změna občanského soudního řádu a dalších souvisejících zákonů


Published: 2009

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
7/2009 Sb.



ZÁKON



ze dne 11. prosince 2008,



kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů, a další související zákony



Změna: 218/2009 Sb.



Změna: 281/2009 Sb.



Změna: 91/2012 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



Změna občanského soudního řádu



Čl. I



Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967

Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975

Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991

Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993

Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994

Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995

Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995

Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.

142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb.,

zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,

zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,

zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.

46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.

227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.

120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.

271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,

zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb.,

zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,

zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.

88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,

zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.,

zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb.,

zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb.,

zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb.,

zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb.,

zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb.,

zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb.,

zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,

zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,

zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb.,

zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb.,

zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb.,

zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb.

a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 9 odst. 3 písm. r) se slova „z dalších obchodních závazkových

vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení

mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy

„mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších

obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání

bezdůvodného obohacení“.



2. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věcně a místně

příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle

zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným

rozhodnutím příslušného soudu.“.



3. V § 29 odst. 3 se za slovo „také“ vkládají slova „neznámým dědicům

zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho

dědiců,“.



4. V § 29 se na začátek odstavce 4 vkládají věty „Opatrovníkem podle

odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit

opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí.“.



5. V § 31 odst. 1 se za slovo „Ustanovený“ vkládají slova „opatrovník

nebo jiný“.



6. V § 31 odst. 2 se za slovo „Byl-li“ vkládají slova „opatrovníkem

nebo jiným“.



7. V § 35 odst. 3 se za slova „odstavci 1 písm. b) až d)“ vkládají

slova „a i)“.



8. V § 35 odst. 4 se slova „státního zástupce“ nahrazují slovy „státní

zastupitelství“.



9. V § 36a odst. 3 se slova „v odvolacím řízení jedná a rozhoduje

senát“ nahrazují slovy „senát jedná a rozhoduje v řízení v prvním

stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení“.



10. V § 38 odstavec 2 zní:



„(2) Pověření podle odstavce 1 se nevztahuje na žádosti o poskytnutí

právní pomoci v cizině, na ustanovení správce dědictví podle § 175f

odst. 2, na zrušení usnesení o dědictví podle § 175w a na vydání

potvrzení podle § 175z odst. 1.“.



11. V § 40 odstavec 1 zní:



„(1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo

vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově

obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém

nosiči dat, který je součástí spisu.“.



12. V § 40 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:



„(2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje

se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo

vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně

s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu

přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze

listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu.

V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se

sepisuje vždy o úkonu, kterým



a) byl uzavřen smír,



b) byla uzavřena dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte,



c) byla uzavřena dohoda o styku s nezletilým dítětem,



d) byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví,



e) byla uzavřena dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě

dluhů, nebo



f) došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1.



(3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy ve věcech péče soudu

o nezletilé, vždy je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek

ve věci samé, nebo pokud tak určí soud. Věta prvá se nepoužije, pokud

soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1

nebo byl-li pořízen protokol.



(4) Úkony prováděné soudním komisařem nebo soudním exekutorem se

zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu.



(5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc,

uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a

doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která

jej vyhotovila.



(6) V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí

se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá

účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se

vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol

podání, musí mít též jeho náležitosti.“.



Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8.



13. Za § 40a se vkládá nový § 40b, který zní:



㤠40b



(1) O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v

elektronické podobě.



(2) Nestanoví-li zákon jinak, v listinné podobě vyhotovený úkon soudu

podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu

nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to

třeba; podepisuje ho ten, kdo stejnopis vyhotovil.



(3) Nestanoví-li zákon jinak, elektronicky vyhotovený úkon soudu opatří

předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle

zákona učinil, svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na

kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem

certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“).“.



14. V § 41 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to platí i

tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního úkonu předepsána písemná

forma. Ustanovení § 40 odst. 3 se použije obdobně“.



15. V § 44 se doplňuje odstavec 4, který zní:



„(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů,

poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu

listiny.“.



16. § 45 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58a zní:



„Doručování



§ 45



Způsoby doručování



(1) Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.



(2) Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud

prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky^58a). Není-li

možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové

schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na

elektronickou adresu.



(3) Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu

nařídí doručit ji prostřednictvím



a) doručujícího orgánu, nebo



b) účastníka řízení či jeho zástupce.



58a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech

a autorizované konverzi dokumentů.“.



17. § 45a až 45f se včetně nadpisů zrušují.



18. § 46 a 46a včetně nadpisů znějí:



㤠46



Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě



(1) Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je

adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního

předpisu^58a).



(2) Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou

adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení

písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a

jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb,

který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo

předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.



§ 46a



Adresa pro doručování



(1) Adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž

doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen.



(2) Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo

elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo

povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa

je pro dané řízení adresou pro doručování.



(3) Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit

změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2,

tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem

oznámeny.“.



19. Za § 46a se vkládají nové § 46b a 46c, které včetně nadpisů a

poznámek pod čarou č. 58b a 58c znějí:



㤠46b



Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka

řízení nebo jeho zástupce



Neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu

adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být

doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti

doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo

jeho zástupce



a) u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence

obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti^58b); není-li

taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle

zvláštního právního předpisu^58c),



b) u podnikající fyzické osoby adresa místa podnikání nebo adresa

zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy;

má-li podnik fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla

organizační složky,



c) u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa

věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu,



d) u fyzické osoby v zařízení pro výkon ochranného opatření

zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy adresa tohoto

zařízení,



e) u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo

adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této

smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla

organizační složky,



f) u advokátů adresa jejich sídla,



g) u notářů adresa jejich notářské kanceláře,



h) u soudních exekutorů adresa jejich kanceláře,



i) u patentových zástupců adresa jejich sídla nebo bydliště zapsaná u

Komory patentových zástupců,



j) u insolvenčních správců adresa jejich sídla zapsaná v seznamu

insolvenčních správců,



k) u státu adresa sídla příslušné organizační složky státu, v případě

Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresa jeho

příslušného územního pracoviště,



l) u státního zastupitelství adresa jeho sídla,



m) u správních úřadů adresa jejich sídla,



n) u obcí a vyšších územních samosprávných celků adresa sídla obecního

úřadu a adresa sídla krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města

Prahy.



§ 46c



Zástupce pro doručování písemností



(1) Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez

obtíží nebo průtahů, předseda senátu ho bez prodlení vyzve, aby si

zvolil pro doručování písemností zástupce; to neplatí v případech, kdy

účastník řízení nebo zástupce je ve výkonu trestu odnětí svobody, ve

vazbě nebo v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací

detence, ústavní nebo ochranné výchovy, kdy účastník řízení nebo

zástupce požívá diplomatické výsady a imunity, je v bytě toho, kdo

požívá diplomatické výsady a imunity, nebo mu má být doručeno v budově

nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, nebo kdy účastník

řízení nebo zástupce je vojákem v činné službě, příslušníkem Policie

České republiky, příslušníkem Hasičského záchranného sboru České

republiky nebo příslušníkem Vězeňské služby a justiční stráže, kterému

nelze doručit jinak než prostřednictvím krajského vojenského

velitelství, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.



(2) Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě

zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto

zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti

uložením u doručujícího soudu. Účastník nebo jeho zástupce o tom musí

být ve výzvě podle odstavce 1 poučeni.



(3) Toho, komu bylo v opatření na ochranu před domácím násilím

zakázáno, aby se zdržoval v bytě nebo jinde, kam by mu mohlo být

doručováno (§ 46a odst. 1 a 2), soud při provedení výkonu rozhodnutí (§

273b) vyzve, aby, není-li možné mu doručovat prostřednictvím veřejné

datové sítě do datové schránky, soudu sdělil adresu, na kterou mu bude

možné po dobu trvání opatření doručovat písemnosti (§ 46 a § 46a odst.

1), nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemnosti. Nevyhoví-li

výzvě, doručují se mu písemnosti uložením u soudu; o tomto následku

musí být ve výzvě poučen.



(4) Písemnost, která byla uložena u soudu podle odstavců 2 a 3, se

považuje za doručenou dnem uložení.



58b) § 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a

rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),

ve znění zákona č. 7/2008 Sb.



58c) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,

o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o

azylu), ve znění pozdějších předpisů.“.



20. § 47 a 48 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58d znějí:



㤠47



Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě



(1) Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové

schránky se postupuje podle zvláštního právního předpisu^58a).



(2) Při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 soud adresáta vyzve,

aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou

zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem.



(3) Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou

adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou

adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů

od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou

podle odstavce 2.



§ 48



Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu



(1) Doručujícími orgány jsou



a) soudní doručovatelé,



b) orgány Justiční stráže,



c) soudní exekutoři,



d) provozovatelé poštovních služeb.



(2) Doručujícími orgány jsou též



a) Vězeňská služba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám

ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,



b) zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o

doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních,



c) ústav pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o doručování fyzickým

osobám umístěným v tomto zařízení,



d) krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné

službě a písemnost není možno doručit jinak,



e) Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České

republiky a písemnost není možno doručit jinak,



f) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), jde-li o

doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatické výsady a imunity,

nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a

imunity, anebo osobám, jimž má být písemnost doručena v budově nebo v

místnosti chráněné diplomatickou imunitou.



(3) Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost

doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy^58d) vznikne

provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující

písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto

zákonem.



58d) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých

zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.



21. § 48a až 48i se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 61, 61a až

61d zrušují.



22. § 49 a 50 včetně nadpisů znějí:



㤠49



Doručování písemností do vlastních rukou



(1) Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví

zákon nebo nařídí-li tak soud.



(2) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží

a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost

vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující

orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát

zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí

písemnosti u soudu.



(3) Písemnost se ukládá



a) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost

doručuje jeho prostřednictvím,



b) u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat

výzvu,



c) v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo

doručení.



(4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy

byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této

lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující

orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo

jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí

vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se

vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce

soudu.



(5) U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil

předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující

orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném

uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.



(6) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje

za doručení do vlastních rukou adresáta.



(7) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se

zprávou odesílajícímu soudu.



§ 50



Doručování jiných písemností



(1) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost

do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje

za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující

orgán na doručence a na písemnosti.



(2) Nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí

odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá

písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední

desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po

vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat

oznámení; § 49 odst. 7 se použije obdobně.“.



23. § 50a až 50i včetně nadpisů znějí:



㤠50a



Příjemci písemností



(1) Za osoby uvedené v § 46b písm. e), k), m) a n) jsou oprávněny

písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b, případně jiné osoby,

které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to

vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu

obvyklé.



(2) Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout

osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich

pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.



(3) Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a

patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly

zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou

činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby

a jejich zaměstnanci.



(4) Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník

obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní

společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu

byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k

jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout

jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.



§ 50b



Doručování zástupci účastníka



(1) Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li

zákon jinak.



(2) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda

senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto

zástupci, nestanoví-li zákon jinak.



(3) Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí

předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze

jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje,

nestanoví-li zákon jinak.



(4) Písemnost se doručuje rovněž účastníku,



a) má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu

nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat,



b) je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23,



c) jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29, §

187 odst. 1, § 191b odst. 2 a § 192 odst. 1; usnesení o ustanovení

opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se

nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům

zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho

dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před

soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo

že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje

jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se

na úřední desce soudu,



d) byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných

zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po

přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně

vyjadřovat,



e) rozhodne-li tak soud.



§ 50c



Odepření přijetí písemnosti



(1) Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou

písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí

písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce

písemnosti poučen.



(2) Adresát nebo příjemce písemnosti je povinen na výzvu doručujícího

orgánu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost

nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. Odmítne-li adresát nebo

příjemce písemnosti postup podle věty prvé, považuje se písemnost za

doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti

bylo odmítnuto; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.



(3) Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování nebo

písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné

poučení příjemci předat, lze je zanechat v adresátově domovní nebo jiné

jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.



§ 50d



Neúčinnost doručení



(1) Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je

neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného

důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne,

kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu

musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se

účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a

označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.



(2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2, jde-li o nesporné řízení, soud

rozhodne o neúčinnosti doručení i bez návrhu, jestliže je podle obsahu

spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu

nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností.



(3) Návrh podle odstavce 1 nelze podat poté, co již nabyl právní moci

rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je

neplatné nebo že zde není, a rozsudek, kterým bylo vysloveno zrušení,

neplatnost nebo neexistence registrovaného partnerství^33c) („dále jen

partnerství“).



(4) Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se

fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že

v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro

doručování nikdo nezdržuje.



(5) Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje

se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.



§ 50e



Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem



(1) Na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit

doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti.

Pověření není soudním rozhodnutím.



(2) Osoba pověřená podle odstavce 1 předá písemnost adresátovi na

adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen

přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení

doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení a

podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v

potvrzení o doručení.



(3) Pokud adresát odepře přijmout písemnost nebo se účastníkovi nebo

jeho zástupci nepodaří písemnost doručit, vrátí účastník nebo jeho

zástupce neprodleně písemnost soudu.



§ 50f



Průkaz doručení



(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním

úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo

v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se

kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6) uvede, jaká písemnost byla

doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce.



(2) Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na

elektronickou adresu, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta,

opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil

přijetí písemnosti.



(3) Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje

protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení

písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li

prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.



(4) V případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem

doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce.



(5) Nelze-li doručení prokázat žádným ze způsobů uvedených v odstavcích

1 až 4, lze je prokázat též jiným způsobem.



§ 50g



Doručenka



(1) Doručenka musí obsahovat



a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,



b) označení doručujícího orgánu,



c) označení doručované písemnosti,



d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,



e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát

zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v

který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo

přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná

k řádnému doručení písemnosti,



f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas

doručení“,



g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka

doručujícího orgánu,



h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí

písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k

řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu

známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za

adresáta, a její podpis,



i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.



(2) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o

tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.



(3) Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí

doručenka obsahovat také



a) jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk

úředního razítka doručujícího orgánu,



b) prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost

vyzvednuta,



c) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas

doručení“,



d) jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její

podpis.



(4) Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo

neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, musí

doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo

písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo

neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí

písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo.



(5) Byla-li doručována písemnost podle § 50 a nebyla-li písemnost

doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě náležitostí

uvedených v odstavci 1 obsahovat



a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost

vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,



b) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas

doručení“,



c) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka

doručujícího orgánu.



(6) Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti,

potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele

také jiná vhodná fyzická osoba.



§ 50h



Výzva



(1) Výzva podle § 49 odst. 2 musí obsahovat označení



a) soudu, který písemnost předal k doručení,



b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,



c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,



d) doručujícího orgánu,



e) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.



(2) Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též

obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.



(3) Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla

písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v jaké době si příjemce

může písemnost vyzvednout.



§ 50i



Oznámení



Oznámení podle § 50 odst. 2 musí obsahovat označení



a) soudu, který písemnost předal k doručení,



b) doručované písemnosti,



c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,



d) doručujícího orgánu,



e) sdělení, že písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu,



f) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.“.



24. Za § 50i se vkládají nové § 50j až 50l, které včetně nadpisů a

poznámek pod čarou č. 58e, 58f a 62 znějí:



㤠50j



Doručování do ciziny



(1) Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy

nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství

upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností^58e) anebo

podle zvláštního právního předpisu^58f).



(2) Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení

písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta

jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost

byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková

listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.



§ 50k



Uveřejňování vyhlášek



Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje,

stanovená v zákoně, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním

věstníku^62), neomezuje- li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední

desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění

údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.



§ 50l



Vyvěšení na úřední desce



(1) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být

vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení

byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není

znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo

neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví

stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník

řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná

za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat,

a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo

kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též

dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.



(2) Stanoví-li zákon, že na úřední desce soudu má být vyvěšena výzva

nebo sdělení, sejme se výzva nebo sdělení po uplynutí 30 dnů ode dne

vyvěšení.



(3) Obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový

přístup.



58e) Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o

doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a

obchodních v členských státech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady

(ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský

exekuční titul pro nesporné nároky.



58f) Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním,

ve znění pozdějších předpisů.



62) § 769 obchodního zákoníku.“.



25. § 51 včetně nadpisu zní:



„Předvolání a předvádění



§ 51



(1) Předvolání k soudu se děje v listinné nebo v elektronické podobě a

v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i

ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný

přítomen.



(2) Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání

další náležitosti, musí předvolání obsahovat, v jaké věci se má

předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu,

důvod předvolání, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě

předpokládanou dobu trvání úkonu.“.



26. V § 78e odst. 4 se slova „usnesení o nařízení zajištění předmětu

důkazního prostředku doručeno“ nahrazují slovy „doručen stejnopis

vyhotovení usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního

prostředku“.



27. V § 79 odst. 1 se za slovem „příjmení“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a

za slova „bydliště účastníků“ se vkládají slova „ , popřípadě rodná

čísla účastníků“.



28. V § 80 písm. a) se slova „registrovaného partnerství^33c) (dále jen

„partnerství“)“ nahrazují slovem „partnerství“.



29. V § 87 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a

písmeno g) se zrušuje.



30. V § 88 písm. d) se slova „ . Jde-li o řízení o vyslovení

přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je

příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav“ zrušují.



31. V § 88 písmena g) a h) znějí:



„g) v jehož obvodu je ústav vykonávající zdravotnickou péči, jde-li o

řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v tomto ústavu;



h) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li

dána příslušnost podle písmena b);“.



32. V § 88 se písmena ch) až o) označují jako písmena i) až p) a znějí:



„i) v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li

bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy

pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je

zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy

ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví;



j) v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li

místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný

soud, který nejdříve zahájí řízení;



k) v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření

listin; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný

ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření

cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v

jehož obvodu má tato banka své sídlo;



l) u něhož probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v

souvislosti s řízením o dědictví (§ 175k);



m) u něhož probíhá řízení o úschovách, jde-li o rozhodnutí, že ten, kdo

odporoval vydání předmětu úschovy žadateli, je povinen s ním souhlasit

(§ 185e);



n) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z

výkonu rozhodnutí nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo

pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu;



o) u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi

vyvolané, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku

manželů;



p) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce,

týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky;“.



Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno q).



33. V § 88 se na konci písmene q) tečka nahrazuje středníkem a doplňují

se písmena r) až u), která znějí:



„r) u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a;



s) v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li

o řízení podle § 200h a 200i;



t) v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby

podle zákona o veřejných dražbách;



u) je budoucí sídlo zakládané evropské společnosti, má-li být na území

České republiky, jde-li o jmenování znalce podle zvláštního právního

předpisu^62e).“.



34. V § 89a se věta druhá zrušuje.



35. V § 105 odstavec 1 zní:



„(1) Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání

podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní

příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-

li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí,

jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský

platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li

provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka,

která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při

zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním

a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k

rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“.



36. V § 109 odst. 1 písm. c) se slova „zákonem nebo s mezinárodní

smlouvou, která má přednost před zákonem,^33a)“ nahrazují slovem

„pořádkem“.



37. Poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje.



38. § 114b zní:



㤠114b



(1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy,

bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním

rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo

výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a

včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně

vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve

vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu,

a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě

označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž

nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených

v § 120 odst. 2.



(2) K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu,

která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci

rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo

evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu

proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo

evropskému platebnímu rozkazu.



(3) Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném

jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci.



(4) Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních

rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému

doručeno dříve než žaloba.



(5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle

odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký

vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu

žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být

poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení

nebo odmítnutí žaloby.“.



39. § 114c včetně nadpisu zní:



㤠114c



Přípravné jednání



(1) Není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání,

nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 jednání

připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, a

nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a

jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na

okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání.



(2) K přípravnému jednání předvolá předseda senátu účastníky a jejich

zástupce, popřípadě též další osoby, jejichž přítomnosti je třeba.

Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou.

Náhradní doručení je vyloučeno.



(3) Při přípravném jednání předseda senátu zejména



a) v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení,

a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek

řízení,



b) vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o

skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich

prokázání a aby splnili své další procesní povinnosti, a poskytne

účastníkům potřebná poučení; § 118a zde platí obdobně,



c) pokusí se o smírné vyřešení věci (§ 99),



d) uloží účastníkům řízení další procesní povinnosti potřebné k

dosažení účelu řízení.



(4) Procesní povinnosti podle odstavce 3 jsou účastníci povinni splnit

do skončení přípravného jednání. Z důležitých důvodů soud účastníkům

poskytne na žádost některého z nich lhůtu k doplnění tvrzení o

skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání návrhů na provedení

důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností; tato lhůta nesmí

být delší než 30 dnů.



(5) Před skončením přípravného jednání předseda senátu poučí, s

výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přítomné účastníky o tom, že

ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po skončení přípravného

jednání, popřípadě po uplynutí lhůty podle odstavce 4 věty druhé, může

být přihlédnuto jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1.



(6) Nedostaví-li se žalovaný k přípravnému jednání, ačkoliv byl řádně a

včas předvolán nejméně 20 dnů předem a řádně mu byla doručena žaloba,

aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, má se, s výjimkou věcí,

v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí

uvedených v § 120 odst. 2, za to, že uznává nárok, který je proti němu

uplatňován žalobou; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen v

předvolání k přípravnému jednání. To neplatí, jsou-li splněny

předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.



(7) Nedostaví-li se k přípravnému jednání žalobce nebo jiný

navrhovatel, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem,

aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, soud řízení, s výjimkou

věcí uvedených v § 120 odst. 2, zastaví; o tomto následku musí být

poučen v předvolání k přípravnému jednání.“.



40. V § 115 odstavec 2 zní:



„(2) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek

času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má

konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.“.



41. § 118b zní:



㤠118b



(1) Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c,

mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy

k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do

uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o

skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů

nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud

nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést

rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání

jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která

byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech

významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění

dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a

označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo

důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních

prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník

nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům,

které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění

rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.



(2) Byla-li připuštěna změna žaloby (§ 95), nejsou tím účinky podle

odstavce 1 dotčeny. Došlo-li k přistoupení dalšího účastníka (§ 92

odst. 1) nebo záměně účastníka (§ 92 odst. 2), nastávají ve vztahu s

novými účastníky účinky podle odstavce 1 skončením prvního jednání,

které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve

věci konalo; o tom musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto

jednání.



(3) Omezení podle odstavců 1 a 2 neplatí ve věcech uvedených v § 120

odst. 2 a v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle odstavce 2

části druhé věty za středníkem nebo podle § 114c odst. 5.“.



42. § 118c se zrušuje.



43. V § 119a odst. 1 se slovo „ , 118c“ zrušuje.



44. V § 119a odst. 2 se slovo „ , 118c“ zrušuje.



45. V § 120 odst. 3 se slova „potřeba jejich provedení ke zjištění

skutkového stavu vyšla v řízení najevo“ nahrazují slovy „jsou potřebné

ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu“.



46. V § 126 odst. 3 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Klást

otázky mají právo postupně předseda senátu, členové senátu, účastníci a

znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem předseda senátu

nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo

naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných

nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi

záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka

nebyla připuštěna.“.



47. Za § 126 se vkládá nový § 126a, který zní:



㤠126a



(1) Fyzická osoba, která má vypovídat o okolnostech, týkajících se

právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem

nebo členem tohoto orgánu, je povinna dostavit se na předvolání k soudu

v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba.



(2) Výslech fyzické osoby uvedené v odstavci 1 se provede podle § 131

odst. 2 věty druhé a § 131 odst. 3.“.



48. V § 137 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 57f znějí:



„(2) Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem

advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními

právními předpisy^57) anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění

stanoveného zvláštními právními předpisy^57b).



(3) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li

zástupcem



a) advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními

právními předpisy^57) nebo patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění

stanoveného zvláštními právními předpisy^57b), který je plátcem daně z

přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu^57d),



b) advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem

výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu^57e), a plátcem

daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu^57d) je tato

právnická osoba,



c) patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními

právními předpisy^57b), který je společníkem, akcionářem, zaměstnancem

nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu společnosti patentových

zástupců^57f), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního

právního předpisu^57d) je tato právnická osoba,



d) advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby

zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního

předpisu^57e), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního

právního předpisu^57d) je tento zaměstnavatel advokáta.



57f) § 10 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně

zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví.“.



49. V § 137 se doplňuje odstavec 4, který zní:



„(4) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení,

provádí-li v řízení o dědictví úkony soudního komisaře notář, který je

plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního

předpisu^57d).“.



50. V § 139 odst. 1 větě první se za slovo „Svědci“ vkládají slova „a

fyzické osoby uvedené v § 126a“ a ve větě třetí se za slovo „svědka“

vkládají slova „a fyzické osoby uvedené v § 126a“.



51. V § 139 se na konci odstavce 4 doplňují věty „O výši znalečného

rozhodne bez zbytečného odkladu po podání znaleckého posudku. Znalečné

je třeba vyplatit nejpozději do 2 měsíců od právní moci usnesení o

přiznání znalečného.“.



52. V § 140 odstavec 2 zní:



„(2) Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát,

platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu

za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a

odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního

předpisu o mimosmluvní odměně^64) a náhradu za daň z přidané hodnoty

soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle

sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním

předpisem^57d). V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi

přiměřenou zálohu.“.



53. V § 141 odstavec 1 zní:



„(1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který

nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží

předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních

poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané

výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom

musí být účastník poučen.“.



54. Na konci textu § 145 se doplňují slova „ , zajištění důkazů a

zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z

duševního vlastnictví“.



55. V § 147 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým

osobám uvedeným v § 126a,“.



56. V § 148 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým

osobám uvedeným v § 126a,“.



57. V § 149 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „^57) nebo

patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními

předpisy^57b)“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 57 za tečkou se

zrušuje.



58. V § 151 odstavec 2 zní:



„(2) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za

zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného

zvláštním právním předpisem^57) anebo patentovým zástupcem v rozsahu

jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy^57b) podle

sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním

předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, §

149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle

ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně^64).

Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z

náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho

hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním

právním předpisem^57d). Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů

soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z

nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.“.



59. V § 151 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, protože je

způsobili účastníci řízení, jejich zástupci svým zaviněním nebo

jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila, nebo

protože je způsobili svědci, osoby uvedené v § 126a, znalci, tlumočníci

nebo ti, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, nemohou být

nahrazeny z jiného důvodu než podle § 147.“.



Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.



60. V § 153a odst. 3 se za slova „§ 114b odst. 5“ vkládají slova „a §

114c odst. 6“.



61. V § 153b odst. 1 se slova „(§ 45b)“ nahrazují slovy „(§ 49)“ a

slova „a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů“ se zrušují.



62. V § 156 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Není-li přítomen

vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede pouze výrok.“.



63. V § 157 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odůvodnění uvedené v

písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným

odůvodněním.“.



64. V § 158 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Elektronické

vyhotovení rozsudku musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem

soudce.“.



65. V § 158 odst. 2 se slova ,,písemného vyhotovení rozsudku“ nahrazují

slovy ,,rozsudku vyhotoveného v listinné podobě a rozsudek vyhotovený v

elektronické podobě“.



66. V § 158 odst. 3 se slova „zpravidla stejnopis rozsudku“ nahrazují

slovy „stejnopis vyhotovení rozsudku zpravidla“.



67. V § 158 odst. 4 se za slovo „stejnopis“ vkládá slovo „vyhotovení“.



68. V § 169 odst. 1 se slova „v písemném“ nahrazují slovem „ve“.



69. V § 169 odstavec 2 zní:



„(2) Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na

předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění

předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního

vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení,

které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí

obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení,

kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této

věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo

rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná

ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.“.



70. V § 171 odst. 2 se za slova „je usnesení“ vkládají slova „ ,

není-li stanoveno jinak,“.



71. Za § 174a se vkládá nový § 174b, který včetně nadpisu a poznámky

pod čarou č. 67a zní:



㤠174b



Evropský platební rozkaz



(1) Evropský platební rozkaz^67a) je třeba doručit žalovanému do

vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.



(2) K řízení o návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu je

příslušný soud, který evropský platební rozkaz vydal.



(3) Usnesení soudu, jímž bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského

platebního rozkazu, se doručí účastníkům řízení o evropském platebním

rozkazu.



67a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12.

prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.“.



Dosavadní poznámka pod čarou č. 67a se označuje jako poznámka pod čarou

č. 67b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, a dosavadní poznámka

pod čarou č. 67b se označuje jako poznámka pod čarou č. 67e, a to

včetně odkazů na poznámku pod čarou.



72. V § 175 odst. 2 se slova „§ 173 odst. 2 a“ zrušují.



73. V § 175c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 67c a 67d zní:



„(2) Soud zjistí, zda v evidenci manželských smluv vedené podle

zvláštního právního předpisu^67c) jsou evidovány smlouvy o rozšíření

nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o

vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství

uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít

manželství^67d), a jejichž účastníkem byl zůstavitel, jakož i to, u

kterého notáře jsou uloženy.



67c) § 35c zákona č. 358/1992 Sb.



67d) § 143a občanského zákoníku.“.



74. V § 175e odstavec 2 zní:



„(2) Zajištění dědictví se provede zejména jeho uložením u soudního

komisaře nebo u soudu nebo, nelze-li uložení takto zajistit, uložením u

schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném

místě, zákazem výplaty u dlužníka zůstavitele nebo soupisem na místě

samém.“.



75. V § 175n větě druhé se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.



76. V § 175p odstavec 1 zní:



„(1) Dědici a věřitelé se mohou dohodnout o tom, že předlužené dědictví

bude přenecháno věřitelům k úhradě dluhů. Soud dohodu schválí, jestliže

neodporuje zákonu nebo dobrým mravům; neschválí-li dohodu, pokračuje v

řízení po právní moci rozhodnutí.“.



77. V § 175u odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 34a a 34c zní:



„(1) Likvidaci dědictví provede soud zpeněžením jednotlivých věcí, práv

a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku podle ustanovení o

výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku, ve

veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu^34a) nebo v dražbě

provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu^34c)

anebo prodejem mimo dražbu. Likvidaci dědictví lze mimo dražbu provést

také prodejem všeho nebo zbývajícího zůstavitelova majetku jedinou

smlouvou.



34a) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších

předpisů.



34c) § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a

exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.



78. V § 175v odst. 4 se za slova „pohledávky věřitelů“ vkládají slova

„a jejich zajištění“.



79. V § 175x se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.



80. V § 175z odstavec 1 zní:



„(1) Jestliže projednání dědictví nenáleží do pravomoci soudů České

republiky, vydá o tom soud účastníkům na jejich žádost úřední

potvrzení. Před vydáním úředního potvrzení soud zpravidla provede

předběžné šetření.“.



81. § 175zd zní:



㤠175zd



(1) Notář připraví všechny podklady potřebné pro vydání usnesení a

potvrzení soudu uvedených v § 38 odst. 2 a návrhy na jejich znění.

Nejsou-li podklady úplné, soud může požadovat po notáři jejich doplnění

nebo provést potřebné úkony sám. Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.



(2) Prodej mimo dražbu při likvidaci dědictví může notář uskutečnit jen

se souhlasem soudu. Při udělení souhlasu může soud stanovit podmínky

prodeje. Bez souhlasu soudu je smlouva o prodeji mimo dražbu

neplatná.“.



82. V § 187 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Nezvolí-li si

vyšetřovaný zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či

jinou osobu blízkou vyšetřovaného, o jehož způsobilost se jedná,

nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi

vyšetřovaným a rodičem nebo jinou osobou blízkou anebo mezi těmito

osobami navzájem. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná

osoba blízká vyšetřovaného, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro

řízení z řad advokátů.“.



83. V § 191a odst. 1 se za slovo „oznámit“ vkládají slova „(§ 191b)“.



84. V § 191b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K dodatečnému

písemnému souhlasu osoby, která jeví známky duševní choroby či

intoxikace a která je zároveň nebezpečná sobě nebo svému okolí, se v

rámci již zahájeného řízení nepřihlíží.“.



85. V § 191c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Toto usnesení

vyhlásí soud do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a.“.



86. V § 191d odst. 3 se za slova „opatrovníka pro řízení“ vkládají

slova „a ústav“.



87. V § 192 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Soud ustanoví

opatrovníkem rodiče či jinou osobu blízkou osoby, která opatrovníka

podle zákona musí mít, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména

protichůdné zájmy mezi touto osobou a rodičem či jinou osobou blízkou

či mezi těmito osobami navzájem.“.



88. V § 202 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a

doplňují se písmena m) až o), která znějí:



„m) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d);



n) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu;



o) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu.“.



89. V § 202 odst. 2 se částka „2 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.



90. V § 205 odst. 2 písm. b) se slova „§ 118c, popřípadě“ zrušují.



91. V § 210 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odvolání proti

usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručí předseda senátu

těm účastníkům, jejichž práv a povinností se týká, je-li to s ohledem

na okolnosti případu či povahu věci vhodné a účelné.“.



92. V § 229 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a

doplňuje se písmeno h), které zní:



„h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu

nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,

ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.“.



93. V § 229 odst. 2 písm. c) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova

„nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí“.



94. V § 234 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:



„(5) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu

podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává,

dozvěděl o napadeném rozhodnutí.“.



Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.



95. V § 234 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo o

zastavení výkonu rozhodnutí“.



96. V § 237 odst. 2 písm. a) se částka „20 000 Kč“ nahrazuje částkou

„50 000 Kč“ a částka „50 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“.



97. V § 237 odst. 3 se slova „odvolacími soudy nebo dovolacím soudem

rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným

právem“ nahrazují slovy „soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem

uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a

odst. 3 se nepřihlíží“.



98. V § 238a odst. 1 se písmeno c) zrušuje.



Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).



99. § 239 zní:



㤠239



(1) Jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má

po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3), je dovolání přípustné

proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo



a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno,

popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,



b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním

nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu

do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení

dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).



(2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu,

kterým bylo



a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §

104 odst. 1,



b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo

rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení

řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního

účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o

záměně účastníka (§ 92 odst. 2).



(3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým

bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu

(žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření

(§ 75a a 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve

věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§ 78d). Ustanovení §

237 odst. 1 a 3 platí obdobně.“.



100. V § 243c odstavec 2 zní:



„(2) V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo

zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody,

pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo

trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které

muselo být dovolací řízení zastaveno.“.



101. § 250d zní:



㤠250d



(1) Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a

označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení přípravného

jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k

doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na

provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c)

nebo, nebyla-li nařízena a provedena tato příprava jednání, do skončení

prvního jednání, které se v řízení před soudem konalo; k později

uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o

skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost

provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání nebo

které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i o skutečnosti a

důkazy, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k

doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.



(2) Omezení podle odstavce 1 neplatí v případě, že účastníci nebyli

řádně poučeni podle § 114c odst. 5 nebo že, nebyla-li nařízena a

provedena příprava jednání, soud jim neposkytl poučení o povinnostech

podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností nejpozději

v předvolání k prvnímu jednání ve věci.“.



102. V § 254 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které

znějí:



„(4) V usnesení, jímž soud nařizuje výkon rozhodnutí, se uvede poučení

o tom, že nebudou-li v odvolání uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro

nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání odmítne.



(5) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o

nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro

nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud

nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne.“.



Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.



103. V § 315 odst. 1 se slova „může se oprávněný domáhat“ nahrazují

slovy „může oprávněný proti dlužníku povinného“ a slova „na dlužníkovi

povinného“ se nahrazují slovy „podat návrh na výkon rozhodnutí,

jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat“.



104. V § 323 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 86c a 86d zní:



„(2) Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc,

vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je

třeba k uplatnění práva, umístěnou mimo svůj byt (sídlo, místo

podnikání), anebo že povinný je vlastníkem zaknihovaného^86c) nebo

imobilizovaného^86d) cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost

již v návrhu na výkon rozhodnutí; jde-li o hmotnou movitou věc, vkladní

knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k

uplatnění práva, uvede oprávněný, podle možností, kde se nachází.



86c) § 91 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.



86d) § 38 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění

pozdějších předpisů.“.



105. V § 326 odst. 1 větě druhé se za slova „rychlý prodej“ vkládají

slova „mimo dražbu“.



106. V § 326 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně

poznámky pod čarou č. 86e zní:



„(3) Zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k

zastavení předána do úschovy nebo skladování^86e), osoba oprávněná ze

zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva^84) anebo osoba,

která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni

vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Soud po odevzdání

věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli,

osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva

upozornění podle § 328b odst. 4 písm. g).



86e) § 157 odst. 3 občanského zákoníku.“.



Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.



107. V § 326 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které

včetně poznámek pod čarou č. 86f až 86h znějí:



„(5) Cenné papíry^86f), vkladní knížky, vkladní listy, anebo jiné

listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, se sepíší a

vždy se odevzdají soudu.



(6) Cenné papíry zapsané v evidenci investičních nástrojů se sepíší,

jakmile se soud dozví, že jsou pro povinného evidovány v evidenci

investičních nástrojů. Jedná-li se o sběrné dluhopisy, soud sepíše

podíl povinného na sběrném dluhopisu^86g). Po sepsání soud přikáže

osobě oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů zapsat

pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním

nástrojem^86h) do evidence (§ 324).



86f) § 1 zákona o cenných papírech.



86g) § 35 a násl. zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění

zákona č. 230/2008 Sb.



86h) § 97 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008

Sb.“.



Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9.



108. V § 326b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 329a

odst. 1 se použije přiměřeně.“.



109. § 328 zní:



㤠328



(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané

věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení odhadnou,

pokud není



a) cena stanovena úředně^36),



b) uveřejněn kurs kótovaného investičního nástroje, nebo



c) uveřejněna hodnota cenného papíru vydaného fondem kolektivního

investování.



(2) Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech

nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci. Odhad soud

neprovede, pokud k prodeji dochází způsobem podle § 334a. Odhad

sepsaných věcí není soudním rozhodnutím.



(3) Jestliže se neprovádí zjištění ceny odhadem, zjistí soud cenu podle

odstavce 1 písm. a) až c) ke dni, který předchází vydání dražební

vyhlášky (§ 328b odst. 3) nebo pověření k prodeji jiným způsobem.“.



110. V § 328a odst. 1 se slovo „odhadu“ nahrazuje slovy „zjištění

ceny“.



111. V § 328a odst. 1 se za slovo „věcí“ vkládají slova „podle § 328

(dále jen „rozhodná cena“)“.



112. V § 328a odst. 1 a 2 se slovo „odhadní“ nahrazuje slovem

„rozhodnou“.



113. V § 328a se doplňuje odstavec 3, který zní:



„(3) Finanční kolaterál^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b)

nebo podle zahraniční právní úpravy nesmí být předmětem výkonu

rozhodnutí.“.



114. V § 328b odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 86i zní:



„(1) Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li tento zákon jinak.

Věci se prodají samostatně anebo v rámci souboru věcí. V rámci souboru

věcí se prodají zejména věci, které tvoří jediný, hospodářsky nedílný

nebo i dělitelný celek nebo zastupitelné cenné papíry^86i), lze-li

očekávat vyšší výtěžek.



86i) § 2 zákona o cenných papírech.“.



115. V § 328b odst. 3 větě první se za slovo „rok“ vkládají slova

„dražební vyhláškou, kterou doručí“.



116. V § 328b odst. 3 větě druhé se slovo „rok“ nahrazuje slovem

„vyhláška“.



117. V § 328b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dražební vyhláška

není soudním rozhodnutím.“.



118. V § 328b odstavec 4 zní:



„(4) V dražební vyhlášce soud uvede



a) čas a místo dražby,



b) označení dražených věcí,



c) zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí,



d) rozhodnou cenu věci anebo souboru věcí,



e) výši nejnižšího podání (§ 329),



f) zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení

(odstavec 5),



g) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do

řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat

uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných

zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než

pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději

do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a

jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení,

že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství

nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení § 335 odst. 2 a § 336f se

použijí přiměřeně.“.



119. V § 328b se doplňuje odstavce 5, který zní:



„(5) Povinnost složit jistotu a její výši soud stanoví, převyšuje-li

rozhodná cena samostatně dražené věci nebo draženého souboru věcí po

přepočtení na měnu České republiky podle kursu vyhlášeného Českou

národní bankou platného ke dni, který předchází vydání dražební

vyhlášky, ekvivalent částky 45 000 EUR. Ustanovení § 336e odst. 2 se

použije obdobně.“.



120. V § 329 se vkládá nový odstavec 1, který zní:



„(1) Dražbu může provést i vykonavatel; o průběhu dražby soud sepíše

protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí

dražit.“.



Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.



121. V § 329 odstavec 2 zní:



„(2) Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou

vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny

vydražené věci anebo souboru věcí není omezena ustanoveními cenových

předpisů.“.



122. V § 329 odstavec 4 zní:



„(4) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.

Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po

skončení dražebního jednání.“.



123. V § 329 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod

čarou č. 86j znějí:



„(5) Vydražitel musí nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání,

nepřesahují-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v

hotovosti podle zvláštního právního předpisu^86j) (dále jen „limit“),

ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.



(6) Nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání přesahující limit

musí vydražitel zaplatit bezhotovostní platbou do sedmi dnů od udělení

příklepu, jinak soud nařídí opětovnou dražbu.



(7) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na

vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených

věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem

vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další

závady váznoucí na věci.



86j) § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a

o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění

pozdějších předpisů.“.



124. Za § 329 se vkládá nový § 329a, který zní:



㤠329a



(1) Přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na

základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva k vydražené

věci k okamžiku udělení příklepu. V případě dražby cenných papírů vydá

soud takové potvrzení vydražiteli i bez žádosti.



(2) V případě přechodu vlastnického práva k listinnému cennému papíru

na řad nebo na jméno soud vyznačí na rubu anebo přívěsku cenného papíru

přechod vlastnického práva k cennému papíru na vydražitele k okamžiku

udělení příklepu.“.



125. V § 330 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a včas

přihlášených věřitelů“.



126. V § 330 odst. 2 se slovo „kupec“ nahrazuje slovem „vydražitel“.



127. V § 330 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:



„(3) Vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání řádně a včas, je

povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v

souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která

vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě

dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto

závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota

tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli. O těchto závazcích,

případném započtení anebo vrácení zbytku jistoty rozhodne soud

usnesením.“.



Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.



128. V § 330 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Věci, které

nepřejdou do vlastnictví vydražitele ani při opětovné dražbě, může

oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za

jednu třetinu rozhodné ceny.“.



129. V § 330 odst. 4 větě třetí se slova „Prodej uskutečněný převzetím“

nahrazují slovy „Převzetí věci“.



130. V § 331 odst. 1 se za slovo „pohledávku“ vkládají slova „a

nepřihlásil-li se včas další oprávněný anebo věřitel [§ 328b odst. 4

písm. g)]“.



131. V § 331 odstavec 2 zní:



„(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba

postupně pro několik pohledávek anebo přihlásil-li se včas další

oprávněný nebo věřitel, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému

z oprávněných nebo věřitelů výtěžek podle pořadí.“.



132. V § 331a odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Byla-li prodána

movitá věc, která byla převedena k zajištění závazku povinného ve

prospěch jeho věřitele^84), zastavena^87), nebo zadržena^88) soud

vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla

zajištěna zadržovacím právem.“.



Poznámky pod čarou č. 87 a 88 znějí:



„87) § 152 a násl. občanského zákoníku.



§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



88) § 175 a násl. občanského zákoníku.“.



133. V § 332 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „anebo

přihláška dalšího oprávněného či dalšího věřitele [§ 328b odst. 4 písm.

g)]“.



134. Nadpis nad § 333 zní: „Hotové peníze a cenné papíry či listiny

představující právo na splacení dlužné částky“.



135. V § 333 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 90 zní:



„(2) Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato

nebo peněžní prostředky v cizí měně, provede se jejich prodej nebo

směna na měnu České republiky podle zvláštních předpisů^90). Dosažený

výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.



90) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., ve znění zákona č. 482/2001

Sb.“.



136. V § 334 se odstavec 1 zrušuje.



Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.



137. V § 334 odst. 1 větě první se za slova „Vkladní knížku“ vkládají

slova „ , vkladní list“.



138. V § 334 odstavce 2 a 3 znějí:



„(2) Jde-li o cenné papíry či listiny představující právo na splacení

dlužné částky, soud podle jejich povahy a stanoviska oprávněného buď

vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo

se postará o zpeněžení.



(3) Vyzve-li soud toho, kdo má podle cenného papíru nebo listiny plnit,

aby odpovídající plnění odevzdal soudu, postupuje přiměřeně podle

ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony

potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů

povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin,

provádí místo povinného vykonavatel. Se získanou částkou se naloží jako

s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).“.



139. V § 334 se odstavec 4 zrušuje.



140. § 334a včetně poznámky pod čarou č. 91 zní:



㤠334a



(1) Pokud nebyly sepsané cenné papíry zpeněženy postupem podle § 334

odst. 2, soud sepsané cenné papíry zpeněží pomocí obchodníka s cennými

papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České

republice^91). Soud má přitom všechna práva, která jinak přísluší

povinnému jako majiteli cenného papíru.



(2) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až

332).



91) § 35 zákona č. 256/2004 Sb.



§ 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.



141. V § 336f odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Věřitel, který má

pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má

proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným

titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení

přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.“.



142. V § 336g odst. 1 se za slovem „věřitel“ slovo „povinného“ zrušuje.



143. V § 374 odstavec 3 zní:



„(3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní

komisař, justiční čekatel, asistent soudce nebo pověřený

administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu

(samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního

stupně a lze je napadnout odvoláním.“.



Čl. II



Přechodná ustanovení



1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve

znění tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti

tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem

nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.



2. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla

zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí

dosavadní právní předpisy.



3. Písemnosti, které byly soudem předány k doručení přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se adresátům doručí podle dosavadních právních

předpisů.



4. Správci konkursní podstaty, předběžnému správci a vyrovnacímu

správci, ustanoveným podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a

vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se doručuje na adresy určené

podle dosavadních právních předpisů; jinak se jim písemnosti

(elektronické dokumenty) doručují podle tohoto zákona.



5. O žalobách nebo jiných návrzích na zahájení řízení podaných přede

dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede u soudu prvního stupně

příprava jednání podle dosavadních právních předpisů, ledaže soud do

dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučinil ve věci žádný úkon.



6. Byla-li příprava jednání provedena po dni nabytí účinnosti tohoto

zákona podle dosavadních právních předpisů, postupuje se při nařízení a

provedení jednání před soudem prvního stupně podle dosavadních právních

předpisů.



7. Není-li dále stanoveno jinak, v řízení o dědictví po zůstaviteli,

který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí

dosavadní právní předpisy.



8. V řízení o dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle nových § 38 a 175zd.



9. Při likvidaci dědictví se postupuje podle občanského soudního řádu,

ve znění tohoto zákona, i když zůstavitel zemřel přede dnem nabytí

účinnosti tohoto zákona.



10. Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem

účinnosti tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle tohoto zákona

se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.



11. Z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze

podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno

(vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání

žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí

účinnosti tohoto zákona.



12. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným)

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou

podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c

odst. 2 tím není dotčeno.



13. Žaloby podané ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem

přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají a rozhodnou v

prvním stupni podle dosavadních právních předpisů.



14. Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí anebo nemovitostí nařízený

přede dnem účinnosti tohoto zákona se provede podle dosavadních

právních předpisů.



ČÁST DRUHÁ



Změna trestního řádu



Čl. III



V § 180 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní

řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje

věta „V řízení před okresním soudem se státní zástupce může nechat

zastoupit právním čekatelem nebo asistentem státního zástupce.“.



ČÁST TŘETÍ



Změna zákona o soudních poplatcích



Čl. IV



Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.

271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.

118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.

209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.

155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č.

451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.

192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č.

357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.

115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.

296/2007 Sb. a zákona č. 123/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 10 odst. 4 se za slova „platebnímu rozkazu“ vkládají slova „ ,

elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu“.



2. V příloze se za položku 24 vkládají nové položky č. 24a a 24b, které

včetně poznámek znějí:

"Položka 24a



Za poskytování kopie elektronických dat, které jsou součástí

spisu, za každých započatých 10 MB dat Kč 10,-

Za poskytnutí trvalého nosiče dat Kč 10,-



Poznámka:



Poplatku nepodléhá kopie zvukového nebo zvukově obrazového

záznamu poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě.





Položka 24b



Za každou i započatou stránku přepisu zvukového nebo zvukově

obrazového záznamu ve formě protokolu

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 100,-

- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 120,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 150,-

- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 170,-



Poznámky:



1. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového

záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro hluchého či

hluchoněmého účastníka.



2. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového

záznamu ve formě protokolu, pokud se tento přepis pořídil ve

věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých

tak určil soud.".





ČÁST ČTVRTÁ



zrušena



Čl. V



zrušen



ČÁST PÁTÁ



Změna notářského řádu



Čl. VI



Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve

znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000

Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001

Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního

soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu

vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.

18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č.

554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č.

344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.

81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.

126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění

takto:



1. V § 1 odst. 2 se slovo „notářské“ nahrazuje slovy „výkonu

notářství“.



2. § 2 zní:



㤠2



Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních

úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení,

přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz a listin do úschovy

za účelem jejich vydání dalším osobám (dále jen „notářská činnost“).

Notářskou činnost vykonává notář nestranně.“.



3. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a při jejím

výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní

zákon jinak“.



4. V § 5 odstavec 2 zní:



„(2) Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s

výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci

poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského

zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační,

pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních

orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a

v orgánech samosprávy.“.



5. V § 7 odst. 1 se za slovo „jmenován“ vkládá slovo „státní“ a slova

„České a Slovenské Federativní Republiky“ se nahrazují slovy „České

republiky“.



6. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti“ za slovy „studijního

programu“ nahrazují slovem „oborů“, slova „získal vzdělání v oblasti

práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní

smlouva, kterou je Česká republika vázána“ se nahrazují slovy „pokud

tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o

vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí“ a slovo

„jejich“ se nahrazuje slovem „jejích“.



7. V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Do notářské praxe

Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi

soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka,

soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního

soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského

kandidáta, justičního čekatele, asistenta soudce, asistenta veřejného

ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele

prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního

koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u

komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti

(dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci

magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a

který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních

předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)

na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.“.



8. V § 7 odst. 3 se za slova „prokurátorskou zkoušku,“ vkládají slova

„odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů,“.



9. V § 8 odst. 1 se slova „ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)“

nahrazují slovem „ministr“ a slova „Notářské komory České republiky

(dále jen „Komora“)“ se nahrazují slovem „Komory“.



10. § 10 zní:



㤠10



(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže



a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo

za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného

skončení trestního řízení,



b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti notáře k právním úkonům, a to až

do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,



c) byl zahájen postup podle § 51.



(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře



a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody

pro jeho odvolání,



b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však

nepřetržitě po dobu 4 let.“.



11. V § 11 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno j), které zní:



„j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře

nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.“.



12. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Náhradník se notáři

rovněž ustanoví, byl-li notáři pozastaven výkon činnosti notáře podle §

10.“.



13. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „České a Slovenské Federativní

Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.



14. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:



„c) získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního

programu oborů práva na vysoké škole v České republice nebo pokud tak

stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o

vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí, anebo je

toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů. Za toto

vzdělání se považuje též vzdělání získané na právnické fakultě vysoké

školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo

jejích právních předchůdců,“.



15. V § 19 se na začátek písmene a) vkládají slova „sepisováním

notářských zápisů podle § 71b odst. 1, vydáváním stejnopisů, prostých

opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94,“.



16. V § 19 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno d), které zní:



„d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon

nebo zvláštní právní předpis.“.



17. V § 23 písmeno a) zní:



„a) sepisováním notářských zápisů o právních úkonech, není-li forma

notářského zápisu stanovena pro právní úkon zvláštním právním

předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1,

osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o

osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů,

prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle

§ 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z

informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního

předpisu^2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním

opisů nebo výpisů z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm

určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava,

vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované

konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle

zvláštního právního předpisu^3a),“.



18. V § 23 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se

písmeno e), které zní:



„e) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon

nebo zvláštní právní předpis.“.



19. V § 24 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tuto činnost

kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a

používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování

se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení

kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného

kandidáta.“.



20. V § 26 odst. 2 se slova „dva roky“ nahrazují slovy „1 rok“.



21. V § 28 odstavec 2 zní:



„(2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí

zákoníkem práce.“.



22. V § 35b odst. 8 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen

„ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.



23. Za § 35b se vkládá nový § 35c, který včetně nadpisu a poznámky pod

čarou 4a zní:



㤠35c



Centrální evidence manželských smluv



(1) Centrální evidence manželských smluv je neveřejný seznam v

elektronické podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora. V

Centrální evidenci manželských smluv jsou evidovány smlouvy o rozšíření

nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o

vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství,

uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít

manželství^4a) (dále jen „manželská smlouva“).



(2) Do Centrální evidence manželských smluv se zapisují údaje stanovené

předpisem přijatým sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)]. Zápis údajů o

manželské smlouvě do evidence manželských smluv provádí notář, který

takovou smlouvu sepsal (§ 70 odst. 2). Zápisy se provádějí bez

zbytečného odkladu.



(3) Komora v řízení o dědictví na žádost sdělí elektronickým přenosem

dat notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v

řízení o dědictví, zda je či není evidována manželská smlouva uzavřená

zůstavitelem nebo více takových smluv a u kterého notáře je uložena.



4a) § 143a občanského zákoníku.“.



Dosavadní poznámka pod čarou č. 4a se označuje jako poznámka pod čarou

č. 4f, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.



24. V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene o) doplňují slova „a

postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence manželských

smluv“.



25. § 48 včetně poznámky pod čarou č. 4b zní:



㤠48



(1) Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné

provinění.



(2) Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je



a) závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených tímto

zákonem nebo zvláštním právním předpisem nebo předpisem Komory, anebo

usnesením orgánu notářské samosprávy, nebo



b) závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání jeho

chováním.



(3) Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných

opatření



a) písemné napomenutí,



b) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené

zvláštním právním předpisem, nebo



c) odvolání notáře.



(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných

opatření



a) písemné napomenutí,



b) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené

zvláštním právním předpisem, nebo



c) odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo

24.



(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto

kárných opatření



a) písemné napomenutí, nebo



b) pokutu až do výše pětinásobku minimální měsíční mzdy stanovené

zvláštním právním předpisem.



(6) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být

odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání

jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze

zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání

ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.



(7) Výnos pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem,

nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v

jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li

pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na

návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu^4b).



4b) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.“.



Dosavadní poznámka pod čarou č. 4b se označuje jako poznámka pod čarou

č. 4d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.



26. § 49 zní:



㤠49



(1) O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného

provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro

každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a

2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí

a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.



(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident

Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem

Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se

souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným

způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a

nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z

členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně

jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.



(3) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.



(4) Kárnou žalobu je oprávněn podat



a) ministr proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,



b) prezident Komory proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo

koncipientovi,



c) prezident proti notáři, který má sídlo v obvodu příslušné notářské

komory, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů

vedeném příslušnou notářskou komorou, a koncipientovi, který je zapsán

v seznamu notářských koncipientů vedeném příslušnou notářskou komorou,



d) předseda krajského soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu

tohoto soudu, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských

kandidátů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu

tohoto soudu, a proti koncipientovi, který je zapsán v seznamu

notářských koncipientů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající

sídlo v obvodu tohoto soudu,



e) předseda okresního soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu

tohoto soudu, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v

činnosti notáře jako soudního komisaře pověřeného tímto soudem; též

proti kandidátovi nebo koncipientovi, který v době kárného provinění

byl v pracovním poměru u pověřeného notáře jako soudního komisaře,

jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v jeho činnosti na

základě pověření notářem jako soudním komisařem,



(dále jen „kárný žalobce“).



(5) Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode

dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do

3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.



(6) Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení

notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho

trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory,

jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je

kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je

koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává,

označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné

opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k

dispozici.



(7) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře,

kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále

jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů

nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu,

a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též

ministr, pokud není kárným žalobcem.



(8) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát

opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li

stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se

hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokáta s jeho

souhlasem.“.



27. Za § 49 se vkládají nové § 49a až 49c, které včetně poznámky pod

čarou č. 4c znějí:



㤠49a



(1) Kárně obviněný může být v řízení zastoupen jiným notářem nebo

advokátem.



(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se

dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.



(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména

zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny,

a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony,

které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání

kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li

o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechny úkony a

rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.



§ 49b



(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže



a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,



b) byl notář odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, popřípadě

skončil-li pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u notáře,



c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, nebo



d) bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto

v trestním řízení.



(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně

obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží

příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.



(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro

skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, je kárně obviněný trestně

stíhán.



(4) Kárný senát pokračuje v řízení přerušeném podle odstavců 2 a 3,

jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být

posouzen jako kárné provinění.



(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného

řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm

kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho

zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 49

odst. 8, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba

vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu

jednání.



§ 49c



(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil

kárného provinění, rozhodne o jeho vině a uloží mu jedno z kárných

opatření uvedených v § 48 odst. 3 až 5.



(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného

provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne,

že se kárně obviněný kárného obvinění zprošťuje.



(3) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo

kárně obviněného kárného obvinění zprostil, má notář, kandidát nebo

koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů

účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením; o tomto nároku

kárný senát rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podal-li

kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. a), d) a e),

má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo,

nárok na tuto náhradu vůči státu. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce

uvedený v § 49 odst. 4 písm. b), má notář, kandidát nebo koncipient,

proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči Komoře.

Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. c),

má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo,

nárok na tuto náhradu vůči notářské komoře, jejímž prezidentem byl

kárný žalobce.



(4) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1

uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení

stanovené paušální částkou v kárném řádu.



(5) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu

prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od

výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových

výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními

právními předpisy^4c).



4c) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č.

322/2006 Sb.“.



28. § 50 zní:



㤠50



(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní

stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se

použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.



(2) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému

žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo

opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.



(3) Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce

podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba

odůvodnit a má odkladný účinek.



(4) O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný

senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem

Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem

Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o

odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta

Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci,

předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy

určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon

funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce

člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného

senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.



(5) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.“.



29. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:



㤠50a



Zahlazení kárného postihu



Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření

se pro účely kárné odpovědnosti hledí na notáře, kandidáta nebo

koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon

kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje

vykonáním kárného opatření.“.



30. V § 58 se slova „nebo slovenském“ zrušují.



31. V § 62 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“

nahrazují slovy „České republiky“.



32. V § 70 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se

odstavec 2, který zní:



„(2) Vyhotoví-li notář manželskou smlouvu, zapíše pomocí elektronického

přenosu dat do Centrální evidence manželských smluv údaje o takové

smlouvě a o těch, kteří ji uzavřeli (§ 35c odst. 2).“.



33. § 71a zní:



㤠71a



(1) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit

peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného

závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného

účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon

rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem,

jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o

právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky a dobu plnění.



(2) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně

uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového

právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle

tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby

byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost

řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí

obsahovat i výši pohledávky, dobu plnění, označení osoby, jejíž

pohledávka má být splněna, a skutečnosti, na nichž se pohledávka

zakládá.“.



34. V § 71b se vkládá nový odstavec 1, který zní:



„(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník

zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající

ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu

byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový

notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas

nesplní.“.



Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.



35. V § 71b se doplňuje odstavec 5, který zní:



„(5) Ustanovení § 62 odst. 2, § 63 až 69 a 71 se použijí obdobně.“.



36. § 71c včetně poznámky pod čarou č. 4e zní:



㤠71c



Notářský zápis podle § 71a a 71b je úřední listinou, která se potvrzuje

jako evropský exekuční titul, je- -li předmětem plnění peněžitá

pohledávka vyplývající z občanskoprávního nebo z obchodněprávního

závazkového vztahu^4e).



4e) § 200ua občanského soudního řádu.



Čl. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze

dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné

nároky.“.



37. Za § 80f se vkládá nový § 80g, který zní:



㤠80g



(1) Notář sepíše notářský zápis o rozhodnutí ustavujících orgánů

zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.



(2) Při sepisování notářského zápisu podle odstavce 1 se použijí

přiměřeně § 80a až 80e. Ustanovení § 71 se použije obdobně a ustanovení

§ 64 až 69 se použijí přiměřeně.“.



38. V § 85 odst. 3 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“

zrušují.



39. V § 86 odst. 1 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“

zrušují.



40. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně poznámky pod čarou č. 5b

zní:



㤠94a



Stejnopisy notářských zápisů, prosté opisy notářských zápisů, výpisy z

notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou

být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů,

výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů

vydávané v elektronické podobě se opatří uznávaným elektronickým

podpisem podle zvláštního právního předpisu^5b) toho, kdo je vydal.

Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí

uznávaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92

odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.



5b) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých

dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších

předpisů.“.



Dosavadní poznámka pod čarou č. 5b se označuje jako poznámka pod čarou

č. 5d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.



41. V § 96 se za slovo „soudům“ vkládají slova „ , soudním

komisařům^5c)“.



Poznámka pod čarou č. 5c zní:



„5c) § 38 odst. 1 občanského soudního řádu.“.



42. V § 101 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „ , soudnímu

komisaři^5c)“.



Čl. VII



Přechodné ustanovení



Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se

dokončí podle dosavadních právních předpisů.



ČÁST ŠESTÁ



Změna zákona o státním zastupitelství



Čl. VIII



Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č.

261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č.

11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.

310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č.

381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.

342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona

č. 314/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 3 odst. 1 se slovo „Věci“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li zákon

jinak, věci“.



2. V § 12 se odstavec 5 zrušuje.



Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.



3. V § 33 odst. 2 se za slova „správního soudu,“ vkládají slova

„asistenta veřejného ochránce práv,“.



4. V § 33 se na konci odstavce 7 doplňují věty „V trestním řízení může

státní zástupce pověřit právního čekatele nebo asistenta státního

zástupce, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu tohoto řízení; v

řízení před soudem se může dát zastoupit právním čekatelem nebo

asistentem státního zástupce pouze před okresním soudem.“.



ČÁST SEDMÁ



Změna zákona o výkonu vazby



Čl. IX



Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb.,

zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb.,

zákona č. 52/2004 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., se mění takto:



1. V § 3 odst. 2 se slova „pověřenému státnímu zástupci krajského

státního zastupitelství, jenž“ nahrazují slovy „krajskému státnímu

zastupitelství, které“.



2. V § 29 odst. 1 se slova „pověřený státní zástupce krajského

státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.



ČÁST OSMÁ



Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody



Čl. X



V § 78 odst. 1 zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a

o změně některých souvisejících zákonů, se slova „pověřený státní

zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.



ČÁST DEVÁTÁ



Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy



Čl. XI



V § 39 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo

ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči

ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, se slova „pověřený

státní zástupce státního“ nahrazují slovy „okresní státní“.



ČÁST DESÁTÁ



Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence a o změně dalších zákonů



Čl. XII



V § 40 odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a

o změně některých souvisejících zákonů se slova „pověřený státní

zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.



ČÁST JEDENÁCTÁ



Změna zákona o vyšších soudních úřednících



Čl. XIII



V § 10 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a

vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících

zákonů, písmeno a) zní:



„a) řízení o vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i

rozhodování o opožděně podaných odporech, o zastavení řízení z důvodu

zpětvzetí žaloby, popřípadě návrhu na vydání platebního rozkazu, o

zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit, řízení o vydání

elektronického platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o

opožděně podaných odporech proti elektronickému platebnímu rozkazu, o

zrušení elektronického platebního rozkazu, o zastavení řízení po

zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, řízení o

vydání evropského platebního rozkazu, a v těchto případech i

rozhodování o opožděně podaných odporech proti evropskému platebnímu

rozkazu, o zrušení evropského platebního rozkazu, o zastavení řízení po

zpětvzetí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, a rozhodování

dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, bylo-li o věci rozhodnuto

platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým

platebním rozkazem,“.



ČÁST DVANÁCTÁ



Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů



Čl. XIV



V § 15 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích

nálezů, odstavec 1 zní:



„(1) Rozhodci jsou oprávněni zkoumat svou pravomoc. Dospějí-li k

závěru, že podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, jejich

pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením.“.



ČÁST TŘINÁCTÁ



Změna zákona o státní statistické službě



Čl. XV



Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č.

356/1999 Sb., zákona 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č.

411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.

81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č.

230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona

č. 239/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 9a odst. 2 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně

též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního

právního předpisu,“.



2. V § 9a odst. 2 písm. b) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně

též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního

právního předpisu,“.



ČÁST ČTRNÁCTÁ



Změna zákona o evidenci obyvatel



Čl. XVI



Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002

Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004

Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006

Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006

Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008

Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ,

případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle

zvláštního právního předpisu^5o)“.



Poznámka pod čarou č. 5o zní:



„5o) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.“.



2. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ,

případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle

zvláštního právního předpisu^5o)“.



3. V § 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a případně též

údaje o adrese, na kterou mají být občanovi, popřípadě cizinci, který

je obyvatelem, doručovány písemnosti podle zvláštního právního

předpisu^5o), její změně nebo zrušení“.



4. V § 8 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 9e

zní:



„(12) Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím

dálkový přístup notářům jako soudním komisařům pověřeným podle

zvláštního právního předpisu^9e) pro potřeby řízení o dědictví údaje z

informačního systému evidence obyvatel o obyvatelích v rozsahu



a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné

příjmení,



b) datum narození,



c) rodné číslo, pokud bylo přiděleno,



d) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají

být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, jde-li o

občana,



e) druh a adresa místa pobytu, počátek pobytu a případně datum ukončení

pobytu, jde-li o cizince podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c),



f) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v

případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,

jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,



g) rodinný stav,



h) partnerství,



i) rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa pobytu

manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem cizinec, který

nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení

manžela nebo partnera a datum jeho narození,



j) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo a adresa místa

trvalého pobytu nebo adresa místa pobytu, pokud je dítě obyvatelem; v

případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,



k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České

republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,



l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden

jako den úmrtí.



Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové

údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.



9e) § 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění

pozdějších předpisů.“.



5. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který zní:



㤠10b



(1) Na žádost obyvatele lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese,

na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního

předpisu^5o).



(2) Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí obyvatel

ohlašovně v místě trvalého pobytu.“.



ČÁST PATNÁCTÁ



zrušena



Čl. XVII



zrušen



ČÁST ŠESTNÁCTÁ



Změna zákona o soudech a soudcích



Čl. XVIII



Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě

soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),

ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu

Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003

Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005

Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006

Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006

Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.

397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění

takto:



1. V § 110 odst. 3 se za slova „exekutorského kandidáta, exekutorského

koncipienta“ vkládají slova „ , činnost zaměstnance ministerstva, který

získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu

v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě

návrhů obecně závazných právních předpisů,“.



2. V § 174a odstavec 1 zní:



„(1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto

řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro

provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k

průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení

lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle

§ 164.“.



3. V § 174a odstavec 3 zní:



„(3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5

pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým

vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud

navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode

dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele

dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží,

ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení

úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.“.



4. V § 174a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:



„(4) Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a

trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti

okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud,

směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví;

směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu

soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu

práce (dále jen „příslušný soud“).“.



Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.



5. V § 174a odst. 6 se slova „jestliže navrhovatel nepodal stížnost na

průtahy v řízení, nebo“ zrušují.



6. V § 175a odst. 3 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova

„případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle

zvláštního právního předpisu,“.



ČÁST SEDMNÁCTÁ



Změna soudního řádu správního



Čl. XIX



Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003

Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004

Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005

Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006

Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006

Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 301/2008

Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 41 větě druhé se slova „České republiky, státních fondů a

rozpočtů územních samosprávných celků“ nahrazují slovy „ , státních

finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu,

rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo

Národního fondu“.



2. V § 45 se doplňuje odstavec 7, který zní:



„(7) Odstavce 1 až 6 platí přiměřeně pro přehrávání zvukových nebo

zvukově obrazových záznamů (dále jen „záznam“) a poskytování jejich

kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.“.



3. V § 49 odstavec 12 zní:



„(12) Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo

provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se

uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li

pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o

úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování, nebo

vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může určit, že bude současně s

pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni

účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy,

postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má

přednost záznam. O osobních údajích, v protokolu uváděných, platí

přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.“.



4. V § 55 odst. 1 se za slovo „protokolu“ vkládají slova „nebo

záznamu“.



ČÁST OSMNÁCTÁ



Změna správního řádu



Čl. XX



Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a

zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:



1. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:



„(1) Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní

orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové

schránky^13a). Nelze- -li písemnost takto doručit, může ji doručit

správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost

doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného

správního orgánu^14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím

policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení

příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní

policie.



13a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované

konverzi dokumentů.“.



2. V § 19 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li možné

písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové

schránky^13a), lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele

poštovních služeb.“.



3. V § 19 odst. 6 se slova „ , a je-li možné v řízení postupovat i bez

tohoto dokladu“ zrušují.



4. V § 23 odst. 4 větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“.



5. V § 23 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li to možné a

nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží

do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu

orgánu, který ji vyhotovil.“.



6. V § 23 odst. 5 se za slovo „vyvolalo“ vkládají slova „nebo o

možnosti postupu podle § 24 odst. 2“.



7. V § 24 odst. 2 se slova „prominutí zmeškání úkonu“ nahrazují slovy

„určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost

doručena“.



8. V § 178 odstavec 2 zní:



„(2) Nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se

podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se

rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí

v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení

vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústředí správní úřad,

popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované

věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní

korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným

správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné

správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o

odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který

tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným

správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo

vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem

ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí

vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.“.



ČÁST DEVATENÁCTÁ



Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)



Čl. XXI



Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční

zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona

č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se

mění takto:



1. V § 77 odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně

středníku zrušuje.



2. V § 77 se odstavec 3 zrušuje.



3. V § 79 odst. 1 větě první se za slovo „adresu“ vkládají slova „pro

doručování“ a věta druhá se zrušuje.



4. V § 79 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.



ČÁST DVACÁTÁ



Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích



Čl. XXII



V § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a

o změně některých zákonů, se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou

a doplňuje se písmeno c), které zní:



„c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního

řízení.“.



ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ



Změna exekučního řádu



Čl. XXIII



V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb.,

zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb.,

zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb.,

zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb.,

zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb.,

zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb.,

zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb.

a zákona č. 301/2008 Sb., § 67 zní:



㤠67



Jsou-li cenné papíry nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k

uplatnění práva, předmětem finančního zajištění^18a) podle zvláštního

právního předpisu^18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze je po

dobu trvání tohoto finančního zajištění zahrnout do výroku exekučního

příkazu [§ 49 odst. 1 písm. e)].“.



Čl. XXIV



Přechodné ustanovení



Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a

nemovitostí vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se

exekuce podle dosavadních právních předpisů.



ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ



Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu



Čl. XXV



Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona

č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona

č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č.

70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č.

296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č.

126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb., se mění takto:



1. V nadpisu § 97 se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.



2. V § 97 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „se zaknihovaným“

nahrazují slovem „s“.



3. V § 97 odst. 1 písmeno b) zní:



„b) příslušný soud, exekutor nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné

v souvislosti s vydáním předběžného opatření, exekučního příkazu nebo k

jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak

zvláštní právní předpis,“.



4. V § 97 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Po dobu pozastavení

nakládání s investičním nástrojem nelze listinný investiční nástroj

evidovaný v samostatné evidenci vydat z úschovy.“.



ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ



Změna zákona o veřejných dražbách



Čl. XXVI



V § 22 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění

zákona č. 120/2001 Sb., se na konci textu písmene f) doplňují slova „ ,

není-li navrhovatelem soud anebo soudní exekutor v rámci řízení podle

zvláštního právního předpisu^14b)“.



Poznámka pod čarou č. 14b zní:



„14b) § 334a občanského soudního řádu.“.



ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ



ÚČINNOST



Čl. XXVII



Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce

následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů

69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která

nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.



Vlček v. r.



Klaus v. r.



v z. Vondra v. r.