87/2000 Sb.



VYHLÁŠKA



Ministerstva vnitra ze dne 31. března 2000, kterou se stanoví podmínky

požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách



Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb.,

o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., (dále jen "zákon"):



ČÁST PRVNÍ



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



(1) Tato vyhláška stanoví podmínky požární bezpečnosti pro



a) svařování, jímž se rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné

dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným

plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem,

třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických

pájedel a benzínových pájecích lamp, a



b) nahřívání živic v tavných nádobách.



(2) Podmínky požární bezpečnosti stanovené touto vyhláškou se vztahují

na svařování a nahřívání živic v tavných nádobách provozované

právnickými osobami a fyzickými osobami vykonávajícími podnikatelskou

činnost podle zvláštních předpisů.^1) Na ostatní fyzické osoby^2) se

podmínky požární bezpečnosti rovněž vztahují, jen pokud není dále

stanoveno jinak.



§ 2



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) nebezpečnou koncentrací - koncentrace směsi hořlavých plynů, par

nebo prachů se vzduchem nebo jiným oxidovadlem od 25 % hodnoty dolní

meze výbušnosti pro plyny, páry a prachy,



b) prostorem s nebezpečím výbuchu s následným požárem - prostor

stavebně oddělený i neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např.

zásobník, větrací potrubí, potrubní rozvody), ve kterém může vzniknout

nebezpečná koncentrace nebo se nacházejí výbušniny nebo látky

obsahující výbušniny anebo jiné látky a materiály a v kombinaci s danou

svářečskou technologií mohou být příčinou výbuchu s následným požárem,



c) prostorem s nebezpečím požáru - prostor stavebně oddělený i

neoddělený včetně zařízení nebo jeho části (např. zásobník, větrací

potrubí, potrubní rozvody), ve kterém se vyskytují hořlavé nebo hoření

podporující látky tuhé, kapalné nebo plynné anebo hořlavé látky

obsažené ve stavebních konstrukcích či zařízeních a v případě používání

dané svářečské technologie může dojít k jejich zapálení a vzniku

požáru,



d) přilehlým prostorem - prostor nacházející se nad, pod a vedle

svářečského pracoviště, který může být ohrožen vznikem nebo rozšířením

požáru vlivem činností vykonávaných na svářečském pracovišti,



e) základními požárně bezpečnostními opatřeními - technická a

organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v

průběhu a po skončení svařování, zahrnující opatření vyplývající z

použitého druhu svářečského zařízení,



f) zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními - technická a

organizační opatření k zajištění požární bezpečnosti před zahájením, v

průběhu a po ukončení svařování s ohledem na konkrétní druh nebezpečí

podle písmen b) a c), umístění svářečského pracoviště, požárně

bezpečnostního zajištění stavby, systému zabezpečování požární ochrany

nejen na svářečském pracovišti, ale i v přilehlých prostorech podle

písmene d),



g) svařováním vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření -

svařování v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu s následným

požárem, včetně přilehlých prostor, vyžadující zvláštní požárně

bezpečnostní opatření podle písmene f),



h) svářečským pracovištěm - pracovní prostor vymezený pro svařování

včetně technologických zařízení používaných pro svařování; za svářečská

pracoviště se považují též technologická stanoviště a manipulační

plochy, na kterých se provádí operace související se svařováním,



i) požárním dohledem - činnost zaměřená na požární bezpečnost v

průběhu, při přerušení a po ukončení svařování vyžadujících zvláštní

požárně bezpečnostní opatření,



j) základním rizikem při svařování - riziko, které může vést ke vzniku

nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem v důsledku účinků

tepla vedením, sáláním nebo prouděním (např. teplota plamene nebo

elektrického oblouku, rozstřik žhavých částic kovu a strusky, vytečení

žhavé hmoty z řezné spáry, tepelné záření, vysoká teplota svařovaných

materiálů, vysoká teplota plynných zplodin svařování) a výskytu

hořlavých a hoření podporujících plynů nebo proudových obvodů

svařovacího proudu,



k) specifickým rizikem - riziko svářečského pracoviště z hlediska

vzniku nebo šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem, které není

zcela zřetelné osobám s odbornou způsobilostí pro svařování (např.

hořlavá izolace pod materiálem, skrytá potrubí vedoucí hořlavé nebo

hoření podporující látky, hořlavý podklad krytý nátěrem nebo tepelně

neizolujícím materiálem, otevřené kanály vedoucí hořlavé kapaliny),



l) svařováním elektrickým proudem - svařování obalenou elektrodou,

svařování pod tavidlem, svařování elektrostruskové, svařování netavící

se elektrodou v ochraně inertních plynů (WIG/TIG), svařování tavící se

elektrodou v ochraně inertních plynů (MIG), svařování tavící se

elektrodou v ochraně aktivních plynů (MAG), svařování elektrickým

odporem, svařování vysokofrekvenční, svařování nebo dělení a nanášení

plazmou, svařování a drážkování uhlíkovou elektrodou,



m) zahájením svařování - první a každé další uvedení zařízení do

provozuschopného stavu (např. zapálení hořáku, uvedení svářečského

zařízení do činnosti) následující po předchozím opuštění svářečského

pracoviště.



ČÁST DRUHÁ



PODMÍNKY PRO ZAHÁJENÍ SVAŘOVÁNÍ A PO SKONČENÍ SVAŘOVÁNÍ



§ 3



Podmínky pro zahájení svařování



(1) Před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti

v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých

prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně

bezpečnostní opatření [§ 2 písm. g)]. Při tom se hodnotí i požární

nebezpečí, které představují hořlavé látky obsažené ve stavebních

konstrukcích (např. stěnách, stropech, přepážkách). Změní-li se

podmínky požární bezpečnosti v průběhu svařování, lze v něm pokračovat

až po novém vyhodnocení a zajištění odpovídajících základních nebo

zvláštních požárně bezpečnostních opatření.



(2) Pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření se

jejich zajištění prokazuje písemně. Přitom se vychází i z požadavků

vyplývajících ze zákona a předpisů o požární ochraně.^3) Hodnoty teplot

některých možných zdrojů zapálení při svařování jsou uvedeny v příloze

č. 2 tabulce 1. Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření je

uveden v příloze č. 1.



(3) Při stanovení zvláštních požárně bezpečnostních opatření se vychází

také z podkladů týkajících se požární bezpečnosti technického vybavení

i technologického procesu, které nejsou součástí svářečské technologie,

a vyskytují se na svářečském pracovišti, jakož i v přilehlých

prostorech.



(4) Před zahájením svařování se



a) stanoví a vyhodnotí možné požární nebezpečí ve vztahu k druhu

svařování, stavu svářečského pracoviště a přilehlých prostorů,

použitých zařízení a materiálů a reaguje se na ně v požárně

bezpečnostních opatřeních,



b) vymezí oprávnění a povinnosti osob k zajištění požární bezpečnosti

při zahájení svařování, v jeho průběhu, při přerušení svařování a po

jeho skončení,



c) stanoví požadavky na účastníky svařování vyžadujících zvláštní

požárně bezpečnostní opatření a na osoby provádějící požární dohled,

včetně intervalů pro výkon tohoto dohledu při přerušení a po skončení

svařování, pokud není požární dohled nepřetržitý (§ 4 odst. 1 a 2,

příloha č. 1),



d) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů,



e) zabezpečí volné únikové cesty včetně přístupu k nim,



f) určí provozní podmínky technických zařízení a technologického

procesu, včetně podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení

provozu,



g) stanoví další opatření s ohledem na druh činnosti, případně

specifické riziko svářečského pracoviště.



(5) Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným

požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se

provedou základní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního

nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření. S ohledem na dané

provozní podmínky se může jednat o jedno nebo více opatření

spočívajících zejména v



a) odstranění hořlavých nebo hoření podporujících nebo výbušných látek,



b) překrytí nebo utěsnění hořlavých látek nehořlavým nebo nesnadno

hořlavým materiálem (stupeň hořlavosti A nebo B podle ČSN 73 0862)

izolujícím hořlavou látku od zdroje zapálení tak, aby nedošlo k

vznícení. Při obloukovém svařování lze pro závěsy, pásy nebo zástěny

použít materiál odpovídající požadavkům normových hodnot, a to způsobem

a ve vzdálenosti, která bezpečně chrání proti žhavým částicím ze

svářečských prací dle určení výrobce nebo dovozce; překrytí se provede

tak, aby nedocházelo k nasáknutí hořlavé látky do krycího materiálu,



c) úpravě dopadové plochy nebo krytí dráhy vedení přímého i odraženého

laserového záření z laserů III. b) a IV. třídy,



d) vybavení hasebními prostředky podle charakteru pracoviště a použité

technologie svařování,



e) měření koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a prachů

ve směsi se vzduchem nebo jiným oxidovadlem a udržování koncentrace pod

hranicí nebezpečné koncentrace,



f) ochlazování konstrukce,



g) provětrávání pracoviště pro odstranění nebezpečné koncentrace

hořlavých plynů, par, prachů,



h) rozmístění technického vybavení proti rozstřiku žhavých částic tak,

aby spolehlivě zabraňovala působení jisker, částic kovu i strusky.



(6) Provádí-li se svařování, které vyžaduje zvláštní požárně

bezpečnostní opatření opakovaně a na stavebně či konstrukčně obdobných

svářečských pracovištích, pro které lze stanovit tato požárně

bezpečnostní opatření jednotně, může se tak učinit v příslušném

pracovním nebo technologickém postupu.



(7) Při svařování je třeba zabránit takovému ohřátí svařovaných i

dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti nebo celistvosti

zařízení, jejímž důsledkem by byl únik hořlavých látek nebo hoření

podporujících látek.



(8) Překrytí a utěsnění hořlavé látky se provede tak, aby mezi

jednotlivými díly použitého materiálu nezůstaly nechráněné otvory

umožňující průnik žhavých částic, plamene nebo přenos tepla.



(9) Při svařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření je

nutná účast nejméně dvou osob včetně svářeče. Obsadit pracoviště jednou

osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování, kdy svářeč je schopen

všechny úkony spojené s vlastním svařováním i požárně bezpečnostními

opatřeními sám obsáhnout.



(10) Svařování se nesmí zahájit, jestliže



a) nejsou stanovena požárně bezpečnostní opatření s ohledem na druh a

místo těchto prací,



b) svářeč a pracovníci zúčastnění na svařování a souvisejících

činnostech nejsou prokazatelně seznámeni s podmínkami požární

bezpečnosti,



c) nejsou splněny podmínky požární bezpečnosti,



d) svářeč na svářečském pracovišti nemůže prokázat svou odbornou

způsobilost ke svařování doklady odpovídajícími normovým požadavkům

nebo normativním dokumentům dle ČSN EN 45020 nebo vydanými v rámci

oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného v České republice; v

případě, že není pro určitý druh svařování těmito předpisy odborná

způsobilost stanovena, pak oprávněním odpovídajícím návodům výrobce

nebo dovozce zařízení.



§ 4



Podmínky po skončení svařování



(1) Po skončení svařování vyžadujícího zvláštní požárně bezpečnostní

opatření se v rámci požárního dohledu zkontroluje požární bezpečnost

svářečského pracoviště i přilehlých prostorů a zajistí se požární

dohled ve stanovených intervalech (příloha č. 1). Intervaly se stanoví

se zřetelem na základní, případně specifické riziko svářečského

pracoviště. Nejkratší doba požárního dohledu je 8 hodin. V odůvodněných

případech, zejména při tepelném dělení kovů a u členitých prostorů, je

třeba při stanovování doby, po kterou je třeba požární dohled provádět,

přihlédnout k možnosti vzniku požáru i po 8 hodinách.



(2) Požární dohled je vykonáván osobou k tomu předem určenou s písemně

stanovenými právy a povinnostmi při tomto dohledu. Požární dohled je

vykonáván v průběhu svařování nepřetržitě. Při přerušení svařování nebo

po jeho skončení se požární dohled vykonává po určenou dobu nepřetržitě

nebo vzhledem k charakteru prací a prostoru po určenou dobu v

intervalech stanovených zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními.



(3) Požární dohled po skončení svařování není nutné vykonávat



a) jsou-li svářečská pracoviště a přilehlé prostory vybaveny

provozuschopnou elektrickou požární signalizací a stabilním hasicím

zařízením. Jsou-li tyto prostory vybaveny pouze elektrickou požární

signalizací, lze od požárního dohledu upustit jen v případě, že na

místě bude osoba schopná provést prvotní hasební zásah,



b) na stálých svářečských pracovištích v případě, že před skončením

svařování nemohlo dojít ke kontaktu žhavých částic s hořlavými látkami

a po vypnutí technologie nedojde ke kontaktu hořlavých látek se zdrojem

zapálení.



ČÁST TŘETÍ



SVAŘOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ



§ 5



Svářečská pracoviště



(1) Svářečská pracoviště určená ke svařování projektovou dokumentací

stavby^4) se považují za svářečská pracoviště stálá; jiná se považují

za svářečská pracoviště přechodná.



(2) Svářečská pracoviště se zabezpečují tak, aby se předešlo zejména



a) vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem a šíření požáru,



b) vytvoření překážek, které ztěžují nebo znemožňují únik osob,



c) ohrožení životů a zdraví osob základními a specifickými riziky.



Uvedené požadavky se vztahují i na přilehlé prostory.



(3) Části zařízení a materiály se na svářečském pracovišti rozmisťují

tak, aby byla zachována možnost volného průchodu a nevznikala stísněná

a kolizní místa. Svařovací zařízení se zabezpečují tak, aby se

zabránilo jejich pohybu nebo pohybu jejich částí, a tím jejich

poškození, které by vedlo ke vzniku nebo šíření požáru nebo k výbuchu s

následným požárem s případným ztížením podmínek pro únik osob.



(4) Svařovaný materiál se na pracovišti ukládá tak, aby se zabránilo

jeho pohybu nebo pohybu jeho částí, při kterém by mohlo dojít k

poškození svařovacího zařízení, zejména poškození pohyblivých vodičů a

elektrických částí svařovacího zařízení, rozvodů plynu, hadic, jejichž

poškození by mohlo vést ke vzniku nebo šíření požáru a nebo výbuchu s

následným požárem.



(5) Přechodná svářečská pracoviště jsou vybavena vhodnými hasicími

přístroji a jinými hasebními prostředky podle zvláštních právních

předpisů.^5) Mimo tyto hasicí přístroje se vybaví ještě nejméně dvěma

přenosnými hasicími přístroji s vhodnou náplní, z toho jedním přenosným

hasicím přístrojem práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg. V

případě svařování v bytě s ohledem na druh svařování, pokud nejsou

bezprostředně ohrožovány ostatní prostory objektu, je minimálním

vybavením jeden přenosný hasicí přístroj práškový o hmotnosti hasební

látky nejméně 5 kg.



(6) Na stálých svářečských pracovištích nelze ukládat nebo skladovat

hořlavé a hoření podporující látky, pokud nejsou součástí technologie.

V případě, že jsou takové látky v technologii nezbytné, stanoví se

požárně bezpečnostní opatření k zabránění možnosti vzniku a šíření

požáru nebo výbuchu s následným požárem a k zajištění úniku a evakuace

osob.



(7) Příkazy a zákazy, případně další důležité informace se na

svářečském pracovišti a na zařízeních vyznačují bezpečnostním značením.

Výstražné a informační tabulky s uvedením druhu plynu a množství

tlakových lahví se umístí též na vstupu do objektu, kde jsou tyto

umístěny.



(8) Při svařování v prostorách od 2 m výšky nad místy, které je třeba

chránit před účinky těchto prací, se z hlediska požární ochrany

pracoviště stanoví ochranná pásma. Tato pásma stanoví minimální

vzdálenosti, ze kterých se před zahájením svařování odstraňují hořlavé

materiály nebo zajistí jejich bezpečná izolace, popřípadě se provedou

jiná účinná opatření, zejména před účinky žhavých částic. Ochranná

pásma se z hlediska požární ochrany stanovují individuálně se zřetelem

na použitou technologii a metodu svařování tak, že střed ochranného

pásma je vždy pod místem svařování a jako minimální je určen kruh o

poloměru 10 m ve vodorovné rovině. Při svařování ve výškách

převyšujících 2 m se pro každý další 1 m výšky rozšiřuje ochranné pásmo

o nejméně 0,3 m až do výšky 7 m; pro každý další 1 m výšky se rozšiřuje

ochranné pásmo o 0,1 m až do výšky 20 m. Uvedené přírůstky se

připočítávají k poloměru. Ochranná pásma pro svařování prováděné ve

výškách převyšujících 20 m se stanovují individuálně. Při aplikaci

technologií využívajících stlačené plyny (např. řezání kyslíkem) a při

spolupůsobení proudu vzduchu pro rychlost vzduchu přesahující 1 m .

sec-1 se ochranná vzdálenost rozšiřuje do plochy vymezené elipsou až na

vzdálenost 20 m podle individuálního posouzení požárního ohrožení.



(9) Na stálých svářečských pracovištích se zřetelným způsobem vyznačuje

vymezení



a) požárně bezpečné vzdálenosti, je-li její vymezení stanoveno v

dokumentaci k zařízení, nebo



b) ochranného pásma (odstavec 7).



(10) Vodiče elektrického proudu a hadice rozvádějící plyn k svařovacímu

zařízení se vedou a ukládají tak, aby se vyloučilo jejich poškození

ostrými ohyby, materiálem, mastnotami, chemikáliemi, účinky svařovacího

procesu apod. V případě nebezpečí mechanického poškození se zařízení

chrání pevnými kryty.



(11) Je-li některá část svařovacího zařízení poškozená, nelze svařování

zahájit ani v něm pokračovat.



(12) U svařovacích zařízení s hydraulickým pohonem využívajících

hořlavá pracovní média se místa případného úniku hořlavých médií chrání

kryty obdobně jako při výskytu hořlavých látek [odstavec 12 a § 3 odst.

5 písm. b)].



(13) Svařování na strojích a zařízeních v prostoru, ve kterém může

vzniknout nebezpečná koncentrace, lze provádět pouze na strojích a

zařízeních, které nemohou být z daného prostoru odstraněny. Z prostoru,

strojů a zařízení je nutné odstranit hořlavé prachy, zabránit unikání

prachů do prostoru, do strojů a zařízení a měřit koncentraci výbušných

prachů v ovzduší před zahájením svařování a v jeho průběhu.



(14) Svařování lze provádět pouze na strojích a zařízeních, které jsou

blokovány proti nežádoucímu spuštění.



(15) Náhrada přívodu čerstvého vzduchu přívodem kyslíku je nepřípustná.



(16) V prostorech, kde se mohou vyskytovat hořlavé plyny, páry nebo

prachy, se neumisťují tlakové lahve s plyny pro svařování či vyvíječe

acetylenu a zdroje proudu elektrické energie ke svářečským pracím. Při

každém opuštění těchto prostorů se z prostorů odstraňují hořáky a

přívodní hadice plynů pro svařování.



(17) S nádobami, potrubími a zařízeními, u kterých se nedá spolehlivě

zjistit, zda jejich obsah není požárně nebezpečný, se postupuje tak,

jako by požárně nebezpečný byl.



(18) Hrozí-li nebezpečí stažení svařovacích vodičů nebo hadic, upevňují

se tyto k pevné konstrukci nebo k jinému vhodnému pevnému zařízení.



(19) Účastní-li se svařování více osob, stanoví se předem způsob

vzájemného dorozumívání.



(20) Svářeč dává pokyn k zapnutí svařovacího zdroje, popřípadě obvodu

až poté, kdy je připraven začít práci a zaujal pracovní polohu.



§ 6



Svařování s využitím hořlavých plynů



(1) Při svařování plamenem se používají zejména kyslík, vzduch,

acetylen, vodík, zkapalněný uhlovodíkový plyn, což je zpravidla propan,

butan nebo jejich směs (dále jen "propan-butan"), zemní plyn a umělá

plynná směs MAPP. Nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných

plynů jsou uvedeny příloze č. 2 tabulce 2.



(2) U tlakových lahví, rozvodů technických plynů a jejich příslušenství

se netěsnosti spojů a uzávěrů zjišťují nehořlavými tekutinami (např.

voda s pěnotvornými prostředky), které neobsahují tuky a jiné látky,

které by mohly vyvolat reakci.



(3) Při manipulaci se svářečským zařízením nesmí dojít k úniku

nezapáleného plynu na pracoviště v množství představujícím nebezpečnou

koncentraci.



(4) Při odběru acetylenu z tlakové lahve se provádí kontrola případného

zahřívání lahve nad 50 st. C. Pro případ exotermické reakce v tlakové

lahvi musí být písemně stanoven postup pro nakládání s tlakovou lahví,

přičemž se vychází z podmínek daných výrobcem nebo dovozcem.



(5) Po dopravě tlakové lahve s acetylenem na svářečské pracoviště lze s

odběrem acetylenu započít nejdříve po uplynutí 1 hodiny. Tato podmínka

nemusí být dodržena za předpokladu, že lahve byly dopravovány ve svislé

poloze a před použitím nebyly položeny. Lahev při odběru acetylenu musí

být v poloze svislé nebo nakloněna ventilem vzhůru pod úhlem nejméně 30

st. od vodorovné polohy.



(6) V případě vzniku požáru na svářečském pracovišti, na kterém jsou

umístěny tlakové lahve a jiné tlakové nádoby se svářečskými nebo jinými

plyny nebo se v nebezpečné blízkosti pracoviště vyskytují, tyto se

neodkladně odstraní na bezpečné místo. Přednostně se odstraní plné

tlakové lahve a jiné plné tlakové nádoby. Pro stanovení konkrétního

postupu se vychází z požadavků na požární bezpečnost stanovených

výrobcem nebo dovozcem. Není-li možné takovou manipulaci provést,

ohlásí se zásahové jednotce požární ochrany, jaké tlakové lahve a

tlakové nádoby včetně jejich obsahu se nacházejí v hořícím nebo

ohroženém prostoru.



(7) Při manipulaci s tlakovými lahvemi pro kyslík a jejich

příslušenstvím pro kyslík je nutno vyloučit



a) jejich znečištění tuky a látkami nebo materiály obsahujícími tuky,



b) použití materiálů neodpovídajících požárně bezpečnostním podmínkám

dle druhu svářečské technologie.



(8) Tlakové lahve se na svářečských pracovištích zabezpečují proti

pádu, převržení nebo odvalení. Způsob zabezpečení se volí tak, aby

umožnil jejich snadné a bezpečné uvolnění. Tlaková lahev se při

svářečských pracích umístí na pevné místo tak, aby nedošlo k ohrožení

dopravními nebo přepravními prostředky, pohybujícími se částmi zařízení

nebo případným pohybem materiálu nebo k jejímu samovolnému posunu.



(9) Na svářečském pracovišti v prostoru s nebezpečím požáru nebo

výbuchu s následným požárem nelze skladovat tlakové lahve určené pro

svářečské práce.



(10) Tlakovou lahev s hořlavým plynem lze umístit pouze tam, kde při

případném úniku plynu je vyloučen vznik nebezpečné koncentrace.



(11) Vyprazdňování tlakových lahví a jiných tlakových nádob nelze

urychlovat přímým ohříváním lahví otevřeným plamenem či jinými zdroji

tepla, které nepřipouští návody výrobce nebo dovozce. V předpisech

provozovatele se uvede, jaká forma ohřevu a jaké povrchové teploty jsou

přípustné pro určitý obsah tlakových lahví a tlakových nádob.



(12) Přepouštět zkapalněné uhlovodíkové plyny a acetylen rozpuštěný pod

tlakem je dovoleno jen oprávněným organizacím.^6)



(13) Vznítí-li se plyn unikající netěsnostmi redukčního ventilu,

lahvového ventilu, hadic a jiných armatur, lahvový ventil se neprodleně

uzavře a plamen uhasí.



(14) Při zpětném šlehnutí a hoření plamene uvnitř hořáku se ihned

uzavřou ventily hořlavého plynu a kyslíku na hořáku a hořák se ochladí.



(15) Vnikne-li plamen do hadice a redukčního ventilu, ihned se uzavře

lahvový ventil na tlakové lahvi s hořlavým plynem a poté na lahvi s

kyslíkem. Hořák lze zapálit až po odstranění příčiny a následků

zpětného šlehnutí.



(16) Požárně bezpečná vzdálenost mezi tlakovými lahvemi svářečského

zařízení s využitím hořlavých plynů a zdrojem otevřeného ohně na

pracovišti činí nejméně 3 m, pokud výrobce nebo dovozce pro konkrétní

zařízení nestanoví jinou vzdálenost jako bezpečnou.



(17) Jestliže se na svářečském pracovišti provádějí svářečské práce s

využitím hořlavých plynů s více svářečskými zařízeními, umístí se

tlakové lahve na vzdálenost nejméně 3 m od sebe nebo se oddělují

nehořlavou pevnou stěnou, která přesahuje výšku soupravy nejméně o 0,2

m a šířku soupravy nejméně o 0,1 m.



(18) Pro svářečské práce s využitím hořlavých plynů se používají

svářečské hadice odlišené pro hořlavé plyny a kyslík. Nejkratší hadice,

jakož i díl hadice je nejméně 5 m dlouhý bez nastavování spojkami; jiná

délka je přípustná, jen stanoví-li tak výrobce nebo dovozce pro

konkrétní zařízení.



(19) Tlakové lahve pro svařování nelze umístit do pracovní jámy.



(20) Odběrová místa acetylenu na acetylenových potrubích se vybavují

suchou nebo vodní předlohou. Ochranná vzdálenost vodní předlohy od

plamene činí nejméně 3 m a ochranná vzdálenost suché předlohy činí

nejméně 1 m.



(21) Při svařování se vyvíječe acetylenu považují za prostor s

nebezpečím výbuchu s následným požárem.



(22) Přenosné vyvíječe acetylenu určené pro svařování se mohou používat

jen



a) v dobře větraných prostorech s minimálním objemem 100 m3; v případě

jiného technického řešení je nutné prokázat, že bylo dosaženo minimálně

stejné úrovně požární bezpečnosti,



b) s vyznačením umístění vyvíječe bezpečnostními tabulkami,



c) se zajištěním ochrany před nežádoucí manipulací se zařízením.



(23) Manipulovat s otevřeným ohněm do vzdálenosti 3 m od přenosného

vyvíječe není povoleno, pokud výrobce nebo dovozce nestanoví jinak.



(24) Při opravách vyvíječe acetylenu svařováním se tyto vyvíječe

považují za nádoby s nebezpečím výbuchu s následným požárem.



(25) Po dobu svařování musí být tlaková lahev v dohledu svářeče,

popřípadě jiné osoby zúčastněné na svařování.



(26) Při svařování je z tlakové lahve odběr propan-butanu v plynné fázi

možný jen tehdy, je-li lahev ve svislé poloze, uzávěrem nahoru.

Odebírat propan-butan v plynné nebo kapalné fázi z tlakové lahve v jiné

než svislé poloze lze pouze v případě, že tak v dokumentaci umožňuje

výrobce nebo dovozce.



(27) Tlakové lahve po dopravě na pracoviště uzavřenými vozidly se musí

před zahájením svařování vyložit. V pojízdných dílnách nebo pojízdných

laboratořích mohou tlakové lahve zůstat i po dobu svařování za

podmínek, že



a) ve vozidle nejsou více než 2 tlakové lahve, ze kterých se odebírá

plyn, a 2 tlakové lahve zásobní,



b) jsou umístěny u vstupu do úložného prostoru vozidla,



c) jsou samostatně uchyceny zařízením, které lze snadno uvolnit,



d) při odběru plynu nesmí být v prostoru vozidla prováděny žádné práce,



e) u podlahy v prostoru umístění lahví je větrací neuzavíratelný otvor

velikostí alespoň 0,01 m2 a další otvor o velikosti nejméně 0,01 m2 je

ve střešní části vozidla nebo těsně pod ní,



f) ve skříni vozidla nejsou uloženy látky nebo materiály, které mají

sklon k samovznícení,



g) ve skříni vozidla nejsou uloženy hořlavé látky nebo materiály

společně se zdrojem zapálení,



h) vozidlo je vybaveno alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem

práškovým o hmotnosti hasební látky nejméně 5 kg umístěným tak, aby byl

dostupný zvenku.



§ 7



Svařování elektrickým proudem



(1) Spojky elektrických vodičů se umísťují na nehořlavý izolační

podklad.



(2) Nahrazovat elektrické vodiče a svařovací svorky jinými než

předepsanými nebo schválenými vodiči a svorkami (např. různými kovovými

předměty, částmi konstrukcí, řetězy, lany) je nepřípustné.



(3) Při svařování elektrickým obloukem v prostoru s nebezpečím výbuchu

s následným požárem se elektrické svařovací zdroje umísťují vně

takového prostředí, není-li výrobcem nebo dovozcem umožněno jinak.



(4) U svařování elektrickým obloukem se držák elektrod odkládá tak, aby

nemohlo dojít k náhodnému vzniku elektrického oblouku a rozstřiku

žhavého kovu.



(5) Nedopalky elektrod se odkládají na určené bezpečné místo (např. do

nehořlavé nádoby s pískem).



(6) Svařovaný předmět je nutno zajistit tak, aby při svařování

neprocházel elektrický proud jinými než určenými cestami a po jiných

než určených předmětech. Tyto cesty a předměty je třeba určit tak, aby

se vyloučila možnost vzniku požáru.



(7) Po skončení svařování je třeba svářečské zařízení odpojit od zdroje

elektrické energie.



§ 8



Používání benzínových pájecích lamp



(1) Používat se smí pouze nepoškozená benzínová pájecí lampa (dále jen

"pájecí lampa"). Před uvedením pájecí lampy do provozu se zkontroluje

její technický stav, zejména tryska, těsnění šroubových spojů a těsnost

nádrže paliva.



(2) Pro předehřívání pájecí lampy se používají postupy a benzíny

předepsané výrobcem nebo dovozcem. Předehřívání jiným způsobem není

dovoleno.



(3) Při předehřívání a při provozu se pájecí lampa odkládá na pevné a

bezpečné místo. Hořák pájecí lampy při tom směřuje do volného,

bezpečného prostoru, mimo prostor s pohybem osob. Při předehřívání a

při provozu se pájecí lampa neponechává bez dohledu. Mezi ústím hořáku

a nejbližší pevnou překážkou musí zůstat alespoň 0,5 m volného

prostoru, aby se zamezilo odrazu plamene lampy či zplodin hoření a

přehřátí lampy, není-li výrobcem stanoveno jinak.



(4) Zjistí-li se při tlakování pájecí lampy nebo při jejím provozu únik

benzínu, neprodleně se uzavře přívod benzínu.



(5) Při používání pájecí lampy k rozmrazování trubek a jiných těles se

předem odstraní jejich případná izolace a zajistí se tepelně izolační

ochrana stavebních dílů před působením plamene.



(6) Při tlakování pájecí lampy se tato umístí na pevnou podložku,

hořákem ve směru větru a v takové vzdálenosti od pevných překážek, aby

nemohlo dojít k odrazu plamene při jeho náhlém vyšlehnutí.



(7) Před plněním benzínem se pájecí lampa uzavře a ochladí. Její

opětovné zapálení se provede až po spolehlivém odpaření a odvětrání

par, případně vylitého paliva. Do pájecí lampy se zapáleným hořákem se

nesmí doplňovat palivo.



(8) Po ukončení práce je třeba uzavřít přívod benzínu, pájecí lampu

nechat vychladnout a uložit na stanovené místo.



§ 9



Používání elektrických pájedel



(1) Před zahájením práce s elektrickým pájedlem (dále jen "pájedlo") se

zkontroluje izolace přívodního elektrického vodiče. Používat se smí

pouze nepoškozené pájedlo.



(2) Při práci se pájedlo odkládá na tepelně izolační podložku tak, aby

způsob odložení vylučoval jeho samovolné sklouznutí či stržení.

Nevychladlé pájedlo a pájedlo v provozu nelze ponechat bez dozoru.



(3) Po skončení práce je třeba pájedlo odpojit od zdroje elektrické

energie a uložit na určené bezpečné místo.



§ 10



Aluminotermické svařování



(1) Aluminotermické svařování se provádí se zcela suchými formami na

suchém materiálu. Prostor pod umístěním formy a v jejím nejbližším

okolí se zajišťuje tak, aby byl při svařování a otevírání forem suchý a

chráněný proti vlhkosti.



(2) Při přepravě nebo přenášení dávek směsi na pracoviště se zápalky a

škrtátka přenáší v uzavřených obalech odděleně od sebe.



(3) Pro požárně bezpečné používání aluminotermického svařování je třeba

písemně stanovit zvláštní pokyny, které obsahují podmínky požární

bezpečnosti.



ČÁST ČTVRTÁ



SVAŘOVÁNÍ NEKOVOVÝCH MATERIÁLŮ



§ 11



(1) Při stanovení požárně bezpečnostních opatření při svařování

nekovových materiálů se postupuje obdobně jako při svařování kovových

materiálů, přičemž se vychází z vlastností konkrétního svařovaného

materiálu a dané technologie za účelem zabránit



a) možnosti vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem

působením částic nekovových materiálů, které odkapávají a hoří,



b) vznícení svařovaného materiálu nebo jiných hořlavých látek (např.

stanovením způsobu a délky ohřevu, určením postavení plamene).



(2) Při svařování včetně natavování izolačních materiálů (např.

polyethylen v kombinaci se živicemi) se hořák zapaluje ve směru větru

do otevřeného prostoru, ve kterém se nevyskytují hořlavé materiály,

páry hořlavých kapalin nebo hořlavý plyn.



(3) Zapálený hořák v úsporném režimu se odkládá na volné místo bez

hořlavých materiálů ve stabilizované poloze, přičemž hubice směřuje do

volného prostoru. Je nutno zamezit jeho sklouznutí, pádu, zasypání,

stržení vahou hadice nebo náhodnému otevření přívodu plynu, uhašení či

stržení plamene vlivem povětrnostních podmínek.



(4) Po skončení práce s ručním hořákem se před uložením soupravy hořák

nechá vychladnout, popř. se umístí ve zvláštním držáku umístěném od

ventilu tlakové lahve v požárně bezpečné vzdálenosti určené výrobcem

nebo dovozcem.



(5) Po skončení práce se tlaková lahev, hadice a hořák odstraní z

pracoviště a uloží na předem stanovené místo.



ČÁST PÁTÁ



NAHŘÍVÁNÍ ŽIVIC



§ 12



(1) Živice lze nahřívat pouze v tavných nádobách, které jsou k tomu

určeny výrobcem nebo dovozcem.



(2) Nahřívaná živice nesmí být vystavena přímému působení plamene nebo

jiného zdroje zapálení.



(3) Obsluha tavné nádoby se může vzdalovat z místa nahřívání živice jen

na takovou vzdálenost, aby neztratila toto místo z dohledu a mohla

rychle a účinně zasáhnout v případě potřeby.



(4) Tavnou nádobu lze při nahřívání plnit živicí nejvýše do tří čtvrtin

obsahu, není-li stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem zařízení.



(5) K uvedení obsahu tavné nádoby do tekutého stavu se obsah nahřívá

pozvolna. Obsluha při nahřívání dbá, aby rozehřívaný obsah nepřekypěl.



(6) Tlakové lahve používané jako součást zařízení pro nahřívání živice

se ukládají v bezpečné vzdálenosti od vlastního tepelného zdroje a

tavné nádoby s nahřívanou živicí. Bezpečná vzdálenost od otevřeného

ohně činí nejméně 4 m. Kratší vzdálenost je možná tehdy, stanoví-li tak

výrobce nebo dovozce.



(7) Do vzdálenosti 4 m není povoleno ukládat hořlavé látky, není-li

stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem. Hořlavé látky se ukládají tak,

aby nedošlo k jejich pohybu směrem k možnému zdroji zapálení.



(8) Umístit tavnou nádobu na hořlavý podklad není dovoleno, pokud není

stanoveno jinak výrobcem nebo dovozcem.



(9) Používají-li se tuhá paliva jako tepelný zdroj, musí se po skončení

nahřívání před opuštěním pracoviště oheň bezpečně uhasit a popel uložit

tak, aby nedošlo ke vzniku požáru nebo šíření požáru (např. do

nehořlavých nádob). V okolí a pod nádobami není dovoleno ukládat

hořlavý materiál a popel se zabezpečí proti samovolnému rozfoukání.



(10) V blízkosti tavné nádoby se umístí nejméně dva přenosné hasicí

přístroje práškové s hmotností hasební látky jednoho přístroje nejméně

5 kg, popřípadě jiné prostředky pro uhašení ohně.



ČÁST ŠESTÁ



PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ



§ 13



(1) Zvláštní předpisy upravující některé podmínky požární bezpečnosti

svařování nejsou touto vyhláškou dotčeny.^7)



(2) Zvláštní požárně bezpečnostní opatření podle § 3 odst. 2 není třeba

prokazovat písemně v případě, že svařování je prováděno fyzickou osobou

a svařování není součástí podnikatelské činnosti.



(3) Na svářečské práce prováděné na plynovodech a plynových zařízeních

pod přetlakem plynu, přičemž nelze z technologických důvodů plyn

odstranit, se podmínky požární bezpečnosti podle této vyhlášky vztahují

jen v případech, že se na svářečském pracovišti vyskytují kromě plynu

pod přetlakem i jiné hořlavé látky a svářečské práce vyžadují zvláštní

požárně bezpečnostní opatření [§ 2 písm. f)]. Přitom se musí vyloučit

vznik nebezpečné koncentrace [§ 2 písm. a)] a zajistit podmínky požární

bezpečnosti vlastního svářečského zařízení.



§ 14



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.



Ministr:



PhDr. Grulich v. r.



Příl.1



Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření



a) přesné označení místa, kde se svařování provádí,



b) přesné stanovení pracovního úkolu,



c) určení technologie, která se použije,



d) jmenovité určení svářečů s uvedením dokladu o odborné způsobilosti,



e) datum a čas zahájení svařování,



f) datum a čas ukončení svařování,



g) podrobná specifikace potřebných požárně bezpečnostních opatření,

kontrola jejich plnění, způsob prokazování plnění opatření včetně

měření koncentrace hořlavých látek, prokázání jejich splnění, uvedení

jmen odpovědných osob a jmen osob určených k jejich provedení,



h) určení formy požárního dohledu, počet osob, vymezení povinností,

způsob seznámení s povinnostmi, uvedení jmen osob určených k výkonu

požárního dohledu v průběhu svařování, při přerušení práce i po

skončení svařování a jeho dokladování,



i) potvrzení toho, že účastníci svařování byli před jeho započetím

seznámeni s požárně bezpečnostními opatřeními a osoby provádějící

požární dohled s vymezenými povinnostmi; doklad obsahuje jména osob a

jejich podpisy stvrzující seznámení,



j) určení druhu a počtu hasebních prostředků,



k) uvedení jiných možností hašení v místě (např. existence stabilního

hasicího zařízení, zařízení pro technologické hašení, přítomnost

jednotky požární ochrany s příslušným technickým vybavením),



l) jméno osoby, které se ohlásí skončení svařování,



m) místo a podmínky k ukládání svařovací soupravy po dobu přerušení

svařování a při předávání svářečského pracoviště,



n) jméno, funkce, podpis osoby, která příkaz vydala, a datum, kdy byl

vydán,



o) osoba, které byla uložena nějaká činnost, potvrdí splnění úkonu

podpisem a uvede vždy čas a datum; předávání nebo ohlašování činnosti

(např. požární dohled, ohlášení skončení svařování) potvrdí podpisem

předávající a přebírající, případně osoba ohlašující a osoba, které je

činnost ohlášena. U záznamů se uvede čas a datum.



Příl.2



Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování a

nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů

Tabulka 1



Hodnoty teplot některých možných zdrojů zapálení při svařování

(st. C)



Elektrický oblouk při svařování cca 5 000

Teplota žhavých částic - elektrické svařování přes 3 000

Plamen hořících plynů v kyslíku 2 600 - 3 200

Aluminotermické svařování 2 200

Plamen hořících plynů ve vzduchu 1 800 - 2 350

Plamen benzínové pájecí lampy cca 1 600

Tabulka 2



Nejvyšší teploty dosahované při spalování vybraných plynů (st. C)



Teplota při spalování v kyslíku Teplota při spalování ve vzduchu

Vodík 2 660 2 045

Metan (zemní plyn) 2 737 1 875

Propan 2 776 1 925

n-butan - 1 895

Acetylen 3 137 2 325



1) § 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb.,o požární ochraně,ve znění zákona

č. 203/1994 Sb.



2) § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb.



3) Například § 6a písm. g) zákona č. 133/1985 Sb.



4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona

č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona

č. 83/1998 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.).



§ 18 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

stavebního zákona.



5) Například § 1 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.



6) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení

a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění

vyhlášky č. 554/1990 Sb.



7) Například vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví

při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání

vyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb.,

vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996

Sb. a vyhlášky č. 109/1998 Sb.