423/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 20. listopadu 2001,
kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů
a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich
využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních
léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti
přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům,
přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu
životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a
lázních)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 písm. a) až h),
zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích
přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských
místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon),
(dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE A ZDROJE PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD
Způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů
přírodních minerálních vod
[§ 46 odst. 1 písm. a)zákona ]
§ 1
Způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů
přírodních minerálních vod (dále jen "zdroj") vychází z určení druhu a
typu minerální vody, peloidu nebo plynu ve zdroji, a to na základě
posouzení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností, chemického
složení a plnění mikrobiologických požadavků. Účelem hodnocení zdroje
je zjištění a ověřování kvality a stability zdroje pro potřeby jeho
osvědčení (§ 5 zákona), vydání povolení k využívání zdroje (§ 12
zákona) a využívání zdroje (§ 16 zákona).
§ 2
(1) Rozsah hodnocení zdroje z hlediska jeho fyzikálních vlastností a
chemického složení je uveden v příloze č. 1. Posouzení zdroje se
provádí prostřednictvím komplexní analýzy nebo kontrolní analýzy.
(2) Komplexní analýzu provádí Referenční laboratoř přírodních léčivých
zdrojů, a to pro potřeby vydání osvědčení o zdroji [§ 6 odst. 2 písm.
c)zákona ] a využívání zdroje. Komplexní analýza pro potřeby využívání
zdroje se provádí každých 5 let, pokud není v povolení k využívání
zdroje [§ 12 odst. 4 písm. h)zákona ] stanoveno jinak. Obsah komplexní
analýzy zdroje je uveden v příloze č. 2.
(3) Kontrolní analýzu pro potřeby ověřování kvality a stability zdroje
může provádět Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů nebo jiná
akreditovaná laboratoř nebo uživatel zdroje. Kontrolní analýzy se
provádějí v četnosti stanovené v povolení k využívání zdroje [§ 12
odst. 4 písm. h)zákona ] a vždy po technickém nebo jiném zásahu do
jímání zdroje před jeho opětovným využíváním, a to v rozsahu uvedeném v
příloze č. 2, pokud není v povolení k využívání zdroje v závislosti na
charakteru zdroje, typu zásahu do jeho jímání, na základě ověřených
změn přírodních faktorů, popřípadě v zájmu ověření nebo vyloučení
jiných vlivů stanoveno jinak.
(4) Hodnocení výtěžku z přírodního léčivého zdroje za účelem ověření
kvality před jeho použitím k léčebným účelům (balneaci) provádí
zaměstnanec pověřený uživatelem zdroje, a to
a) u přírodního léčivého zdroje minerální vody v rozsahu stanoveném v
povolení k využívání zdroje,
b) u přírodního léčivého zdroje peloidu sledováním konzistence a
homogenity teplotního pole peloidu připraveného k aplikaci a měsíční
spotřeby peloidu v m3.
O výsledcích hodnocení výtěžku za účelem ověření kvality před jeho
použitím k léčebným účelům (balneaci) vede zaměstnanec pověřený
uživatelem zdroje dokumentaci.
(5) Podmínky pro odběr vzorků pro komplexní analýzu a kontrolní analýzy
se nesmí podstatně lišit od podmínek odběru předešlé komplexní analýzy
nebo kontrolní analýzy, popřípadě musí odpovídat nově schváleným
podmínkám využívání zdroje.
§ 3
(1) Minerální voda a plyn u vývěru a peloid získaný z ložiska musí být
zdravotně nezávadné. Nesmí vykazovat mikrobiální známky fekálního nebo
jiného druhu znečištění z vnějšího prostředí a nesmí obsahovat
mikroorganismy, jež by mohly představovat zdravotní rizika pro člověka.
(2) Mikrobiologické požadavky na zdroje minerálních vod a peloidů z
hlediska mikrobiologických ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 3.
Mikrobiologické požadavky na zdroj přírodního léčivého plynu určeného k
zevní balneaci se nestanovují, požadavky na plyn z přírodního léčivého
zdroje určený k plynovým injekcím musí odpovídat požadavkům na
mikrobiologickou čistotu léčiv stanovenou zvláštním právním
předpisem.^1)
§ 4
Náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého
zdroje k léčebným účelům a přírodní minerální vody k výrobě balených
přírodních minerálních vod
[§ 46 odst. 1 písm. d) a e)zákona ]
(1) Odborný posudek o využitelnosti přírodního léčivého zdroje k
léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d)zákona ] obsahuje:
a) geologické a hydrogeologické posouzení zdroje a
1. technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a
stability v rozsahu přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní
hydrodynamické zkoušky, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě
návrh rozsahu sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů
vzhledem k zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, návrh způsobu a
míry využívání zdroje, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům,
zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle §
2 před ukončením poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního
sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných
erupcích, jde-li o zdroj minerální vody nebo plynu,
2. kvalitativní charakteristiku ložiska na základě komplexní analýzy v
členění k využití ke koupelím, zábalům, popřípadě jiným aplikacím,
výpočet zásob, podmínky těžby, dopravy a skladování a následné
rekultivace ložiska, jakož i posouzení rizik možné kontaminace, jde-li
o zdroj peloidu;
b) určení základních, charakteristických a balneologicky významných
složek, přehled klinických zkoušek výtěžku zdroje a jejich hodnocení,
případně posouzení míry shody zdroje s jiným již využívaným přírodním
léčivým zdrojem, zhodnocení možných způsobů léčebného využití zdroje
včetně potřebných úprav;
c) posouzení vhodnosti plnění do spotřebitelských obalů;
d) celkové zhodnocení, při konstatování vhodnosti pro léčebné využití
stanovení indikací, kontraindikací a způsobu a podmínek aplikace.
(2) Odborný posudek o využitelnosti přírodní minerální vody jako
potraviny a k výrobě balených minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm.
d)zákona ] obsahuje:
a) geologické a hydrogeologické posouzení zdroje, technickou
dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v rozsahu
přirozených výkyvů v podmínkách poloprovozní hydrodynamické zkoušky,
návrh způsobu a míry využívání, a to i ve vztahu k případným okolním
zdrojům, posouzení rizik možné kontaminace, popřípadě návrh rozsahu
sledování potenciálních zdravotně rizikových ukazatelů vzhledem k
zranitelnosti konkrétní zřídelní struktury, zhodnocení výsledků
komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 5 před ukončením
poloprovozní hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a
návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích,
b) posouzení nutnosti a způsobu úpravy minerální vody,
c) zhodnocení fyziologického významu minerální vody z hlediska dopadu
na lidské zdraví a významu pro výživu,
d) celkové zhodnocení zdroje včetně zhodnocení vhodnosti minerální vody
k plnění do spotřebitelských obalů v přírodním stavu, po úpravě,
popřípadě i po ochucení.
(3) Odborné posudky podle odstavců 1 a 2 dále obsahují informace o
vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatelů a
jejich pracovním vztahu k navrhovateli vydání osvědčení o zdroji.
§ 5
Povolené úpravy výtěžků přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních
minerálních vod
[§ 46 odst. 1 písm. b)zákona ]
(1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální voda
využívaná k léčebným účelům, lze upravovat pouze způsobem vymezeným v
povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f) zákona] tak, aby
byly zachovány nebo zvýšeny její léčivé vlastnosti.
(2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze upravovat způsobem
vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. f)zákona ],
a to pouze
a) odstraněním nestabilních látek, například sloučenin železa a síry,
filtrací nebo dekantací, s případným předchozím okysličením,
b) odstraněním sloučenin arzenu, manganu, železa nebo síry, pomocí
vzduchu obohaceného ozonem, filtrací nebo dekantací,
c) odstraněním jiných nežádoucích složek, například sloučenin berylia,
niklu,
d) sycením nebo dosycováním oxidem uhličitým jímaným ze zdroje,
případně oxidem uhličitým z jiného než přírodního zdroje v kvalitě
stanovené zvláštním právním předpisem;^2) oxid uhličitý může být z
minerální vody též odstraňován, a to za použití výlučně fyzikálních
metod.
(3) Použitím úprav uvedených v odstavci 2 se nesmí změnit skladba
základních složek výtěžku ze zdroje přírodní minerální vody, které mu
propůjčují jeho vlastnosti, a nesmějí vznikat škodlivé látky. Výtěžek
nelze desinfikovat ani do něho nelze přidávat bakteriostatické látky.
Do výtěžku dále nelze přidávat, s výjimkou oxidu uhličitého podle
odstavce 2 písm. d), jiné příměsi. Toto ustanovení nevylučuje
ochucování minerální vody při výrobě nealkoholických nápojů.
(4) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je plyn, lze upravovat
pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4
písm. f)zákona ], a to tak, aby byl zbaven vlhkosti, popřípadě stop
olejových částic použitím vhodných sorbentů a filtrů.
(5) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je peloid, lze
upravovat pouze způsobem vymezeným v povolení k využívání zdroje [§ 12
odst. 4 písm. f)zákona ], který spočívá zejména v
a) odstranění součástí nepoužitelných pro přípravu směsi,
b) drcení, mletí, ředění vodou na potřebnou konzistenci podle způsobu
použití k balneaci,
c) ohřevu na předepsanou teplotu, popřípadě pasterizaci při přípravě
peloidních tamponů.
(6) K přípravě peloidních směsí je možné spolu s peloidem poprvé
použitým k balneaci použít regenerovaný peloid, a to nejdříve po 5
letech od jeho uložení k regeneraci. Regenerovaný peloid lze do směsi
použít po provedení komplexní analýzy včetně ověření mikrobiologických
požadavků. Podíl regenerovaného peloidu ve směsi nesmí přesáhnout jednu
polovinu celkového objemu peloidu použitého k přípravě peloidní směsi.
Získávání, přeprava a skladování (akumulace) minerální vody, plynu a
peloidu z přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody
[§ 46 odst. 1 písm. c)zákona ]
§ 6
(1) Výtěžek z přírodního léčivého zdroje, kterým je
a) minerální voda, lze přepravovat a skladovat (akumulovat) pouze
způsobem, který omezí změny ve složení a ztráty nestabilních léčivých
složek na co možná nejmenší míru a zabrání jeho kontaminaci škodlivými
nebo nežádoucími látkami,
b) plyn, lze dopravovat potrubím nebo v tlakových nádobách a skladovat
(akumulovat) v tlakových nádobách.
(2) Výtěžek ze zdroje přírodní minerální vody lze přepravovat do místa
jeho plnění do spotřebitelských obalů pouze potrubím.
(3) Získávání výtěžku z přírodního léčivého zdroje peloidu, které
zahrnuje otvírku, těžbu, způsob a postup při rekultivaci ložiska,
způsob nakládání s použitým peloidem, vyčlenění míst pro uložení
skrývky nevyužitelné pro balneaci, popřípadě i míst pro ukládání
peloidních směsí po použití k balneaci, musí probíhat pouze způsobem
stanoveným v povolení k využívání zdroje [§ 12 odst. 4 písm. d)zákona ]
na základě návrhu uvedeného v žádosti o vydání povolení k využívání
zdroje [§ 10 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. f)zákona
] tak, aby bylo co nejvíce šetřeno ložisko a jeho okolí. Těžba,
přeprava i skladování musí probíhat způsobem, který zamezí změnám ve
složení a fyzikálních vlastnostech peloidu a vyloučí možnost jeho
kontaminace. Při nakládání s použitým peloidem se upřednostňuje jeho
vracení do vytěženého ložiska.
§ 7
Údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje
[§ 46 odst. 1 písm. f)zákona ]
Na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje, kterým je minerální
voda, popřípadě na příbalovém letáku výtěžku, kterým je peloid, [§ 16
odst. 1 písm. k) zákona ] se vyznačí tyto údaje:
a) označení a sídlo výrobce,
b) označení minerální vody (například název minerální vody),
c) údaj o objemu nebo hmotnosti,
d) číslo výrobní série,
e) minimální doba trvanlivosti,
f) doporučený způsob skladování,
g) označení zdroje včetně jeho místopisného určení,
h) klasifikace přírodního léčivého zdroje,
i) datum poslední provedené komplexní analýzy a označení laboratoře,
která analýzu provedla, provedená úprava (například odželezňování) a
charakteristické složení výtěžku; byla-li provedena úprava, uvádí se
charakteristické složení výtěžku po této úpravě,
j) doporučená doba použití, popřípadě upozornění ve vztahu k použití
výtěžku.
ČÁST DRUHÁ
PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ
Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní
[§ 46 odst. 1 písm. g)zákona ]
§ 8
(1) Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele
lázeňské léčby se vytváří a uchovává na území, v němž přírodní léčebné
lázně byly, popřípadě mají být stanoveny (§ 25 zákona),
a) respektováním bioklimatické bonity území,
b) vymezením optimální velikosti přírodních léčebných lázní v
závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje,
c) zvyšováním hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s
krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a
d) harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s
okolní krajinou.
(2) Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče
musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obce,
vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná
výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha
na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných
lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za
hranicí tohoto území. Zeleň na území přírodních léčebných lázní i v
okolní krajině musí být druhově rozmanitá s vyloučením výsadby druhů
častěji vyvolávajících alergické reakce.
(3) Území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4
až 8 km okolo přírodních léčebných lázní (lázeňská krajina) musí
poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou
zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání
závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s
polohami na slunci, střídání krajinných partií (například louky,
skupiny stromů).
(4) Lázeňská zástavba musí být řešena bezbariérově^3) a tak, aby při
přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k
nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky
poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za
nepříznivého počasí (kolonády, podloubí).
(5) Průjezdní úseky silnic musí být vedeny převážně mimo vnitřní území
lázeňského místa.
(6) Povolené hladiny hluku v přírodních léčebných lázních stanoví
zvláštní právní předpisy.^4)
(7) Je nevhodné umísťovat zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou
péči v blízkosti zařízení (například hřbitovy, krematoria, věznice),
která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým se
poskytuje lázeňská péče.^5)
§ 9
Kvalita ovzduší v přírodních léčebných lázních je stanovena limity:
a) střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 mikrogram/m3 za
24 hod. a 500 mikrogram/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol,
který neobsahuje více než 20 % volného SiO2,
b) střední hodnota oxidu siřičitého nepřekračuje 50 mikrogram/m3 za 24
hod. a 200 mikrogram/m3 za 30 min.,
c) střední hodnota oxidů dusíku NOX nepřekračuje 100 mikrogram/m3 za 24
hod., 200 mikrogram/m3 za 30 min. a 50 mikrogram/m3 za rok,
d) v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více
než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou,
e) průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1500 hodin v roce, při
orografickém zaclonění horizontu není menší než 1300 hodin v roce.
§ 10
(1) Přírodní léčebné lázně využívající klimatické podmínky příznivé k
léčení (dále jen "klimatické lázně") musí vykazovat tyto klimatické
faktory:
a) dráždivé faktory (horská poloha se sníženým barometrickým tlakem,
bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, intenzivní
provětrávání se značně velkou a silně kolísající zchlazovací
veličinou), nebo
b) šetřící faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst,
ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměřená
zchlazovací veličina, relativní stabilita počasí, vzduch chudý na
prašné příměsi a alergeny), nebo
c) kombinace dráždivých a šetřících faktorů, řídký výskyt mlh,
rozdělení srážek umožňující dostatečně dlouhý pobyt ve volné přírodě.
(2) Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně
výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť.
(3) Při posuzování vhodnosti klimatických podmínek k léčení je třeba
dále přihlížet k typu onemocnění, která mají být v přírodních léčebných
lázních léčena, ke geografickému prostředí a ročnímu období, v němž
bude klimatický faktor působit.
§ 11
Součástí přírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter
vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči^5) zejména:
a) zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů
nezačleněná do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony,
kolonády),
b) zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny
pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky se značenými cestami
pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu),
c) zařízení sloužící ubytování a stravování (včetně dietního) osob
využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných
lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí
(například lázeňské hotely a penziony),
d) zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny,
společenské sály, sportoviště),
e) zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí
(například trolejbusy, elektromobily),
f) parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné
hromadné dopravy na okraji vnitřního území lázeňského místa,
g) zařízení sloužící k sledování klimatických podmínek ve vnitřním
území lázeňského místa.
§ 12
V přírodních léčebných lázních, které byly stanoveny podle dříve
platných právních předpisů a které nesplňují požadavky stanovené v § 8
až 11, se při vytváření životního prostředí a při zajišťování jejich
vybavení postupuje tak, aby tyto požadavky byly respektovány v co
největší míře. Pokud neplnění požadavků podle § 8 až 11 naruší účel,
pro který byly přírodní léčebné lázně stanoveny, postupuje se podle §
25 odst. 4 zákona.
§ 13
Náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních
léčebných lázní
[§ 46 odst. 1 písm. h)zákona ]
(1) Odborný posudek o stavu životního prostředí přírodních léčebných
lázní obsahuje vždy tyto náležitosti:
a) důvod pro umístění přírodních léčebných lázní v lokalitě a pro vznik
lázeňského místa;
b) popis celkového krajinného prostředí včetně posouzení
1. horizontálního a vertikálního členění krajiny,
2. porostů v místě navrhovaného vzniku přírodních léčebných lázní a v
jeho okolí,
3. vlastností půdy,
4. celkového přírodního rámce okolní krajiny;
c) řešení zásobování místa pitnou vodou, zneškodňování odpadních vod,
odstraňování a likvidace pevných a kapalných odpadních látek;
d) řešení dopravního napojení veřejnou hromadnou dopravou navrhovaných
přírodních léčebných lázní, návrh opatření omezujících ohrožení
návštěvníků lázní dopravou;
e) bioklimatické podmínky navrhovaných přírodních léčebných lázní
doložené údaji o
1. nadmořské výšce území a převládajících směrech větru,
2. teplotě vzduchu (roční průměr a nejvyšší průměrné denní amplitudy v
měsících),
3. četnosti srážek (průměrná relativní vlhkost vzduchu, minimální a
maximální s uvedením měsíců, průměrný úhrn srážek v měsících duben až
září a říjen až březen),
4. slunečním svitu (průměrný počet hodin slunečního svitu v roce, počet
slunečních dnů v měsících),
5. čistotě ovzduší (v rozsahu § 9),
6. závětrných a návětrných plochách a slunečných a stinných místech a
plochách;
f) působení prostředí navrhovaných přírodních léčebných lázní na
psychiku návštěvníků z hlediska
1. odloučení krajiny od městského ruchu,
2. akustického pozadí a hluku včetně přeletu letadel a možností
eliminace zdrojů hluku,
3. harmonie okolní krajiny,
4. možností odstranění esteticky rušivých elementů v krajině,
5. možnosti zakládání nových zelených ploch, lesíků, sadů, parků,
vyhlídkových míst,
6. jiných vlivů (§ 8 odst. 7);
g) popis dalších faktorů v místě a okolí navrhovaných přírodních
léčebných lázní, zejména:
1. vodní toky a plochy,
2. možnost zřizování cest pro terénní léčbu s různou délkou a
stoupáním,
3. možnost zlepšení daného bioklimatu plánovitou výsadbou a udržováním
zeleně, odstraňováním zdrojů znečištění prachem a exhalacemi;
h) komplexní hodnocení kvality území přírodních léčebných lázní a
lokality, v níž jsou nebo v níž mají být stanoveny z hlediska
bioklimatologie a ekologie ve vztahu k potřebám lázeňské léčby pro dané
léčebné indikace;
i) soulad územně plánovací dokumentace s potřebami lázeňské léčby
včetně případného návrhu na omezení zástavby okolí přírodních léčebných
lázní kapacitními stavbami živočišné výroby (především pro chov vepřů),
popřípadě jiné výroby.
(2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně
postgraduálního a jiných školení a o odborné praxi zpracovatele a dále
o jeho pracovněprávním nebo jiném vztahu k předkladateli návrhu na
stanovení přírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 3 zákona).
§ 14
Náležitosti odborného posudku o využitelnosti klimatických podmínek k
léčebným účelům
[§ 46 odst. 1 písm. d)zákona ]
(1) Odborný posudek o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným
účelům obsahuje tyto náležitosti:
a) zhodnocení vlastností klimatu ve vztahu k navrhovaným indikacím k
léčbě, mj. specifikace, které složky bioklimatu včetně aerosolů jsou
podstatné pro aplikovanou klimatickou léčbu,
b) podrobnou dokumentaci o působení klimatických faktorů nejméně v
pětiletém uzavřeném časovém období,
c) popis klimatické léčby a výčet zařízení, která umožňují její
provádění.
(2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně
postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatele a o jeho pracovním
vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní.
§ 15
Zrušuje se vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních
léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příl.1
Kritéria pro hodnocení zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů
A.
Přírodní minerální vody se hodnotí:
a) podle celkové mineralizace jako minerální vody:
1. velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do
50 mg/l,
2. slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500
mg/l,
3. středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/l
až 1500 mg/l,
4. silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l
až 5 g/l,
5. velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek
vyšším než 5 g/l;
b) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako
vody:
1. uhličité nad 1 g oxidu uhličitého/l vody,
2. sirné nad 2 mg titrovatelné síry (sulfan disociovaný v různém stupni
a thiosírany)/l vody,
3. jodové nad 5 mg jodidů/l vody,
4. ostatní, např. se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité (nad 70 mg/l
vody), fluoridů (nad 2 mg/l vody);
c) podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen
tehdy, jde-li o vody:
1. silně kyselé - s hodnotou pH pod 3,5,
2. silně alkalické - s hodnotou pH nad 8,5;
d) podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5
kBq/l vody způsobenou radonem 222Rn;
e) podle přirozené teploty u vývěru jako vody:
1. studené s teplotou do 20 st. C,
2. termální, a to
- do 35 st. C vody vlažné,
- do 42 st. C vody teplé,
- nad 42 st. C vody horké;
f) podle osmotického tlaku:
1. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kPa (280 mOsm),
2. isotonické s osmotickým tlakem 710 - 760 kPa (280 - 300 mOsm),
3. hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (300 mOsm);
g) podle hlavních složek (tj. složek, které jsou v součtu součinů
látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů zastoupeny nejméně
20 %, rovněž tak pro kationty). Typ vody se charakterizuje v pořadí od
nejvíce zastoupených složek, a to nejprve pro anionty, potom pro
kationty;
h) podle využitelnosti jako léčivé, pokud jich lze na základě odborného
posudku využít k léčbě;
i) podle vlastností jako stabilní, pokud jejich teplota, celková
mineralizace a obsah volného CO2 kolísá pouze v rámci přirozených
výkyvů (zpravidla ne více než +/- 20 %) a typ vody stanovený podle
písmene g) se nemění. U vod, jejichž léčivost se opírá o určitou složku
chemizmu (např. J, obsah titrovatelné síry) nebo o radioaktivitu,
nadřazuje se hodnocení stability této složce s kolísáním ne více než
+/- 30 %. Minimální hodnoty nesmí klesat pod kriterijní hodnoty.
B.
Peloidy se dělí podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v
místě vzniku na:
a) humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu.
Humolity jsou
1. rašeliny (vznikají rozkladem rostlinné hmoty v prostředí prosté,
popř. slabě mineralizované vody),
2. slatiny (vznikají v prostředí minerální vody, obsah organických
látek v sušině je větší než 50 %),
3. slatinné zeminy (slatiny s významným podílem anorganického
materiálu, s obsahem organických látek v sušině menším než 50 %);
b) bahna, vznikající převážně sedimentací materiálu anorganického
původu.
C.
Přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloží buď v
doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný
z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který
obsahuje nejméně 90 % oxidu uhličitého, pro aplikaci plynových injekcí
nejméně 96 % oxidu uhličitého.
Příl.2
I.
Obsah komplexních analýz zdrojů
A. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a
zdroje přírodní minerální vody:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní
analýzy,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali
a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu vody u
vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
e) popis vody a její změny během skladování, její senzorické
vlastnosti,
f) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, oxidačně-redukční
potenciál, elektrolytická vodivost při 20 st. C, absorbance při 254 a
436nm, hustota a osmotický tlak. Hodnota pH a oxidačně-redukčního
potenciálu se měří při odběru),
g) obsah anorganických složek (kationty, anionty, nedisociované složky
a odparek při 180 st. C), a to hmotnostních koncentrací v mg/l,
látkových koncentrací v mmol/l, součin látkových koncentrací a
nábojového čísla uvedených složek a jejich procentuální zastoupení,
h) obsah vybraných organických složek (těkavé halogenované deriváty
uhlovodíků, polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické
uhlovodíky, pesticidy, anionaktivní tenzidy a nepolární extrahovatelné
látky),
i) obsah radioaktivních složek (U, celk. obj. aktivita alfa a beta,
226Ra, popř. 222Rn),
j) obsah kyselých (CO2 a H2S) a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He, Ar a
plynných uhlovodíků),
k) klasifikace vody dle hlavních složek,
l) balneotechnické a celkové zhodnocení.
B. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
a) místo, popis a název lokality zdroje peloidu;
b) datum a místo, hloubka a typ odběru vzorků (vrtaná sonda, kopaná
sonda), datum provedení poslední komplexní analýzy;
c) klimatické podmínky odběru vzorků;
d) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali
a analyzovali;
e) všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, reakce s 5%
HCl, přítomnost příměsí, všeobecné údaje o složení-ztráta vody sušením
při 105 st. C, % sušiny, % popelovin a ztráta žíháním sušiny, reakce pH
původního vzorku, stupeň rozložení);
f) chemická analýza, jejíž součástí je stanovení:
1. podílu popelovin rozpustných a nerozpustných v 10% HCl v přepočtu na
původní vzorek, sušinu a popelovinu,
2. stanovení skupinového složení organických složek (extrahovatelné
bitumeny, rozpustné sacharidy, celulózy a hemicelulózy, huminové
kyseliny, fulvokyseliny, lignin, huminy, popřípadě jiné doprovodné
látky humusu) v původním vzorku a v přepočtu na sušinu a organickou
hmotu;
g) obsah síry v původním vzorku a v přepočtu na sušinu;
h) chemická analýza 2% vodního výluhu sušiny (hlavní a vedlejší složky,
odparek při 105 st. C) v mg, mval a mmol v přepočtu na 100 g sušiny,
pH, vodivost při 20 st. C a barvu výluhu (mg/l Pt);
i) objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny;
j) vodní kapacita v přepočtu na g původního vzorku a sušiny;
k) obsah vody v původním vzorku a ve vzorku při 100% a 80% nasycení
vodou;
l) sorpční kapacita;
m) měrná hmotnost sušiny;
n) bobtnavost;
o) mísicí poměry;
p) termofyzikální vlastnosti;
q) balneotechnické hodnocení.
C. Obsah komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
a) místo a název zdroje plynu,
b) datum a místo odběru vzorků, datum provedení poslední komplexní
analýzy,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali
a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru vzorků, teplotu plynu u
vývěru, teplotu a atmosférický tlak vzduchu a vydatnost zdroje,
e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a nekyselých plynů (H2, N2, O2, He,
Ar a plynných uhlovodíků),
f) obsah radonu.
Součástí komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní
minerální vody je i výsledek mikrobiologického šetření podle přílohyč.
3. Podle aktuálních podmínek se rozsah komplexní analýzy doplňuje o
stanovení cizorodých látek (těžké kovy, pesticidy, látky ropného původu
a další).
II.
Obsah kontrolních analýz zdrojů
A. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a
zdroje přírodní minerální vody:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali
a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vody, vzduchu,
vydatnost zdroje),
e) fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (pH, elektrická vodivost),
f) obsah vybraných anorganických složek (kationty Na+, Mg2+, Ca2+,
Fe2+, anionty Cl-, SO42-, HCO3-, NO2-, NO3-, u vod klasifikovaných jako
jodové J-) v mg/l a v mmol/l,
g) obsah plynů CO2 a H2S v mg/l u vod klasifikovaných jako uhličité a
sirovodíkové,
h) u vod klasifikovaných jako radonové aktivita 222Rn u vývěru.
B. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu:
a) místo a název ložiska zdroje peloidu,
b) datum a místo odběru vzorku (hloubka, typ odběru),
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorek odebrali a
analyzovali,
d) všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, přítomnost
příměsí, % sušiny, % popelovin, pH původního vzorku, stupeň rozložení),
e) vodní kapacita a objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a
sušiny,
f) obsah vody v původním vzorku,
g) bobtnavost.
C. Obsah kontrolní analýzy přírodního léčivého zdroje plynu:
a) místo a název zdroje minerální vody,
b) datum a místo odběru vzorků,
c) název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali
a analyzovali,
d) stručný popis zdroje a podmínky odběru (teplota vzduchu, vydatnost
zdroje),
e) obsah oxidu uhličitého, sulfánu a celkový obsah nekyselých plynů.
Pokud se požaduje mikrobiologické šetření, zůstává jeho rozsah podle
přílohyč. 3. Rozsah kontrolní analýzy je možné doplnit o stanovení
dalších vybraných hodnot podle konkrétních podmínek zdroje.
Příl.3
A. Požadavky na jakost zdrojů minerálních vod
Vztahuje se na zdroje přírodních minerálních vod určených
k plnění do lahví a na přírodní léčivé zdroje minerálních vod.
MIKROBIOLOGICKÉ a BIOLOGICKÉ UKAZATELE
---------------------------------------------------------------------------------------
č. ukazatel jednotka limit typ limitu poznámky
---------------------------------------------------------------------------------------
1. Escherichia coli KTJ/250 ml 0 NMH
2. koliformní bakterie KTJ/250 ml 0 MH
3. enterokoky KTJ/250 ml 0 NMH
4. Pseudomonas aeruginosa KTJ/250 ml 0 NMH
5. počet kolonií 22 st. C KTJ/ml 20 MH
6. počet kolonií 36 st. C KTJ/ml 5 MH
7. siřičitany redukující střevní
sporulující anaerobní
bakterie KTJ/50 ml 0 MH
8. mikroskopický obraz: jedinci/1 ml 0 MH 1
živé organizmy
9. mikroskopický obraz: jedinci/1 ml 0 MH 1
mrtvé organizmy
B. Požadavky na jakost přírodních léčivých zdrojů - peloidů
Vztahuje se na nativní peloidy i na terapeutické peloidní
aplikace (zábaly, koupele, obklady, vaginální tampony).
MIKROBIOLOGICKÉ UKAZATELE
---------------------------------------------------------------------------------------
č. ukazatel jednotka limit typ limitu poznámky
---------------------------------------------------------------------------------------
1. Escherichia coli KTJ/1 g 10 NMH
2. koliformní bakterie KTJ/1 g 100 MH
3. enterokoky KTJ/1 g 10 NMH
4. Pseudomonas aeruginosa KTJ/1 g 10 NMH
5. Staphylococcus aureus KTJ/1 g 10 NMH
6. Clostridium perfringens KTJ/1 g 10 MH
7. Candida albicans KTJ/1 g 10 NMH
8. počet kolonií 22 st. C KTJ/1 g - - 3
9. počet kolonií 36 st. C KTJ/1 g - - 3
10. dermatofyta KTJ/1 g 0 NMH 2
Vysvětlivky:
KTJ - kolonii tvořící jednotka
NMH - nejvyšší mezná hodnota, jejíž překročení vylučuje využívání
zdroje
MH - mezná hodnota, jejímž překročením ztrácí zdroj vyhovující
jakost v daném ukazateli;
má indikační funkci a při jejím překročení je nutno přijmout
příslušná opatření
Pozn. 1 Týká se zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci
povrchovou vodou
Pozn. 2 Týká se regenerovaných peloidů
Pozn. 3 Stanovení kultivovatelných mikroorganizmů - počet kolonií
22 st. C a 36 st. C je stanovením orientačním, nemá význam
hygienický, je však důležité pro posouzení celkového
mikrobiálního oživení peloidu
1) Vyhláška č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost,
postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český
lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 4 odst. 3 vyhlášky č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní
nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy.
3) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace.
4) Například nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před
nepříznivými účinky hluku a vibrací.
5) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
