115/1948 Sb.



Zákon



ze dne 28. dubna 1948



o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v

oboru potravinářském a o úpravě některých poměrů znárodněných a

národních podniků tohoto oboru.



Změna: 108/1950 Sb.



Změna: 105/1990 Sb.



Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na

tomto zákoně:



Čl. I



§ 1



(1) Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním:



1. podniky a závody v oboru výroby lihovin s výjimkou těch, v nichž se

jen pro pěstitele ovoce nebo vína zpracovává výhradně ovoce jejich

vlastní tuzemské sklizně nebo vinné matoliny a kvasnice odpadající při

výrobě vína z jejich vlastních tuzemských plodin, při čemž se

lihovinami rozumějí nápoje získané



a) destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých

látek, po případě s přídavkem vody nebo cukru,



b) míšením těchto destilátů s dovolenými přísadami, nebo



c) míšením lihu (ethylalkoholu) s dovolenými přísadami,



2. rafinerie lihu,



3. pivovary,



4. sladovny,



5. mlékárny, jimiž se rozumějí po živnostensku provozované podniky, v

nichž se provádí mlékárenské ošetření mléka nebo v nichž se pomocí

technického zařízení mléko zpracovává na mléčné výrobky,



6. podniky a závody v oboru výroby umělých jedlých tuků, lisování a

extrakce olejů a tuků rostlinného a živočišného původu,



7. podniky a závody v oboru výroby kvasného octa,



8. podniky a závody v oboru výroby škrobu a derivátů škrobu,



9. podniky a závody v oboru výroby a úpravy hroznového vína, pokud

nejde převážně o zpracování hroznů vypěstovaných v zemědělském podniku

téhož vlastníka,



10. podniky a závody v oboru výroby a úpravy vín ovocných, sladových a

umělých, pokud nejde převážně o zpracování plodin zemědělského nebo

lesního podniku téhož vlastníka,



11. podniky a závody v oboru výroby silic (éterických olejů) a trestí,

provozované po živnostensku,



12. podniky, které po živnostensku provádějí rychlé zmrazování potravin

pomocí strojního zařízení,



13. chladírny a mrazírny provozované jako podniky na skladování

potravin, vybavené strojním chladícím zařízením, pokud nejde o pomocné

zařízení podniku s jiným předmětem podnikání, sloužící převážně provozu

tohoto podniku,



14. mlýny, které mají podle skutečného stavu nebo podle údajů uvedených

ke dni 1. ledna 1948 v zápisech mlynářského rejstříku u Svazu pro

hospodaření obilím v Praze, na Slovensku v rejstříku Mlynářského

ústředí při Slovenském mlynářském družstvu v Bratislavě, zařízení pro

zpracování a opracování obilí k lidské výživě o úhrnné mlecí délce

alespoň 7000 mm nebo ke dni 1. ledna 1948 přidělovací číslo pro

obchodní mletí (na Slovensku kontingent obchodního mletí) nejméně 1.000

tun; do mlecí délky započítává se též průměr mlecích kamenů, a to

násobitelem 0,75; průměr rexů a podobných vymílacích strojů násobitelem

1,5, mlecí šířka sodrů násobitelem 2 a mlecí délka fanalů a fenom

násobitelem 1,5,



15. těstárny vybavené jedním nebo více automatickými nebo

poloautomatickými lisy jakéhokoli druhu konstruovanými na celkový výkon

alespoň 200 kg těstovin za 1 hodinu,



16. podniky a závody na výrobu vloček z obilí vybavené strojním

zařízením, konstruovaným na zpracování alespoň 5 tun obilí za 24 hod.,



17. pekárny, které mají alespoň 40 m čtverečných veškeré pečné plochy

včetně plochy přepékací,



18. podniky a závody, v nichž se po živnostensku maso zpracovává na

masné výrobky, pokud jsou provozovány pomocí zařízení umožňujícího

zpracování alespoň 25 tun masa za měsíc při 25 pracovních dnech a

8hodinové pracovní době, při čemž se masem rozumějí veškeré části

poraženého skotu, vepřového a skopového bravu, koz, koní, oslů a mulů,

pokud jsou způsobilé k lidskému požívání,



19. mlýny na papriku,



20. všechny ostatní průmyslové a jiné výrobní podniky v oboru

potravinářském, pokud počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných

dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti osob. Při zjišťování tohoto

počtu rozhoduje součet všech osob, v podniku zaměstnaných nebo činných,

bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.



(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na majetek státu ani na:



a) podniky a závody, které jsou ve vlastnictví společenstev výdělkových

a hospodářských, zřízených podle zákona č. 70/1873 ř. z., o

společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku ve vlastnictví

družstev zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875, o

obchodním zákonu, a jsou jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a

závodů,uvedených v odstavci 1 č. 1 a 2, a podniků a závodů, které určí

ministr výživy v dohodě s ústřední radou odborů a Ústřední radou

družstev;



b) podniky a závody, které dne 1. ledna 1948 byly ve vlastnictví svazků

lidové správy a byly jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků a

závodů uvedených v odstavci 1, č. 1 a 2 a podniků a závodů, které

nejpozději do 31. prosince 1948 určí vláda na návrh ministra výživy, na

Slovensku učiněný po slyšení pověřence výživy,



c) podniky a závody, které ministr výživy v dohodě s ministry financí a

zemědělství, na Slovensku též po slyšení pověřenců výživy, financí a

zemědělství a pozemkové reformy, vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich

vlastníkům (provozovatelům) zároveň nařídí, aby je trvale zastavili,

protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném

zájmu,



d) podniky a závody na těžbu kuchyňské soli a její další zpracování a

úpravu pro odbyt v chemicky nezměněném stavu.



(3) O tom, jsou-li splněny podmínky pro znárodnění podle čl. I,

rozhoduje ministr výživy.



§ 2



(1) Osoby, které jsou povinny prozatím vésti správu znárodněného

podniku nebo majetku (§ 6), podají ministerstvu výživy hlášení, jehož

vzor vyhlásí ministr výživy v Úředním listě. Toto hlášení jest podati

do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. V řízení musí spolupůsobiti též

osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem výživy. Hlášení má býti

podepsáno i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení

nepodává dosavadní vlastník nebo držitel znárodněného podniku nebo

majetku, je povinen připojiti k němu své vyjádření.



(2) Dosavadní vlastníci nebo držitelé podniků znárodněných podle § 1 i

jiné osoby jsou povinni spolupůsobiti při sestavování účetních závěrek

za dobu znárodnění, pokud k tomu budou vyzváni příslušným ústředním

orgánem.



§ 3



Zrušen.



§ 4



Zakládati nové podniky a je provozovati bez ohledu na jejich rozsah v

odvětvích znárodněných podle § 1, odst. 1, č. 1 až 4, 6 až 8, 11 12 a

19 je vyhrazeno státu. Na návrh ministra výživy může vláda toto právo

propůjčiti.



§ 5



Pokud v oboru působnosti ministra výživy se majetku znárodněného podle

čl. I nepoužije ke zřízení národního podniku nebo k začlenění do

národního podniku, nebo pokud takový majetek nebude svěřen do správy

orgánům v oboru této působnosti, může ministr výživy takový majetek po

dohodě s ministrem financí a s jiným ministrem převésti do pravomoci

tohoto ministra, aby o něm učinil opatření ve vlastním oboru

působnosti, nebo jej může přenechati komunálním podnikům nebo za

náhradu určenou podle § 6 jej přenechati jiným právnickým osobám.



§ 6



Pro znárodnění podle předcházejících ustanovení a pro důsledky a

opatření z něho vyplývající platí ustanovení §§ 4, 5, 5a dekretu č.

101/1945 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících. Dále platí

přiměřeně ustanovení §§ 37, 38, 40, 41 a 43 až 47 dekretu č. 100/1945

Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících , jakož i ustanovení

čl. I §§ 5 a 6 zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších

průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů

znárodněných a národních podniků, ve znění čl. II č. 106/1950 Sb., při

čemž tam, kde podle uvedených ustanovení je dána působnost ministra

průmyslu, přísluší tato působnost ministru výživy.



Čl.II



Dekret č. 101/1945 Sb. se mění a doplňuje takto:



1. § 1, odst. 3 zní:



"(3) Ustanovení tohoto dekretu se nevztahují:



a) na podniky, které jsou ve vlastnictví společenstev výdělkových a

hospodářských, zřízených podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř.

z., o společenstvech podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o

společenstvech výdělkových a hospodářských, na Slovensku ve vlastnictví

družstev, zřízených podle §§ 223 a násl. zák. čl. XXXVII/1875, o

obchodním zákonu, a jsou jimi přímo provozovány, s výjimkou podniků,

které nejpozději do 31. prosince 1948 určí ministr výživy v dohodě s

Ústřední radou odborů, Ústřední radou zemědělců republiky

Československé a Ústřední radou družstev, na Slovensku též po slyšení

pověřence výživy;



b) na podniky, které ministr výživy v dohodě s ministry financí a

zemědělství, na Slovensku též po slyšení pověřenců výživy, financí a

zemědělství a pozemkové reformy, vyloučí ze znárodnění, při čemž jejich

vlastníkům (provozovatelům) zároveň nařídí, aby je trvale zastavili,

protože se vláda usnesla, že jejich další provozování není ve veřejném

zájmu."



2. § 1, odst. 4 zní:



"(4) Ministr výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy, vyhlásí

s účinkem doručení v Úředním listě, které podniky byly tímto dekretem

znárodněny."



3. § 2 se zrušuje.



4. § 3 zní:



"Právo zakládati nové podniky a je provozovati v odvětvích znárodněných

podle § 1, odst. 1, č. 1 a 2 je vyhrazeno státu. Na návrh ministra

výživy, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence výživy, může vláda

toto právo přenésti na kterýkoliv národní podnik."



5. § 4 zní:



"(1) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.



(2) Znárodnění se týká:



a) nemovitostí, budov, zařízení, ložisek a nalezišť surovin,



b) příslušenství podniků počítajíc v to všechny movitosti a práva

(licence, živnostenská oprávnění, známky, vzorky, vodní práva a pod.),

směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti a pohledávky,



c) jiných movitostí a práv, než které jsou příslušenstvím podniku.



(3) Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo

je-li určen provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému

než vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a

provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných a hotových výrobků, se

znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného

podniku.



(4) Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení

odstavců 2 a 3;



a) veškeré výrobní podniky a závody náležející vlastníku nebo

provozovateli znárodněného podniku, pokud ministr výživy v dohodě s

věcně příslušným ministrem nestanoví jinak v jednotlivých případech,



b) veškeré podniky a závody, které tvoří s podnikem znárodněným

hospodářský celek, i když náleží někomu jinému než vlastníku

znárodněného podniku.



(5) Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie,

akciové společnosti nebo společnosti s ručením obmezeným, znárodňuje se

veškerý jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu podniky koncernové,

u kterých jim náleží více než polovina základního kapitálu nebo na

které mají rozhodující vliv.



(6) Ministr výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy, může

vyjmouti ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory

nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu národního podniku,

a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému může zároveň uložiti

podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch

národního podniku služebnost nebo užívací právo.



(7) O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr

výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy. Pro řízení o zjištění

rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13.

ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti

politických úřadů (správním řízení)."



6. § 5, odst. 1 zní:



"(1) Národní podnik (§§ 8 a násl.), do kterého se začleňuje majetková

podstata znárodněného podniku, vstupuje v den jejího převzetí v závazky

znárodněného podniku. Do závazků, podle nichž má majetková podstata

nebo provozní zařízení znárodněného podniku přejíti po dni počátku

účinnosti tohoto dekretu na třetí osobu, nevstupuje národní podnik, do

kterého byla tato podstata nebo zařízení začleněno. Za závazky

znárodněného podniku se nepokládají osobní daně, dávky a poplatky

bývalého vlastníka, a majetková podstata znárodněného podniku ani

národní podnik, do něhož bude začleněna, za ně neručí. Osobními daněmi

a dávkami se rozumějí daň důchodová, válečný příspěvek, daň rentová

přímo vybíraná, daň z majetku podle vládního nařízení ze dne 16.

prosince 1942, č. 410 Sb., o dani z majetku, majetkové dávky podle

zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového

přírůstku a o dávce z majetku, a mimořádné dávky podle zákona ze dne

31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a mimořádné

dávce z nadměrných přírůstků na majetku. Způsob úhrady těchto osobních

daní a dávek stanoví ministr financí vyhláškou v Úředním listě.

Začlení-li se majetková podstata do několika národních podniků, určí

ministr výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy, zároveň s

opatřením učiněným podle § 8, do kterých závazků vstoupí jednotlivý

národní podnik. Ministr výživy dále určí v dohodě s ministrem financí,

na Slovensku též po slyšení pověřenců výživy a financí, do kterých

závazků patřících k jiným než znárodněným majetkovým podstatám,

začleněným podle § 8, národní podnik vstupuje; za závazky patřící k

podniku nebo závodu, který náleží státu, se nepokládají povinnosti,

které vyplývají z poskytnutí prostředků státem, pokud přesahují

bilanční hodnotu jiného než investičního majetku."



7. Ustanovení § 5, odst. 3 se zrušuje.



8. § 5, odst. 4 se označuje jako odstavec 3 a zní:



"(3) Za závazky znárodněného podniku nebo jiných začleněných

majetkových podstat (§ 8) stát neručí, ani když dojde k úpravě závazků

podle § 5a."



9. Za § 5 se vsunuje nový § 5a tohoto znění:



"(1) Jsou-li znárodněný podnik nebo jiná začleněná majetková podstata

ke dni převzetí předluženy, může národní podnik požádati soud, aby do

výše obecné ceny aktiv předluženého podniku nebo předlužené podstaty ke

dni převzetí upravil uspokojení závazků, patřících k tomuto podniku

nebo k této podstatě a určil jejich splatnost, přihlížeje k

hospodářským možnostem národního podniku.



(2) Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve

lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle

odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku

zanikají.



(3) Úprava podle odstavce 1 se provede takto:



a) nedotčeny zůstávají závazky vyplývající z nároků věřitelů na

vyloučení věcí z podstaty znárodněného podniku nebo jiné začleněné

majetkové podstaty, pokud takovéto nároky nezanikly znárodněním;



b) nedotčeny zůstávají též závazky, vyplývající z nároků věřitelů,

majících právo na oddělené uspokojení z určité věci, pokud jsou kryty

hodnotou této věci;



c) ostatní závazky, které podle pořadí jim příslušejícího [písm. d)]

nebudou plně kryty rozdílem mezi obecnou cenou aktiv znárodněného

podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty a hodnotou závazků,

které podle ustanovení písm. a) a b) zůstanou nedotčeny, se uspokojí

poměrně. Za takovéto závazky se pokládají také závazky uvedené pod

písm. b), pokud nejsou kryty způsobem tam uvedeným;



d) závazky, na něž se vztahují ustanovení písm. c), se zařazují podle

pořadí do čtyř tříd. Do prvé třídy náležejí náklady řízení, do druhé až

čtvrté třídy náležejí závazky, které podle obdoby konkursního řízení

náležejí do prvé až třetí třídy. Závazky téže třídy mají mezi sebou

stejné pořadí.



(4) Pokud závazky podle pořadí jim příslušejícího nebudou uspokojeny

úpravou podle odstavce 3, nepůsobí proti národnímu podniku. Úprava

závazků podle odstavce 3 působí toliko proti národnímu podniku.



(5) Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o

řízení podle předchozích odstavců, o jeho účincích na promlčení

pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na práva na

oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů."



10. § 7 zní:



"O náhradě platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu presidenta

republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a

některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948,

č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných

podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních

podniků, při čemž tam, kde podle těchto předpisů je dána působnost

ministra průmyslu, po případě pověřence průmyslu a obchodu, přísluší

tato působnost ministru výživy, po případě pověřenci výživy."



11. § 8 zní:



"(1) Z majetkových podstat znárodněných podniků, z majetkových podstat

nabytých státem konfiskací nebo jiným způsobem, z podniků a závodů,

které náleží státu, z jiného majetku státního, jakož i z prostředků

Fondu znárodněného hospodářství zřídí ministr výživy v dohodě s

ministry zemědělství a financí, na Slovensku též po slyšení pověřenců

zemědělství a pozemkové reformy, výživy a financí, národní podniky nebo

je začlení do národních podniků.



(2) Ministru výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy, přísluší

zříditi odštěpný (vedlejší) závod národního podniku.



(3) Zřízení národního podniku nebo odštěpného (vedlejšího) závodu se

vyhlásí v Úředním listě.



(4) Ministr výživy může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku také

po slyšení pověřenců výživy a financí, vyjmouti z národních podniků

jednotlivé majetkové kusy a práva, nepotřebuje-li jich národní podnik

nezbytně ke svému provozu, a přenechati je v dohodě s věcně příslušným

ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo zařízení, které tomuto

ministru přísluší zřizovati.



(5) Opatření podle odstavce 1 se činí, jde-li o majetkovou podstatu

konfiskovanou podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945,

č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní

obnovy, jakož i pokud jde o majetkové podstaty, spravované podle § 16

zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých

majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této

neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, po slyšení

předsedy osidlovacího úřadu.



(6) Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají opatření uvedená v

odstavci 5, určí ministerstvo výživy v dohodě s osidlovacím úřadem a

Fondem národní obnovy, na Slovensku též po slyšení pověřenectva výživy,

přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného majetku."



12. § 9 zní:



"(1) Zemědělcům, kteří dodávají národnímu podniku ke zpracování řepu,

t. j. pěstitelům řepy, hospodařícím na zemědělských podnicích, jež leží

v řepní dodávkové oblasti národního podniku, se přiznává právo

zemědělských účastníků s právem účasti na správě národního podniku.



(2) Národní podnik jest za šetření zásad řádného hospodáře provozovati

tak, aby jeho provoz nebyl v rozporu s požadavky řádného hospodaření na

zemědělských podnicích zemědělských účastníků. Zemědělští účastníci

šetří při provozu svých zemědělských podniků zájmů národního podniku,

jak to odpovídá jejich postavení zemědělských účastníků. Poměr

zemědělského účastníka k národnímu podniku se řídí jeho zájmovým

podílem, vypočteným na podkladě dodávky řepy.



(3) Další předpisy o postavení zemědělských účastníků vydá vláda

nařízením (§ 20)."



13. § 10 zní:



"(1) Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení.

Jsou samostatnými právnickými osobami. Platí pro ně ustanovení o

obchodnících plného práva, s hlediska daňového předpisy o podnicích

veřejně účtujících a podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového

zákona s jeho změnami a doplňky. Od svého zřízení podléhají

poplatkovému ekvivalentu podle § 1, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8.

dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, při čemž se však na

ně nevztahují ustanovení § 8 a § 17, odst. 1 téhož zákona.



(2) Majetek, který stát na národní podnik převede, a závazky, do

kterých národní podnik vstoupí při jeho zřízení nebo později, se v

národním podniku ocení podle čl. 29 a 31 obchodního zákona, na

Slovensku podle §§ 26 a 28 zák. čl. XXXVII/1875. Čistá hodnota

majetkové podstaty, kterou stát na národní podnik převede při jeho

zřízení, tvoří jeho počáteční kmenové jmění.



(3) Den, ke kterému národní podnik převezme majetek mu připadající, se

vyhlásí podle § 8, odst. 3."



14. § 11 zní:



"Podniky a závody, které podléhají znárodnění podle § 4, odst. 5,

jednotlivě však nespadají pod ustanovení § 1, odst. 1 nebo § 4, odst. 4

a nehodí se k začlenění do některého národního podniku, může vláda na

návrh ministra výživy, na Slovensku učiněný po slyšení pověřence

výživy, přenechati svazkům lidové správy nebo společenstvům výdělkovým

a hospodářským (družstvům) nebo jiným osobám právnickým za náhradu

připadající na takový majetek podle § 7."



15. § 12, odst. 2 zní:



"(2) Jiné než národní podniky nesmějí užívati označení "národní

podnik"."



16. § 14 zní:



"(1) Na návrh národního podniku zapíše knihovní soud přechod

vlastnických a jiných práv znárodněného podniku nebo jiné začleněné

majetkové podstaty na navrhovatele s odvoláním na tento dekret.



(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o vyznačení přechodu

práv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty na

národní podnik v jiných úředních rejstřících a seznamech (vodní kniha,

rejstřík letecký, mlynářský, patentní a pod.).



(3) Národní podnik nepotřebuje oprávnění, která by jinak byla nutná k

provozování činnosti podle jeho předmětu podnikání [§ 13, odst. 2,

písm. c)] podle ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona)

nebo jiných živnostenskoprávních předpisů. Národní podnik oznámí

předmět svého podnikání úřadu (§ 145 ž. ř. a § 242 ž. z.), který jej

vyznačí ve zvláštním oddílu živnostenského rejstříku. Podrobné

předpisy, jakož i v jakém rozsahu platí pro národní podniky ustanovení

živnostenského řádu (živnostenského zákona) ve znění předpisů jej

měnících a doplňujících, stanoví vláda nařízením (§ 20)."



17. § 15, odst. 2 zní:



"(2) Národní podniky odvádějí přebytky svých výtěžků Fondu znárodněného

hospodářství."



18. § 16 zní:



"K jednotnému řízení národních podniků a podnikatelskému obstarávání

jejich společných záležitostí zřídí vláda na návrh ministra výživy

podle potřeby celostátní ústřední orgány. Na Slovensku zřídí vláda na

návrh ministra výživy, učiněný po slyšení pověřence výživy, podle

potřeby také oblastní orgány. O těchto orgánech platí přiměřeně

ustanovení §§ 8, 10 až 15 a 17."



19. § 17, odst. 1 zní:



"(1) Správa národního podniku přísluší představenstvu a řediteli, který

mu předsedá. Působnost představenstva upraví vláda nařízením (§ 20)."



20. § 17, odst. 2, věta prvá zní:



"Ředitel vede záležitosti běžného provozu národního podniku."



21. § 17, odst. 5 zní:



"(5) Není-li ředitele nebo je-li zaneprázdněn, vykonává jeho působnost

pod osobní odpovědností náměstek."



22. § 18, odst. 1 až 4 zní:



"(1) Členy představenstva národního podniku cukrovarského zpracujícího

řepu jsou vedle ředitele čtyři zástupci zemědělských účastníků (§ 9),

dva zástupci stálých zaměstnanců a jeden zástupce státu. Zemědělští

účastníci volí své zástupce ze svého středu. Stejně volí své zástupce

stálí zaměstnanci podniku.



(2) Členy představenstva ostatních národních podniků jsou vedle

ředitele zástupci (zástupce) zaměstnanců zvolení jimi z jejich středu a

osoby jmenované ústředním orgánem, na Slovensku oblastním orgánem, po

slyšení svazků lidové správy a zájmové samosprávy.



(3) Složení představenstva národního podniku podle odstavce 1 není na

překážku tomu, aby několik podniků nebo závodů různých odvětví bylo

sloučeno v jeden národní podnik. Složení představenstva se pak řídí

ustanoveními vydanými pro odvětví, které určí ministerstvo výživy.



(4) Ministr výživy, na Slovensku po slyšení pověřence výživy, jednak

potvrzuje volbu a jmenování členů představenstva, jednak, pokud jde o

národní podniky uvedené v odstavci 1, jmenuje zástupce státu do jejich

představenstev. Potvrzení nebo jmenování může býti kdykoliv odvoláno."



23. § 18, odst. 6 až 8 zní:



"(6) Členy představenstva (náhradníky) ústředního a oblastního orgánu

jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra výživy učiněný v dohodě s

ministrem zemědělství a zúčastněnými ministry po slyšení Ústřední rady

odborů, Ústřední rady zemědělců republiky Československé a příslušných

zájmových organisací průmyslu, pokud jde o členy představenstva

(náhradníky) oblastního orgánu, též po slyšení pověřence výživy.



(7) Členem představenstva (náhradníkem) národního podniku a ústředního

a oblastního orgánu může býti toliko československý státní občan, pokud

vláda nepovolí výjimku. Člen představenstva musí míti odborné vědomosti

a zkušenosti a musí býti mravně, státně a národně spolehlivý a

zachovalý.



(8) Člen představenstva (náhradník) národního podniku a ústředního

(oblastního) orgánu nesmí provozovati výdělečný podnik, jehož podnikání

jest v rozporu se zájmy národního podniku nebo jeho ústředního

(oblastního) orgánu. Rovněž nesmí vykonávati jinou funkci nebo činnost,

které jsou v rozporu s těmito zájmy."



24. § 19 zní:



"(1) Ředitele (náměstka) národního podniku jmenuje a odvolává se

schválením ministra výživy představenstvo ústředního orgánu po slyšení

Ústřední rady odborů, Jednotného svazu českých zemědělců a příslušných

zájmových organisací průmyslu. Na Slovensku jmenuje a odvolává ředitele

národního podniku (náměstka) se schválením ministra výživy, který

vyslechne pověřence výživy, představenstvo oblastního orgánu, po

slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace, Jednotného

svazu slovenských rolníků a příslušné zájmové organisace průmyslu.

Prohlášení, kterým se ředitel (náměstek) národního podniku vzdává své

funkce, bere na vědomí ústřední (oblastní) ředitel, čímž se zánik

funkce stává účinným.



(2) Oblastní ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh

ministra výživy, učiněný po slyšení pověřence výživy, ústředního

ředitele, příslušného orgánu jednotné odborové organisace a Jednotného

svazu slovenských rolníků. Prohlášení, kterým se oblastní ředitel

(náměstek) vzdává své funkce, bere na vědomí ministr výživy po slyšení

pověřence výživy, čímž se zánik funkce stává účinným.



(3) Ústřední ředitele (náměstky) jmenuje a odvolává vláda na návrh

ministra výživy, učiněný v dohodě s ministrem zemědělství po slyšení

Ústřední rady odborů, Ústřední rady zemědělců republiky Československé

a příslušné zájmové organisace průmyslu. Prohlášení, kterým se ústřední

ředitel (náměstek) vzdává své funkce, bere na vědomí ministr výživy,

čímž se zánik funkce stává účinným.



(4) Ředitelem (náměstkem) může býti toliko československý státní občan,

který musí míti odborné vědomosti a zkušenosti a býti mravně, státně a

národně spolehlivý a zachovalý.



(5) Ředitel (náměstek) nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou

činnost, která jest v rozporu se zájmy národního podniku, ani nesmí

provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm účastniti.



(6) Ředitel (náměstek) ústředního (oblastního) orgánu, jakož i ředitel

(náměstek) národního podniku slíbí ministru výživy, že bude svědomitě

plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu. Na Slovensku slíbí

ředitel (náměstek) národního podniku totéž pověřenci výživy.



(7) Dnem slibu se ujímá ředitel (náměstek) své funkce a stává se

zaměstnancem ústředního (oblastního) orgánu nebo národního podniku;

jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán nebo dnem, kdy bylo

vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního

poměru za okolností, pro které by bylo jinak lze pracovní poměr zrušiti

předčasně, příslušejí řediteli (náměstku) požitky nejméně po dobu, po

kterou by náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.



(8) Na jmenování a odvolání ředitele (náměstka) se nevztahují předpisy

o spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při zařazování

zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu

ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.



(9) Vláda může nařízením upraviti služební, platové a pracovní poměry

ústředních a oblastních ředitelů a jejich náměstků a ředitelů národních

podniků a jejich náměstků.



(10) Národní podnik ohlásí svého ředitele (náměstka) k zápisu do

obchodního (firemního) rejstříku. Ředitel (náměstek) má učiniti svůj

podpis před obchodním soudem nebo poslati svůj podpis v ověřené formě.

Za podniky se podpisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému

znění firmy podniku připojí ředitel (náměstek) svůj podpis."



25. § 20 zní:



"Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o národních podnicích a

ústředních a oblastních orgánech, zejména o jejich správě, hospodaření,

financování, o použití jejich zisků, o vztahu zaměstnanců k podniku, o

kontrole, o odpovědnosti ředitele a členů představenstva, o postavení

zemědělských účastníků, o výzkumnictví národních podniků, o organisaci

sociálních, vzdělávacích a podobných fondů při národních podnicích a o

působnosti ministerstva výživy v poměru k národním podnikům (statut

národních podniků potravinářských)."



26. V § 21 se škrtá závorka "(§ 23)"; §§ 22 a 23 se zrušují.



27. Oddíl IV zní:



"IV.



§ 22.



Ustanovení §§ 23 až 32 a 35 až 47 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění

zákona č. 114/1948 Sb. platí přiměřeně i pro věci upravené tímto

dekretem, při čemž tam, kde podle právě uvedených ustanovení jest dána

působnost ministra průmyslu, po případě pověřence obchodu a průmyslu,

přísluší tato působnost ministru výživy, po případě pověřenci výživy.



§ 23.



U znárodněných podniků cukrovarských a lihovarských se sečtou výtěžky

(důchody) posledního nedokončeného lomeného obchodního období před

převzetím národním podnikem s výtěžky (důchody) předcházejícího

lomeného období a příslušná přímá daň se vyměří na jediný berní rok.

Daň vyměřená podle předchozí věty nesmí činiti méně než dvojnásobek

daně minimální."



28. V oddílu V se dosavadní § 25 označí jako § 24.



Čl.III



Ustanovení § 4, odst. 6 dekretu č. 101/1945 Sb. ve znění čl. II lze

obdobně užíti i na majetek, na který se vztahuje ustanovení čl. IV

zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 79 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon

ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých

majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této

neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Jde-li při tom

o majetek znárodněný nebo o takový jiný majetek, k jehož znárodnění

nedošlo jen v důsledku neplatného majetkově-právního jednání nebo

neplatného zásahu z doby nesvobody, hledí se v řízení o náhradě na

osoby, které dosáhly pravomocného výroku podle čl. IV, odst. 1 zák. č.

79/1948 Sb., jakoby jim tento majetek byl znárodněn.



Čl.IV



Všechny podniky, o nichž ministr výživy do 22. února 1948 vyhlásil

podle § 1, odst. 4 dekretu č. 101/1945 Sb., že byly tímto dekretem

znárodněný, byly znárodněny dnem 27. října 1945. O tomto znárodnění

platí jinak ustanovení dekretu č. 101/1945 Sb. ve znění tohoto zákona.



Čl.V



Zákon ze dne 11. července 1947, č. 146 Sb., o úpravě některých poměrů v

průmyslu cukrovarském, se zrušuje s účinností ode dne 14. srpna 1947.



Čl.VI



U podniků jež byly znárodněny v důsledku změny § 1, odst. 3 dekretu č.

101/1945 Sb. ustanovením čl. II, č. 1, posuzují se právní jednání

učiněná v době od 27. října 1945 do 1. ledna 1948 dosavadními

vlastníky, u u obchodních společností a společenstev výdělkových a

hospodářských (družstev) jejich orgány zastupujícími je navenek, jako

právní jednání orgánů prozatímní správy znárodněného podniku

nevyžadujících další schválení, s výjimkou převodu podniku, převodu

kapitálových účastí a rozdělení zisku, jež jsou platny jen, budou-li

dodatečně schváleny ministerstvem výživy; právo odporovati právním

jednáním podle ustanovení § 6 dekretu č. 101/1945 Sb. zůstává

nedotčeno; při tom jim lze odporovati do dvou let ode dne uveřejnění

vyhlášky o začlenění znárodněného podniku do národního podniku.



Čl.VII



Ministr výživy se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení

vyhlásil úplné znění dekretu č. 101/1945 Sb., jak vyplývá ze změn a

doplňků provedených ustanoveními čl. II tohoto zákona.



Čl.VIII



(1) Ustanovení čl. II, č. 1, 2, 5 až 11, 13, 16 až 20, č. 24, pokud jde

o § 19, odst. 7, dále č. 24, pokud stanoví, že přiměřeně platí

ustanovení §§ 35 a 40 a § 41, odst. 1 dekretu č. 100/1945 Sb. ve znění

zákona č. 114/1948 Sb. a pokud dává nové znění § 23 dekretu 101/1945

Sb., nabývají účinnosti dnem 27. října 1945. Ustanovení čl. II, č. 27,

pokud stanoví, že přiměřeně platí ustanovení § 41, odst. 2 dekretu č.

100/1945 Sb., ustanovení čl. III, V a čl. VII nabývají účinnosti dnem

vyhlášení, ostatní ustanovení, pokud z jejich obsahu nic jiného neplyne

dnem 1. ledna 1948.



(2) Tento zákon provede ministr výživy v dohodě se zúčastněnými členy

vlády.



Dr. Beneš v.r.



Gottwald v.r.



Ing. Jankovcová v.r.