o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod


Published: 2011

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
5/2011 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 20. prosince 2010



o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu

hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a

hodnocení stavu podzemních vod



Změna: 264/2015 Sb.



Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví

podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č.

150/2010 Sb.:



HLAVA I



ÚVODNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a

upravuje:



a) způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení útvarů podzemních

vod,



b) způsob hodnocení stavu podzemních vod a



c) náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod.



§ 2



Vymezení pojmů



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) znečišťující látkou látka, která může ohrozit jakost podzemních vod,



b) vstupem znečišťující látky do podzemních vod přímé nebo nepřímé

zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské

činnosti,



c) normou jakosti podzemní vody norma environmentální kvality,

vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny látek

nebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být

překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí,



d) prahovou hodnotou norma environmentální kvality, která je uvedena v

tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky,



e) referenční hodnotou hodnota koncentrace znečišťující látky nebo

ukazatele znečištění v podzemních vodách, jejíž překročení indikuje

vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost těchto vod,



f) významným a trvalým vzestupným trendem jakékoli statisticky a z

hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující

látky nebo skupiny látek nebo hodnoty ukazatele znečištění podzemních

vod, u nichž je nutné zvrátit tento trend a stanovit počátek zvratu

tohoto trendu v souladu s § 9 a částí B přílohy č. 2 k této vyhlášce,



g) přirozenou koncentrací koncentrace látky nebo hodnota ukazatele,

která odpovídá podmínkám, které nejsou ovlivněny lidskou činností,



h) výchozí úrovní průměrná roční hodnota výsledků programů zjišťování

stavu podzemních vod alespoň z let 2007 a 2008 nebo, v případě látek

identifikovaných po uplynutí uvedených let, v průběhu prvního období,

pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů,



i) monitorovacím místem typu A místo odběru vzorků podzemní vody nebo

vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno

stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin

podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se nevztahuje

povolení k nakládání s vodami,



j) monitorovacím místem typu B místo odběru vzorků podzemní vody nebo

vody bezprostředně vyvěrající z pramenů nebo místo, kde je umístěno

stabilní zařízení uzpůsobené ke sledování stavu hladin či úrovní hladin

podzemní vody nebo vydatnosti pramenů, a na které se vztahuje povolení

k nakládání s vodami^2),



k) monitorovací sítí podzemních vod soubor monitorovacích míst podle

písmen i) a j), který je stanoven v příslušném programu monitoringu,



l) sítí zjišťování stavu podzemních vod soubor monitorovacích míst

podle písmen i) a j), jejichž výsledky se využijí pro hodnocení stavu

útvarů podzemních vod a jakosti podzemních vod,



m) kontaminačním mrakem soustředěný shluk znečišťujících látek, které

se mohou šířit v podzemních vodách.



HLAVA II



VYMEZENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH RAJONŮ A VYMEZENÍ ÚTVARŮ PODZEMNÍCH VOD



§ 3



Vymezení hydrogeologických rajonů



(1) Hydrogeologické rajony jsou vymezeny na základě přírodních

charakteristik, zejména podle hydrogeologických poměrů, typu zvodnění a

oběhu podzemních vod.



(2) Hydrogeologické rajony jsou složeny z jednoho či více útvarů

podzemních vod.



(3) Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 této

vyhlášky.



(4) Údaje o hranicích a umístění hydrogeologických rajonů jsou

evidovány v souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.



§ 4



Vymezení útvarů podzemních vod



(1) Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 této

vyhlášky.



(2) Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a

hlubinné vrstvě.



(3) Údaje o hranicích a umístění útvarů podzemních vod jsou evidovány v

souladu s § 22 odst. 4 písm. a) vodního zákona.



HLAVA III



§ 5



Hodnocení stavu podzemních vod



Hodnocení stavu podzemních vod sestává z



a) hodnocení stavu útvarů podzemních vod,



b) hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů a kontaminačních

mraků a



c) hodnocení jakosti podzemních vod.



§ 6



Způsob hodnocení stavu útvarů podzemních vod



(1) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod spočívá v hodnocení jejich

chemického a kvantitativního stavu.



(2) Pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod se využívají výsledky

získané ze sítě zjišťování stavu podzemních vod, analýz všeobecných a

vodohospodářských charakteristik povodí a hodnocení dopadů lidské

činnosti na stav útvarů podzemních vod.



(3) Hodnocení stavu útvarů podzemních vod přeshraničního charakteru

probíhá ve spolupráci dotčených stran v rámci mezinárodních komisí^3).



(4) Při grafickém znázornění se dobrý stav útvarů podzemních vod

označuje zelenou barvou a nevyhovující stav červenou barvou.



§ 7



Způsob hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod



(1) Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se provádí pro

všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem

definovaným v příloze č. 3 k této vyhlášce.



(2) Hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod se

provádí minimálně pro všechny znečišťující látky, které k takovému

označení přispívají.



(3) K hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se používají

normy jakosti podzemní vody. Pokud správce povodí či pověřený odborný

subjekt podle § 21 odst. 4 vodního zákona s ohledem na výsledky

zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod u daného útvaru podzemních

vod předpokládá, že by normy jakosti podzemní vody mohly zmařit

dosažení environmentálních cílů týkajících se souvisejících útvarů

povrchových vod uvedených v § 23a vodního zákona nebo vést k významnému

zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k

významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru

podzemních vod přímo závislé, zavede v souladu s tabulkou č. 1 přílohy

č. 5 této vyhlášky přísnější prahové hodnoty. Programy a opatření

vztahující se k těmto prahovým hodnotám se uplatňují rovněž pro

činnosti upravené v § 33 vodního zákona a nařízením vlády o stanovení

zranitelných oblastí a akčním programu^10).



(4) Výsledky hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se

vyjadřují klasifikací dobrý nebo nevyhovující.



§ 8



Způsob hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod



(1) Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se provádí

pro všechny útvary podzemních vod jedenkrát za šest let postupem

definovaným v příloze č. 4 této vyhlášky.



(2) Výsledky hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod se

vyjádří klasifikací dobrý nebo nevyhovující.



§ 9



Způsob hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu a hodnocení

kontaminačních mraků



(1) Hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se provádí pro

znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty

ukazatelů znečištění zjištěné v rizikových útvarech podzemních vod

jedenkrát za šest let za podmínek definovaných částí A přílohy č. 2 k

této vyhlášce.



(2) Výsledky hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se

vyjádří jako identifikovaný či neidentifikovaný významný a trvalý

vzestupný trend.



(3) Pro identifikovaný významný a trvalý vzestupný trend se stanoví

počátek zvratu tohoto trendu v souladu s částí B přílohy č. 2 k této

vyhlášce jako procentní podíl úrovně norem jakosti podzemních vod

stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce a prahových

hodnot.



(4) Při identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu

znečišťujících látek, které se vyskytují přirozeně i vlivem lidské

činnosti, se přihlédne k výchozím úrovním a pokud existují, k údajům

shromážděným před začátkem příslušných programů monitoringu.



(5) Pro hodnocení významného a trvalého vzestupného trendu se používají

data z provozního monitoringu a situačního monitoringu, přičemž se určí

rok nebo období, od kterého se identifikace trendu zaznamenává.



(6) Podkladem pro hodnocení významných a trvalých vzestupných trendů je

zejména hodnocení jakosti podzemních vod a hodnocení vývoje jakosti

podzemních vod.



(7) Hodnocení kontaminačních mraků se provádí jedenkrát za šest let pro

všechny kontaminační mraky, které mohou ohrozit cíle ochrany vod jako

složky životního prostředí, a spočívá v hodnocení trendů znečišťujících

látek v nich identifikovaných.



(8) Výsledkem hodnocení trendů znečišťujících látek v kontaminačních

mracích podle odstavce 7 jsou informace o směru šíření kontaminačních

mraků, jejich vlivu na chemický stav útvarů podzemních vod a riziko,

které mohou představovat pro lidské zdraví a životní prostředí.



(9) Při grafickém znázornění se významný a trvalý vzestupný trend

znečišťujících látek označuje černou tečkou, počátek zvratu významného

a trvalého vzestupného trendu se označuje modrou tečkou.



§ 10



Způsob hodnocení jakosti podzemních vod



(1) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za rok pro

jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí A přílohy č. 5

k této vyhlášce.



(2) K hodnocení jakosti se použijí referenční hodnoty stanovené v

příloze č. 5 k této vyhlášce.



§ 11



Způsob hodnocení vývoje jakosti podzemních vod



(1) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí jedenkrát za tři

roky pro jednotlivá monitorovací místa postupem definovaným částí B

přílohy č. 5 k této vyhlášce.



(2) Výsledkem hodnocení vývoje jakosti podzemních vod je stoupající,

klesající nebo neměnný trend koncentrací jednotlivých znečišťujících

látek nebo jejich ukazatelů.



§ 12



Zajištění systému kvality



Zjišťování stavu podzemních vod provádějí laboratoře, které:



a) mají zavedený systém kvality v souladu se zákonem o technických

požadavcích na výrobky^4) a v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025,



b) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek

organizovaných k tomu akreditovanými organizacemi (ISO/IEC 43 - 1),

které pokrývají celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu

vod daná laboratoř sleduje, a



c) národnímu akreditačnímu orgánu prokazují způsobilost prováděním

analýz dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky,

které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným

normám environmentální kvality.



§ 13



Minimální pracovní kritéria metod analýz



(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody mají na

úrovni příslušných norem jakosti podzemních vod a prahových hodnot

kombinovanou rozšířenou nejistotu měření (U2k) 50 % nebo nižší. Mez

stanovitelnosti je rovna nebo nižší 30 % odpovídající normy jakosti

podzemních vod a prahových hodnot.



(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma jakosti

podzemních vod nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální

pracovní kritéria podle odstavce 1, sledování takového ukazatele bude

prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující nepřiměřené

náklady. Zdůvodnění a popis použité nejlepší dostupné techniky se uvede

v příslušném programu monitoringu.



§ 14



Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů



(1) Rozsah analýzy chemických ukazatelů je dán účelem jednotlivých

programů monitoringu.



(2) Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti se pro účely

hodnocení stavu vod s příslušnými normami jakosti podzemních vod bere v

úvahu kombinovaná rozšířená nejistota měření (U2k).



(3) Pokud se hodnoty ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí

stanovitelnosti, výsledky měření se pro výpočet průměrných hodnot

stanoví na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.



(4) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle

odstavce 3 nachází pod mezí stanovitelnosti, uvedená hodnota se

označuje jako menší než mez stanovitelnosti.



(5) Odstavec 3 se nepoužije v případě normy jakosti podzemních vod pro

pesticidy celkem stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo v

případech, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu

dané skupiny ukazatelů včetně jejich rozpadových či reakčních produktů

nebo metabolitů. V tomto případě se výsledek pod mezí stanovitelnosti

nezapočítává a do celkového součtu se započítávají pouze hodnoty

jednotlivých ukazatelů ve skupině nad mezí stanovitelnosti.



§ 15



Monitorovací sítě podzemních vod



(1) Monitorovací síť podzemních vod se navrhuje v souladu s Rámcovým

programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných území České

republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“) a podle účelu se

dělí na:



a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod,



b) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod.



(2) Monitorovací síť chemického stavu podzemních vod se navrhuje tak,

aby poskytla souvislý přehled o jakosti podzemních vod v dílčím povodí,

umožnila identifikovat významné a trvalé vzestupné trendy

znečišťujících látek a umožnila hodnotit chemický stav útvarů

podzemních vod podle této vyhlášky.



(3) Monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod se navrhuje

tak, aby:



a) poskytla spolehlivé údaje k vyhodnocení kvantitativního stavu útvarů

podzemních vod nebo skupin útvarů podzemních vod podle této vyhlášky,

včetně vyhodnocení využitelného množství podzemních vod, přírodních

zdrojů, režimů hladin a vydatností podzemních vod,



b) obsahovala počet reprezentativních monitorovacích míst a četnost

měření v rozsahu, který umožní stanovit průběh hladiny podzemních vod,

odhad směru a velikosti proudění podzemních vod, režim hladin a

vydatnost v každém útvaru podzemních vod nebo skupině útvarů podzemních

vod se zřetelem na krátkodobou a dlouhodobou proměnlivost jejich

doplňování,



c) pro rizikové útvary podzemních vod zajistila takovou hustotu

monitorovacích míst a četnost měření, která umožní vyhodnocení vlivu

odběrů a vypouštění na režim hladin a vydatností podzemních vod a na

související útvary povrchových vod, vodní a suchozemské ekosystémy,



d) pro útvary podzemních vod, které mají přeshraniční charakter,

zajistila počet monitorovacích míst a četnost měření, který umožní

stanovit odhad směru a velikosti proudění podzemní vody a zjištění

ovlivnění režimu hladin a vydatnosti podzemních vod.



HLAVA IV



NÁLEŽITOSTI PROGRAMŮ ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD



§ 16



Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod



(1) Programy pro zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod jsou:



a) Rámcový program monitoringu,



b) Program monitoringu podzemních vod,



c) Programy průzkumného monitoringu.



(2) Program monitoringu podzemních vod podle odstavce 1 písm. b) se

skládá z:



a) Programu situačního monitoringu podzemních vod,



b) Programu provozního monitoringu podzemních vod,



c) Programu monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod.



(3) Subjekt zajišťující programy zjišťování a hodnocení stavu

podzemních vod podle schválených programů monitoringu hodnotí v

intervalech nepřesahujících tři roky průběh a plnění jednotlivých

programů monitoringu.



(4) Program situačního monitoringu podzemních vod, Program provozního

monitoringu podzemních vod a Program monitoringu kvantitativního stavu

podzemních vod se aktualizují nejpozději do šesti let od jejich

schválení, a to nejpozději ke dni 31. října předcházejícího

kalendářního roku.



Program monitoringu podzemních vod



§ 17



Program situačního monitoringu podzemních vod



(1) Program situačního monitoringu vychází z Rámcového programu

monitoringu a je podkladem zejména pro



a) doplnění a ověření výsledků analýz všeobecných a vodohospodářských

charakteristik povodí a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav

podzemních vod,



b) hodnocení chemického stavu všech útvarů podzemních vod a

identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících

látek,



c) hodnocení dlouhodobého vývoje jakosti způsobeného změnami přírodních

podmínek,



d) hodnocení jakosti podzemních vod,



e) vedení vodní bilance,



f) účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů

monitoringu,



g) plánování v oblasti vod,



h) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v

mezinárodních oblastech povodí,



i) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.



(2) Program situačního monitoringu stanoví zejména:



a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu

monitorovacích míst,



b) seznam sledovaných ukazatelů, četnost jejich sledování pro každé

monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost

výsledků, přičemž na všech monitorovacích místech jsou bez výjimky

sledovány ukazatele: obsah kyslíku, hodnota pH, vodivost, dusičnany a

amonné ionty.



(3) Na vybraných monitorovacích místech rizikových útvarů podzemních

vod jsou sledovány ukazatele, které k takovému označení útvaru

podzemních vod přispívají. Vybraným monitorovacím místem se v tomto

smyslu rozumí monitorovací místo, které může postihnout vliv lidské

činnosti identifikované v rámci zhodnocení vlivů a dopadů na stav

podzemních vod.



(4) Na vybraných monitorovacích místech útvarů podzemních vod

přeshraničního charakteru jsou sledovány ty ukazatele, které se

vztahují k ochraně všech způsobů využívání daného útvaru podzemních vod

závislých na proudění vody. Tyto ukazatele jsou stanoveny v rámci

spolupráce v mezinárodních komisích^3).



(5) Program situačního monitoringu se navrhuje na základě analýz

všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí a zhodnocení

dopadů lidské činnosti na stav podzemních vod pro každé období

platnosti plánů povodí.



§ 18



Program provozního monitoringu podzemních vod



(1) Program provozního monitoringu podzemních vod vychází z Rámcového

programu monitoringu a je podkladem zejména pro:



a) hodnocení chemického stavu rizikových útvarů podzemních vod a

identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů znečišťujících

látek,



b) hodnocení jakosti podzemních vod,



c) vedení vodní bilance,



d) plánování v oblasti vod,



e) mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby spolupráce v

mezinárodních oblastech povodí a



f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.



(2) Program provozního monitoringu stanoví zejména:



a) monitorovací síť chemického stavu podzemních vod, včetně seznamu

monitorovacích míst,



b) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé

monitorovací místo, včetně požadavků na spolehlivost a přesnost

výsledků, přičemž:



1. na monitorovacích místech příslušného rizikového útvaru podzemních

vod jsou sledovány ukazatele znečišťujících látek, které k takovému

označení útvaru podzemních vod vedou,



2. na monitorovacích místech, kde výsledky hodnocení jakosti naznačují,

že bylo dosaženo 75% úrovně norem jakosti stanovených v příloze č. 1

této vyhlášky a prahových hodnot, jsou sledovány ukazatele

znečišťujících látek, pro které bylo této úrovně dosaženo.



(3) Program provozního monitoringu je prováděn v letech, kdy není

prováděn Program situačního monitoringu.



§ 19



Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod



(1) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod vychází z

Rámcového programu monitoringu a je podkladem pro:



a) hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod,



b) hodnocení režimu hladin a vydatností pramenů podzemních vod, včetně

jejich dlouhodobých trendů a rovnováhy mezi doplňováním a odběry

podzemních vod,



c) vyhodnocení přírodních zdrojů podzemních vod,



d) vedení vodní bilance podle § 22 vodního zákona,



e) plánování v oblasti vod,



f) návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona.



(2) Program monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod stanoví

zejména:



a) monitorovací síť kvantitativního stavu podzemních vod, včetně

seznamu monitorovacích míst a jejich počtu,



b) četnost sledování hladin a vydatností pramenů pro každé monitorovací

místo.



§ 20



Programy průzkumného monitoringu



(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu

monitoringu a stanoví:



a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu, cíle průzkumného

monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,



b) vymezení monitorovacích míst,



c) seznamy sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování pro každé

monitorovací místo.



(2) Programy průzkumného monitoringu se uplatní:



a) tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,



b) v případě, že výsledky situačního monitoringu a hodnocení trendů

indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého stavu vod a daný vodní

útvar dosud nebyl zahrnut do Programu provozního monitoringu,



c) za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění, nebo



d) za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k

dosažení cílů ochrany vod.



(3) Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby,

vždy ve vazbě na útvary podzemních vod.



(4) Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí podle

§ 54 vodního zákona, Česká inspekce životního prostředí, obec s

rozšířenou působností nebo pověřený odborný subjekt podle § 21 odst. 4

vodního zákona.



§ 21



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení.



Ministr životního prostředí:



Mgr. Drobil v. r.



Ministr zemědělství:



Ing. Fuksa v. r.



Příloha 1



Normy jakosti a způsob stanovení prahových hodnot



Část A: Normy jakosti podzemních vod



Tabulka 1: Normy jakosti podzemních vod





+---------------------------------------+---------------------------------------+

| Znečišťující látka | Norma jakosti|

+---------------------------------------+---------------------------------------+

| Dusičnany | 50mg/l|

+---------------------------------------+---------------------------------------+

| Účinné látky v pesticidech | 0,1 µg/l|

| včetně jejich významných | 0,5 µg/l (pesticidy celkem) **|

| metabolitů, produktů rozkladu a ||

| reakčních produktů* ||

+---------------------------------------+---------------------------------------+



Vysvětlivky:



* Pesticidy se rozumí přípravky podle § 2 odst. 2 písm. g) zákona č.

326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, a

biocidní přípravky podle § 2 zákona č. 120/2002 o podmínkách uvádění

biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých

souvisejících zákonů.



** „Pesticidy celkem“znamená úhrn všech jednotlivých pesticidů, které

byly zjištěny a jejichž množství bylo zjištěno podle § 7 až 15 této

vyhlášky.



Část B: Způsob stanovení prahových hodnot podzemních vod



(1) Prahové hodnoty se stanoví pro všechny znečišťující látky a

ukazatele znečištění, na jejichž základě jsou útvary podzemních vod

označovány za rizikové.



(2) Prahové hodnoty znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění se

stanoví tak, aby při jejich překročení na monitorovacím místě nebyla

splněna jedna nebo více podmínek dobrého chemického stavu podle přílohy

č. 3 této vyhlášky.



(3) Prahové hodnoty se stanoví se zvláštním ohledem na jejich dopad na

související útvary povrchových vod, vodní ekosystémy a související

suchozemské ekosystémy; v úvahu se berou mimo jiné toxikologické a

ekotoxikologické vlastnosti.



(4) Při stanovení prahových hodnot se zohlední:



a) rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími

útvary povrchových vod, vodními ekosystémy a souvisejícími

suchozemskými ekosystémy,



b) narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo

funkce podzemních vod,



c) veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních

vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu

stanovenému v tabulce č. 2 této přílohy,



d) hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o přirozených

koncentracích a o vodní bilanci,



e) původ znečišťujících látek, jejich možný přirozený výskyt, jejich

toxicita a tendence se pohybovat v půdním a horninovém prostředí,

jejich perzistence a jejich bioakumulační potenciál,



f) kvalita údajů a rozsah dostupných dat na jejichž základě se prahové

hodnoty stanovují, přístup různých analytických metod při stanovení

přirozených koncentrací látek, které se mohou vyskytovat jak přirozeně,

tak i v důsledku lidské činnosti.



(5) Pokud dojde ke zvýšení přirozených koncentrací u látek nebo iontů

nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin,

je třeba zohlednit tyto přirozené koncentrace u daného útvaru

podzemních vod při stanovení prahových hodnot.



(6) Prahové hodnoty se stanoví na úrovni útvaru podzemních vod; prahové

hodnoty mohou být stejné pro více útvarů podzemních vod; při stanovení

prahových hodnot pro útvary podzemních vod, které mají mezinárodní

charakter anebo pro útvary podzemních vod, které se nacházejí v

mezinárodním povodí se prahové hodnoty stanoví ve spolupráci s

mezinárodními komisemi^4).



(7) Seznam prahových hodnot se změní, pokud nové informace o

znečišťujících látkách, skupinách látek nebo ukazatelích znečištění

naznačují, že by měla být stanovena prahová hodnota pro další látku

nebo změněna stávající prahová hodnota či opětovně zavedena prahová

hodnota, která byla předtím ze seznamu vyškrtnuta.



(8) Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný

útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám

znečišťujících látek nebo ukazatelů znečištění rizikový.



Tabulka 2: Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů





+---------------------------+---------------------------+---------------------------+

| Látky, ionty, které se | Uměle vyráběné | Parametry ukazující |

| mohou vyskytovat | syntetické látky | na zasolování nebo |

| přirozeně nebo v důsledku | | jiné vniky |

| lidské činnosti | | |

+---------------------------+---------------------------+---------------------------+

| Arsen | Trichlorethylen | Vodivost |

| Kadmium | Tetrachlorethylen | |

| Olovo | | |

| Rtuť | | |

| Amonné ionty | | |

| Chloridy | | |

| Sírany | | |

+---------------------------+---------------------------+---------------------------+



Příloha 2



Významný a trvalý vzestupný trend a počátek zvratu trendu



Část A: Podmínky identifikace významného a trvale vzestupného trendu



Za účelem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů se:



a) příslušný program monitoringu sestaví tak, že četnost monitorování a

umístění monitorovacích míst:



i. poskytuje informace nutné k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy

bude možné s dostatečnou přesností a spolehlivostí odlišit od

přírodního kolísání,



ii. umožňuje dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů,

aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významnému

zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře

zmírnit,



iii. zohledňuje aktuální fyzikální a chemické charakteristiky útvaru

podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti

jejich obnovy a doby infiltrace půdou nebo podložím,



b) použijí metody monitorování a analýzy, které jsou v souladu s § 17 a

§ 18 této vyhlášky, případně též s metodami CEN (metody vydávané

Evropským výborem pro normalizaci) nebo vnitrostátními normalizovanými

metodami, tak aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost

získaných údajů,



c) pro analýzy trendů na jednotlivých monitorovacích místech použijí

statistické metody například regresní analýza,



d) všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti, s výjimkou

ukazatelů, kde se hodnotí jejich suma (např. pesticidů) stanovených v

tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, přiřadí poloviční hodnota

horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě.



Část B: Postup identifikace počátku zvratu významného a trvalého

vzestupného trendu



(1) Za počátek zvratu trendu se považuje dosažení koncentrace

znečišťující látky na úrovni 75 % hodnoty norem jakosti podzemních vod

uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot

pokud:



i. není nutné stanovit počátek změny trendu dříve tak, aby opatření

vedoucí ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit ekologicky

významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce

zmírnit, nebo



ii. neexistuje důvod stanovení počátku změny trendu dříve, protože je

kvůli mezi stanovitelnosti nemožné zjistit trend odpovídající úrovni 75

% hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedených v tabulce č. 1 přílohy

č. 1 této vyhlášky a prahových hodnot.



(2) Počátek změny trendu lze stanovit i později, pokud rychlost

zvyšování a možnosti trendů jsou takové, že i pozdější zahájení

opatření ke změně trendu stále umožňuje hospodárné zamezení jakémukoli

ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo jeho

zmírnění v co největší míře. Takové stanovení nesmí vést k jakémukoli

zpoždění, pokud jde o dodržení lhůt cílů ochrany vod^5).



(3) Pro činnosti stanovené jiným právním předpisem ^6)^7) se počáteční

bod pro provádění opatření na změnu trendu stanoví v souladu s

požadavky uvedeného právního předpisu a s požadavky cílů ochrany

vod.^5)



(4) Jakmile je pro rizikový útvar podzemních vod stanoven počátek

zvratu trendu podle předchozích ustanovení, nelze jej během šestiletého

plánu povodí změnit.



Příloha 3



Postup hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod



Část A: Kritéria dobrého a nevyhovujícího chemického stavu podzemních

vod



(1) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud:



a) výsledky programů monitoringu podzemních vod:



1. nevykazují žádné projevy zasolení nebo jiných vniků znečišťujících

látek do útvaru podzemních vod,



2. vnosy znečišťujících látek nejsou takové, aby způsobily nedosažení

cílů ochrany vod souvisejících útvarů povrchových vod, zhoršení

chemického nebo ekologického stavu těchto útvarů povrchových vod nebo

poškození přímo závislých suchozemských ekosystémů,



b) hodnoty norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot

stanovených v tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky nejsou překročeny

na žádném monitorovacím místě daného útvaru podzemních vod nebo skupiny

útvarů podzemních vod.



(2) Pokud je hodnota normy jakosti nebo prahová hodnota stanovená v

tabulce č. 1 přílohy č. 5 této vyhlášky překročena na jednom nebo více

monitorovacích místech, je pro tento útvar podzemních vod provedeno

šetření postupem podle části B této přílohy.



(3) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za dobrý, pokud

šetření provedené podle odstavce 2 prokáže, že



a) koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti

podzemních vod nebo prahové hodnoty stanovené v tabulce č. 1 přílohy č.

5 této vyhlášky nepředstavují významné riziko pro životní prostředí, a

to s přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod,



b) jsou splněny podmínky stanovené v bodě a) odstavci 1 této přílohy,



c) jsou splněny požadavky pro chráněné oblasti stanovené podle

zvláštních právních předpisů^8) a



d) funkce útvaru podzemních vod, ze kterého jsou podzemní vody užívány

pro různé potřeby společnosti, především pak pro zásobování obyvatel

pitnou vodou, nebyla znečištěním významně narušena.



(4) Chemický stav útvaru podzemních vod se považuje za nevyhovující,

pokud nejsou splněny podmínky dobrého chemického stavu útvaru

podzemních vod definované v odstavcích 1 až 3 části A této přílohy.



Část B: Náležitosti šetření



(1) Šetření prováděné v případech uvedených v odst. 2 části A této

přílohy zohlední:



a) informace shromážděné v rámci analýz všeobecných a vodohospodářských

charakteristik povodí, hodnocení dopadů lidské činnosti na stav útvarů

podzemních vod^3),



b) výsledky z monitorovací sítě získané v souladu s § 7 až 12 této

vyhlášky,



c) veškeré další důležité informace, včetně srovnání aritmetického

průměru roční koncentrace dotyčných znečišťujících látek na jednom

monitorovacím místě s hodnotami norem jakosti podzemních vod

stanovenými v tabulce č. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky a prahovými

hodnotami.



(2) V případech uvedených v bodě a) a d) odst. 3 části A této přílohy

se provede dodatečné prošetření, které předběžně odhadne, do jaké míry

převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu

jakosti podzemní vody nebo prahovou hodnotu. Toto šetření se provádí na

základě náležitých shrnutí výsledků zjišťování stavu, nebo za pomoci

odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny

útvarů podzemních vod.



(3) V případech uvedených v bodě b) a c) odst. 3 části A této přílohy

je provedeno dodatečné prošetření, které zhodnotí:



a) dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod,



b) množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou

transportovány, nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být

transportovány z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod

nebo přímo závislých suchozemských ekosystémů,



c) pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek

transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých

suchozemských ekosystémů,



d) rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod,



e) ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod

představují pro jakost vody určené k odběru pro lidskou spotřebu.



Příloha 4



Postup hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod



(1) Kvantitativní stav se považuje za dobrý pokud:



a) úroveň hladiny podzemní vody v útvaru podzemních vod je taková, že

využitelné množství zdroje^9) podzemní vody není převýšeno dlouhodobým

průměrným ročním odebíraným množstvím a zároveň,



b) úroveň hladiny podzemní vody není vystavena změnám způsobených

lidskou činností, které by způsobily:



1. nedosažení cílů ochrany vod pro související útvary povrchových vod,



2. jakékoli významné zhoršení stavu těchto vod,



3. jakékoli významné poškození souvisejících suchozemských ekosystémů.



c) změny ve směrech proudění podzemních vod v útvaru podzemních vod

vyplývající ze změn úrovně hladiny se vyskytují dočasně nebo setrvale v

prostorově omezené oblasti, ale neindikují vnikání znečišťujících

látek, ani setrvalý a jasně identifikovatelný vliv lidské činnosti ve

směru proudění, který by mohl způsobit takové vnikání.



(2) Kvantitativní stav útvaru podzemních vod se považuje za

nevyhovující, pokud nejsou splněny podmínky dobrého kvantitativního

stavu útvaru podzemních vod definované v odstavci 1 této přílohy.



Příloha 5



Postup hodnocení jakosti a vývoje jakosti podzemních vod



Část A: Postup hodnocení jakosti podzemních vod



(1) Pro hodnocení jakosti podzemních vod se využijí výsledky získané z

programů situačního nebo provozního monitoringu (dále jen "příslušný

program monitoringu"), a dále data získaná prostřednictvím požadavků

jiných právních předpisů^2).



(2) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro všechna

monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod

příslušného programu monitoringu.



(3) Hodnocení jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele stanovené

v příslušném programu monitoringu, a to nejméně pro všechny ukazatele

stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.



(4) Hodnocení jakosti podzemních vod pro monitorovací místa, která

nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod, se

provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím

požadavků jiných právních předpisů^2), a současně jsou stanoveny

příslušnými programy monitoringu.



(5) Hodnocení jakosti podzemních vod spočívá v porovnání průměrné roční

hodnoty (aritmetický průměr) na jednotlivých monitorovacích místech s

příslušnou normou jakosti nebo prahovou hodnotou. V případech, kdy je k

dispozici pouze jedna hodnota měření, se průměr nepoužije.



(6) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro látky a ukazatele

skupiny A (tab. č. 1 této přílohy) je vyhovující nebo nevyhovující

jakost podzemních vod.



(7) Jakost podzemních vod se považuje za vyhovující, pokud žádná

průměrná roční hodnota ukazatele nepřesáhne na monitorovacím místě

normu jakosti nebo prahovou hodnotu stanovenou v tabulce č. 1 této

přílohy.



(8) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny B

(tab. č. 2 této přílohy) je přítomnost či absence možného vlivu lidské

činnosti.



(9) Výsledkem hodnocení jakosti podzemních vod pro ukazatele skupiny C

(tab. č. 3 této přílohy) je pouze stanovení jejich průměrné roční

hodnoty.



Tabulka č. 1: Seznam znečišťujících látek a ukazatelů a jejich hodnot skupiny A



----------------------------------------------------------------------------------------------------

Název látky CAS* Jednotka Norma Prahová hodnota

jakosti

----------------------------------------------------------------------------------------------------

acetochlor 34256-82-1 µg/l 0,1

acetochlor ESA 187022-11-3 µg/l 0,1

acetochlor OA 194992-44-4 µg/l 0,1

alachlor 15972-60-8 µg/l 0,1

alachlor ESA 142363-53-9 µg/l 0,1

alachlor OA 171262-17-2 µg/l 0,1

amonné ionty mg/l0,21 - 0,51

anthracen 120-12-7 µg/l0,1

arsen a jeho sloučeniny 7440-38-2 µg/l10

atrazin 1912-24-9 µg/l0,1

bentazon 25057-89-0 µg/l 0,1

benzen 71-43-2 µg/l1

benzo(b)fluoranthen 205-99-2 µg/l0,03

benzo(k)fluoranthen 207-08-9 µg/l0,03

benzo(g,h,i)perylen 191-24-2 µg/l0,002

benzo(a)pyren 50-32-8 µg/l0,01

clopyralid 1702-17-6 µg/l 0,1

p,p-DDT 50-29-3 µg/l 0,10,01

desethylatrazin 6190-65-4 µg/l 0,1

dicamba 1918-00-9 µg/l 0,1

2,4 - dichlorfenoxyoctová 94-75-7 µg/l 0,1

kyselina (2,4-D)

dimetachlor 50563-36-5 µg/l 0,1

dusičnany mg/l 5015,05 - 19,92

dusitany mg/l0,5

fluoranten 206-44-0 µg/l0,1

fosforečnany mg/l0,5

hexazinon 51235-04-2 µg/l 0,1

hliník a jeho sloučeniny 7429-90-5 µg/l200

indeno(1,2,3-cd)pyren 193-39-5 µg/l0,002

chloridazon 1698-60-8 µg/l 0,1

chloridy mg/l200

chlorotoluron 15545-48-9 µg/l 0,1

chlorpyrifos 2921-88-2 µg/l 0,10,03

isoproturon 34123-59-6 µg/l 0,1

kadmium a jeho sloučeniny 7440-43-9 µg/l0,25

kyanidy celkové 5-12-5 µg/l500

kyselinová neutralizační kapacita mmol/l0,2

do pH 4.5

metolachlor 51218-45-2 µg/l 0,1

metolachlor ESA 171118-09-5 µg/l 0,1

metolachlor OA 152019-73-3 µg/l 0,1

naftalen 91-20-3 µg/l0,1

nikl a jeho sloučeniny 7440-02-0 µg/l20

olovo a jeho sloučeniny 7439-92-1 µg/l5

pesticidy (suma) µg/l 0,5

prometryn 7287-19-6 µg/l 0,1

rtuť a její sloučeniny 7439-97-6 µg/l0,2

simazin 122-34-9 µg/l 0,1

sírany mg/l400

terbuthylazin 5915-41-3 µg/l 0,1

terbuthylazin desethyl 30125-63-4 µg/l 0,1

terbuthylazine hydroxy 66753-07-9 µg/l 0,1

terbutryn 866-50-0 µg/l 0,1

tetrachlorethen (PER)

1,1,2-trichlorethen 127-18-4 µg/l10 (suma)

79-01-6

trifluralin 1582-09-8 µg/l 0,10,03

trichlormethan 67-66-3 µg/l2,5



*CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence,

směsi a slitiny

____________________________

1 Prahové hodnoty 0,21 a 0,3 platí pro podzemní vody s přímo závislými povrchovými vodami,

pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 0,5 mg/l.

1 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

2 Přísnější prahové hodnoty (15,05; 16,82 a 19,92 mg/l) platí pro podzemní vodys přímo závislými

povrchovými vodami, pro ostatní podzemní vody platí prahová hodnota 50 mg/l

3 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota

4 Prahová hodnota je minimum

5 Pro všechny podzemní vody platí jen přísnější prahová hodnota



Tabulka č. 2: Seznam znečišťujících látek nebo ukazatelů a jejich hodnot skupiny B





--------------------------------------------------------------------------------

Název látky CAS* Jednotka Referenční

hodnota

--------------------------------------------------------------------------------

Přirozeně se vyskytující látky

--------------------------------------------------------------------------------

antimon 7440-36-0 µg/l 5

baryum 7440-39-3 µg/l 50

berylium 7440-41-7 µg/l 2

bor 7440-42-8 µg/l

fluoridy 16984-48-8 mg/l 1,5

chrom 7440-47-3 µg/l 50

kobalt 7440-48-4 µg/l 3

lithium 7439-93-2 µg/l MS**

mangan 7439-96-5 mg/l 0,05

molybden 7439-98-7 µg/l 5

selen 7782-49-2 µg/l 10

sodík 7440-23-5 mg/l 200

vanad 7440-62-2 µg/l 18

zinek 7440-66-6 µg/l 150

--------------------------------------------------------------------------------

Syntetické látky

--------------------------------------------------------------------------------

atrazine-desethyl desisopropyl 3397-62-4 µg/l 0,1

(diaminoatrazin)

atrazine-desisopropyl 1007-28-9 µg/l 0,1

atrazine-hydroxy 2163-68-0 µg/l 0,1

azoxystrobin 131860-33-8 µg/l 0,1

benzo(a)antracen 56-55-3 µg/l 0,1

bromacil 314-40-9 µg/l 0,1

bromoxynil 1689-84-5 µg/l 0,1

carbendazim 10605-21-7 µg/l 0,1

carbofuran 1563-66-2 µg/l 0,1

cyanazine 21725-46-2 µg/l 0,1

o,p'-DDD 53-19-0 µg/l 0,1

p,p'-DDD 72-54-8 µg/l 0,1

o,p'-DDE 3424-82-6 µg/l 0,1

p,p'-DDE 72-55-9 µg/l 0,1

o,p'-DDT 789-02-6 µg/l 0,1

desmetryn 1014-69-3 µg/l 0,1

di(2-ethylhexyl)ftalát DEHP 117-81-7 µg/l 1,3

dibenzo(a,h)antracen 53-70-3 µg/l 0,016

dichlobenil 1194-65-6 µg/l 0,1

1,2-dichlorbenzen 95-50-1 µg/l 0,1

1,3-dichlorbenzen 541-73-1 µg/l 0,1

1,4-dichlorbenzen 106-46-7 µg/l 0,1

1,2-dichlorethan 107-06-2 µg/l 3

1,1-dichlorethen 75-35-4 µg/l 0,1

1,2-cis-dichlorethen 156-59-2 µg/l 0,1

1,2-trans-dichlorethen 156-60-5 µg/l MS**

dichlormethan 75-09-2 µg/l 0,1

dichlorprop-P 15165-67-0 µg/l 0,1

dimethomorph 110488-70-5 µg/l 0,1

diuron 330-54-1 µg/l 0,1

EDTA 60-00-4 µg/l 5

ethofumesate 26225-79-6 µg/l 0,1

ethylbenzen 100-41-4 µg/l 0,2

fenantren 85-01-8 µg/l 0,005

fenhexamid 126833-17-8 µg/l 0,1

fluazifop-p-butyl 79241-46-6 µg/l 0,1

fluoren 86-73-7 µg/l 0,1

alfa-hexachlorcyklohexan 319-84-6 µg/l 0,1

beta-hexachlorcyklohexan 319-85-7 µg/l 0,1

gama-hexachlorcyklohexan 58-89-9 µg/l 0,1

chlorbenzen 108-90-7 µg/l 0,1

chlorethen 75-01-4 µg/l 0,5

chlorsulfuron 64902-72-3 µg/l 0,1

chrysen 218-01-9 µg/l 0,005

iprodione 36734-19-7 µg/l 0,1

kresoxim-methyl 143390-89-0 µg/l 0,1

lenacil 2164-08-1 µg/l 0,1

linuron 330-55-2 µg/l 0,1

MCPA 94-74-6 µg/l 0,1

MCPB 94-81-5 µg/l 0,1

mecoprop-P 16484-77-8 µg/l 0,1

metalaxyl 57837-19-1 µg/l 0,1

metazachlor 67129-08-2 µg/l 0,1

methoxyfenozide 161050-58-4 µg/l 0,1

metoxuron 19937-59-8 µg/l 0,1

metribuzin 21087-64-9 µg/l 0,1

metribuzin-desamino 35045-02-4 µg/l 0,1

metribuzin-desamino diketo 52236-30-3 µg/l 0,1

metribuzin-diketo 56507-37-0 µg/l 0,1

monolinuron 1746-81-2 µg/l 0,1

napropamide 15299-99-7 µg/l 0,1

nicosulfuron 111991-09-4 µg/l 0,1

NTA 139-13-9 µg/l 5

PCB28 7012-37-5 µg/l 0,007

PCB52 35693-99-3 µg/l 0,007

PCB101 37680-73-2 µg/l 0,007

PCB118 31508-00-6 µg/l 0,007

PCB138 35065-28-2 µg/l 0,007

PCB153 35065-27-1 µg/l 0,007

PCB180 35065-29-3 µg/l 0,007

PDTA 1939-36-2 µg/l MS**

pentachlorbenzen 608-93-5 µg/l 0,1

picloram 1918-02-1 µg/l 0,1

propachlor 1918-16-7 µg/l 0,1

propiconazole 60207-90-1 µg/l 0,1

pyren 129-00-0 µg/l 0,1

styren 100-42-5 µg/l MS**

sulfosulfuron 141776-32-1 µg/l 0,1

tebuconazole 107534-96-3 µg/l 0,1

tetrachlormethan 56-23-5 µg/l 0,1

thiophanate-methyl 23564-05-8 µg/l 0,1

toluen 108-88-3 µg/l 0,2

triadimefon 43121-43-3 µg/l 0,1

triadimenol 55219-65-3 µg/l 0,1

triasulfuron 82097-50-5 µg/l 0,1

tribenuron-methyl 101200-48-0 µg/l 0,1

1,1,2-trichlorethan 79-00-5 µg/l MS**

(2,4,5-trichlorfenoxy)octová 93-76-5 µg/l 0,1

kyselina (2,4,5-T)

triticonazole 131983-72-7 µg/l 0,1

o-xylen 95-47-6 µg/l 0,2

m+p-xylen µg/l MS**

--------------------------------------------------------------------------------

Všeobecné chemicko-fyzikální ukazatele

--------------------------------------------------------------------------------

absorbance (254 nm,1 cm) číslo MS**

barva mg Pt/l -

celková objemová aktivita alfa Bq/l 0,3

huminové látky 1415-93-6 mg/l MS**

CHSK-Mn mg/l 3

konduktivita v terénu mS/m MS**

teplota vody °C 29

uhlík rozpuštěný organický 7440-44-0 mg/l 5

--------------------------------------------------------------------------------

Ukazatele vyjádřené jako suma

--------------------------------------------------------------------------------

fenoly těkající s vodní parou mg/l 0,5

chloralkany C10-13 85535-84-8 µg/l 0,4

nonylfenoly 25154-52-3 µg/l 20

oktylfenoly 1806-26-4 µg/l MS**

PAU µg/l 0,15

PCB µg/l 0,01

suma dichlorbenzenů S-DCB µg/l 0,25

tenzidy aniontové mg/l 0,3

uhlovodíky C10-C40 mg/l 0,1

--------------------------------------------------------------------------------

*CAS - jednoznačný numerický identifikátor pro chemické látky, polymery, biologické sekvence,

směsi a slitiny

**MS - mez stanovitelnosti



Tabulka č. 3: Seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů skupiny C





---------------------------------------------------------------

Název ukazatele CAS

---------------------------------------------------------------

draslík 7440-09-7 mg/l

hořčík 7439-95-4 mg/l

křemičitany 15593-90-5 mg/l

měď 7440-50-8 µg/l

stroncium 7440-24-6 µg/l

vápník 7440-70-2 mg/l

železo 7439-89-6 mg/l

---------------------------------------------------------------



Část B: Postup hodnocení vývoje jakosti podzemních vod



(1) Pro hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se využijí výsledky

získané z příslušného programu monitoringu a dále data získaná

prostřednictvím požadavků jiných právních předpisů.



(2) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro všechna

monitorovací místa monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod

příslušného programu monitoringu a dále pro monitorovací místa pro

která jsou data získaná prostřednictvím požadavků jiných právních

předpisů.



(3) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod se provádí pro ukazatele

stanovené v příslušném programu monitoringu a to nejméně pro všechny

ukazatele stanovené v tabulce č. 1 této přílohy.



(4) Hodnocení vývoje jakosti podzemních vod pro monitorovací místa,

která nejsou součástí monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod

se provádí pro všechny ukazatele, které jsou získané prostřednictvím

požadavků jiných právních předpisů, a současně jsou stanoveny

příslušnými programy monitoringu.



(5) Hodnocení vývoje jakosti spočívá v časové analýze naměřených hodnot

za období alespoň od roku 2006 a 2007; za dostatečně dlouhou délku

srovnávaného období se přitom považuje 10 let.



(6) K hodnocení vývoje jakosti se použije statistická metoda, například

lineární regrese.



Příloha 6



Seznam hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod





------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Číslo Název útvaru podzemních vod Pozice útvaru Příslušný Název příslušného

útvaru podzemních vod hydrogeologický hydrogeologického rajonu

podzemních rajon

vod

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

11100 Kvartér Orlice svrchní 1110 Kvartér Orlice

11210 Kvartér Labe po Hradec Králové svrchní 1121 Kvartér Labe po Hradec Králové

11220 Kvartér Labe po Pardubice svrchní 1122 Kvartér Labe po Pardubice

11300 Kvartér Loučné a Chrudimky svrchní 1130 Kvartér Loučné a Chrudimky

11400 Kvartér Labe po Týnec svrchní 1140 Kvartér Labe po Týnec

11510 Kvartér Labe po Kolín svrchní 1151 Kvartér Labe po Kolín

11520 Kvartér Labe po Nymburk svrchní 1152 Kvartér Labe po Nymburk

11600 Kvartér Urbanické brány svrchní 1160 Kvartér Urbanické brány

11710 Kvartér Labe po Jizeru svrchní 1171 Kvartér Labe po Jizeru

11720 Kvartér Labe po Vltavu svrchní 1172 Kvartér Labe po Vltavu

11800 Kvartér Labe po Lovosice svrchní 1180 Kvartér Labe po Lovosice

11900 Kvartér a neogén odravské části svrchní 1190 Kvartér a neogén odravské části

Chebské pánve Chebské pánve

12110 Kvartér Lužnice svrchní 1211 Kvartér Lužnice

12120 Kvartér Nežárky svrchní 1212 Kvartér Nežárky

12300 Kvartér Otavy a Blanice svrchní 1230 Kvartér Otavy a Blanic

13100 Kvartér Úhlavy svrchní 1310 Kvartér Úhlavy

13200 Kvartér Radbuzy svrchní 1320 Kvartér Radbuzy

13300 Kvartér Mže svrchní 1330 Kvartér Mže

14100 Kvartér Liberecké kotliny svrchní 1410 Kvartér Liberecké kotliny

14200 Kvartér a miocén Žitavské pánve svrchní 1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve

14300 Kvartér Frýdlantského výběžku svrchní 1430 Kvartér Frýdlantského výběžku

15100 Kvartér Odry svrchní 1510 Kvartér Odry

15200 Kvartér Opavy svrchní 1520 Kvartér Opavy

15500 Kvartér Opavské pahorkatiny svrchní 1550 Kvartér Opavské pahorkatiny

16100 Kvartér Horní Moravy svrchní 1610 Kvartér Horní Moravy

16210 Pliopeistocén Hornomoravského svrchní 1621 Pliopeistocén Hornomoravského

úvalu - severní část úvalu - severní část

16220 Pliopeistocén Hornomoravského svrchní 1622 Pliopeistocén Hornomoravského

úvalu - jižní část úvalu - jižní část

16230 Pliopleistocén Blaty svrchní 1623 Pliopleistocén Blaty

16240 Kvartér Valové, Romže a Hané svrchní 1624 Kvartér Valové, Romže a Hané

16310 Kvartér Horní Bečvy svrchní 1631 Kvartér Horní Bečvy

16320 Kvartér Dolní Bečvy svrchní 1632 Kvartér Dolní Bečvy

16410 Kvartér Dyje svrchní 1641 Kvartér Dyje

16420 Kvartér Jevišovky svrchní 1642 Kvartér Jevišovky

16430 Kvartér Svratky svrchní 1643 Kvartér Svratky

16440 Kvartér Jihlavy svrchní 1644 Kvartér Jihlavy

16510 Kvartér Dolnomoravského úvalu svrchní 1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu

16520 Kvartér soutoké oblasti Moravy svrchní 1652 Kvartér soutoké oblasti Moravy

a Dyje a Dyje

21100 Chebská pánev základní 2110 Chebská pánev (Chebská pánev)

21200 Sokolovská pánev základní 2120 Sokolovská pánev

21310 Mostecká pánev - severní část základní 2131 Mostecká pánev - severní část

21320 Mostecká pánev - jižní část základní 2132 Mostecká pánev - jižní část

21400 Třeboňská pánev - jižní část základní 2140 Třeboňská pánev - jižní část

21510 Třeboňská pánev - severní část základní 2151 Třeboňská pánev - severní část

21520 Třeboňská pánev - střední část základní 2152 Třeboňská pánev - střední část

21600 Budějovická pánev základní 2160 Budějovická pánev

22110 Bečevská brána základní 2211 Bečevská brána

22120 Oderská brána základní 2212 Oderská brána

22201 Hornomoravský úval - severní část základní 2220 Hornomoravský úval

22202 Hornomoravský úval - jižní část základní 2220 Hornomoravský úval

22203 Hornomoravský úval - střední část základní 2220 Hornomoravský úval

22300 Vyškovská brána základní 2230 Vyškovská brána

22410 Dyjsko-svratecký úval základní 2241 Dyjsko-svratecký úval

22420 Kuřimská kotlina základní 2242 Kuřimská kotlina

22501 Dolnomoravský úval - severní část základní 2250 Dolnomoravský úval

22502 Dolnomoravský úval - střední část základní 2250 Dolnomoravský úval

22503 Dolnomoravský úval - jižní část základní 2250 Dolnomoravský úval

22610 Ostravská pánev - ostravská část základní 2261 Ostravská pánev - ostravská část

22620 Ostravská pánev - karvinská část základní 2262 Ostravská pánev - karvinská část

31100 Pavlovské vrchy a okolí základní 3110 Pavlovské vrchy a okolí

32110 Flyš v povodí Olše základní 3211 Flyš v povodí Olše

32121 Flyš v povodí Ostravice základní 3212 Flyš v povodí Ostravice

32122 Flyš v povodí Ostravice - Říčky po základní 3212 Flyš v povodí Ostravice

ústí do toku Lučina

32130 Flyš v mezipovodí Odry základní 3213 Flyš v mezipovodí Odry

32210 Flyš v povodí Bečvy základní 3221 Flyš v povodí Bečvy

32221 Flyš v povodí Moravy - severní část základní 3222 Flyš v povodí Moravy

32222 Flyš v povodí Moravy - jižní část základní 3222 Flyš v povodí Moravy

32230 Flyš v povodí Váhu - severní část základní 3223 Flyš v povodí Váhu - severní část

32240 Flyš v povodí Váhu - jižní část základní 3224 Flyš v povodí Váhu - jižní část

32301 Středomoravské Karpaty - severní část základní 3230 Středomoravské Karpaty

32302 Středomoravské Karpaty - jižní část základní 3230 Středomoravské Karpaty

41100 Polická pánev základní 4110 Polická pánev

42100 Hronovsko-poříčská křída základní 4210 Hronovsko-poříčská křída

42210 Podorlická křída v povodí Úpy základní 4221 Podorlická křída v povodí Úpy

a Metuje a Metuje

42220 Podorlická křída v povodí Orlice základní 4222 Podorlická křída v povodí Orlice

42310 Ústecká synklinála v povodí Orlice základní 4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice

42320 Ústecká synklinála v povodí Svitavy základní 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy

42400 Královédvorská synklinála základní 4240 Královédvorská synklinála

42500 Hořicko-miletínská křída základní 4250 Hořicko-miletínská křída

42610 Kyšperská synklinála v povodí Orlice základní 4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice

42620 Kyšperská synklinála - jižní část základní 4262 Kyšperská synklinála - jižní část

42700 Vysokomýtská synklinála základní 4270 Vysokomýtská synklinála

42800 Velkoopatovická křída základní 4280 Velkoopatovická křída

42910 Králický prolom - severní část základní 4291 Králický prolom - severní část

42920 Králický prolom - jižní část základní 4292 Králický prolom - jižní část

43100 Chrudimská křída základní 4310 Chrudimská křída

43200 Dlouhá mez - jižní část základní 4320 Dlouhá mez - jižní část

43300 Dlouhá mez - severní část základní 4330 Dlouhá mez - severní část

43400 Čáslavská křída základní 4340 Čáslavská křída

43500 Velimská křída základní 4350 Velimská křída

43600 Labská křída základní 4360 Labská křída

44100 Jizerská křída pravobřežní základní 4410 Jizerská křída pravobřežní

44200 Jizerský coniak svrchní 4420 Jizerský coniak

44300 Jizerská křída levobřežní základní 4430 Jizerská křída levobřežní

45100 Křída severně od Prahy základní 4510 Křída severně od Prahy

45210 Křída Košáteckého potoka základní 4521 Křída Košáteckého potoka

45220 Křída Liběchovky a Pšovky základní 4522 Křída Liběchovky a Pšovky

45230 Křída Obrtky a Úštěckého potoka základní 4523 Křída Obrtky a Úštěckého potoka

45300 Roudnická křída základní 4530 Roudnická křída

45400 Ohárecká křída základní 4540 Ohárecká křída

45500 Holedeč základní 4550 Holedeč

46110 Křída Dolního Labe po Děčín - levý základní 4611 Křída Dolního Labe po Děčín - levý

břeh, jižní část břeh, jižní část

46120 Křída Dolního Labe po Děčín - levý základní 4612 Křída Dolního Labe po Děčín - levý

břeh, severní část břeh, severní část

46200 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý základní 4620 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý

břeh břeh

46300 Děčínský Sněžník základní 4630 Děčínský Sněžník

46400 Křída Horní Ploučnice základní 4640 Křída Horní Ploučnice

46500 Křída Dolní Ploučnice a Horní základní 4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní

Kamenice Kamenice

46600 Křída Dolní Kamenice a Křinice základní 4660 Křída Dolní Kamenice a Křinice

47100 Bazální křídový kolektor na hlubinný 4710 Bazální křídový kolektor na

Jizeře Jizeře

47200 Bazální křídový kolektor od hlubinný 4720 Bazální křídový kolektor od

Hamru po Labe Hamru po Labe

47300 Bazální křídový kolektor hlubinný 4730 Bazální křídový kolektor

v benešovské synklinále v benešovské synklinále

51100 Plzeňská pánev základní 5110 Plzeňská pánev

51200 Manětínská pánev základní 5120 Manětínská pánev

51310 Rakovnická pánev základní 5131 Rakovnická pánev

51320 Žihelská pánev základní 5132 Žihelská pánev

51400 Kladenská pánev základní 5140 Kladenská pánev

51510 Podkrkonošský permokarbon základní 5151 Podkrkonošský permokarbon

51520 Náchodský perm základní 5152 Náchodský perm

51610 Dolnoslezská pánev - západní část základní 5161 Dolnoslezská pánev - západní část

51620 Dolnoslezská pánev - východní část základní 5162 Dolnoslezská pánev - východní část

52110 Poorlický perm - severní část základní 5211 Poorlický perm - severní část

52120 Poorlický perm - jižní část základní 5212 Poorlický perm - jižní část

52210 Boskovická brázda - severní část základní 5221 Boskovická brázda - severní část

52220 Boskovická brázda - jižní část základní 5222 Boskovická brázda - jižní část

61110 Krystalinikum Smrčin a západní základní 6111 Krystalinikum Smrčin a západní

části Krušných hor části Krušných hor

61120 Krystalinikum Slavkovského lesa základní 6112 Krystalinikum Slavkovského lesa

61200 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po základní 6120 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po

Kadaň Kadaň

61310 Krystalinikum Krušných hor od základní 6131 Krystalinikum Krušných hor od

Chomutovky po Moldavu Chomutovky po Moldavu

61320 Krystalinikum východní části základní 6132 Krystalinikum východní části

Krušných hor Krušných hor

61330 Teplický ryolit základní 6133 Teplický ryolit

62110 Krystalinikum Českého lesa v povodí základní 6211 Krystalinikum Českého lesa v povodí

Kateřinského potoka Kateřinského potoka

62121 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro základní 6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro

a Radbuzy po Staňkov a Radbuzy po Staňkov

62122 Krystalinikum a proterozoikum povodí základní 6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro

Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov - a Radbuzy po Staňkov

horní část povodí Černého potoka

62130 Krystalinikum Českého lesa základní 6213 Krystalinikum Českého lesa

v povodí Černého potoka v povodí Černého potoka

62210 Krystalinikum v mezipovodí Mže základní 6221 Krystalinikum v mezipovodí Mže

pod Stříbrem pod Stříbrem

62221 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum

v povodí Úhlavy a dolního toku v povodí Úhlavy a dolního toku

Radbuzy - západní část Radbuzy

62222 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum

v povodí Úhlavy a dolního toku v povodí Úhlavy a dolního toku

Radbuzy - východní část Radbuzy

62223 Krystalinikum a proterozoikum základní 6222 Krystalinikum a proterozoikum

dolního toku Úhlavy v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy

62300 Krystalinikum, proterozoikum a základní 6230 Krystalinikum, proterozoikum a

paleozoikum v povodí Berounky paleozoikum v povodí Berounky

62400 Svrchní silur a devon Barrandienu základní 6240 Svrchní silur a devon Barrandienu

62500 Proterozoikum a paleozoikum v povodí základní 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí

přítoků Vltavy přítoků Vltavy

63101 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy základní 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy

a Úhlavy a Úhlavy

63102 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy základní 6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy

a Úhlavy - Vltava po soutok a Úhlavy

s tokem Malše

63201 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední

Vltavy - jižní část Vltavy

63202 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední

Vltavy - Horní povodí Skalice Vltavy

63203 Krystalinikum v povodí Střední základní 6320 Krystalinikum v povodí Střední

Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku Vltavy

s Vápenickým potokem po Slapy y

63204 Krystalinikum v povodí střední 6320 Krystalinikum v povodí střední

Vltavy - severní část Vltavy

64110 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny základní 6411 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny

64120 Krystalinikum Lužických hor základní 6412 Krystalinikum Lužických hor

64130 Krystalinikum Jizerských hor v povodí základní 6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí

Lužické Nisy Lužické Nisy

64140 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských základní 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských

hor v povodí Jizery hor v povodí Jizery

64200 Krystalinikum Orlických hor základní 6420 Krystalinikum Orlických hor

64311 Krystalinikum severní části Východní základní 6431 Krystalinikum severní části Východní

Sudet - jihovýchodní část Sudet

64312 Krystalinikum severní části Východní základní 6431 Krystalinikum severní části Východní

Sudet - severozápadní část Sudet

64321 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních

Sudet Sudet

64322 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních

Sudet - Morava po soutok s tokem Sudet

Moravská Sázava

64323 Krystalinikum jižní části Východních základní 6432 Krystalinikum jižní části Východních

Sudet - Oslava po ústí do toku Morava Sudet - Oslava po ústí do toku Morava

65100 Krystalinikum v povodí Lužnice základní 6510 Krystalinikum v povodí Lužnice

65200 Krystalinikum v povodí Sázavy základní 6520 Krystalinikum v povodí Sázavy

65310 Kutnohorské krystalinikum základní 6531 Kutnohorské krystalinikum

65321 Krystalinikum Železných hor - základní 6532 Krystalinikum Železných hor -

jihovýchodní část

65322 Krystalinikum Železných hor - základní 6532 Krystalinikum Železných hor -

severozápadní část

65401 Krystalinikum v povodí Dyje základní 6540 Krystalinikum v povodí Dyje

- západní část

65402 Krystalinikum v povodí Dyje základní 6540 Krystalinikum v povodí Dyje

- východní část

65500 Krystalinikum v povodí Jihlavy základní 6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy

65601 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky

- střední část

65602 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky

- Svitava po soutok s tokem Punkva

65603 Krystalinikum v povodí Svratky základní 6560 Krystalinikum v povodí Svratky

- západní část

65700 Krystalinikum brněnské jednotky základní 6570 Krystalinikum brněnské jednotky

66111 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry základní 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry

66112 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry základní 6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry

- povodí Opavy po ústí do toku Odra

66120 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy základní 6612 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy

66200 Kulm Drahanské vrchoviny základní 6620 Kulm Drahanské vrchoviny

66300 Moravský kras základní 6630 Moravský kras

66400 Mladečský kras základní 6640 Mladečský kras

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------



1) Čl. 2 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 5, odst. 6, čl. 3

odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 4, odst. 6, čl. 4 odst. 1, odst. 2,

odst. 3, čl. 5 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5, Příloha I, II, III,

IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12.

prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním

stavu.



Příloha II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne

23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v

oblasti vodní politiky.



Čl. 4, čl. 5, čl. 6 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července

2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES

stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu

vod.



2) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o

vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých

zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č.

140/2004 Sb. a vyhlášky č. 515/2000 Sb.



3) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb., o sjednání

Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.



Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o

Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.



4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně

a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



5) § 23a odst. 2 vodního zákona.



6) § 32, 33 odst. 2 vodního zákona.



7) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o

používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídaání plodin a

provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení

vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.



8) Například § 30 až § 35 vodního zákona.



9) § 22 vodního zákona.



10) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a

akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.