217/1994 Sb.



ZÁKON



ze dne 2. listopadu 1994



o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické

perzekuce



Změna: 77/1995 Sb.



Změna: 458/2011 Sb.



S vědomím



neodčiněného historického bezpráví způsobeného obětem nacistické

perzekuce,



nutnosti řešit tento problém především s ohledem na věk osob,

postižených nacistickou perzekucí,



skutečnosti, že tento zákon nemá vliv na uplatňování nároků občanů

České republiky ve smyslu platných mezinárodně právních závazků, ale

také ve smyslu morálně politickém,



nemožnosti zmírnit cestou tohoto zákona veškeré utrpení, které občanům

České republiky způsobila nacistická perzekuce,



se Parlament usnesl na tomto zákoně České republiky:



§ 1



Postižení občané nebo jejich vdovy, vdovci a sirotci za podmínek

stanovených tímto zákonem mají právo na poskytnutí jednorázové peněžní

částky podle tohoto zákona, pokud jsou v době vzniku nároku občany

České republiky.



§ 2



Postiženým občanem je pro účely tohoto zákona občan, který je

československým politickým vězněm podle zvláštního zákona.^1)



§ 3



(1) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká:



a) postiženým občanům, kterým nebylo poskytnuto odškodnění za jejich

postižení jiným státem,



b) vdovám a vdovcům po postižených občanech, jejichž manželství s

postiženým občanem existovalo v době jeho postižení,



c) vdovám a vdovcům po postižených občanech popravených nebo zemřelých

ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech

nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním,



d) stejným dílem sirotkům po postižených občanech popravených nebo

zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních

táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, kteří ke

dni jejich úmrtí nedosáhli věku 18 let.



(2) Včas uplatněný nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky,

pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka

nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí osoby uvedené v odstavci 1

na její dědice.



§ 4



(1) Osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) mají nárok na poskytnutí

jednorázové peněžní částky ve výši 2300 Kč za každý i jen započatý

měsíc věznění nebo internace.



(2) Byl-li postižený občan vězněn nebo internován opakovaně, kalendářní

dny věznění nebo internace se sčítají; měsícem věznění nebo internace

se rozumí 30 kalendářních dnů.



(3) Osoby uvedené v § 3 písm. c) mají dále nárok na poskytnutí

jednorázové peněžní částky ve výši 100 000 Kč.



(4) Osoby uvedené v § 3 písm. d) mají nárok na poskytnutí jednorázové

peněžní částky ve výši 100 000 Kč. Neuplatní-li některá z těchto osob

svůj nárok na poskytnutí podílu z jednorázové peněžní částky ve lhůtě

stanovené tímto zákonem, nabývají tento podíl rovným dílem ostatní

osoby, které nárok na poskytnutí podílu z jednorázové peněžní částky ve

lhůtě stanovené tímto zákonem uplatnily.



(5) Úhrada bude provedena ze státních finančních aktiv.



§ 5



(1) O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou

peněžní částku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, a v

případech, kdy postižený občan je nebo byl poživatelem důchodu nebo

osoba uvedená v § 3 je nebo byla poživatelem pozůstalostního důchodu z

důchodového zabezpečení, který vyplácí orgán sociálního zabezpečení

příslušníků ozbrojených sil,^2) tento orgán.



(2) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky uplatní osoba

uvedená v § 3 u orgánu příslušného k rozhodnutí podle odstavce 1 do

devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona písemným návrhem, jinak

právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky zaniká.



(3) Osoby uvedené v § 3 předloží ověřený opis dokladu vydaného podle

zákona č. 255/1946 Sb., který se týká postiženého občana, případně

další doklady osvědčující nárok na poskytnutí jednorázové peněžní

částky, jestliže je k tomu orgán příslušný k rozhodnutí podle odstavce

1 vyzve.



§ 6



(1) Řízení o poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen "řízení")

se zahájí pouze na návrh osoby uvedené v § 3. Řízení zahájené na návrh

osoby uvedené v § 3 písm. d) se do doby skončení lhůty podle § 5 odst.

2 přerušuje.



(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na řízení správní

řád.^3)



(3) Proti rozhodnutí orgánu uvedeného v § 5 odst. 1 lze podat opravný

prostředek k vrchnímu soudu.^4)



§ 7



Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od poplatků.



§ 8



zrušen



§ 9



Tímto zákonem nejsou dotčeny nároky oprávněných osob z přijatých

mezinárodně právních závazků.



§ 10



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1994.



Uhde v. r.



Havel v. r.



Klaus v. r.



1) § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících

československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících

národního boje za osvobození.



2) § 9 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.



3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).



4) § 250l a násl. občanského soudního řádu.