226/2015 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 12. srpna 2015



o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím

vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho

struktuře



Ministerstvo vnitra stanoví podle § 54 odst. 3 zákona č. 224/2015 Sb.,

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými

chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004

Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o

prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“):



§ 1



Úvodní ustanovení



Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1) a upravuje



a) zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím

vymezení a



b) náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu.



§ 2



Základní pojmy



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) parametrem L minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního

plánování od zařízení,



b) typovým scénářem zjednodušený průběh závažné havárie, při jehož

realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví

nechráněných osob,



c) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje

nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a očekávané

následky podle typového scénáře,



d) efektivním množstvím hodnota získaná vynásobením množství látky v

zařízení modifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu

příslušného typového scénáře.



§ 3



Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování



(1) Zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená

vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s

výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.



(2) Výchozí hranice zóny havarijního plánování (dále jen „výchozí

hranice“) se vymezuje jako minimální oblast, ve které se v případě

realizace typového scénáře uplatní opatření ochrany obyvatelstva.



(3) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice

zóny havarijního plánování stanovená v § 5.



(4) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny

havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.



§ 4



Určení výchozí hranice



(1) Výchozí hranice se určí



a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem

půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení

jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této

vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 1 a č. 2 v příloze č. 1 k této

vyhlášce,



b) jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru L na obě

strany od osy potrubí v případě, že je zařízením potrubí, přičemž

podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy

č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k

této vyhlášce,



c) s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, zahrnuje-li zařízení různé

nebezpečné látky nebo umožňuje-li hodnotit různé typové scénáře; vzor

je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce,



d) zvětšením parametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem

půdorysného průmětu zařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven

1/5 parametru L; vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 k této

vyhlášce,



e) pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní

sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných

vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a takto

stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní

zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovatele považovány za jednu

zónu havarijního plánování; vzor je uveden na obrázku č. 6 v příloze č.

1 k této vyhlášce, nebo



f) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen

a) až e), nachází-li se ve společném vymezeném prostoru více zařízení

jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 7 v

příloze č. 1 k této vyhlášce.



(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu,

pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna

havarijního plánování se nestanovuje.



§ 5



Postup při stanovení vnější hranice



(1) Vnější hranice se stanoví z výchozí hranice úpravou podle

urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů,

případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k

možnosti domino efektu. Při úpravě se zohlední postupně tyto zásady



a) vnější hranice musí být stanovena tak, aby



1. zohlednila podmínky, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látky,

šíření tepla nebo tlakové vlny, a



2. nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území

dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření

ochrany obyvatelstva a



b) vnější hranice sleduje části hranic správních území, případně hranic

pozemků, pokud nelze použít hranici správního území či hranici pozemku,

vnější hranice respektuje přirozené hranice, jako jsou vodní toky,

silnice, dálnice nebo železniční tratě.



(2) Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v

měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo elektronicky v

geografickém informačním systému a zpřístupňuje veřejnosti

prostřednictvím krajského geoportálu.



§ 6



Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura



(1) Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura jsou

uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.



(2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou



a) vymezená zóna havarijního plánování,



b) podklady vypracované provozovatelem objektu zařazeného do skupiny B,

zejména bezpečnostní zpráva a další podklady od provozovatele,



c) dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné moci a



d) vyjádření veřejnosti a dotčených obcí k jeho návrhu.



(3) Hasičský záchranný sbor kraje si může, je-li to nezbytné pro

vypracování vnějšího havarijního plánu, vyžádat další podklady.



§ 7



Přechodná ustanovení



(1) Zóny havarijního plánování vymezené podle vyhlášky č. 103/2006 Sb.,

o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a

způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, se považují po dobu 18

měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za zóny havarijního

plánování vymezené podle této vyhlášky.



(2) Vnější havarijní plány zpracované podle vyhlášky č. 103/2006 Sb. se

po dobu 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považují za

vnější havarijní plány podle této vyhlášky.



§ 8



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.



Ministr:



Chovanec v. r.



Příloha 1



I. Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L



a) Vytvoření soupisu zařízení



Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy

nebezpečných látek v objektu. U jednotlivých zařízení se zjistí další

informace potřebné pro posouzení maximálního množství nebezpečné látky,

které se může podílet na předpokládaném havarijním účinku, a příslušná

kategorie nebezpečných látek podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona.

Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení

zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu,

bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie) a

vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných

krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem

kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému2). V soupisu

zařízení jsou uvedeny i objekty určené podle § 7 odst. 1 zákona. Soupis

zařízení s uvedením nebezpečné látky a kategorie nebezpečnosti se uvede

do tabulky č. A. 1.



Za zařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě

zařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů l vypočtených

podle písmene e) (stanovení předběžného parametru l), menší než jejich

vzájemná vzdálenost. U vícenásobných propojení se zvažuje každá dvojice

takto propojených zařízení. U potrubí mezi dvěma zařízeními, může být

trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí samostatně

uzavíratelné části potrubí instalací uzavíracích armatur (automatických

a dálkově ovladatelných uzávěrů s nezávislým zdrojem energie, nebo

armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání

samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem).



b) Určení množství nebezpečných látek



U jednotlivých zařízení uvedených v soupise zařízení v tabulce č. A. 1

(dále jen "soupis") se uvede množství umístěné nebezpečné látky. Pokud

jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou

separaci, je při stanovení množství sloužícího k určení typového

scénáře (dále jen "scénáře") použit součet množství nebezpečné látky v

těchto zařízeních.



Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u

jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a

další nádrží, používání automatických dálkově ovládaných uzavíracích

armatur s nezávislým zdrojem energie, nebo které se v případě ztráty

ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi

jednotlivými zařízeními. Za účinnou separaci není považováno použití

pouze ručně ovládaných armatur.



V případě potrubí s plynem, kde není možné určit maximální množství

nebezpečné látky z dokumentace provozovatele, se maximální množství

nebezpečné látky určí pomocí grafu č. 6. Množství látky musí být

maximálně tak velké, jak velké je množství látky, která je skladována

nebo vyráběna v zařízeních, které potrubí spojuje.



Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních

sond se místo množství nebezpečných látek uvádí tlak.



c) Přiřazení typových scénářů havárií jednotlivým položkám soupisu



Ke každé položce soupisu je na základě nebezpečných látek přítomných v

zařízení přiřazen jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 2.

V případě, kdy látka není uvedená v tabulce A. 2, postupuje se na

základě kategorie nebezpečných látek podle tabulky A. 3. Jestliže je

látce přiřazeno více scénářů, uvedou se tyto scénáře pro stejné

zařízení jako oddělené položky soupisu (samostatné řádky).



V případě potrubních rozvodů hořlavých plynů se typový scénář FireBall

Z BLEVE nestanovuje, jako typový scénář se posuzuje jen výbuch mraku

par (VCE) a předběžný parametr "l" se odečítá z grafu č. 2 EXPL.



V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénář

nestanovuje.



d) Výpočet efektivního množství látky



Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního

množství látky (sloupec 4 v tabulce A. 1) modifikačním faktorem

příslušné nebezpečné látky jmenovitě uvedeným v tabulce A. 2, nebo

podle příslušné kategorie nebezpečnosti v tabulce A. 3, a výsledná

hodnota se zanese do sloupce 6. Efektivní množství tabulky A. 1.



V případě scénáře BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených

zařízeních nesčítá.



e) Stanovení předběžného parametru l



Stanovení předběžného parametru l je provedeno za pomoci grafu č. 1 až

5, který je vztažen k příslušnému scénáři, a to použitím příslušného

typového scénáře závažné havárie. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci

7 Předběžný parametr l tabulky A. 1. Předběžný parametr l se stanovuje

zvlášť pro každou položku soupisu. V případě, kdy nelze vzdálenost z

grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, nebo je tak

uvedeno v tabulce A. 2, stanoví se pro předběžný parametr l vzdálenost

50 m.



f) Stanovení parametru L



Pro stanovení parametru L se použije předběžný parametr l, kdy parametr

L je maximální dosaženou hodnotou všech předběžných parametrů l

získaných postupem podle písmene e) (stanovení předběžného parametru

l).



Parametr L se vyplní do sloupce 8 Parametr L tabulky A. 1.



II. Vzory způsobů stanovení výchozí hranice











































Příloha 2



Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura



Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část

obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány

konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení

základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata,

rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně.



Pro potřeby řešení závažné havárie zařízení může být území zóny

havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky.

V závislosti na směru nebo způsobu šíření unikající nebezpečné látky a

výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní

ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná

opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a

podle scénářů jejího působení mimo zařízení při havárii pro jednotlivé

sektory. V bezprostředním okolí zařízení nebo v blízkosti průniku látky

do prostředí (vody, půdy nebo ovzduší) budou zpravidla uplatňována

příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření

nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování

situace (dále jen "neodkladná opatření"). Průběh hranic sektorů se

přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým

poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele.



Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro

příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob

zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.



V případě, že požadavky na obsah jednotlivých částí vnějšího

havarijního plánu jsou pro zónu havarijního plánování obsaženy v

minimálně stejném rozsahu v jiné plánovací dokumentaci řešící

problematiku ochrany obyvatelstva, lze provést na tuto dokumentaci

odkaz a ve vnějším havarijním plánu pouze uvést specifika pro zónu

havarijního plánování.



Vnější havarijní plán se člení na:



A. Informační část



Informační část obsahuje



a) identifikaci provozovatele, popis objektů a zařízení, určení zdroje

rizika,



b) charakteristiku území zóny havarijního plánování, zejména

geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou, a popis

infrastruktury,



c) přehled objektů, v nichž lze předpokládat výskyt většího počtu osob

(např. školská, zdravotnická a sociální zařízení, sportovní areály,

nákupní centra),



d) vymezení zóny havarijního plánování,



e) přehled počtu osob v zóně havarijního plánování (včetně osob

vyskytujících se v zóně havarijního plánování dočasně, např. v

zaměstnání, ve školských, zdravotnických a sociálních zařízeních),



f) organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování,



g) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle

zpracovaného posouzení rizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů

(včetně domino efektu),



h) základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus

a základy poskytování první pomoci při zasažení osob nebezpečnou

látkou.



B. Operativní část



Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou

prováděna po vyrozumění, varování a informování o podezření na vznik

nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých

opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové

posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých

správních úřadů nebo právnických a podnikajících fyzických osob při

realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se

zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru

havárie.



Operativní část obsahuje



a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného

systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů,

sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,



b) způsob koordinace řešení závažné havárie,



c) způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a

likvidačních prací,



d) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie

mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce

dotčených správních úřadů.



C. Plány konkrétních činností



Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních

prací v zóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán:



a) vyrozumění,



b) varování a informování obyvatelstva,



c) ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb,



d) evakuace obyvatelstva,



e) individuální ochrany obyvatelstva,



f) dekontaminace,



g) monitorování,



h) záchranných a likvidačních prací,



i) preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu

havárie,



j) regulace pohybu osob a vozidel,



k) traumatologický,



l) veterinárních opatření,



m) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody

kontaminovaných nebezpečnou látkou,



n) opatření při hromadném úmrtí osob,



o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,



p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti,



q) komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky,



r) nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii.



Vyrozumění



Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje:



a) jména a názvy dotčených subjektů, adresy a způsoby kontaktního

spojení na:



1. operační střediska působící na území kraje,



2. příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu a dotčeného obecního

úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objekt provozovatele

nebo do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování,



3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného

systému,



4. další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního

plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další

krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními,



5. další dotčené územní správní úřady,



6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní

působností,



7. právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního

plánování, včetně provozovatelů budov navštěvovaných veřejností

(zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení),



b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem

nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatel zabezpečuje.



V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného

záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných

územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění

(např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).



Varování a informování obyvatelstva



Pro potřeby varování a informování obyvatelstva se zpracuje plán

varování a informování obyvatelstva, který vychází z podkladů o

varování a informování obyvatelstva zabezpečovaného provozovatelem a

dále obsahuje:



a) zvolený způsob varování a informování obyvatelstva, včetně

poskytnutí tísňové informace,



b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými

mechanismy,



c) náhradní způsob varování a informování obyvatelstva.



Ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb



Pro potřeby ukrytí se zpracují zásady pro ukrytí obyvatelstva s

využitím ochranných vlastností staveb, které obsahují:



a) způsoby využití ochranných vlastností staveb v zóně havarijního

plánování,



b) zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí s využitím ochranných

vlastností staveb.



Evakuace osob



Pro potřeby evakuace osob v případě závažné havárie se zpracuje

evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména:



a) seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci,



b) způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání,



c) počty osob k evakuaci a místa, odkud a kam budou evakuovány,



d) počty osob vyžadujících zvláštní péči,



e) systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace,



f) popis doporučeného evakuačního zavazadla,



g) systém evidence evakuovaných osob,



h) evakuační trasy a jejich zabezpečení,



i) přehled nouzového ubytování evakuovaných a navazujících opatření k

zajištění nouzového přežití.



Individuální ochrana obyvatelstva



Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují

zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků

improvizované ochrany.



Dekontaminace



Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který

obsahuje:



a) seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace,



b) možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a

jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování,



c) způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s

oplachovou vodou,



d) síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a

nasazení,



e) způsob zajištění zdravotnické pomoci dekontaminovaným osobám,



f) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.



Monitorování



Pro potřeby monitorování se zpracuje plán monitorování, který obsahuje:



a) rozsah a způsob zapojení subjektů zajišťujících monitorování,



b) způsob předávání zjištěných údajů,



c) sledované veličiny pro monitorování, stanovení limitů pro realizaci

a odvolání opatření ve vztahu k ochraně obyvatelstva a ochraně složek

životního prostředí.



Záchranné a likvidační práce



Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá

poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje^7).



Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán

jejich nasazení, obsahuje zejména:



a) konkrétní možné nasazení,



b) plněné úkoly,



c) způsob řízení zásahu,



d) materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek

integrovaného záchranného systému.



Preventivní opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie



Pro zabránění nebo omezení dopadů havárie se zpracuje plán

preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektů havárie,

který obsahuje:



a) seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou způsobit

domino efekt nebo mohou být při havárii ohroženy domino efektem,



b) organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo

omezit možnost vzniku domino efektu havárie, včetně uvedení právnických

osob a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření.



Regulace pohybu osob a vozidel



Pro potřeby regulace pohybu osob a vozidel se zpracuje plán, který

obsahuje:



a) stanovení hranic uzavřeného prostoru,



b) určení vstupních a výstupních míst,



c) možné způsoby regulace pohybu osob a vozidel,



d) síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel,

jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů,



e) úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel.



Traumatologický plán



Pro potřeby zabezpečení přednemocniční neodkladné zdravotní péče se

zpracuje traumatologický plán, který stanovuje způsob její organizace.



Traumatologický plán obsahuje:



a) systém a organizaci zajištění přednemocniční neodkladné zdravotní

péče a první pomoci obyvatelstvu, osobám provádějícím záchranné a

likvidační práce a osobám, které zabezpečují opatření v souvislosti s

řešením mimořádné události a byly v souvislosti s mimořádnou událostí

vystaveny působení nebezpečné látky,



b) systém zajištění vhodných profilaktik a způsob jejich podávání,



c) zásady činnosti a postupy dotčených poskytovatelů zdravotních služeb

a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotní péče a první

pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou

událostí,



d) způsob zajištění zdravotnické pomoci evakuovanému anebo ukrývanému

obyvatelstvu,



e) způsob zajištění zdravotnické pomoci dekontaminovaným osobám,



f) zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory

mimořádné události, režimy ochrany zdraví osob zasahujících složek

integrovaného záchranného systému a pacientů a zdravotnických

pracovníků dotčených poskytovatelů zdravotních služeb.



Veterinární opatření



Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v

souladu s jiným právním předpisem^8) plán veterinárních opatření.



Plán veterinárních opatření obsahuje:



a) stavy a umístění hospodářských zvířat,



b) opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení,



c) hospodářská zvířata určená k evakuaci před intoxikací, jeho počty,

trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a

způsoby veterinárního třídění,



d) opatření vůči intoxikovaným hospodářským zvířatům při havárii,

včetně likvidace uhynulých zvířat.



Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných

nebezpečnou látkou



Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce

a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou,

který obsahuje:



a) způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody,



b) způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání potravin,

krmiv a vody,



c) varianty možných opatření,



d) způsob likvidace potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou

látkou,



e) způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv,



f) stanovení zodpovědnosti za zamezení distribuce, kontroly a likvidace

potravin, vody a krmiv.



Opatření při hromadném úmrtí osob v oblasti zasažené havárií



Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti

se zpracuje, v souladu s jiným právním předpisem^9), plán zacházení se

zemřelými osobami v zasažené oblasti. Tento plán obsahuje:



a) způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace



b) způsob zacházení s tělesnými pozůstatky a ostatky zemřelých osob,



c) stanovení způsobu pohřbení.



Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí



Pro minimalizaci dopadů havárie na ovzduší, vodu, půdu, rozsáhlé

ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního

plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo

zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší,

migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k

zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí,

který obsahuje:



a) přehled dopadů působení nebezpečné látky na jednotlivé složky

životního prostředí,



b) přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k

zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace

norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a

kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a

kontaminovaných živočichů apod.),



c) přehled orgánů vykonávajících státní správu na úseku prevence

závažných havárií a právnických osob a podnikajících fyzických osob

odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření.



Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti



Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán

zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje:



a) způsoby zabezpečení,



b) opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v

evakuovaných nebo vylidněných oblastech,



c) činnost příslušných orgánů.



Komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky



Pro zabezpečení informovanosti a komunikace s veřejností se zpracuje

plán komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky,

který se týká jak poskytování informací o bezprostředním nebezpečí

vzniku nebo již nastalé závažné havárii, tak informací poskytovaných v

rámci preventivně výchovné činnosti. Tento plán obsahuje:



a) komunikaci v případě bezprostředního nebezpečí:



1. formy, způsoby a postupy poskytování informací o skutečném ohrožení

a následně přijímaných opatřeních k ochraně obyvatelstva,



2. náhradní způsoby informování obyvatelstva,



3. rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými

informačními prostředky,



b) komunikaci v rámci preventivně výchovné činnosti/preventivní

komunikace:



1. formy, způsoby a postupy poskytování informací právnickým a fyzickým

osobám v zóně havarijního plánování o charakteru možného ohrožení, s

připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou

obyvatelstva,



2. rozdělení odpovědnosti za komunikaci s veřejností a hromadnými

informačními prostředky.



Nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii



Pro účely nakládání s odpady se zpracuje, v souladu s jiným právním

předpisem^10), plán nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii.

Tento plán obsahuje:



a) způsob nakládání s odpady (shromažďování, odstraňování apod.),



b) seznam osob oprávněných k nakládání s odpady,



c) seznam zařízení, která mohou přijímat odpady vzniklé při závažné

havárii (např. skládky odpadů),



d) určení osoby odpovědné za provedení odstranění odpadů.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července

2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných

látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES.



7) § 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném

systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.



8) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých

souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.



9) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve

znění pozdějších předpisů.



10) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

zákonů, ve znění pozdějších předpisů.