492/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 8. prosince 2005
o krajských normativech
Změna: 47/2008 Sb.
Změna: 33/2009 Sb.
Změna: 8/2010 Sb.
Změna: 11/2011 Sb.
Změna: 110/2011 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 161 odst.
4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
§ 1
Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy
Jednotkou výkonu je:
a) 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, 1 dítě v
mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem,
b) 1 dítě v mateřské škole, kterému je délka docházky do mateřské školy
omezena na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně z důvodu pobírání
rodičovského příspěvku rodičem dítěte^1) nebo příspěvku při péči o
blízkou nebo jinou osobu rodičem nebo prarodičem dítěte, popřípadě
jinou osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na
základě rozhodnutí příslušného orgánu^2),
c) 1 dítě v mateřské škole s internátním provozem,
d) 1 žák v základní škole tvořené pouze třídami prvního stupně,
e) 1 žák v prvním stupni základní školy tvořené oběma stupni,
f) 1 žák ve druhém stupni základní školy tvořené oběma stupni,
g) 1 žák v základní škole speciální,
h) 1 dítě v přípravné třídě základní školy pro děti v posledním roce
před zahájením povinné školní docházky,
i) 1 žák v oboru vzdělání ve střední škole v jednotlivé formě
vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v konzervatoři v jednotlivé formě
vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání v nástavbovém studiu v jednotlivé
formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání ve zkráceném studiu pro
získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s
maturitní zkouškou v jednotlivé formě vzdělávání,
j) 1 žák kursu pro získání základního vzdělání, 1 žák kursu pro získání
základů vzdělání,
k) 1 žák v uměleckém oboru v základní umělecké škole v jednotlivé formě
výuky, který se zároveň vzdělává v základní škole, v denní formě
vzdělávání ve střední škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři
nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo je dítětem
před zahájením plnění povinné školní docházky,
l) 1 student v oboru vzdělání ve vyšší odborné škole v jednotlivé formě
vzdělávání,
m) 1 dítě, 1 žák, 1 student, jemuž školské poradenské zařízení
zajišťuje informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost,
odborné speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby,
preventivně výchovnou péči nebo pomoc při volbě vhodného vzdělávání a
přípravě na budoucí povolání; totéž platí, pokud školské poradenské
zařízení poskytuje tyto služby zákonnému zástupci dítěte nebo žáka,
n) 1 dítě v jednotlivých formách ambulantních služeb, celodenních
služeb nebo internátních služeb ve středisku výchovné péče^3),
o) 1 žák, 1 student, kterému středisko volného času zajišťuje naplnění
volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti,
p) 1 žák, kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou
činností se zaměřením na různé oblasti, který se zároveň vzdělává v
základní škole, v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého
nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém
vzdělávacím programu konzervatoře,
q) 1 dítě, 1 žák ve školní družině, kteří jsou přijati k pravidelné
denní docházce,
r) 1 dítě ve školském účelovém zařízení, které poskytuje přípravu na
vzdělávání v základní škole speciální, nebo 1 dítě ve třídě přípravného
stupně základní školy speciální,
s) 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1
stravovaný, který se zároveň vzdělává v základní škole, 1 stravovaný,
který se zároveň nevzdělává v mateřské ani v základní škole, pro něhož
v rámci školního stravování v jednotlivých typech zařízení školního
stravování
1. je poskytován oběd,
2. je poskytován oběd a alespoň 1 předcházející nebo navazující
doplňkové jídlo,
3. je poskytován alespoň oběd a večeře,
4. jsou poskytovány stravovací služby kromě oběda,
t) 1 ubytovaný v domově mládeže, který se zároveň vzdělává
1. v základní škole, střední škole nebo konzervatoři,
2. ve vyšší odborné škole,
u) 1 ubytovaný v internátě, který se zároveň vzdělává
1. v základní škole speciální, ve školském účelovém zařízení, které
poskytuje přípravu na vzdělávání v základní škole speciální, nebo ve
škole samostatně zřízené pro děti nebo žáky s těžkým zdravotním
postižením,
2. ve škole samostatně zřízené pro děti nebo žáky s jiným než těžkým
zdravotním postižením,
v) 1 lůžko z celkové lůžkové kapacity zapsané ve školském rejstříku pro
děti umístěné v diagnostických ústavech, výchovných ústavech, dětských
domovech se školou a v dětských domovech, případně zletilé nezaopatřené
osoby po ukončení výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy,
připravující se na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let.
§ 2
Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů
(1) Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel:
a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického
pracovníka (Np),
b) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického
pracovníka (No),
c) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (PP),
d) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po),
e) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního
rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV).
(2) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1
pedagogického pracovníka se stanoví z:
a) průměrného počtu dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině
nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve školách v rámci kraje nebo
ve třídě nebo oddělení v příslušném typu školského zařízení v rámci
kraje (Ž),
b) průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě, studijní skupině nebo
oddělení za týden vyplývajícího z příslušného rámcového nebo
akreditovaného vzdělávacího programu (dále jen "vzdělávací program")
nebo oboru vzdělání včetně nezbytného dělení tříd, studijních skupin
nebo oddělení, popřípadě vyplývajícího ze zvláštního právního
předpisu^4) (H),
c) průměrného týdenního rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé
speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti
pedagogických pracovníků stanoveného zvláštním právním předpisem^5)
(VP).
(3) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1
pedagogického pracovníka se stanoví:
a) pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním
provozu, žáka v základní škole, dítě nebo žáka ve školní družině nebo
ubytovaného v domově mládeže, jako funkční závislost nebo soubor
nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí ukazatelů
uvedených v odstavci 2 na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském
zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo ubytovaných,
b) pokud se jedná o jednotku výkonu ve školském zařízení a nelze určit
některý z ukazatelů uvedených v odstavci 2, z průměrných hodnot
dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot
stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném
typu školského zařízení v rámci kraje,
c) v ostatních případech vztahem
Ž x VP
NP = -----------.
H
(4) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1
nepedagogického pracovníka se stanoví z průměrných hodnot dosažených v
průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským
úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru
vzdělání a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje.
Pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním
provozu, žáka v základní škole nebo stravovaného, stanoví se ukazatel
podle věty první jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe
spojitě navazujících funkčních závislostí na počtu jednotek výkonu ve
škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo
stravovaných. Hodnotu ukazatele stanovenou podle tohoto odstavce lze
dále zvýšit nebo snížit, nejvýše však o 5 %.
(5) Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka a
ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka je
tvořen průměrnou měsíční výší složek platu^6) dosaženou v příslušném
druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje v průběhu
uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se v příslušném
kalendářním roce předpokládá vzhledem k objemu finančních prostředků
přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů v
členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Součty osobních
příplatků a odměn v takto upravených ukazatelích průměrné měsíční výše
platu pedagogického pracovníka se mezi jednotlivými druhy škol a typy
školských zařízení nesmí lišit o více než 50 % z nejvyššího součtu
osobních příplatků a odměn. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se
nezahrnují platby za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé
výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické
činnosti nad stanovený rozsah^7).
(6) V případě základních škol tvořených pouze třídami prvního stupně,
mateřských škol, základních škol speciálních a zařízení školního
stravování a školních družin, která těmto školám zabezpečují služby,
jejichž celkový počet zaměstnanců činí 10 a méně, se ukazatel průměrné
měsíční výše platu stanoví podle odstavce 5 v podobě funkční závislosti
na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení tak, že se
zohlední zvyšování průměrné výše příplatku za vedení v závislosti na
snižování počtu zaměstnanců právnické osoby.
(7) Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze
státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu se stanoví ve výši
alespoň 65 % průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého
kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém
kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání a formě
vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje.
Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu
§ 3
(1) Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských
zařízení v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví
1 krajský normativ. Krajský normativ je tvořen základní částkou,
popřípadě také příplatkem.
(2) V případě vyššího odborného vzdělávání se stanoví jednotlivé
krajské normativy zvlášť pro jednotlivé vzdělávací programy.
(3) Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, stanoví se zvlášť
krajský normativ pro teoretické a praktické vyučování.
(4) V případě šestiletého a osmiletého gymnázia se krajský normativ
stanoví zvlášť pro nižší a vyšší stupeň gymnázia.
(5) V případě kombinované formy vzdělávání se krajský normativ stanoví
zvlášť pro jednotlivé druhy kombinací forem vzdělávání v příslušném
oboru vzdělání.
(6) Příplatky se stanoví na:
a) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta se zdravotním postižením ve škole
samostatně zřízené pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním
postižením, pokud nejde o základní školu speciální, popřípadě ve třídě,
oddělení nebo studijní skupině zřízené pro děti, žáky nebo studenty se
zdravotním postižením v běžné škole,
b) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta individuálně integrovaného v běžné škole,
c) 1 žáka se zdravotním postižením v oboru vzdělání praktická škola,
d) 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se
vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení; v tomto případě se
neuplatní příplatek podle písmene a),
e) 1 dítě ve školní družině, které se zároveň vzdělává ve třídě
přípravného stupně základní školy speciální,
f) 1 žáka ve školní družině, který se zároveň vzdělává v základní škole
speciální,
g) 1 dítě, 1 žáka ve školní družině v oddělení, které je tvořeno pouze
účastníky se zdravotním postižením, nejedná-li se o dítě podle písmene
e) nebo žáka podle písmene f),
h) 1 ubytovaného v domově mládeže ve skupině tvořené pouze žáky a
studenty se zdravotním postižením,
i) 1 dítě, 1 žáka základní školy, 1 žáka střední školy ve škole nebo
třídě s vyučovacím jazykem národnostní menšiny,
a to v případě, že je mu v příslušném druhu školy nebo typu školského
zařízení v rámci kraje v příslušném kalendářním roce poskytováno
vzdělávání nebo školské služby.
(7) Příplatky podle písm. a) až c) a e) až h) se dále člení podle
jednotlivých druhů zdravotního postižení.
(8) Pro účely této vyhlášky se za druhy zdravotního postižení považují:
zrakové postižení, sluchové postižení, tělesné postižení, mentální
postižení, vady řeči, vývojové poruchy učení, vývojové poruchy chování
a dále jednotlivé kategorie těžkého zdravotního postižení dětí, žáků
nebo studentů stanovené zvláštním právním předpisem^8).
(9) Při stanovení výše příplatků podle písm. a) až c) a e) až h) se
vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu
poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských
normativů na 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta s příslušným druhem zdravotního
postižení v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci
kraje. Nelze-li zjistit údaj podle předchozí věty, vychází se z
průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v
uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů v
příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení na druh zdravotního
postižení, který je co do nezbytné míry podpůrných opatření podle
zvláštního právního předpisu^9) nejbližší druhu zdravotního postižení,
na něž se příplatek stanoví.
(10) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. d) se vychází
z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v
uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1
dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve
škole při tomto zdravotnickém zařízení v rámci kraje.
(11) Výše příplatku se sníží nebo zvýší, vyžadují-li to:
a) míra podpůrných opatření podle zvláštního právního předpisu^9),
která je v rámci kraje zpravidla nutná při poskytování vzdělávání nebo
školských služeb příslušné jednotce výkonu s daným druhem zdravotního
postižení,
b) počty dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo třídě, oddělení nebo
studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením stanovené
zvláštním právním předpisem^10), nebo
c) poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost v souladu se
zvláštním právním předpisem^6).
(12) Výši příplatků lze v souladu s odstavci 9 až 11 stanovit v podobě
funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském
zařízení.
(13) Příplatky, jejichž výše stanovená v souladu s odstavci 7 až 9, 11
a 12 se neliší o více než 3 %, lze sloučit do skupin s jednotnou výší
příplatku.
(14) Příplatky podle odstavce 6 písm. i) se stanoví ve výši 0,15násobku
příslušné základní částky, jde-li o žáky střední školy, nebo ve výši
0,4násobku příslušné základní částky, jde-li o žáky základní školy,
nebo ve výši 0,2násobku příslušné základní částky, jde-li o dítě v
mateřské škole.
§ 4
(1) Základní částka se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 stanoví
vztahem
a) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována
pedagogickými i nepedagogickými pracovníky:
1/Np x PP x 12 x 1,Proc + 1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,
b) u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze
pedagogickými pracovníky:
1/Np x PP x 12 x 1,Proc + ONIV,
c) u školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze
nepedagogickými pracovníky:
1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,
kde Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^17), jehož poplatníkem je
zaměstnavatel, procent sazby pojistného na všeobecné zdravotní
pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance^18), a procent,
v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond
kulturních a sociálních potřeb^19).
(2) Pokud rozdíl mezi základními částkami pro jednotlivé obory vzdělání
nebo pro jednotlivé typy školských zařízení stanovenými podle odstavce
1 nepřesáhne 3 % z ročního objemu neinvestičních výdajů celkem, ani 3 %
z ročního objemu mzdových prostředků připadajících na jednotku výkonu,
může krajský úřad upravit příslušné základní částky na stejnou výši,
která je jejich průměrem.
(3) V případě 1 žáka nebo 1 studenta, který se vzdělává v distanční
formě vzdělávání, se základní částka stanoví ve výši 0,05násobku
základní částky stanovené pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru
vzdělání nebo vzdělávacím programu.
(4) V případě mateřské školy se k základní částce stanoví opravný
koeficient ve výši 0,5, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o 1
dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, jemuž ředitel
mateřské školy v souladu se zvláštním právním předpisem^11) stanovil
délku pobytu v mateřské škole odpovídající rozsahu polodenního provozu.
(5) K základní částce stanovené podle odstavců 1 a 2 lze stanovit
opravné koeficienty, kterými se základní částka vynásobí v případě škol
a školských zařízení, kde je průměrný platový stupeň pedagogických
pracovníků vyšší nebo nižší než krajský průměr promítnutý v ukazateli
průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka. Takto stanovené
koeficienty nesmí být nižší než 0,9 ani vyšší než 1,1.
(6) V případě základní školy se k základní částce stanoví opravný
koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o
žáka individuálně vzdělávaného^12).
(7) V případě škol, v nichž lze plnit povinnou školní docházku, se k
základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se
základní částka vynásobí, jde-li o žáka plnícího povinnou školní
docházku v zahraničí nebo ve škole zřízené na území České republiky
právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo fyzickou
osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského
rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění
povinné školní docházky^13).
(8) V případě střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy se k
základní částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,05, kterým se
základní částka vynásobí, jde-li o žáka nebo studenta, který se
vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu; tento koeficient se
nevztahuje na případy, kdy jsou důvodem pro povolení individuálního
vzdělávacího plánu speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání
žáka nebo studenta.
(9) Základní částku pro jednotku výkonu podle § 1 písm. s) lze
vynásobit opravným koeficientem stanoveným jako podíl průměrného počtu
uvařených jídel za jeden pracovní den v měsíci říjnu probíhajícího
školního roku a celkového počtu zapsaných ke stravování v probíhajícím
školním roce.
Ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů
§ 5
(1) Krajský úřad může zvýšit ukazatel stanovený podle § 2 odst. 2 písm.
a) až o 10 %; takto upravený ukazatel nesmí překročit nejvyšší počet
dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v
příslušném oboru vzdělání ve škole nebo v příslušném typu školského
zařízení stanovený zvláštním právním předpisem.
(2) Při určení nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení
podle příslušných vzdělávacích programů při stanovení ukazatele
uvedeného v § 2 odst. 2 písm. b) se vychází zejména z:
a) hodnoty ukazatele zjištěného podle § 2 odst. 2 písm. a) a případně
upraveného podle odstavce 1,
b) didaktické a metodické náročnosti předmětu,
c) požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků nebo studentů
při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech.
Zásady pro zvýšení krajských normativů
§ 6
Krajský úřad může provést zvýšení krajského normativu nad rámec
vyplývající z hodnot ukazatelů uvedených v § 2, pokud je toto zvýšení
zabezpečeno v celkovém objemu finančních prostředků přidělených kraji
prostřednictvím republikových normativů.
Zásady pro zveřejnění krajských normativů
§ 7
(1) Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele
rozhodné pro jejich stanovení a koeficienty podle § 4 odst. 5 způsobem
umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení
rozpisu rozpočtu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) V případě jiné než denní formy vzdělávání lze v souladu s odstavcem
1 zveřejnit základní částku v podobě násobku základní částky stanovené
pro jednotku výkonu v denní formě vzdělávání v daném oboru vzdělání
nebo vzdělávacím programu.
(3) V případě školní jídelny - vývařovny a školní jídelny - výdejny lze
v souladu s odstavcem 1 zveřejnit základní částku v podobě násobku
základní částky stanovené pro odpovídající jednotku výkonu ve školní
jídelně.
(4) Příplatky podle § 3 odst. 6 písm. a) až h) lze v souladu s
odstavcem 1 zveřejnit v podobě násobku základní částky příslušného
krajského normativu. Došlo-li ke sloučení příplatků do skupiny podle §
3 odst. 13, uvedou se ve zveřejnění druhy zdravotních postižení, které
jsou ve skupině zahrnuty.
(5) Při zveřejnění krajského normativu se k základní částce i k
příplatku, pokud není stanoven v podobě násobku základní částky, zvlášť
uvede výše mzdových prostředků připadající na jednotku výkonu v členění
na pedagogické a nepedagogické pracovníky.
Společná ustanovení
§ 8
(1) Školami a školskými zařízeními v rámci kraje se pro účely této
vyhlášky rozumí školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku
zřizované obcemi nebo svazky obcí na území příslušného kraje nebo
příslušným krajem.
(2) Pro účely této vyhlášky se nepedagogickými pracovníky rozumí
zaměstnanci právnických osob vykonávajících činnost škol a školských
zařízení, kteří nejsou pedagogickými pracovníky^14).
(3) Pro účely této vyhlášky se za běžnou školu považuje škola, která
není samostatně zřízena pro děti, žáky nebo studenty se zdravotním
postižením.
(4) Na financování zařízení školního stravování se neuplatní jednotka
výkonu podle § 1 písm. s) v případě dětí umístěných v diagnostickém
ústavu, výchovném ústavu, dětském domově se školou nebo dětském domově,
jehož činnost vykonává právnická osoba, která zároveň vykonává činnost
tohoto zařízení školního stravování.
(5) V případě diagnostického ústavu, výchovného ústavu, dětského domova
se školou nebo dětského domova podle odstavce 4 se při stanovení
základní částky pro jednotku výkonu 1 lůžko stanoví ukazatel průměrného
počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického pracovníka,
ukazatel průměrné výše platu nepedagogického pracovníka a ukazatel
průměrné výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu
připadající na jednotku výkonu z příslušných průměrných hodnot
dosažených v průběhu příslušného kalendářního roku ve školských
zařízeních uvedených v odstavci 4, jejichž činnost vykonává táž
právnická osoba.
(6) Pokud se v některém druhu školy nebo oboru vzdělání ve škole v
rámci kraje poskytuje vzdělávání zároveň podle rámcových vzdělávacích
programů i schválených učebních dokumentů, může krajský úřad stanovit
pro příslušnou jednotku výkonu 2 krajské normativy odpovídající
odlišnostem v obsahu nebo organizaci vzdělávání podle rámcových
vzdělávacích programů a schválených učebních dokumentů.
(7) Pokud se vzdělávání v dětských domovech v rámci kraje realizuje v
přechodném období^15) souběžně podle různého počtu dětí v rodinné
skupině a podle různého počtu rodinných skupin v dětském domově^16),
může krajský úřad stanovit pro příslušnou jednotku výkonu 2 krajské
normativy.
Zrušovací ustanovení
§ 9
Zrušuje se vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských
normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro
jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu,
ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro
jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech).
Účinnost
§ 10
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
1) § 30 odst. 3 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 271/2001 Sb. a
zákona č. 453/2003 Sb.
2) § 82 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve
školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu
Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č.
563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb.
4) Například vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.
5) Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací,
přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé
pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků.
6) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v
rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění
pozdějších předpisů.
7) § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
8) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů
mimořádně nadaných.
9) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.
10) § 10 vyhlášky č. 73/2005 Sb.
11) § 1 odst. 10 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.
12) § 41 školského zákona.
13) § 38 školského zákona.
14) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.
15) Čl. 2 bod 3 zákona č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č.
109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a
další související zákony.
16) § 4 odst. 4 a 5 zákona č. 109/2002 Sb.
17) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
18) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
19) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,
ve znění pozdějších předpisů.
