komisím.



(5) Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve

Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost

podle odstavce 3 Ústřední komisi a ministerstvu vnitra příslušné

republiky. Na hlasovacím lístku se otiskne razítko Ústřední komise

příslušné republiky (odstavec 2).



§ 18



Informování občanů



O informování oprávněných občanů o době a místu konání hlasování v obci

platí obdobně ustanovení příslušných volebních zákonů o informování

voličů s tím, že působnost bývalých místních národních výborů náleží

příslušným orgánům obcí.



ODDÍL DRUHÝ



§ 19



Kampaň před referendem



(1) Dobou kampaně před referendem se pro účely tohoto zákona rozumí

období počínající 12 dnů a končící 2 dny před konání referenda. Doba

mezi dnem vyhlášení referenda a konáním referenda nesmí být kratší než

20 dnů.



(2) Je-li referendum vyhlášeno současně v obou republikách (čl. 3 odst.

1 ústavního zákona), mají politické strany a politická hnutí, uvedené v

§ 13 odst. 1 a v § 14 odst. 1, právo, aby jim v době kampaně před

referendem každý, kdo získal oprávnění k televiznímu a rozhlasovému

vysílání na základě zákona Federálního shromáždění, zákona České

národní rady nebo zákona Slovenské národní rady, poskytl bezplatně

celkem 15 hodin vysílacího času na každém svém vysílacím okruhu.



(3) Je-li referendum vyhlášeno jen v jedné republice (čl. 3 odst. 2

ústavního zákona), mají politické strany a politická hnutí, uvedené v §

14 odst. 1, právo, aby jim v době kampaně před referendem každý, kdo

získal oprávnění k televiznímu a rozhlasovému vysílání na základě

zákona národní rady příslušné republiky, poskytl bezplatně celkem 15

hodin vysílacího času na každém svém vysílacím okruhu.



(4) 15 hodin vysílacího času poskytnutého politickým stranám a

politickým hnutím podle odstavce 2 nebo 3 se mezi politické strany a

politická hnutí rozdělí úměrně k celkovému počtu členů jejich

poslaneckých klubů v příslušných zákonodárných sborech s tím, že

každému z těchto politických stran a politických hnutí musí být

poskytnuto alespoň 10 minut vysílacího času.



(5) Případné spory o poskytnutí vysílacího času podle odstavců 1, 2 a 4

rozhoduje Federální komise, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3

odst. 1 ústavního zákona, případné spory o poskytnutí vysílacího času

podle odstavců 1, 3 a 4 rozhoduje Ústřední komise příslušné republiky,

jde-li o referendum vyhlášené jen v jedné republice podle čl. 3 odst. 2

ústavního zákona.



(6) Úhrady za užívání telekomunikačního zařízení ^14) se hradí v

rozsahu vysílacího času poskytnutého podle odstavce 2 ze státního

rozpočtu federace a v rozsahu vysílacího času poskytnutého podle

odstavce 3 ze státního rozpočtu příslušné republiky.



(7) Po uplynutí doby kampaně před referendem (odstavce 1) je další

přesvědčování pro určitý způsob hlasování v referendu slovem, písmem,

zvukem a obrazem zakázáno ve veřejných informačních prostředcích, v

budovách, kde sídlí okrskové komise a v jejich bezprostředním okolí.

Zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění, týkajících se otázek

předložených v referendu, je dovoleno nejdéle do sedmého dne před dnem

konání referenda.



(8) Členové komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí

poskytovat informace o průběhu a dílčích výsledcích hlasování až do

podepsání zápisu o výsledku hlasování.



(9) V průběhu hlasování (§ 6) je zakázáno uveřejňovat výsledky průzkumů

hlasování.



ODDÍL TŘETÍ



Hlasování



§ 20



(1) Oprávněný občan hlasuje osobně; zastoupení není přípustné.



(2) Oprávněný občan hlasuje odevzdáním platného hlasovacího lístku, na

kterém v příslušném rámečku křížkem vyznačí, že na otázku nebo návrh

odpovídá "ano" nebo že na otázku nebo návrh odpovídá "ne". Hlasování je

tajné.



(3) Oprávněný občan se zdrží hlasování odevzdáním nevyplněného platného

hlasovacího lístku.



(4) Je-li v referendu rozhodováno o více otázkách, platí ustanovení

odstavců 2 a 3 pro každou z těchto otázek samostatně.



§ 21



(1) Hlasování je neplatné, jestliže byl odevzdán hlasovací lístek bez

ústřední obálky anebo jestliže v odevzdané úřední obálce není žádný

hlasovací lístek nebo je v ní více hlasovacích lístků nebo je v ní

pouze písemnost, která není úředním hlasovacím lístkem (§ 17).



(2) Hlasovací lístek (§ 17) je neplatný, je-li přetržen na dvě nebo

více částí anebo je-li vyplněn jiným způsobem, než jak je stanoveno v §

20 odst. 2 a 3 nebo je jinak upraven.



(3) O platnosti úřední obálky, o platnosti hlasování a o platnosti

hlasovacího lístku rozhoduje okrsková komise.



§ 22



Jinak o přípravách v místnosti pro hlasování, prostorách pro úpravu

hlasovacích lístků, zahájení hlasování, hlasování, pořádku v místnosti

pro hlasování a v jejím bezprostředním okolí, přerušení hlasování a

ukončení hlasování platí přiměřeně odpovídající ustanovení příslušných

volebních zákonů.



ČÁST ŠESTÁ



Zjištění výsledků referenda



§ 23



Sčítání hlasů okrskovou komisí



(1) Po otevření schránky pro hlasování vyloučí okrsková komise

hlasovací lístky odevzdané bez úřední obálky. Po sečtení odevzdaných

úředních obálek a při vynětí hlasovacích lístků z těchto obálek vyloučí

případy neplatného hlasování (§ 21 odst. 1) a zjistí:



a) celkový počet odevzdaných hlasovacích lístků,



b) počet neplatných hlasovacích lístků (§ 21 odst. 2), který vyloučí z

dalšího sčítání,



c) počet platných hlasovacích lístků,



d) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo

k návrhu,



e) počet zdržení se hlasování (§ 20 odst. 3) u každé jednotlivé otázky

nebo u návrhu.



(2) Jinak pro postup při sčítání hlasů okrskovou komisí platí přiměřeně

ustanovení příslušných volebních zákonů o sčítání hlasů okrskovou

komisí.



§ 24



Zápis o průběhu a výsledku hlasování v okrsku



(1) Okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o průběhu a

výsledku hlasování, který podepíší předseda, místopředseda a ostatní

členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.



(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování musí být

uvedeny:



a) doba zahájení a ukončení hlasování, popřípadě jeho přerušení,



b) počet oprávněných občanů zapsaných v okrsku do seznamu pro

hlasování,



c) počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,



d) počet odevzdaných úředních obálek,



e) počet odevzdaných platných a počet odevzdaných neplatných

hlasovacích lístků,



f) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce nebo

k návrhu,



g) počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u návrhu.



(3) K zápisu okrsková komise přiloží stručnou zprávu o obsahu

stížností, které jí byly podány, a usneseních, která k nim přijala.



(4) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o průběhu a výsledku hlasování

předseda okrskové komise jedno vyhotovení zápisu odevzdá neprodleně

okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okrskové

komise.



(5) Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky

a seznamy pro hlasování a předá je spolu s ostatními doklady o

hlasování do úschovy příslušnému orgánu obce.



§ 25



Zápis okresní komise



(1) Okresní komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o výsledku

hlasování v okrese, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní

členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.



(2) Okresní komise provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v

okrese na základě zápisů o průběhu a výsledku hlasování odevzdaných

okrskovými komisemi.



(3) V zápisu okresní komise musí být uvedeny:



a) počet okrsků v okrese a počet okrskových komisí, které zaslaly zápis

o průběhu a výsledku hlasování,



b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování

v rámci okresu,



c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci okresu vydány

úřední obálky,



d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci okresu,



e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový

počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci okresu,



f) celkový počet hlasů "ano" a celkový počet hlasů "ne" ke každé

jednotlivé otázce nebo k návrhu v rámci okresu,



g) celkový počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u

návrhu v rámci okresu.



(4) K zápisu okresní komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností,

které jí byly podány a usneseních, která k nim přijala, jakož i o

případech porušení právních předpisů při přípravě a provádění

referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.



(5) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v okrsku

odevzdá předseda okresní komise jeden stejnopis zápisu neprodleně

ústřední komisi příslušné republiky a vyčká jejího pokynu k ukončení

činnosti okresní komise. Ostatní doklady o hlasování předá do úschovy

příslušnému okresnímu úřadu.



§ 26



Zápis Ústřední komise



(1) Ústřední komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o

výsledku hlasování v příslušné republice, který podepíší předseda,

místopředsedové a ostatní členové Ústřední komise. Důvody případného

odmítnutí podpisu se poznamenají.



(2) Ústřední komise přezkoumá zápisy okresních komisí a na jejich

základě provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné

republiky.



(3) V zápisu Ústřední komise uvede:



a) celkový počet okresů a okrsků v rámci republiky a celkový počet

okrskových a okresních komisí, které odevzdaly zápis o výsledku

hlasování,



b) celkový počet oprávněných občanů zapsaných v seznamech pro hlasování

v rámci republiky,



c) celkový počet oprávněných občanů, kterým byly v rámci republiky

vydány úřední obálky,



d) celkový počet odevzdaných úředních obálek v rámci republiky,



e) celkový počet odevzdaných platných hlasovacích lístků a celkový

počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků v rámci republiky,



f) celkový počet hlasů "ano" a celkový počet hlasů "ne" ke každé

jednotlivé otázce nebo k návrhu v rámci republiky,



g) celkový počet zdržení se hlasování u každé jednotlivé otázky nebo u

návrhu v rámci republiky.



(4) V zápisu Ústřední komise dále uvede stručný obsah stížností, které

jí byly podány a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy

porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda,

nebyla-li zjištěná závada odstraněna.



(5) Po podepsání všech stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v

republice odevzdá předseda Ústřední komise jeden stejnopis zápisu

neprodleně předsednictvu národní rady příslušné republiky. Jde-li o

referendum vykonané podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, zašle dále

neprodleně po jednom stejnopisu zápisu předsednictvu národní rady druhé

republiky, předsednictvu Federálního shromáždění a prezidentovi České a

Slovenské Federativní Republiky. Jde-li o referendum vykonané podle čl.

3 odst. 1 ústavního zákona, odevzdá neprodleně též čtyři stejnopisy

zápisu o výsledku hlasování v republice Federální komisi a vyčká jejího

pokynu k ukončení činnosti Ústřední komise. Dokumentaci o činnosti

Ústřední komise předá její předseda do úschovy ministerstvu vnitra

příslušné republiky.



(6) Neprodleně po odeslání zápisu (odstavec 5) zveřejní Ústřední komise

pro referendum České republiky prostřednictvím Československé tiskové

kanceláře České republiky, nebo Ústřední komise pro referendum

Slovenské republiky prostřednictvím Československé tiskové kanceláře

Slovenské republiky, výsledky hlasování v příslušné republice [odstavec

3 písm. b), e), f), g)].



§ 27



Zápis Federální komise



(1) Federální komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o

výsledku hlasování v České a Slovenské Federativní Republice, který

podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Federální komise.

Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.



(2) Federální komise přezkoumá zápisy Ústředních komisí republik a

výsledek přezkoumání uvede v zápisu.



(3) V zápisu Federální komise dále uvede stručný obsah stížností, které

jí byly podány, a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy

porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda,

nebyla-li zjištěná závada odstraněna.



(4) Po podepsání všech stejnopisů zápisu Federální komise odevzdá její

předseda jeden stejnopis zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou

republik neprodleně předsednictvu Federálního shromáždění a po jednom

stejnopisu zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou republik zašle

předsednictvům národních rad obou republik a prezidentu České a

Slovenské Federativní Republiky.



(5) Neprodleně po podepsání zápisu (odstavec 4) Federální komise

zveřejní prostřednictvím Československé tiskové kanceláře výsledky

hlasování v České republice a ve Slovenské republice [§ 26 odst. 3

písm. b), e), f), g)].



ČÁST SEDMÁ



Opatření k zajištění referenda



§ 28



Opatření pomocných prostředků



(1) Všechny pomocné prostředky, zejména místnosti pro hlasování a

potřeby pro ně, zajistí pro okrskové komise příslušné orgány obcí.



(2) Pro okresní komise zajistí pomocné prostředky příslušný okresní

úřad, v hlavním městě Praze magistrátní úřad.



§ 29



Spolupráce jiných orgánů a osob



(1) Všechny státní orgány a orgány místní samosprávy jsou povinny

spolupůsobit při provádění tohoto zákona.



(2) Fyzické i právnické osoby podnikají v oboru polygrafické činnosti

jsou povinny, v rozsahu odpovídajícím technickým možnostem jejich

provozu, na žádost státních orgánů nebo orgánů místní samosprávy

plnících úkoly podle tohoto zákona za úplatu zajistit, aby hlasovací

lístky, legitimační lístky, hlasovací průkazy a všechny ostatní

dokumenty potřebné pro referendum byly včas a řádně rozmnoženy. Nároky

na náhradu škody vzniklé při plnění těchto úkolů nejsou tímto

ustanovením dotčeny.



§ 30



Nároky členů komisí



O nárocích členů komisí platí obdobně ustanovení příslušných volebních

zákonů o nárocích členů volebních komisí.



§ 31



Úhrada nákladů spojených s referendem



(1) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků

referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona se hradí ze

státního rozpočtu federace. Federální ministerstvo financí stanoví

způsob úhrady výdajů, které vznikly republikám a obcím.



(2) Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků

referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona se hradí ze

státního rozpočtu republiky, v níž bylo referendum vyhlášeno.

Ministerstvo financí příslušné republiky stanoví způsob úhrady výdajů,

které vznikly obcím.



(3) Výdaji podle odstavců 1 a 2 nejsou výdaje spojené s kampaní před

referendem, s výjimkou úhrad za užívání telekomunikačního zařízení (§

19 odst. 6).



§ 32



Výsledek referenda



(1) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl.3 odst. 1

ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční

většina všech oprávněných občanů v každé z republik (čl. 5 odst. 1

ústavního zákona) k předložené otázce "ano" nebo vyslovila-li se "ne".



(2) Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2

ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční

většina všech oprávněných občanů v příslušné republice (čl. 5 odst. 2

ústavního zákona) k předloženému návrhu "ano" nebo vyslovila-li se

"ne".



(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 je výsledkem referenda ve smyslu čl. 6

odst. l1 ústavního zákona; má závaznost ústavního zákona Federálního

shromáždění a nabývá účinnosti dnem vyhlášení rozhodnutí přijatého v

referendu (§ 33 odst. 1) ve Sbírce zákonů.



(4) Lhůta podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona se počítá ode dne, kdy

rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2) bylo vyhlášeno ve Sbírce

zákonů.



(5) Za vykonané referendum ve smyslu čl. 5 odst. 5 ústavního zákona se

považuje referendum, v němž bylo přijato rozhodnutí (odstavce 1, 2),

jakož i referendum, v němž rozhodnutí nebylo přijato.



§ 33



Vyhlášení výsledku referenda



(1) Rozhodnutí přijaté v referendu k zásadní otázce formy státoprávního

uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 1, čl.

3 odst. 1 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo Federálního

shromáždění jako zákon Federálního shromáždění. Vyhlášení v referendu

přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:



a) že se referendum konalo současně v České republice i ve Slovenské

republice,



b) den, popřípadě dny konání referenda,



c) celkový počet oprávněných občanů,



d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli "ano" a

celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli "ne",



e) celkový počet oprávněných občanů, kteří se zúčastnili hlasování,



f) otázka nebo otázky, k nimž bylo přijato shodné rozhodnutí (§ 32

odst. 1) v České republice i ve Slovenské republice a obsah tohoto

rozhodnutí,



g) ustanovení o tom, že rozhodnutí přijaté v referendu má závaznost

ústavního zákona Federálního shromáždění.



(2) Rozhodnutí přijaté v referendu o návrhu na vystoupení České

republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní

Republiky (čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), vyhlásí

předsednictvo národní rady příslušné republiky jako zákon národní rady.

Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:



a) že se referendum konalo v České republice nebo ve Slovenské

republice,



b) den, popřípadě dny konání referenda,



c) celkový počet oprávněných občanů,



d) celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli "ano", a

celkový počet oprávněných občanů, kteří na návrh odpověděli "ne",



e) že v referendu bylo přijato rozhodnutí (§ 32 odst. 2) o návrhu na

vystoupení příslušné republiky z České a Slovenské Federativní

Republiky a obsah tohoto rozhodnutí,



f) poučení o dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky, pokud

byl návrh podle čl. 1 odst. 2 ústavního zákona přijat alespoň v jedné z

republik.



§ 34



Přezkoumání ústavnosti postupu referenda



(1) Žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda (čl. 5 odst. 4

ústavního zákona) může být Ústavnímu soudu České a Slovenské

Federativní Republiky (dále jen "Ústavní soud") podána po vyhlášení

referenda (čl. 2 ústavního zákona); žádost mu musí být doručena do 10

dnů ode dne, kdy k porušení ústavního zákona došlo, nejpozději však do

10 dnů od podepsání zápisu Federální komise (§ 27), jde-li o referendum

vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo od

podepsání zápisu Ústřední komise příslušné republiky (§ 26), jde-li o

referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního

zákona.



(2) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda,

vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu

soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo

Federálního shromáždění rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1) k

vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po

uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.



(3) Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda,

vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu

soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo národní

rady příslušné republiky rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2)

k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů

po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.



(4) Byla-li žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda Ústavnímu

soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, avšak Ústavní soud porušení

ústavnosti postupu referenda nezjistil, zašle předsednictvo Federálního

shromáždění, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1

ústavního zákona, nebo předsednictvo národní rady příslušné republiky,

jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona,

rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1, 2 ústavního zákona) k

vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů od

vyhlášení nálezu Ústavního soudu.



§ 35



Řízení před Ústavním soudem podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona

upravuje zvláštní zákon. ^15)



§ 36



Závěrečné ustanovení



(1) Federální ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem vnitra České

republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky stanoví:



a) vzory seznamů pro hlasování, legitimačních lístků, hlasovacích,

průkazů, zápisů komisí a popřípadě dalších dokladů pro referendum,



b) podrobnosti o úkolech příslušných orgánů obcí při



1. vytváření okrsků pro hlasování,



2. sestavování a vedení seznamů pro hlasování,



3. vystavování legitimačních lístků pro hlasování a hlasovacích

průkazů,



4. zajišťování a vybavování místností pro hlasování,



5. úschově hlasovacích lístků a jiných dokladů o hlasování.



(2) Federální statistický úřad v dohodě s federálním ministerstvem

vnitra, ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra

Slovenské republiky a v součinnosti s Českým statistickým úřadem a

Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků

hlasování.



(3) Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve

Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost

podle odstavce 1 ministerstvu vnitra příslušné republiky, které jí

vykonává v dohodě s federálním ministerstvem vnitra; působnost podle

odstavce 2 náleží ústřednímu statistickému orgánu příslušné republiky,

který ji vykonává v dohodě s ministerstvem vnitra příslušné republiky.



§ 37



zrušen



§ 38



Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.



Havel v.r.



Dubček v.r.



Čalfa v.r.



1) Ústavní zákon č. 327/1991 Sb., o referendu.



2) Zákon ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění

pozdějších předpisů.



3) Zákon SNR č. 80/1990 Sb., o volbách do Slovenské národní rady.



4) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966

Sb., o péči o zdraví lidu.



5) Čl. 41 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci,

ve znění pozdějších ústavních zákonů.



6) § 8 a 11 zákona č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č.

426/1990 Sb.



7) § 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o

obcích (obecní zřízení).



§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.



8) § 13 odst. 1 a § 24 odst. 2 zákona SNR č. 369/1990 Sb., o obecním

zřízení.



§ 17 odst. 1 zákona SNR č. 377/1990 Sb., o hlavním městě Slovenské

republiky Bratislavě.



§ 15 odst. 1 zákona SNR č. 401/1990 Sb., o městě Košice.



9) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších

předpisů.



Zákon SNR č. 517/1990 Sb., o územním a správním členění Slovenské

republiky.



10) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v

politických hnutích.



11) § 8 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění.



12) § 55b zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní

rady, ve znění zákona ČNR č. 280/1991 Sb.



§ 17 zákona SNR č. 45/1989 Sb., o poslancích Slovenské národní rady.



13) Zákon ČNR č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích.



Zákon SNR č. 346/1990 Sb., o volbách do orgánů samosprávy obcí.



14) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.



15) Zákon č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu České a

Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním.