27/2002 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. prosince 2001,
kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které
je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
Vláda nařizuje podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník
práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
§ 1
Pro účely tohoto nařízení se chovem zvířat rozumí pracovní činnost
zaměřená na využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové vlastnosti,
plemenitbu nebo výcvik, sportovní, kulturní, vzdělávací, pokusné nebo
vědecké účely,^1) která zahrnuje vlastní chov a odchov, péči o výživu a
krmení a péči o jejich životní podmínky a ochranu.
§ 2
(1) Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci při chovu
zvířat tak, aby byla věnována zvýšená pozornost zvířatům
a) při havarijních situacích a situacích doprovázených hlukem nebo
jinými negativními podněty,
b) novým nebo přicházejícím do dosud nepoznaného prostředí,
c) sestavovaným do skupin z jedinců, kteří na sebe nejsou navyklí,
d) poraněným nebo postiženým následky poranění nebo nakaženým
infekčními nebo přenosnými nemocemi,
e) v době říje,
f) u nichž se mohou projevit obranné reakce, protože pečují o svá
mláďata.
(2) Zaměstnavatel v situacích uvedených v odstavci 1 zajistí, aby před
manipulací se zvířaty byly vhodně zabezpečeny a upraveny prostory pro
zvířata tak, aby se snížila možná rizika chovu. Zaměstnavatel zajistí
odpovídající počet zaměstnanců, jejich vybavení potřebnými pracovními
pomůckami odpovídajícími dané nebo očekávané situaci a stanoví
konkrétní postup práce.
§ 3
(1) Při chovu zvířat zaměstnavatel zajišťuje zejména dodržování
stanoveného denního režimu, klidu, pořádku, čistoty a dostatečné
větrání objektů určených pro chov zvířat. Do objektů určených pro chov
zvířat mohou zaměstnanci a další osoby vstupovat a zdržovat se tam
pouze se souhlasem nebo vědomím zaměstnavatele; zaměstnavatel přitom
zajistí dodržování zákazu kouření a zákazu vstupu s otevřeným ohněm.
(2) Venkovní prostory určené pro chov zvířat, například pastviny a
výběhy, musí být zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nežádoucím únikům
zvířat.
§ 4
Zaměstnavatel dále stanoví pracovní postupy a organizuje práci při
chovu zvířat tak, aby
a) se zvířaty bylo zacházeno klidně a rozhodně a aby nebyla drážděna a
týrána,
b) vedení a zavádění velkých hospodářských zvířat, s výjimkou koní,
zaměstnanec prováděl pomocí ohlávky opatřené vodicím řemenem, vodicí
šňůrou nebo tyčí; vodicí šňůru nebo vodicí řemen nesmí mít zaměstnanec
omotán kolem ruky a k vedení a zavádění nesmí být používáno řetězu,
c) při nahánění velkých zvířat, pokud se provádí pomocí naháněcích
uliček a zábran, byl zaměstnanec vždy za ohrazením nebo za zábranou,
d) zaměstnanec přistupoval k velkým zvířatům až po upozornění hlasem, k
ležícímu zvířeti vstupoval vždy se zvýšenou opatrností a při ošetřování
nemocného nebo poraněného zvířete a tam, kde je známo, že se jedná o
zvíře nebezpečné nebo které se jako nebezpečné projevuje, byl jištěn
zpravidla dalším zaměstnancem,
e) čištění a přivazování zvířat zaměstnanec prováděl vždy z té strany,
kde je minimální nebezpečí jeho přiražení nebo přitisknutí zvířetem,
f) při provádění speciálních úkonů, například veterinárních zákroků,
inseminace, odrohování, strouhání paznehtů a kování, které provádí
odborně způsobilá osoba, byl na pracovišti potřebný počet dalších
zaměstnanců a aby při provádění zvláštních úkonů u neklidných zvířat
byly použity prostředky k fixaci zvířete, například fixační klec nebo
podání zklidňujícího preparátu odborně způsobilou osobou,^2)
g) zvířata, která svým chováním ohrožují bezpečnost osob nebo ostatních
zvířat, byla vyřazena z chovu; jedná-li se o zvířata chovatelsky cenná,
musí být provedena namísto vyřazení taková opatření, která možnost
ohrožení snižují, například určením zkušeného ošetřujícího zaměstnance,
který je dostatečně seznámen s rizikovým chováním zvířete.
§ 5
(1) Při chovu druhů zvířat, které nejsou uvedeny v přílohách k tomuto
nařízení, jako například zvířat v zoologických zahradách, při farmovém
chovu běžců, jelenovitých, muflonů, divokých prasat, pernaté zvěře, při
chovu zvířat používaných pro pokusné nebo vědecké účely,^1)
zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na
druh rizika.
(2) Při práci v chovech zvířat zamořených infekčními chorobami a při
pracích při likvidaci uhynulých zvířat a v laboratořích, zaměstnavatel
stanoví pracovní postupy a organizuje práci s ohledem na druh rizika
podle zvláštních právních předpisů.^2)
§ 6
Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a
organizace práce jsou uvedeny v přílohách k tomuto nařízení.
§ 7
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
PhDr. Špidla v. r.
Příl.1
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu koní
1. Při chovu koní je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit
pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) kopnutí, zejména od zadních končetin nebo od vzpínajícího se koně,
b) pokousání, zejména při nevhodném způsobu krmení a přístupu ke koni,
c) přitisknutí, povalení, zavalení, nebo pošlapání, zejména při vstupu
do stání nebo boxu,
d) povalení, pošlapání, potahání, pokopání nebo uklouznutí, zejména při
vedení koně, nebo při vstupu do výběhu nebo na pastvinu nebo při
přehánění,
e) pádu z koně při jízdě na koni, kdy současně dochází k ohrožení
potaháním,
f) zranění v obličeji pohozením hlavy koně, odření od sedla, odření
rukou od otěží a krku koně
.
2. S koněm se zachází klidně, opatrně a s rozvahou. Před vstupem do
stání nebo do boxu se zaměstnanec ohlašuje obvykle slovem "Ustup" a
jménem koně. Ke koni vstupuje až po jeho ustoupení.
3. Kůň, který je ustájen ve vazném stání je uvázán za stájovou ohlávku
zpravidla dvěma vazáky, který procházejí volně vázacími kroužky se
závažím; od ostatních koňů je oddělen přepážkou. Kůň, který je ustájen
v boxu, se pohybuje volně a uvazuje se zpravidla při čištění a
ošetřování.
4. Kůň kopavý nebo kousavý se umísťuje odděleně tak, aby neohrožoval
své okolí. Jeho ustájovací místo se označí tabulkou upozorňující na
nebezpečné projevy zvířete.
5. Při vedení koně jde zaměstnanec zpravidla po jeho levé straně;
otěže, opratě, vodící řemen, šňůra nebo postraňky nesmí být vláčeny po
zemi. Otěže, opratě, vodící řemen nebo šňůru nesmí mít zaměstnanec
omotány kolem ruky nebo kolem těla. Při vedení osedlaného koně jsou
třmeny vytaženy, nebo přehozeny přes sedlo.
6. K výcviku koně se přistupuje s přihlédnutím ke stupni jeho výcviku,
stáří a fyzickým a psychickým předpokladům.
7. Hřebci se zpravidla vodí na jednoduché uzdečce nebo na ohlávce s
obnoskem. Vodítko, lonž či otěže nesmí být navlečeny na zápěstí ruky.
8. Při tréninku koní a při skákání s koněm používá zaměstnanec
ochrannou přilbu. Při vedení koně i při jízdě v zástupu se dodržuje
rozestup minimálně 3 m.
Příl.2
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu skotu
1. Při chovu skotu je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) kopnutí, zejména od boku zvířete, bodnutí nebo pohmoždění rohem,
b) přitisknutí, povalení, zavalení nebo pošlapání, zejména při vstupu
na stání nebo do boxu, při pomoci při telení nebo při vstupu k ležícímu
zvířeti,
c) povalení, pošlapání, pokopání, uklouznutí, zejména při vedení skotu
nebo přehánění,
d) napadení agresivním býkem, zejména při ošetřování nebo přemísťování,
e) zranění způsobené ocasem krávy, zejména očí, při nasazování dojícího
zařízení.
2. Dospělý skot musí být ve vazné stáji pevně a bezpečně uvázán.
Uvazování dospělého skotu se provádí za šíji, nikoli za rohy. Ve
vazných stájích, kde jsou ustájení býci na žír starší než jeden rok,
musí být vždy krmné chodby a zaměstnanec musí mít možnost se před
vstupem přesvědčit, že ve stáji se nepohybuje neuvázané zvíře.
Vstupuje-li zaměstnanec na stání nebo do boxu, je nutné zajištění
ústupové cesty a přítomnost dalšího zaměstnance, který ho v boxu jistí.
3. Před vstupem do stání upozorní zaměstnanec skot hlasem; převádění
dospělého skotu se provádí pouze na provazu, na vodící šňůře připevněné
na zvláštní ohlávce nebo pomocí tyče. Při volném ustájení nesmí
zaměstnanec vstupovat sám mezi volně ustájený skot; je-li vstup
nezbytný, je nutná přítomnost dalšího zaměstnance.
4. Přehánění skotu se provádí zpravidla pomocí zábran. Otevírání vrat
nebo branky z volné stáje se provádí tak, aby při každém otevření byl
zaměstnanec, který vrata nebo branku otevřel, chráněn.
5. Ve vazné stáji musí být plemenný býk zajištěn dvojitým obojkem s
dvojitým úvazkem, popřípadě dalším bezpečným jištěním, které však nesmí
zvíře zraňovat. Při boxovém ustájení je nutno zajistit pevnou
konstrukci boxu a dveře, které je možné rychle a bezpečně otevírat i
zavírat a jistit zvenku. přičemž při vstupu do boxu musí být
zaměstnanec jištěn dalším zaměstnancem. Při ošetřování plemenného býka
v boxu je nezbytné jej nejdříve bezpečně přivázat. Při odvazování a
přivazování plemenného býka, veterinárních zákrocích, odběru semene,
strouhání paznehtů nebo jiných úkonech, musí být kromě ošetřujícího
zaměstnance přítomen další zaměstnanec, který je způsobilý v případě
potřeby poskytnout pomoc. Při ošetřování býka ve stání je nutné, aby
ošetřující zaměstnanec nejdříve přiměl býka k tomu, aby ustoupil šikmo
stranou.
6. Plemenní býci se vodí na vodících tyčích, bezpečně zapnutých do
nosního kroužku. Podle povahy je plemenný býk veden na vodících tyčích
nejméně jedním zaměstnancem tak, aby byl vždy bezpečně ovládán; k
vedení lze použít i pevné otěže, ně kterých ho mohou vést nejméně dva
zaměstnanci.
7. Při vyhánění plemenného býka z boxu do výběhu se otevírají dveře
vždy z vnější strany, směrem do výběru. Zaměstnanec musí mít zajištěn
volný průchod tak, aby měl v případě potřeby zajištěnu únikovou cestu.
8. Při odběru semene od plemenného býka nesmí ošetřující zaměstnanec
provádět současně i jiné úkony.
Příl.3
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu
prasat, ovcí a koz
1. Při chovu prasat je zaměstnanec povinen organizovat práci a stanovit
pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) napadení agresivním kancem, zejména při zapouštění prasnic,
b) podražení nohou, napadení nebo pokousání zvířetem, zejména při
vážení, nakládání, přehánění nebo práci v kotcích,
c) napadení prasnicí, zejména při odstavu selat.
2. Při chovu ovcí a koz je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) potrkání,
b) povalení a pošlapání, zejména při splašení stáda, koupání, stříhání
nebo při dojení.
3. Při přehánění prasat se zaměstnanec pohybuje za přeháněnou skupinou.
Při vedení a přehánění kance se používá pevný vodící prut.
4. Plemenní kanci se umísťují jednotlivě v oddělených kotcích nebo v
boudách; při jejich připouštění, čištění kotců nebo výběhů je kromě
ošetřujícího zaměstnance nutná přítomnost dalšího zaměstnance.
5. Při odstavu selat od prasnic je nutná přítomnost nejméně dvou
zaměstnanců.
6. Při vyhánění ovcí a koz na pastvu stojí zaměstnanec za otevřenými
dveřmi tak, aby ho tyto dveře chránily před tlakem stáda; k pasení ovcí
lze používat pouze psy se speciálním výcvikem pro tuto činnost.
7. U agresivních plemeníků, zejména rohatých plemen, dodržuje
ošetřovatel zásadu, neotáčet se ke zvířeti zády; pro bezpečné ovládání
je nutné plemeníka opatřit dostatečně silným obojkem nebo ohlávkou, na
kterou lze zaklesnout vodicí tyč.
Příl.4
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu
drůbeže
1. Při chovu drůbeže je zaměstnavatel povinen organizovat práci a
stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika podrápání, údery
křídly nebo poklování. Při chovu vodní drůbeže je dalším rizikem
možnost pádů a uklouznutí zaměstnanců na kluzkém podkladu.
2. Při použití plavidel na vodních plochách pro chov vodní drůbeže
používají zaměstnanci v případě potřeby ochranné prostředky, jako jsou
záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty.
Příl.5
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu ryb
1. Při chovu ryb je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit
pracovní postupy zejména s ohledem na rizika poranění o ostré šupiny a
ploutve, u dravých ryb o zuby.
2. Při práci v líhních, při výtěru ryb, ošetřování jiker a odkrmu
plůdků se používají elektrická zařízení pro maximální napětí 24 voltů.
V zimním období je nutné omezit riziko uklouznutí nebo pádu na kluzkém
podkladu. Na příjezdních hrázích sádek a schodech do jednotlivých sádek
je nutno v době námrazy zajistit posyp.
3. Při použití plavidel na vodních plochách pro chov ryb zajistí
zaměstnavatel v případě potřeby ochranné prostředky, jako jsou
záchranné kruhy nebo záchranné plovací vesty.
4. Při práci na ledě, zejména při otevírání a prosekávání prohlubní,
osekávání stavidel, přítoků a rozvozu hnoje, se zjišťuje stav a síla
ledu prosekáním zkušebních otvorů; přitom je nutná přítomnost nejméně
dvou zaměstnanců. Manipulační prostor kolem prohlubní musí být vždy
volný. Prosekané a obsekané prohlubně a vazby se opatřují dodatečně
viditelným výstražným značením. Rybníky a vodní nádrže, kde se
prohlubně prosekávají, se opatřují vhodnými a dobře viditelnými
bezpečnostními značkami. Zaměstnanci se pohybují ve vzdálenosti
minimálně 5 m od sebe a jsou vybaveni alespoň jedním záchranným kruhem
a pevným lanem dlouhým minimálně 10 m. Při postupu se síla a pevnost
ledu zkouší pomocí sekáče nebo sekery s dlouhou násadou. Zaměstnanci
při této práci používají záchranné plovací vesty.
5. Při vypouštění a strojení rybníků s čepovým nebo lopatovým
vypouštěcím zařízením, umístěným v rybníce, ke kterému je přístup po
dřevěných lávkách, kde se používá k manipulaci provizorní páky, konají
práci vždy dva zaměstnanci. Strojení rybníků v noci provádějí nejméně
dva zaměstnanci.
Příl.6
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu psů
1. Při chovu psů je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit
pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
a) pokousání, poškrábání nebo povalení, zejména při napadení psem,
b) zranění drátěným košem,
c) potahání na vodítku, zejména u velkých plemen.
2. Při výcviku psů je nezbytné zachovat klid, rozvahu a postup, který
odpovídá charakteru cvičeného psa.
3. V době, kdy pes neprovádí střežení objektu, nebo kdy pastevecký pes
nepracuje se stádem, například při pasení, hnaní nebo střežení, je
řádně a bezpečně zajištěn v kotci.
4. Pokud se pes pohybuje po veřejných pozemních komunikacích, musí být
pod kontrolou ošetřovatele.
5. Při ošetřování nemocného psa, očkování nebo jiných speciálních
úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance vždy nezbytná přítomnost
dalšího zaměstnance, který psa jistí.
Příl.7
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu
kožešinových zvířat
1. Při chovu kožešinových zvířat je zaměstnavatel povinen organizovat
práci a stanovit pracovní postupy zejména s ohledem na rizika
pokousání, poškrábání při napadení zaměstnance zvířetem nebo rizika
poškození zraku sekretem zvířete.
2. Prostory, klece nebo kotce pro chov kožešinových zvířat se řádně
zabezpečují před nežádoucím únikem zvířat.
3. Při ošetřování kožešinových zvířat, jejich očkování nebo dalších
úkonech, je kromě ošetřujícího zaměstnance nezbytná přítomnost dalšího
zaměstnance; zvířata se jistí nasazením náhubku nebo svázáním čelistí a
bezpečnou fixací pomocí fixační klícky, speciálních fixačních pomůcek,
například fixačními kleštěmi. Při manipulaci s kožešinovými zvířaty
zaměstnanci používají ochranné kožené rukavice, popřípadě speciální
fixační klícky nebo jiné pomůcky; při odchytu zvířat z klecí je nutná
přítomnost alespoň dvou zaměstnanců.
Příl.8
Další požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při chovu včel
1. Při chovu včel je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit
pracovní postupy zejména s ohledem na riziko pobodání.
2. Zaměstnavatel je povinen vhodnými prostředky, například kouřem,
zajistit, by nedocházelo k nadměrnému obtěžování okolí včelami při
rojení; při práci se včelami zaměstnanec používá zpravidla včelařskou
kuklu nebo závoj a rukavice.
3. Stálá i mobilní stanoviště včel, která jsou umístěna mimo ohrazené,
uzavřené nebo oplocené prostory, musí být na dobře viditelném místě
označena bezpečnostními značkami označujícími zákaz vstupu nepovolaným
osobám a biologické riziko.
4. Doprava včel se provádí pouze v pevných úlech nebo zařízeních,
jejichž jednotlivé části jsou pevně spojeny; zaměstnanci, kteří dopravu
provádějí, jsou vybaveni včelařskou kuklou nebo závojem a rukavicemi.
Včelstva se nedopravují s otevřenými česny. Provádí-li se doprava
koňským potahem, otevírají se česna na novém stanovišti až tehdy, když
je koňský potah v bezpečné vzdálenosti.
1) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve
znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č.
243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb., vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu
a využití pokusných zvířat.
2) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000
Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
