464/2005 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 19. října 2005,
kterým se stanoví technické požadavky na měřidla
Změna: 246/2010 Sb. (část)
Změna: 246/2010 Sb.
Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických
požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění
zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen "zákon") k
provedení § 7 odst. 7, § 11 odst. 1 a 2, § 11a odst. 2 písm. c), § 12
odst. 1 a 3, § 13 odst. 1, 2, 6, 7 a 8 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských
společenství^1), kterými jsou stanoveny technické požadavky na
následující druhy měřidel
a) vodoměry,
b) plynoměry,
c) elektroměry,
d) měřidla tepla,
e) měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin
jiných než voda,
f) váhy s automatickou činností,
g) taxametry,
h) ztělesněné míry,
i) měřidla pro měření rozměrů,
j) analyzátory výfukových plynů.
(2) Měřidla uvedená v odstavci 1 jsou stanovenými výrobky podle tohoto
nařízení ve smyslu § 12 odst. 1 zákona, jestliže jsou určena k
používání pro měření
a) v závazkových vztazích,
b) při stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
c) v souvislosti s ochranou životního prostředí,
d) při zajištění bezpečnosti zdraví při práci,
e) v souvislosti s ochranou zdraví,
f) v souvislosti s ochranou veřejných zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy^2).
§ 2
Základní pojmy
V tomto nařízení se za
a) měřidlo považuje jakékoliv zařízení nebo systém s měřicí funkcí,
které je uvedeno v § 1,
b) samostatnou podsestavu považuje technické zařízení, které je uvedeno
v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení a které může fungovat
nezávisle a tvoří měřidlo společně s dalšími samostatnými podsestavami,
se kterými je kompatibilní, nebo s měřidlem, se kterým je kompatibilní,
c) přídavné zařízení považuje technické zařízení, které není
samostatnou podsestavou, které tedy není ani součástí měřidla a které
ve spojení s měřidlem zabezpečuje některé specifické funkce,
d) vodoměr považuje měřidlo určené k měření, zaznamenávání a indikaci
objemu vody protékající měřicím snímačem za podmínek měření, které je
určeno pro měření objemů čisté studené nebo teplé vody v obytných a
obchodních prostorách a v lehkém průmyslu,
e) plynoměr považuje měřidlo určené pro měření, zaznamenávání a
indikaci množství (objem nebo hmotnost) jím protečeného topného plynu,
které je určeno pro použití v obytných a obchodních prostorách a v
lehkém průmyslu,
f) elektroměr k měření činné energie považuje měřidlo měřící činnou
elektrickou energii spotřebovanou v elektrickém obvodu, které je určeno
pro použití v obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu,
g) měřidlo tepla považuje měřidlo, které je určeno pro použití v
obytných a obchodních prostorách a v lehkém průmyslu a které je
navrženo pro měření tepla, které se ve výměníku tepla předává kapalině
nazývané teplonosná kapalina,
h) měřicí systém pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin
jiných než voda považuje zařízení navržené pro kontinuální měření,
zaznamenávání a indikaci množství kapaliny protékající měřicím
převodníkem v uzavřeném a zcela zaplněném potrubí za podmínek měření,
i) váhy s automatickou činností považuje zařízení, které určuje
hmotnost produktu bez zásahu operátora a postupuje přitom podle předem
stanoveného automatického programu, který je pro toto měřidlo
charakteristický, přičemž tyto váhy jsou určené pro stanovení hmotnosti
tělesa využitím působení gravitace na toto těleso,
j) taxametr považuje zařízení, které pracuje společně s generátorem
signálu, a které s ním tvoří měřidlo; toto zařízení měří dobu trvání
jízdy a na základě signálu přijatého z generátoru signálu ujeté
vzdálenosti vypočítává ujetou vzdálenost a na základě vypočtené ujeté
vzdálenosti nebo doby trvání jízdy vypočítává a ukazuje účtované
jízdné,
k) ztělesněnou míru považuje zařízení, určené k reprodukování nebo
poskytování jedné nebo více hodnot dané veličiny trvalým způsobem během
používání; za ztělesněné míry se v tomto nařízení považují jednak
hmotné délkové měrky, přičemž hmotná délková měrka je zařízení
obsahující značky stupnice, jejichž vzdálenost je uvedena, a jednak
odměrné nádoby, které slouží pro určování stanoveného objemu kapaliny
(s výjimkou lékárenských produktů) prodávané pro okamžitou spotřebu
(například výčepní sklo, džbán nebo odlivka),
l) měřidla pro měření rozměrů považují měřidla pro měření délky, což
jsou pro účely tohoto nařízení měřidla sloužící pro určení délky
navinutelných materiálů (například textilie, pásy, kabely) během
navíjení měřeného předmětu, měřidla pro měření plochy (například
měřidla usní), což jsou pro účely tohoto nařízení měřidla sloužící k
určení plochy objektů nepravidelných tvarů (například usní), a měřidla
pro vícerozměrová měření, což jsou pro účely tohoto nařízení měřidla
sloužící k určení obvodového rozměru (délky, výšky, šířky) nejmenšího
pravoúhlého rovnoběžnostěnu obsahujícího měřený předmět,
m) analyzátor výfukových plynů považuje měřidlo, které slouží k určení
objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového
vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného
vzorku, přičemž složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý
(CO2), kyslík (O2) a uhlovodíky (HC). Obsah uhlovodíků musí být
vyjádřený koncentrací n-hexanu (C6H14) měřeného pomocí metod
využívajících blízké infračervené absorpce, objemové podíly složek
plynu musí být vyjádřeny v procentech objemu (% obj.) pro oxid
uhelnatý, oxid uhličitý a kyslík a v milióntinách objemu (ppm obj.) pro
uhlovodíky a analyzátor výfukových plynů kromě toho vypočítává z
objemových podílů složek výfukového plynu hodnotu součinitele lambda.
§ 3
Technické požadavky na měřidla
(1) Měřidla musí splňovat základní technické požadavky uvedené v
příloze č. 1 k tomuto nařízení a dále musí splňovat specifické
technické požadavky pro jednotlivé druhy měřidel, uvedené v přílohách
č. 3 až 12 k tomuto nařízení. Pokud se na tato měřidla vztahují jiná
nařízení vlády, kterými se stanoví technické požadavky na výrobky, a
tato nařízení stanoví další požadavky nestanovené v příloze č. 1 k
tomuto nařízení a v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení, musí tato
měřidla splňovat i požadavky stanovené těmito jinými nařízeními vlády.
(2) U měřidla, které splňuje požadavky harmonizovaných českých
technických norem nebo určených norem^3), které se vztahují na
příslušné měřidlo, se předpokládá shoda se základními technickými
požadavky uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení a specifickými
technickými požadavky pro jednotlivé druhy měřidel uvedenými v
přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení.
(3) Jestliže měřidlo splňuje požadavky harmonizovaných českých
technických norem nebo určených norem uvedených v odstavci 2 pouze
částečně, pak se předpokládá shoda pouze s těmi technickými požadavky
odpovídajícími požadavkům harmonizovaných českých technických norem
nebo určených norem, které měřidlo splňuje.
(4) Toto nařízení se použije, pokud jde o požadavky na odolnost proti
elektromagnetickému rušení. Pro požadavky na elektromagnetické
vyzařování se použije zvláštní právní předpis^4).
§ 4
Posouzení shody
(1) Před uvedením měřidel na trh zajistí jejich výrobce posouzení shody
(§ 13 odst. 1 zákona) se základními a specifickými technickými
požadavky podle § 3 odst. 1, a to podle volby výrobce některým z
postupů posouzení shody uvedeným k jednotlivým druhům měřidel v
následujících odstavcích. Každý postup posouzení shody sestává z
jednotlivého postupu posuzování shody uvedeného v příloze č. 2 k tomuto
nařízení a označeného písmeny A až H1 (dále jen "postup") nebo z
kombinace těchto postupů.
(2) Pro vodoměry jsou stanoveny následující možné postupy posouzení
shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c) prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(3) Pro plynoměry jsou stanoveny následující možné postupy posouzení
shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c) prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(4) Pro elektroměry k měření činné energie jsou stanoveny následující
možné postupy posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c) prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(5) Pro měřidla tepla jsou stanoveny následující možné postupy
posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c) prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(6) Pro měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství
kapalin jiných než voda jsou stanoveny následující možné postupy
posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojem s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
c) prohlášení o shodě založené na kompletním zabezpečení jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1), nebo
d) prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
(postup G).
(7) Pro mechanické systémy vah s automatickou činností jsou stanoveny
následující možné postupy posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
b) přezkoušení typu (postup shody B) ve spojení s prohlášením o shodě s
typem založeném na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a
zkoušení (postup E),
c) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
d) prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup
D1),
e) prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
f) prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
(postup G), nebo
g) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(8) Pro elektromechanické systémy vah s automatickou činností jsou
stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a zkoušení
(postup E),
c) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobku (postup F),
d) prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
(postup G), nebo
e) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(9) Pro elektronické systémy vah s automatickou činností nebo systémy
vah s automatickou činností obsahující software jsou stanoveny
následující možné postupy posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup shody B) ve spojení s prohlášením o shodě s
typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobku (postup F),
c) prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
(postup G), nebo
d) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(10) Pro taxametry jsou stanoveny následující možné postupy posouzení
shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti
včetně přezkoumání návrhu (postup H1).
(11) Pro ztělesněné míry - hmotné délkové měrky jsou stanoveny
následující možné postupy posouzení shody
a) prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
b) prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup
D1),
c) přezkoušení typu (postup shody B) ve spojení s prohlášením o shodě s
typem založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
d) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti
(postup H),
e) prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
(postup G).
(12) Pro ztělesněné míry - odměrné nádoby jsou stanoveny následující
možné postupy posouzení shody
a) prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby včetně
zkoušení výrobku notifikovanou osobou (postup A1),
b) prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
c) prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup
D1),
d) prohlášení o shodě založené na zabezpečení jakosti výstupní kontroly
výrobků a zkoušení (postup E1),
e) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výstupní kontroly a zkoušení (postup
E),
f) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
g) prohlášení o shodě založeném na komplexním zabezpečování jakosti
(postup H).
(13) Pro mechanická nebo elektromechanická měřidla pro měření rozměrů
jsou stanoveny následující možné postupy posouzení shody
a) prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků (postup F1),
b) prohlášení o shodě založené na zabezpečení jakosti výstupní kontroly
výrobků a zkoušení (postup E1),
c) prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby (postup
D1),
d) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobku (postup F),
e) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečení jakosti výstupní kontroly výrobků a zkoušení
(postup E),
f) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
g) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti
(postup H),
h) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1), nebo
i) prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
(postup G).
(14) Pro elektronická měřidla pro měření rozměrů jsou stanoveny
následující možné postupy posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D),
c) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1), nebo
d) prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku
(postup G).
(15) Pro analyzátory výfukových plynů jsou stanoveny následující možné
postupy posouzení shody
a) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na ověřování výrobků (postup F),
b) přezkoušení typu (postup B) ve spojení s prohlášením o shodě s typem
založeném na zabezpečování jakosti výroby (postup D), nebo
c) prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a
přezkoumání návrhu (postup H1).
(16) Samostatné podsestavy jsou posuzovány podle stejných postupů
posouzení shody jako příslušná měřidla. Posouzení shody samostatné
podsestavy s technickými požadavky může být provedeno nezávisle a
odděleně od posouzení shody měřidla, pro které je samostatná podsestava
určena.
(17) Výrobce poskytne tam, kde je to předepsáno v příslušné příloze k
tomuto nařízení, notifikované osobě k jednotlivému měřidlu nebo skupině
měřidel daného druhu kopii technické dokumentace. Technická dokumentace
musí srozumitelně popisovat návrh, výrobu a funkci měřidla a musí
umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými technickými požadavky
tohoto nařízení. Obsah předkládané kopie technické dokumentace je
uveden v příloze č. 13 k tomuto nařízení.
(18) Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody se
vypracují v úředním jazyce členského státu Evropské unie, ve kterém je
notifikovaná osoba provádějící postupy posuzování shody usazena, nebo v
jazyce, který je pro ni přijatelný.
§ 5
Označení shody
(1) Výrobce zajistí opatření měřidla splňujícího požadavky tohoto
nařízení označením "CE"^5) a doplňkovým metrologickým označením v
souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 2 až 4. Jsou-li pro to
důvody, může být měřidlo tímto označením opatřeno během výrobního
procesu.
(2) Grafickou podobu označení CE stanoví zvláštní právní předpis5).
Doplňkové metrologické označení se skládá z velkého písmene "M" a
posledních dvou číslic roku, ve kterém byla značka připojena,
ohraničených obdélníkem. Výška obdélníku se rovná výšce označení "CE".
Doplňkové metrologické označení následuje bezprostředně za označením
"CE". Pokud to postup posouzení shody stanovuje, pak za označením "CE"
a doplňkovým metrologickým označením následuje identifikační číslo
příslušné notifikované osoby.
(3) Jestliže se měřidlo skládá z více zařízení, která však nejsou
samostatnými podsestavami, ale pracují dohromady, umístí se označení na
hlavní zařízení měřidla. Jestliže je měřidlo příliš malé nebo citlivé
na to, aby na něm mohlo být umístěno označení "CE" a doplňkové
metrologické označení, umístí se toto označení na obal, pokud existuje,
a na průvodní dokumenty, které jsou vyžadovány tímto nařízením.
Označení "CE" a doplňkové metrologické označení musí být na měřidlech,
u kterých byla stanovena shoda, připevněna tak, aby byly snadno
viditelná, čitelná a neodstranitelná. Identifikační číslo příslušné
notifikované osoby musí být nesmazatelné anebo připojené tak, že je
nelze bez poškození odstranit. Všechna označení musí být snadno
viditelná nebo alespoň snadno přístupná.
(4) Měřidlo nesmí být opatřeno označením, které by mohlo uvádět
kohokoli v omyl, pokud jde o význam a tvar označení "CE" a doplňkového
metrologického označení. Měřidlo lze opatřit jakýmkoli jiným označením
za předpokladu, že tím nebude snížena viditelnost a čitelnost označení
"CE" a doplňkového metrologického označení. Porušení tohoto ustanovení
je postihováno podle zvláštních právních předpisů.
(5) Označení "CE" je možné použít pouze tehdy, jsou-li splněny
požadavky zvláštních právních předpisů, které rovněž stanoví opatření
měřidla označením "CE" a které se na měřidlo vztahují. V tomto případě
musí být v dokumentech, upozorněních nebo návodech, které jsou těmito
zvláštními právními předpisy vyžadovány a které jsou k měřidlu
přiloženy, uvedeny odkazy na tyto zvláštní právní předpisy tak, jak
byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.
§ 6
Uvádění na trh a do provozu
(1) Na veletrzích, výstavách a podobných prezentacích mohou být
předváděna měřidla, která nesplňují požadavky tohoto nařízení, za
předpokladu, že budou jako taková zřetelně označena a takové označení
dále upozorní na to, že je nelze uvádět na trh a do provozu, dokud u
nich nebude posouzena shoda.
(2) Pokud je dané měřidlo uváděno na trh na území České republiky, pak
informace, které jsou umístěny na měřidle nebo k němu přiloženy, musí
být poskytovány v českém jazyce.
§ 7
Podmínky autorizace
(1) Pro autorizaci právnických osob podle § 11 odst. 2 zákona se
uplatňují podmínky uvedené v příloze č. 14 k tomuto nařízení.
(2) U osob, které splňují kritéria uvedená v harmonizovaných českých
technických normách, se předpokládá, že příslušné podmínky splňují.
§ 8
(1) Notifikované osoby poskytují Úřadu pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") podle § 11a zákona
informace zejména o
a) tom, v jakém rozsahu měřidla, která jsou zkoušena, splňují
ustanovení tohoto nařízení a výsledky těchto zkoušek,
b) certifikátech ES přezkoušení typu a certifikátech ES přezkoumání
návrhu a jejich příloh vydaných notifikovanými osobami a doplňky, změny
a zrušení, které se týkají již vydaných certifikátů,
c) schváleních systémů jakosti vydaných notifikovanými osobami a o
informacích o odmítnutí vydání schválení systému jakosti a o zrušených
schváleních systémů jakosti,
d) zprávách o hodnocení zajišťovaném notifikovanými osobami, pokud jsou
požadovány jinými orgány.
(2) Úřad v souvislosti s přijímáním opatření orgánů členských států
Evropské unie pro zamezení uvádění na trh nebo používání měřidel, která
neodpovídají tomuto nařízení, poskytuje podle § 7 odst. 7 zákona
příslušným orgánům členských států Evropské unie informace podle
odstavce 1 a využívá informace od nich získané. Nezbytné informace
týkající se certifikátů a schválení systémů jakosti poskytuje též věcně
příslušným notifikovaným osobám.
§ 9
Přechodné ustanovení
Požadavky tohoto nařízení, kladené na měřidla uváděná na trh nebo do
provozu, se nepoužijí u měřidel, která splňují požadavky stanovené
právními předpisy platnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení,
a to do ukončení platnosti schválení typu těchto měřidel^6), nejdéle
však po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
§ 10
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 30. října 2006.
Předseda vlády:
Ing. Paroubek v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Urban v. r.
Příloha 1
ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA
1. Úvodní ustanovení
1.1 Měřidlo musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby
všechny zainteresované strany mohly mít důvěru ve výsledek měření, a
musí být navrženo a vyrobeno velmi kvalitně z hlediska techniky měření
a bezpečnosti údajů týkajících se měření.
1.2 Řešení přijatá v důsledku požadavků kladených na měřidlo tímto
nařízením musí vzít v úvahu předpokládané použití měřidla a jeho
předvídatelné nesprávné použití.
2. Technické pojmy
2.1 Měřenou veličinou je blíže určená veličina, která je předmětem
měření.
2.2 Ovlivňující veličinou je veličina, která není měřenou veličinou,
která však ovlivňuje výsledek měření.
2.3 Stanovenými pracovními podmínkami jsou hodnoty měřené veličiny a
ovlivňujících veličin, které tvoří normální pracovní podmínky měřidla.
2.4 Poruchou je ovlivňující veličina, jejíž hodnota leží v mezích
stanovených určitým požadavkem, ale je mimo stanovené pracovní podmínky
měřidla. Ovlivňující veličina je poruchou, jestliže pro takovou
ovlivňující veličinu nejsou určeny stanovené pracovní podmínky.
2.5 Hodnotou kritické změny je hodnota, při níž je změna výsledku
měření považována za nežádoucí.
2.6 Přímým prodejem je obchodní transakce, jestliže
a) výsledek měření slouží jako základ pro stanovení ceny k zaplacení,
b) alespoň jednou ze stran zúčastněných na tomto prodeji, který je
spojen s měřením, je spotřebitel nebo jakákoliv jiná strana vyžadující
stejnou úroveň ochrany,
c) všechny strany zúčastněné na tomto prodeji přijímají výsledek měření
v daném čase a na daném místě.
2.7 Vnějším prostředím jsou podmínky prostředí, v nichž lze měřidlo
používat.
2.8 Distribuční společností je dodavatel elektrické energie, plynu,
tepla nebo vody.
3. Požadavky
3.1 Dovolené chyby
3.1.1 Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu poruchy nesmí
chyba měření překročit hodnotu největší dovolené chyby (MPE) stanovené
v příslušných požadavcích na dané měřidlo. Pokud není v tomto nařízení
nebo v přílohách k tomuto nařízení stanoveno jinak, je největší
dovolená chyba (MPE) vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky od
konvenčně pravé hodnoty měření.
3.1.2 Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu poruchy
musí požadavek na funkci odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro
dané měřidlo. Pokud je měřidlo určeno pro používání ve stanoveném
trvalém spojitém elektromagnetickém poli, musí jeho dovolené vlastnosti
během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli
s amplitudovou modulací ležet v mezích největší dovolené chyby (MPE).
3.1.3 Výrobce musí stanovit podmínky vnějšího, mechanického a
elektromagnetického prostředí, v nichž se má dané měřidlo používat,
napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny, které by mohly ovlivňovat
jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené v
přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení.
3.1.3.1 Vnější prostředí
Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno jinak,
stanoví výrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot
uvedených v tabulce 1 této přílohy a uvede, zda je měřidlo navrženo pro
vlhkost s kondenzací, nebo bez kondenzace, a také předpokládané
umístění daného měřidla, tj. otevřený nebo uzavřený prostor.
Tabulka 1
Teplotní meze
----------------------------------------------------------------
Horní teplotní mez 30 st. C 40 st. C 55 st. C 70 st. C
----------------------------------------------------------------
Dolní teplotní mez 5 st. C -10 st. C -25 st. C -40 st. C
----------------------------------------------------------------
3.1.3.2 Mechanické prostředí
3.1.3.2.1 Mechanická prostředí se dělí do tříd M1 až M3, a to
a) M1 - tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v
prostorách s vibracemi a rázy nízkého stupně, například na měřidla
upevněná k lehčím podpůrným konstrukcím, která jsou vystavena
zanedbatelným vibracím a rázům přenášeným z lokálních činností
souvisejících se vzduchovými vlnami, zatloukáním kůlů, boucháním dveří,
b) M2 - tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s
významným nebo vysokým stupněm vibrací a rázů, například přenášených ze
strojů a projíždějících vozidel v těsné blízkosti nebo v sousedství
těžkých strojů, dopravníkových pásů,
c) M3 - tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách, kde
je vysoká nebo velmi vysoká úroveň vibrací a rázů, například na měřidla
namontovaná přímo na stroje, dopravníkové pásy.
3.1.3.2.2 V souvislosti s mechanickým prostředím je třeba zvažovat
následující ovlivňující veličiny:
a) vibrace,
b) mechanické rázy.
3.1.3.3 Elektromagnetické prostředí
3.1.3.3.1 Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno
jinak, dělí se elektromagnetická prostředí do dále následujících tříd:
a) E1 - tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v
prostorách s elektromagnetickými poruchami, které odpovídají poruchám,
které se mohou vyskytnout v obytných a obchodních prostorách a v lehkém
průmyslu,
b) E2 - tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s
elektromagnetickými poruchami, které odpovídají rušením, které se mohou
vyskytnout v průmyslových budovách,
c) E3 - tato třída se vztahuje na měřidla, která jsou napájena baterií
vozidla. Tato měřidla musí splňovat požadavky třídy E2 a následující
doplňující požadavky: poklesy napětí způsobené nabíjením obvodů
startéru motorů s vnitřním spalováním, přechodové jevy související s
výpadkem zátěže, které se objevují v případě, kdy je za chodu motoru
odpojena vybitá baterie.
3.1.3.3.2 V souvislosti s elektromechanickým prostředím je třeba
zvažovat následující ovlivňující veličiny:
a) přerušení napětí,
b) krátkodobé poklesy napětí,
c) přechodová napětí na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,
d) elektrostatické výboje,
e) vysokofrekvenční elektromagnetická pole,
f) vodivá vysokofrekvenční elektromagnetická pole na napájecích
vedeních nebo na vedeních signálu,
g) rázové vlny na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu.
3.1.3.4 Další ovlivňující veličiny, které je popřípadě třeba zvážit,
jsou
a) změny napětí,
b) změny kmitočtu sítě,
c) magnetická pole síťového kmitočtu,
d) jakékoliv další veličiny, které by mohly významným způsobem ovlivnit
přesnost měřidla.
3.1.4 Provádění zkoušek podle tohoto nařízení
3.1.4.1 Základní pravidla pro zkoušení a pro stanovení chyb
a) základní technické požadavky uvedené v bodech 3.1.1 a 3.1.2 této
přílohy musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu;
pokud není ve zvláštních právních předpisech stanoveno jinak, používají
se tyto základní technické požadavky tehdy, když je každá ovlivňující
veličina aplikována a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž
všechny ostatní veličiny zůstávají relativně konstantní na svých
referenčních hodnotách,
b) metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení
působení ovlivňující veličiny podle toho, který stav odpovídá
normálnímu provoznímu stavu měřidla, kdy se tato ovlivňující veličina
pravděpodobně projeví.
3.1.4.2 Vlhkost okolního prostředí
a) podle pracovního vnějšího prostředí, ve kterém se předpokládá
používání příslušného měřidla, lze použít buď zkoušku vlhkým teplem
konstantním (bez kondenzace) nebo vlhkým teplem cyklickým (s
kondenzací),
b) zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná tam, kde je významná
kondenzace, nebo tam, kde je pronikání vodních par urychlováno vlivem
sání. Za podmínek, kdy je významným faktorem vlhkost bez kondenzace, je
vhodná zkouška vlhkým teplem konstantním.
4. Reprodukovatelnost
Při měření téže měřené veličiny v jiném místě nebo jiným uživatelem,
přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po
sobě následujících měření velmi blízké. Rozdíl mezi výsledky měření
musí být v porovnání s největší dovolenou chybou (MPE) malý.
5. Opakovatelnost
Při měření téže měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být
výsledky po sobě následujících měření velmi blízké. Rozdíl mezi
výsledky měření musí být v porovnání s největší dovolenou chybou (MPE)
malý.
6. Rozlišitelnost a citlivost
Měřidlo musí být dostatečně citlivé a musí mít pro předpokládané účely
měření dostatečně nízký práh rozlišitelnosti.
7. Odolnost
Měřidlo musí být konstruováno tak, aby si zachovalo odpovídající
stabilitu svých metrologických vlastností po celé časové období
předběžně stanovené výrobcem za předpokladu, že je správným způsobem
instalováno, udržováno a používáno v souladu s pokyny výrobce v
podmínkách prostředí, pro které je určeno.
8. Spolehlivost
Měřidlo musí být konstruováno tak, aby byl co možná nejvíce omezen vliv
závady, která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není
existence takové závady zcela zřejmá.
9. Použitelnost
9.1 Měřidlo nesmí mít žádné vlastnosti, které by mohly usnadňovat
úmyslné podvodné zneužití, a musí být minimalizovány možnosti
nesprávného neúmyslného použití.
9.2 Měřidlo musí být vhodné pro předpokládané použití, přičemž je třeba
vzít v úvahu reálné pracovní podmínky, a nesmí klást na uživatele při
jeho snaze získat správný výsledek měření nepřiměřené nároky.
9.3 Chyby měřidla pro měření spotřeby médií v distribuční síti mimo
sledovaný rozsah nesmějí být příliš významné.
9.4 Jestliže je měřidlo určeno pro měření hodnot měřené veličiny, která
je v průběhu času konstantní, musí být měřidlo necitlivé na malé
kolísání hodnoty měřené veličiny nebo musí vhodným způsobem reagovat.
9.5 Měřidlo musí být dostatečně robustní a materiály, ze kterých je
zkonstruováno, musí odpovídat podmínkám, ve kterých má být používáno.
9.6 Měřidlo musí být navrženo tak, aby po uvedení na trh a do provozu
umožňovalo kontrolu jeho měřicích funkcí. Pokud je třeba, musí být
součástí měřidla i speciální zařízení nebo software určený pro tuto
kontrolu. Zkušební postup musí být popsán v návodu k obsluze.
9.7 Jestliže je součástí měřidla software, který kromě měřicí funkce
zajišťuje ještě další přídavné funkce, musí být software, který je pro
metrologické vlastnosti zásadní, identifikovatelný a nesmí být
nepřípustně ovlivnitelný softwarem pro přídavné funkce.
10. Ochrana před poškozením
10.1 Metrologické vlastnosti měřidla nesmějí být žádným nepřípustným
způsobem ovlivněny připojením jiného přídavného zařízení k tomuto
měřidlu, žádnou vlastností přídavného připojeného zařízení, ani dálkově
připojeným přídavným zařízením, které s měřidlem komunikuje.
10.2 Část hardwaru, která je zásadní pro metrologické vlastnosti, musí
být navržena tak, aby ji bylo možné zabezpečit. Navržená zabezpečovací
opatření musí poskytovat důkaz o jakémkoliv neoprávněném zásahu.
10.3 Software, který je pro metrologické vlastnosti zásadní, musí být
identifikovatelný a musí být zabezpečen. Identifikaci softwaru musí
jednoduchým způsobem umožňovat měřidlo. Důkaz o jakémkoliv zásahu musí
být k dispozici po přiměřené časové období.
10.4 Údaje o měření, softwarové prostředky, které jsou zásadní pro
měřicí vlastnosti, a metrologicky významné parametry, uložené nebo
přenášené, musí být odpovídajícím způsobem chráněny před náhodným nebo
úmyslným poškozením.
10.5 U měřidel pro měření spotřeby médií v distribuční síti nesmí být
možné během použití vynulovat indikační jednotku celkového dodaného
množství nebo indikační jednotky, ze kterých lze odvodit celkové dodané
množství, které jako celek nebo částečně tvoří základ účtované ceny.
11. Informace umístěné na měřidle nebo k němu přiložené
11.1 Měřidlo musí být opatřeno těmito nápisy:
a) identifikace výrobce,
b) informace o jeho přesnosti měřidla.
Dále v případě potřeby musí být měřidlo opatřeno těmito nápisy:
a) informace týkající se podmínek použití,
b) měřicí schopnost,
c) měřicí rozsah,
d) identifikační označení,
e) číslo certifikátu ES přezkoušení typu nebo certifikátu ES
přezkoumání návrhu,
f) informace o tom, zda přídavná zařízení poskytující metrologické
výsledky neovlivňují správné fungování měřidel, která jsou v souladu s
požadavky tohoto nařízení, týkající se metrologické kontroly.
11.2 Měřidlo, jehož rozměry jsou příliš malé nebo má příliš jemnou
stavbu, aby na něm mohly být umístěny odpovídající informace, musí mít
tyto informace vhodným způsobem uvedeny na obale, pokud existuje, a
doprovodnou dokumentaci, kterou vyžadují příslušné přílohy k tomuto
nařízení.
11.3 K měřidlu musí být přiloženy informace týkající se jeho funkce,
pokud ovšem není měřidlo tak jednoduché, že jsou tyto informace
zbytečné. Informace musí být snadno srozumitelné a musí, v případě
potřeby, obsahovat
a) stanovené pracovní podmínky,
b) třídy mechanického a elektromagnetického prostředí,
c) horní a dolní teplotní meze, zda je možná kondenzace nebo nikoliv,
umístění v otevřených nebo uzavřených prostorách,
d) návody k instalaci, údržbu, opravy, přípustné seřízení a nastavení,
e) pokyny pro správný provoz a jakékoliv zvláštní podmínky použití,
f) podmínky pro kompatibilitu s rozhraními, samostatnými podsestavami
nebo měřidly.
11.4 Skupiny stejných měřidel používané na témže místě nebo měření
spotřeby médií v distribuční síti nemusí mít nutně samostatné návody k
obsluze.
11.5 Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení stanoveno
jinak, dílek stupnice pro měřenou hodnotu musí být ve tvaru 1 x 10n, 2
x 10n nebo 5 x 10n, kde n je libovolné celé číslo nebo nula. Jednotka
měření nebo její značka musí být ukázána v blízkosti číselné hodnoty.
11.6 Ztělesněná míra musí být označena jmenovitou hodnotou nebo
stupnicí s příslušnou jednotkou měření.
11.7 Použité jednotky měření a jejich značky musí být v souladu se
zvláštními právními předpisy^7) .
11.8 Všechny značky a nápisy vyžadované na základě jakéhokoliv
požadavku musí být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a nepřenosné.
12. Indikace výsledku měření
12.1 Výsledek měření musí být indikován pomocí indikátoru nebo trvalého
záznamu.
12.2 Indikace výsledku měření musí být zřetelná a jednoznačná a
doplněná takovými značkami a nápisy, které jsou nezbytné pro
informování uživatele o významnosti výsledku. Za normálních podmínek
použití musí být indikovaný výsledek snadno čitelný. Mohou být
indikovány i další údaje za předpokladu, že je není možné zaměnit s
údaji stanovenými tímto nařízením. 12.3 V případě trvalého záznamu musí
být tištěné údaje nebo jejich záznam rovněž snadno čitelné a
nesmazatelné.
12.4 Měřidlo určené pro uskutečňování přímého prodeje musí být navrženo
tak, aby při předpokládané instalaci ukazovalo výsledek měření oběma
stranám zúčastněným na tomto prodeji. Pokud přídavné zařízení,
prostřednictvím kterého jsou zákazníkovi vydávány stvrzenky, nevyhovuje
plně měřidlu, pak to musí být na stvrzence uvedeno.
12.5 Bez ohledu na to, zda údaj měřidla pro měření spotřeby médií v
distribuční síti může, či nemůže být zjišťován na dálku, musí být v
každém případě vybaven metrologicky kontrolovanou indikační jednotkou,
která je pro zákazníka přístupná bez pomoci jakéhokoliv nástroje. Čtený
údaj indikační jednotky je výsledkem měření, který slouží jako základ
pro stanovení účtované ceny.
13. Další zpracování dat sloužící k dokončení prodeje
13.1 Měřidlo jiného typu než měřidlo pro měření spotřeby médií v
distribuční síti musí trvalým způsobem zaznamenávat výsledek měření
doplněný informací, která slouží k identifikaci příslušného prodeje,
jestliže
a) je měření neopakovatelné,
b) měřidlo běžně slouží pro použití bez přítomnosti jedné ze stran
zainteresovaných na prodeji.
13.2 Kromě toho musí být na požádání v okamžiku dokončení měření k
dispozici trvalý důkaz o výsledku měření a informace, která slouží k
identifikaci příslušného prodeje.
14. Posouzení shody
Měřidlo musí být navrženo tak, aby umožňovalo snadné posouzení shody s
příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Příloha 2
JEDNOTLIVÉ POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY MĚŘIDEL
1. Postup A - Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby
Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby je postup
posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části
přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné
technické požadavky tohoto nařízení.
1.1 Technická dokumentace
1.1.1 Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13
k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody
měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická
dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh,
výrobu a funkci měřidla.
1.1.2 Výrobce je povinen tuto technickou dokumentaci uchovávat po dobu
10 let po vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům
dozoru.
1.2 Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil shodu
vyráběných měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
1.3 Písemné prohlášení o shodě
1.3.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením.
1.3.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je
uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být stanoveno
měřidlo, pro které bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V
případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel
s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o
shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
1.4 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 1.1.2 a 1.3.2 této přílohy mohou
být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným
zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě
Evropské unie, připadají povinnosti uvedené v bodech 1.1.2 a 1.3.2
osobě, která uvádí měřidlo na trh.
2. Postup A1 - Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby
včetně zkoušení výrobku notifikovanou osobou
Prohlášení o shodě založené na interním řízení výroby včetně zkoušení
výrobku notifikovanou osobou je postup posouzení shody, kterým výrobce
plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje,
že daná měřidla splňují příslušné požadavky tohoto nařízení.
2.1 Technická dokumentace
2.1.1 Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13
k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody
měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická
dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh,
výrobu a funkci měřidla.
2.1.2 Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
2.2 Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil shodu
vyráběných měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
2.3 Kontroly výrobku
2.3.1 Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést
kontroly výrobku v přiměřených intervalech, které sama stanoví, aby
ověřila jakost interních kontrol výrobku, s přihlédnutím, mimo jiné, k
technologické složitosti měřidla a vyráběnému množství. Notifikovaná
osoba odebere před uvedením na trh odpovídající vzorek hotových
výrobků, který musí být zkontrolován a podroben odpovídajícím zkouškám
stanoveným v příslušných harmonizovaných českých technických normách
nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo
rovnocenným zkouškám s cílem ověřit shodu výrobku s příslušnými
technickými požadavky tohoto nařízení. Pokud takové harmonizované české
technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne notifikovaná
osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
V případech, kdy příslušný počet měřidel ve vzorku nesplňuje
přijatelnou úroveň jakosti, přijme notifikovaná osoba příslušná
opatření (§ 11 odst. 3 zákona).
2.4 Písemné prohlášení o shodě
2.4.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje technické požadavky
tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a
na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 2.3.1 také jejím
identifikačním číslem.
2.4.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je
uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno. Kopie prohlášení
se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh.
V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se
dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií
prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
2.5 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 2.1.2 a 2.4.2 mohou být jeho
jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě
Evropské unie, připadají povinnosti uvedené v bodech 2.1.2 a 2.4.2
osobě, která uvádí měřidlo na trh.
3. Postup B - Přezkoušení typu
Přezkoušení typu je část postupu posouzení shody, při němž notifikovaná
osoba přezkoumává technický návrh měřidla a zaručuje a osvědčuje, že
technický návrh splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
3.1 Při přezkoušení typu rozhoduje notifikovaná osoba o způsobu a
potřebných vzorcích, přičemž přezkoušení typu může být provedeno
některým z těchto způsobů:
a) přezkoušení reprezentativního vzorku kompletního měřidla
předpokládané výroby,
b) přezkoušení reprezentativních vzorků jedné nebo více podstatných
částí měřidla předpokládané výroby a posouzení přiměřenosti technického
návrhu ostatních částí měřidla prostřednictvím přezkoumání technické
dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3.2,
c) posouzení přiměřenosti technického návrhu měřidla prostřednictvím
přezkoumání technické dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3.2
bez přezkoušení vzorku.
3.2 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o přezkoušení
typu. Žádost musí obsahovat
a) identifikaci výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce,
také jeho identifikaci,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné
notifikované osoby,
c) technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 k tomuto nařízení;
tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s technickými
požadavky tohoto nařízení; technická dokumentace musí v míře nezbytné
pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla,
d) vzorky předpokládané výroby podle požadavků notifikované osoby,
e) podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu těch částí
měřidla, u kterých nejsou vyžadovány žádné vzorky; tyto podpůrné důkazy
musí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity,
zejména pokud příslušné harmonizované české technické normy nebo určené
normy uvedené v § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebyly použity zcela, a v
případě nutnosti zahrnout výsledky zkoušek provedených příslušnou
laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho
odpovědnost.
3.3 Notifikovaná osoba
3.3.1 Notifikovaná osoba u vzorků
3.3.1.1 přezkoumá technickou dokumentaci, ověří, zda byly vzorky
vyrobeny ve shodě s touto dokumentací, a rozliší součásti, které byly
navrženy v souladu s odpovídajícími ustanoveními příslušných
technických norem podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, jakož i součásti,
které byly navrženy, aniž byla použita odpovídající ustanovení těchto
dokumentů,
3.3.1.2 provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby
zjistila, zda v případě, kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných
technických norem podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, byly tyto
dokumenty správně použity,
3.3.1.3 provede nebo nechá provést příslušné kontroly a zkoušky, aby
zjistila, zda v případě, kdy výrobce nepoužil řešení příslušných
technických norem podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, splňují řešení
zvolená výrobcem technické požadavky tohoto nařízení,
3.3.1.4 dohodne se žadatelem, na kterém místě budou kontroly a zkoušky
provedeny.
3.3.2 Notifikovaná osoba u ostatních částí měřidla, u kterých nejsou
vyžadovány vzorky, přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy,
aby posoudila přiměřenost technického návrhu těchto částí měřidla.
3.3.3 Notifikovaná osoba pro výrobu přezkoumá technickou dokumentaci,
aby se ujistila, že výrobce má odpovídající prostředky pro zajištění
konzistentní výroby.
3.4 Notifikovaná osoba dále
3.4.1 vypracuje zprávu o hodnocení. Tato zpráva zaznamená činnosti
provedené podle bodu 3.3 a jejich výstupy. Aniž jsou dotčena ustanovení
přílohy č. 14 k tomuto nařízení, může notifikovaná osoba zveřejnit
obsah této zprávy jako celek, nebo její část, pouze se souhlasem
výrobce.
3.4.2 jestliže technický návrh splňuje technické požadavky tohoto
nařízení, které se na příslušné měřidlo vztahují, vydá výrobci
certifikát ES přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat identifikaci
výrobce a popřípadě jeho zplnomocněného zástupce, závěry přezkoušení,
podmínky jeho platnosti (pokud existují) a údaje nezbytné k
identifikaci měřidla. K certifikátu může být přiložena jedna nebo více
příloh.
Certifikát a jeho přílohy musí obsahovat všechny informace potřebné pro
posouzení shody a kontrolu za provozu. Aby bylo umožněno zejména
posouzení shody vyrobených měřidel s přezkoušeným typem z hlediska
reprodukovatelnosti jejich metrologických vlastností, jestliže jsou
správně seřízeny a nastaveny pomocí vhodných určených prostředků, musí
tyto informace obsahovat
a) metrologické vlastnosti daného typu měřidla,
b) opatření nezbytná pro zajištění integrity měřidel (například
plombování, identifikaci softwaru),
c) informace o dalších částech nezbytných pro identifikaci měřidel a
pro vnější vizuální kontrolu shody s typem,
d) v případě potřeby jakékoliv další zvláštní informace nezbytné k
ověření vlastností vyrobených měřidel,
e) u samostatných podsestav všechny nezbytné informace pro zabezpečení
kompatibility s dalšími samostatnými podsestavami nebo měřidly.
Certifikát je platný po dobu 10 let ode dne vydání a jeho platnost může
být prodloužena na další období po 10 letech.
3.4.3 vystaví zprávu o hodnocení a uchovává ji pro potřeby orgánů
dozoru.
3.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která uchovává technickou
dokumentaci týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech
úpravách měřidla, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu tohoto
měřidla s technickými požadavky nebo podmínkami platnosti certifikátu.
Tyto úpravy vyžadují další schválení formou dodatku k původnímu
certifikátu ES přezkoušení typu.
3.6 Každá notifikovaná osoba okamžitě informuje Úřad o
a) vydaných certifikátech ES přezkoušení typu a jejich přílohách,
b) dodatcích a změnách týkajících se již vydaných certifikátů.
Každá notifikovaná osoba okamžitě informuje Úřad o zrušení certifikátu
ES přezkoušení typu.
Notifikovaná osoba uchovává soubor technické dokumentace včetně
dokumentace předložené výrobcem až do ukončení doby platnosti
certifikátu.
3.7 Výrobce uchovává spolu s technickou dokumentací kopii certifikátu
ES přezkoušení typu, jeho přílohy a dodatky, po dobu 10 let po vyrobení
posledního měřidla.
3.8 Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3.2
a může plnit povinnosti uvedené v bodech 3.5 a 3.7. Není-li výrobce ani
jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě Evropské unie, má
povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici na požádání
osoba určená výrobcem.
4. Postup C - Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení
výroby
Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby je část
postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v
této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve
shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují
příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
4.1 Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběných
měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s
příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4.2 Písemné prohlášení o shodě
4.2.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto
nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.
4.2.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a
uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který je toto prohlášení vypracováno. Kopie prohlášení se
dodává s každým měřidlem, které se
uvádí na trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel,
může se dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet
kopií prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
4.3 Zplnomocněný zástupce
4.3.1 Povinnosti výrobce obsažené v bodě 4.2.2 mohou být jeho jménem a
na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě
Evropské unie, připadají povinnosti uvedené v bodě 4.2.2, osobě která
uvádí měřidlo na trh.
5. Postup C1 - Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení
výroby včetně zkoušení výrobku notifikovanou osobou
Prohlášení o shodě s typem založené na interním řízení výroby včetně
zkoušení výrobku notifikovanou osobou je část postupu posouzení shody,
kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a
zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v
certifikátu ES přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky
tohoto nařízení.
5.1 Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabezpečil shodu
vyráběných měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a
s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
5.2 Kontroly výrobku
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést kontroly
výrobku v přiměřených intervalech, které sama stanoví, aby ověřila
jakost interní kontroly výrobku, s přihlédnutím mimo jiné k
technologické složitosti měřidel a vyráběnému množství. Notifikovaná
osoba odebere před uvedením na trh odpovídající vzorek hotových
výrobků, který musí být zkontrolován a podroben odpovídajícím zkouškám
stanoveným v příslušných harmonizovaných českých technických normách
nebo určených normách podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo
rovnocenným zkouškám s cílem ověřit shodu výrobku s typem popsaným v
certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky
tohoto nařízení. Pokud příslušné harmonizované české technické normy
nebo určené normy neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o
provedení odpovídajících zkoušek.
V případech, kdy příslušný počet měřidel ve vzorku nesplňuje
přijatelnou úroveň jakosti, přijme notifikovaná osoba příslušná
opatření (§ 11 odst. 3 zákona).
5.3 Písemné prohlášení o shodě
5.3.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto
nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením a na
odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 5.2 jejím identifikačním
číslem.
5.3.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a
uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V
případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel
s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o
shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
5.4 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodě 5.3.2 mohou být jeho jménem a na
jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě
Evropské unie, pak povinnosti uvedené v bodě 5.3.2 připadají osobě
uvádějící měřidlo na trh.
6. Postup D - Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečení
jakosti výroby
Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování jakosti výroby je
část postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené
v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve
shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňují
příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
6.1 Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu
výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 6.2 a podléhá dohledu
podle bodu 6.3.
6.2 Systém jakosti
6.2.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení
systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá
provedení posouzení shody,
b) dokumentaci systému jakosti,
c) technickou dokumentaci typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.
6.2.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s typem popsaným v
certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky
tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané
výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných
opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí
umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček
jakosti a záznamů o jakosti.
Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí
vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b) výrobního procesu, postupů při řízení a zabezpečování jakosti a
systematických opatření, které budou použity,
c) kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby
a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků
zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti
výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.
6.2.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda
splňuje požadavky podle bodu 6.2.2. U systému jakosti, který splňuje
odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda
s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny
odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů
zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného
měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení.
Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách
výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
6.2.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze
schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále
přiměřený a účinný.
6.2.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný
systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 6.2.2, nebo
zda je nezbytné nové posouzení shody.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
6.3 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
6.3.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
6.3.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do
prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne
jí všechny potřebné informace, zejména
a) dokumentaci systému jakosti,
b) záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky
zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných
pracovníků.
6.3.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že
výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o
auditu.
6.3.4 Kromě toho může notifikovaná osoba uskutečnit u výrobce
neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto kontrolních návštěvách může
notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést
zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná
osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž
protokol o zkoušce.
6.4 Písemné prohlášení o shodě
6.4.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 6.2.1
jejím identifikačním číslem.
6.4.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a
uchovává se po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby
bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen
model měřidla, pro který bylo vypracováno.
Kopie prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na
trh. V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se
dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií
prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
6.5 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla
a) dokumentaci uvedenou v bodu 6.2.1 písmeno b),
b) schválenou změnu podle bodu 6.2.5,
c) sdělení notifikované osoby podle bodů 6.2.5, 6.3.3 a 6.3.4.
6.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných
schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž
nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv
zrušení schválení systému jakosti.
6.7 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 6.2.1, 6.2.5, 6.4.2 a 6.5 mohou
být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným
zástupcem.
7. Postup D1 - Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti
výroby
Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výroby je postup
posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části
přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují příslušné
technické požadavky tohoto nařízení.
7.1 Technická dokumentace
7.1.1 Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13
k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody
měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická
dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh,
výrobu a funkci měřidla.
7.1.2 Výrobce uchovává technickou dokumentaci po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
7.2 Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu
výrobku a zkoušení daného měřidla podle bodu 7.3 a podléhá dohledu
podle bodu 7.4.
7.3 Systém jakosti
7.3.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení
systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá
provedení posuzování shody,
b) dokumentaci systému jakosti,
c) technickou dokumentaci uvedenou v bodě 7.1.
7.3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s příslušnými
požadavky tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a předpisy
používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě
písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti
musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti,
příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí
obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí
vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b) výrobního procesu, postupů při řízení a zabezpečování jakosti a
systematických opatření, které budou použity,
c) kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby
a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
d) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků
zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti a
efektivním fungováním systému jakosti.
7.3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda
splňuje požadavky podle bodu 7.3.2. U systému jakosti, který splňuje
odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda
s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny
odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů
zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného
měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení.
Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách
výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
7.3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze
schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále
přiměřený a účinný.
7.3.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný
systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 7.3.2, nebo
zda je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
7.4 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
7.4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
7.4.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do
prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne
mu všechny potřebné informace, zejména
a) dokumentaci systému jakosti,
b) technickou dokumentaci podle bodu 7.1,
c) záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky
zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných
pracovníků.
7.4.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že
výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o
auditu.
7.4.4 Kromě toho může notifikovaná osoba uskutečnit u výrobce
neohlášené kontrolní návštěvy. Při těchto kontrolních návštěvách může
notifikovaná osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést
zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná
osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž
protokol o zkoušce.
7.5 Písemné prohlášení o shodě
7.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 7.3.1
jejím identifikačním číslem.
7.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je
uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dohledu. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V
případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel
s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o
shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
7.6 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla
a) dokumentaci uvedenou v bodu 7.3.1, písmeno b),
b) schválenou změnu podle bodu 7.3.5,
c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 7.3.5, 7.4.3 a 7.4.4.
7.7 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných
schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž
nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv
zrušení schválení systému jakosti.
7.8 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 7.1.2, 7.3.1, 7.3.5, 7.5.2 a 7.6
mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným
zástupcem.
8. Postup E - Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování
jakosti výstupní kontroly výrobku a zkoušení
Prohlášení o shodě s typem založené na zabezpečování jakosti výstupní
kontroly a zkoušení je část postupu posouzení shody, kterým výrobce
plní povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje,
že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES
přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto
nařízení.
8.1 Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu výrobku
a zkoušení daného měřidla podle bodu 8.2 a podléhá dohledu podle bodu
8.3.
8.2 Systém jakosti
8.2.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení
systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá
provedení posuzování shody,
b) dokumentaci systému jakosti,
c) technickou dokumentaci typu a kopii certifikátu ES přezkoušení typu.
8.2.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s typem popsaným v
certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými požadavky
tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané
výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných
opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí
umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček
jakosti a záznamů o jakosti.
Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí
vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b) kontrol a zkoušek, které budou provedeny po výrobě,
c) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků
zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d) prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému
jakosti.
8.2.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda
splňuje požadavky podle bodu 8.2.2. U systému jakosti, který splňuje
odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda
s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny
odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů
zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného
měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení.
Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách
výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
8.2.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze
schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále
přiměřený a účinný.
8.2.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný
systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 8.2.2, nebo
zda je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
8.3 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
8.3.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
8.3.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do
prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne
mu všechny potřebné informace, zejména
a) dokumentaci systému jakosti,
b) záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky
zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných
pracovníků.
8.3.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že
výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o
auditu.
8.3.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní
návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná
osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby
ověřila, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná osoba poskytne
výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o
zkoušce.
8.4 Písemné prohlášení o shodě
8.4.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 8.2.1
jejím identifikačním číslem.
8.4.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a
uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který je toto prohlášení vypracováno. Kopie prohlášení se
dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V případě, že je
předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel s odběratelem
dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o shodě na celou
dávku nebo zásilku měřidel.
8.5 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla
a) dokumentaci uvedenou v bodu 8.2.1 písmeno b),
b) schválenou změnu podle druhého odstavce bodu 8.2.5,
c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 8.2.5, 8.3.3 a 8.3.4.
8.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných
schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž
nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv
zrušení schválení systému jakosti.
8.7 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 8.2.1, 8.2.5, 8.4.2 a 8.5 mohou
být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným
zástupcem.
9. Postup E1 - Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti
výstupní kontroly výrobku a zkoušení
Prohlášení o shodě založené na zabezpečování jakosti výstupní kontroly
a zkoušení je postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti
stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla
splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
9.1 Technická dokumentace
9.1.1 Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13
k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody
měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická
dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh,
výrobu a funkci měřidla.
9.1.2 Výrobce uchovává technickou dokumentaci po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
9.2 Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro výstupní kontrolu výrobku
a zkoušení daného měřidla podle bodu 9.3 a podléhá dohledu podle bodu
9.4.
9.3 Systém jakosti
9.3.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení
systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá
provedení posuzování shody,
b) dokumentaci systému jakosti,
c) technickou dokumentaci podle bodu 9.1.1.
9.3.2 Systém jakosti musí zaručovat shodu měřidel s příslušnými
technickými požadavky tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a
předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány
ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému
jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů
jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.
Tato dokumentace musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí
vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b) kontrol a zkoušek, které budou provedeny po výrobě,
c) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků
zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d) prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému
jakosti.
9.3.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda
splňuje požadavky podle bodu 9.3.2. U systému jakosti, který splňuje
odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda
s těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny
odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů
zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného
měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení.
Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách
výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
9.3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze
schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále
přiměřený a účinný.
9.3.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný
systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky podle bodu 9.3.2, nebo
zda je nezbytné nové posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
9.4 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
9.4.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
9.4.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do
prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne
mu všechny potřebné informace, zejména
a) dokumentaci systému jakosti,
b) technickou dokumentaci podle bodu 9.1.1,
c) záznamy o jakosti, například protokoly o kontrolách, výsledky
zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných
pracovníků.
9.4.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila, že
výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o
auditu.
9.4.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní
návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná
osoba v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby
ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Notifikovaná osoba poskytne
výrobci zprávu o kontrole a při provedení zkoušek rovněž protokol o
zkoušce.
9.5 Písemné prohlášení o shodě
9.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 9.3.1
jejím identifikačním číslem.
9.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a
uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který je toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V
případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel
s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o
shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
9.6 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla
a) dokumentaci uvedenou v bodu 9.3.1 písmeno b),
b) schválenou změnu podle druhého odstavce bodu 9.3.5,
c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle posledního odstavce bodu
9.3.5 a podle bodů 9.4.3 a 9.4.4.
9.7 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam vydaných
schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro něž
nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv
zrušení schválení systému jakosti.
9.8 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 9.1.2, 9.3.1, 9.3.5, 9.5.2 a 9.6
mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným
zástupcem.
10. Postup F - Prohlášení o shodě s typem založené na ověřování výrobku
Prohlášení o shodě s typem založené na ověřování výrobku je část
postupu posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v
této části přílohy, zaručuje a prohlašuje, že měřidla jsou podle
ustanovení bodu 10.2 ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES
přezkoušení typu a splňují příslušné technické požadavky tohoto
nařízení.
10.1 Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběných
měřidel s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s
příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
10.2 Ověřování
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést
příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu měřidel s typem
popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s příslušnými technickými
požadavky tohoto nařízení.
Kontroly a zkoušky provedené za účelem ověření shody s metrologickými
požadavky se provedou, podle volby výrobce, buď kontrolou a zkoušením
každého měřidla podle bodu 10.3, nebo kontrolou a zkouškami měřidel na
základě statistických metod podle bodu 10.4.
10.3 Ověřování shody s metrologickými požadavky kontrolou a zkoušením
každého měřidla.
10.3.1 Každé měřidlo musí být jednotlivě zkontrolováno a musí být
provedeny odpovídající zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných
českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2
tohoto nařízení nebo musí být provedeny rovnocenné zkoušky s cílem
ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na něj vztahují.
Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy
neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících
zkoušek.
10.3.2 Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k
provedeným kontrolám a zkouškám a opatří nebo nechá na svou odpovědnost
opatřit každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení
certifikace daného měřidla pro účely kontroly prováděné orgány dozoru.
10.4 Statistické ověřování shody s metrologickými požadavky
10.4.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces
zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky, a předkládá svá měřidla k
ověřování ve formě stejnorodých dávek.
10.4.2 Z každé výrobní dávky se podle požadavků bodu 10.4.3 náhodným
výběrem odebere vzorek. Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě
zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných
harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle
§ 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit
shodu s metrologickými požadavky, které se na ně vztahují, a
rozhodnout, zda bude výrobní dávka přijata, nebo zamítnuta. Pokud
takové harmonizované české technické normy nebo určené normy
neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících
zkoušek.
10.4.3 Požadavky, které musí splňovat statistický postup Je používána
statistická kontrola srovnáváním. Systém výběru vzorků musí zajišťovat
a) úroveň jakosti odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem
neshody menším než 1 %,
b) mezní jakost odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem
neshody menším než 7 %.
10.4.4 Pokud je výrobní dávka přijata, všechna měřidla z této dávky
jsou schválena s výjimkou těch měřidel ze vzorku, která nevyhověla při
zkouškách.
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným
kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit
každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení
certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely
kontroly.
10.4.5 Pokud je výrobní dávka zamítnuta, přijme notifikovaná osoba
příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona), která zabrání uvedení této
výrobní dávky na trh. V případě častého zamítnutí výrobních dávek může
notifikovaná osoba statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná
opatření.
10.5 Písemné prohlášení o shodě
10.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným
v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto
nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým označením.
10.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je
uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které se uvádí na trh. V
případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel
s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o
shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
Po odsouhlasení notifikovanou osobou specifikovanou v bodu 10.2 výrobce
opatří měřidla identifikačním číslem této osoby na její odpovědnost.
10.6 Výrobce opatří se souhlasem notifikované osoby a na její
odpovědnost měřidla již během výrobního procesu identifikačním číslem
dané notifikované osoby.
10.7 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny
jeho zplnomocněným zástupcem s výjimkou povinností uvedených v bodech
10.1 a 10.4.1.
11. Postup F1 - Prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků
Prohlášení o shodě založené na ověřování výrobků je postup posouzení
shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části přílohy a
zaručuje a prohlašuje, že měřidla podle ustanovení bodu 11.3 splňují
příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
11.1 Technická dokumentace
11.1.1 Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č.
13 k tomuto nařízení. Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody
měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení. Technická
dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh,
výrobu a funkci měřidla.
11.1.2 Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla, aby byla dostupná orgánům dozoru.
11.2 Výroba
11.2.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu
vyráběných měřidel s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
11.3 Ověřování
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést
příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu měřidel s příslušnými
technickými požadavky tohoto nařízení.
Kontroly a zkoušky provedené za účelem ověření shody s metrologickými
požadavky se provedou, podle volby výrobce, buď kontrolou a zkoušením
každého měřidla podle bodu 11.4, nebo kontrolou a zkouškami měřidel na
základě statistických metod podle bodu 11.5.
11.4 Ověřování shody s metrologickými požadavky kontrolou a zkoušením
každého měřidla.
11.4.1 Každé měřidlo musí být jednotlivě zkontrolováno a musí být
provedeny odpovídající zkoušky uvedené v příslušných harmonizovaných
českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2
tohoto nařízení nebo musí být provedeny rovnocenné zkoušky s cílem
ověřit shodu s metrologickými požadavky, které se na něj vztahují.
Pokud takové harmonizované české technické normy nebo určené normy
neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících
zkoušek.
11.4.2 Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k
provedeným kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří každé
schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení
certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely
kontroly.
11.5 Statistické ověřování shody s metrologickými požadavky
11.5.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces
zajišťoval stejnorodost každé výrobní dávky, a předkládá svá měřidla
pro ověřování ve formě stejnorodých dávek.
11.5.2 Z každé výrobní dávky se podle požadavků bodu 11.5.3 náhodným
výběrem odebere vzorek. Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě
zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušných
harmonizovaných českých technických normách nebo určených normách podle
§ 3 odst. 2 tohoto nařízení nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit
shodu s metrologickými požadavky, které se na ně vztahují, a
rozhodnout, zda bude výrobní dávka přijata, nebo zamítnuta. Pokud
takové harmonizované české technické normy nebo určené normy
neexistují, rozhodne daná notifikovaná osoba o provedení odpovídajících
zkoušek.
11.5.3 Požadavky, které musí splňovat statistický postup
Je používána statistická kontrola srovnáváním. Systém výběru vzorků
musí zajišťovat:
a) úroveň jakosti odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem
neshody menším než 1 %,
b) mezní jakost odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem
neshody menším než 7 %.
11.5.4 Pokud je výrobní dávka přijata, všechna měřidla z této dávky
jsou schválena s výjimkou těch měřidel ze vzorku, která nevyhověla při
zkouškách.
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným
kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit
každé schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení
certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely
kontroly.
11.5.5 Pokud je výrobní dávka zamítnuta, přijme notifikovaná osoba
příslušná opatření (§ 11 odst. 3 zákona), která zabrání uvedení této
výrobní dávky na trh. V případě častého zamítnutí výrobních dávek může
notifikovaná osoba statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná
opatření.
11.6 Písemné prohlášení o shodě
11.6.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením.
11.6.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a
uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, který se uvádí na trh. V
případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel
s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o
shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
Po odsouhlasení notifikovanou osobou specifikovanou v bodu 11.3 výrobce
opatří měřidla identifikačním číslem této osoby na její odpovědnost.
11.7 Výrobce opatří se souhlasem notifikované osoby a na její
odpovědnost měřidla již během výrobního procesu identifikačním číslem
dané notifikované osoby.
11.8 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny
jeho zplnomocněným zástupcem s výjimkou povinností uvedených v bodech
11.2 a 11.5.1.
12. Postup G - Prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého
výrobku
Prohlášení o shodě založené na ověřování jednotlivého výrobku je postup
posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této části
přílohy a zaručuje a prohlašuje, že měřidlo podle ustanovení bodu 12.3
splňuje příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
12.1 Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 a
poskytne ji notifikované osobě uvedené v bodě 12.3. Tato technická
dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými
technickými požadavky tohoto nařízení a, v míře nezbytné pro takové
posouzení, musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla.
Výrobce uchovává tuto technickou dokumentaci po dobu 10 let, aby byla
dostupná orgánům dozoru.
12.2 Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil shodu vyráběného
měřidla s příslušnými technickými požadavky tohoto nařízení.
12.3 Ověřování
Výrobcem zvolená notifikovaná osoba provede nebo nechá provést
příslušné kontroly a zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných
českých technických normách nebo určených normách podle § 3 odst. 2
nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu měřidla s příslušnými
technickými požadavky tohoto nařízení. Pokud takové harmonizované české
technické normy nebo určené normy neexistují, rozhodne daná
notifikovaná osoba o provedení odpovídajících zkoušek.
Notifikovaná osoba vydá certifikát shody vztahující se k provedeným
kontrolám a zkouškám a na svou odpovědnost opatří nebo nechá opatřit
schválené měřidlo svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody po dobu 10 let od provedení
certifikace daného měřidla, aby byly dostupné orgánům dozoru pro účely
kontroly.
12.4 Písemné prohlášení o shodě
12.4.1 Výrobce opatří měřidlo, které splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v odstavci 12.3
jejím identifikačním číslem.
12.4.2 Vypracuje se prohlášení o shodě a uchovává se po dobu 10 let po
vyrobení měřidla, aby bylo k dispozici orgánům dozoru. V tomto
prohlášení musí být určeno měřidlo, pro které bylo prohlášení o shodě
vypracováno.
Kopie tohoto prohlášení se dodává s měřidlem.
12.5 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 12.1 a 12.3 mohou být jeho jménem
a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným zástupcem.
13. Postup H - Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování
jakosti
Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti je
postup posouzení shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v této
části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují
příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
13.1 Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní
kontrolu a zkoušení měřidla podle bodu 13.2 a podléhá dohledu podle
bodu 13.3.
13.2 Systém jakosti
13.2.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení
systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá
provedení posuzování shody,
b) dokumentaci systému jakosti.
13.2.2 Systém jakosti musí zajišťovat shodu měřidel s příslušnými
technickými požadavky tohoto nařízení.
13.2.3 Všechny podklady, požadavky a předpisy přijaté výrobcem musí být
systematicky a řádně dokumentovány ve formě písemných opatření, postupů
a návodů.
Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad
programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí
vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b) technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a
v případě, kdy harmonizované české technické normy nebo určené normy
podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení plně nepokrývají návrh, popis
prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění technických
požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlo vztahují,
c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických
opatření, které budou použity při navrhování měřidel spadajících do
příslušných kategorií měřidel,
d) odpovídajících metod, postupů a systémových opatření, které budou
použity při výrobě, a při řízení a zabezpečování jakosti,
e) kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby
a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
f) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků
zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti
návrhu a výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.
13.2.4 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda
splňuje požadavky podle bodu 13.2.3. U systému jakosti, který splňuje
odpovídající specifikace harmonizované české technické normy se shoda s
těmito požadavky předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny
odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů
zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného
měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení.
Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách
výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
13.2.5 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze
schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále
přiměřený a účinný.
13.2.6 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti. Notifikovaná osoba
zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti bude i
nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 13.2.3, nebo je nezbytné nové
posouzení.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
13.3 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
13.3.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
13.3.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do
prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne
mu všechny potřebné informace, zejména
a) dokumentaci systému jakosti,
b) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se
návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se
výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o
kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
13.3.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila,
že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o
auditu.
13.3.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní
návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná
osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat
provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje.
Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení
zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
13.4 Písemné prohlášení o shodě
13.4.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 13.2.1
jejím identifikačním číslem.
13.4.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a je
uchováváno po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který bylo vypracováno.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, které je uváděno na trh.
V případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se
dodavatel s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií
prohlášení o shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
13.5 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla
a) dokumentaci týkající se systému jakosti uvedenou v bodu 13.2.1
písmeni b),
b) schválenou změnu podle bodu 13.2.6,
c) sdělení notifikované osoby podle bodů 13.2.6, 13.3.3 a 13.3.4.
13.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam
vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro
něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv
zrušení schválení systému jakosti.
13.7 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 13.2.1, 13.2.6, 13.4.2 a 13.5
mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným
zástupcem.
14. Postup H1 - Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování
jakosti a přezkoumání návrhu
Prohlášení o shodě založené na komplexním zabezpečování jakosti a
přezkoumání návrhu je postup posouzení shody, kterým výrobce plní
povinnosti stanovené v této části přílohy a zaručuje a prohlašuje, že
daná měřidla splňují příslušné technické požadavky tohoto nařízení.
14.1 Výroba
Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní
kontrolu a zkoušení měřidla podle bodu 14.2 a podléhá dohledu podle
bodu 14.4. Přiměřenost technického návrhu měřidla musí být přezkoumána
podle ustanovení bodu 14.3.
14.2 Systém jakosti
14.2.1 Výrobce podá u jím zvolené notifikované osoby žádost o posouzení
systému jakosti. Žádost musí obsahovat
a) všechny příslušné informace o kategorii měřidel, pro kterou se žádá
provedení postupu posuzování shody,
b) dokumentaci systému jakosti.
14.2.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu měřidel s příslušnými
technickými požadavky tohoto nařízení. Všechny podklady, požadavky a
předpisy používané výrobcem musí být systematicky a řádně dokumentovány
ve formě písemných opatření, postupů a návodů. Tato dokumentace systému
jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů
jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Musí obsahovat zejména
přiměřený popis
a) cílů jakosti a organizační struktury, odpovědností a pravomocí
vedení, pokud jde o jakost výrobků,
b) technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a
v případě, kdy harmonizované české technické normy nebo určené normy
podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení plně nepokrývají návrh, popis
prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění technických
požadavků tohoto nařízení, které se na měřidlo vztahují,
c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických
opatření, které budou použity při navrhování měřidel spadajících do
příslušné kategorie měřidel,
d) odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou
použity při výrobě, a při řízení a zabezpečování jakosti,
e) kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby
a po výrobě, s uvedením jejich četnosti,
f) záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků
zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované jakosti
návrhu a výrobků a efektivním fungováním systému jakosti.
14.2.3 Notifikovaná osoba posoudí systém jakosti s cílem určit, zda
splňuje požadavky podle bodu 14.2.2. U systému jakosti, který splňuje
odpovídající specifikace harmonizované české technické normy, se shoda
s touto normou předpokládá od okamžiku, kdy na ni byly zveřejněny
odkazy.
Kromě zkušeností se systémem řízení jakosti musí mít skupina auditorů
zkušenosti v příslušné oblasti metrologie a technologie výroby daného
měřidla a znalosti příslušných technických požadavků tohoto nařízení.
Součástí hodnocení musí být kontrolní návštěva v provozních prostorách
výrobce.
Sdělení o výsledku hodnocení musí být oznámeno výrobci. Toto oznámení
musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
14.2.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze
schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále
přiměřený a účinný.
14.2.5 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která schválila systém
jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti.
Notifikovaná osoba zhodnotí navrhované změny a rozhodne, zda změněný
systém jakosti bude i nadále splňovat požadavky uvedené v bodě 14.2.2
nebo zda je nezbytné nové posouzení. Sdělení o výsledku hodnocení musí
být oznámeno výrobci. Toto oznámení musí obsahovat závěry kontrol a
odůvodněné závěry plynoucí z posouzení.
14.2.6 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu seznam
vydaných schválení systémů jakosti, jakož i seznam systémů jakosti, pro
něž nebylo schválení vydáno, a neprodleně Úřad informuje o jakémkoliv
zrušení schválení systému jakosti.
14.3 Přezkoumání návrhu
14.3.1 Výrobce podá žádost o přezkoumání návrhu u notifikované osoby
podle bodu 14.2.1.
14.3.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a funkce měřidla
a musí umožňovat posouzení shody s příslušnými technickými požadavky
tohoto nařízení. Tato žádost musí obsahovat
a) identifikaci výrobce,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiné
notifikované osoby,
c) technickou dokumentaci popsanou v příloze č. 13 tohoto nařízení.
Tato dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s
odpovídajícími požadavky tohoto nařízení. V míře nezbytné pro takové
posouzení musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci měřidla,
d) podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu. Tyto podpůrné
důkazy musí uvádět všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud
příslušné harmonizované české technické normy nebo určené normy uvedené
v § 3 odst. 2 tohoto nařízení nebyly použity zcela, a v případě
nutnosti musí zahrnovat výsledky zkoušek provedených příslušnou
laboratoří výrobce nebo jinou zkušební laboratoří jeho jménem a na jeho
odpovědnost.
14.3.3 Notifikovaná osoba žádost přezkoumá, a pokud návrh splňuje
technické požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují, vydá
výrobci certifikát ES přezkoumání návrhu. Tento certifikát musí
obsahovat identifikaci výrobce, závěry přezkoumání, podmínky jeho
platnosti a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného měřidla.
14.3.3.1 K certifikátu musí být přiloženy všechny podstatné části
technické dokumentace.
14.3.3.2 Certifikát nebo jeho přílohy musí obsahovat všechny potřebné
informace pro posouzení shody a kontrolu za provozu. Tyto informace
musí zejména umožňovat posouzení shody vyrobených měřidel s
přezkoumaným návrhem z hlediska reprodukovatelnosti jejich
metrologických vlastností, jestliže jsou správně seřízeny a nastaveny
pomocí vhodných určených prostředků. Certifikát musí obsahovat
a) metrologické vlastnosti daného návrhu měřidla,
b) opatření nezbytná pro zajištění integrity měřidel (plombování,
identifikaci softwaru),
c) informace o dalších částech nezbytných pro identifikaci měřidel a
pro vnější vizuální kontrolu shody s návrhem,
d) v případě potřeby jakékoliv další specifické informace nezbytné k
ověření vlastností vyrobených měřidel,
e) u samostatných podsestav všechny nezbytné informace pro zabezpečení
kompatibility s dalšími samostatnými podsestavami nebo měřidly.
14.3.3.3 Notifikovaná osoba vystaví zprávu o hodnocení v tomto smyslu a
uchovává ji k dispozici orgánům dozoru. Aniž jsou dotčeny požadavky
přílohy č. 14 k tomuto nařízení, může notifikovaná osoba zveřejnit
obsah této zprávy, jako celek nebo její část, pouze se souhlasem
výrobce.
Certifikát má platnost 10 let ode dne vydání a jeho platnost může být
prodloužena na další období po 10 letech.
Pokud notifikovaná osoba odmítne výrobci vydat certifikát přezkoumání
návrhu, musí tato osoba uvést podrobné důvody pro toto zamítnutí.
14.3.4 Výrobce informuje notifikovanou osobu, která vydala certifikát
ES přezkoumání návrhu, o každé změně schváleného návrhu. Změny
schváleného návrhu musí být dodatečně schváleny notifikovanou osobou,
která vydala certifikát ES přezkoumání návrhu, jestliže mohou ovlivnit
shodu se základními technickými požadavky tohoto nařízení, podmínky
platnosti certifikátu nebo podmínky předepsané pro použití měřidla.
Toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu ES
přezkoumání návrhu.
14.3.5 Každá notifikovaná osoba pravidelně poskytuje Úřadu
a) vydané certifikáty ES přezkoumání návrhu a přílohy,
b) dodatky a změny týkající se již vydaných certifikátů.
Každá notifikovaná osoba neprodleně informuje Úřad o zrušení
certifikátu ES přezkoumání návrhu.
14.3.6 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii
certifikátu ES přezkoumání návrhu, jeho přílohy a dodatky spolu s
technickou dokumentací po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla.
Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen v členském státě
Evropské unie, má povinnost uchovávat technickou dokumentaci k
dispozici osoba určená výrobcem.
14.4 Dohled, za který odpovídá notifikovaná osoba
14.4.1 Účelem dohledu je zjistit, zda výrobce řádně plní povinnosti
vyplývající ze schváleného systému jakosti.
14.4.2 Výrobce umožní notifikované osobě za účelem kontroly vstup do
prostor určených pro výrobu, kontrolu, zkoušení a skladování a poskytne
jí všechny potřebné informace, zejména
a) dokumentaci systému jakosti,
b) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se
návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c) záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se
výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o
kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
14.4.3 Notifikovaná osoba pravidelně provádí audity, aby se ujistila,
že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o
auditu.
14.4.4 Kromě toho může notifikovaná osoba provádět neohlášené kontrolní
návštěvy u výrobce. Při těchto kontrolních návštěvách může notifikovaná
osoba v případě potřeby provést nebo na vlastní odpovědnost nechat
provést zkoušky, aby ověřila, zda systém jakosti správně funguje.
Notifikovaná osoba poskytne výrobci zprávu o kontrole a při provedení
zkoušek rovněž protokol o zkoušce.
14.5 Písemné prohlášení o shodě
14.5.1 Výrobce opatří každé měřidlo, které splňuje příslušné technické
požadavky tohoto nařízení, označením „CE“ a doplňkovým metrologickým
označením a na odpovědnost notifikované osoby uvedené v bodě 14.2.1
jejím identifikačním číslem.
14.5.2 Prohlášení o shodě se vypracuje pro každý model měřidla a
uchovává se po dobu 10 let po vyrobení posledního měřidla, aby bylo k
dispozici orgánům dozoru. V tomto prohlášení musí být určen model
měřidla, pro který bylo toto prohlášení vypracováno a uvedeno číslo
certifikátu přezkoumání návrhu.
Kopie prohlášení se dodává s každým měřidlem, který se uvádí na trh. V
případě, že je předmětem dodávky větší počet měřidel, může se dodavatel
s odběratelem dohodnout, že bude dodán menší počet kopií prohlášení o
shodě na celou dávku nebo zásilku měřidel.
14.6 Výrobce uchovává pro potřebu orgánů dozoru po dobu 10 let po
vyrobení posledního měřidla
a) dokumentaci uvedenou v bodu 14.2.1 písm. b),
b) schválenou změnu podle bodu 14.2.5,
c) sdělení a zprávy notifikované osoby podle bodů 14.2.5, 14.4.3 a
14.4.4.
14.7 Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce obsažené v bodech 14.2.1, 14.2.5, 14.5.2 a 14.6
mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost plněny jeho zplnomocněným
zástupcem.
Příloha 3
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VODOMĚRY
1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
a) Minimální průtok (Q1) Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje
údaje, které splňují požadavky na největší dovolené chyby (MPE).
b) Přechodový průtok (Q2)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým a minimálním
průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a
„dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba
(MPE).
c) Trvalý průtok (Q3)
Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím způsobem za
stanovených podmínek použití, tj. za ustálených nebo proměnlivých
podmínek proudění.
d) Přetěžovací průtok (Q4)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém vodoměr funguje
vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.
2. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro vodoměr určit stanovené pracovní podmínky, zejména
a) Rozsah průtoku vody
Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:
Q3/Q1 >= 10
Q2/Q1 = 1,6
Q4/Q3 = 1,25.
b) Rozsah teploty vody
Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující podmínky:
od 0,1 st. C do 30 st. C (přinejmenším), nebo
od 30 st. C do 90 st. C (přinejmenším).
Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.
c) Rozsah relativního tlaku vod Tento rozsah je při Q3 od 0,3 barů do
nejméně 10 barů.
d) Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo
mezní hodnoty stejnosměrného napájení.
3. Největší dovolené chyby (MPE)
3.1 Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých
objemů při průtoku v rozsahu od přechodového průtoku (Q2) (včetně) do
přetěžovacího průtoku (Q4) je
2 % pro vodu o teplotě = < 30 st. C,
3 % pro vodu o teplotě > 30 st. C.
3.2 Největší dovolená chyba (MPE), kladná nebo záporná, u proteklých
objemů při průtocích v rozsahu od minimálního průtoku (Q1) do
přechodového průtoku (Q2) (vyjma) je 5 % pro vodu libovolné teploty.
3.3 U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby
(MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
4. Přípustný vliv rušení
4.1 Odolnost proti elektromagnetickému rušení
4.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit vodoměr jen do té míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny
definovaná v bodě 4.1.3, nebo
b) indikovaný údaj výsledku měření není možné vzít jako platný
výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze interpretovat,
zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.
4.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí vodoměr
a) obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),
b) mít chráněny všechny měřicí funkce,
c) umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně
před výskytem rušení.
4.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou
následujících hodnot
a) množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby
(MPE) v horním pásmu měřeného objemu,
b) množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství
vody proteklé za jednu minutu při průtoku Q3.
5. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu
trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující
podmínky
5.1 Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k
počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než
a) 3 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),
b) 1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně).
5.2 Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti
nesmí být větší než
a) +/-6 % objemu měřeného v rozsahu od Q1 (včetně) do Q2 (vyjma),
b) +/-2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro
vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 0,1 st. C do 30
st. C,
c) +/-3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q2 (včetně) do Q4 (včetně) pro
vodoměry určené pro měření vody teploty v rozsahu od 30 st. C do 90 st.
C.
6. Použitelnost
6.1 Vodoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné
poloze, pokud není jasně vyznačeno jinak.
6.2 Výrobce stanoví, zda je vodoměr určen pro měření zpětného toku. V
takovém případě se musí zpětný tok buď odečítat od celkového objemu,
nebo musí být zaznamenáván samostatně. Pro přívodní i zpětné proudění
musí platit stejné největší dovolené chyby (MPE).
6.3 Vodoměry, které nejsou navrženy pro měření zpětného toku, musí buď
zpětnému toku zabránit, nebo musí vydržet náhodný zpětný tok bez
poškození nebo změny metrologických vlastností.
7. Jednotky měření
Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech.
8. Uvedení do provozu
Musí být zajištěno, aby požadavky bodu 2 písmena a), b) c) byly
distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci vodoměru
stanoveny tak, aby byl vodoměr vhodný pro přesné měření předpokládané
nebo předvídatelné spotřeby.
Příloha 4
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ
PLYNU
1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
a) Přepočítávač množství plynu
Zařízení připojené k plynoměru, které automaticky přepočítává množství
naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.
b) Minimální průtok (Qmin)
Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje, které splňují
požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).
c) Maximální průtok (Qmax)
Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje, které splňují
požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).
d) Přechodový průtok (Qt)
Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním a minimálním
průtokem a kterou se rozsah průtoků dělí na dvě pásma, „horní pásmo“ a
„dolní pásmo“. Pro každé pásmo platí určitá největší dovolená chyba
(MPE).
e) Přetěžovací průtok (Qr)
Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém plynoměr funguje
krátký časový úsek bez poškození.
f) Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny přepočítává.
2. Plynoměry
2.1 Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí specifikovat stanovené pracovní podmínky plynoměru,
přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:
a) Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:
--------------------------------------------------------------
Třída Qmax/Qmin Qmax/Qt Qr/Qmax
1,5 > = 150 > = 10 1,2
1,0 > = 20 > = 5 1,2
--------------------------------------------------------------
b) Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 st. C.
c) Podmínky vztahující se na plyn
Plynoměr musí být konstruován pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které
odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést zejména skupinu nebo typ
plynu a maximální pracovní tlak.
d) Minimální rozsah teploty je 50 st. C pro vnější prostředí.
e) Jmenovitou hodnotu zdroje střídavého napětí nebo mezní hodnoty
stejnosměrného napájení.
2.2 Největší dovolené chyby (MPE)
2.2.1 Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost
Tabulka 1
-----------------------------------------------------------------------
Třída 1,5 1,0
Qmin =< Q < Qt 3 % 2 %
-----------------------------------------------------------------------
Qt =< Q =< Qmax 1,5 % 1 %
-----------------------------------------------------------------------
U plynoměru nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby (MPE)
ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
2.2.2 U plynoměru s teplotní kompenzací, který indikuje pouze
přepočítaný objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 st. C rozloženém
symetricky kolem teploty stanovené výrobcem, která leží v rozsahu od 15
st. C do 25 st. C, se největší dovolená chyba (MPE) zvýší o 0,5 %. Mimo
tento rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 st. C
povoleno další zvýšení chyby o 0,5 %.
2.3 Přípustný vliv rušení
2.3.1 Odolnost proti elektromagnetickému rušení
2.3.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo
přepočítávač množství plynu jen do té míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny
definovaná v bodě 2.3.1.3, nebo
b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné
interpretovat jako platný výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který
nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření.
2.3.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr
a) obnovit svou činnost v rozmezí největší dovolené chyby (MPE),
b) mít chráněny všechny měřicí funkce,
c) umožňovat obnovení všech hodnot měření provedených bezprostředně
před výskytem rušení.
2.3.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou
následujících hodnot
a) množství odpovídající polovině velikosti největší dovolené chyby
(MPE) v horním pásmu měřeného objemu,
b) množství odpovídající největší dovolené chybě (MPE) pro množství
plynu proteklého za jednu minutu při maximálním průtoku.
2.3.2 Vliv poruch průtoku na vstupu a výstupu Za podmínek instalace
stanovených výrobcem nesmí být vliv poruch průtoku větší než jedna
třetina největší dovolené chyby (MPE).
2.4 Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu
trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující
podmínky
a) Plynoměry třídy 1,5
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k
počátečnímu výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Qt do Qmax nesmí
překročit výsledek měření o více než 2 %.
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než
dvojnásobek největší dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.
b) Plynoměry třídy 1,0
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k
počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina největší
dovolené chyby (MPE) uvedené v bodě 2.2.
Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než
největší dovolená chyba (MPE) uvedená v bodě 2.2.
2.5 Použitelnost
2.5.1 Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím)
musí být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky,
které zajistí, že během selhání základního zdroje budou všechny měřicí
funkce zajištěny.
2.5.2 Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň 5 let. Po
uplynutí 90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění.
2.5.3 Indikační zařízení musí mít odpovídající počet číslic, aby bylo
zajištěno, že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Qmax nevrátí
číslice na jejich počáteční hodnoty.
2.5.4 Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné
poloze uvedené výrobcem v návodu k instalaci.
2.5.5 Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění
zkoušek v přiměřeném časovém úseku.
2.5.6 Plynoměr musí dodržovat největší dovolenou chybu (MPE) v
libovolném směru proudění nebo jen v tom směru proudění, který je jasně
vyznačen.
2.6 Jednotky
Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo v
kilogramech.
3. Přepočítávače množství plynu
Přepočítávač množství plynu tvoří podle tohoto nařízení samostatnou
podsestavou.
Pro přepočítávače množství plynu platí, pokud se dají použít, základní
technické požadavky. Kromě nich platí následující požadavky.
3.1 Základní podmínky pro přepočítávané veličiny Výrobce musí
specifikovat základní podmínky pro přepočítávané veličiny.
3.2 Největší dovolené chyby (MPE)
a) 0,5 % při teplotě okolí (20 +/-3) st. C, relativní vlhkosti okolního
prostředí (60 +/-15) %, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,
b) 0,7 % pro teplotní přepočítávač množství plynu při stanovených
pracovních podmínkách,
c) 1 % pro jiné přepočítávače množství plynu při stanovených pracovních
podmínkách.
U přepočítávače množství plynu nesmí docházet ke zneužívání největší
dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
Poznámka: Chyba plynoměru se nebere v úvahu.
3.3 Použitelnost
3.3.1 Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen
zaznamenat, že je mimo pracovní rozsah (rozsahy), jehož (jejichž)
parametry stanovil výrobce jako zásadní pro přesnost měření. V takovém
případě musí přepočítávač množství plynu přestat načítat přepočítávanou
veličinu a může ji samostatně načítat pouze po dobu, kdy je mimo
pracovní rozsah (rozsahy).
3.3.2 Elektronický přepočítávač množství plynu musí být schopen
indikovat všechny odpovídající hodnoty měření bez přídavného zařízení.
4. Uvedení do provozu
4.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby tato
měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5 a měřidly třídy
1,0, které mají poměr Qmax/Qmin větší nebo roven 150.
4.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je
povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5.
4.3 Musí být zajištěno, aby požadavky podle bodu 2.1 písmene b) a c)
byly distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci měřidla
stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané
nebo předvídatelné spotřeby.
Příloha 5
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE
1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
I = elektrický proud procházející elektroměrem
In = stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr s
transformátorem navržen
Ist = nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr
zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u
vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)
Imin = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích
největší dovolené chyby (MPE) (u vícefázových elektroměrů se
symetrickou zátěží)
Itr = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích
nejmenší hodnoty největší dovolené chyby (MPE) odpovídající označení
třídy elektroměru
Imax = maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v
mezích největších dovolených chyb (MPE)
U = elektrické napětí přiváděné do elektroměru
Un = stanovené referenční napětí
f = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru
fn = stanovený referenční kmitočet
PF = účiník = cos fí = cosinus úhlu fázového posunu fí mezi I a U
Elektroměry k měření činné energie se mohou v závislosti na použité
metodě měření používat v kombinaci s externími měřicími transformátory,
2. Přesnost
Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny jako třída
A, B a C.
3. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené pracovní podmínky, a to:
a) hodnoty fn, Un, In, Ist, Imin, Itr a Imax. Pro stanovené proudy musí
elektroměr splňovat podmínky uvedené v tabulce 1:
Tabulka 1
--------------------------------------------------------------
Třída A Třída B Třída C
--------------------------------------------------------------
Přímo zapojené elektroměry
--------------------------------------------------------------
Ist =< 0,05 Itr =< 0,04 Itr =< 0,04 Itr
--------------------------------------------------------------
Imin =< 0,5 Itr =< 0,5 Itr =< 0,3 Itr
--------------------------------------------------------------
Imax 50 Itr 50 Itr 50 Itr
--------------------------------------------------------------
Elektroměry s měřicím transformátorem
--------------------------------------------------------------
Ist =< 0,06 Itr =< 0,04 Itr =< 0,02 Itr
Imin =< 0,4 Itr =< 0,2 Itr* =< 0,2 Itr
--------------------------------------------------------------
In = 20 Itr = 20 Itr = 20 Itr
--------------------------------------------------------------
Imax 1,2 In 1,2 In 1,2 In
--------------------------------------------------------------
* Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí
být Imin =< 0,4 Itr.
b) elektroměr musí splňovat požadavky na největší dovolené chyby (MPE)
v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku, které jsou uvedeny v tabulce 2.
Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické energie
dodávané veřejnou distribuční sítí,
c) rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň
0,9 * Un =< U =< 1,1 * Un
0,98 * fn =< f =< 1,02 * fn,
d) rozsah účiníku alespoň od cos fí = 0,5 induktivní do cos fí = 0,8
kapacitní.
4. Největší dovolené chyby (MPE)
Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících veličin (a, b, c,-) se
vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené veličiny a
ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých
referenčních hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než
největší dovolená chyba (MPE) uvedená v tabulce 2, se vypočítá takto:
Chyba měření = odmocnina a2 + b2 + c2 ...
Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v
procentech překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.
Tabulka 2
Největší dovolená chyba (MPE) v procentech při
stanovených pracovních podmínkách a při definovaných
úrovních proudové zátěže a pracovní teplotě
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Pracovní Pracovní Pracovní Pracovní
teploty teploty teploty teploty
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
+5st. C -10 st. -25 st. C - -10 st. -40 st. C --25 st. C
- +30st. C C - +5 st. C C nebo
nebo nebo +55 st.
+30 st. C +40 st. C... +55 st. CC ... +70 st. C
- +40 st. C
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Třída elektroměru A B C A B C A B CA B C
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Imin =< I < Itr 3,5 2 1 5 2,5 1,3 7 3,5 1,7 9 4 2
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Itr =< I =< Imax 3,5 2 0,7 4,5 2,5 1 7 3,5 1,3 9 4 1,5
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Itr =< I =< Imax, viz 4 2,5 1 5 3 1,3 7 4 1,7 9 4,5 2
níže uvedená výjimka
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah
proudu pro jednofázovou zátěž omezen na 5Itr =< I =< Imax
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Jestliže elektroměr pracuje v různých rozsazích teploty, pak se musí
používat odpovídající hodnoty největší dovolené chyby (MPE).
U elektroměru nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby
(MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
5. Přípustný vliv rušení
5.1 Obecně
5.1.1 Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou
z měřených veličin je také proud, platí pro elektroměry speciální
elektromagnetické prostředí.
5.1.2 Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2
a kromě toho musí splňovat požadavky uvedené v bodech 5.2 a 5.3.
5.1.3 Elektromagnetické prostředí a jeho přípustný vliv odpovídá stavu,
kdy prostředí má charakter dlouhodobé poruchy, a pak nesmí ovlivnit
přesnost více než činí hodnoty kritické změny, anebo charakter
přechodového jevu, který může způsobit dočasné zhoršení nebo ztrátu
funkce nebo provozuschopnosti; po jeho doznění se ale musí funkce
elektroměru a jeho provozuschopnost obnovit a přesnost nesmí být
ovlivněna více než činí hodnoty kritické změny.
5.1.4 Tam, kde existuje nebezpečí častého výskytu bouřek nebo kde
převládá nadzemní elektrické vedení, musí být metrologické vlastnosti
elektroměru zajištěny.
5.1 Vliv dlouhodobých poruch
Tabulka 3
Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé poruchy
----------------------------------------------------------------
Hodnoty kritické
Porucha změny v procentech
pro třídu
elektroměru
----------------------------------------------------------------
A B C
----------------------------------------------------------------
Obrácený sled fází 1,5 1,5 0,3
----------------------------------------------------------------
Nesymetrie napětí (platí pouze 4 2 1
pro vícefázové elektroměry)
----------------------------------------------------------------
Harmonické složky v proudových 1 0,8 0,5
obvodech1
----------------------------------------------------------------
Stejnosměrná složka 6 3 1,5
a harmonické složky v proudovém
obvodu^1
----------------------------------------------------------------
Rychlé přechodové jevy 6 4 2
----------------------------------------------------------------
Magnetická pole; 3 2 1
vysokofrekvenční (vyzařované
vysokofrekvenční)
elektromagnetické pole; poruchy
indukované vysokofrekvenčními
poli; a odolnost proti
oscilačním vlnám
----------------------------------------------------------------
5.2 Přípustný vliv přechodových elektromagnetických jevů
5.3.1 Při výskytu elektromagnetického rušení a bezprostředně po jeho
ukončení
a) nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru
vysílat impulsy nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než
je hodnota kritické změny,
b) a v přiměřeném časovém úseku po skončení působení poruchy elektroměr
- musí obnovit svoji funkci v mezích největší dovolené chyby (MPE),
- musí zajišťovat všechny měřicí funkce,
- musí umožnit obnovu všech hodnot naměřených bezprostředně před
začátkem působení poruchy,
- nesmí indikovat změnu zaznamenané elektrické energie větší než je
hodnota kritické změny.
Hodnota kritické změny v kWh je m · Un * Imax * 10-6 (kde m je počet
měřicích prvků elektroměru, Un je ve voltech a Imax v ampérech).
5.3.2 Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %.
6. Použitelnost
6.1 Pro napětí menší než je stanovené referenční napětí nesmí být
kladná chyba elektroměru větší než 10 %.
6.2 Počitadlo celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet
míst, aby bylo zajištěno, že se indikovaný údaj nevrátí na svou
počáteční hodnotu, jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000
hodin při plném zatížení (I = Imax, U = Un a PF = 1). Počitadlo nesmí
být možné za provozu vynulovat.
6.3 V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie
zůstat zjistitelná po dobu alespoň 4 měsíců.
6.4 Chod naprázdno
Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody jsou bez
proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr
zaznamenávat elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 ·Un do 1,1
*Un.
6.5 Náběh
Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání energie
při Un a PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu,
který je roven Ist.
7. Jednotky
Naměřená elektrická energie musí být indikována v kilowatthodinách nebo
v megawatthodinách.
8. Uvedení do provozu
8.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno, aby byla tato
měření prováděna libovolným elektroměrem třídy A.
8.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je
povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy
B.
8.3 Musí být zajištěno, aby byl rozsah proudu určen distributorem nebo
osobou smluvně zajišťující instalaci elektroměru tak, aby byl
elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané nebo předvídatelné
spotřeby.
Příloha 6
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA TEPLA
1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
theta = teplota teplonosné kapaliny
thetan = hodnota na přívodu k výměníku
thetaout = hodnota na výstupu výměníku
delta theta = teplotní rozdíl in - out, přičemž platí delta theta >= 0
thetamax = horní mez theta, při níž měřidlo tepla pracuje správně v
mezích největší dovolené chyby (MPE)
thetamin = dolní mez theta, při níž měřidlo tepla pracuje správně v
mezích největší dovolené chyby (MPE)
delta theta max = horní mez delta theta, při níž měřidlo tepla pracuje
správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
delta theta min = dolní mez delta theta, při níž měřidlo tepla pracuje
správně v mezích největší dovolené chyby (MPE)
q = průtok teplonosné kapaliny
qs = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat
správně po krátké časové intervaly
qp = nejvyšší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla
nepřetržitě pracovat správně
qi = nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepla pracovat
správně
P = tepelný výkon výměny tepla
Ps = horní přípustná mez P, při níž bude měřidlo tepla pracovat správně
Měřidlo tepla je buď kompaktní přístroj nebo kombinovaný přístroj
skládající se ze samostatných podsestav, kterými jsou snímač průtoku,
snímač teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo z kombinace těchto
samostatných podsestav.
2. Stanovené pracovní podmínky
Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem
takto:
a) pro teplotu kapaliny: thetamax, thetamin,
b) pro teplotní rozdíly: delta theta max, delta theta min, při těchto
omezeních: delta thetamax/delta thetamin >- 10; delta theta min = 3 K
nebo 5 K nebo 10 K.
c) pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může
měřidlo tepla dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě,
d) pro průtoky kapaliny: qs, qp, qi, přičemž hodnoty qp a qi podléhají
následujícímu omezení: qp/qi >- 10,
e) pro tepelný výkon: PS.
3. Třídy přesnosti
Pro měřidla tepla jsou definovány tyto třídy přesnosti: 1, 2, 3.
4. Největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřidla tepla
Největší dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidla tepla pro
jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé
hodnoty jsou:
a) Pro třídu 1: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle
bodů 8.1 až 8.3.
b) Pro třídu 2: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle
bodů 8.1 až 8.3.
c) Pro třídu 3: E = Ef + Et + Ec, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle
bodů 8.1 až 8.3.
U kompaktního měřidla tepla nesmí docházet ke zneužívání největší
dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
5. Přípustné vlivy elektromagnetického rušení
5.1 Měřidlo nesmí být vystaveno vlivu statických magnetických polí a
elektromagnetických polí o kmitočtu sítě.
5.2 Vliv elektromagnetického rušení musí být pouze takový, aby změna
výsledku měření nebyla větší než hodnota kritické změny stanovená podle
požadavku v bodě 5.3, nebo aby indikace výsledku měření byla taková, že
ji nelze interpretovat jako platný výsledek měření.
5.3 Hodnota kritické změny pro kompaktní měřidlo tepla je rovna
absolutní hodnotě největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro měřidlo
tepla podle bodu 4.
6. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu
trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněny následující
podmínky:
a) Snímače průtoku: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti
vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota
kritické změny.
b) Snímače teploty: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti
vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 st. C.
7. Nápisy na měřidle tepla
a) Třída přesnosti
b) Mezní hodnoty průtoku
c) Mezní hodnoty teploty
d) Mezní hodnoty teplotního rozdílu
e) Místo instalace snímače průtoku: přívodní nebo vratná větev
f) Znázornění směru proudění.
8. Samostatné podsestavy
Ustanovení pro samostatné podsestavy se mohou používat pro samostatné
podsestavy vyrobené stejným výrobcem nebo různými výrobci. Jestliže se
měřidlo tepla skládá ze samostatných podsestav, vztahují se základní
technické požadavky pro měřidla tepla odpovídajícím způsobem na
jednotlivé samostatné podsestavy. Kromě toho platí následující
požadavky:
8.1 Relativní největší dovolená chyba (MPE) snímače průtoku vyjádřená v
% pro jednotlivé třídy přesnosti:
a) třída 1: Ef = (1 + 0,01 qp/q), ale ne větší než 5 %,
b) třída 2: Ef = (2 + 0,02 qp/q), ale ne větší než 5 %,
c) třída 3: Ef = (3 + 0,05 qp/q), ale ne větší než 5 %,
přičemž chyba Ef vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou
hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače
průtoku a hmotností nebo objemem.
8.2 Relativní největší dovolená chyba (MPE) snímače teploty vyjádřená v
%:
Et = (0,5 + 3 delta theta min/delta theta),
přičemž chyba Et vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou
hodnotou, který vyplývá ze vztahu mezi výstupem snímače teploty a
rozdílem teplot.
8.3 Relativní největší dovolená chyba (MPE) kalorimetrického počitadla
vyjádřená v %:
Ec = (0,5 + delta theta min/delta theta),
přičemž chyba Ec vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou
hodnotou tepla.
8.4 Hodnota kritické změny pro samostatnou podsestavu měřidla tepla je
rovna příslušné absolutní hodnotě největší dovolené chyby (MPE)
použitelné pro danou samostatnou podsestavu podle bodů 8.1, 8.2 nebo
8.3.
8.5 Nápisy na jednotlivých samostatných podsestavách měřidla
Snímač průtoku:
Třída přesnosti
Mezní hodnoty průtoku
Mezní hodnoty teploty
Jmenovitý koeficient měřidla (například litry/impulsy) nebo
odpovídající výstupní signál)
Znázornění směru proudění
Snímač teploty:
Identifikace typu (například Pt 100)
Mezní hodnoty teploty
Mezní hodnota teplotního rozdílu
Kalorimetrické počitadlo:
Typ snímačů teploty
Mezní hodnoty teploty
Mezní hodnota teplotního rozdílu
Požadovaný jmenovitý koeficient měřidla (například litry/impulsy) nebo
odpovídající vstupní signál ze snímače průtoku
Místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi
9. Uvedení do provozu
9.1 Při měření pro potřeby obytných prostor je povoleno provádět měření
jakýmkoliv měřidlem třídy 3.
9.2 Při měření v obchodních prostorách nebo v lehkém průmyslu je
požadováno použití měřidla třídy 2.
9.3 Požadavky podle jednotlivých ustanovení bodu 2 této přílohy musí
být distributorem nebo osobou smluvně zajišťující instalaci měřidla
stanoveny tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření předpokládané
nebo předvídatelné spotřeby.
Příloha 7
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KONTINUÁLNÍ A DYNAMICKÉ MĚŘENÍ
MNOŽSTVÍ KAPALIN JINÝCH NEŽ VODA
1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
a) Počitadlo
Část měřidla, která přijímá výstupní signály ze snímače (snímačů)
měřené hodnoty a případně z připojených měřidel a indikuje výsledky
měření.
b) Připojené měřidlo
Měřidlo připojené k počitadlu pro měření určitých veličin, které jsou
charakteristické pro danou kapalinu, s cílem provést korekci nebo
přepočítání.
c) Přepočítávací zařízení
Část počitadla, která bere v úvahu vlastnosti kapaliny (teplota,
hustota atd.) naměřené pomocí připojených měřidel nebo uložené v paměti
a automaticky přepočítává objem kapaliny naměřené za podmínek měření na
objem při základních podmínkách nebo na hmotnost, nebo hmotnost
kapaliny naměřené za podmínek měření na objem za podmínek měření nebo
objem při základních podmínkách.
Poznámka: Přepočítávací zařízení zahrnuje příslušná připojená měřidla.
d) Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se převádí množství kapaliny naměřené za
podmínek měření.
e) Měřicí systém
Systém, který obsahuje měřidlo samotné a všechna zařízení nezbytná k
zajištění správného měření nebo určená ke zjednodušení měřicích
činností.
f) Výdejní stojan
Měřicí systém určený pro doplňování paliva do motorových vozidel,
malých lodí a malých letadel.
g) Samoobslužné uspořádání
Uspořádání, které umožňuje zákazníkovi používat měřicí systém k
získávání kapaliny pro své vlastní použití.
h) Samoobslužné zařízení
Specifické zařízení, které je součástí samoobslužného uspořádání a
které umožňuje činnost jednoho nebo více měřicích systémů v
samoobslužném uspořádání.
i) Nejmenší odměr (dále jen „mmq“)
Nejmenší množství kapaliny, pro které je měření v daném měřicím systému
metrologicky přijatelné.
j) Přímá indikace
Indikace objemu nebo hmotnosti odpovídající měřené veličině, kterou je
měřidlo schopno fyzikálně měřit.
Poznámka: Přímou indikaci lze pomocí přepočítávacího zařízení převést
na indikaci jiné veličiny.
k) Přerušitelný/nepřerušitelný měřicí systém
Měřicí systém lze považovat za přerušitelný/nepřerušitelný, jestliže
proudění kapaliny lze/nelze snadno a rychle zastavit.
l) Rozsah průtoku
Rozsah mezi minimálním průtokem (Qmin) a maximálním průtokem (Qmax).
2. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:
2.1 Rozsah průtoku, který musí splňovat následující podmínky:
a) rozsah průtoku měřicího systému musí být v mezích rozsahu průtoku
každého jeho prvku, zejména pak měřidla,
b) měřidlo a měřicí systém:
Tabulka 1
---------------------------------------------------------
Druh měřicího Druh kapaliny Minimální poměr
systému Qmax : Qmin
---------------------------------------------------------
Výdejní stojany Jiné než 10:1
zkapalněné plyny
Zkapalněné plyny 5:1
---------------------------------------------------------
Měřicí systém Kryogenní kapaliny 5:1
---------------------------------------------------------
Měřicí systémy Všechny kapaliny Podle podmínek
na potrubí použití
a systémy pro
nakládku lodí
---------------------------------------------------------
Všechny ostatní Všechny kapaliny 4:1
měřicí systémy
---------------------------------------------------------
2.2 Vlastnosti kapaliny, která se má měřit měřidlem, uvedením názvu
nebo druhu kapaliny nebo určité její vlastnosti, například
a) rozsah teploty,
b) rozsah tlaku,
c) rozsah hustoty,
d) rozsah viskozity.
2.3 Jmenovitou hodnotu napětí střídavého zdroje a mezní hodnoty napětí
stejnosměrného zdroje.
2.4 Základní podmínky pro přepočítávané hodnoty.
3. Klasifikace přesnosti a největší dovolené chyby (MPE)
3.1 U objemů rovnajících se dvěma litrům nebo větších jsou největší
dovolené chyby (MPE) pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 2
-------------------------------------------
Třída přesnosti
-------------------------------------------
0,3 0,5 1,0 1,5 2,5
---------------------------------------------------------
Měřicí 0,3 % 0,5 % 1,0 % 1,5 % 2,5 %
systémy (A)
---------------------------------------------------------
Měřidla (B) 0,2 % 0,3 % 0,6 % 1,0 % 1,5 %
---------------------------------------------------------
3.2 U objemů rovnajících se nebo menších než 2 litry jsou největší
dovolené chyby (MPE) pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 3
----------------------------------------------------------------------
Měřený objem V Největší dovolené chyby (MPE)
----------------------------------------------------------------------
V < 0,1 l 4 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,1 l
----------------------------------------------------------------------
0,1 l =< V < 0,2 l 4 x hodnota v tabulce 2
----------------------------------------------------------------------
0,2 l =< V < 0,4 l 2 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,4 l
----------------------------------------------------------------------
0,4 l =< V < 1l 2 x hodnota v tabulce 2
----------------------------------------------------------------------
1 l =< V < 2 l hodnota v tabulce 2 použitá na 2 l
----------------------------------------------------------------------
3.3 Bez ohledu na měřené množství je však velikost největší dovolené
chyby (MPE) dána větší z následujících dvou hodnot:
a) absolutní hodnota největší dovolené chyby (MPE) uvedené v tabulce 2
nebo v tabulce 3,
b) absolutní hodnota největší dovolené chyby (MPE) pro nejmenší odměr
(Emin).
3.4 Nejmenší odměry
3.4.1 Pro nejmenší odměry rovné dvěma litrům nebo větší platí
následující podmínky:
Podmínka 1
Emin musí splňovat podmínku: Emin > = 2R, kde R je nejmenší dílek
stupnice indikačního zařízení.
Podmínka 2
Emin je dáno vztahem: Emin = (2 mmq) (A/100), kde
mmq je nejmenší odměr,
A je číselná hodnota uvedená v řádku A tabulky 2.
3.4.2 Pro nejmenší odměry menší než dva litry platí výše uvedená
podmínka 1 a Emin je rovno dvojnásobku hodnoty uvedené v tabulce 3 a
vztahuje se k řádku A tabulky 2
3.5 Přepočítaný indikovaný údaj
V případě přepočítávaného indikovaného údaje platí největší dovolená
chyby (MPE) z řádku A tabulky 2.
3.6 Přepočítávací zařízení
Největší dovolená chyba (MPE) přepočítávaných indikovaných údajů
způsobená přepočítávacím zařízením je rovna (A - B), kde A a B jsou
hodnoty uvedené v tabulce 2.
Části přepočítávacího zařízení, které lze zkoušet odděleně:
a) počitadlo
Největší dovolená chyba (MPE) indikovaných hodnot veličin kapaliny
platná pro výpočet, kladná nebo záporná, se rovná jedné desetině
největší dovolené chyby (MPE) definované v řádku A tabulky 2.
b) připojená měřidla
Připojená měřidla musí mít přesnost alespoň takovou, jakou udávají
hodnoty v tabulce 4.
Tabulka 4
-------------------------------------------------------------------------
Největší dovolené chyby (MPE) Třídy přesnosti měřicího systému
-------------------------------------------
0,3 0,5 1,0 1,5 2,5
-------------------------------------------------------------------------
Teplota +/-0,3 st. C +/-0,5 st. C +/-1,0 st. C
-------------------------------------------------------------------------
Tlak Menší než 1 MPa: +/-50 kPa
Od 1 do 4 MPa: +/-5%
Větší než 4 MPa: +/-200 kPa
-------------------------------------------------------------------------
Hustota +/-1 kg/m3 +/-2 kg/m3 +/-5 kg/m3
-------------------------------------------------------------------------
Tyto hodnoty se vztahují na údaje charakteristických veličin kapaliny
indikované přepočítávacím zařízením.
c) přesnost výpočtové funkce
Největší dovolená chyba (MPE) výpočtu každé charakteristické veličiny
kapaliny, kladná nebo záporná, je rovna dvěma pětinám hodnoty uvedené
pod odrážkou "připojená měřidla".
3.7 Požadavek v bodě 3.6 písm. a) se vztahuje na libovolný výpočet,
nejen na přepočet.
3.8 U měřicího systému nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené
chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.
4. Největší přípustný vliv rušení
4.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té
míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny
definovaná v bodě 4.2,
b) indikovaný údaj výsledku měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou
nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření;
kromě toho v případě přerušitelných systémů může tato situace také
znamenat, že nebude možné provádět měření,
c) změna výsledku měření je větší než hodnota kritické změny, přičemž v
tomto případě měřicí systém musí umožnit obnovení výsledku měření
provedeného bezprostředně před výskytem hodnoty kritické změny a musí
přerušit průtok.
4.2 Hodnota kritické změny odpovídá větší z následujících hodnot: jedné
pětině největší dovolené chyby (MPE) pro určitou měřenou veličinu nebo
Emin.
5. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu dobu
trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující
podmínka: Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem
k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota pro měřidla
uvedená v řádku B tabulky 2.
6. Použitelnost
6.1 Pro každou měřenou veličinu vztahující se ke stejnému měření musí
platit, že indikované údaje poskytované různými zařízeními se nesmějí
navzájem lišit o více než o jeden dílek stupnice, jestliže tato
zařízení mají stejný dílek stupnice. V případě, že tato zařízení mají
různé dílky stupnice, nesmí být tento rozdíl větší, než je největší z
těchto dílků stupnice.
V případě samoobslužného uspořádání však musí být dílky stupnice
hlavního indikačního zařízení měřicího systému a dílky stupnice
samoobslužného zařízení stejné a výsledky měření se od sebe nesmí
navzájem lišit.
6.2 Měřené množství za normálních podmínek použití nesmí být možné
odvést jinam, aniž by to bylo okamžitě zřejmé.
6.3 Jakékoliv procentuální množství vzduchu nebo plynu, které není v
kapalině snadno zjistitelné, nesmí způsobit změnu chyby větší než 0,5 %
pro kapaliny s výjimkou pitných kapalin a pro kapaliny, jejichž
viskozita není větší než 1 mPa.s, nebo 1 % pro pitné kapaliny a pro
kapaliny o viskozitě větší než 1 mPa.s.
Povolená změna však nesmí být nikdy menší než 1 % mmq. Tato hodnota
platí v případě existence vzduchových nebo plynových kapes.
6.4 Měřidla určená pro přímý prodej
6.4.1 Měřicí systém pro přímý prodej musí být vybavený prostředky pro
vynulování displeje.
Měřené množství nesmí být možné odvést jinam.
6.4.2 Indikace množství, na němž je založen prodej, musí být trvalá až
do okamžiku, než všechny strany zúčastněné v prodeji akceptují výsledek
měření.
6.4.3 Měřicí systémy pro přímý prodej musí být přerušitelné.
6.4.4 Jakýkoliv procentuální obsah vzduchu nebo plynu v kapalině nesmí
způsobit změnu chyby, která je větší než hodnoty uvedené v bodě 6.3.
6.5 Výdejní stojany
6.5.1 Displeje výdejních stojanů nesmí být možné v průběhu měření
vynulovat.
6.5.2 Zahájení nového měření musí být znemožněno, dokud displej není
vynulován.
6.5.3 Jestliže je měřicí systém vybaven displejem ukazujícím cenu,
nesmí být rozdíl mezi zobrazenou cenou a cenou vypočtenou z ceny za
jednotku a indikovaného množství větší než cena odpovídající Emin.
Tento rozdíl však nemusí být menší, než je nejmenší měnová jednotka.
7. Selhání napájecího zdroje
Měřicí systém musí být buď vybaven záložním zdrojem, který zajistí
provedení všech měřicích funkcí během selhání hlavního napájecího
zdroje, nebo musí být vybaven prostředky k zachování a indikaci údajů
tak, aby bylo umožněno ukončení probíhajícího prodeje, a dále
prostředky pro zastavení proudění v okamžiku selhání hlavního
napájecího zdroje.
8. Uvedení do provozu
Tabulka 5
---------------------------------------------------------------------------------------
Třída přesnosti Druhy měřicích systémů
---------------------------------------------------------------------------------------
0,3 Měřicí systémy na potrubí
---------------------------------------------------------------------------------------
0,5 Všechny měřicí systémy, pokud není jinde v této tabulce
stanoveno jinak, zejména:
- výdejní stojany (s výjimkou stojanů pro zkapalněné plyny)
- měřicí systémy na silničních cisternách pro kapaliny s nízkou
viskozitou (< 20 mPa.s)
- měřicí systémy pro nakládku (vykládku) lodí a železničních a
silničních cisteren
- měřicí systémy na mléko
- měřicí systémy pro doplňování paliva letadel
---------------------------------------------------------------------------------------
1,0 Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě
- 10 st. C nebo vyšší
Měřicí systémy běžně třídy 0,3 nebo 0,5, ale používané pro kapaliny,
- jejichž teplota je menší než -10 st. C nebo větší než 50 st.C
- jejichž dynamická viskozita je větší než 1 000 mPa.s
- jejichž maximální objemový průtok není větší než 20 l/h
---------------------------------------------------------------------------------------
1,5 Měřicí systémy pro zkapalněný oxid uhličitý
Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při teplotě
menší než -10 st. C (s výjimkou kryogenních kapalin)
---------------------------------------------------------------------------------------
2,5 Měřicí systémy pro kryogenní kapaliny (o teplotě menší
než -153 st. C)
---------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: Výrobce může pro určitý druh měřicího systému stanovit vyšší
přesnost.
9. Jednotky měření
Měřená veličina musí být indikována v mililitrech, krychlových
centimetrech, litrech, krychlových metrech, gramech, kilogramech nebo
tunách.
Příloha 8
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÁHY S AUTOMATICKOU ČINNOSTÍ
1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
Dávkovací váhy s automatickou činností
a) Vážicí zařízení s automatickou činností, které určuje hmotnost
předem seskupených samostatných zátěží (například hotově baleného
zboží) nebo jednotlivých množství volně loženého materiálu.
b) Kontrolní váhy s automatickou činností
Vážicí zařízení s automatickou činností, které třídí zboží rozdílné
hmotnosti do dvou nebo více samostatných podsestav podle hodnoty
rozdílu mezi jejich hmotností a jmenovitým bodem nastavení.
c) Etiketovací váhy
Dávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy
zboží štítkem s hodnotou hmotnosti.
d) Váhy s tiskem cenových etiket
Dávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují jednotlivé kusy
zboží štítkem s hodnotou hmotnosti a informací o ceně.
e) Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
Vážicí zařízení s automatickou činností, které plní kontejnery předem
stanovenou a prakticky konstantní hmotností sypkého produktu.
f) Diskontinuální součtové váhy (součtové zásobníkové váhy)
Vážicí zařízení s automatickou činností, které určuje hmotnost velkého
množství sypkého produktu tak, že toto množství rozdělí do samostatných
dávek. Určuje se hmotnost každé samostatné dávky a postupně se přičítá.
Každá samostatná dávka se pak přidá k již odváženému celkovému
množství.
g) Kontinuální součtové váhy
Vážicí zařízení s automatickou činností, které určuje hmotnost určitého
množství produktu na dopravním pásu bez systematického dělení produktu
a bez přerušení pohybu dopravního pásu.
h) Kolejové váhy
Vážicí zařízení s automatickou činností s nosičem zatížení, který
zahrnuje koleje pro pohyb železničních kolejových vozidel.
2. Požadavky společné pro všechny druhy vah s automatickou činností
2.1 Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro příslušné váhy určit stanovené pracovní podmínky
takto:
2.1.1 Pro měřenou veličinu:
Rozsah měření vyjádřený maximální a minimální váživostí.
2.1.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje:
a) Pro zdroj střídavého napětí: jmenovité střídavé napájecí napětí nebo
meze střídavého napětí.
b) Pro zdroj stejnosměrného napětí: jmenovité a minimální stejnosměrné
napájecí napětí nebo meze stejnosměrného napětí.
2.1.3 Pro mechanické a klimatické ovlivňující veličiny:
a) Pokud není v následujících bodech této přílohy stanoveno jinak, je
minimální rozsah teploty 30 st. C.
b) Třídy mechanického prostředí podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
Pro váhy, které se používají pod vlivem speciálního mechanického
namáhání, například váhy zabudované do vozidel, musí výrobce definovat
mechanické podmínky používání.
2.1.4 Pro ostatní ovlivňující veličiny (pokud je to použitelné):
a) rychlost (rychlosti) provozu,
b) vlastnosti váženého produktu.
2.2 Přípustný vliv rušení - Elektromagnetické prostředí Pro každý druh
vah je v příslušném bodu této přílohy uvedeno požadované provedení a
hodnota kritické změny.
2.3 Použitelnost
2.3.1 K omezení vlivu naklonění, zatěžování a rychlosti provozu musí
být k dispozici takové prostředky, které zajistí, že za normálních
podmínek provozu nebudou největší dovolené chyby (MPE) překročeny.
2.3.2 Musí být zajištěno odpovídající materiálové vybavení pro
ovládání, aby bylo umožněno, že váhy budou za normálních podmínek
provozu pracovat v mezích největších dovolených chyb (MPE).
2.3.3 Pro operátora musí být každé řídicí rozhraní jasné a účinné.
2.3.4 Neporušenost ukazovatele (pokud existuje) musí být ověřitelná
operátorem.
2.3.5 K dispozici musí být vhodné prostředky pro nastavení indikace na
nulu, které umožní, že váhy budou za normálních podmínek provozu
pracovat v mezích největších dovolených chyb (MPE).
2.3.6 Pokud existuje možnost tisku, pak musí být každý výsledek mimo
rozsah měření identifikovatelný.
3. Dávkovací váhy s automatickou činností
3.1 Třídy přesnosti
3.1.1 Váhy se dělí do primárních kategorií označených jako: X nebo Y
podle toho, jak uvede výrobce.
3.1.2 Každá z těchto primárních kategorií se dále dělí do čtyř tříd
přesnosti:
XI, XII, XIII a XIV
a
Y(I), Y(II), Y(a) a Y(b), které stanoví výrobce.
3.2 Váhy kategorie X
3.2.1 Do kategorie X patří váhy používané pro kontrolu hotově baleného
zboží vyrobeného podle požadavků zvláštních právních předpisů^8)
3.2.2 Třídy přesnosti jsou doplněny faktorem (x), kterým se určuje
největší dovolená směrodatná odchylka podle bodu 3.4.2. Výrobce musí
specifikovat faktor (x), kde (x) musí být =< 2 a vyjádřeno ve tvaru 1 x
10k, 2 x 10k nebo 5 x 10k, kde k je záporné celé číslo nebo nula.
3.3 Váhy kategorie Y
Do kategorie Y patří všechny ostatní dávkovací váhy s automatickou
činností.
3.4 Největší dovolené chyby (MPE)
3.4.1 Střední chyba pro váhy kategorie X, největší dovolené chyby (MPE)
pro váhy kategorie Y
Tabulka 1
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Netto zatížení (m) vyjádřené pomocí ověřovacích dílků (e) Největší Největší
dovolená dovolené
střední chyby
chyba (MPE)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
XI Y(I) XII Y(II) XIII Y(a) XI Y(b) X Y
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
0 < m= < 50 000 0 = < m < 5 000 0 < m = < 500 0 < m = = 200 ml +/-5 ml +2,5 % -0
+10 ml +5 %
--------------------------------------------------------
3.3 Materiály
Odměrné nádoby musí být vyrobeny z materiálu, který je dostatečně pevný
a rozměrově stálý, aby si uchoval objem v mezích největší dovolené
chyby (MPE).
3.4 Tvar
3.4.1 Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby
změna objemu rovnající se největší dovolené chybě (MPE) vyvolala změnu
úrovně hladiny alespoň o 2 mm na okraji odměrné nádoby nebo u plnicí
značky.
3.4.2 Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby
nebránily úplnému vylití měřené kapaliny.
3.5 Označení
3.5.1 Deklarovaný jmenovitý objem musí být na odměrné nádobě jasně a
nesmazatelně vyznačen.
3.5.2 Odměrné nádoby mohou být rovněž označeny až třemi jednoznačně
odlišitelnými objemy, z nichž žádný nesmí být možné zaměnit s
ostatními.
3.5.3 Všechny plnicí značky musí být dostatečně jasné a odolné, aby se
zajistilo, že největší dovolené chyby (MPE) nebudou při používání
překročeny.
Příloha 11
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ
1. Požadavky společné pro všechna měřidla pro měření rozměrů
Odolnost proti elektromagnetickému rušení
1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té
míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny
definovaná v bodě 1.2,
b) není možné provádět žádné měření,
c) indikovaný údaj výsledku měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou
nelze interpretovat, zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření, nebo
d) indikovaný údaj výsledku měření vykazuje dostatečně výrazné změny,
aby je všichni, kteří mají na výsledku měření zájem, zaznamenali.
1.2 Hodnota kritické změny je rovna jednomu dílku stupnice.
2. Měřidla pro měření délky
2.1 Vlastnosti měřeného předmětu
Textilie jsou charakterizovány koeficientem K. Tento koeficient
představuje roztažitelnost a sílu na jednotku plochy měřeného předmětu
a je definován následujícím vztahem:
K = epsilon(GA + 2,2 N/m2), kde
epsilon je relativní prodloužení vzorku látky 1 m široké při tažné síle
10 N,
GA je tíha vyvolaná jednotkou plochy vzorku látky v N/m2.
2.2 Pracovní podmínky
2.2.1 Rozsah
Rozměry a popřípadě koeficient K v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo
výrobcem Rozsahy koeficientu K jsou uvedeny v tabulce 1:
Tabulka 1
-------------------------------------------------------------------------------
Skupina Rozsah K Měřený předmět
-------------------------------------------------------------------------------
I 0 < K < 2 x 10-2 N/m2 nízká roztažitelnost
-------------------------------------------------------------------------------
II 2 x 10-2 N/m2 < K < 8 x 10-2 N/m2 střední roztažitelnost
-------------------------------------------------------------------------------
III 8 x 10-2 N/m2 < K < 24 x 10-2 N/m2 vysoká roztažitelnost
-------------------------------------------------------------------------------
IV 24 x 10-2 N/m2 < K velmi vysoká roztažitelnost
-------------------------------------------------------------------------------
2.2.2 Jestliže měřený předmět není posouván měřidlem, musí být jeho
rychlost v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
2.2.3 Jestliže výsledek měření závisí na tloušťce, jakosti povrchu a
způsobu podávání (např. z velké role nebo hromady), musí výrobce
stanovit příslušná omezení.
2.3 Největší dovolené chyby (MPE)
Měřidlo
Tabulka 2
-------------------------------------------------------------
Třída přesnosti Největší dovolené chyby (MPE)
-------------------------------------------------------------
I 0,125 %, ale ne méně než
0,005 Lm
-------------------------------------------------------------
II 0,25 %, ale ne méně než
0,01 Lm
-------------------------------------------------------------
III 0,5 %, ale ne méně než 0,02 Lm
-------------------------------------------------------------
Lm je minimální měřitelná délka, tedy nejmenší délka stanovená
výrobcem, k jejímuž měření je měřidlo určeno. Konvenčně pravá hodnota
délky různých druhů materiálů by měla být měřena pomocí vhodných
měřidel (například měřických pásem). Materiál, který se má měřit, se
rozloží na vhodnou podložku (například vhodný stůl) rovný a nenapnutý.
2.4 Další požadavky
Měřidla musí zajišťovat, aby byl měřený předmět měřen nenapnutý, v
souladu s předpokládanou roztažitelností, pro kterou je měřidlo
navrženo.
3. Měřidla pro měření plochy
3.1 Pracovní podmínky
3.3.1 Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
3.1.2 Stav měřeného předmětu
Výrobce musí popřípadě stanovit omezení měřidel z hlediska rychlosti a
tloušťky povrchu měřeného předmětu.
3.2 Největší dovolené chyby (MPE)
Měřidlo
Největší dovolená chyba (MPE) je 1,0 %, ale nesmí být menší než 0,01m2
(1 dm2).
3.3 Další požadavky
3.3.1 Podávání měřeného předmětu
V případě, že se měřený předmět zarazí posune zpět nebo zastaví, nesmí
se to projevit jako chyba měření, anebo musí být zajištěno, aby se
ukazovatel vynuloval.
3.3.2 Dílek stupnice
Měřidla musí mít dílek stupnice o velikosti 0,01m2 (1,0 dm2). Kromě
toho pro účely zkoušení musí být k dispozici dílek stupnice o velikosti
0,001m2 (0,1 dm2).
4. Měřidla pro vícerozměrová měření
4.1 Pracovní podmínky
4.1.1 Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
4.1.2 Nejmenší rozměr
Dolní meze nejmenšího rozměru pro všechny hodnoty dílku stupnice jsou
uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3
---------------------------------------------------------
Dílek stupnice (d) Nejmenší rozměr
(dolní mez)
---------------------------------------------------------
d =< 0,02 m 10 d
0,02 m < d =< 0,1m 20 d
0,1 m < d 50 d
---------------------------------------------------------
4.1.3 Rychlost měřeného předmětu
Rychlost musí být v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
4.2 Největší dovolené chyby (MPE)
Největší dovolená chyba (MPE) je +/-1,0 d.
Příloha 12
SPECIFICKÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ
1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice
a) Lambda
Lambdou je nazýván součinitel přebytku vzduchu. Je to bezrozměrný
parametr charakterizující složení palivové směsi vypočítávaný z poměru
přivedeného množství vzduchu a paliva k stechiometrickému poměru těchto
látek. Ze složení výfukového plynu se pro účely diagnostiky zážehového
motoru lambda určuje pomocí referenčního vzorce.
2. Třídy měřidel
Pro analyzátory výfukových plynů jsou definovány dvě třídy (0 a I).
Odpovídající minimální rozsahy měření pro tyto třídy jsou uvedeny v
tabulce 1.
Tabulka 1
Třídy a měřicí rozsahy
--------------------------------------------------
Parametr Třídy 0 a I
--------------------------------------------------
podíl CO od 0 % obj. do 5 % obj.
--------------------------------------------------
podíl CO2 od 0 % obj. do 16 % obj.
--------------------------------------------------
podíl HC od 0 ppm obj. do 2 000 ppm obj.
--------------------------------------------------
podíl O2 od 0 % obj. do 21 % obj.
--------------------------------------------------
lambda od 0,8 do 1,2
--------------------------------------------------
3. Stanovené pracovní podmínky
Hodnoty pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto:
3.1 Pro ovlivňující veličiny vnějšího a mechanického prostředí
a) minimální rozsah teploty 35 st. C pro vnější prostředí,
b) platí třída mechanického prostředí M1.
3.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje
a) rozsah napětí a kmitočtu pro střídavý zdroj napětí;
b) mezní hodnoty stejnosměrného napětí zdroje.
3.3 Pro tlak okolního prostředí minimální a maximální hodnoty tlaku
okolního prostředí
pro obě třídy jsou: pmin =< 860 hPa, pmax > = 1 060 hPa.
4. Největší dovolené chyby (MPE)
4.1 Pro každý z měřených podílů odpovídá největší dovolená chyba
přípustná za stanovených pracovních podmínek podle požadavku bodu
3.1.1. přílohy č. 1 k tomuto nařízení, větší ze dvou hodnot uvedených v
tabulce 2 . Absolutní hodnoty jsou vyjádřeny v % obj. nebo ppm obj.,
hodnoty v procentech představují procenta z konvenčně pravé hodnoty.
Tabulka 2
Největší dovolené chyby (MPE)
---------------------------------------------------
Parametr Třída 0 Třída I
---------------------------------------------------
podíl CO +/-0,03 % obj. +/-0,06 % obj.
+/-5 % +/-5 %
---------------------------------------------------
podíl CO2 +/-0,5 % obj. +/-0,5 % obj.
+/-5 % +/-5 %
---------------------------------------------------
podíl HC +/-10 ppm obj. +/-12 ppm obj.
+/-5 % +/-5 %
---------------------------------------------------
podíl O2 +/-0,1 % obj. +/-0,1 % obj.
+/-5 % +/-5 %
---------------------------------------------------
4.2 Největší dovolená chyba (MPE) pro výpočet hodnoty součinitele
lambda je 0,3 %. Konvenční pravá hodnota se vypočítá podle definovaného
vztahu. Pro výpočet se používají hodnoty indikované měřidlem.
5. Přípustný vliv poruch
5.1 Pro každý z objemových podílů měřených měřidlem je hodnota kritické
změny rovna největší dovolené chybě (MPE) pro příslušný parametr.
5.2 Elektromagnetické rušení může mít vliv jen do té míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny
definovaná v bodě 5, nebo
b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné
interpretovat jako platný výsledek.
6. Další požadavky
6.1 Rozlišení musí být rovno hodnotám uvedeným v tabulce 3 nebo může
být o jeden řád vyšší než tyto hodnoty.
Tabulka 3
Rozlišení
---------------------------------------------------------
CO CO2 O2 HC
Třída 0 0,01 % obj. 0,1 % obj. 1 1 ppm obj.
a třída I
---------------------------------------------------------
1 0,01 % obj. pro hodnoty měřené veličiny, které se
rovnají 4 % obj. nebo jsou menší; v ostatních případech
0,1 %.
Hodnota součinitele lambda musí být indikována s rozlišením 0,001.
6.2 Směrodatná odchylka dvaceti měření nesmí být větší než jedna
třetina absolutní hodnoty největších dovolených chyb (MPE) pro každý
objemový podíl příslušného plynu.
6.3 Při měření CO, CO2 a HC musí měřidlo včetně přívodu plynu indikovat
95 % konečné hodnoty stanovené pomocí kalibračních plynů do 15 sekund
po přechodu od plynu s nulovým obsahem, např. čerstvého vzduchu. Při
měření obsahu O2 musí měřidlo za podobných podmínek indikovat hodnotu,
která se liší od nuly o hodnotu menší než 0,1 % obj., do 60 sekund po
změně z čerstvého vzduchu na plyn bez obsahu kyslíku.
6.4 Složky výfukového plynu, které nejsou předmětem měření, nesmí
ovlivnit výsledky měření o více než polovinu absolutní hodnoty největší
dovolené chyby (MPE), jestliže jsou tyto složky přítomny v
následujících maximálních objemových podílech
a) 6 % obj. CO,
b) 16 % obj. CO2,
c) 10 % obj. O2,
d) 5 % obj. H2,
e) 0,3 % obj. NO,
f) 2 000 ppm obj. HC (jako n-hexan),
g) vodní pára až do nasycení.
6.5 Analyzátor výfukových plynů musí mít justovací zařízení, které
umožňuje provádět následující operace: nastavení nuly, kalibraci plynem
a vnitřní nastavení. Justovací zařízení pro nastavení nuly a vnitřní
nastavení musí být automatické.
6.6 Při automatických nebo poloautomatických justovacích zařízeních smí
měřidlo provádět měření teprve poté, když byla provedena příslušná
nastavení.
6.7 Analyzátor výfukových plynů musí být schopen zjistit zbytky
uhlovodíku v systému pro manipulaci s plynem. Jestliže zbytky
uhlovodíku přítomné před provedením jakéhokoliv měření přesahují 20 ppm
obj., nesmí být možné provést žádné měření.
6.8 Analyzátor výfukových plynů musí mít zařízení pro automatické
zjišťování jakékoli nesprávné funkce kyslíkové sondy v důsledku
opotřebování nebo přerušení přívodního potrubí.
6.9 Jestliže je analyzátor výfukových plynů schopný pracovat s různými
palivy (například benzín nebo zkapalněný plyn), musí existovat možnost
výběru vhodných parametrů pro výpočet hodnoty součinitele lambda, aby
byla vazba k příslušnému vzorci jednoznačná.
Příloha 13
POŽADAVKY NA TECHNICKOU DOKUMENTACI
1. Technická dokumentace musí srozumitelně popisovat návrh, výrobu a
funkci měřidla a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými
požadavky tohoto nařízení.
2. Technická dokumentace musí být dostatečně podrobná, aby byla
zajištěna
a) definice metrologických vlastností,
b) reprodukovatelnost metrologických funkcí vyráběných měřidel,
jestliže jsou správně seřízena a nastavena,
c) integrita měřidla.
3. Technická dokumentace, aby byla vhodná pro posouzení, musí zejména
obsahovat následující informace
a) celkový popis měřidla,
b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, samostatných
podsestav, obvodů atd.,
c) výrobní postupy zajišťující shodnost výroby,
d) tam, kde to vyplývá z povahy měřidla, popis elektronických zařízení
s výkresy, se schématy, s vývojovými diagramy logických obvodů a s
obecnými informacemi o softwaru vysvětlující jejich vlastnosti a
funkci,
e) další vysvětlení a podrobnosti potřebné pro pochopení výše uvedených
částí dokumentace včetně popisu funkce měřidla,
f) seznam harmonizovaných českých technických norem a určených norem
podle § 3 odst. 2 tohoto nařízení, které byly zcela nebo zčásti
použity,
g) popisy řešení zvolených pro splnění požadavků tohoto nařízení, pokud
nebyly použity harmonizované české technické normy a určené normy podle
§ 3 odst. 2 tohoto nařízení,
h) výsledky konstrukčních výpočtů a provedených kontrol,
i) v případě potřeby výsledky odpovídajících zkoušek dokazující, že typ
měřidla, respektive měřidlo, jsou v souladu s požadavky tohoto nařízení
za deklarovaných stanovených pracovních podmínek a za specifikovaných
poruch prostředí a dále se specifikacemi odolnosti pro plynoměry,
vodoměry, měřiče tepla a pro měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda,
j) certifikáty ES přezkoušení typu nebo certifikáty ES přezkoumání
návrhu u měřidel, která obsahují části identické s těmi, které byly
použity v návrhu.
4. Výrobce musí stanovit, kde mají být umístěny plomby a označení.
5. V případě potřeby musí výrobce stanovit podmínky pro kompatibilitu s
rozhraními a samostatnými podsestavami.
Příloha 14
PODMÍNKY AUTORIZACE
1. Autorizovaná osoba a osoby, které jsou členy jejích statutárních
orgánů, zaměstnanci autorizované osoby, popřípadě osoby, které se na
smluvním základě účastní posouzení shody, jsou-li zodpovědní za
realizaci postupů posuzování shody uvedených v příloze č. 2 k tomuto
nařízení, nesmějí být osobami, které navrhují, vyrábějí, dodávají,
instalují nebo používají měřidla, jejichž kontrolu provádějí, ani
zmocněnými zástupci některé z těchto stran. Nesmějí se podílet ani
přímo, ani jako zástupci stran, které se na těchto činnostech podílejí,
na návrhu, výrobě, prodeji ani údržbě měřidel. Tyto požadavky však
nevylučují možnost výměny technických informací mezi výrobcem a
notifikovanou osobou pro účely posuzování shody.
2. Autorizovaná osoba a osoby, které jsou členy jejích statutárních
orgánů, zaměstnanci autorizované osoby, popřípadě osoby, které se na
smluvním základě účastní posouzení shody, jsou-li zodpovědní za
realizaci postupů posuzování shody uvedených v příloze č. 2 k tomuto
nařízení, nesmějí být pod vlivem jakýchkoli nátlaků a stimulů, zejména
finančních, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky
posouzení shody, zejména pocházejí-li od osob nebo skupin osob, které
mají zájem na výsledcích posouzení shody.
3. Úkony související s posuzováním shody musí být prováděny na nejvyšší
profesionální úrovni a vyžadují maximální způsobilost v oblasti
metrologie. Jestliže zajišťuje autorizovaná osoba některé úkony
subdodávkou, musí se nejprve ujistit, že subdodavatel splňuje příslušná
ustanovení tohoto nařízení. Autorizovaná osoba musí uchovávat pro
potřeby orgánů dozoru příslušné dokumenty posuzující kvalifikaci
subdodavatelů a činnosti jimi prováděné podle tohoto nařízení.
4. Autorizovaná osoba musí být schopna provádět všechny úkony
posuzování shody, pro které byla autorizována, ať již tyto úkony
provádí autorizovaná osoba sama, nebo jsou prováděny jejím jménem a na
její odpovědnost. Musí mít k dispozici nezbytné pracovníky a musí mít
přístup k potřebnému vybavení, aby mohla řádně vykonávat technické a
administrativní úkony spojené s posuzováním shody.
5. Autorizovaná osoba musí zajistit, aby osoby zapojené do úkonů
souvisejících s posuzováním shody měly
a) řádné technické a odborné vzdělání pokrývající všechny úkony
posuzování shody, pro které byla autorizovaná osoba notifikována,
b) dostatečné znalosti předpisů týkajících se úkonů, které provádějí, a
odpovídající zkušenosti s těmito úkony,
c) náležitou schopnost vypracovat certifikáty, záznamy a zprávy, jimiž
se dokládají provedené úkony.
6. Musí být zaručena nestrannost autorizované osoby a osob, které jsou
členy jejích statutárních orgánů, zaměstnanců autorizované osoby,
popřípadě osob, které na smluvním základě účastní posuzování shody.
Odměňování v autorizované osobě nesmí záviset na výsledcích provedených
úkonů. Odměňování osob, které jsou členy jejích statutárních orgánů,
zaměstnanců autorizované osoby, popřípadě osob, které se na smluvním
základě účastní posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených
úkonů, ani na jejich výsledcích.
7. Autorizovaná osoba musí uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu.
8. Autorizovaná osoba musí zajistit, aby osoby, které jsou členy
statutárních orgánů autorizované osoby, zaměstnanci autorizované osoby,
popřípadě osoby, které se na smluvním základě účastní posuzování shody,
zachovávaly mlčenlivost o informacích získaných při plnění svých
povinnosti na základě tohoto nařízení, s výjimkou styku s oprávněnými
orgány.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března
2004 o měřicích přístrojích. Směrnice Komise 2009/137/ES ze dne 10.
listopadu 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/22/ES o měřicích přístrojích, pokud jde o zneužívání maximálních
dovolených chyb, pokud jde o zvláštní přílohy pro přístroje MI-001 až
MI-005.
2) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů (zákon o ochraně ovzduší).
3) § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a
zákona č. 205/2002 Sb.
4) Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky
na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
5) Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba
označení CE.
6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních
jednotkách a o jejich označování.
8) Vyhláška č. 329/2000 Sb., o způsobu zhotovení hotově baleného zboží
podle objemu u kapalných výrobků.
Vyhláška č. 328/2000 Sb.,o způsobu zhotovení některých druhů hotově
baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo
objemu.
9) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o
silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 55/2003 Sb.
1 U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické složky v
proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické složky v
proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny.
