o Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci


Published: 1960

Subscribe to a Global-Regulation Premium Membership Today!

Key Benefits:

Subscribe Now for only USD$20 per month, or Get a Day Pass for only USD$4.99.
176/1960 Sb.



VYHLÁŠKA



ministra zahraničních věcí



ze dne 4. listopadu 1960



o Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování

shodnosti) a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí

motorových vozidel



Změna: 42/1996 Sb.



Dne 20. března 1958 byla v Ženevě sjednána Dohoda o přijetí jednotných

podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a o vzájemném uznávání

homologace výstroje a součástí motorových vozidel.



Československo přistoupilo k Dohodě s výhradou podle článku 11/1

Dohody, že se nepovažuje zavázáno ustanovením článku 10 Dohody.



President republiky podepsal listinu o přístupu Československa k Dohodě

s výše uvedenou výhradou dne 30. března 1960. Listina o přístupu byla

uložena dne 12. května 1960 u generálního tajemníka Organizace

spojených národů.



Podle svého článku 7 vstoupila Dohoda pro Československou

socialistickou republiku v platnost dnem 11. července 1960.



České znění Dohody se vyhlašuje současně.



David v.r.



DOHODA



o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení

a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a

o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě

těchto pravidel^*)



Úvodní ustanovení



Smluvní strany,



vedeny rozhodnutím změnit Dohodu o přijetí jednotných podmínek pro

homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí

motorových vozidel, sjednanou v Ženevě dne 20. března 1958, a



vedeny přáním definovat jednotná technická pravidla, jejichž splnění u

určitých kolových vozidel, zařízení a částí postačí k tomu, aby

mohla(y) být užívána(y) v jejich zemích, a vedeny přáním přijímat ve

svých státech tato pravidla kdykoliv je to možné, a



vedeny přáním usnadnit ve svých státech užívání vozidel, zařízení a

částí, homologovaných dle těchto pravidel příslušnými orgány jiné

smluvní strany, se dohodly takto:



Čl.1



1. Prostřednictvím Správního výboru, vytvořeného všemi smluvními

stranami, pravidly postupu uvedenými v Dodatku 1 a na základě

následujících článků a odstavců, stanoví smluvní strany Předpisy pro

kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat

na kolových vozidlech. Kde bude zapotřebí, budou technické požadavky

zahrnovat alternativy a kdykoliv to bude možné, budou zaměřeny na

vlastnosti a budou určovat zkušební metody. Pro smluvní strany, které

se rozhodnou užívat Předpisy systémem typových homologací, jsou určeny

podmínky pro udělování typových homologací a pro jejich vzájemné

uznávání.



Pro účely této dohody:



Pojem "kolová vozidla, zařízení a části" zahrnuje všechna kolová

vozidla, zařízení a části, jejichž vlastnosti se podílejí na

bezpečnosti silničního provozu, ochraně životního prostředí a úspoře

energie.



Pojem "typová homologace dle určitého Předpisu" představuje úřední

postup, kterým příslušné orgány jedné Smluvní strany po požadovaném

ověření prohlásí, že vozidlo, zařízení nebo části dodané výrobcem plní

požadavky daného Předpisu. Následně výrobce potvrzuje, že každé

vozidlo, zařízení nebo část, uvedené na trh, byly vyrobeny tak, aby

byly shodné s homologovaným výrobkem.



Při aplikaci Předpisů mohou existovat různé úřední postupy jako

alternativa k typové homologaci. Jediným obecně známým alternativním

postupem, užívaným některými členskými státy Evropské hospodářské

komise, je autocertifikace, kdy výrobce bez předchozí úřední kontroly

osvědčuje, že každý z výrobků, které uvádí na trh, splňuje daný

Předpis; příslušné správní orgány mohou nahodilým odběrem na trhu

ověřovat, zda autocertifikované výrobky splňují požadavky daného

Předpisu.



2. Správní výbor se vytvoří ze všech smluvních stran dle procedurálních

pravidel, uvedených v Dodatku 1. Po vypracování určitého Předpisu

postupem, uvedeným v Dodatku 1, zašle jej správní výbor generálnímu

tajemníkovi Organizace spojených národů, dále označovanému jako

"generální tajemník". Potom zašle generální tajemník oznámení o tomto

Předpisu co nejdříve smluvním stranám. Předpis se bude považovat za

přijatý, pokud v období šesti měsíců od data, kdy jej generální

tajemník oznámil, neinformuje generálního tajemníka o svém nesouhlasu s

Předpisem více než jedna třetina smluvních stran, existujících v době

oznámení. Předpis stanoví následující:



a) kolová vozidla, zařízení nebo části, kterých se týká;



b) technické požadavky, které mohou případně zahrnovat alternativy;



c) zkušební postupy, kterými se prokazuje plnění požadavků na

vlastnosti výrobku;



d) podmínky pro udělení typové homologace a pro její vzájemné uznávání,

včetně případných homologačních značení a podmínek pro zabezpečení

shodnosti výroby;



e) datum (data), kdy tento Předpis vstupuje v platnost.



Předpis může případně obsahovat odvolávky na laboratoře, pověřené

příslušnými orgány, ve kterých se musejí vykonávat homologační zkoušky

typů kolových vozidel, zařízení a částí, předaných k homologaci.



3. Když byl Předpis přijat, oznámí to generální tajemník co možno

nejdříve všem smluvním stranám s údajem, které smluvní strany vznesly

výhradu a pro které proto Předpis nevstoupí v platnost.



4. Pro všechny smluvní strany, které neoznámily svůj nesouhlas,

vstupuje přijatý Předpis v platnost jako Předpis, který je přílohou

této dohody, dnem, který je v něm uveden.



5. Každá nová smluvní strana může při uložení své listiny o přístupu

prohlásit, že není vázána některými Předpisy, které jsou v té době

přílohou této dohody, nebo že není vázána žádným z nich. Probíhá-li

právě řízení dle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku o návrhu nebo o

přijatém Předpisu, zašle generální tajemník takový návrh nebo přijatý

Předpis nové smluvní straně a ten vstoupí pro novou smluvní stranu v

platnost jako Předpis jen za podmínek, stanovených v odstavci 4 tohoto

článku. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám datum tohoto

vstupu v platnost. Generální tajemník jim také zašle prohlášení o

nepřijetí určitých Předpisů, které může učinit dle tohoto odstavce

kterákoliv ze smluvních stran.



6. Každá smluvní strana, aplikující určitý Předpis, může kdykoliv s

jednoroční výpovědní lhůtou oznámit generálnímu tajemníkovi, že její

správní orgán má v úmyslu přestat tento Předpis aplikovat. Toto

oznámení zašle generální tajemník ostatním smluvním stranám.



Homologace, udělené touto smluvní stranou, zůstávají platnými do jejich

odejmutí.



Pokud určitá smluvní strana přestane vystavovat homologace dle

některého Předpisu, je povinna:



zachovat řádný dozor nad shodností výroby u výrobků, kterým dříve

udělila typovou homologaci;



učinit nezbytná opatření dle článku 4 v případě, že ji smluvní strana,

která pokračuje v aplikaci Předpisu, oznámí neshodnost;



oznamovat příslušným orgánům ostatních smluvních stran i nadále

rozhodnutí o odejmutí homologací dle článku 5;



udělovat i nadále rozšíření k existujícím homologacím.



7. Každá smluvní strana, která neaplikuje určitý Předpis, může kdykoliv

oznámit generálnímu tajemníkovi, že jej hodlá napříště aplikovat, a

Předpis pro tuto stranu vstoupí v platnost šedesátý den po tomto

oznámení. Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám každý vstup

určitého Předpisu v platnost pro novou smluvní stranu dle tohoto

odstavce.



8. Smluvní strany, pro které určitý Předpis vstoupil v platnost, se

dále označují jako "smluvní strany, které aplikují určitý Předpis".



Čl.2



Každá smluvní strana, která aplikuje Předpisy k typové homologaci, je

povinna udělovat typové homologace a homologační značení dle popisu v

každém Předpisu typům kolových vozidel, zařízení nebo částí, na které

se Předpis vztahuje, a to za předpokladu, že je k tomu technicky

způsobilá a že uznává opatření pro zajištění shodnosti výrobku s

homologovaným typem dle ustanovení Dodatku 2. Pokud nejsou shora

uvedené podmínky splněny, je každá smluvní strana, která aplikuje

určitý Předpis k typové homologaci, povinna odmítnout udělení typové

homologace a homologační značky dle tohoto Předpisu.



Čl.3



U kolových vozidel, zařízení nebo částí, kterým byly smluvní stranou

vystaveny typové homologace dle článku 2 této dohody a které jsou

vyráběny buď na území příslušné smluvní strany, která aplikuje

příslušný Předpis, nebo v jiném státu označeném smluvní stranou, která

příslušné typy kolových vozidel, zařízení nebo částí řádně

homologovala, se má za to, že jsou v souladu s právními předpisy všech

smluvních stran, aplikujících uvedený Předpis při typové homologaci.



Čl.4



Zjistí-li příslušné orgány smluvní strany, která aplikuje určitý

Předpis k typové homologaci, že některá kolová vozidla, zařízení nebo

části, opatřené homologační značkou přidělenou dle příslušného Předpisu

jednou ze smluvních stran, se neshodují s homologovanými typy, upozorní

na to příslušné orgány smluvní strany, která homologaci udělila. Tato

smluvní strana je povinna učinit nezbytná opatření k tomu, aby takoví

výrobci obnovili shodnost výrobků s homologovanými typy, a je povinna

oznámit ostatním smluvním stranám, které aplikují Předpis k typové

homologaci, opatření, která učinila. Tato opatření mohou v případě

nezbytnosti zahrnovat odejmutí homologace. Po obdržení informace o

neshodnosti s homologovaným typem, a pokud by mohlo dojít k ohrožení

bezpečnosti silničního provozu nebo k ohrožení životního prostředí, je

smluvní strana, která udělila homologaci, povinna o této skutečnosti

informovat všechny ostatní smluvní strany. Smluvní strany mohou na svém

území zakázat prodej a užívání takových kolových vozidel, zařízení nebo

částí.



Čl.5



Příslušné orgány každé smluvní strany, která aplikuje určitý Předpis k

typové homologaci, zašlou měsíčně příslušným orgánům ostatních

smluvních stran seznam kolových vozidel, zařízení nebo částí, kterým v

tom měsíci odmítly udělit nebo kterým odejmuly homologaci; pokud obdrží

požadavek od příslušného orgánu jiné smluvní strany, která aplikuje

určitý Předpis k typové homologaci, je navíc příslušný orgán povinen

tomuto příslušnému orgánu ihned zaslat vyhotovení všech potřebných

informací, na jejichž základě se rozhodl udělit, odmítnout udělení nebo

odejmout homologaci určitého kolového vozidla, zařízení nebo části dle

takového Předpisu.



Čl.6



1. Státy, které jsou členy Evropské hospodářské komise, státy,

připuštěné do této komise s poradním hlasem dle odstavce 8 mandátu této

komise a regionální organizace hospodářské integrace, vytvořené

členskými státy Evropské hospodářské komise, na které jejich členské

státy převedly pravomoci v oblasti působnosti této dohody, včetně

pravomoci výkonu závazných rozhodnutí jménem svých členských států, se

mohou stát smluvními stranami této dohody. Při stanovení počtu hlasů

dle článku 1 odst. 2 a článku 12 odst. 2 hlasují regionální organizace

hospodářské integrace počtem hlasů svých členských států, které jsou

členy Evropské hospodářské komise.



2. Státy, které jsou členy Organizace spojených národů a které se mohou

podílet na určitých činnostech Evropské hospodářské komise dle odstavce

11 mandátu této komise, a regionální organizace hospodářské integrace

takových států, na které jejich členské státy převedly pravomoci

upravené touto dohodou, včetně pravomoci výkonu závazných rozhodnutí

jménem svých členských států, se mohou stát smluvními stranami této

dohody.



Při stanovení počtu hlasů dle článku 1 odst. 2 a článku 12 odst. 2

hlasují regionální organizace hospodářské integrace počtem hlasů svých

členských států, které jsou členy Organizace spojených národů.



3. Po vstupu změněné Dohody v platnost mohou státy, které nejsou

smluvními stranami Dohody z roku 1958, ke změněné Dohodě přistupovat

uložením listiny u generálního tajemníka.



Čl.7



1. Tato změněná Dohoda se bude považovat za platnou po uplynutí devíti

měsíců ode dne jejího rozeslání generálním tajemníkem všem smluvním

stranám Dohody z roku 1958.



2. Tato změněná Dohoda se nebude považovat za platnou, pokud smluvní

strany Dohody z roku 1958 vysloví jakoukoliv výhradu v období šesti

měsíců ode dne, kdy jim ji generální tajemník zaslal.



3. Pro každou novou smluvní stranu, která bude přistupovat k této

změněné Dohodě, vstoupí tato změněná Dohoda v platnost šedesátý den po

dni, ve kterém tato smluvní strana uložila listinu o přístupu.



Čl.8



1. Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením, které

zašle generálnímu tajemníkovi.



2. Výpověď vstoupí v platnost po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy

generální tajemník obdržel toto oznámení.



Čl.9



1. Každá nová smluvní strana dle článku 6 této dohody může při přístupu

k této dohodě nebo kdykoliv později oznámením adresovaným generálnímu

tajemníkovi prohlásit, že tato dohoda bude aplikována na všech nebo na

některých územích, za která v mezinárodních vztazích zodpovídá. Dohoda

se na území, uvedené nebo uvedená v oznámení, rozšíří po uplynutí 60

dnů ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení.



2. Každá nová smluvní strana dle článku 6 této dohody, která dle

odstavce 1 tohoto článku oznámila rozšíření platnosti této dohody na

kterékoliv území, za které v mezinárodních vztazích zodpovídá, může

Dohodu vypovědět pro tato území samostatně dle ustanovení článku 8.



Čl.10



1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu

nebo provádění této dohody bude pokud možno řešen jednáním mezi nimi.



2. Každý spor, který nebude vyřešen jednáním, bude podroben rozhodčímu

řízení, jestliže některá ze smluvních stran ve sporu o to požádá, a

bude pak předložen jednomu nebo několika rozhodcům, zvoleným ve

vzájemné dohodě stran ve sporu. Jestliže se strany ve sporu do tří

měsíců od podání žádosti o rozhodčí řízení nedohodnou o jmenování

rozhodce nebo rozhodců, může kterákoli z těchto stran požádat

generálního tajemníka, aby určil jediného rozhodce, jemuž bude spor

předložen k rozhodnutí.



3. Výrok rozhodce nebo rozhodců, určených podle odstavce 2 tohoto

článku, je pro smluvní strany ve sporu závazný.



Čl.11



1. Každá nová smluvní strana může při přístupu k této dohodě prohlásit,

že se nepovažuje být vázána článkem 10 této dohody. Ostatní smluvní

strany nebudou vázány článkem 10 vůči kterékoliv nové smluvní straně,

jež učinila takovou výhradu.



2. Každá smluvní strana, která učiní výhradu podle odstavce 1 tohoto

článku, může tuto výhradu kdykoliv odvolat oznámením, zaslaným

generálnímu tajemníkovi.



3. Žádná jiná výhrada k této dohodě nebo k Předpisům, které jsou k ní

připojeny, se nepřipouští; každá smluvní strana má ale dle článku 1

možnost prohlásit, že nehodlá užívat některé z těchto Předpisů nebo že

nehodlá užívat žádný z nich.



Čl.12



Předpisy, které jsou připojeny k této dohodě, mohou být měněny

následujícím postupem:



1. Změny Předpisů přijímá správní výbor, uvedený v článku 1 odst. 2, a

to postupem dle Dodatku 1. Pokud je třeba, může změna zahrnovat

dosavadní požadavky jako alternativu. Smluvní strany jsou povinny

stanovit, které alternativy budou užívat. Smluvní strany, které

aplikují alternativu jednoho Předpisu, nejsou povinny uznávat

homologace dle předchozí alternativy téhož Předpisu. Smluvní strany,

které aplikují pouze nejnovější změny, nejsou povinny uznávat

homologace dle předchozích změn nebo dle nezměněných Předpisů. Smluvní

strany, které aplikují dřívější sérii změn nebo nezměněný Předpis, jsou

povinny uznávat homologace, udělené dle pozdější série změn. Po přijetí

změny Předpisu ji správní výbor zašle generálnímu tajemníkovi.

Generální tajemník takovou změnu následně co nejdříve oznámí smluvním

stranám, které aplikují tento Předpis.



2. Změna Předpisu se považuje za přijatou, pokud v průběhu šesti měsíců

od jejího oznámení generálním tajemníkem neinformuje generálního

tajemníka více než jedna třetina smluvních stran, které aplikují

Předpis v době oznámení, o svém nesouhlase se změnou. Jestliže po tomto

období generální tajemník neobdržel prohlášení o nesouhlasu od více než

jedné třetiny smluvních stran, které aplikují tento Předpis, prohlásí

změnu co nejdříve za přijatou a za závaznou pro ty smluvní strany,

které aplikují tento Předpis a které nevznesly proti změně výhrady.

Pokud je Předpis změněn a nejméně jedna pětina smluvních stran, které

aplikují nezměněný Předpis, následně prohlásí, že si přejí pokračovat v

užívání nezměněného Předpisu, považuje se nezměněný Předpis za

alternativu změněného Předpisu a bude jako taková alternativa formálně

začleněna do Předpisu s účinností od data přijetí změny nebo od data

jejího vstupu v platnost. V tomto případě jsou povinnosti smluvních

stran, které aplikují tento Předpis, stejné, jako stanoví odstavec 1.



3. Přistoupí-li nová smluvní strana k této dohodě v období mezi tím,

kdy generální tajemník oznámí návrh změny Předpisu a vstupem této změny

v platnost, nevstoupí takový Předpis pro tuto smluvní stranu v platnost

do doby dvou měsíců poté, kdy oficiálně přijme změnu, nebo do doby dvou

měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne, kdy této smluvní straně

generální tajemník zaslal návrh změny.



Čl.13



Text vlastní Dohody a jejích dodatků se může změnit následujícím

postupem:



1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této

dohody a jejích dodatků. Znění každého návrhu na změnu Dohody a jejích

dodatků se zašle generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů,

který jej rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní státy

uvedené v článku 6 odst. 1 této dohody.



2. Každý návrh změny, který bude rozeslán dle odstavce 1 tohoto článku,

se považuje za přijatý, pokud žádná smluvní strana nesdělí výhrady do

šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník rozeslal návrh změny.



3. Generální tajemník oznámí co nejdříve všem smluvním stranám, zda

byla k návrhu změny sdělena výhrada. Je-li k návrhu změny sdělena

výhrada, má se za to, že změna nebyla přijata a že změna nevstoupí v

platnost. Nebudou-li sděleny žádné takové výhrady, vstoupí změna v

platnost pro všechny smluvní strany za tři měsíce po uplynutí

šestiměsíční lhůty, stanovené v odstavci 2 tohoto článku.



Čl.14



Kromě sdělení na základě článků 1, 12 a 13 této dohody oznámí generální

tajemník smluvním stranám:



a) přístup dle článku 6;



b) data, kdy tato dohoda vstoupí v platnost dle článku 7;



c) výpovědi dle článku 8;



d) oznámení, obdržená dle článku 9;



e) prohlášení a oznámení, která obdržel dle článku 11 odst. 1 a 2;



f) vstup každé změny dle článku 12 odst. 1 a 2 v platnost;



g) vstup každé změny dle článku 13 odst. 3 v platnost.



Čl.15



1. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost,

probíhá přijímání nového Předpisu postupem dle článku 1 odst. 3 a 4

nezměněné Dohody, vstoupí tento nový Předpis v platnost dle ustanovení

odstavce 5 uvedeného článku.



2. Jestliže v době, kdy shora uvedená ustanovení vstupují v platnost,

probíhá postup přijímání změny určitého Předpisu dle článku 12 odst. 1

nezměněné Dohody, vstoupí tato změna v platnost dle ustanovení

zmíněného odstavce.



3. Se souhlasem všech smluvních stran Dohody může být kterýkoliv

Předpis, přijatý dle nezměněné Dohody, považován za Předpis, přijatý za

podmínek výše uvedených ustanovení.



Na důkaz toho podepsaní, náležitě k tomu zmocnění, podepsali tuto

Dohodu.



Dáno v Ženevě, dne dvacátého března tisíc devětset padesát osm v jednom

vyhotovení v jazyku anglickém a francouzském, přičemž obě znění jsou

stejně platná.



DODATEK 1



Složení a jednací řád Správního výboru



Článek 1



Správní výbor je tvořen členy ze všech smluvních stran změněné Dohody.



Článek 2



Výkonný tajemník Evropské hospodářské komise Organizace spojených

národů zabezpečuje Správnímu výboru služby sekretariátu.



Článek 3



Při svém prvém zasedání v každém roce volí Výbor předsedu a

místopředsedu.



Článek 4



Generální tajemník Organizace spojených národů svolá pod záštitou

Evropské hospodářské komise Výbor vždy, když se požaduje vypracování

nového Předpisu nebo změna určitého Předpisu.



Článek 5



O návrzích nových Předpisů se hlasuje. Každý stát, smluvní strana

Dohody, má jeden hlas. Pro přijetí rozhodnutí je potřebný počet hlasů

nejméně jedné poloviny smluvních stran. Při stanovování potřebného

počtu hlasů hlasují regionální organizace hospodářské integrace, které

jsou smluvními stranami Dohody, počtem hlasů svých členských států.

Představitel regionální organizace hospodářské integrace může vyjádřit

hlasy svrchovaných států, které organizaci vytvářejí. Návrhy nových

Předpisů se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících.



Článek 6



O návrzích změn Předpisů se hlasuje. Každý stát, který je smluvní

stranou Dohody a aplikuje takový Předpis, má jeden hlas. Pro přijetí

rozhodnutí jsou potřebné hlasy nejméně jedné poloviny smluvních stran,

aplikujících takový Předpis. Regionální organizace hospodářské

integrace, které jsou smluvními stranami Dohody, hlasují při

stanovování počtu odevzdaných hlasů počtem hlasů svých členských států.

Představitel regionální organizace hospodářské integrace může vyjádřit

hlasy svrchovaných států, které aplikují takový Předpis a které

organizaci vytvářejí. Změny Předpisů se přijímají dvoutřetinovou

většinou přítomných a hlasujících.



DODATEK 2



Shodnost výroby



1.



ÚVODNÍ HODNOCENÍ



1.1. Dříve než udělí homologaci, je homologující orgán smluvní strany

povinen ověřit, zda existují vyhovující opatření a postupy k zajištění

účinného řízení, aby vyráběná vozidla, zařízení nebo části byly shodné

s homologovaným typem.



1.2. Orgán, který uděluje typové homologace, musí ověřit, že byly

splněny požadavky dle odstavce 1.1.; tyto požadavky si ale také může

jménem a na žádost orgánu, který uděluje homologaci, ověřit

homologující orgán jiné smluvní strany. V takovém případě tento druhý

homologující orgán vydá prohlášení o vyhovění s uvedením oblastí a

výrobních zařízení, které shledal jako odpovídající z hlediska výrobků,

které mají být typově homologovány.



1.3. Homologující orgán je rovněž povinen akceptovat výrobcovu

registraci dle harmonizované normy ISO 9002 (jejíž rozsah platnosti se

vztahuje na výrobky, které mají být homologovány) nebo dle jiné

odpovídající akreditační normy jako splnění požadavků odstavce 1.1.

Výrobce je povinen o registraci poskytnout podrobnosti a zavázat se, že

bude homologující orgán informovat o jakýchkoli změnách platnosti

registrace nebo jejího rozsahu.



1.4. Po obdržení žádosti od orgánu jiné smluvní strany zašle mu

homologující orgán ihned prohlášení o vyhovění, o kterém je zmínka v

poslední větě odstavce 1.2., nebo mu oznámí, že nemůže takové

prohlášení vystavit.



2.



SHODNOST VÝROBY



2.1. Každé vozidlo, zařízení nebo část, homologované dle Předpisu,

který je přílohou této dohody, musí být vyrobeno tak, aby odpovídalo

homologovanému typu tím, že splňuje požadavky tohoto dodatku a

uvažovaného Předpisu.



2.2. Homologující orgán smluvní strany, který uděluje typovou

homologaci dle určitého Předpisu, který je přílohou této dohody, je

povinen ověřit, zda existují odpovídající opatření, a ke každé

homologaci je povinen s výrobcem odsouhlasit dokladované kontrolní

plány zkoušek nebo souvisejících kontrol, které jsou nezbytné k ověření

trvající shodnosti s homologovaným typem ve stanovených lhůtách a které

musejí případně zahrnovat zkoušky, stanovené v uvažovaném Předpisu.



2.3. Držitel homologace je povinen zvláště:



2.3.1. zajistit existenci postupů účinného řízení shodností výrobků

(vozidel, zařízení nebo částí) s typovou homologací;



2.3.2. mít přístup ke kontrolnímu vybavení, nezbytnému pro ověřování

shodnosti každého homologovaného typu;



2.3.3. zajistit, aby se zaznamenávaly údaje výsledků zkoušek a aby po

dobu stanovenou v dohodě s homologujícím orgánem byly dostupné

přiložené doklady. Tato doba nesmí překročit 10 let;



2.3.4. analyzovat výsledky každého druhu zkoušky tak, aby se ověřila a

zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných tolerancích

průmyslové výroby;



2.3.5. zajistit, aby se pro každý typ výrobku prováděly nejméně zkoušky

předepsané v tomto dodatku a zkoušky stanovené v příslušných

Předpisech;



2.3.6. zajistit, aby po jakémkoliv odběru vzorků nebo zkušebních dílů,

který vykazuje při uvažovaném druhu zkoušky neshodnost, následoval nový

odběr a zkoušky. Musejí se učinit veškerá nezbytná opatření k obnovení

shodnosti příslušné výroby.



2.4. Orgán, který udělil typovou homologaci, může kdykoliv ověřit

metody řízení shodnosti, využívané v každé výrobní jednotce. Obvyklá

četnost takových ověřování musí být ve shodě s (případnými) opatřeními,

přijatými dle odstavce 1.2. nebo 1.3. tohoto dodatku a musí být taková,

aby zajistila, že příslušné kontroly probíhají v periodě, odpovídající

stavu důvěry ze strany homologujícího orgánu.



2.4.1. Při každé inspekci musejí být přítomnému inspektorovi

zpřístupněny zkušební a výrobní záznamy.



2.4.2. Tam, kde tomu odpovídá podstata zkoušky, může inspektor nahodile

odebírat vzorky pro zkoušení v laboratoři výrobce (nebo v Technické

organizaci, pokud to stanovuje Předpis, který je přílohou této dohody).

Minimální počet vzorků má být stanoven dle výsledků vlastních kontrol

výrobce.



2.4.3. Pokud se jeví úroveň kontrol neuspokojivá nebo pokud se jeví

potřebným ověřit platnost zkoušek dle ustanovení odstavce 2.4.2., je

inspektor povinen odebrat vzorky, které se zašlou Technické organizaci,

která zajišťuje zkoušky typové homologace.



2.4.4. Homologující orgán může provádět jakékoliv ověření nebo zkoušku,

předepsanou tímto dodatkem nebo v příslušném Předpisu, který je

přílohou této dohody.



2.4.5. V případech, kdy jsou během některé z těchto inspekcí zjištěny

neuspokojivé výsledky, je homologující orgán povinen zajistit, aby se

co nejrychleji učinila veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti

výroby.



*) Dřívější název Dohody: Dohoda o přijetí jednotných podmínek pro

homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí

motorových vozidel, sjednaná v Ženevě dne 20. března 1958.