123/1988 Sb.
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí ze dne 16. června 1988 o Úmluvě o promlčení
při mezinárodní koupi zboží
Změna: 161/1991 Sb.
Dne 14. června 1974 byla v New Yorku přijata Úmluva o promlčení při
mezinárodní koupi zboží.
Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v
New Yorku dne 29. srpna 1975.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé
socialistické republiky a prezident Československé socialistické
republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u
generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy,
dne 26. května 1977.
Úmluva vstoupí v platnost na základě svého článku 44 odst. 1 dnem 1.
srpna 1988 a tímto dnem vstoupí v platnost i pro Československou
socialistickou republiku.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
První náměstek:
JUDr. Johanes v.r.
ÚMLUVA
o promlčení při mezinárodní koupi zboží
Smluvní státy této úmluvy,
považujíce mezinárodní obchod za důležitého činitele při rozvíjení
přátelských vztahů mezi státy,
jsouce přesvědčeny, že přijetí jednotné úpravy promlčení při
mezinárodní koupi zboží usnadní rozvoj světového obchodu, se dohodly
takto:
ČÁST I
Věcná ustanovení
Předmět úpravy
Čl.1
1. Tato úmluva stanoví, kdy nemohou být vykonána vzájemná práva
kupujícího a prodávajícího, vyplývající ze smlouvy o mezinárodní koupi
zboží, jejího porušení, ukončení její platnosti nebo její neplatnosti,
vzhledem k uplynutí doby. Tato doba se dále v této úmluvě nazývá
"promlčecí lhůta".
2. Tato úmluva se nedotýká předpisů o lhůtách, podle nichž může být
právo získáno nebo vykonáno, jen když některá ze stran vůči druhé
straně učiní oznámení nebo právní úkon jiný než zahájení právního
řízení.
3. Podle této úmluvy
a) "kupující" a "prodávající" nebo "strana" znamenají osoby, které
kupují nebo prodávají nebo které se dohodnou koupit nebo prodat zboží,
a jejich nástupce do práv a povinností vyplývajících z kupní smlouvy;
b) "věřitel" znamená stranu, která uplatňuje právo, bez ohledu na to,
zda se týká peněžního nebo nepeněžního plnění;
c) "dlužník" znamená stranu, vůči níž věřitel uplatňuje právo;
d) "porušení smlouvy" znamená nesplnění smlouvy nebo plnění, které není
v souladu se smlouvou;
e) "právní řízení" zahrnuje soudní, rozhodčí a správní řízení;
f) "osoba" zahrnuje i společnosti, sdružení nebo jiné právnické osoby,
ať již soukromé nebo veřejné, které mohou žalovat nebo být žalovány;
g) "písemná forma" zahrnuje telegram a dálnopis;
h) "rok" znamená rok podle gregoriánského kalendáře.
Čl.2
Pro účely této úmluvy
a) za smlouvu o mezinárodní koupi zboží se považuje kupní smlouva mezi
kupujícím a prodávajícím, kteří v době uzavření smlouvy mají místo
podnikání na území různých států;
b) ke skutečnosti, že strany mají místo podnikání v různých státech se
nepřihlíží, jestliže tato skutečnost není zřejmá buď ze smlouvy nebo z
jednání mezi stranami nebo z prohlášení stran uskutečněných kdykoli
před uzavřením smlouvy nebo při něm;
c) v případech, kdy strana má místo podnikání ve více než v jednom
státu, je rozhodující místo podnikání, jež má nejužší vztah ke smlouvě
a jejímu plnění, přičemž se přihlíží k okolnostem známým nebo
zamýšleným smluvními stranami v době uzavření smlouvy;
d) v případech, kdy strana nemá místo podnikání, je rozhodující její
bydliště (sídlo);
e) nepříhlíží se ke státní příslušnosti stran a ani k tomu, zda strany
nebo smlouva mají obchodní povahu.
Čl.3
1. Tato Úmluva platí pouze
a) jestliže v době uzavření smlouvy místa podnikání stran smlouvy o
mezinárodní koupi zboží jsou v smluvních státech; nebo
b) jestliže podle ustanovení mezinárodního práva soukromého se má
použít na smlouvu o koupi práva některého smluvního státu.
3. Této úmluvy se nepoužije, jestliže její použití strany výslovně
vyloučily.
Čl.4
Tato úmluva neplatí pro koupě
a) zboží kupovaného pro osobní potřebu, potřebu rodiny nebo domácnosti,
ledaže prodávající před uzavřením smlouvy nebo při jejím uzavření
nevěděl a ani neměl vědět, že zboží je kupováno k takovému účelu;
b) na dražbách;
c) při výkonu rozhodnutí nebo přímo ze zákona;
d) cenných papírů a peněz;
e) lodí, člunů vznášedel nebo letadel;
f) elektrické energie.
Čl.5
Tato úmluva se nevztahuje na práva vyplývající
a) ze smrti nebo ublížení na zdraví osoby;
b) z nukleární škody způsobené prodaným zbožím;
c) zástavního práva nebo jiného věcného zajištění;
d) z rozhodnutí v právním řízení;
e) z listiny, na jejímž základě lze dosáhnout přímo výkonu práva podle
právního řádu místa, kde se o takový výkon žádá;
f) ze směnky nebo šeku.
Čl.6
1. Tato úmluva se nevztahuje na smlouvy, v nichž převažující část
závazků prodávajícího se týká poskytování prací nebo služeb.
2. Smlouvy o dodávce zboží, které má být vyrobeno nebo vyhotoveno, se
považují za kupní smlouvy, ledaže strana, která zboží objednává, se
zavazuje dodat podstatnou část věcí nutných pro jejich výrobu nebo
zhotovení.
Čl.7
Při výkladu a použití ustanovení této úmluvy se přihlédne k její
mezinárodní povaze a k potřebě podporovat přitom jednotný postup.
Začátek a trvání promlčecí lhůty
Čl.8
Promlčecí lhůta činí čtyři roky.
Čl.9
1. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy právo lze uplatnit v právním
řízení; ustanovení článků 10, 11 a 12 není tím dotčeno.
2. Začátek promlčecí lhůty neposouvá
a) stanovení povinností, aby strana zaslala oznámení uvedené v článku 1
odst. 2, nebo
b) ustanovení v rozhodčí smlouvě, že nevznikne žádné právo před vydáním
arbitrážního nálezu.
Čl.10
1. Právo vzniklé z porušení smlouvy lze uplatnit v právním řízení dnem,
kdy smlouva byla porušena.
2. Právo z vad zboží lze uplatnit v právním řízení dnem, kdy zboží bylo
skutečně předáno kupujícímu nebo kdy zboží nabízené k předání bylo
kupujícím odmítnuto.
3. Právo zakládající se na podvodu, spáchaném před nebo při uzavření
smlouvy nebo během jejího plnění, lze uplatnit v právním řízení dnem,
kdy podvod byl nebo mohl být při náležité péči odhalen.
Čl.11
Jestliže prodávající poskytl výslovně záruku na prodávané zboží,
platnou po určitou dobu, ať již stanovenou zvláštní lhůtou nebo jinak,
začne běžet promlčecí lhůta týkající se práva vzniklého z takového
závazku, kdy kupující vyrozumí prodávajícího o skutečnosti, z níž právo
vzniklo, nejpozději však dnem, kdy končí doba, na kterou byla
poskytnuta záruka.
Čl.12
1. Jestliže nastanou okolnosti, při nichž podle práva rozhodného pro
smlouvu je jedna strana oprávněna odstoupit od smlouvy před dobou, kdy
se plnění stane splatným, a tohoto práva využije, počíná běžet
promlčecí lhůta týkající se práva, které vzniklo z takové skutečnosti,
dnem, kdy strana oznámila odstoupení od smlouvy druhé straně. Jestliže
nedojde k odstoupení od smlouvy před dobou, kdy plnění se stane
splatným, začíná promlčecí lhůta běžet dnem jeho splatnosti.
2. Promlčecí lhůta, týkající se práva vzniklého z porušení smlouvy, jež
stanoví dílčí dodávky zboží nebo placení kupní ceny, se počítá od
příslušného porušení povinnosti k dílčímu plnění pro každé z nich
zvláště. Jestliže podle rozhodného práva některá ze stran je oprávněna
odstoupit od smlouvy pro takové porušení a tohoto práva využije, počíná
běžet promlčecí lhůta ohledně všech příslušných dílčích plnění dnem,
kdy strana sdělila druhé straně, že odstupuje od smlouvy.
Stavení a prodloužení promlčecí lhůty
Čl.13
Promlčecí lhůta přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo
určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, jenž se považuje podle
práva místa soudu, za zahájení soudního řízení proti dlužníkovi nebo za
uplatnění práva v takovém řízení již zahájeném.
Čl.14
1. Jestliže strany uzavřely rozhodčí smlouvu, přestane promlčecí lhůta
běžet, když kterákoli strana zahájí rozhodčí řízení způsobem stanoveným
v rozhodčí smlouvě nebo podle práva rozhodného pro takové řízení.
2. Nelze-li určit začátek rozhodčího řízení podle odstavce 1, považuje
se rozhodčí řízení za zahájené dnem, kdy žádost, aby o právu bylo
rozhodnuto v rozhodčím řízení, je doručena druhé straně do jejího sídla
(bydliště) nebo místa podnikání, nebo jestliže nemá sídlo (bydliště)
nebo místo podnikání, do jejího posledně známého sídla (bydliště) nebo
místa podnikání.
Čl.15
Při jiném právním řízení než uvedeném v článcích 13 a 14 přestane
promlčecí lhůta běžet, jestliže věřitel uplatní v tomto řízení své
právo za účelem uspokojení nebo jeho určení, pokud něco jiného
nevyplývá z práva rozhodného pro toto řízení. Tato úprava se vztahuje
zejména na právní řízení zahájené v souvislosti
a) se smrtí nebo nezpůsobilostí dlužníka;
b) s úpadkem nebo platební nezpůsobilostí vztahující se na všechen
majetek dlužníka;
c) se zrušením nebo likvidací společnosti, sdružení nebo jiné právnické
osoby, jež je dlužníkem.
Čl.16
Pro účely článků 13, 14 a 15 se považuje právní úkon spočívající v
uplatnění protinároku za uskutečněný v době, kdy byl uplatněn nárok,
proti němuž protinárok směřuje, jestliže jak nárok, tak protinárok se
vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným v průběhu
téhož obchodu.
Čl.17
1. Jestliže bylo právo uplatněno v právním řízení v promlčecí lhůtě
podle článků 13, 14, 15 nebo 16, avšak toto řízení skončilo bez
rozhodnutí ve věci samé, má se za to, že promlčecí lhůta nepřestala
běžet.
2. Jestliže v době skončení takového právního řízení již promlčecí
lhůta uplynula nebo jestliže k jejímu skončení zbývá méně než rok,
prodlužuje se promlčecí lhůta tak, že neskončí dříve než jeden rok ode
dne, kdy skončilo právní řízení.
Čl.18
1. Právní řízení zahájené proti jednomu dlužníkovi způsobuje, že
přestane běžet promlčecí lhůta proti jinému dlužníkovi, jenž je
spoluvázán rukou společnou a nerozdílnou, jestliže jej věřitel vyrozumí
písemně o zahájení řízení před uplynutím promlčecí lhůty stanovené
touto úmluvou.
2. Je-li zahájeno řízení proti kupujícímu osobou, které kupující
koupené zboží prodal, přestane běžet promlčecí lhůta stanovená touto
úmluvou, pokud jde o práva kupujícího proti prodávajícímu, jestliže
kupující oznámí prodávajícímu písemně před uplynutím promlčecí lhůty,
že bylo proti němu zahájeno uvedené řízení.
3. Jestliže řízení uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku skončí, má
se za to, že promlčecí lhůta tam zmíněná nepřestala běžet, neuplyne
však dříve než jeden rok po skončení tohoto řízení.
Čl.19
Jestliže věřitel učiní na území státu, kde má dlužník místo podnikání,
před uplynutím promlčecí lhůty jiný právní úkon než uvedený v článcích
13, 14, 15 a 16 a jestliže podle práva tohoto státu tento úkon má za
následek, že promlčecí lhůta probíhá znovu, počíná běžet nová lhůta
čtyř let od doby určené tímto právem.
Čl.20
1. Uzná-li dlužník před uplynutím promlčecí lhůty písemně věřiteli svůj
závazek, běží nová čtyřletá promlčecí lhůta ode dne takového uznání.
2. Placení úroků nebo částečné plnění závazku dlužníkem má tytéž účinky
jako uznání podle odstavce 1 tohoto článku, jestliže lze rozumně
usuzovat na to, že tím dlužník uznal svůj závazek.
Čl.21
Jestliže věřitel nemůže dosáhnout zastavení běhu promlčecí lhůty pro
okolnosti, které nemohl ani odvrátit ani překonat a jež mu nelze
přičítat, prodlužuje se promlčecí lhůta o jeden rok od doby, kdy
uvedené okolnosti zanikly.
Změna promlčecí lhůty stranami
Čl.22
1. Promlčecí lhůtu a její účinky nelze měnit prohlášením stran nebo
jejich dohodou s výjimkou stanovenou v odstavci 2 tohoto článku.
2. Dlužník může prodloužit promlčecí lhůtu kdykoli v jejím průběhu
písemným prohlášením věřiteli. Toto prohlášení lze opakovat.
3. Ustanovení tohoto článku se nedotýká platnosti doložky v kupní
smlouvě, v níž je stanoveno, že rozhodčí řízení musí být zahájeno v
kratší promlčecí lhůtě, než je stanoveno v této úmluvě, jestliže taková
doložka je platná podle práva rozhodného pro kupní smlouvu.
Čl.23
Obecné omezení promlčecí doby
Bez ohledu na jiná ustanovení této úmluvy skončí promlčecí lhůta
nejpozději deset let po době, kdy počala běžet podle článků 9, 10, 11 a
12 této úmluvy.
Čl.24
Účinky uplynutí promlčecí lhůty
K uplynutí promlčecí lhůty se přihlíží v právním řízení, jen když se
jej dovolá strana, jež se tohoto řízení účastní.
Čl.25
1. Právo nemůže být přiznáno nebo uznáno v jakémkoli právním řízení,
jež bylo zahájeno po ukončení promlčecí lhůty; ustanovení odstavce 2
tohoto článku a článku 24 tím není dotčeno.
2. Bez ohledu na uplynutí promlčecí lhůty strana se může dovolávat
svého práva při obraně nebo při započtení proti právu uplatněnému
druhou stranou, jestliže
a) obě práva se vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám
uzavřeným v průběhu téhož obchodu, nebo
b) jestliže právo mohlo být použito k započtení kdykoli před uplynutím
promlčecí lhůty.
Čl.26
Jestliže dlužník splní svůj závazek po uplynutí promlčecí lhůty, není
oprávněn požadovat vrácení toho, co plnil, i když nevěděl v době
plnění, že promlčecí lhůta již uplynula.
Čl.27
Účinky uplynutí promlčecí lhůty týkající se hlavního závazku se
vztahují i na úroky.
Počítání promlčecí lhůty
Čl.28
1. Promlčecí lhůta se počítá tak, že uplyne koncem dne,který označením
odpovídá dni, kdy počala promlčecí lhůta běžet. Není-li takového dne,
končí promlčecí lhůta koncem posledního dne posledního měsíce promlčecí
lhůty.
2. Promlčecí lhůta se počítá podle data místa, kde je zahájeno právní
řízení.
Čl.29
Jestliže posledním dnem promlčecí lhůty je státní svátek nebo jiný den
pracovního klidu, které vylučují náležitý postup v právním řízení, jež
věřitel zahajuje nebo v němž uplatňuje své právo podle článku 13, 14
nebo 15, prodlužuje se promlčecí lhůta tak, že končí prvého dne po
státním svátku nebo dni pracovního klidu, kdy lze zahájit právní řízení
nebo uplatnit právo.
Mezinárodní účinky
Čl.30
Pro účely této úmluvy právní úkony a okolnosti, na něž se vztahují
články 13 až 19, jež se uskutečnily na území některého smluvního státu,
mají přímé právní účinky v jiném smluvním státu, jestliže věřitel
učinil všechna rozumná opatření, aby byl dlužník o nich co nejdříve
vyrozuměn.
ČÁST II
Provádění úmluvy
Čl.31
1. Každý smluvní stát, který zahrnuje dvě nebo více územních jednotek,
v nichž podle jeho ústavy platí různé právní řády ve věcech
upravovaných touto úmluvou, může při podpisu, při ratifikaci nebo při
přístupu prohlásit, že tato úmluva se vztahuje na všechny jeho územní
jednotky nebo pouze na jednu nebo několik z nich, a toto prohlášení
může kdykoli doplňovat jiným prohlášením.
2. Tato prohlášení budou sdělena generálnímu tajemníku Organizace
spojených národů a uvede se v nich výslovně, na které územní jednotky
se tato úmluva vztahuje.
3. Jestliže smluvní stát uvedený v odstavci 1 neučiní žádné prohlášení
při podpisu, ratifikaci nebo přístupu, bude se tato úmluva vztahovat na
celé území tohoto státu.
4. Jestliže na základě prohlášení podle tohoto článku se úmluva
vztahuje na jednu nebo více územních jednotek smluvního státu, ale
nikoli na všechny, a místo podnikání se nachází na území tohoto státu,
toto místo podnikání pro účely této úmluvy se nepovažuje za místo
podnikání na území smluvního státu, ledaže se nachází v územní
jednotce, na kterou se vztahuje tato úmluva.
Čl.32
Jestliže tato úmluva odkazuje na právo státu, v němž platí různé právní
řády, má se za to, že odkazuje na právní řád, jehož se odkaz týká.
Čl.33
Každý smluvní stát bude se řídit touto úmluvou ohledně smluv uzavřených
v den, kdy pro něho vstoupila úmluva v platnost, nebo později.
ČÁST III
Prohlášení a výhrady
Čl.34
1. Dva nebo více států, které mají tutéž nebo velmi podobnou právní
úpravu věcí, na které se vztahuje tato úmluva, mohou kdykoli prohlásit,
že se úmluva nebude vztahovat na smlouvy o koupi mezi stranami, jež
mají místo podnikání na území těchto států. Taková prohlášení mohou být
učiněna společně nebo vzájemnými jednostrannými prohlášeními.
2. Smluvní stát, který má tutéž nebo velmi podobnou právní úpravu věcí,
na které se vztahuje tato úmluva, jako jeden nebo více států, jež
nejsou smluvní stranou této úmluvy, může kdykoli prohlásit, že tato
úmluva se nebude vztahovat na smlouvy o koupi mezi stranami, jež mají
místo podnikání na území těchto států.
3. Jestliže stát, vůči němuž bylo učiněno prohlášení podle odstavce 2,
se později stane smluvním státem, bude mít toto prohlášení ode dne, kdy
vůči novému smluvnímu státu nabude úmluva platnosti, účinky podle
odstavce 1, jestliže nový smluvní stát se připojí k takovému prohlášení
nebo učiní vzájemné jednostranné prohlášení.
Čl.35
Každý smluvní stát může prohlásit při uložení své ratifikační listiny
nebo při přístupu, že tato úmluva se nevztahuje na žaloby o neplatnosti
smlouvy.
Čl.36
Každý smluvní stát může prohlásit při uložení své ratifikační listiny
nebo při přístupu, že není vázán článkem 24 této úmluvy.
Čl.37
Tato úmluva se nedotýká jakékoli mezinárodní dohody, která již byla
nebo bude uzavřena a jež obsahuje ustanovení, týkající se věcí
upravených touto úmluvou, jestliže strany mají místo podnikání na území
států, jež jsou smluvními stranami takové dohody.
Čl.38
1. Každý stát, který je smluvní stranou platné mezinárodní smlouvy
upravující mezinárodní prodej zboží, může prohlásit při uložení své
ratifikační listiny nebo při přístupu, že bude vázán úmluvou, jen pokud
jde o smlouvy o mezinárodní koupi zboží pojmově vymezené takovou
platnou mezinárodní smlouvou.
2. Toto prohlášení pozbude platnost prvního dne prvního měsíce po
uplynutí dvanácti měsíců od nabytí platnosti nové úmluvy o mezinárodní
koupi zboží, uzavřené pod záštitou Organizace spojených národů.
Čl.39
Jiná výhra než uvedená v článcích 34, 35, 36 a 38 této úmluvy není
přípustná.
Čl.40
1. Prohlášení učiněná podle této úmluvy budou oznámena generálnímu
tajemníku Organizace spojených národů a nabudou platnosti dnem, kdy
úmluva vstoupí v platnost pro stát činící prohlášení. Prohlášení
učiněná později nabudou platnosti prvního dne prvního měsíce po
uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy byla doručena generálnímu
tajemníkovi Organizace spojených národů. Vzájemná jednostranná
prohlášení učiněná podle článku 34 nabývají účinnosti prvého dne
měsíce, který následuje po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy generální
tajemník Organizace spojených národů obdržel poslední prohlášení.
2. Každý stát, jenž učiní prohlášení na základě této úmluvy, může je
kdykoli zrušit oznámením učiněným generálnímu tajemníku Organizace
spojených národů. Toto zrušení nabude platnosti prvního dne prvního
měsíce po uplynutí šesti měsíců po dni, kdy oznámení bylo sděleno
generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. Při zrušení
prohlášení učiněného podle článku 34 se stane neplatným k účinnosti
tohoto zrušení i vzájemné prohlášení učiněné jiným státem podle tohoto
článku.
ČÁST IV
Závěrečná ustanovení
Čl.41
Tato úmluva může být podepsána kterýmkoli státem v sídle Organizace
spojených národů do 31. prosince 1975.
Čl.42
Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u
generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Čl.43
K této úmluvě může přistoupit kterýkoli stát. Listiny o přístupu budou
uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Čl.44
1. Tato úmluva nabude platnosti první den prvého měsíce po uplynutí
šesti měsíců ode dne, kdy bude uložena desátá listina o ratifikaci nebo
přístupu.
2. Pro každý stát, který ratifikuje úmluvu nebo k ní přistoupí po
uložení desáté listiny o ratifikaci nebo o přístupu, vstoupí úmluva v
platnost prvního dne prvního měsíce po uplynutí šesti měsíců ode dne
uložení listiny o ratifikaci nebo přístupu tohoto státu.
Čl.45
1. Každý smluvní stát může vypovědět tuto úmluvu, jestliže o tom
vyrozumí generálního tajemníka Organizace spojených národů.
2. Výpověď má účinnost prvního dne prvého měsíce po uplynutí dvanácti
měsíců po dni, kdy výpověď byla doručena generálnímu tajemníku
Organizace spojených národů.
Čl.46
Původní vyhotovení této úmluvy, jejíž anglické, čínské, francouzské,
ruské a španělské znění mají tutéž platnost, bude uloženo u generálního
tajemníka Organizace spojených národů.
