5/2011 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 20. prosince 2010
o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu
hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a
hodnocení stavu podzemních vod
Změna: 264/2015 Sb.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví
podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých
zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č.
150/2010 Sb.:
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a
upravuje:
a) způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních
vod,
b) způsob hodnocení stavu podzemních vod a
c) náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod,
b) vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé
zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské
činnosti,
c) normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality,
vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek
nebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být
překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí,
d) prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v
tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky,
e) referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo
ukazatele znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje
vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost těchto vod,
f) významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z
hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující
látky nebo skupiny látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních
vod, u nichž je nutné zvrátit tento trend a stanovit počátek zvratu
tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce,
g) přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele,
která odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností,
h) výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování
stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek
identifikovaných po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období,
pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů,
i) monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo
vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno
stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin
podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se nevztahuje
povolení k nakládání s vodami,
j) monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo
vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno
stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin
podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se vztahuje povolení
k nakládání s vodami^2),
k) monitorovací sítí podzemních vod soubor monitorovacích míst podle
písmen i) a j), který je stanoven v příslušném programu monitoringu,
l) sítí zjišťování stavu podzemních vod soubor monitorovacích míst
podle písmen i) a j), jejichž výsledky se využijí pro hodnocení stavu
útvarů podzemních vod a jakosti podzemních vod,
m) kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které
se mohou šířit v podzemních vodách.
HLAVA II
VYMEZENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ A VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD
§ 3
Vymezení hydrogeologických rajonů
(1) Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních
charakteristik, zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a
oběhu podzemních vod.
(2) Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů
podzemních vod.
(3) Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této
vyhlášky.
(4) Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou
evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
§ 4
Vymezení útvarů podzemních vod
(1) Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této
vyhlášky.
(2) Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a
hlubinné vrstvě.
(3) Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v
souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.
HLAVA III
§ 5
Hodnocení stavu podzemních vod
Hodnocení stavu podzemních vod sestává z
a) hodnocení stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních
mraků a
c) hodnocení jakosti podzemních vod.
§ 6
Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich
chemického a kvantitativního stavu.
(2) Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky
získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a
vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské
činnosti na stav útvarů podzemních vod.
(3) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru
probíhá ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí^3).
(4) Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod
označuje zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou.
§ 7
Způsob hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro
všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem
definovaným v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se
provádí minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému
označení přispívají.
(3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají
normy jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný
subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky
zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod u daného útvaru podzemních
vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody mohly zmařit
dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů
povrchových vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému
zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k
významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru
podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č. 1 přílohy
č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření
vztahující se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro
činnosti upravené v § 33 vodního zákona a nařízením vlády o stanovení
zranitelných oblastí a akčním programu^10).
(4) Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se
vyjadřují klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
§ 8
Způsob hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí
pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem
definovaným v příloze č. 4 této vyhlášky.
(2) Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se
vyjádří klasifikací dobrý nebo nevyhovující.
§ 9
Způsob hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu a hodnocení
kontaminačních mraků
(1) Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro
znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty
ukazatelů znečištění zjištěné v rizikových útvarech podzemních vod
jedenkrát za šest let za podmínek definovaných částí A přílohy č. 2 k
této vyhlášce.
(2) Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se
vyjádří jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý
vzestupný trend.
(3) Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví
počátek zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této
vyhlášce jako procentní podíl úrovně norem jakosti podzemních vod
stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahových
hodnot.
(4) Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu
znečišťujících látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské
činnosti, se přihlédne k výchozím úrovním a pokud existují, k údajům
shromážděným před začátkem příslušných programů monitoringu.
(5) Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají
data z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí
rok nebo období, od kterého se identifikace trendu zaznamenává.
(6) Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je
zejména hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti
podzemních vod.
(7) Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro
všechny kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako
složky životního prostředí, a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících
látek v nich identifikovaných.
(8) Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních
mracích podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních
mraků, jejich vlivu na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko,
které mohou představovat pro lidské zdraví a životní prostředí.
(9) Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend
znečišťujících látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného
a trvalého vzestupného trendu se označuje modrou tečkou.
§ 10
Způsob hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro
jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5
k této vyhlášce.
(2) K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v
příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 11
Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři
roky pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B
přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(2) Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající,
klesající nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících
látek nebo jejich ukazatelů.
§ 12
Zajištění systému kvality
Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které:
a) mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických
požadavcích na výrobky^4) a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025,
b) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek
organizovaných k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 - 1),
které pokrývají celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu
vod daná laboratoř sleduje, a
c) národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním
analýz dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky,
které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným
normám environmentální kvality.
§ 13
Minimální pracovní kritéria metod analýz
(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na
úrovni příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot
kombinovanou rozšířenou nejistotu měření (U2k) 50 % nebo nižší. Mez
stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30 % odpovídající normy jakosti
podzemních vod a prahových hodnot.
(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti
podzemních vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální
pracovní kritéria podle odstavce 1, sledování takového ukazatele bude
prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující nepřiměřené
náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky se uvede
v příslušném programu monitoringu.
§ 14
Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
(1) Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých
programů monitoringu.
(2) Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely
hodnocení stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v
úvahu kombinovaná rozšířená nejistota měření (U2k).
(3) Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí
stanovitelnosti, výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot
stanoví na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.
(4) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle
odstavce 3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se
označuje jako menší než mez stanovitelnosti.
(5) Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro
pesticidy celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v
případech, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu
dané skupiny ukazatelů včetně jejich rozpadových či reakčních produktů
nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod mezí stanovitelnosti
nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty
jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti.
§ 15
Monitorovací sítě podzemních vod
(1) Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým
programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České
republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“) a podle účelu se
dělí na:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod,
b) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod.
(2) Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak,
aby poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí,
umožnila identifikovat významné a trvalé vzestupné trendy
znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický stav útvarů
podzemních vod podle této vyhlášky.
(3) Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje
tak, aby:
a) poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů
podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky,
včetně vyhodnocení využitelného množství podzemních vod, přírodních
zdrojů, režimů hladin a vydatností podzemních vod,
b) obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost
měření v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod,
odhad směru a velikosti proudění podzemních vod, režim hladin a
vydatnost v každém útvaru podzemních vod nebo skupině útvarů podzemních
vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich
doplňování,
c) pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu
monitorovacích míst a četnost měření, která umožní vyhodnocení vlivu
odběrů a vypouštění na režim hladin a vydatností podzemních vod a na
související útvary povrchových vod, vodní a suchozemské ekosystémy,
d) pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter,
zajistila počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní
stanovit odhad směru a velikosti proudění podzemní vody a zjištění
ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních vod.
HLAVA IV
NÁLEŽITOSTI PROGRAMŮ ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD
§ 16
Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod
(1) Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou:
a) Rámcový program monitoringu,
b) Program monitoringu podzemních vod,
c) Programy průzkumného monitoringu.
(2) Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se
skládá z:
a) Programu situačního monitoringu podzemních vod,
b) Programu provozního monitoringu podzemních vod,
c) Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod.
(3) Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu
podzemních vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v
intervalech nepřesahujících tři roky průběh a plnění jednotlivých
programů monitoringu.
(4) Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního
monitoringu podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu
podzemních vod se aktualizují nejpozději do šesti let od jejich
schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího
kalendářního roku.
Program monitoringu podzemních vod
§ 17
Program situačního monitoringu podzemních vod
(1) Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu
monitoringu a je podkladem zejména pro
a) doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských
charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav
podzemních vod,
b) hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a
identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících
látek,
c) hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních
podmínek,
d) hodnocení jakosti podzemních vod,
e) vedení vodní bilance,
f) účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů
monitoringu,
g) plánování v oblasti vod,
h) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v
mezinárodních oblastech povodí,
i) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program situačního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu
monitorovacích míst,
b) seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé
monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost
výsledků, přičemž na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky
sledovány ukazatele: obsah kyslíku, hodnota pH, vodivost, dusičnany a
amonné ionty.
(3) Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních
vod jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru
podzemních vod přispívají. Vybraným monitorovacím místem se v tomto
smyslu rozumí monitorovací místo, které může postihnout vliv lidské
činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů na stav
podzemních vod.
(4) Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod
přeshraničního charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se
vztahují k ochraně všech způsobů využívání daného útvaru podzemních vod
závislých na proudění vody. Tyto ukazatele jsou stanoveny v rámci
spolupráce v mezinárodních komisích^3).
(5) Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz
všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení
dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod pro každé období
platnosti plánů povodí.
§ 18
Program provozního monitoringu podzemních vod
(1) Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového
programu monitoringu a je podkladem zejména pro:
a) hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a
identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících
látek,
b) hodnocení jakosti podzemních vod,
c) vedení vodní bilance,
d) plánování v oblasti vod,
e) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v
mezinárodních oblastech povodí a
f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program provozního monitoringu stanoví zejména:
a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu
monitorovacích míst,
b) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé
monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost
výsledků, přičemž:
1. na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních
vod jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, které k takovému
označení útvaru podzemních vod vedou,
2. na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují,
že bylo dosaženo 75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1
této vyhlášky a prahových hodnot, jsou sledovány ukazatele
znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo.
(3) Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není
prováděn Program situačního monitoringu.
§ 19
Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod
(1) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází z
Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro:
a) hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod,
b) hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně
jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry
podzemních vod,
c) vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod,
d) vedení vodní bilance podle § 22 vodního zákona,
e) plánování v oblasti vod,
f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.
(2) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví
zejména:
a) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně
seznamu monitorovacích míst a jejich počtu,
b) četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací
místo.
§ 20
Programy průzkumného monitoringu
(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu
monitoringu a stanoví:
a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného
monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,
b) vymezení monitorovacích míst,
c) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé
monitorovací místo.
(2) Programy průzkumného monitoringu se uplatní:
a) tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
b) v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů
indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní
útvar dosud nebyl zahrnut do Programu provozního monitoringu,
c) za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo
d) za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k
dosažení cílů ochrany vod.
(3) Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby,
vždy ve vazbě na útvary podzemních vod.
(4) Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle
§ 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s
rozšířenou působností nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4
vodního zákona.
§ 21
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Drobil v. r.
Ministr zemědělství:
Ing. Fuksa v. r.
Příloha 1
Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot
Část A: Normy jakosti podzemních vod
Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod
+---------------------------------------+---------------------------------------+
| Znečišťující látka | Norma jakosti|
+---------------------------------------+---------------------------------------+
| Dusičnany | 50mg/l|
+---------------------------------------+---------------------------------------+
| Účinné látky v pesticidech | 0,1 µg/l|
| včetně jejich významných | 0,5 µg/l (pesticidy celkem) **|
| metabolitů, produktů rozkladu a ||
| reakčních produktů* ||
+---------------------------------------+---------------------------------------+
Vysvětlivky:
* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č.
326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, a
biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění
biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých
souvisejících zákonů.
** „Pesticidy celkem“znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které
byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této
vyhlášky.
Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod
(1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a
ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod
označovány za rizikové.
(2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se
stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla
splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy
č. 3 této vyhlášky.
(3) Prahové hodnoty se stanoví se zvláštním ohledem na jejich dopad na
související útvary povrchových vod, vodní ekosystémy a související
suchozemské ekosystémy; v úvahu se berou mimo jiné toxikologické a
ekotoxikologické vlastnosti.
(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:
a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími
útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími
suchozemskými ekosystémy,
b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo
funkce podzemních vod,
c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních
vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu
stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy,
d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených
koncentracích a o vodní bilanci,
e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich
toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí,
jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál,
f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat na jejichž základě se prahové
hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení
přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně,
tak i v důsledku lidské činnosti.
(5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů
nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin,
je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru
podzemních vod při stanovení prahových hodnot.
(6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové
hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení
prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní
charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v
mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s
mezinárodními komisemi^4).
(7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o
znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění
naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku
nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová
hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.
(8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný
útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám
znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový.
Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
| Látky, ionty, které se | Uměle vyráběné | Parametry ukazující |
| mohou vyskytovat | syntetické látky | na zasolování nebo |
| přirozeně nebo v důsledku | | jiné vniky |
| lidské činnosti | | |
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
| Arsen | Trichlorethylen | Vodivost |
| Kadmium | Tetrachlorethylen | |
| Olovo | | |
| Rtuť | | |
| Amonné ionty | | |
| Chloridy | | |
| Sírany | | |
+---------------------------+---------------------------+---------------------------+
Příloha 2
Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu
Část A: Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu
Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se:
a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování a
umístění monitorovacích míst:
i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy
bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit od
přírodního kolísání,
ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů,
aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému
zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře
zmírnit,
iii. zohledňuje aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru
podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti
jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím,
b) použijí metody monitorování a analýzy, které jsou v souladu s § 17 a
§ 18 této vyhlášky, případně též s metodami CEN (metody vydávané
Evropským výborem pro normalizaci) nebo vnitrostátními normalizovanými
metodami, tak aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost
získaných údajů,
c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí
statistické metody například regresní analýza,
d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou
ukazatelů, kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v
tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota
horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě.
Část B: Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého
vzestupného trendu
(1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace
znečišťující látky na úrovni 75 % hodnoty norem jakosti podzemních vod
uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot
pokud:
i. není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření
vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky
významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce
zmírnit, nebo
ii. neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je
kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75
% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy
č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot.
(2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost
zvyšování a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení
opatření ke změně trendu stále umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli
ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo jeho
zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli
zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod^5).
(3) Pro činnosti stanovené jiným právním předpisem ^6)^7) se počáteční
bod pro provádění opatření na změnu trendu stanoví v souladu s
požadavky uvedeného právního předpisu a s požadavky cílů ochrany
vod.^5)
(4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek
zvratu trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého
plánu povodí změnit.
Příloha 3
Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod
Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních
vod
(1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud:
a) výsledky programů monitoringu podzemních vod:
1. nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků znečišťujících
látek do útvaru podzemních vod,
2. vnosy znečišťujících látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení
cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení
chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo
poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů,
b) hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot
stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny
na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny
útvarů podzemních vod.
(2) Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v
tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více
monitorovacích místech, je pro tento útvar podzemních vod provedeno
šetření postupem podle části B této přílohy.
(3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud
šetření provedené podle odstavce 2 prokáže, že
a) koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti
podzemních vod nebo prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č.
5 této vyhlášky nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, a
to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod,
b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy,
c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle
zvláštních právních předpisů^8) a
d) funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány
pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel
pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena.
(4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující,
pokud nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru
podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy.
Část B: Náležitosti šetření
(1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této
přílohy zohlední:
a) informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských
charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů
podzemních vod^3),
b) výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této
vyhlášky,
c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického
průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom
monitorovacím místě s hodnotami norem jakosti podzemních vod
stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahovými
hodnotami.
(2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy
se provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry
převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu
jakosti podzemní vody nebo prahovou hodnotu. Toto šetření se provádí na
základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování stavu, nebo za pomoci
odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny
útvarů podzemních vod.
(3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy
je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí:
a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod,
b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou
transportovány, nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být
transportovány z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod
nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů,
c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek
transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých
suchozemských ekosystémů,
d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod,
e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod
představují pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu.
Příloha 4
Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod
(1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud:
a) úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že
využitelné množství zdroje^9) podzemní vody není převýšeno dlouhodobým
průměrným ročním odebíraným množstvím a zároveň,
b) úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených
lidskou činností, které by způsobily:
1. nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary povrchových vod,
2. jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,
3. jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.
c) změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod
vyplývající ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v
prostorově omezené oblasti, ale neindikují vnikání znečišťujících
látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný vliv lidské činnosti ve
směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.
(2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za
nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního
stavu útvaru podzemních vod definované v odstavci 1 této přílohy.
Příloha 5
Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod
Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z
programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen "příslušný
program monitoringu"), a dále data získaná prostřednictvím požadavků
jiných právních předpisů^2).
(2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna
monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod
příslušného programu monitoringu.
(3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené
v příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele
stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která
nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se
provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím
požadavků jiných právních předpisů^2), a současně jsou stanoveny
příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční
hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s
příslušnou normou jakosti nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k
dispozici pouze jedna hodnota měření, se průměr nepoužije.
(6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele
skupiny A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující
jakost podzemních vod.
(7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná
průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě
normu jakosti nebo prahovou hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této
přílohy.
(8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B
(tab. č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské
činnosti.
(9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C
(tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční
hodnoty.
Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Název látky CAS* Jednotka Norma Prahová hodnota
jakosti
----------------------------------------------------------------------------------------------------
acetochlor 34256-82-1 µg/l 0,1
acetochlor ESA 187022-11-3 µg/l 0,1
acetochlor OA 194992-44-4 µg/l 0,1
alachlor 15972-60-8 µg/l 0,1
alachlor ESA 142363-53-9 µg/l 0,1
alachlor OA 171262-17-2 µg/l 0,1
amonné ionty mg/l0,21 - 0,51
anthracen 120-12-7 µg/l0,1
arsen a jeho sloučeniny 7440-38-2 µg/l10
atrazin 1912-24-9 µg/l0,1
bentazon 25057-89-0 µg/l 0,1
benzen 71-43-2 µg/l1
benzo(b)fluoranthen 205-99-2 µg/l0,03
benzo(k)fluoranthen 207-08-9 µg/l0,03
benzo(g,h,i)perylen 191-24-2 µg/l0,002
benzo(a)pyren 50-32-8 µg/l0,01
clopyralid 1702-17-6 µg/l 0,1
p,p-DDT 50-29-3 µg/l 0,10,01
desethylatrazin 6190-65-4 µg/l 0,1
dicamba 1918-00-9 µg/l 0,1
2,4 - dichlorfenoxyoctová 94-75-7 µg/l 0,1
kyselina (2,4-D)
dimetachlor 50563-36-5 µg/l 0,1
dusičnany mg/l 5015,05 - 19,92
dusitany mg/l0,5
fluoranten 206-44-0 µg/l0,1
fosforečnany mg/l0,5
hexazinon 51235-04-2 µg/l 0,1
hliník a jeho sloučeniny 7429-90-5 µg/l200
indeno(1,2,3-cd)pyren 193-39-5 µg/l0,002
chloridazon 1698-60-8 µg/l 0,1
chloridy mg/l200
chlorotoluron 15545-48-9 µg/l 0,1
chlorpyrifos 2921-88-2 µg/l 0,10,03
isoproturon 34123-59-6 µg/l 0,1
kadmium a jeho sloučeniny 7440-43-9 µg/l0,25
kyanidy celkové 5-12-5 µg/l500
kyselinová neutralizační kapacita mmol/l0,2
do pH 4.5
metolachlor 51218-45-2 µg/l 0,1
metolachlor ESA 171118-09-5 µg/l 0,1
metolachlor OA 152019-73-3 µg/l 0,1
naftalen 91-20-3 µg/l0,1
nikl a jeho sloučeniny 7440-02-0 µg/l20
olovo a jeho sloučeniny 7439-92-1 µg/l5
pesticidy (suma) µg/l 0,5
prometryn 7287-19-6 µg/l 0,1
rtuť a její sloučeniny 7439-97-6 µg/l0,2
simazin 122-34-9 µg/l 0,1
sírany mg/l400
terbuthylazin 5915-41-3 µg/l 0,1
terbuthylazin desethyl 30125-63-4 µg/l 0,1
terbuthylazine hydroxy 66753-07-9 µg/l 0,1
terbutryn 866-50-0 µg/l 0,1
tetrachlorethen (PER)
1,1,2-trichlorethen 127-18-4 µg/l10 (suma)
79-01-6
trifluralin 1582-09-8 µg/l 0,10,03
trichlormethan 67-66-3 µg/l2,5
*CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence,
směsi a slitiny
____________________________
1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami,
pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/l.
1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vodys přímo závislými
povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l
3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
4 Prahová hodnota je minimum
5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota
Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B
--------------------------------------------------------------------------------
Název látky CAS* Jednotka Referenční
hodnota
--------------------------------------------------------------------------------
Přirozeně se vyskytující látky
--------------------------------------------------------------------------------
antimon 7440-36-0 µg/l 5
baryum 7440-39-3 µg/l 50
berylium 7440-41-7 µg/l 2
bor 7440-42-8 µg/l
fluoridy 16984-48-8 mg/l 1,5
chrom 7440-47-3 µg/l 50
kobalt 7440-48-4 µg/l 3
lithium 7439-93-2 µg/l MS**
mangan 7439-96-5 mg/l 0,05
molybden 7439-98-7 µg/l 5
selen 7782-49-2 µg/l 10
sodík 7440-23-5 mg/l 200
vanad 7440-62-2 µg/l 18
zinek 7440-66-6 µg/l 150
--------------------------------------------------------------------------------
Syntetické látky
--------------------------------------------------------------------------------
atrazine-desethyl desisopropyl 3397-62-4 µg/l 0,1
(diaminoatrazin)
atrazine-desisopropyl 1007-28-9 µg/l 0,1
atrazine-hydroxy 2163-68-0 µg/l 0,1
azoxystrobin 131860-33-8 µg/l 0,1
benzo(a)antracen 56-55-3 µg/l 0,1
bromacil 314-40-9 µg/l 0,1
bromoxynil 1689-84-5 µg/l 0,1
carbendazim 10605-21-7 µg/l 0,1
carbofuran 1563-66-2 µg/l 0,1
cyanazine 21725-46-2 µg/l 0,1
o,p'-DDD 53-19-0 µg/l 0,1
p,p'-DDD 72-54-8 µg/l 0,1
o,p'-DDE 3424-82-6 µg/l 0,1
p,p'-DDE 72-55-9 µg/l 0,1
o,p'-DDT 789-02-6 µg/l 0,1
desmetryn 1014-69-3 µg/l 0,1
di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP 117-81-7 µg/l 1,3
dibenzo(a,h)antracen 53-70-3 µg/l 0,016
dichlobenil 1194-65-6 µg/l 0,1
1,2-dichlorbenzen 95-50-1 µg/l 0,1
1,3-dichlorbenzen 541-73-1 µg/l 0,1
1,4-dichlorbenzen 106-46-7 µg/l 0,1
1,2-dichlorethan 107-06-2 µg/l 3
1,1-dichlorethen 75-35-4 µg/l 0,1
1,2-cis-dichlorethen 156-59-2 µg/l 0,1
1,2-trans-dichlorethen 156-60-5 µg/l MS**
dichlormethan 75-09-2 µg/l 0,1
dichlorprop-P 15165-67-0 µg/l 0,1
dimethomorph 110488-70-5 µg/l 0,1
diuron 330-54-1 µg/l 0,1
EDTA 60-00-4 µg/l 5
ethofumesate 26225-79-6 µg/l 0,1
ethylbenzen 100-41-4 µg/l 0,2
fenantren 85-01-8 µg/l 0,005
fenhexamid 126833-17-8 µg/l 0,1
fluazifop-p-butyl 79241-46-6 µg/l 0,1
fluoren 86-73-7 µg/l 0,1
alfa-hexachlorcyklohexan 319-84-6 µg/l 0,1
beta-hexachlorcyklohexan 319-85-7 µg/l 0,1
gama-hexachlorcyklohexan 58-89-9 µg/l 0,1
chlorbenzen 108-90-7 µg/l 0,1
chlorethen 75-01-4 µg/l 0,5
chlorsulfuron 64902-72-3 µg/l 0,1
chrysen 218-01-9 µg/l 0,005
iprodione 36734-19-7 µg/l 0,1
kresoxim-methyl 143390-89-0 µg/l 0,1
lenacil 2164-08-1 µg/l 0,1
linuron 330-55-2 µg/l 0,1
MCPA 94-74-6 µg/l 0,1
MCPB 94-81-5 µg/l 0,1
mecoprop-P 16484-77-8 µg/l 0,1
metalaxyl 57837-19-1 µg/l 0,1
metazachlor 67129-08-2 µg/l 0,1
methoxyfenozide 161050-58-4 µg/l 0,1
metoxuron 19937-59-8 µg/l 0,1
metribuzin 21087-64-9 µg/l 0,1
metribuzin-desamino 35045-02-4 µg/l 0,1
metribuzin-desamino diketo 52236-30-3 µg/l 0,1
metribuzin-diketo 56507-37-0 µg/l 0,1
monolinuron 1746-81-2 µg/l 0,1
napropamide 15299-99-7 µg/l 0,1
nicosulfuron 111991-09-4 µg/l 0,1
NTA 139-13-9 µg/l 5
PCB28 7012-37-5 µg/l 0,007
PCB52 35693-99-3 µg/l 0,007
PCB101 37680-73-2 µg/l 0,007
PCB118 31508-00-6 µg/l 0,007
PCB138 35065-28-2 µg/l 0,007
PCB153 35065-27-1 µg/l 0,007
PCB180 35065-29-3 µg/l 0,007
PDTA 1939-36-2 µg/l MS**
pentachlorbenzen 608-93-5 µg/l 0,1
picloram 1918-02-1 µg/l 0,1
propachlor 1918-16-7 µg/l 0,1
propiconazole 60207-90-1 µg/l 0,1
pyren 129-00-0 µg/l 0,1
styren 100-42-5 µg/l MS**
sulfosulfuron 141776-32-1 µg/l 0,1
tebuconazole 107534-96-3 µg/l 0,1
tetrachlormethan 56-23-5 µg/l 0,1
thiophanate-methyl 23564-05-8 µg/l 0,1
toluen 108-88-3 µg/l 0,2
triadimefon 43121-43-3 µg/l 0,1
triadimenol 55219-65-3 µg/l 0,1
triasulfuron 82097-50-5 µg/l 0,1
tribenuron-methyl 101200-48-0 µg/l 0,1
1,1,2-trichlorethan 79-00-5 µg/l MS**
(2,4,5-trichlorfenoxy)octová 93-76-5 µg/l 0,1
kyselina (2,4,5-T)
triticonazole 131983-72-7 µg/l 0,1
o-xylen 95-47-6 µg/l 0,2
m+p-xylen µg/l MS**
--------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele
--------------------------------------------------------------------------------
absorbance (254 nm,1 cm) číslo MS**
barva mg Pt/l -
celková objemová aktivita alfa Bq/l 0,3
huminové látky 1415-93-6 mg/l MS**
CHSK-Mn mg/l 3
konduktivita v terénu mS/m MS**
teplota vody °C 29
uhlík rozpuštěný organický 7440-44-0 mg/l 5
--------------------------------------------------------------------------------
Ukazatele vyjádřené jako suma
--------------------------------------------------------------------------------
fenoly těkající s vodní parou mg/l 0,5
chloralkany C10-13 85535-84-8 µg/l 0,4
nonylfenoly 25154-52-3 µg/l 20
oktylfenoly 1806-26-4 µg/l MS**
PAU µg/l 0,15
PCB µg/l 0,01
suma dichlorbenzenů S-DCB µg/l 0,25
tenzidy aniontové mg/l 0,3
uhlovodíky C10-C40 mg/l 0,1
--------------------------------------------------------------------------------
*CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence,
směsi a slitiny
**MS - mez stanovitelnosti
Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C
---------------------------------------------------------------
Název ukazatele CAS
---------------------------------------------------------------
draslík 7440-09-7 mg/l
hořčík 7439-95-4 mg/l
křemičitany 15593-90-5 mg/l
měď 7440-50-8 µg/l
stroncium 7440-24-6 µg/l
vápník 7440-70-2 mg/l
železo 7439-89-6 mg/l
---------------------------------------------------------------
Část B: Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod
(1) Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky
získané z příslušného programu monitoringu a dále data získaná
prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.
(2) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna
monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod
příslušného programu monitoringu a dále pro monitorovací místa pro
která jsou data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních
předpisů.
(3) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele
stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny
ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.
(4) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa,
která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod
se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím
požadavků jiných právních předpisů, a současně jsou stanoveny
příslušnými programy monitoringu.
(5) Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot
za období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku
srovnávaného období se přitom považuje 10 let.
(6) K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například
lineární regrese.
Příloha 6
Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Číslo Název útvaru podzemních vod Pozice útvaru Příslušný Název příslušného
útvaru podzemních vod hydrogeologický hydrogeologického rajonu
podzemních rajon
vod
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
11100 Kvartér Orlice svrchní 1110 Kvartér Orlice
11210 Kvartér Labe po Hradec Králové svrchní 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové
11220 Kvartér Labe po Pardubice svrchní 1122 Kvartér Labe po Pardubice
11300 Kvartér Loučné a Chrudimky svrchní 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky
11400 Kvartér Labe po Týnec svrchní 1140 Kvartér Labe po Týnec
11510 Kvartér Labe po Kolín svrchní 1151 Kvartér Labe po Kolín
11520 Kvartér Labe po Nymburk svrchní 1152 Kvartér Labe po Nymburk
11600 Kvartér Urbanické brány svrchní 1160 Kvartér Urbanické brány
11710 Kvartér Labe po Jizeru svrchní 1171 Kvartér Labe po Jizeru
11720 Kvartér Labe po Vltavu svrchní 1172 Kvartér Labe po Vltavu
11800 Kvartér Labe po Lovosice svrchní 1180 Kvartér Labe po Lovosice
11900 Kvartér a neogén odravské části svrchní 1190 Kvartér a neogén odravské části
Chebské pánve Chebské pánve
12110 Kvartér Lužnice svrchní 1211 Kvartér Lužnice
12120 Kvartér Nežárky svrchní 1212 Kvartér Nežárky
12300 Kvartér Otavy a Blanice svrchní 1230 Kvartér Otavy a Blanic
13100 Kvartér Úhlavy svrchní 1310 Kvartér Úhlavy
13200 Kvartér Radbuzy svrchní 1320 Kvartér Radbuzy
13300 Kvartér Mže svrchní 1330 Kvartér Mže
14100 Kvartér Liberecké kotliny svrchní 1410 Kvartér Liberecké kotliny
14200 Kvartér a miocén Žitavské pánve svrchní 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve
14300 Kvartér Frýdlantského výběžku svrchní 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku
15100 Kvartér Odry svrchní 1510 Kvartér Odry
15200 Kvartér Opavy svrchní 1520 Kvartér Opavy
15500 Kvartér Opavské pahorkatiny svrchní 1550 Kvartér Opavské pahorkatiny
16100 Kvartér Horní Moravy svrchní 1610 Kvartér Horní Moravy
16210 Pliopeistocén Hornomoravského svrchní 1621 Pliopeistocén Hornomoravského
úvalu - severní část úvalu - severní část
16220 Pliopeistocén Hornomoravského svrchní 1622 Pliopeistocén Hornomoravského
úvalu - jižní část úvalu - jižní část
16230 Pliopleistocén Blaty svrchní 1623 Pliopleistocén Blaty
16240 Kvartér Valové, Romže a Hané svrchní 1624 Kvartér Valové, Romže a Hané
16310 Kvartér Horní Bečvy svrchní 1631 Kvartér Horní Bečvy
16320 Kvartér Dolní Bečvy svrchní 1632 Kvartér Dolní Bečvy
16410 Kvartér Dyje svrchní 1641 Kvartér Dyje
16420 Kvartér Jevišovky svrchní 1642 Kvartér Jevišovky
16430 Kvartér Svratky svrchní 1643 Kvartér Svratky
16440 Kvartér Jihlavy svrchní 1644 Kvartér Jihlavy
16510 Kvartér Dolnomoravského úvalu svrchní 1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu
16520 Kvartér soutoké oblasti Moravy svrchní 1652 Kvartér soutoké oblasti Moravy
a Dyje a Dyje
21100 Chebská pánev základní 2110 Chebská pánev (Chebská pánev)
21200 Sokolovská pánev základní 2120 Sokolovská pánev
21310 Mostecká pánev - severní část základní 2131 Mostecká pánev - severní část
21320 Mostecká pánev - jižní část základní 2132 Mostecká pánev - jižní část
21400 Třeboňská pánev - jižní část základní 2140 Třeboňská pánev - jižní část
21510 Třeboňská pánev - severní část základní 2151 Třeboňská pánev - severní část
21520 Třeboňská pánev - střední část základní 2152 Třeboňská pánev - střední část
21600 Budějovická pánev základní 2160 Budějovická pánev
22110 Bečevská brána základní 2211 Bečevská brána
22120 Oderská brána základní 2212 Oderská brána
22201 Hornomoravský úval - severní část základní 2220 Hornomoravský úval
22202 Hornomoravský úval - jižní část základní 2220 Hornomoravský úval
22203 Hornomoravský úval - střední část základní 2220 Hornomoravský úval
22300 Vyškovská brána základní 2230 Vyškovská brána
22410 Dyjsko-svratecký úval základní 2241 Dyjsko-svratecký úval
22420 Kuřimská kotlina základní 2242 Kuřimská kotlina
22501 Dolnomoravský úval - severní část základní 2250 Dolnomoravský úval
22502 Dolnomoravský úval - střední část základní 2250 Dolnomoravský úval
22503 Dolnomoravský úval - jižní část základní 2250 Dolnomoravský úval
22610 Ostravská pánev - ostravská část základní 2261 Ostravská pánev - ostravská část
22620 Ostravská pánev - karvinská část základní 2262 Ostravská pánev - karvinská část
31100 Pavlovské vrchy a okolí základní 3110 Pavlovské vrchy a okolí
32110 Flyš v povodí Olše základní 3211 Flyš v povodí Olše
32121 Flyš v povodí Ostravice základní 3212 Flyš v povodí Ostravice
32122 Flyš v povodí Ostravice - Říčky po základní 3212 Flyš v povodí Ostravice
ústí do toku Lučina
32130 Flyš v mezipovodí Odry základní 3213 Flyš v mezipovodí Odry
32210 Flyš v povodí Bečvy základní 3221 Flyš v povodí Bečvy
32221 Flyš v povodí Moravy - severní část základní 3222 Flyš v povodí Moravy
32222 Flyš v povodí Moravy - jižní část základní 3222 Flyš v povodí Moravy
32230 Flyš v povodí Váhu - severní část základní 3223 Flyš v povodí Váhu - severní část
32240 Flyš v povodí Váhu - jižní část základní 3224 Flyš v povodí Váhu - jižní část
32301 Středomoravské Karpaty - severní část základní 3230 Středomoravské Karpaty
32302 Středomoravské Karpaty - jižní část základní 3230 Středomoravské Karpaty
41100 Polická pánev základní 4110 Polická pánev
42100 Hronovsko-poříčská křída základní 4210 Hronovsko-poříčská křída
42210 Podorlická křída v povodí Úpy základní 4221 Podorlická křída v povodí Úpy
a Metuje a Metuje
42220 Podorlická křída v povodí Orlice základní 4222 Podorlická křída v povodí Orlice
42310 Ústecká synklinála v povodí Orlice základní 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice
42320 Ústecká synklinála v povodí Svitavy základní 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy
42400 Královédvorská synklinála základní 4240 Královédvorská synklinála
42500 Hořicko-miletínská křída základní 4250 Hořicko-miletínská křída
42610 Kyšperská synklinála v povodí Orlice základní 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice
42620 Kyšperská synklinála - jižní část základní 4262 Kyšperská synklinála - jižní část
42700 Vysokomýtská synklinála základní 4270 Vysokomýtská synklinála
42800 Velkoopatovická křída základní 4280 Velkoopatovická křída
42910 Králický prolom - severní část základní 4291 Králický prolom - severní část
42920 Králický prolom - jižní část základní 4292 Králický prolom - jižní část
43100 Chrudimská křída základní 4310 Chrudimská křída
43200 Dlouhá mez - jižní část základní 4320 Dlouhá mez - jižní část
43300 Dlouhá mez - severní část základní 4330 Dlouhá mez - severní část
43400 Čáslavská křída základní 4340 Čáslavská křída
43500 Velimská křída základní 4350 Velimská křída
43600 Labská křída základní 4360 Labská křída
44100 Jizerská křída pravobřežní základní 4410 Jizerská křída pravobřežní
44200 Jizerský coniak svrchní 4420 Jizerský coniak
44300 Jizerská křída levobřežní základní 4430 Jizerská křída levobřežní
45100 Křída severně od Prahy základní 4510 Křída severně od Prahy
45210 Křída Košáteckého potoka základní 4521 Křída Košáteckého potoka
45220 Křída Liběchovky a Pšovky základní 4522 Křída Liběchovky a Pšovky
45230 Křída Obrtky a Úštěckého potoka základní 4523 Křída Obrtky a Úštěckého potoka
45300 Roudnická křída základní 4530 Roudnická křída
45400 Ohárecká křída základní 4540 Ohárecká křída
45500 Holedeč základní 4550 Holedeč
46110 Křída Dolního Labe po Děčín - levý základní 4611 Křída Dolního Labe po Děčín - levý
břeh, jižní část břeh, jižní část
46120 Křída Dolního Labe po Děčín - levý základní 4612 Křída Dolního Labe po Děčín - levý
břeh, severní část břeh, severní část
46200 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý základní 4620 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý
břeh břeh
46300 Děčínský Sněžník základní 4630 Děčínský Sněžník
46400 Křída Horní Ploučnice základní 4640 Křída Horní Ploučnice
46500 Křída Dolní Ploučnice a Horní základní 4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní
Kamenice Kamenice
46600 Křída Dolní Kamenice a Křinice základní 4660 Křída Dolní Kamenice a Křinice
47100 Bazální křídový kolektor na hlubinný 4710 Bazální křídový kolektor na
Jizeře Jizeře
47200 Bazální křídový kolektor od hlubinný 4720 Bazální křídový kolektor od
Hamru po Labe Hamru po Labe
47300 Bazální křídový kolektor hlubinný 4730 Bazální křídový kolektor
v benešovské synklinále v benešovské synklinále
51100 Plzeňská pánev základní 5110 Plzeňská pánev
51200 Manětínská pánev základní 5120 Manětínská pánev
51310 Rakovnická pánev základní 5131 Rakovnická pánev
51320 Žihelská pánev základní 5132 Žihelská pánev
51400 Kladenská pánev základní 5140 Kladenská pánev
51510 Podkrkonošský permokarbon základní 5151 Podkrkonošský permokarbon
51520 Náchodský perm základní 5152 Náchodský perm
51610 Dolnoslezská pánev - západní část základní 5161 Dolnoslezská pánev - západní část
51620 Dolnoslezská pánev - východní část základní 5162 Dolnoslezská pánev - východní část
52110 Poorlický perm - severní část základní 5211 Poorlický perm - severní část
52120 Poorlický perm - jižní část základní 5212 Poorlický perm - jižní část
52210 Boskovická brázda - severní část základní 5221 Boskovická brázda - severní část
52220 Boskovická brázda - jižní část základní 5222 Boskovická brázda - jižní část
61110 Krystalinikum Smrčin a západní základní 6111 Krystalinikum Smrčin a západní
části Krušných hor části Krušných hor
61120 Krystalinikum Slavkovského lesa základní 6112 Krystalinikum Slavkovského lesa
61200 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po základní 6120 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po
Kadaň Kadaň
61310 Krystalinikum Krušných hor od základní 6131 Krystalinikum Krušných hor od
Chomutovky po Moldavu Chomutovky po Moldavu
61320 Krystalinikum východní části základní 6132 Krystalinikum východní části
Krušných hor Krušných hor
61330 Teplický ryolit základní 6133 Teplický ryolit
62110 Krystalinikum Českého lesa v povodí základní 6211 Krystalinikum Českého lesa v povodí
Kateřinského potoka Kateřinského potoka
62121 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro základní 6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro
a Radbuzy po Staňkov a Radbuzy po Staňkov
62122 Krystalinikum a proterozoikum povodí základní 6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro
Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - a Radbuzy po Staňkov
horní část povodí Černého potoka
62130 Krystalinikum Českého lesa základní 6213 Krystalinikum Českého lesa
v povodí Černého potoka v povodí Černého potoka
62210 Krystalinikum v mezipovodí Mže základní 6221 Krystalinikum v mezipovodí Mže
pod Stříbrem pod Stříbrem
62221 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum
v povodí Úhlavy a dolního toku v povodí Úhlavy a dolního toku
Radbuzy - západní část Radbuzy
62222 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum
v povodí Úhlavy a dolního toku v povodí Úhlavy a dolního toku
Radbuzy - východní část Radbuzy
62223 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum
dolního toku Úhlavy v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy
62300 Krystalinikum, proterozoikum a základní 6230 Krystalinikum, proterozoikum a
paleozoikum v povodí Berounky paleozoikum v povodí Berounky
62400 Svrchní silur a devon Barrandienu základní 6240 Svrchní silur a devon Barrandienu
62500 Proterozoikum a paleozoikum v povodí základní 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí
přítoků Vltavy přítoků Vltavy
63101 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy základní 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy
a Úhlavy a Úhlavy
63102 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy základní 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy
a Úhlavy - Vltava po soutok a Úhlavy
s tokem Malše
63201 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy - jižní část Vltavy
63202 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy - Horní povodí Skalice Vltavy
63203 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední
Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku Vltavy
s Vápenickým potokem po Slapy y
63204 Krystalinikum v povodí střední 6320 Krystalinikum v povodí střední
Vltavy - severní část Vltavy
64110 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny základní 6411 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny
64120 Krystalinikum Lužických hor základní 6412 Krystalinikum Lužických hor
64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí základní 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí
Lužické Nisy Lužické Nisy
64140 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských základní 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských
hor v povodí Jizery hor v povodí Jizery
64200 Krystalinikum Orlických hor základní 6420 Krystalinikum Orlických hor
64311 Krystalinikum severní části Východní základní 6431 Krystalinikum severní části Východní
Sudet - jihovýchodní část Sudet
64312 Krystalinikum severní části Východní základní 6431 Krystalinikum severní části Východní
Sudet - severozápadní část Sudet
64321 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních
Sudet Sudet
64322 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních
Sudet - Morava po soutok s tokem Sudet
Moravská Sázava
64323 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních
Sudet - Oslava po ústí do toku Morava Sudet - Oslava po ústí do toku Morava
65100 Krystalinikum v povodí Lužnice základní 6510 Krystalinikum v povodí Lužnice
65200 Krystalinikum v povodí Sázavy základní 6520 Krystalinikum v povodí Sázavy
65310 Kutnohorské krystalinikum základní 6531 Kutnohorské krystalinikum
65321 Krystalinikum Železných hor - základní 6532 Krystalinikum Železných hor -
jihovýchodní část
65322 Krystalinikum Železných hor - základní 6532 Krystalinikum Železných hor -
severozápadní část
65401 Krystalinikum v povodí Dyje základní 6540 Krystalinikum v povodí Dyje
- západní část
65402 Krystalinikum v povodí Dyje základní 6540 Krystalinikum v povodí Dyje
- východní část
65500 Krystalinikum v povodí Jihlavy základní 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy
65601 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky
- střední část
65602 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky
- Svitava po soutok s tokem Punkva
65603 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky
- západní část
65700 Krystalinikum brněnské jednotky základní 6570 Krystalinikum brněnské jednotky
66111 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry základní 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry
66112 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry základní 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry
- povodí Opavy po ústí do toku Odra
66120 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy základní 6612 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy
66200 Kulm Drahanské vrchoviny základní 6620 Kulm Drahanské vrchoviny
66300 Moravský kras základní 6630 Moravský kras
66400 Mladečský kras základní 6640 Mladečský kras
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1) Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3
odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2,
odst. 3, čl. 5 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III,
IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12.
prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním
stavu.
Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne
23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v
oblasti vodní politiky.
Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července
2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES
stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu
vod.
2) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o
vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č.
140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.
3) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání
Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o
Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 23a odst. 2 vodního zákona.
6) § 32, 33 odst. 2 vodního zákona.
7) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o
používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídaání plodin a
provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení
vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.
8) Například § 30 až § 35 vodního zákona.
9) § 22 vodního zákona.
10) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a
akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
