7/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2008,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
Změna: 218/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 91/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975
Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991
Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993
Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994
Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995
Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č.
142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb.,
zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.
46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č.
227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č.
120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č.
271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb.,
zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb.,
zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,
zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.
88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb.,
zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb.,
zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb.,
zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb.,
zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb.,
zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb.,
zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb.,
zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,
zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb.,
zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb.,
zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb.,
zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb.,
zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb.
a zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 9 odst. 3 písm. r) se slova „z dalších obchodních závazkových
vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení
mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy
„mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších
obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání
bezdůvodného obohacení“.
2. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Věcně a místně
příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle
zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným
rozhodnutím příslušného soudu.“.
3. V § 29 odst. 3 se za slovo „také“ vkládají slova „neznámým dědicům
zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho
dědiců,“.
4. V § 29 se na začátek odstavce 4 vkládají věty „Opatrovníkem podle
odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit
opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí.“.
5. V § 31 odst. 1 se za slovo „Ustanovený“ vkládají slova „opatrovník
nebo jiný“.
6. V § 31 odst. 2 se za slovo „Byl-li“ vkládají slova „opatrovníkem
nebo jiným“.
7. V § 35 odst. 3 se za slova „odstavci 1 písm. b) až d)“ vkládají
slova „a i)“.
8. V § 35 odst. 4 se slova „státního zástupce“ nahrazují slovy „státní
zastupitelství“.
9. V § 36a odst. 3 se slova „v odvolacím řízení jedná a rozhoduje
senát“ nahrazují slovy „senát jedná a rozhoduje v řízení v prvním
stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení“.
10. V § 38 odstavec 2 zní:
„(2) Pověření podle odstavce 1 se nevztahuje na žádosti o poskytnutí
právní pomoci v cizině, na ustanovení správce dědictví podle § 175f
odst. 2, na zrušení usnesení o dědictví podle § 175w a na vydání
potvrzení podle § 175z odst. 1.“.
11. V § 40 odstavec 1 zní:
„(1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo
vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově
obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém
nosiči dat, který je součástí spisu.“.
12. V § 40 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:
„(2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje
se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo
vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně
s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu
přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze
listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu.
V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se
sepisuje vždy o úkonu, kterým
a) byl uzavřen smír,
b) byla uzavřena dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte,
c) byla uzavřena dohoda o styku s nezletilým dítětem,
d) byla uzavřena dohoda o vypořádání dědictví,
e) byla uzavřena dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě
dluhů, nebo
f) došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1.
(3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy ve věcech péče soudu
o nezletilé, vždy je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek
ve věci samé, nebo pokud tak určí soud. Věta prvá se nepoužije, pokud
soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1
nebo byl-li pořízen protokol.
(4) Úkony prováděné soudním komisařem nebo soudním exekutorem se
zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu.
(5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc,
uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a
doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která
jej vyhotovila.
(6) V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí
se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá
účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se
vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol
podání, musí mít též jeho náležitosti.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8.
13. Za § 40a se vkládá nový § 40b, který zní:
„§ 40b
(1) O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v
elektronické podobě.
(2) Nestanoví-li zákon jinak, v listinné podobě vyhotovený úkon soudu
podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu
nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to
třeba; podepisuje ho ten, kdo stejnopis vyhotovil.
(3) Nestanoví-li zákon jinak, elektronicky vyhotovený úkon soudu opatří
předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle
zákona učinil, svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na
kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem
certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“).“.
14. V § 41 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; to platí i
tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního úkonu předepsána písemná
forma. Ustanovení § 40 odst. 3 se použije obdobně“.
15. V § 44 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů,
poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu
listiny.“.
16. § 45 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58a zní:
„Doručování
§ 45
Způsoby doručování
(1) Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.
(2) Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud
prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky^58a). Není-li
možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na
elektronickou adresu.
(3) Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu
nařídí doručit ji prostřednictvím
a) doručujícího orgánu, nebo
b) účastníka řízení či jeho zástupce.
58a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech
a autorizované konverzi dokumentů.“.
17. § 45a až 45f se včetně nadpisů zrušují.
18. § 46 a 46a včetně nadpisů znějí:
„§ 46
Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1) Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je
adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního
předpisu^58a).
(2) Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou
adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení
písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas a
jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb,
který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede jeho evidenci, nebo
předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát.
§ 46a
Adresa pro doručování
(1) Adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž
doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen.
(2) Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo
elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo
povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa
je pro dané řízení adresou pro doručování.
(3) Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit
změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2,
tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem
oznámeny.“.
19. Za § 46a se vkládají nové § 46b a 46c, které včetně nadpisů a
poznámek pod čarou č. 58b a 58c znějí:
„§ 46b
Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka
řízení nebo jeho zástupce
Neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu
adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být
doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti
doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo
jeho zástupce
a) u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence
obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti^58b); není-li
taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle
zvláštního právního předpisu^58c),
b) u podnikající fyzické osoby adresa místa podnikání nebo adresa
zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy;
má-li podnik fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla
organizační složky,
c) u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa
věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu,
d) u fyzické osoby v zařízení pro výkon ochranného opatření
zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy adresa tohoto
zařízení,
e) u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo
adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této
smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla
organizační složky,
f) u advokátů adresa jejich sídla,
g) u notářů adresa jejich notářské kanceláře,
h) u soudních exekutorů adresa jejich kanceláře,
i) u patentových zástupců adresa jejich sídla nebo bydliště zapsaná u
Komory patentových zástupců,
j) u insolvenčních správců adresa jejich sídla zapsaná v seznamu
insolvenčních správců,
k) u státu adresa sídla příslušné organizační složky státu, v případě
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresa jeho
příslušného územního pracoviště,
l) u státního zastupitelství adresa jeho sídla,
m) u správních úřadů adresa jejich sídla,
n) u obcí a vyšších územních samosprávných celků adresa sídla obecního
úřadu a adresa sídla krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města
Prahy.
§ 46c
Zástupce pro doručování písemností
(1) Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez
obtíží nebo průtahů, předseda senátu ho bez prodlení vyzve, aby si
zvolil pro doručování písemností zástupce; to neplatí v případech, kdy
účastník řízení nebo zástupce je ve výkonu trestu odnětí svobody, ve
vazbě nebo v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací
detence, ústavní nebo ochranné výchovy, kdy účastník řízení nebo
zástupce požívá diplomatické výsady a imunity, je v bytě toho, kdo
požívá diplomatické výsady a imunity, nebo mu má být doručeno v budově
nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, nebo kdy účastník
řízení nebo zástupce je vojákem v činné službě, příslušníkem Policie
České republiky, příslušníkem Hasičského záchranného sboru České
republiky nebo příslušníkem Vězeňské služby a justiční stráže, kterému
nelze doručit jinak než prostřednictvím krajského vojenského
velitelství, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(2) Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě
zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto
zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti
uložením u doručujícího soudu. Účastník nebo jeho zástupce o tom musí
být ve výzvě podle odstavce 1 poučeni.
(3) Toho, komu bylo v opatření na ochranu před domácím násilím
zakázáno, aby se zdržoval v bytě nebo jinde, kam by mu mohlo být
doručováno (§ 46a odst. 1 a 2), soud při provedení výkonu rozhodnutí (§
273b) vyzve, aby, není-li možné mu doručovat prostřednictvím veřejné
datové sítě do datové schránky, soudu sdělil adresu, na kterou mu bude
možné po dobu trvání opatření doručovat písemnosti (§ 46 a § 46a odst.
1), nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemnosti. Nevyhoví-li
výzvě, doručují se mu písemnosti uložením u soudu; o tomto následku
musí být ve výzvě poučen.
(4) Písemnost, která byla uložena u soudu podle odstavců 2 a 3, se
považuje za doručenou dnem uložení.
58b) § 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a
rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),
ve znění zákona č. 7/2008 Sb.
58c) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
azylu), ve znění pozdějších předpisů.“.
20. § 47 a 48 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 58d znějí:
„§ 47
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1) Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky se postupuje podle zvláštního právního předpisu^58a).
(2) Při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 soud adresáta vyzve,
aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou
zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem.
(3) Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou
adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou
adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů
od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou
podle odstavce 2.
§ 48
Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu
(1) Doručujícími orgány jsou
a) soudní doručovatelé,
b) orgány Justiční stráže,
c) soudní exekutoři,
d) provozovatelé poštovních služeb.
(2) Doručujícími orgány jsou též
a) Vězeňská služba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám
ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
b) zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o
doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních,
c) ústav pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o doručování fyzickým
osobám umístěným v tomto zařízení,
d) krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné
službě a písemnost není možno doručit jinak,
e) Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České
republiky a písemnost není možno doručit jinak,
f) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), jde-li o
doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatické výsady a imunity,
nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a
imunity, anebo osobám, jimž má být písemnost doručena v budově nebo v
místnosti chráněné diplomatickou imunitou.
(3) Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost
doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy^58d) vznikne
provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující
písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto
zákonem.
58d) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých
zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
21. § 48a až 48i se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 61, 61a až
61d zrušují.
22. § 49 a 50 včetně nadpisů znějí:
„§ 49
Doručování písemností do vlastních rukou
(1) Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví
zákon nebo nařídí-li tak soud.
(2) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží
a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost
vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující
orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát
zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí
písemnosti u soudu.
(3) Písemnost se ukládá
a) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost
doručuje jeho prostřednictvím,
b) u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat
výzvu,
c) v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo
doručení.
(4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy
byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této
lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující
orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo
jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí
vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se
vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce
soudu.
(5) U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil
předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující
orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném
uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.
(6) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje
za doručení do vlastních rukou adresáta.
(7) Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se
zprávou odesílajícímu soudu.
§ 50
Doručování jiných písemností
(1) Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost
do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje
za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující
orgán na doručence a na písemnosti.
(2) Nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí
odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá
písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední
desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po
vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat
oznámení; § 49 odst. 7 se použije obdobně.“.
23. § 50a až 50i včetně nadpisů znějí:
„§ 50a
Příjemci písemností
(1) Za osoby uvedené v § 46b písm. e), k), m) a n) jsou oprávněny
písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b, případně jiné osoby,
které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to
vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu
obvyklé.
(2) Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout
osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich
pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
(3) Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a
patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly
zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou
činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby
a jejich zaměstnanci.
(4) Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník
obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní
společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu
byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k
jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout
jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.
§ 50b
Doručování zástupci účastníka
(1) Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li
zákon jinak.
(2) Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda
senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto
zástupci, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí
předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze
jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje,
nestanoví-li zákon jinak.
(4) Písemnost se doručuje rovněž účastníku,
a) má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu
nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat,
b) je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23,
c) jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29, §
187 odst. 1, § 191b odst. 2 a § 192 odst. 1; usnesení o ustanovení
opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se
nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům
zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho
dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před
soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo
že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje
jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se
na úřední desce soudu,
d) byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných
zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po
přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně
vyjadřovat,
e) rozhodne-li tak soud.
§ 50c
Odepření přijetí písemnosti
(1) Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou
písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí
písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce
písemnosti poučen.
(2) Adresát nebo příjemce písemnosti je povinen na výzvu doručujícího
orgánu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost
nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. Odmítne-li adresát nebo
příjemce písemnosti postup podle věty prvé, považuje se písemnost za
doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti
bylo odmítnuto; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(3) Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování nebo
písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné
poučení příjemci předat, lze je zanechat v adresátově domovní nebo jiné
jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.
§ 50d
Neúčinnost doručení
(1) Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je
neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného
důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne,
kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu
musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se
účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a
označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.
(2) Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2, jde-li o nesporné řízení, soud
rozhodne o neúčinnosti doručení i bez návrhu, jestliže je podle obsahu
spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se z omluvitelného důvodu
nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností.
(3) Návrh podle odstavce 1 nelze podat poté, co již nabyl právní moci
rozsudek, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je
neplatné nebo že zde není, a rozsudek, kterým bylo vysloveno zrušení,
neplatnost nebo neexistence registrovaného partnerství^33c) („dále jen
partnerství“).
(4) Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se
fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že
v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro
doručování nikdo nezdržuje.
(5) Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje
se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.
§ 50e
Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem
(1) Na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit
doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti.
Pověření není soudním rozhodnutím.
(2) Osoba pověřená podle odstavce 1 předá písemnost adresátovi na
adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen
přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení
doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení a
podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v
potvrzení o doručení.
(3) Pokud adresát odepře přijmout písemnost nebo se účastníkovi nebo
jeho zástupci nepodaří písemnost doručit, vrátí účastník nebo jeho
zástupce neprodleně písemnost soudu.
§ 50f
Průkaz doručení
(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním
úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo
v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se
kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6) uvede, jaká písemnost byla
doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce.
(2) Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na
elektronickou adresu, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta,
opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem, kterou potvrdil
přijetí písemnosti.
(3) Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje
protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení
písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li
prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.
(4) V případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem
doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce.
(5) Nelze-li doručení prokázat žádným ze způsobů uvedených v odstavcích
1 až 4, lze je prokázat též jiným způsobem.
§ 50g
Doručenka
(1) Doručenka musí obsahovat
a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,
b) označení doručujícího orgánu,
c) označení doručované písemnosti,
d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,
e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát
zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v
který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo
přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná
k řádnému doručení písemnosti,
f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas
doručení“,
g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka
doručujícího orgánu,
h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí
písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k
řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu
známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za
adresáta, a její podpis,
i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.
(2) Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o
tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.
(3) Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí
doručenka obsahovat také
a) jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk
úředního razítka doručujícího orgánu,
b) prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost
vyzvednuta,
c) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas
doručení“,
d) jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její
podpis.
(4) Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo
neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, musí
doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo
písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo
neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí
písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo.
(5) Byla-li doručována písemnost podle § 50 a nebyla-li písemnost
doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě náležitostí
uvedených v odstavci 1 obsahovat
a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost
vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,
b) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas
doručení“,
c) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka
doručujícího orgánu.
(6) Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti,
potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele
také jiná vhodná fyzická osoba.
§ 50h
Výzva
(1) Výzva podle § 49 odst. 2 musí obsahovat označení
a) soudu, který písemnost předal k doručení,
b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,
c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d) doručujícího orgánu,
e) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.
(2) Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též
obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.
(3) Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla
písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v jaké době si příjemce
může písemnost vyzvednout.
§ 50i
Oznámení
Oznámení podle § 50 odst. 2 musí obsahovat označení
a) soudu, který písemnost předal k doručení,
b) doručované písemnosti,
c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d) doručujícího orgánu,
e) sdělení, že písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu,
f) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.“.
24. Za § 50i se vkládají nové § 50j až 50l, které včetně nadpisů a
poznámek pod čarou č. 58e, 58f a 62 znějí:
„§ 50j
Doručování do ciziny
(1) Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy
nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství
upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností^58e) anebo
podle zvláštního právního předpisu^58f).
(2) Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení
písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta
jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost
byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková
listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.
§ 50k
Uveřejňování vyhlášek
Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje,
stanovená v zákoně, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním
věstníku^62), neomezuje- li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední
desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění
údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.
§ 50l
Vyvěšení na úřední desce
(1) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být
vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení
byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není
znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo
neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví
stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník
řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná
za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat,
a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo
kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též
dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.
(2) Stanoví-li zákon, že na úřední desce soudu má být vyvěšena výzva
nebo sdělení, sejme se výzva nebo sdělení po uplynutí 30 dnů ode dne
vyvěšení.
(3) Obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
58e) Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o
doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a
obchodních v členských státech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský
exekuční titul pro nesporné nároky.
58f) Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním,
ve znění pozdějších předpisů.
62) § 769 obchodního zákoníku.“.
25. § 51 včetně nadpisu zní:
„Předvolání a předvádění
§ 51
(1) Předvolání k soudu se děje v listinné nebo v elektronické podobě a
v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i
ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný
přítomen.
(2) Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání
další náležitosti, musí předvolání obsahovat, v jaké věci se má
předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu,
důvod předvolání, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě
předpokládanou dobu trvání úkonu.“.
26. V § 78e odst. 4 se slova „usnesení o nařízení zajištění předmětu
důkazního prostředku doručeno“ nahrazují slovy „doručen stejnopis
vyhotovení usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního
prostředku“.
27. V § 79 odst. 1 se za slovem „příjmení“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a
za slova „bydliště účastníků“ se vkládají slova „ , popřípadě rodná
čísla účastníků“.
28. V § 80 písm. a) se slova „registrovaného partnerství^33c) (dále jen
„partnerství“)“ nahrazují slovem „partnerství“.
29. V § 87 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a
písmeno g) se zrušuje.
30. V § 88 písm. d) se slova „ . Jde-li o řízení o vyslovení
přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, je
příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav“ zrušují.
31. V § 88 písmena g) a h) znějí:
„g) v jehož obvodu je ústav vykonávající zdravotnickou péči, jde-li o
řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v tomto ústavu;
h) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li
dána příslušnost podle písmena b);“.
32. V § 88 se písmena ch) až o) označují jako písmena i) až p) a znějí:
„i) v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li
bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl naposledy
pobyt; není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je
zůstavitelův majetek, popřípadě mezi několika takto příslušnými soudy
ten z nich, který první provedl úkon, jde-li o řízení o dědictví;
j) v jehož obvodu je místo plnění, jde-li o řízení o úschovách; jsou-li
místa plnění v obvodu několika soudů, je k řízení o úschovách příslušný
soud, který nejdříve zahájí řízení;
k) v jehož obvodu má obecný soud navrhovatel, jde-li o řízení o umoření
listin; nemá-li navrhovatel v České republice obecný soud, je příslušný
ten soud, v jehož obvodu je platební místo; jde-li o řízení o umoření
cenného papíru, vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v
jehož obvodu má tato banka své sídlo;
l) u něhož probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v
souvislosti s řízením o dědictví (§ 175k);
m) u něhož probíhá řízení o úschovách, jde-li o rozhodnutí, že ten, kdo
odporoval vydání předmětu úschovy žadateli, je povinen s ním souhlasit
(§ 185e);
n) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z
výkonu rozhodnutí nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo
pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu;
o) u něhož je prováděn konkurs nebo vyrovnání, jde-li o spory jimi
vyvolané, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku
manželů;
p) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce,
týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky;“.
Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno q).
33. V § 88 se na konci písmene q) tečka nahrazuje středníkem a doplňují
se písmena r) až u), která znějí:
„r) u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a;
s) v jehož obvodu má sídlo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li
o řízení podle § 200h a 200i;
t) v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby
podle zákona o veřejných dražbách;
u) je budoucí sídlo zakládané evropské společnosti, má-li být na území
České republiky, jde-li o jmenování znalce podle zvláštního právního
předpisu^62e).“.
34. V § 89a se věta druhá zrušuje.
35. V § 105 odstavec 1 zní:
„(1) Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání
podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní
příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-
li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí,
jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský
platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li
provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka,
která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při
zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním
a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k
rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“.
36. V § 109 odst. 1 písm. c) se slova „zákonem nebo s mezinárodní
smlouvou, která má přednost před zákonem,^33a)“ nahrazují slovem
„pořádkem“.
37. Poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje.
38. § 114b zní:
„§ 114b
(1) Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy,
bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním
rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo
výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a
včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně
vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve
vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu,
a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě
označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž
nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a ve věcech uvedených
v § 120 odst. 2.
(2) K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu,
která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci
rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo
evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu
proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo
evropskému platebnímu rozkazu.
(3) Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném
jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci.
(4) Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních
rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému
doručeno dříve než žaloba.
(5) Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle
odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký
vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu
žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být
poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení
nebo odmítnutí žaloby.“.
39. § 114c včetně nadpisu zní:
„§ 114c
Přípravné jednání
(1) Není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání,
nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 jednání
připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, a
nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a
jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na
okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání.
(2) K přípravnému jednání předvolá předseda senátu účastníky a jejich
zástupce, popřípadě též další osoby, jejichž přítomnosti je třeba.
Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou.
Náhradní doručení je vyloučeno.
(3) Při přípravném jednání předseda senátu zejména
a) v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení,
a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek
řízení,
b) vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o
skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich
prokázání a aby splnili své další procesní povinnosti, a poskytne
účastníkům potřebná poučení; § 118a zde platí obdobně,
c) pokusí se o smírné vyřešení věci (§ 99),
d) uloží účastníkům řízení další procesní povinnosti potřebné k
dosažení účelu řízení.
(4) Procesní povinnosti podle odstavce 3 jsou účastníci povinni splnit
do skončení přípravného jednání. Z důležitých důvodů soud účastníkům
poskytne na žádost některého z nich lhůtu k doplnění tvrzení o
skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání návrhů na provedení
důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností; tato lhůta nesmí
být delší než 30 dnů.
(5) Před skončením přípravného jednání předseda senátu poučí, s
výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přítomné účastníky o tom, že
ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po skončení přípravného
jednání, popřípadě po uplynutí lhůty podle odstavce 4 věty druhé, může
být přihlédnuto jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1.
(6) Nedostaví-li se žalovaný k přípravnému jednání, ačkoliv byl řádně a
včas předvolán nejméně 20 dnů předem a řádně mu byla doručena žaloba,
aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, má se, s výjimkou věcí,
v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí
uvedených v § 120 odst. 2, za to, že uznává nárok, který je proti němu
uplatňován žalobou; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen v
předvolání k přípravnému jednání. To neplatí, jsou-li splněny
předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
(7) Nedostaví-li se k přípravnému jednání žalobce nebo jiný
navrhovatel, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem,
aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, soud řízení, s výjimkou
věcí uvedených v § 120 odst. 2, zastaví; o tomto následku musí být
poučen v předvolání k přípravnému jednání.“.
40. V § 115 odstavec 2 zní:
„(2) Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek
času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má
konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.“.
41. § 118b zní:
„§ 118b
(1) Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c,
mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy
k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do
uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o
skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů
nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud
nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést
rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání
jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která
byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech
významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění
dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a
označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo
důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních
prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník
nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům,
které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění
rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.
(2) Byla-li připuštěna změna žaloby (§ 95), nejsou tím účinky podle
odstavce 1 dotčeny. Došlo-li k přistoupení dalšího účastníka (§ 92
odst. 1) nebo záměně účastníka (§ 92 odst. 2), nastávají ve vztahu s
novými účastníky účinky podle odstavce 1 skončením prvního jednání,
které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve
věci konalo; o tom musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto
jednání.
(3) Omezení podle odstavců 1 a 2 neplatí ve věcech uvedených v § 120
odst. 2 a v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle odstavce 2
části druhé věty za středníkem nebo podle § 114c odst. 5.“.
42. § 118c se zrušuje.
43. V § 119a odst. 1 se slovo „ , 118c“ zrušuje.
44. V § 119a odst. 2 se slovo „ , 118c“ zrušuje.
45. V § 120 odst. 3 se slova „potřeba jejich provedení ke zjištění
skutkového stavu vyšla v řízení najevo“ nahrazují slovy „jsou potřebné
ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu“.
46. V § 126 odst. 3 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Klást
otázky mají právo postupně předseda senátu, členové senátu, účastníci a
znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem předseda senátu
nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo
naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných
nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi
záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka
nebyla připuštěna.“.
47. Za § 126 se vkládá nový § 126a, který zní:
„§ 126a
(1) Fyzická osoba, která má vypovídat o okolnostech, týkajících se
právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem
nebo členem tohoto orgánu, je povinna dostavit se na předvolání k soudu
v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba.
(2) Výslech fyzické osoby uvedené v odstavci 1 se provede podle § 131
odst. 2 věty druhé a § 131 odst. 3.“.
48. V § 137 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 57f znějí:
„(2) Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem
advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními
právními předpisy^57) anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění
stanoveného zvláštními právními předpisy^57b).
(3) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li
zástupcem
a) advokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními
právními předpisy^57) nebo patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění
stanoveného zvláštními právními předpisy^57b), který je plátcem daně z
přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu^57d),
b) advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem
výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu^57e), a plátcem
daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu^57d) je tato
právnická osoba,
c) patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními
právními předpisy^57b), který je společníkem, akcionářem, zaměstnancem
nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu společnosti patentových
zástupců^57f), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního
právního předpisu^57d) je tato právnická osoba,
d) advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby
zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního
předpisu^57e), a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního
právního předpisu^57d) je tento zaměstnavatel advokáta.
57f) § 10 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně
zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví.“.
49. V § 137 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení,
provádí-li v řízení o dědictví úkony soudního komisaře notář, který je
plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního
předpisu^57d).“.
50. V § 139 odst. 1 větě první se za slovo „Svědci“ vkládají slova „a
fyzické osoby uvedené v § 126a“ a ve větě třetí se za slovo „svědka“
vkládají slova „a fyzické osoby uvedené v § 126a“.
51. V § 139 se na konci odstavce 4 doplňují věty „O výši znalečného
rozhodne bez zbytečného odkladu po podání znaleckého posudku. Znalečné
je třeba vyplatit nejpozději do 2 měsíců od právní moci usnesení o
přiznání znalečného.“.
52. V § 140 odstavec 2 zní:
„(2) Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát,
platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu
za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a
odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního
předpisu o mimosmluvní odměně^64) a náhradu za daň z přidané hodnoty
soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle
sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisem^57d). V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi
přiměřenou zálohu.“.
53. V § 141 odstavec 1 zní:
„(1) Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který
nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží
předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních
poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané
výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom
musí být účastník poučen.“.
54. Na konci textu § 145 se doplňují slova „ , zajištění důkazů a
zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z
duševního vlastnictví“.
55. V § 147 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým
osobám uvedeným v § 126a,“.
56. V § 148 odst. 2 se za slovo „svědkům,“ vkládají slova „fyzickým
osobám uvedeným v § 126a,“.
57. V § 149 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „^57) nebo
patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními
předpisy^57b)“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 57 za tečkou se
zrušuje.
58. V § 151 odstavec 2 zní:
„(2) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za
zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného
zvláštním právním předpisem^57) anebo patentovým zástupcem v rozsahu
jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy^57b) podle
sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním
předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, §
149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle
ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně^64).
Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z
náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho
hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním
právním předpisem^57d). Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů
soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z
nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.“.
59. V § 151 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, protože je
způsobili účastníci řízení, jejich zástupci svým zaviněním nebo
jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila, nebo
protože je způsobili svědci, osoby uvedené v § 126a, znalci, tlumočníci
nebo ti, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, nemohou být
nahrazeny z jiného důvodu než podle § 147.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
60. V § 153a odst. 3 se za slova „§ 114b odst. 5“ vkládají slova „a §
114c odst. 6“.
61. V § 153b odst. 1 se slova „(§ 45b)“ nahrazují slovy „(§ 49)“ a
slova „a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů“ se zrušují.
62. V § 156 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Není-li přítomen
vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede pouze výrok.“.
63. V § 157 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odůvodnění uvedené v
písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným
odůvodněním.“.
64. V § 158 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Elektronické
vyhotovení rozsudku musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem
soudce.“.
65. V § 158 odst. 2 se slova ,,písemného vyhotovení rozsudku“ nahrazují
slovy ,,rozsudku vyhotoveného v listinné podobě a rozsudek vyhotovený v
elektronické podobě“.
66. V § 158 odst. 3 se slova „zpravidla stejnopis rozsudku“ nahrazují
slovy „stejnopis vyhotovení rozsudku zpravidla“.
67. V § 158 odst. 4 se za slovo „stejnopis“ vkládá slovo „vyhotovení“.
68. V § 169 odst. 1 se slova „v písemném“ nahrazují slovem „ve“.
69. V § 169 odstavec 2 zní:
„(2) Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na
předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění
předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního
vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení,
které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí
obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení,
kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této
věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo
rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná
ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.“.
70. V § 171 odst. 2 se za slova „je usnesení“ vkládají slova „ ,
není-li stanoveno jinak,“.
71. Za § 174a se vkládá nový § 174b, který včetně nadpisu a poznámky
pod čarou č. 67a zní:
„§ 174b
Evropský platební rozkaz
(1) Evropský platební rozkaz^67a) je třeba doručit žalovanému do
vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
(2) K řízení o návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu je
příslušný soud, který evropský platební rozkaz vydal.
(3) Usnesení soudu, jímž bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského
platebního rozkazu, se doručí účastníkům řízení o evropském platebním
rozkazu.
67a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12.
prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 67a se označuje jako poznámka pod čarou
č. 67b, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, a dosavadní poznámka
pod čarou č. 67b se označuje jako poznámka pod čarou č. 67e, a to
včetně odkazů na poznámku pod čarou.
72. V § 175 odst. 2 se slova „§ 173 odst. 2 a“ zrušují.
73. V § 175c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 67c a 67d zní:
„(2) Soud zjistí, zda v evidenci manželských smluv vedené podle
zvláštního právního předpisu^67c) jsou evidovány smlouvy o rozšíření
nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o
vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství
uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít
manželství^67d), a jejichž účastníkem byl zůstavitel, jakož i to, u
kterého notáře jsou uloženy.
67c) § 35c zákona č. 358/1992 Sb.
67d) § 143a občanského zákoníku.“.
74. V § 175e odstavec 2 zní:
„(2) Zajištění dědictví se provede zejména jeho uložením u soudního
komisaře nebo u soudu nebo, nelze-li uložení takto zajistit, uložením u
schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném
místě, zákazem výplaty u dlužníka zůstavitele nebo soupisem na místě
samém.“.
75. V § 175n větě druhé se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.
76. V § 175p odstavec 1 zní:
„(1) Dědici a věřitelé se mohou dohodnout o tom, že předlužené dědictví
bude přenecháno věřitelům k úhradě dluhů. Soud dohodu schválí, jestliže
neodporuje zákonu nebo dobrým mravům; neschválí-li dohodu, pokračuje v
řízení po právní moci rozhodnutí.“.
77. V § 175u odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 34a a 34c zní:
„(1) Likvidaci dědictví provede soud zpeněžením jednotlivých věcí, práv
a jiných majetkových hodnot ze zůstavitelova majetku podle ustanovení o
výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku, ve
veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu^34a) nebo v dražbě
provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu^34c)
anebo prodejem mimo dražbu. Likvidaci dědictví lze mimo dražbu provést
také prodejem všeho nebo zbývajícího zůstavitelova majetku jedinou
smlouvou.
34a) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších
předpisů.
34c) § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a
exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.“.
78. V § 175v odst. 4 se za slova „pohledávky věřitelů“ vkládají slova
„a jejich zajištění“.
79. V § 175x se slovo „soud“ nahrazuje slovem „se“.
80. V § 175z odstavec 1 zní:
„(1) Jestliže projednání dědictví nenáleží do pravomoci soudů České
republiky, vydá o tom soud účastníkům na jejich žádost úřední
potvrzení. Před vydáním úředního potvrzení soud zpravidla provede
předběžné šetření.“.
81. § 175zd zní:
„§ 175zd
(1) Notář připraví všechny podklady potřebné pro vydání usnesení a
potvrzení soudu uvedených v § 38 odst. 2 a návrhy na jejich znění.
Nejsou-li podklady úplné, soud může požadovat po notáři jejich doplnění
nebo provést potřebné úkony sám. Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.
(2) Prodej mimo dražbu při likvidaci dědictví může notář uskutečnit jen
se souhlasem soudu. Při udělení souhlasu může soud stanovit podmínky
prodeje. Bez souhlasu soudu je smlouva o prodeji mimo dražbu
neplatná.“.
82. V § 187 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Nezvolí-li si
vyšetřovaný zástupce, soud ustanoví opatrovníkem pro řízení rodiče či
jinou osobu blízkou vyšetřovaného, o jehož způsobilost se jedná,
nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména protichůdné zájmy mezi
vyšetřovaným a rodičem nebo jinou osobou blízkou anebo mezi těmito
osobami navzájem. Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven rodič či jiná
osoba blízká vyšetřovaného, ustanoví předseda senátu opatrovníka pro
řízení z řad advokátů.“.
83. V § 191a odst. 1 se za slovo „oznámit“ vkládají slova „(§ 191b)“.
84. V § 191b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K dodatečnému
písemnému souhlasu osoby, která jeví známky duševní choroby či
intoxikace a která je zároveň nebezpečná sobě nebo svému okolí, se v
rámci již zahájeného řízení nepřihlíží.“.
85. V § 191c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Toto usnesení
vyhlásí soud do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle § 191a.“.
86. V § 191d odst. 3 se za slova „opatrovníka pro řízení“ vkládají
slova „a ústav“.
87. V § 192 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Soud ustanoví
opatrovníkem rodiče či jinou osobu blízkou osoby, která opatrovníka
podle zákona musí mít, nebrání-li tomu zvláštní důvody, zejména
protichůdné zájmy mezi touto osobou a rodičem či jinou osobou blízkou
či mezi těmito osobami navzájem.“.
88. V § 202 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a
doplňují se písmena m) až o), která znějí:
„m) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d);
n) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu;
o) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu.“.
89. V § 202 odst. 2 se částka „2 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“.
90. V § 205 odst. 2 písm. b) se slova „§ 118c, popřípadě“ zrušují.
91. V § 210 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odvolání proti
usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručí předseda senátu
těm účastníkům, jejichž práv a povinností se týká, je-li to s ohledem
na okolnosti případu či povahu věci vhodné a účelné.“.
92. V § 229 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu
nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.“.
93. V § 229 odst. 2 písm. c) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova
„nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí“.
94. V § 234 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu
podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává,
dozvěděl o napadeném rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
95. V § 234 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo o
zastavení výkonu rozhodnutí“.
96. V § 237 odst. 2 písm. a) se částka „20 000 Kč“ nahrazuje částkou
„50 000 Kč“ a částka „50 000 Kč“ se nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
97. V § 237 odst. 3 se slova „odvolacími soudy nebo dovolacím soudem
rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným
právem“ nahrazují slovy „soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem
uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a
odst. 3 se nepřihlíží“.
98. V § 238a odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
99. § 239 zní:
„§ 239
(1) Jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má
po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3), je dovolání přípustné
proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno,
popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním
nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu
do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení
dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(2) Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu,
kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §
104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo
rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení
řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního
účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o
záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(3) Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým
bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu
(žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření
(§ 75a a 75b) nebo návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku ve
věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví (§ 78d). Ustanovení §
237 odst. 1 a 3 platí obdobně.“.
100. V § 243c odstavec 2 zní:
„(2) V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo
zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody,
pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo
trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které
muselo být dovolací řízení zastaveno.“.
101. § 250d zní:
„§ 250d
(1) Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a
označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení přípravného
jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k
doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na
provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c)
nebo, nebyla-li nařízena a provedena tato příprava jednání, do skončení
prvního jednání, které se v řízení před soudem konalo; k později
uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o
skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost
provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání nebo
které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i o skutečnosti a
důkazy, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k
doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.
(2) Omezení podle odstavce 1 neplatí v případě, že účastníci nebyli
řádně poučeni podle § 114c odst. 5 nebo že, nebyla-li nařízena a
provedena příprava jednání, soud jim neposkytl poučení o povinnostech
podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností nejpozději
v předvolání k prvnímu jednání ve věci.“.
102. V § 254 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které
znějí:
„(4) V usnesení, jímž soud nařizuje výkon rozhodnutí, se uvede poučení
o tom, že nebudou-li v odvolání uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro
nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání odmítne.
(5) V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o
nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro
nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud
nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.
103. V § 315 odst. 1 se slova „může se oprávněný domáhat“ nahrazují
slovy „může oprávněný proti dlužníku povinného“ a slova „na dlužníkovi
povinného“ se nahrazují slovy „podat návrh na výkon rozhodnutí,
jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat“.
104. V § 323 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 86c a 86d zní:
„(2) Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc,
vkladní knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je
třeba k uplatnění práva, umístěnou mimo svůj byt (sídlo, místo
podnikání), anebo že povinný je vlastníkem zaknihovaného^86c) nebo
imobilizovaného^86d) cenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost
již v návrhu na výkon rozhodnutí; jde-li o hmotnou movitou věc, vkladní
knížku, vkladní list anebo jinou listinu, jejíž předložení je třeba k
uplatnění práva, uvede oprávněný, podle možností, kde se nachází.
86c) § 91 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86d) § 38 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění
pozdějších předpisů.“.
105. V § 326 odst. 1 větě druhé se za slova „rychlý prodej“ vkládají
slova „mimo dražbu“.
106. V § 326 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně
poznámky pod čarou č. 86e zní:
„(3) Zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k
zastavení předána do úschovy nebo skladování^86e), osoba oprávněná ze
zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva^84) anebo osoba,
která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni
vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Soud po odevzdání
věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli,
osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva
upozornění podle § 328b odst. 4 písm. g).
86e) § 157 odst. 3 občanského zákoníku.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
107. V § 326 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které
včetně poznámek pod čarou č. 86f až 86h znějí:
„(5) Cenné papíry^86f), vkladní knížky, vkladní listy, anebo jiné
listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, se sepíší a
vždy se odevzdají soudu.
(6) Cenné papíry zapsané v evidenci investičních nástrojů se sepíší,
jakmile se soud dozví, že jsou pro povinného evidovány v evidenci
investičních nástrojů. Jedná-li se o sběrné dluhopisy, soud sepíše
podíl povinného na sběrném dluhopisu^86g). Po sepsání soud přikáže
osobě oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů zapsat
pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat s investičním
nástrojem^86h) do evidence (§ 324).
86f) § 1 zákona o cenných papírech.
86g) § 35 a násl. zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění
zákona č. 230/2008 Sb.
86h) § 97 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008
Sb.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 7 až 9.
108. V § 326b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 329a
odst. 1 se použije přiměřeně.“.
109. § 328 zní:
„§ 328
(1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané
věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení odhadnou,
pokud není
a) cena stanovena úředně^36),
b) uveřejněn kurs kótovaného investičního nástroje, nebo
c) uveřejněna hodnota cenného papíru vydaného fondem kolektivního
investování.
(2) Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech
nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci. Odhad soud
neprovede, pokud k prodeji dochází způsobem podle § 334a. Odhad
sepsaných věcí není soudním rozhodnutím.
(3) Jestliže se neprovádí zjištění ceny odhadem, zjistí soud cenu podle
odstavce 1 písm. a) až c) ke dni, který předchází vydání dražební
vyhlášky (§ 328b odst. 3) nebo pověření k prodeji jiným způsobem.“.
110. V § 328a odst. 1 se slovo „odhadu“ nahrazuje slovy „zjištění
ceny“.
111. V § 328a odst. 1 se za slovo „věcí“ vkládají slova „podle § 328
(dále jen „rozhodná cena“)“.
112. V § 328a odst. 1 a 2 se slovo „odhadní“ nahrazuje slovem
„rozhodnou“.
113. V § 328a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Finanční kolaterál^85a) podle zvláštního právního předpisu^85b)
nebo podle zahraniční právní úpravy nesmí být předmětem výkonu
rozhodnutí.“.
114. V § 328b odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 86i zní:
„(1) Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li tento zákon jinak.
Věci se prodají samostatně anebo v rámci souboru věcí. V rámci souboru
věcí se prodají zejména věci, které tvoří jediný, hospodářsky nedílný
nebo i dělitelný celek nebo zastupitelné cenné papíry^86i), lze-li
očekávat vyšší výtěžek.
86i) § 2 zákona o cenných papírech.“.
115. V § 328b odst. 3 větě první se za slovo „rok“ vkládají slova
„dražební vyhláškou, kterou doručí“.
116. V § 328b odst. 3 větě druhé se slovo „rok“ nahrazuje slovem
„vyhláška“.
117. V § 328b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Dražební vyhláška
není soudním rozhodnutím.“.
118. V § 328b odstavec 4 zní:
„(4) V dražební vyhlášce soud uvede
a) čas a místo dražby,
b) označení dražených věcí,
c) zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí,
d) rozhodnou cenu věci anebo souboru věcí,
e) výši nejnižšího podání (§ 329),
f) zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení
(odstavec 5),
g) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do
řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat
uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných
zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než
pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději
do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a
jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení,
že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství
nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení § 335 odst. 2 a § 336f se
použijí přiměřeně.“.
119. V § 328b se doplňuje odstavce 5, který zní:
„(5) Povinnost složit jistotu a její výši soud stanoví, převyšuje-li
rozhodná cena samostatně dražené věci nebo draženého souboru věcí po
přepočtení na měnu České republiky podle kursu vyhlášeného Českou
národní bankou platného ke dni, který předchází vydání dražební
vyhlášky, ekvivalent částky 45 000 EUR. Ustanovení § 336e odst. 2 se
použije obdobně.“.
120. V § 329 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Dražbu může provést i vykonavatel; o průběhu dražby soud sepíše
protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí
dražit.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
121. V § 329 odstavec 2 zní:
„(2) Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou
vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny
vydražené věci anebo souboru věcí není omezena ustanoveními cenových
předpisů.“.
122. V § 329 odstavec 4 zní:
„(4) Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po
skončení dražebního jednání.“.
123. V § 329 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod
čarou č. 86j znějí:
„(5) Vydražitel musí nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání,
nepřesahují-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v
hotovosti podle zvláštního právního předpisu^86j) (dále jen „limit“),
ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(6) Nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání přesahující limit
musí vydražitel zaplatit bezhotovostní platbou do sedmi dnů od udělení
příklepu, jinak soud nařídí opětovnou dražbu.
(7) Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na
vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených
věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem
vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další
závady váznoucí na věci.
86j) § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a
o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.“.
124. Za § 329 se vkládá nový § 329a, který zní:
„§ 329a
(1) Přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na
základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva k vydražené
věci k okamžiku udělení příklepu. V případě dražby cenných papírů vydá
soud takové potvrzení vydražiteli i bez žádosti.
(2) V případě přechodu vlastnického práva k listinnému cennému papíru
na řad nebo na jméno soud vyznačí na rubu anebo přívěsku cenného papíru
přechod vlastnického práva k cennému papíru na vydražitele k okamžiku
udělení příklepu.“.
125. V § 330 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a včas
přihlášených věřitelů“.
126. V § 330 odst. 2 se slovo „kupec“ nahrazuje slovem „vydražitel“.
127. V § 330 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání řádně a včas, je
povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v
souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která
vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě
dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto
závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota
tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli. O těchto závazcích,
případném započtení anebo vrácení zbytku jistoty rozhodne soud
usnesením.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
128. V § 330 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Věci, které
nepřejdou do vlastnictví vydražitele ani při opětovné dražbě, může
oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za
jednu třetinu rozhodné ceny.“.
129. V § 330 odst. 4 větě třetí se slova „Prodej uskutečněný převzetím“
nahrazují slovy „Převzetí věci“.
130. V § 331 odst. 1 se za slovo „pohledávku“ vkládají slova „a
nepřihlásil-li se včas další oprávněný anebo věřitel [§ 328b odst. 4
písm. g)]“.
131. V § 331 odstavec 2 zní:
„(2) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba
postupně pro několik pohledávek anebo přihlásil-li se včas další
oprávněný nebo věřitel, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému
z oprávněných nebo věřitelů výtěžek podle pořadí.“.
132. V § 331a odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Byla-li prodána
movitá věc, která byla převedena k zajištění závazku povinného ve
prospěch jeho věřitele^84), zastavena^87), nebo zadržena^88) soud
vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla
zajištěna zadržovacím právem.“.
Poznámky pod čarou č. 87 a 88 znějí:
„87) § 152 a násl. občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
88) § 175 a násl. občanského zákoníku.“.
133. V § 332 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „anebo
přihláška dalšího oprávněného či dalšího věřitele [§ 328b odst. 4 písm.
g)]“.
134. Nadpis nad § 333 zní: „Hotové peníze a cenné papíry či listiny
představující právo na splacení dlužné částky“.
135. V § 333 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 90 zní:
„(2) Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato
nebo peněžní prostředky v cizí měně, provede se jejich prodej nebo
směna na měnu České republiky podle zvláštních předpisů^90). Dosažený
výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.
90) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., ve znění zákona č. 482/2001
Sb.“.
136. V § 334 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
137. V § 334 odst. 1 větě první se za slova „Vkladní knížku“ vkládají
slova „ , vkladní list“.
138. V § 334 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Jde-li o cenné papíry či listiny představující právo na splacení
dlužné částky, soud podle jejich povahy a stanoviska oprávněného buď
vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo
se postará o zpeněžení.
(3) Vyzve-li soud toho, kdo má podle cenného papíru nebo listiny plnit,
aby odpovídající plnění odevzdal soudu, postupuje přiměřeně podle
ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony
potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů
povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin,
provádí místo povinného vykonavatel. Se získanou částkou se naloží jako
s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).“.
139. V § 334 se odstavec 4 zrušuje.
140. § 334a včetně poznámky pod čarou č. 91 zní:
„§ 334a
(1) Pokud nebyly sepsané cenné papíry zpeněženy postupem podle § 334
odst. 2, soud sepsané cenné papíry zpeněží pomocí obchodníka s cennými
papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České
republice^91). Soud má přitom všechna práva, která jinak přísluší
povinnému jako majiteli cenného papíru.
(2) Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až
332).
91) § 35 zákona č. 256/2004 Sb.
§ 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
141. V § 336f odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Věřitel, který má
pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti anebo který má
proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným
titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení
přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání.“.
142. V § 336g odst. 1 se za slovem „věřitel“ slovo „povinného“ zrušuje.
143. V § 374 odstavec 3 zní:
„(3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní
komisař, justiční čekatel, asistent soudce nebo pověřený
administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu
(samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního
stupně a lze je napadnout odvoláním.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád, ve
znění tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2. Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla
zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí
dosavadní právní předpisy.
3. Písemnosti, které byly soudem předány k doručení přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se adresátům doručí podle dosavadních právních
předpisů.
4. Správci konkursní podstaty, předběžnému správci a vyrovnacímu
správci, ustanoveným podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a
vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se doručuje na adresy určené
podle dosavadních právních předpisů; jinak se jim písemnosti
(elektronické dokumenty) doručují podle tohoto zákona.
5. O žalobách nebo jiných návrzích na zahájení řízení podaných přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede u soudu prvního stupně
příprava jednání podle dosavadních právních předpisů, ledaže soud do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona neučinil ve věci žádný úkon.
6. Byla-li příprava jednání provedena po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona podle dosavadních právních předpisů, postupuje se při nařízení a
provedení jednání před soudem prvního stupně podle dosavadních právních
předpisů.
7. Není-li dále stanoveno jinak, v řízení o dědictví po zůstaviteli,
který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí
dosavadní právní předpisy.
8. V řízení o dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle nových § 38 a 175zd.
9. Při likvidaci dědictví se postupuje podle občanského soudního řádu,
ve znění tohoto zákona, i když zůstavitel zemřel přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
10. Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem
účinnosti tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle tohoto zákona
se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
11. Z důvodu uvedeného v novém ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) lze
podat žalobu pro zmatečnost i proti rozhodnutí, které bylo vyhlášeno
(vydáno) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; běh lhůty k podání
žaloby v tomto případě neskončí před uplynutím 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
12. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným)
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou
podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c
odst. 2 tím není dotčeno.
13. Žaloby podané ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají a rozhodnou v
prvním stupni podle dosavadních právních předpisů.
14. Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí anebo nemovitostí nařízený
přede dnem účinnosti tohoto zákona se provede podle dosavadních
právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. III
V § 180 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní
řád), ve znění zákona č. 265/2001 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje
věta „V řízení před okresním soudem se státní zástupce může nechat
zastoupit právním čekatelem nebo asistentem státního zástupce.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. IV
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č.
271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.
209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.
155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č.
451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č.
357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č.
115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č.
296/2007 Sb. a zákona č. 123/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 10 odst. 4 se za slova „platebnímu rozkazu“ vkládají slova „ ,
elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu“.
2. V příloze se za položku 24 vkládají nové položky č. 24a a 24b, které
včetně poznámek znějí:
"Položka 24a
Za poskytování kopie elektronických dat, které jsou součástí
spisu, za každých započatých 10 MB dat Kč 10,-
Za poskytnutí trvalého nosiče dat Kč 10,-
Poznámka:
Poplatku nepodléhá kopie zvukového nebo zvukově obrazového
záznamu poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě.
Položka 24b
Za každou i započatou stránku přepisu zvukového nebo zvukově
obrazového záznamu ve formě protokolu
a) v jazyce českém nebo slovenském
- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 100,-
- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 120,-
b) v cizím jazyce
- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 150,-
- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 170,-
Poznámky:
1. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového
záznamu ve formě protokolu, je-li pořizován pro hluchého či
hluchoněmého účastníka.
2. Poplatku nepodléhá přepis zvukového nebo zvukově obrazového
záznamu ve formě protokolu, pokud se tento přepis pořídil ve
věcech, u kterých to stanoví zákon, a ve věcech, u kterých
tak určil soud.".
ČÁST ČTVRTÁ
zrušena
Čl. V
zrušen
ČÁST PÁTÁ
Změna notářského řádu
Čl. VI
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve
znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000
Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001
Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu
vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č.
18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č.
554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č.
344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č.
81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č.
126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se mění
takto:
1. V § 1 odst. 2 se slovo „notářské“ nahrazuje slovy „výkonu
notářství“.
2. § 2 zní:
„§ 2
Výkonem notářství se rozumí sepisování veřejných listin o právních
úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení,
přijímání listin do úschovy a dále přijímání peněz a listin do úschovy
za účelem jejich vydání dalším osobám (dále jen „notářská činnost“).
Notářskou činnost vykonává notář nestranně.“.
3. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a při jejím
výkonu je nezávislý, nestanoví-li v činnosti notáře podle § 4 zvláštní
zákon jinak“.
4. V § 5 odstavec 2 zní:
„(2) Činnost notáře je neslučitelná s jinou výdělečnou činností s
výjimkou správy vlastního majetku. Notář však může vykonávat funkci
poslance, senátora nebo zastupitele obecního nebo krajského
zastupitelstva a i za úplatu činnost vědeckou, publikační,
pedagogickou, tlumočnickou, znaleckou, uměleckou a činnost v poradních
orgánech vlády, ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a
v orgánech samosprávy.“.
5. V § 7 odst. 1 se za slovo „jmenován“ vkládá slovo „státní“ a slova
„České a Slovenské Federativní Republiky“ se nahrazují slovy „České
republiky“.
6. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „v oblasti“ za slovy „studijního
programu“ nahrazují slovem „oborů“, slova „získal vzdělání v oblasti
práva na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána“ se nahrazují slovy „pokud
tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o
vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí“ a slovo
„jejich“ se nahrazuje slovem „jejích“.
7. V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Do notářské praxe
Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi
soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka,
soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního
soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského
kandidáta, justičního čekatele, asistenta soudce, asistenta veřejného
ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele
prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního
koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u
komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti
(dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci
magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a
který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních
předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)
na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.“.
8. V § 7 odst. 3 se za slova „prokurátorskou zkoušku,“ vkládají slova
„odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů,“.
9. V § 8 odst. 1 se slova „ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“)“
nahrazují slovem „ministr“ a slova „Notářské komory České republiky
(dále jen „Komora“)“ se nahrazují slovem „Komory“.
10. § 10 zní:
„§ 10
(1) Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže
a) bylo proti němu zahájeno trestní stíhání za úmyslný trestný čin nebo
za trestný čin související s činností notáře, a to až do pravomocného
skončení trestního řízení,
b) bylo zahájeno řízení o způsobilosti notáře k právním úkonům, a to až
do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,
c) byl zahájen postup podle § 51.
(2) Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře
a) po dobu výkonu trestu odnětí svobody, jestliže nejsou dány důvody
pro jeho odvolání,
b) po dobu výkonu činnosti neslučitelné s činností notáře, nejdéle však
nepřetržitě po dobu 4 let.“.
11. V § 11 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno j), které zní:
„j) jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře
nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.“.
12. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Náhradník se notáři
rovněž ustanoví, byl-li notáři pozastaven výkon činnosti notáře podle §
10.“.
13. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „České a Slovenské Federativní
Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.
14. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního
programu oborů práva na vysoké škole v České republice nebo pokud tak
stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, o
vzdělání získaném v oborech práva na vysoké škole v zahraničí, anebo je
toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů. Za toto
vzdělání se považuje též vzdělání získané na právnické fakultě vysoké
školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo
jejích právních předchůdců,“.
15. V § 19 se na začátek písmene a) vkládají slova „sepisováním
notářských zápisů podle § 71b odst. 1, vydáváním stejnopisů, prostých
opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94,“.
16. V § 19 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno d), které zní:
„d) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon
nebo zvláštní právní předpis.“.
17. V § 23 písmeno a) zní:
„a) sepisováním notářských zápisů o právních úkonech, není-li forma
notářského zápisu stanovena pro právní úkon zvláštním právním
předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b odst. 1,
osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o
osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů,
prostých opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle
§ 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z
informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního
předpisu^2a), prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním
opisů nebo výpisů z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm
určitá věc, hromadná věc nebo soubor věcí není evidována jako zástava,
vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované
konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle
zvláštního právního předpisu^3a),“.
18. V § 23 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno e), které zní:
„e) výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon
nebo zvláštní právní předpis.“.
19. V § 24 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Tuto činnost
kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a
používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování
se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení
kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného
kandidáta.“.
20. V § 26 odst. 2 se slova „dva roky“ nahrazují slovy „1 rok“.
21. V § 28 odstavec 2 zní:
„(2) Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí
zákoníkem práce.“.
22. V § 35b odst. 8 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen
„ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.
23. Za § 35b se vkládá nový § 35c, který včetně nadpisu a poznámky pod
čarou 4a zní:
„§ 35c
Centrální evidence manželských smluv
(1) Centrální evidence manželských smluv je neveřejný seznam v
elektronické podobě, který vede, provozuje a spravuje Komora. V
Centrální evidenci manželských smluv jsou evidovány smlouvy o rozšíření
nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů a smlouvy o
vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství,
uzavřené manžely nebo mužem a ženou, kteří chtějí uzavřít
manželství^4a) (dále jen „manželská smlouva“).
(2) Do Centrální evidence manželských smluv se zapisují údaje stanovené
předpisem přijatým sněmem Komory [§ 37 odst. 3 písm. o)]. Zápis údajů o
manželské smlouvě do evidence manželských smluv provádí notář, který
takovou smlouvu sepsal (§ 70 odst. 2). Zápisy se provádějí bez
zbytečného odkladu.
(3) Komora v řízení o dědictví na žádost sdělí elektronickým přenosem
dat notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v
řízení o dědictví, zda je či není evidována manželská smlouva uzavřená
zůstavitelem nebo více takových smluv a u kterého notáře je uložena.
4a) § 143a občanského zákoníku.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 4a se označuje jako poznámka pod čarou
č. 4f, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
24. V § 37 odst. 3 se na konci textu písmene o) doplňují slova „a
postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence manželských
smluv“.
25. § 48 včetně poznámky pod čarou č. 4b zní:
„§ 48
(1) Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné
provinění.
(2) Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je
a) závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených tímto
zákonem nebo zvláštním právním předpisem nebo předpisem Komory, anebo
usnesením orgánu notářské samosprávy, nebo
b) závažné nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání jeho
chováním.
(3) Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných
opatření
a) písemné napomenutí,
b) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené
zvláštním právním předpisem, nebo
c) odvolání notáře.
(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných
opatření
a) písemné napomenutí,
b) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené
zvláštním právním předpisem, nebo
c) odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo
24.
(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto
kárných opatření
a) písemné napomenutí, nebo
b) pokutu až do výše pětinásobku minimální měsíční mzdy stanovené
zvláštním právním předpisem.
(6) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být
odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání
jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze
zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání
ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.
(7) Výnos pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem,
nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v
jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li
pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na
návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu^4b).
4b) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 4b se označuje jako poznámka pod čarou
č. 4d, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
26. § 49 zní:
„§ 49
(1) O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného
provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro
každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a
2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí
a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.
(2) Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident
Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem
Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se
souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným
způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a
nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z
členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně
jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.
(3) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.
(4) Kárnou žalobu je oprávněn podat
a) ministr proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo koncipientovi,
b) prezident Komory proti kterémukoli notáři, kandidátovi nebo
koncipientovi,
c) prezident proti notáři, který má sídlo v obvodu příslušné notářské
komory, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských kandidátů
vedeném příslušnou notářskou komorou, a koncipientovi, který je zapsán
v seznamu notářských koncipientů vedeném příslušnou notářskou komorou,
d) předseda krajského soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu
tohoto soudu, kandidátovi, který je zapsán v seznamu notářských
kandidátů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající sídlo v obvodu
tohoto soudu, a proti koncipientovi, který je zapsán v seznamu
notářských koncipientů, vedeném příslušnou notářskou komorou, mající
sídlo v obvodu tohoto soudu,
e) předseda okresního soudu proti notáři, který má sídlo v obvodu
tohoto soudu, jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v
činnosti notáře jako soudního komisaře pověřeného tímto soudem; též
proti kandidátovi nebo koncipientovi, který v době kárného provinění
byl v pracovním poměru u pověřeného notáře jako soudního komisaře,
jde-li o kárnou žalobu z důvodu kárného provinění v jeho činnosti na
základě pověření notářem jako soudním komisařem,
(dále jen „kárný žalobce“).
(5) Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode
dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do
3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.
(6) Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení
notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho
trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory,
jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je
kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je
koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává,
označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné
opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k
dispozici.
(7) O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře,
kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále
jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů
nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu,
a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též
ministr, pokud není kárným žalobcem.
(8) Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát
opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li
stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se
hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokáta s jeho
souhlasem.“.
27. Za § 49 se vkládají nové § 49a až 49c, které včetně poznámky pod
čarou č. 4c znějí:
„§ 49a
(1) Kárně obviněný může být v řízení zastoupen jiným notářem nebo
advokátem.
(2) V řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se
dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.
(3) Pověřený člen kárného senátu provede potřebná šetření, zejména
zjistí potřebné další skutečnosti a důkazy, nejsou-li v návrhu uvedeny,
a jde-li o listiny nebo jiné věci, opatří je k provedení důkazu. Úkony,
které v kárném řízení nemohou být provedeny, provede na dožádání
kárného senátu a na náklady Komory soud; soud dožádání vyhoví, nejde-li
o úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechny úkony a
rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.
§ 49b
(1) Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví, jestliže
a) byla kárná žaloba podána opožděně nebo byla vzata zpět,
b) byl notář odvolán nebo jestliže výkon jeho úřadu zanikl, popřípadě
skončil-li pracovní poměr kandidáta nebo koncipienta u notáře,
c) zanikla odpovědnost kárně obviněného za kárné provinění, nebo
d) bylo o skutku, pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto
v trestním řízení.
(2) Kárný senát řízení přeruší, má-li za to, že skutek, který se kárně
obviněnému klade za vinu, má znaky trestného činu, a věc předloží
příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.
(3) Kárný senát přeruší kárné řízení také tehdy, dozví-li se, že pro
skutek, pro který bylo kárné řízení zahájeno, je kárně obviněný trestně
stíhán.
(4) Kárný senát pokračuje v řízení přerušeném podle odstavců 2 a 3,
jestliže orgán činný v trestním řízení rozhodl, že skutek by mohl být
posouzen jako kárné provinění.
(5) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného
řízení, určí jeho předseda termín ústního jednání a vyrozumí o něm
kárného žalobce, kárně obviněného, a má-li zástupce, také jeho
zástupce. Má-li kárně obviněný ustanoveného opatrovníka podle § 49
odst. 8, termín ústního jednání se sdělí jen opatrovníkovi. Je-li třeba
vyslechnout svědky, předvolá je předseda kárného senátu k ústnímu
jednání.
§ 49c
(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný dopustil
kárného provinění, rozhodne o jeho vině a uloží mu jedno z kárných
opatření uvedených v § 48 odst. 3 až 5.
(2) Dojde-li kárný senát k závěru, že se kárně obviněný kárného
provinění nedopustil nebo mu nelze kárné provinění prokázat, rozhodne,
že se kárně obviněný kárného obvinění zprošťuje.
(3) Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl nebo
kárně obviněného kárného obvinění zprostil, má notář, kandidát nebo
koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na náhradu nákladů
účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením; o tomto nároku
kárný senát rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podal-li
kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. a), d) a e),
má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo,
nárok na tuto náhradu vůči státu. Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce
uvedený v § 49 odst. 4 písm. b), má notář, kandidát nebo koncipient,
proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok na tuto náhradu vůči Komoře.
Podal-li kárnou žalobu kárný žalobce uvedený v § 49 odst. 4 písm. c),
má notář, kandidát nebo koncipient, proti němuž se kárné řízení vedlo,
nárok na tuto náhradu vůči notářské komoře, jejímž prezidentem byl
kárný žalobce.
(4) Náklady kárného řízení nese Komora. V rozhodnutí podle odstavce 1
uloží kárný senát kárně obviněnému, aby zaplatil Komoře náklady řízení
stanovené paušální částkou v kárném řádu.
(5) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu
prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do 3 dnů od
výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. Náhrada hotových
výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními
právními předpisy^4c).
4c) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění zákona č.
322/2006 Sb.“.
28. § 50 zní:
„§ 50
(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní
stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se
použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.
(2) Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému
žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo
opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.
(3) Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce
podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba
odůvodnit a má odkladný účinek.
(4) O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný
senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem
Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem
Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o
odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta
Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci,
předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy
určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon
funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce
člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného
senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.
(5) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.“.
29. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně nadpisu zní:
„§ 50a
Zahlazení kárného postihu
Po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření
se pro účely kárné odpovědnosti hledí na notáře, kandidáta nebo
koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon
kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje
vykonáním kárného opatření.“.
30. V § 58 se slova „nebo slovenském“ zrušují.
31. V § 62 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“
nahrazují slovy „České republiky“.
32. V § 70 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se
odstavec 2, který zní:
„(2) Vyhotoví-li notář manželskou smlouvu, zapíše pomocí elektronického
přenosu dat do Centrální evidence manželských smluv údaje o takové
smlouvě a o těch, kteří ji uzavřeli (§ 35c odst. 2).“.
33. § 71a zní:
„§ 71a
(1) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit
peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného
závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného
účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon
rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem,
jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o
právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky a dobu plnění.
(2) Notářský zápis o právním úkonu, ve kterém účastník jednostranně
uzná peněžitou pohledávku vyplývající z již založeného závazkového
právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle
tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby
byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost
řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí
obsahovat i výši pohledávky, dobu plnění, označení osoby, jejíž
pohledávka má být splněna, a skutečnosti, na nichž se pohledávka
zakládá.“.
34. V § 71b se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník
zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající
ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu
byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový
notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas
nesplní.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
35. V § 71b se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Ustanovení § 62 odst. 2, § 63 až 69 a 71 se použijí obdobně.“.
36. § 71c včetně poznámky pod čarou č. 4e zní:
„§ 71c
Notářský zápis podle § 71a a 71b je úřední listinou, která se potvrzuje
jako evropský exekuční titul, je- -li předmětem plnění peněžitá
pohledávka vyplývající z občanskoprávního nebo z obchodněprávního
závazkového vztahu^4e).
4e) § 200ua občanského soudního řádu.
Čl. 2 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze
dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné
nároky.“.
37. Za § 80f se vkládá nový § 80g, který zní:
„§ 80g
(1) Notář sepíše notářský zápis o rozhodnutí ustavujících orgánů
zakládaných právnických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2) Při sepisování notářského zápisu podle odstavce 1 se použijí
přiměřeně § 80a až 80e. Ustanovení § 71 se použije obdobně a ustanovení
§ 64 až 69 se použijí přiměřeně.“.
38. V § 85 odst. 3 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“
zrušují.
39. V § 86 odst. 1 se slova „nebo spořitelního a úvěrního družstva“
zrušují.
40. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně poznámky pod čarou č. 5b
zní:
„§ 94a
Stejnopisy notářských zápisů, prosté opisy notářských zápisů, výpisy z
notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů mohou
být vydány i v elektronické podobě. Stejnopisy notářských zápisů,
výpisy z notářských zápisů a potvrzení o skutečnostech známých ze spisů
vydávané v elektronické podobě se opatří uznávaným elektronickým
podpisem podle zvláštního právního předpisu^5b) toho, kdo je vydal.
Podpisem podle § 92 odst. 2 a § 94 odst. 2 se v tomto případě rozumí
uznávaný elektronický podpis. Otisk úředního razítka notáře podle § 92
odst. 2 a § 94 odst. 2 se nevyžaduje.
5b) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 5b se označuje jako poznámka pod čarou
č. 5d, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
41. V § 96 se za slovo „soudům“ vkládají slova „ , soudním
komisařům^5c)“.
Poznámka pod čarou č. 5c zní:
„5c) § 38 odst. 1 občanského soudního řádu.“.
42. V § 101 odst. 1 se za slovo „soudu“ vkládají slova „ , soudnímu
komisaři^5c)“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Kárné řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. VIII
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č.
261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č.
11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č.
310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č.
381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.
342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona
č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se slovo „Věci“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li zákon
jinak, věci“.
2. V § 12 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
3. V § 33 odst. 2 se za slova „správního soudu,“ vkládají slova
„asistenta veřejného ochránce práv,“.
4. V § 33 se na konci odstavce 7 doplňují věty „V trestním řízení může
státní zástupce pověřit právního čekatele nebo asistenta státního
zástupce, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu tohoto řízení; v
řízení před soudem se může dát zastoupit právním čekatelem nebo
asistentem státního zástupce pouze před okresním soudem.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o výkonu vazby
Čl. IX
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb.,
zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb.,
zákona č. 52/2004 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 2 se slova „pověřenému státnímu zástupci krajského
státního zastupitelství, jenž“ nahrazují slovy „krajskému státnímu
zastupitelství, které“.
2. V § 29 odst. 1 se slova „pověřený státní zástupce krajského
státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. X
V § 78 odst. 1 zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a
o změně některých souvisejících zákonů, se slova „pověřený státní
zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
Čl. XI
V § 39 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči
ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, se slova „pověřený
státní zástupce státního“ nahrazují slovy „okresní státní“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence a o změně dalších zákonů
Čl. XII
V § 40 odst. 1 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a
o změně některých souvisejících zákonů se slova „pověřený státní
zástupce krajského státního“ nahrazují slovy „krajské státní“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o vyšších soudních úřednících
Čl. XIII
V § 10 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a
vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících
zákonů, písmeno a) zní:
„a) řízení o vydání platebního rozkazu, a v těchto případech i
rozhodování o opožděně podaných odporech, o zastavení řízení z důvodu
zpětvzetí žaloby, popřípadě návrhu na vydání platebního rozkazu, o
zrušení platebního rozkazu, který nelze doručit, řízení o vydání
elektronického platebního rozkazu, a v těchto případech i rozhodování o
opožděně podaných odporech proti elektronickému platebnímu rozkazu, o
zrušení elektronického platebního rozkazu, o zastavení řízení po
zpětvzetí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, řízení o
vydání evropského platebního rozkazu, a v těchto případech i
rozhodování o opožděně podaných odporech proti evropskému platebnímu
rozkazu, o zrušení evropského platebního rozkazu, o zastavení řízení po
zpětvzetí návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, a rozhodování
dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu, bylo-li o věci rozhodnuto
platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým
platebním rozkazem,“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Čl. XIV
V § 15 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích
nálezů, odstavec 1 zní:
„(1) Rozhodci jsou oprávněni zkoumat svou pravomoc. Dospějí-li k
závěru, že podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, jejich
pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. XV
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č.
356/1999 Sb., zákona 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č.
411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č.
230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona
č. 239/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 9a odst. 2 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně
též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního
právního předpisu,“.
2. V § 9a odst. 2 písm. b) se na konci bodu 7 doplňují slova „případně
též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního
právního předpisu,“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. XVI
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně
některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004
Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006
Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006
Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008
Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ,
případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle
zvláštního právního předpisu^5o)“.
Poznámka pod čarou č. 5o zní:
„5o) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.“.
2. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ,
případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle
zvláštního právního předpisu^5o)“.
3. V § 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a případně též
údaje o adrese, na kterou mají být občanovi, popřípadě cizinci, který
je obyvatelem, doručovány písemnosti podle zvláštního právního
předpisu^5o), její změně nebo zrušení“.
4. V § 8 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 9e
zní:
„(12) Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím
dálkový přístup notářům jako soudním komisařům pověřeným podle
zvláštního právního předpisu^9e) pro potřeby řízení o dědictví údaje z
informačního systému evidence obyvatel o obyvatelích v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
d) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají
být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, jde-li o
občana,
e) druh a adresa místa pobytu, počátek pobytu a případně datum ukončení
pobytu, jde-li o cizince podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c),
f) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
g) rodinný stav,
h) partnerství,
i) rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa pobytu
manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem cizinec, který
nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení
manžela nebo partnera a datum jeho narození,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo a adresa místa
trvalého pobytu nebo adresa místa pobytu, pokud je dítě obyvatelem; v
případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
k) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den úmrtí.
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
9e) § 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů.“.
5. Za § 10a se vkládá nový § 10b, který zní:
„§ 10b
(1) Na žádost obyvatele lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese,
na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního
předpisu^5o).
(2) Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí obyvatel
ohlašovně v místě trvalého pobytu.“.
ČÁST PATNÁCTÁ
zrušena
Čl. XVII
zrušen
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. XVIII
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu
Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005
Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006
Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006
Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č.
397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění
takto:
1. V § 110 odst. 3 se za slova „exekutorského kandidáta, exekutorského
koncipienta“ vkládají slova „ , činnost zaměstnance ministerstva, který
získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu
v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě
návrhů obecně závazných právních předpisů,“.
2. V § 174a odstavec 1 zní:
„(1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto
řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro
provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k
průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení
lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle
§ 164.“.
3. V § 174a odstavec 3 zní:
„(3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5
pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým
vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud
navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode
dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele
dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží,
ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení
úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá.“.
4. V § 174a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a
trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti
okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud,
směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví;
směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu
soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu
práce (dále jen „příslušný soud“).“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
5. V § 174a odst. 6 se slova „jestliže navrhovatel nepodal stížnost na
průtahy v řízení, nebo“ zrušují.
6. V § 175a odst. 3 písm. a) se na konci bodu 7 doplňují slova
„případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle
zvláštního právního předpisu,“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XIX
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004
Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005
Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006
Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006
Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 301/2008
Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 41 větě druhé se slova „České republiky, státních fondů a
rozpočtů územních samosprávných celků“ nahrazují slovy „ , státních
finančních aktiv nebo rezervních fondů organizačních složek státu,
rozpočtů územních samosprávných celků, nebo státních fondů nebo
Národního fondu“.
2. V § 45 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Odstavce 1 až 6 platí přiměřeně pro přehrávání zvukových nebo
zvukově obrazových záznamů (dále jen „záznam“) a poskytování jejich
kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.“.
3. V § 49 odstavec 12 zní:
„(12) Jednání a další úkony, při nichž soud jedná s účastníky nebo
provádí dokazování, se zaznamenávají ve formě záznamu. Záznam se
uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu. Není-li
pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o
úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování, nebo
vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může určit, že bude současně s
pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni
účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy,
postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má
přednost záznam. O osobních údajích, v protokolu uváděných, platí
přiměřeně ustanovení § 37 odst. 3.“.
4. V § 55 odst. 1 se za slovo „protokolu“ vkládají slova „nebo
záznamu“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna správního řádu
Čl. XX
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. a
zákona č. 384/2008 Sb., se mění takto:
1. V § 19 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:
„(1) Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní
orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky^13a). Nelze- -li písemnost takto doručit, může ji doručit
správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost
doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného
správního orgánu^14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím
policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení
příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní
policie.
13a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů.“.
2. V § 19 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Není-li možné
písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky^13a), lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele
poštovních služeb.“.
3. V § 19 odst. 6 se slova „ , a je-li možné v řízení postupovat i bez
tohoto dokladu“ zrušují.
4. V § 23 odst. 4 větě první se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“.
5. V § 23 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li to možné a
nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží
do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu
orgánu, který ji vyhotovil.“.
6. V § 23 odst. 5 se za slovo „vyvolalo“ vkládají slova „nebo o
možnosti postupu podle § 24 odst. 2“.
7. V § 24 odst. 2 se slova „prominutí zmeškání úkonu“ nahrazují slovy
„určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost
doručena“.
8. V § 178 odstavec 2 zní:
„(2) Nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se
podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se
rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí
v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení
vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústředí správní úřad,
popřípadě ústřední správní úřad, jehož obor působnosti je rozhodované
věci nejbližší. Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní
korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným
správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné
správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o
odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který
tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným
správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí ministr, nebo
vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem
ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí
vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Čl. XXI
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 301/2008 Sb., se
mění takto:
1. V § 77 odst. 1 větě druhé se část věty za středníkem včetně
středníku zrušuje.
2. V § 77 se odstavec 3 zrušuje.
3. V § 79 odst. 1 větě první se za slovo „adresu“ vkládají slova „pro
doručování“ a věta druhá se zrušuje.
4. V § 79 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích
Čl. XXII
V § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a
o změně některých zákonů, se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního
řízení.“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna exekučního řádu
Čl. XXIII
V zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb.,
zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb.,
zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb.,
zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb.,
zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb.,
zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb.,
zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb.
a zákona č. 301/2008 Sb., § 67 zní:
„§ 67
Jsou-li cenné papíry nebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k
uplatnění práva, předmětem finančního zajištění^18a) podle zvláštního
právního předpisu^18b) nebo podle zahraniční právní úpravy, nelze je po
dobu trvání tohoto finančního zajištění zahrnout do výroku exekučního
příkazu [§ 49 odst. 1 písm. e)].“.
Čl. XXIV
Přechodné ustanovení
Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí a
nemovitostí vydán přede dnem účinnosti tohoto zákona, provede se
exekuce podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. XXV
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona
č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona
č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č.
70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č.
296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č.
126/2008 Sb. a zákona č. 230/2008 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu § 97 se slova „se zaknihovaným“ nahrazují slovem „s“.
2. V § 97 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „se zaknihovaným“
nahrazují slovem „s“.
3. V § 97 odst. 1 písmeno b) zní:
„b) příslušný soud, exekutor nebo správní úřad, jestliže je to nezbytné
v souvislosti s vydáním předběžného opatření, exekučního příkazu nebo k
jiným účelům soudního nebo správního řízení nebo stanoví-li tak
zvláštní právní předpis,“.
4. V § 97 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Po dobu pozastavení
nakládání s investičním nástrojem nelze listinný investiční nástroj
evidovaný v samostatné evidenci vydat z úschovy.“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o veřejných dražbách
Čl. XXVI
V § 22 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění
zákona č. 120/2001 Sb., se na konci textu písmene f) doplňují slova „ ,
není-li navrhovatelem soud anebo soudní exekutor v rámci řízení podle
zvláštního právního předpisu^14b)“.
Poznámka pod čarou č. 14b zní:
„14b) § 334a občanského soudního řádu.“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXVII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce
následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů
69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která
nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
v z. Vondra v. r.