101/1945 Sb.
Dekret presidenta republiky
ze dne 24.října 1945
o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského
Změna: 108/1950 Sb. (část)
změna: 115/1948 Sb.
změna: 108/1950 Sb.
K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:
ODDÍL I
Rozsah znárodnění
§ 1
(1) Dnem vyhlášení tohoto dekretu se znárodňují:
1. cukrovary a rafinerie cukru,
2. průmyslové lihovary a rafinerie lihu,
3. pivovary, které vystavily v roce 1937 více než 150.000 hl. piva,
4. mlýny s technickým zařízením o denní výkonnosti nejméně 60 tun obilí
v den počátku účinnosti tohoto dekretu,
5. podniky na výrobu umělých jedlých tuků s více než 150 zaměstnanci
podle průměru stavů ke dnům 1. ledna let 1938 až 1940,
6. podniky na výrobu čokolády a cukrovinek s více než 500 zaměstnanci
podle průměru stavů ke dnům 1. ledna let 1938 až 1940.
(2) U podniků průmyslových odvětví uvedených v odstavci 1, č. 5 a 6,
které nebyly v provozu ve všech dobách, podle průměru počtu zaměstnanců
vzatých za základ pro znárodnění, rozhoduje průměr stavů ke dnům 1.
ledna posledních dvou let těchto dob, netrval-li provoz podniku ani tak
dlouho, stav zaměstnanců k 1. lednu 1940; u podniku, který nebyl ani v
tomto dni v provozu, rozhoduje stav zaměstnanců ke dni počátku
účinnosti tohoto dekretu. Počet zaměstnanců v rozhodných dobách se
zjišťuje stavem vykazovaným nositeli veřejného sociálního pojištění.
(3) Ustanovení tohoto dekretu se nevztahují:
a) na podniky, které jsou ve vlastnictví společenstev výdělkových a
hospodářských, zřízených podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř.z.,
o společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku ve
vlastnictví družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl.
XXXVII/1875, o obchodním zákonu a jsou jimi přímo provozovány, s
výjimkou podniků, které nejpozději do 31. prosince 1948 určí ministr
výživy v dohodě s Ústřední radou odborů, Ústřední radou zemědělců
republiky československé a Ústřední radou družstev, na Slovensku též po
slyšení pověřence výživy;
b) na podniky, který ministr výživy v dohodě s ministry financí a
zemědělství, na Slovensku táž po slyšení pověřenců výživy, financí a
zemědělství a pozemkové reformy, vyloučí ze znárodnění, přičemž jejich
vlastníkům (provozovatelům) nařídí, aby je trvale zastavili, protože se
vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném zájmu.
(4) Ministr výživy, na Slovensku v dohodě s pověřencem pro výživu a
zásobování, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě a v Úradnom
vestníku, které podniky byly tímto dekretem znárodněny.
§ 2
zrušen zákonem 115/1948 Sb.
§ 3
Právo zakládati nové podniky a je provozovati v odvětvích znárodněných
podle § 1, odst. 1, č. 1 a 2 je vyhrazeno státu. Na návrh ministra
výživy, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence výživy, může vláda
toto právo přenésti na kterýkoliv národní podnik.
§ 4
(1) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.
(2) Znárodnění se týká
a) nemovitostí, budov, zařízení, ložisek a nalezišť surovin,
b) příslušenství podniku, počítajíc v to všechny movitosti a práva
(licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky, vodní práva a pod.),
směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,
c) jiných movitostí a práv, než které jsou příslušenstvím podniku.
(3) Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo
je-li určen provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému
než vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a
provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných a hotových výrobků, se
znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného
podniku.
(4) Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení
odstavců 2 a 3:
a) veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo
provozovateli znárodněného podniku, pokud ministr výživy v dohodě s
věcně příslušným ministrem nestanoví jinak v jednotlivých případech,
b) veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným
hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku
znárodněného podniku podniku.
(5) Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie,
akciové společnosti, společnosti s ručením obmezeným nebo těžařstvu,
znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu
podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina kapitálu
nebo na které mají rozhodující vliv.
(6) Ministr výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy, může
vyjmouti ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory
nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu národního podniku,
a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému může zároveň uložiti
podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch národního podniku
služebnost nebo užívací právo.
(7) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr
výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy. Pro řízení a zjištění
rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13.
ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti
politických úřadů (správním řízení).
§ 4a
Pokud v oboru působnosti ministra výživy se majetku znárodněného podle
tohoto dekretu nepoužije ke zřízení národního podniku nebo k začlenění
do národního podniku, nebo pokud takový majetek nebude svěřen do správy
orgánům v oboru této působnosti, může ministr výživy takový majetek v
dohodě s ministrem financí a s jiným ministrem převésti do pravomoci
tohoto ministra, aby o něm učinil opatření ve vlastním oboru
působnosti, nebo jej může přenechati komunálním podnikům nebo za
náhradu určenou podle § 7 jej přenechati jiným právnickým osobám.
§ 5
(1) Národní podnik (§§ 8 a násl.), do kterého se začleňuje majetková
podstata znárodněného podniku, vstupuje v den jejího převzetí v závazky
znárodněného podniku. Do závazků podle nichž má majetková podstata nebo
provozní zařízení znárodněného podniku přejíti po dni počátku účinnosti
tohoto dekretu na třetí osobu, nevstupuje národní podnik, do kterého
byla tato podstata nebo zařízení začleněno. Za závazky znárodněného
podniku se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky bývalého
vlastníka, a majetková podstata znárodněného podniku ani národní podnik
do něhož bude začleněna, za ně neručí. Osobními daněmi a dávkami se
rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo vybíraná,
daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16. prosince 1942, č. 410
Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle zákona ze dne 15. května
1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku,
a mimořádné dávky podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o
mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na
majetku. Způsob úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministr
financí vyhláškou v Úředním listě. Začlení-li se majetková podstata do
několika národních podniků, určí ministr výživy, na Slovensku též po
slyšení pověřence výživy, zároveň s opatřením podle § 8, do kterých
závazků vstoupí jednotlivý národní podnik. Ministr výživy dále určí v
dohodě s ministrem financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců
výživy a financí, do kterých závazků patřících k jiným než znárodněným
majetkovým podstatám, začleněným podle § 8, národní podnik vstupuje; za
závazky patřící k podniku nebo závodu, který náleží státu, se
nepokládají povinnosti, které vyplývají z poskytnutí prostředků státem,
pokud přesahují bilanční hodnotu jiného než investičního majetku.
(2) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to
závazky ze služebních smluv, zaručujících zaměstnancům nepřiměřeně
vysoké platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní
podnik domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li v tom k
dohodě, rozhodne rozhodčí soud. Podrobná ustanovení o rozhodčím soudu
budou vydána zvlášť.
(3) Za závazky znárodněného podniku nebo jiných začleněných majetkových
podstat (§ 8) stát neručí, ani když dojde k úpravě závazků podle § 5a.
(4) Ministr výživy může v dohodě s věcně příslušným ministrem a
ministrem financí učiniti opatření o přechodu závazků patřících k
znárodněnému majetku, který byl podle § 4a převeden do pravomoci jiného
ministra nebo přenechán komunálnímu podniku nebo jiné právnické osobě.
(5) K závazkům znárodněného podniku nepatří závazky, podle nichž má
majetek tohoto podniku nebo jeho část přejíti po dni počátku účinnosti
tohoto dekretu na třetí osobu. Za závazky znárodněného podniku se
nepokládají také osobní daně, dávky a poplatky bývalého vlastníka;
takové závazky nepřecházejí s majetkem, který byl začleněn do národního
podniku nebo byl svěřen do správy orgánům podle odstavce 2 nebo s nímž
bylo učiněno opatření nebo který byl přenechán podle § 4a, ani se nelze
pro ně uspokojiti z majetku znárodněného podniku. Osobními daněmi a
dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová přímo
vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení č. 410/1942 Sb.,
majetkové dávky podle zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového
přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona č.
185/1947 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné dávce z
nadměrných přírůstků na majetku ve znění zákona č. 180/1948 Sb. Způsob
úhrady těchto osobních daní a dávek stanoví ministerstvo financí
vyhláškou v příslušném úředním listě.
(6) U závazků, které jsou hospodářsky neodůvodněné, počítajíc v to
závazky ze služebních smluv, zaručující zaměstnancům nepřiměřeně vysoké
platy, zaopatřovací požitky, odbytné a pod., může se národní podnik
domáhati zrušení nebo jiné přiměřené úpravy. Nedojde-li o tom k dohodě,
rozhodne rozhodčí soud podle předpisů o tom vydaných. Ustanovení vět
prvě a druhé platí přiměřeně také, jde-li o závazky, jež přecházejí se
svěřením znárodněného majetku do správy orgánům podle odstavce 2, nebo
které přecházejí podle odstavce 4.
(7) Pokud z opatření, kterým se znárodněný majetek svěřuje do správy
orgánům v oboru působnosti ministra výživy nebo jiného ministra,
nevyplývá nic jiného, neručí stát za závazky znárodněného podniku, ani
když dojde k úpravě závazků podle § 5a.
§ 5a
(1) Je-li majetek znárodněného podniku ke dni převzetí předlužen, může
národní podnik požádati soud, aby do výše obecné ceny aktiv
předluženého majetku podniku upravil ke dni převzetí uspokojení závazků
patřících k tomuto majetku a určil jejich splatnost, přihlížeje k
hospodářským možnostem národního podniku. To platí obdobně i o
komunálním podniku nebo jiné právnické osobě, jíž byl majetek
znárodněného podniku přenechán podle § 4a.
(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve
lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle
odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku
zanikají.
(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:
a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na
vyloučení věcí z převzatého majetku, pokud takové nároky nezanikly
znárodněním;
b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů,
majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty
hodnotou této věci;
c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)]
nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného
podniku a hodnotou závazků, které podle ustanovení písm. a) a b)
zůstanou nedotčeny, uspokojí se poměrně. Za takovéto závazky se
pokládají také závazky uvedené pod písm. b), pokud nejsou kryty
způsobem tam uvedeným;
d) závazky ne něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle
pořadí do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až
čtvrté třídy náležejí závazky, které podle obdoby konkursního řízení
náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže třídy mají mezi sebou
stejné pořadí.
(4) Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny
úpravou podle odstavce 3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava
závazků podle odstavce 3 působí toliko proti národnímu podniku.
(5) Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o
řízení podle předchozích odstavců, o jeho účincích na promlčení
pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na práva na
oddělené uspokojení a způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.
§ 6
(1) Národní podnik může odporovati právním jednáním, která vykonal
vlastník znárodněného podniku po 29. srpnu 1944 v úmyslu poškoditi nebo
ztížiti znárodnění průmyslu anebo zavléci ve svůj nebo cizí prospěch
majetkové hodnoty podniku.
(2) Odporovati lze do jednoho roku od převzetí podniku. Jinak platí
přiměřeně ustanovení odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března
1931, č. 64 Sb.
ODDÍL II
§ 7
Ustanovení §§ 7 až 11 a §§ 37, 38, 40, 41 a §§ 43 až 47 dekretu č.
100/1945 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících platí
přiměřeně i pro věci upravené tímto dekretem, při čemž tam, kde podle
právě uvedených ustanovení je dána působnost ministra průmyslu,
přísluší tato působnost ministru výživy.
ODDÍL III
zrušen
§ 8
Zrušen.
§ 9
Zrušen.
§ 10
Zrušen.
§ 11
Zrušen.
§ 12
Zrušen.
§ 13
Zrušen.
§ 14
Zrušen.
§ 15
Zrušen.
§ 16
Zrušen.
§ 17
Zrušen.
§ 18
Zrušen.
§ 19
Zrušen.
§ 20
Zrušen.
§ 21
Zrušen.
ODDÍL IV
zrušen
§ 22
Zrušen.
§ 23
Zrušen.
nadpis vypuštěn
§ 24
Zrušen.
ODDÍL V
Účinnost a provedení
§ 25
Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni
členové vlády.
Dr. Beneš v.r.
Fierlinger v.r.
David v.r.
Kopecký v.r.
Gottwald v.r.
Laušman v.r.
Široký v.r.
Ďuriš v.r.
Dr. Šrámek v.r.
Dr. Pietor v.r.
Ursíny v.r.
gen. Hasal v.r.
Masaryk v.r.
Hála v.r.
gen. Svoboda v.r.
Dr. Šoltész v.r.
Dr. Ripka v.r.
Dr. Procházka v.r.
Nosek v.r.
Majer v.r.
Dr. Šrobár v.r.
Dr. Clementis v.r.
Dr. Nejedlý v.r.
gen. Dr. Ferjenčík v.r.
Dr. Stránský v.r.
Lichner v.r.
