369/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 3. června 2004
o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací,
oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob
výhradních ložisek
Změna: 18/2009 Sb.
Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") stanoví
podle § 26 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve
znění zákona č. 366/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 2 odst.
5, § 6 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona a dále
v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 26 odst. 2 zákona a podle § 11
a 14 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 315/2001
Sb., (dále jen "horní zákon"):
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška
a) stanovuje členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu
pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického,
inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a
průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí (§ 2
odst. 5 zákona),
b) upravuje postup při projektování geologických prací, při zajištění
střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy^1) a při
schvalování projektu geologických prací a jeho změn a stanovuje
náležitosti projektu geologických prací a dobu, kdy je možno zahájit
provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu (§ 6
odst. 4 zákona),
c) upravuje postup při provádění geologických prací (§ 9 odst. 3
zákona),
d) stanovuje vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich
oznamování [§ 9a odst. 1 písm. a) bod 2 zákona],
e) upravuje náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací a
stanovuje lhůty vyhodnocování těchto prací (§ 10 odst. 2 zákona),
f) stanovuje postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z
hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství (§ 11
odst. 6 horního zákona) a
g) upravuje postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti
výpočtu zásob (§ 14 odst. 4 horního zákona).
§ 2
Definice pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) objednavatelem geologických prací - fyzická nebo právnická osoba,
která objednává řešení geologického úkolu od organizace.^2)
Objednavatelem geologických prací je také zadavatel,^3) pokud sám není
organizací, která bude geologické práce provádět, a jejich provedení
objedná od jiné organizace,
b) technickými pracemi - práce spojené se zásahem do pozemku (zejména
kopané zářezy, kopané sondy a rýhy, strojní vrty, šachtice, štoly,
úpadnice, jámy nebo jiná důlní díla a střelné práce používané při
provádění geologických prací), pokud jsou prováděny pomocí strojních
mechanismů a zařízení. Za technické práce se nepovažuje povrchový odběr
vzorků hornin, půd a odběr sedimentů povrchových toků, pokud je
prováděn ručním nářadím, a z povrchu prováděná měření a pozorování
přístroji nebo jejich příslušenstvím,
c) etapou geologických prací - vymezený úsek provádění geologických
prací, odpovídající jejich účelnému členění podle zásady postupného
poznávání a účelu využití výsledků geologických prací,
d) odůvodněným předpokladem nahromadění nerostů - zjištění nerostů
odpovídající podmínkám využitelnosti v rozsahu dokumentovaném výpočtem
zásob vyhledaných alespoň na části ložiska umožňujícím samostatné
využití; zbylá část ložiska může být vymezena jako prognózní zdroj
nerostů,
e) prognózním zdrojem nerostů - dosud blíže neověřené a na základě
znalostí o geologické stavbě území a analogii s existujícími ložisky
nerostů předpokládané nahromadění nerostu, u něhož je zjištěnými
geologickými poznatky odůvodněn předpoklad ověření zásob ložiska
nerostu a jeho budoucí využití,
f) antropogenním znečištěním - znečištění horninového prostředí
způsobené lidskou činností,
g) geologickým úkolem - věcně, místně a časově charakterizovaný soubor
činností projektovaných k dosažení cíle geologických prací.
§ 3
Členění průzkumných geologických prací
(1) Členění průzkumných prací na jednotlivé etapy odpovídá úrovni
poznání geologických skutečností, které jsou prováděnými pracemi
zjišťovány.
(2) Průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry^4) se člení na
a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací, jimiž se má zjistit
výskyt a pravděpodobný rozsah geologických struktur nebo podzemních
prostorů vhodných pro konkrétní zásah do zemské kůry, a to s
podrobností potřebnou pro územní rozhodnutí o umístění uvažovaného
zařízení podle zvláštního právního předpisu.^5) U průzkumu geotermální
energie se v etapě vyhledávání zjišťuje existence zdrojů geotermální
energie, u nichž je předpoklad jejich průmyslového využití,
b) etapu průzkumu, která zahrnuje soubor prací, jejichž účelem je
získat a ověřit geologické údaje o geologických strukturách a
podzemních prostorech připravovaných pro realizaci zvláštního zásahu do
zemské kůry, v kvalitě a podrobnostech potřebných pro zpracování
dokumentace pro povolení hornické činnosti podle zvláštních právních
předpisů,^6)
c) etapu podrobného průzkumu, která zahrnuje soubor prací prováděných
během výstavby a při provozu zařízení podle zvláštních právních
předpisů,^7) jimiž jsou získávány potřebné geologické údaje pro
usměrnění výstavby a pro provoz nebo likvidaci zařízení pro zvláštní
zásahy do zemské kůry.
(3) Hydrogeologický průzkum se člení na
a) etapu vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje
soubor prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod, s
hodnocením jejich jakosti a rizika jejich možného ohrožení
antropogenními vlivy, v podrobnostech potřebných pro posouzení jejich
možného vodohospodářského, balneologického, zřídelního nebo jiného
využití a návrhu jejich ochrany. Dále tato etapa zahrnuje práce
zaměřené na zjišťování hydrogeologických poměrů území v podrobnostech
potřebných pro zpracování územně technických podkladů podle zvláštního
právního předpisu^5) nebo ke stanovení území se zvláštními podmínkami
geologické stavby,^8)
b) etapu podrobného hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje
zjišťování hydrogeologických poměrů území v podrobnostech potřebných
pro územní rozhodování a pro povolení staveb nebo činností podle
zvláštních právních předpisů.^9) Dále tato etapa zahrnuje soubor
geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních
vod pro konkrétní vodohospodářský, balneologický nebo jiný záměr.
Soubor těchto prací musí poskytovat komplexní geologický podklad pro
zpracování projektu výstavby vodního díla, přírodních léčebných lázní
nebo zřídelního závodu, s návrhem technologie úpravy a režimu využívání
zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem
na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních
podzemních vod,
c) etapu doplňkového hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor
prací, jimiž se při výstavbě nebo provozu vodního nebo
balneotechnického nebo zřídelního jímacího díla upřesňují dosud získané
poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní
vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení
poklesu jejich vydatnosti, nebo geologické údaje potřebné pro určení
způsobu ukončení provozu vodního díla, přírodních léčebných lázní nebo
zřídelního závodu. Dále tato etapa zahrnuje práce, jimiž se při
provádění a užívání staveb a v nich provozovaných technologií nebo
důlních děl nebo při provádění jiných činností^10) zjišťují změny v
hydrogeologických poměrech území a jejich vliv na stavby, báňské nebo
jiné činnosti, popřípadě zájmy chráněné zvláštními právními
předpisy.^1)
(4) Inženýrskogeologický průzkum se člení na
a) etapu orientačního inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje
soubor prací potřebných ke zjištění základních charakteristik
inženýrskogeologických poměrů území a k posouzení možnosti a vhodnosti
území k výstavbě nebo k jinému využití. Dále zahrnuje práce pro
zjištění rizikových geomechanických jevů a procesů. U sesuvných území a
řícení skal se v této etapě zkoumají příčiny vzniku geomechanických
jevů a procesů a posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě
sanace. Práce jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro zpracování
územně technických podkladů podle zvláštních právních předpisů^5) nebo
ke stanovení území se zvláštními podmínkami geologické stavby,^8)
b) etapu podrobného inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje
soubor prací k objasnění inženýrskogeologických poměrů místa navrženého
pro provádění stavby, zkoumaného horninového prostředí (masivu), jiné
činnosti podle zvláštních právních předpisů^1) a stanovení
inženýrskogeologických podmínek jejího provádění. Práce jsou v této
etapě prováděny v kvalitě a podrobnostech potřebných pro územní
rozhodování nebo povolení staveb a činností podle zvláštních právních
předpisů,^9)
c) etapu doplňkového inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje
zjišťování inženýrskogeologických podmínek při provádění stavby a
zjišťování změn inženýrskogeologických poměrů způsobených výstavbou,
provozem a užíváním staveb nebo přípravou a provozováním jiných
činností podle zvláštních právních předpisů.^9)
(5) Geochemický průzkum se člení na
a) etapu regionálního geochemického průzkumu, která poskytuje
geochemické údaje pro zpracování základních geochemických nebo
mineralogických charakteristik území, které mohou mít vliv na existenci
přírodních zdrojů, na stav životního prostředí a na využití území, a to
v podrobnostech přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,
b) etapu základního geochemického průzkumu, při které jsou zjišťovány a
vyhodnocovány geochemické údaje v podrobnostech potřebných pro dosažení
cílů stanovených pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu,
průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického
průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických
činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního
znečištění horninového prostředí,
c) etapu podrobného geochemického průzkumu, která zahrnuje geochemické
práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního geochemického
průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro dosažení
cílů stanovených ve vyšších etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro
zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu,
inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění
horninového prostředí.
(6) Geofyzikální průzkum se člení na
a) etapu regionálního geofyzikálního průzkumu, která poskytuje
geofyzikální údaje pro zpracování základních geofyzikálních
charakteristik území, které mohou mít vliv na existenci přírodních
zdrojů, na stav životního prostředí a využití území, a to v
podrobnostech přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,
b) etapu základního geofyzikálního průzkumu, při které jsou zjišťovány
geofyzikální údaje v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů
stanovených pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu
pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu,
inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění
horninového prostředí, pokud pro ně nejsou dostatečné výsledky prací
etapy regionálního geofyzikálního průzkumu,
c) etapu podrobného geofyzikálního průzkumu, která zahrnuje
geofyzikální práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního
geofyzikálního průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech
odpovídajících dosažení cílů stanovených pro práce ve vyšších etapách
ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry,
hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu
geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu
antropogenního znečištění horninového prostředí.
(7) Průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí se
člení na
a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací potřebných ke
zjištění geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, k
orientačnímu vymezení jejich rozsahu a orientačnímu hodnocení stupně
rizika vyplývajícího z vlivu těchto geofaktorů na životní prostředí,
b) etapu podrobného průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí, která zahrnuje soubor prací potřebných k ověření
rozsahu rizikových geofaktorů životního prostředí, zjištění rizika
jejich vlivu a poskytnutí geologických údajů potřebných pro zpracování
projektu činností vedoucích k eliminaci zjištěného rizika nebo prevenci
proti vlivům zjištěného rizika,
c) etapu doplňkového průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí, která zahrnuje pořízení a vyhodnocení geologických
údajů, jimiž se při a po provedení sanačních prací nebo preventivních
opatření k eliminaci zjištěného rizika hodnotí jejich úspěšnost,
popřípadě se na jejich základě navrhují další práce nebo opatření.
(8) Průzkum pro zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v
horninovém prostředí^11) se člení obdobně jako průzkum geologických
činitelů ovlivňujících životní prostředí.
Projektování geologických prací
§ 4
Postup při projektování geologických prací
(1) Přípravná projektová studie se zpracovává před prováděním složitého
záměru, jestliže stupeň znalostí neumožňuje vymezení rozsahu a členění
geologických prací, dostatečně přesnou volbu cílů, stanovení a
odůvodnění geologických úkolů. Pro zpracování přípravné projektové
studie pro ložiskový průzkum se nestanovuje průzkumné území podle § 4
zákona.
(2) Geologické práce se projektují, provádí a vyhodnocují pro konkrétní
geologický úkol za účelem dosažení stanoveného cíle těchto prací. Cíl
geologických prací vychází ze zadání a je určen okruhem otázek, na
které má řešení geologického úkolu odpovědět, a vymezením výstupů
řešení geologického úkolu. Formuluje se s přihlédnutím k účelu, pro
který mají výsledky geologických prací sloužit. U geologických prací,
jejichž výsledky mají sloužit pro přípravu podkladů nezbytných pro
následná správní řízení vedená orgány veřejné správy, je součástí
formulace cíle také odkaz na tato správní řízení.
(3) K zajištění geologického úkolu se zpracovává projekt geologických
prací (dále jen "projekt"), který obsahuje název geologického úkolu,
druh a etapu geologických prací, odpovědného řešitele geologických
prací,^12) cíl geologických prací a věcně, místně a časově určený
soubor činností projektovaných k dosažení cíle geologického úkolu.
(4) Projekt se zpracovává pro realizaci geologického úkolu. Pokud
některé dílčí práce a postupy nelze v projektu dostatečně specifikovat
nebo lokalizovat s ohledem k jejich podmíněnosti předchozími průběžnými
výsledky řešení geologického úkolu, uvede se tato skutečnost v projektu
a projekt se dopracuje neprodleně po dosažení těch výsledků, které
specifikaci, lokalizaci nebo rozsah prací podmiňovaly.
(5) Při hodnocení výsledků předchozích geologických prací, které mají
vztah k řešení geologického úkolu, se posuzuje jejich využitelnost pro
dosažení cíle projektovaných prací.
(6) Při projektování zpracovatel projektu zjišťuje, zda se zamýšlené
práce nedostávají do střetu se zájmy chráněnými zvláštními právními
předpisy,^1) a volí takové řešení geologického úkolu, které zajistí
jeho soulad s ochranou těchto zájmů. Zjistí-li zpracovatel projektu
takové zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,^1) které vylučují
dosažení projektovaného cíle nebo vylučují realizaci záměru, pro nějž
jsou geologické práce projektovány, přeruší práce na projektu a oznámí
zjištěné skutečnosti objednavateli. Zjištěné střety zájmů, které bude
nutné před zahájením prací vyřešit, se uvedou v projektu s uvedením
příslušných orgánů veřejné správy nebo jiných osob příslušných k jejich
řešení.
(7) Při stanovování postupu řešení geologického úkolu se vymezují
jednotlivé druhy prací v jejich logické posloupnosti a návaznosti a
uvádějí se také řízení a jednání nezbytná pro provedení geologického
úkolu.
(8) V případě projektování technických prací se zpracovává dílčí
projekt technických prací, který je přílohou projektu. Projekt
technických prací zpracovává jejich provozovatel. Pokud při zahájení
řešení geologického úkolu není známa lokalizace a rozsah technických
prací a jejich provozovatel, doplní se projekt technických prací jako
příloha projektu nejpozději před zahájením jejich provádění. Pokud se
na projektování nebo provádění technických prací vztahují ustanovení
zvláštních právních předpisů,^10) postupuje se v souladu s těmito
předpisy.
(9) Lokalizace území geologického úkolu, projektované práce a pro
řešení úkolu důležité skutečnosti se dokládají mapami, řezy nebo
výkresy.
(10) Do rozpočtu geologických prací se zahrnují veškeré náklady na
geologický úkol, včetně nákladů na zpracování projektu prací. Pro
technické práce se na hrazení nákladů, které nemohly být předvídány,
stanoví rozpočtová rezerva v přiměřené výši. Čerpání této rezervy
povoluje objednavatel prací.
(11) Pro řešení geologického úkolu v ceně řešení nepřevyšující 50 000
Kč a u geologických úkolů neobsahujících práce spojené se zásahem do
pozemku v ceně řešení nepřevyšující 200 000 Kč se za projekt považuje
evidenční list geologického úkolu,^13) pokud objednavatel prací
vypracování projektu podle § 5 nepožaduje.
(12) Pro geologické práce etapy těžebního průzkumu se projekt v rozsahu
uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení,
způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje schválený plán otvírky,
přípravy a dobývání výhradního ložiska,^14) který se považuje za jejich
projekt. Pro další průzkum ložiska nevyhrazeného nerostu v průběhu jeho
dobývání se projekt v rozsahu uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich
vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje
schválený plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu,^15) který se
považuje za jejich projekt. Pro tento ložiskový průzkum se nevymezuje
geologický úkol podle odstavce 3.
(13) Pro geologické práce, jejichž jediným cílem je pořízení geologické
dokumentace hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
podle zvláštního právního předpisu,^16) a tato činnost není součástí
řešení geologického úkolu, se projekt v rozsahu uvedeném v § 5
nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu
jejich vyhodnocení obsahuje schválený projekt této činnosti, nebo plán
otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska nebo plán využívání
ložiska nevyhrazeného nerostu.
(14) Organizace zpracuje při provádění geologických prací změnu
projektu, popřípadě navrhne zastavení prací, zjistí-li, že nelze
dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem, zejména liší-li
se podstatně geologické poměry a průběžně dosažené výsledky
geologických prací od předpokladů uvažovaných v projektu a k řešení
geologického úkolu je podle dílčích výsledků geologických prací třeba
volit jiný metodický nebo technický postup, než stanovil projekt, nebo
provést další práce nad rozsah schváleného projektu. Změna projektu se
nezpracovává na vypořádání škod způsobených při provádění projektu a
přesahujících jejich vymezení v projektu. Při zpracovávání změny
projektu se postupuje obdobně jako při zpracování projektu.
§ 5
Projekt geologických prací
(1) Projekt obsahuje
a) název geologického úkolu, označení druhu a etapy geologických prací,
b) území pro provádění prací s uvedením názvu obce, okresu a kraje; u
regionálních prací s uvedením zkoumaného regionu a názvů krajů nebo
jiným vymezením,
c) identifikaci objednavatele a organizace, která je řešitelem
geologického úkolu (jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, a adresa místa podnikání u podnikajících
fyzických osob; jméno, příjmení a adresa bydliště u nepodnikajících
fyzických osob; obchodní firma nebo název, právní forma, sídlo a
identifikační číslo, bylo-li přiděleno u právnických osob),
d) cíl geologických prací a požadavky na výstupy řešení geologického
úkolu,
e) závěry ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími
geologickými pracemi z hlediska jejich využitelnosti pro řešení
geologického úkolu,
f) postup řešení geologického úkolu s vymezením druhů jednotlivých
projektovaných prací, jejich specifikace rozsahu a metodiky, včetně
uvedení jejich vztahu k zájmům chráněným zvláštními právními
předpisy,^1) které představují střety zájmů s jejich provedením,
g) projekt technických prací spojených se zásahem do pozemku, pokud
jsou projektovány, ve formě přílohy,
h) specifikaci a metodiku odběru vzorků, místo a způsob jejich
uchovávání, pokud je odběr vzorků projektován,
i) kvalitativní podmínky pro provádění a vyhodnocování geologických
prací, způsob a přesnost jejich lokalizace a specifikaci kontrolních
prací, pokud jsou k prokázání kvality výsledku řešení geologického
úkolu požadovány,
j) časový harmonogram prací,
k) cenu a rozpočet geologických prací, pokud jsou objednavatelem
požadovány,
l) datum zpracování projektu, jméno, příjmení a podpis odpovědného
řešitele geologických prací,
m) textové a grafické přílohy.
(2) Projekt technických prací obsahuje
a) identifikaci provozovatele technických prací (jméno, popřípadě
jména, příjmení, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a adresa místa
podnikání u podnikajících fyzických osob; jméno, příjmení a adresa
bydliště u nepodnikajících fyzických osob; obchodní firma nebo název,
právní forma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno u
právnických osob) a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která
odpovídá za provedení prací,
b) specifikaci technických prací, specifikaci strojů nebo zařízení
použitých pro jejich provedení a technologický postup práce,
c) řešení přípravy pracoviště, zejména dopravy, přívodu vody, energie a
dalších prací potřebných k bezpečnému provedení projektovaných prací,
specifikaci dočasných staveb a jejich umístění a způsob uložení
materiálů,
d) určení místa a způsobu ukládání vzorků, vrtné drtě, použitého
vrtného výplachu a jiných hmot vzniklých při provádění technických
prací,
e) řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací,
f) návrh opatření k řešení střetů zájmů chráněných zvláštními právními
předpisy^1) a k předcházení vzniku škod při provádění geologických
prací,
g) návrh opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
včetně sociálního a hygienického vybavení, popřípadě odkaz na
odpovídající interní předpis organizace.
(3) U vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek se v projektu uvádí
také zadavatel^3) a údaje o stanoveném průzkumném území a podmínkách
provádění prací, a to formou přílohy obsahující kopii rozhodnutí o
stanovení průzkumného území.
Provádění geologických prací
§ 6
Zahájení geologických prací
Geologické práce se provádějí podle jejich schváleného projektu.
Výjimečně může organizace zahájit geologické práce před schválením
projektu, jestliže se jimi mají odvrátit bezprostředně hrozící
ekologická újma^16a), havárie^16b), závažná havárie^16c) nebo živelní
událost nebo jsou-li nezbytné k bezprostřednímu odstranění jejich
následků. Zahájí-li se geologické práce výjimečně před zpracováním
projektu, oznámí organizace neprodleně tuto skutečnost ministerstvu a
vypracuje projekt nejpozději do dvou měsíců ode dne jejich zahájení,
pokud již provádění prací nebylo v uvedené lhůtě ukončeno; v takovém
případě se za projekt považuje evidenční list geologického úkolu.^13)
Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních
předpisů.^17)
§ 7
Provádění geologických prací
(1) Při provádění geologických prací organizace postupuje podle
projektu a geologické práce odborně, včas a řádně dokumentuje.^18)
(2) Na pracovišti technických prací jejich provozovatel vede provozní
záznamy formou denního hlášení, vrtného, báňského nebo stavebního
deníku. Provozní záznamy obsahují přítomnost osádky, dobu provádění
prací, druh prováděných prací, údaje o dosahovaných technických a
technologických parametrech, údaje o kvalitativních výsledcích prací,
zejména údaje o výnosu jádra, zkoušky, měření, zvláštní geologické a
jiné projevy jako výrony vody, plynu, tekutých písků a uhlovodíků,
ztrátu vrtného výplachu a výskyt kaveren. Dále provozní záznamy
obsahují příkazy a opatření řídících, dozorčích a kontrolních orgánů,
zejména příkazy týkající se usměrňování prací, provozu, bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci. Provozní záznamy jsou vedeny souběžně s
prováděním geologických prací tak, aby byly průkazným dokladem o jejich
průběhu a dosahovaných výsledcích a umožňovaly kontrolu průběhu prací.
Po skončení geologického úkolu jsou archivovány provozovatelem
technických prací po dobu nejméně 3 roků od ukončení prací, likvidace
pracoviště a uvedení nemovitosti do předešlého stavu.
(3) Organizace při provádění geologických prací průběžně sleduje, zda
je jejich cíl dosažitelný, zda projektované řešení geologického úkolu
je v souladu se skutečnostmi zjištěnými při provádění geologických
prací a zda jsou projektované metodické postupy a práce při daných
podmínkách vyhovující pro dosažení cíle. Přitom odpovědný řešitel
geologických prací řídí geologické práce tak, aby řešení geologického
úkolu bylo prováděno odborně, racionálně a bezpečně, v souladu s
projektem a při dodržení podmínek a omezení, které pro konkrétní práce
vyplývají ze zvláštních právních předpisů.^1)
§ 8
Lokalizace geologických prací
(1) Provedené práce, pozorování, měření, odebrané vzorky a další
zjištění se lokalizují s přesností uvedenou v projektu. Pokud projekt
přesnost a způsob lokalizace neuvádí, provádí se lokalizace s přesností
potřebnou pro splnění cíle geologického úkolu v kvalitě odpovídající
využití výsledků geologických prací.
(2) Lokalizace se provádí
a) souřadnicemi v platném souřadnicovém systému získanými na základě
zaměření, sejmutí nebo matematického odvození,
b) zákresem do mapy, řezu nebo jiného grafického dokumentu vhodného
měřítka, které umožní dodatečné odečtení souřadnic v platném
souřadnicovém systému.
(3) Při odběru vzorků nebo provádění měření na přímých liniích s
pravidelným krokem odběru nebo měření je možné lokalizovat souřadnicemi
pouze počáteční, zlomové a koncové body linií, pokud práce s výsledky
nevyžaduje přesné souřadnice pro každý vzorek nebo měření.
(4) Pokud se na lokalizaci některých prací vztahuje zvláštní právní
předpis,^19) postupuje se v souladu s tímto předpisem.
§ 9
Přehledy
O písemné, grafické, digitální a hmotné dokumentaci pořízené při
projektování, provádění a vyhodnocování geologického úkolu vede
organizace souhrnné přehledy dokumentující druhy, rozsah a uložení
geologické dokumentace a o jejím vyřazování z dalšího uchovávání.
§ 10
Oznamování rizikových geofaktorů životního prostředí
(1) Za rizikové geofaktory životního prostředí (dále jen "rizikové
geofaktory") se považují takové přírodní stavy nebo procesy v
horninovém prostředí, které mohou znamenat významné přírodní riziko pro
člověka a jeho činnosti, a které jsou uvedeny v příloze č. 9 této
vyhlášky. Za rizikové geofaktory se nepovažují nepříznivé stavy nebo
procesy, které vznikly důsledkem činnosti člověka.
(2) Oznámení rizikového geofaktoru se provádí v písemné formě
neprodleně po jeho zjištění, nejpozději do 30 dnů. Oznámení podepisuje
odpovědný řešitel geologických prací nebo osoba oprávněná za organizaci
jednat.
(3) Oznámení rizikového geofaktoru obsahuje
a) lokalitu s výskytem rizikového geofaktoru vymezenou názvem obce,
okresu a kraje,
b) vymezení rizikového geofaktoru a uvedení údajů, podle kterých byla
zjištěná skutečnost klasifikována jako rizikový geofaktor. Pokud je
vymezení rizikového geofaktoru vázáno na získání údajů vymezeným
metodickým postupem, potom se uvádí také metodika, kterou byly údaje
použité pro vymezení rizikového geofaktoru získány,
c) uvedení akutnosti rizika v případě přímo hrozícího nebezpečí vzniku
škody na zdraví nebo na majetku (značná škoda),^20)
d) lokalizaci rizikového geofaktoru souřadnicemi nebo zákresem do mapy
vhodného měřítka.
§ 11
Postup při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů
(1) Při ložiskovém průzkumu organizace přiměřeně konkrétnímu ložisku a
etapě ložiskového průzkumu
a) usměrňuje způsob, místo a četnost vzorkování nebo měření podle
průběžně dosahovaných výsledků tak, aby získané geologické informace
umožňovaly jejich vyhodnocení s přesností odpovídající využití výsledků
průzkumu,
b) orientuje technologické práce na co nejúplnější využití nerostů a k
poznání a omezení vlivu škodlivých složek nerostů a materiálů uložených
na odvalech, výsypkách a odkalištích,
c) průběžně hodnotí technické možnosti a ekonomickou účelnost využití
nerostů, včetně materiálů odvalů a odkališť,
d) zjišťuje údaje potřebné pro projektování a výstavbu dolů a lomů,
otvírky, přípravy a dobývání ložiska a k zabezpečení racionálního
využití ložiska,
e) zkoumá a ověřuje rozsah a tvar ložiska, jeho úložní a tektonické
poměry, které mohou mít vliv na jeho dobývání, zkoumá a určuje
inženýrskogeologické a hydrogeologické vlastnosti ložiska a okolního
horninového prostředí,
f) řeší vztah zvodnění ložiska k jeho nadloží a podloží,
g) používá metody a postupy, které neztíží nebo nevyloučí využití
ložiska nebo jeho části a nezpůsobí neodůvodněné ztráty zásob ložiska;
k těmto účelům
1. umisťuje průzkumná díla, zejména hlavní důlní díla, tak, aby jimi
byly co nejméně vázány zásoby ložiska nebo aby se neztížily podmínky
jeho otvírky a dobývání,
2. zkoumá možnosti průvalů vod, plynů a bahna, zvýšenou radioaktivitu,
náchylnost k samovznícení a obdobné jevy, které mohou ovlivnit budoucí
využití ložiska,
3. užívá technologické postupy provádění geologických prací, které při
využívání ložiska nezpůsobí propojení zvodněných horizontů nebo
nežádoucí zvodnění ložiska.
(2) Ke zjištění skutečností potřebných k posouzení možných vlivů
využívání konkrétního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní
zdroje, na životní prostředí a na další zvláštními právními předpisy^1)
chráněné zájmy organizace v průběhu ložiskového průzkumu
a) zkoumá souvislost, popřípadě spojení ložiska s okolními doly a lomy,
se starými důlními díly a se zdroji podzemních vod,
b) zkoumá a navrhuje možnosti umístění odvalů, výsypek a odkališť tak,
aby neztěžovaly budoucí využití ložiska a životní prostředí bylo
narušeno co nejméně,
c) zjišťuje a hodnotí střety zájmů chráněných zvláštními právními
předpisy^1) se zájmy na využití ložiska a možnosti jejich řešení,
d) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu činí opatření, aby se
nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu nebo
využití ložiska. K tomu účelu
1. všestranně posoudí a ekonomicky odůvodní účelnost údržby nebo
likvidace průzkumných děl před rozhodnutím o přerušení geologických
prací na ložisku,
2. připraví včas plán zajištění, popřípadě likvidace důlních děl
sloužících k vyhledávání a průzkumu.
§ 12
Roční zpráva o rozsahu a výsledcích ložiskového průzkumu
(1) V roční zprávě o rozsahu a výsledcích geologických prací
prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska^21) (dále
jen "roční zpráva") organizace uvede
a) období, za které je zpráva podávána,
b) název průzkumného území a nerost nebo ložisko, na jehož vyhledávání
nebo průzkum bylo vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území,
c) označení organizace, které bylo vydáno rozhodnutí o stanovení
průzkumného území (zadavatel),
d) označení organizace, která provádí ložiskový průzkum, a jméno a
příjmení odpovědného řešitele geologických prací,
e) rozsah provedených geologických prací v členění po hlavních druzích
prací, např. příprava a zpracování projektu, mapovací práce,
geofyzikální, geochemické, hydrogeologické, inženýrskogeologické,
mineralogické, petrografické, laboratorní, technologické a jiné
speciální práce, technické práce po jejich druzích, včetně jejich
likvidace, kamerální a vyhodnocovací práce. Celkový rozsah prací se
dokumentuje technickými jednotkami a práce v průzkumných územích
překračujících území jedné obce jsou přiměřeně lokalizovány,
f) zhodnocení dosažených výsledků s ohledem na stanovený cíl
ložiskového průzkumu,
g) množství a cena vyhrazeného nerostu, který byl získán při ložiskovém
průzkumu a který byl uveden na trh.
(2) Roční zpráva se podává za každý započatý kalendářní rok platnosti
rozhodnutí o stanovení průzkumného území, a to bez ohledu na délku
platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území v konkrétním
kalendářním roce. Organizace podává roční zprávu i v případě, že v
konkrétním kalendářním roce nebyly žádné geologické práce prováděny.
(3) Roční zprávu podepisuje odpovědný řešitel geologických prací. Pokud
závěrečnou zprávu nemůže ze závažných důvodů podepsat odpovědný řešitel
geologických prací, podepisuje ji fyzická osoba oprávněná jednat za
organizaci.
(4) Odevzdanou roční zprávu prověří ministerstvo z hlediska její
úplnosti. Pokud roční zpráva nemá stanovený obsah, vyžádá si
ministerstvo její doplnění. Lhůta pro doplnění roční zprávy nemůže být
delší než 30 pracovních dnů.
(5) Roční zpráva se nepodává za ložiskový průzkum v etapě těžebního
průzkumu.
§ 13
Hlášení o zjištění nebo rozšíření výhradního ložiska
(1) Pokud organizace zjistí v průběhu provádění ložiskových
geologických prací nebo při jejich vyhodnocení nové výhradní
ložisko^22) nebo rozšíření dosud známého výhradního ložiska, uvede v
hlášení zaslaném ministerstvu
a) identifikaci organizace (jméno, popřípadě jména, příjmení,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a adresa místa podnikání u
fyzických osob nebo obchodní firma či název, právní forma, sídlo a
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u právnických osob),
b) název geologického úkolu,
c) název stanoveného průzkumného území,
d) název ložiska a nerost, kterým je výhradní ložisko tvořeno,
e) množství zásob nerostu v jednotkách, ve kterých je nerost vykazován
ve státní evidenci zásob nerostů; u rozšíření zásob se uvede původní
stav zásob, množství zásob, o které se ložisko rozšiřuje, a nový úplný
stav zásob,
f) lokalizaci ložiska uvedením obce, na jejímž území se nachází, názvu
okresu a kraje a zákresu kontury průmětu ložiska na povrch do mapy
vhodného měřítka.
(2) V případě nálezu jiného ložiska při těžebním průzkumu se v hlášení
místo názvu geologického úkolu a průzkumného území uvede název a číslo
dobývacího prostoru.
(3) Do přílohy k hlášení organizace přiloží dílčí nebo závěrečnou
zprávu s výpočtem zásob prokazujícím ložiskové nahromadění nerostu.
(4) Hlášení podepisuje odpovědný řešitel geologických prací nebo
fyzická osoba oprávněná za organizaci jednat.
§ 14
Zajištění a likvidace prací spojených se zásahem do pozemku
(1) Zajištění a likvidace prací spojených se zásahem do pozemku je
součástí geologických prací. O zajištění a likvidaci se vyhotovuje
protokol, který podepisuje odpovědný řešitel geologických prací nebo
fyzická osoba oprávněná jednat za organizaci. Vyhotovením tohoto
protokolu nejsou dotčena případná soukromoprávní ujednání vyplývající z
dohody uzavřené podle § 14 odst. 1 zákona. Stejnopis protokolu o
zajištění a likvidaci prací spojených se zásahem do pozemku je součástí
závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu.
(2) Likvidace, popřípadě zajištění prací spojených se zásahem do
pozemku, se provádí způsobem, který
a) zajistí bezpečnost povrchu, a to i z hlediska jejich možných
pozdějších účinků na povrch,
b) zabezpečí, aby se nezmařily využitelné výsledky geologických prací,
zejména zjištěné zásoby ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod,
podzemní prostory a horninové prostředí vhodné pro podzemní skladování,
c) zamezí narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů, volné
unikání vody nebo plynu a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů
a vod,
d) řeší ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními právními
předpisy,^1)
e) řeší konečnou úpravu pozemků dotčených technickými pracemi,
f) zajistí znepřístupnění podzemních prostor vytvořených při
geologických pracích pro člověka.
Vyhodnocování geologických prací
§ 15
Vyhodnocování výsledků geologických prací
(1) Prvotním výsledkem řešení geologického úkolu jsou údaje, měření,
pozorování, poznatky a odebrané vzorky a další geologická dokumentace o
všech skutečnostech zjištěných při řešení geologického úkolu.
(2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává
souhrnná geologická dokumentace.^18)
(3) Organizace vyhodnotí všechny získané údaje, poznatky a dosažené
prvotní výsledky geologických prací v závěrečné zprávě, a to i v
případě, že řešením geologického úkolu nebylo dosaženo cíle nebo
projektované geologické práce byly provedeny jen částečně.
(4) Je-li výsledek geologického úkolu předkládán postupně ve formě
dílčích ročních zpráv, zpráv za oblasti nebo metody, zpracovává se
společná závěrečná zpráva za geologický úkol. V závěrečné zprávě za
řešení celého úkolu se na tyto dílčí zprávy odkáže a uvedou se pouze
jejich výsledky, které se zhodnotí s ohledem na celkový cíl
geologického úkolu. Pro dílčí zprávy platí přiměřeně ustanovení § 11 a
12.
(5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů,
dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů.
(6) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob podzemních vod,
dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě odhadem nebo výpočtem zásob
podzemních vod.
§ 16
Závěrečná zpráva
(1) Závěrečná zpráva dokumentuje průběh a výsledky provedených
geologických prací ve vztahu k jejich cíli, s přihlédnutím k záměru,
pro který byly geologické práce prováděny. Závěrečná zpráva se
zpracovává podle přílohy č. 3, s výjimkou zpráv obsahujících výpočet
zásob nerostů nebo výpočet zásob podzemních vod a zpráv o průzkumu
antropogenního znečištění horninového prostředí. Osnova, rozsah a
přílohy závěrečné zprávy se přizpůsobují konkrétním provedeným
geologickým pracím, požadavkům objednavatele a potřebám využití
dosažených výsledků geologických prací. Pro dílčí zprávy subdodavatelů
za řešení dílčích částí geologického úkolu platí přiměřeně požadavky
pro zpracování závěrečné zprávy.
(2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu
zpracovává podle přílohy č. 4, 5 nebo 6. Součástí závěrečné zprávy s
výpočtem zásob nerostů je také pasport výhradního ložiska (dále jen
"pasport"), který obsahuje identifikační údaje o ložisku a jeho
místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti s geologickou
charakteristikou a popisem ložiska, údaje o nerostné skladbě ložiska, o
podmínkách a způsobu jeho ochrany a využívání, o výpočtech a stavu jeho
zásob a o podmínkách využitelnosti použitých k jejich vyhodnocení.
Pasport zařadí ministerstvo k listinám, které jsou součástí souhrnné
evidence zásob výhradních ložisek. Ministerstvo zveřejní tiskopis
pasportu ve Věstníku ministerstva a dále způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Název ložiska je volen podle názvu katastrálního území, na
kterém se ložisko nebo jeho podstatná část nachází, nebo je název
katastrálního území součástí názvu ložiska.
(3) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob podzemních vod se zpracovává
podle přílohy č. 7.
(4) Závěrečná zpráva o průzkumu antropogenního znečištění horninového
prostředí se zpracovává podle přílohy č. 11.
(5) V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů se
prognózní zdroje nerostů vyhodnocují a klasifikují v kategoriích
uvedených v příloze č. 2. Evidenční list prognózních zdrojů nerostů,
který je součástí vyhodnocení, se zpracovává na tiskopise zveřejněném
ve Věstníku ministerstva.
(6) Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta
smluvně, zpracuje organizace závěrečnou zprávu do 6 měsíců od ukončení
terénních, laboratorních nebo speciálních prací.
(7) První exemplář závěrečné zprávy obsahuje originály protokolů,
laboratorních listů, měřických podkladů, kopie výsledků řešení střetů
zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,^1) originály zpráv
zpracovaných subdodavateli, kompletní projektovou dokumentaci a další
dokumenty vzniklé při řešení úkolu, pokud již v průběhu řešení
geologického úkolu nebyly originály uvedených dokumentů odevzdány
odběrateli; v takovém případě stačí v závěrečné zprávě uvést kopie
uvedených dokumentů. Pokud závěrečná zpráva obsahuje kopie dokumentů,
uvede se v závěrečné zprávě, u koho jsou uloženy originály těchto
dokumentů. První exemplář závěrečné zprávy se odevzdává objednavateli.
(8) Závěrečnou zprávu podepisuje fyzická osoba oprávněná jednat za
organizaci s uvedením své funkce a odpovědný řešitel geologických
prací.
(9) Závěrečnou zprávu prověřuje a schvaluje objednavatel geologických
prací. Pokud objednavatel závěrečnou zprávu neposuzuje v samostatném
schvalovacím řízení a neuplatní do 6 měsíců od jejího odevzdání
připomínky nebo požadavky na opravu nebo dopracování závěrečné zprávy,
považuje se závěrečná zpráva za schválenou. Závěrečné zprávy za řešení
geologických úkolů, které organizace financovala z vlastních
prostředků, schvaluje organizace nejpozději do 6 měsíců od ukončení
geologického úkolu. Pokud výsledky řešení geologického úkolu nebo jeho
části podléhají následnému schvalování nebo osvědčování podle
zvláštních právních předpisů,^23) schvaluje objednavatel nebo
organizace závěrečnou zprávu s výhradou schválení nebo osvědčení
výsledků podle těchto předpisů.
(10) Závěrečnou zprávou u ložiskových geologických prací etapy
těžebního průzkumu je výpočet zásob nerostů zpracovaný podle přílohy č.
5 nebo 6.
§ 17
Podmínky využitelnosti
(1) Podmínky využitelnosti se zpracovávají způsobem a v rozsahu
uvedeném v příloze č. 1, a to s přihlédnutím k průběžným výsledkům
vyhledávání nebo průzkumu ložiska tak, aby byly schváleny před
zahájením výpočtu zásob.
(2) K podmínkám využitelnosti se zpracovává důvodová zpráva, ve které
se odůvodňují jednotlivé ukazatele s odkazem na zjištěné nebo
předpokládané skutečnosti a hodnocení jejich vlivu na využití ložiska.
U kvantitativních ukazatelů se uvádí, jakým postupem a s jakou
přesností byly stanoveny. Pokud jsou přejímány již dříve stanovené
ukazatele a údaje o způsobu jejich stanovení nejsou známy, uvede se
tato skutečnost v důvodové zprávě s odkazem na zdroj, ze kterého jsou
ukazatele přejímány.
(3) Podmínky využitelnosti se nezpracovávají pro likvidační výpočet
zásob.
§ 18
Výpočet nebo přepočet zásob nerostů
(1) Při výpočtech nebo přepočtech zásob nerostů se vychází z
a) podmínek využitelnosti zásob,
b) výsledků vyhledávání a průzkumu ložiska; u dobývaných ložisek také
ze skutečností zjištěných při dobývání ložiska,
c) povolení, vyjádření, souhlasů, stanovisek nebo jiných úředních aktů
správních úřadů vydaných ve správních řízeních, která se týkají
vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ložiska,
d) vymezení zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,^1) které
jsou nebo mohou být dotčeny dalším průzkumem, otvírkou nebo dobýváním
ložiska nerostů, a z výsledků projednávání střetů zájmů.
(2) Zásoby nerostů výhradních ložisek se vyhodnocují a klasifikují
podle zvláštního právního předpisu.^24)
(3) Organizace ve zprávě s výpočtem zásob nerostů vymezí území s
předpokládanými vlivy dobývání na povrch.
(4) K výpočtu zásob nerostů připojí organizace návrh na schválení zásob
výhradního ložiska zpracovaný na tiskopise, který ministerstvo zveřejní
ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Jestliže se v průběhu dobývání ložiska v důsledku nových dosažených
geologických poznatků o ložisku nebo v důsledku nových podmínek
využitelnosti změní poslední vypočtené zásoby o více než 10 %,
dokumentuje organizace tuto skutečnost novým výpočtem zásob. Za změnu
zásob se pro tento účel nepovažuje jejich vydobytí.
(6) Bližší náležitosti postupu při výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů
jsou obsaženy v příloze č. 10.
§ 19
Postup při vyhodnocování zásob podzemních vod
(1) Při vyhodnocování podzemních vod z hlediska jejich využitelnosti
pro individuální zásobování pitnou vodou^25) se neprovádí výpočet zásob
podzemních vod, pokud není objednavatelem prací požadován.
Kvalifikovaný odhad využitelné vydatnosti podzemních vod pro navrhovaný
jímací objekt a dosah vlivů předpokládaného jímání vychází ze
zhodnocení hydrogeologických poměrů území, sledování hladiny podzemní
vody, jednoduché srážkové bilance, zhodnocení vydatnosti pramenů nebo
studní ve vzdálenosti možného ovlivnění jímacího objektu, podle
hydrodynamických zkoušek, pokud byly provedeny, nebo podle srovnatelné
analogie. Pokud je jímací objekt navrhován k využití zásob vypočtených
pro vodní útvar,^26) zohlední se stupeň jejich dosavadního využívání.
Pokud jsou v dosahu vlivů přepokládaného jímání podzemní vody jiné
jímací objekty, hodnotí se možné vlivy na jímání z těchto objektů.
(2) Výpočet zásob podzemních vod se provádí pro útvar podzemní vody^27)
nebo pro skupinu vodních útvarů a zásoby se uvádějí v kategoriích
uvedených v příloze č. 8. Zásoby podzemních vod se vyhodnocují pro
vodní útvar podle míry prozkoumanosti, rozsahu a kvality znalostí o
podzemních vodách a režimu jejich využívání. Výpočty zásob podzemních
vod pro část vodního útvaru se neprovádějí.
§ 20
Přechodná ustanovení
(1) Na provádění a vyhodnocování geologických prací, které budou
ukončeny do třech měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky, se vztahují
dosavadní právní předpisy.
(2) Organizace zajistí soulad s ustanovením § 18 odst. 5 do jednoho
roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky a s ostatními ustanoveními
této vyhlášky týkajícími se těžebního průzkumu do 6 měsíců ode dne
nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování
geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k
jejich výkonu.
2. Vyhláška č. 85/1988 Sb., o postupu při vyhledávání a průzkumu
výhradních ložisek z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného
bohatství a o oznamování výskytu ložiska vyhrazeného nerostu.
§ 22
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2004.
Ministr:
RNDr. Ambrozek v. r.
Příloha 1
Podmínky využitelnosti zásob nerostů
Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím
rozsahu a způsobem:
1. Množství nerostu se vyjadřuje souhrnným množstvím zásob nerostu v
jednotkách, ve kterých jsou zásoby nerostu vedeny ve státní bilanci
zásob. Základní podmínkou pro stanovení minimálního množství zásob
nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných nákladů na
vyhledání a průzkum ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska,
likvidaci následků dobývání (sanace, rekultivace, důlní škody),
zahrnutí všech úhrad a poplatků vyplývajících z právních předpisů nebo
ze smluvních ujednání, představujících závazky vzniklé v procesu
osvojování ložiska od počátečního průzkumu až po definitivní ukončení
činnosti na ložisku. K těmto nákladům (investičním i provozním) se
připočítají veškeré daně, cla, odvody a jiné poplatky vyplývající z
finančních předpisů upravujících podnikání a očekávanou výši zisku z
podnikání, a to po celou dobu činnosti na ložisku. Souhrn všech těchto
položek vytváří celkovou finanční sumu, kterou musí pokrýt produkce
nerostných surovin z ložiska. Tato suma představuje minimální
ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a
splnění všech finančních povinností. Do stanovení tohoto minimálního
ekonomického potenciálu ložiska je potřebné promítnout rozdíl mezi
vytěžitelnými zásobami a geologickými zásobami tak, aby geologické
zásoby s přihlédnutím k charakteru ložiska a způsobu jeho úpravy a
dobývání byly stanoveny ve výši, umožňující vymezit takový rozsah
vytěžitelných zásob, který pokryje minimální požadovaný ekonomický
potenciál ložiska. Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů
je nutno přihlédnout k očekávanému ekonomickému vývoji v období
předpokládané produkce z ložiska. Jestliže se pro minimální ekonomický
potenciál využije skupina ložisek, která mají být využívána společně,
stanovuje se tato skupina ložisek konkrétním výčtem a minimálním
množstvím zásob na každém konkrétním ložisku. Veškeré ekonomické údaje
jsou potom jako celek hodnoceny pro skupinu ložisek a údaje pro
konkrétní hodnocené ložisko jsou stanoveny jako odůvodněný minimální
podíl. U ložisek již dobývaných nebo u ložisek ropy a zemního plynu
nalezených v rámci vyhledávání a průzkumu vrty využitelnými následně
pro dobývání ložiska se minimální ekonomický potenciál stanovuje s
přihlédnutím k úplným budoucím nákladům. Výpočet nebo modelové
stanovení nebo odhad minimálního ekonomického potenciálu ložiska určuje
minimální množství zásob na ložisku.
2. Jakost nerostu se vyjadřuje kvalitativními ukazateli, které jsou
rozhodné pro technologii úpravy a pro dosažení tržně odbytelné produkce
a limity pro odpady nebo pro technologii zpracování způsobem
odpovídajícím obecně závazným právním předpisům. Vyjadřuje se jako
souhrn průměrných a minimálních nebo maximálních ukazatelů pro ložisko
jako celek a v odůvodněných případech i pro části ložiska nebo pro
produkty při úpravě a zušlechťování vydobyté nerostné suroviny.
3. Geologické ukazatele zahrnují zejména litologii, stáří, morfologii
těles, tektonické projevy, mineralogii, petrografii, genetický typ
ložiska. Vymezují se v těch případech, kdy jsou potřebné pro vymezení
zásob a zpracování výpočtu zásob. Vedle kvalitativního vymezení se pro
tyto ukazatele v odůvodněných případech stanoví také jejich
kvantitativní vymezení v technických jednotkách. V případech, kdy pro
vymezení zásob není potřebné geologické ukazatele stanovit nebo je
způsobem využitelným pro účely výpočtu zásob stanovit nelze, se
geologické ukazatele nevymezují a tato skutečnost se uvede v odůvodnění
podmínek využitelnosti.
4. Báňsko technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené zásoby bylo
možné na úrovni existující nebo vyvíjené technologie dobývání vydobýt,
při zohlednění platných technických a bezpečnostních právních předpisů.
Základním ukazatelem je vztah dobývání k povrchu (povrchové, hlubinné,
kombinované, dobývání vrty). Dalšími ukazateli jsou limity pro
předpokládanou těžební metodu. Rozsah báňsko technických ukazatelů a
jejich specifikace se stanoví s přihlédnutím k účelu, pro který je
výpočet zásob zpracováván.
5. Ekologické podmínky zahrnují limity a omezení, které vyplývají ze
zvláštních právních předpisů.^28) Tyto ukazatele se stanoví způsobem a
v rozsahu odpovídajícím vlivu ekologických podmínek na vymezení nebo
klasifikaci zásob v konkrétním území.
6. Další ukazatele se stanoví s přihlédnutím ke střetům zájmů chráněným
zvláštními právními předpisy^1) nebo ke specifickým požadavkům
zadavatele ložiskového průzkumu.
Příloha 2
Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování
do kategorií
1.
Podmínky pro vymezení prognózního zdroje.
1.1. Prognózní zdroj nerostů se vymezí na základě znalostí geologické
stavby území se zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby ložisek
nerostů.
1.2. Uvede se použitá analogie s existujícími nebo minulými ložisky
nerostů a odůvodní se oprávněnost jejího použití.
1.3. Velikost prognózního zdroje nerostů se udává na základě odborného
odhadu v jednotkách, ve kterých je nerost vykazován ve státní bilanci
zásob.
1.4. Prognózní zdroj nerostů se vymezuje s přihlédnutím k očekávaným
budoucím podmínkám dobývání a využívání nerostů.
2.
Kategorie prognózních zdrojů.
2.1. Do kategorie P pro vyhrazené nerosty a kategorie R pro nevyhrazené
nerosty se zařazují prognózní zdroje nerostů, u kterých jsou znalosti o
geologické stavbě území prognózního zdroje a o existenci a kvalitě
nerostu prokázány na základě technických prací. Tyto prognózní zdroje
se považují za předpokládaná ložiska nerostů pro účely jejich ochrany
při územním plánování a územním rozhodování podle zvláštních právních
předpisů.^29)
2.2. Do kategorie Q se zařazují prognózní zdroje samostatně vymezené
mimo existující ložisko nerostu, zjištěné geologickým mapováním v
příhodných geologických podmínkách na základě odůvodněné analogie s
jiným ložiskem, bez prokázání existence na základě technických prací.
Příloha 3
Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu
Textová část
1.
Geologický úkol a údaje o území
a) Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce,
okresu a kraje, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo
objektu.
b) Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.
c) Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být
výsledky řešení geologického úkolu využity.
2.
Provedené geologické práce
Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých
druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U všech
druhů geologických prací se uvádí
a) rozsah a objem geologických prací,
b) metodika a technologické postupy realizace geologických prací,
jejichž výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory,
c) počty, druhy a způsob odběru vzorků nebo přímých měření a pozorování
v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a
pozorování,
d) způsob lokalizace geologických prací,
e) střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a způsob
jejich vyřešení (odkazem na dokumenty v příloze),
f) způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz
na jejich další využití.
3.
Výsledky provedených prací
Uvádí se konkrétní výsledky dosažené provedenými geologickými pracemi a
jejich vyhodnocení ve vztahu k jejich cíli. Jsou-li výsledkem některých
provedených prací rozsáhlé soubory údajů, prezentují se formou příloh,
pokud není nezbytné je uvést přímo v textu zprávy.
4.
Závěry a doporučení
4.1. Využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly práce
prováděny, popřípadě návrh na další řešení související problematiky.
4.2. Limity využití výsledků geologických prací z hlediska ochrany a
tvorby životního prostředí a zájmů chráněných zvláštními právními
předpisy;^1) v závěrečné zprávě s výpočtem zásob ložiska nerostu nebo
zdroje podzemní vody se tento bod nezpracovává, protože je součástí
výpočtu zásob.
5.
Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v
průběhu řešení geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání.
6.
Seznam použité literatury, mapových podkladů a ostatních pramenů.
7.
Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování
geologického úkolu u úkolů hrazených z prostředků ze státního rozpočtu.
Pokud je řešení úkolu dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími
samostatně využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční podíl z
celkových nákladů na úkol.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku
umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením území provedených
geologických prací a uvedením kontur chráněných území, majících vztah k
výsledkům řešení úkolu, pokud není součástí textu zprávy.
2. Mapy a řezy s vyznačením míst odběrů vzorků, míst provedených měření
a pozorování, dokumentačních bodů, sond, rýh, vrtů, důlních a jiných
děl nebo měrných objektů použitých k řešení geologického úkolu.
3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.
geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,
hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a řezy).
4. Kreslená geologická dokumentace výchozů, odkryvů, zářezů, sond, rýh,
vrtů a důlních děl.
5. Fotografická dokumentace.
Textové přílohy
1. Souřadnice všech provedených technických prací, měření a pozorování.
2. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a
jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací.
3. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,
hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické nebo
chemickotechnologické zprávy) dokumentující výsledky řešení dílčích
speciálních prací.
4. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy.^1)
5. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem
vlastníka, popřípadě nájemce pozemku.
6. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických
úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.
Příloha 4
Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující
výpočet vyhledaných zásob
Textová část
1.
Obsah zprávy včetně příloh
2.
Geologický úkol
2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné
určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení úkolu a datum
vyhotovení závěrečné zprávy.
2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.
2.3. Cíl geologických prací.
2.4. Stanovené průzkumné území.
3.
Provedené práce
3.1. Metodika a technologické postupy realizace prací, jejichž
výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory.
3.2. Počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování
v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a
pozorování.
3.3. Způsob lokalizace prací. Pokud byly použity pro různé práce různé
způsoby lokalizace prací, uvedou se všechny použité způsoby se
specifikací, pro které práce byly použity.
3.4. Střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a výsledek
jejich řešení.
3.5. Způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz
na jejich další využití.
4.
Charakteristika ložiska a jeho začlenění do území
4.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do
geologického regionu. Uvádějí se pouze charakteristiky geologické
stavby území mající vztah k ložisku.
4.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon,
mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika,
rozložení užitkových složek a jejich variabilita, genetický typ
ložiska).
4.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů
nerostných surovin a jejich technologických typů včetně doprovodných
surovin. Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti
ložiska; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky.
4.4. Hydrogeologická charakteristika ložiska a jeho okolí.
4.5. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma,
jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti
hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty
krasových vod.
5.
Výpočet zásob
5.1. Metodika výpočtu zásob a její odůvodnění, algoritmy použité ve
výpočtu, variantní výpočty zásob, průkaz spolehlivosti údajů použitých
pro výpočet zásob (výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení).
5.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů
použitých ve výpočtu ve vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným
podmínkám vyhodnocení.
5.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace zásob ložiska.
5.4. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových
složek a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob.
5.5. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich
kvality a množství užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů
nerostů a jejich charakteristika. Při výpočtech zásob potřebných pro
povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky vytěžitelných zásob.
5.6. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci
podle zvláštního právního předpisu.
5.7. Limity možného využití ložiska.
5.8. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními
právními předpisy,^1) střety zájmů ovlivňující využití ložiska a jejich
možné řešení; návaznost na územně plánovací dokumentaci.
6.
Financování prací.
Tato kapitola se zpracovává, pokud je úkol plně nebo částečně hrazen z
prostředků ze státního rozpočtu. Uvádí se celkový objem prostředků a
podíl prostředků uhrazený ze státního rozpočtu. Pokud byly při řešení
úkolu zpracovány také dílčí zprávy o samostatně využitelných
výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na
úkol, s uvedením zdrojů financování.
7.
Závěry a doporučení.
Uvádí se dosažené výsledky a jejich využitelnost pro záměr, pro který
byly geologické práce provedeny, a návrh na další řešení související
problematiky.
8.
Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o
provedené skartaci.
9.
Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku
umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením území provedených
geologických prací a uvedením kontur dobývacích prostorů, chráněných
ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem
podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území.
2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž
geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu.
3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a
jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů
vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů použitých
k řešení geologického úkolu.
4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.
geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,
hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a řezy).
5. Mapy a řezy bloků zásob ložiska a další mapy a řezy dokumentující
výpočet zásob ložisek nerostů s vyznačením průmětu zásob a prognózních
zdrojů na povrch a s vymezením povrchové kontury ložiska.
6. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a
důlních děl.
7. Fotografická dokumentace.
8. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá
pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze
státního rozpočtu.
Textové přílohy
1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území.
2. Schválené podmínky využitelnosti včetně důvodové zprávy.
3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a
pasport zásob ložiska nerostu.
4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených technických
prací, měření a pozorování.
5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů, čerpacích zkoušek a
jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací.
6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,
hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické nebo
chemickotechnologické zprávy, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a
zpracování nerostné suroviny) dokumentující výsledky řešení dílčích
speciálních prací.
7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy.^1)
8. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem
vlastníka, popřípadě nájemce dotčených pozemků.
9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá
pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze
státního rozpočtu.
Příloha 5
Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem
prozkoumaných zásob
Textová část
1.
Obsah zprávy včetně příloh
2.
Geologický úkol
2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné
určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení geologického úkolu a
datum vyhotovení závěrečné zprávy.
2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.
2.3. Stručné údaje o projektu geologických prací a jeho změnách.
2.4. Cíl geologických prací.
2.5. Stanovené průzkumné území.
V případě těžebního průzkumu se uvádí údaje o dobývacím prostoru a
schváleném plánu přípravy, otvírky a dobývání ložiska a o organizaci
provádějící geologické práce v případě, že jí není organizace, které
byl stanoven dobývací prostor.
3.
Dosavadní prozkoumanost ložiska
4.
Provedené geologické práce
Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých
druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U všech
druhů se uvede rozsah a objem geologických prací, metodika a
technologické postupy realizace geologických prací, počty, druhy a
způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování, způsob lokalizace
geologických prací. U prací spojených se zásahem do pozemku se dále
uvedou střety zájmů se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy1)
a způsob jejich vyřešení a způsob likvidace nebo zajištění technických
prací, popřípadě jejich další využití.
5.
Charakteristika ložiska a území
5.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do
geologického regionu.
5.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon,
mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika,
tektonika na ložisku a její vliv na dobývání ložiska, genetický typ
ložiska, rozložení a variabilita užitkových složek ložiska a
škodlivin).
5.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů
nerostných surovin a jejich technologických typů včetně doprovodných
nerostných surovin. Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické
vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky nerostné
suroviny, materiálů zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť.
Stabilita a mobilita škodlivých složek a jejich vliv na životní
prostředí a jeho složky.
5.4. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma,
jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti
hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty
krasových vod. Předpoklad vniknutí vod do důlních děl, předpokládané
množství a kvalita důlních vod. Vztah předpokládaného způsobu využívání
ložiska na zdroje podzemních vod nebo povrchových vod.
5.5. Inženýrskogeologická charakteristika území, vlastnosti horninového
prostředí (masívu) a jejich vliv na podmínky dobývání, možné vlivy
předpokládaného způsobu dobývání na stabilitu území.
6.
Způsob zpracování výpočtu zásob
6.1. Metodika výpočtu a její odůvodnění, algoritmy použité ve výpočtu,
variantní výpočty zásob.
6.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů
použitých ve výpočtu ve vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným
podmínkám vyhodnocení.
6.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace a jejich vliv na
přesnost výpočtu zásob, průkaz spolehlivosti dat použitých pro výpočet
(výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení).
7.
Výsledky výpočtu zásob
7.1. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových
a škodlivých složek a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob.
7.2. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich
kvality a množství užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů
nerostů a jejich charakteristika. Při výpočtech zásob potřebných pro
povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky vytěžitelných zásob.
7.3. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci
podle zvláštního právního předpisu.^24)
8.
Limity možného využití ložiska
8.1. Předpokládaný způsob dobývání ložiska, možnosti a limity umístění
hlavních důlních děl, odvalů, odkališť a hlavních povrchových staveb
potřebných k dobývání a úpravě vydobytých nerostných surovin.
8.2. Vlastnictví pozemků dotčených předpokládaným dobýváním.
8.3. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními
právními předpisy1) a střety zájmů ovlivňující využití ložiska, jejich
možné řešení; návaznost na územně plánovací dokumentaci.
9.
Financování prací
9.1. Přehled předchozích geologických úkolů týkajících se vyhledání
nebo průzkumu ložiska s uvedením zdroje financování. U úkolů hrazených
plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu se uvádí také
celková výše financování nebo podíl státního rozpočtu z celkové ceny
geologických prací.
9.2. Cena řešení geologického úkolu, pokud je úkol hrazen plně nebo
částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Uvede se celkový objem
financování a podíl uhrazený ze státního rozpočtu. Pokud byly při
řešení geologického úkolu zpracovány také dílčí zprávy o samostatně
využitelných výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z
celkových nákladů na geologický úkol, s uvedením zdrojů financování.
10.
Závěry a doporučení
Využitelnost výsledků, návrh na další řešení související problematiky.
11.
Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o
provedené skartaci.
12.
Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku
umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením kontury ložiska,
území provedených geologických prací, kontur dobývacích prostorů,
chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných
pásem podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území nebo zájmů.
2. Geologická mapa a řez zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž
geologická stavba ovlivňuje využití ložiska.
3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a
jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů
vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů použitých
k řešení geologického úkolu.
4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.
geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,
hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a řezy), které
dokumentují skutečnosti uváděné v textu zprávy.
5. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a mapy a řezy
dokumentující výpočet zásob ložisek nerostů s vyznačením průmětu zásob
a prognózních zdrojů na povrch.
6. Mapy možných vlivů dobývání na povrch a na zájmy chráněné zvláštními
právními předpisy.^1)
7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a
důlních děl.
8. Fotografická dokumentace.
Textové přílohy
1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území a jeho změny.
2. Schválené podmínky využitelnosti zásob včetně důvodové zprávy.
3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a
pasport zásob ložiska nerostu.
4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a
pozorování, realizovaných technických prací.
5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a
jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací.
6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,
hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické,
chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a
zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky
řešení speciální problematiky.
7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy.^1)
8. Stejnopisy protokolů o likvidaci průzkumných děl s podpisem
vlastníka, popřípadě nájemce dotčených pozemků.
9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá
pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze
státního rozpočtu.
Příloha 6
Osnova likvidačního výpočtu zásob
Textová část
1.
Obsah zprávy včetně příloh.
2.
Údaje o ložisku.
2.1. Souhrnný přehled o vyhledání a průzkumu ložiska.
2.2. Souhrnný přehled o vydaných správních rozhodnutích (stanovení
průzkumného území, stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické
činnosti) a jejich držitelích.
2.3. Souhrnný přehled předcházejících výpočtů zásob.
2.4. Souhrnný přehled o dobývání ložiska s uvedením ročních a
souhrnných údajů o vydobytých zásobách a jejich kvalitě, o úbytcích
zásob ztrátami a odpisy.
3.
Přehled pořízené geologické dokumentace.
4.
Přehled geologických prací provedených při těžebním průzkumu a jejich
výsledky.
5.
Zásoby ložiska.
5.1. Údaje o celkovém množství zásob na ložisku, jejich rozložení a
kvalitativní charakteristice, genetický typ ložiska.
5.2. Popis zbytkových zásob a jejich uložení (umístění, tvar, směr,
úklon, mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich
charakteristika).
5.3. Jakostní a technologická charakteristika zbytkových zásob.
Vymezení druhů nerostných surovin a jejich technologických typů.
Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a
vedlejší užitkové a škodlivé složky nerostné suroviny, materiálů
zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť. Stabilita a mobilita
škodlivých složek a jejich vliv na životní prostředí a jeho složky.
5.4. Vztah zbytkových zásob k vydobytým prostorám.
5.5. Důvody, pro které nebyly zbytkové zásoby vydobyty.
6.
Hydrogeologická charakteristika.
Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma, jejich
hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin,
vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových
vod. Množství a kvalita důlních vod. Předpokládaný stav po ukončeném
dobývání a jeho vliv na povrch a zdroje podzemních vod.
7.
Inženýrskogeologické poměry území, vliv dobývání na povrch a na
stabilitu území, inženýrskogeologické limity dalšího využití území.
9.
Vztah zbytkových zásob k zájmům chráněným zvláštními právními
předpisy.^1)
10.
Závěry a doporučení.
11.
Místo a způsob uložení geologické dokumentace a protokoly o provedené
skartaci.
12.
Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku
umožňujícím místopisnou orientaci, s konturou ložiska a území
provedených geologických prací.
2. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a
jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů
vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů.
3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.
geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,
hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a řezy).
4. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a další mapy a řezy
dokumentující zbytkové zásoby s vyznačením průmětu zásob a prognózních
zdrojů na povrch.
5. Mapy s vymezením dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území,
zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popřípadě
dalších území nebo zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^1)
6. Mapy s vlivy dobývání na povrch a stabilitními poměry území.
7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a
důlních děl.
8. Fotografická dokumentace.
Textové přílohy
1. Návrh na schválení zbytkových zásob s jejich charakteristikou a
pasport zásob ložiska nerostu.
2. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a
pozorování, realizovaných technických prací.
3. Výsledky jednotlivých pozorování, měření, analýz, rozborů a
čerpacích zkoušek a jiné údaje dokumentující výsledky prací provedených
při těžebním průzkumu a dobývání ložiska.
4. Speciální zprávy (mineralogické, petrologické, geofyzikální,
hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické,
chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a
zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky
řešení speciální problematiky.
5. Kopie příslušných správních rozhodnutí a oprávnění, popřípadě jiných
správních dokumentů a jejich změn a doplňků vydaných správními úřady k
využití ložiska.
Příloha 7
Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob
podzemních vod
Textová část
1.
Geologický úkol a údaje o území
1.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce,
okresu, kraje, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo
objektu.
1.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací,
1.3. Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být
výsledky řešení geologického úkolu využity.
1.4. Charakteristika zkoumaného území z hlediska cíle geologických
prací.
2.
Provedené práce
Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých
druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U
každého druhu se uvede
2.1. rozsah a objem geologických prací,
2.2. metodika a technologické postupy realizace geologických prací,
jejichž výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory,
2.3. počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování
v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a
pozorování,
2.4. způsob lokalizace geologických prací. Pokud byly použity pro různé
geologické práce různé způsoby jejich lokalizace, uvádí se všechny
použité způsoby se specifikací, pro které geologické práce byly
použity,
2.5. střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a způsob
jejich vyřešení (odkazem na dokumenty v příloze),
2.6. způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz
na jejich další využití.
3.
Výsledky provedených prací.
4.
Výpočet zásob podzemních vod
4.1. Vymezení a prostorová charakteristika hodnoceného vodního útvaru
na základě kritérií stanovených zvláštním právním předpisem28)
a) hranicemi vodního útvaru promítnutými na povrch,
b) názvem odvozeným od platné územní identifikace,
c) příslušností k hydrogeologickému rajonu,
4.2. Začlenění hodnoceného vodního útvaru do hydrogeologických poměrů
širší oblasti, charakteristika zvodněného systému.
4.3. Hydrogeologická funkce hodnocených litostratigrafických jednotek.
4.4. Výchozí údaje klimatologické a hydrologické a jejich zhodnocení,
hydrologická bilance.
4.5. Současné využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru.
4.6. Vyhodnocení režimního pozorování podzemních vod.
4.7. Hydrofyzikální vlastnosti hornin, hydraulické parametry zvodněného
horninového prostředí, funkce tektoniky a krasových jevů.
4.8. Režim podzemních vod; migrační parametry horninového prostředí.
4.9. Hydrochemický režim a bakteriologicko-biologický stav podzemních
vod.
4.10. Hydrogeologické zhodnocení zvodněného systému z hlediska potřeb
výpočtu zásob podzemních vod.
4.11. Modelové řešení, metodika výpočtu a její zdůvodnění, výpočtová
schémata, odůvodnění okrajových podmínek.
4.12. Vlastní výpočet množství podzemních vod s uvedením jejich
kvality, členěný na výpočet přírodních zdrojů (s přihlédnutím ke
zdrojům indukovaným a umělým) a výpočet využitelného množství
podzemních vod, dokumentovaný vstupními údaji; klasifikace zásob
podzemní vody ve smyslu požadavků pro danou kategorii.
4.13. Vyhodnocení jakosti vody a jejích genetických typů ve struktuře,
analýza rizika možného znečištění, návrh na úpravu podzemní vody.
5.
Podmínky ochrany a využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru
a vztah k životnímu prostředí a jeho složkám.
5.1. Návrh ochrany využitelného množství a jakosti podzemních vod v
hodnoceném vodním útvaru.
5.2. Návrh na zřízení pozorovacích objektů ke sledování pohybu hladiny
podzemní vody a vlivu znečištění.
5.3. Vztah navrhovaného využívání podzemních vod k zájmům chráněným
zvláštními právními předpisy1) a možnosti řešení zjištěných střetů
zájmů s navrhovaným využíváním podzemních vod, návaznost na územně
plánovací dokumentaci.
6.
Vodohospodářský význam podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru.
7.
Závěry a doporučení.
Uvádí se využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly
geologické práce realizovány, popřípadě návrh na další řešení
související problematiky.
8.
Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v
průběhu řešení geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání.
9.
Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
10.
Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování
geologického úkolu, jestliže byl úkol hrazen plně nebo částečně z
prostředků ze státního rozpočtu. Pokud je řešení geologického úkolu
dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími samostatně
využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových
nákladů na geologický úkol.
Přílohy závěrečné zprávy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku
umožňujícím místopisnou orientaci a určení místa geologických prací.
2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž
geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu.
3. Geologické mapy a řezy s vyznačením technických prací, měrných
objektů, jakož i přirozených odkryvů a dalších dokumentačních bodů
užitých k řešení geologického úkolu, účelové a speciální mapy a řezy
(např. geofyzikální, geochemické, technologické, hydrogeologické,
hydrochemické a inženýrskogeologické mapy a řezy, mapy a řezy
litostratigrafických jednotek, hydroizohyps, mocností kolektorů nebo
izolačních horizontů).
4. Mapy a řezy vymezených zásob a jiné řezy dokumentující výpočet zásob
podzemních vod s vyznačením existujících nebo navrhovaných ochranných
pásem.
5. Návrh na schválení zásob s charakteristikou zdroje podzemních vod.
6. Souhrnná geologická dokumentace technických děl, přehledy a grafy
měření a čerpacích zkoušek, údaje získané rozbory vzorků a jiné údaje
dokumentující výsledky geologických prací.
7. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,
hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické,
chemickotechnologické, biologické nebo hygienické), podávající v
souhrnné formě výsledky dílčí řešení speciální problematiky.
8. Souřadnice vrtů a ústí důlních děl, vybraných studní a pramenů,
měrných míst na tocích a jiné měřické údaje.
9. Mapy vyznačující zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,1)
které mohou mít vliv na využití výsledků geologických prací.
10. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy.^1)
11. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických
úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.
Příloha 8
Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních
vod a jejich klasifikaci
A.
Použitá hydrogeologická terminologie
1. Hydrogeologický masív - hydrogeologické prostředí s jediným
regionálně rozšířeným kolektorem v připovrchové zóně zvětralin a
rozevřených puklin. Typickým reprezentantem hydrogeologického masívu
jsou vyvřelé, metamorfované a silně zpevněné a zvrásněné sedimentární
horniny.
2. Hydrogeologická pánev - hydrogeologické prostředí obvykle
sedimentárního původu s různým počtem vrstevních hydrogeologických
kolektorů, obvykle oddělených hydrogeologickými izolátory. Proudění
podzemní vody mívá regionální rozsah v desítkách kilometrů čtverečních
a dosah do hloubek stovek metrů s vymezitelnými zónami infiltrace a
drenáže. Hydrogeologická pánev může sestávat z jednoho nebo více
zvodněných systémů.
3. Zvodněný systém je soustava zvodněných hydrogeologických kolektorů,
jehož zvodně jsou ve vzájemné hydraulické souvislosti. Hranice
zvodněného systému nedovolují, aby podzemní vody v okolí zvodněného
systému byly zásadně ovlivněny hydraulickými změnami uvnitř zvodněného
systému a naopak. Zvodněný systém představuje z hlediska bilance
podzemních vod víceméně uzavřený systém (hydrogeologický rajón).
Zvodněný systém může být totožný s hydrogeologickým rajónem nebo tvoří
jeho část, popřípadě může zahrnout i více rajónů.
4. Hydrogeologický rajón je územní celek obdobných hydrogeologických
poměrů, vymezený na základě geologických, hydrogeologických,
hydrologických, klimatických a morfologických hledisek. Hydrogeologický
rajón je považován za základní územní jednotku pro bilancování
podzemních vod.
5. Zdroje podzemních vod jsou dynamickou (obnovitelnou) složkou
podzemních vod, vyjádřenou v jednotkách objemového průtoku (objem za
jednotku času). Sestávají z přírodních, indukovaných a umělých zdrojů
podzemní vody:
a) Přírodní zdroje podzemní vody (přírodní obnovitelné zdroje podzemní
vody) - množství vody za přírodních poměrů dlouhodobě doplňované
infiltrací do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému.
b) Indukované zdroje podzemní vody - množství podzemní vody, která
přitéká do zvodněného systému při jeho využívání v důsledku změn
piezometrických poměrů na jeho hranicích.
c) Umělé zdroje podzemní vody je množství podzemní vody, záměrně nebo
mimovolně doplňované do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného
systému v důsledku antropogenní činnosti (např. umělá infiltrace, úniky
z potrubí, infiltrace přebytků vody při zavlažování).
6. Zásoby podzemních vod tvoří objem podzemní vody v hydrogeologickém
kolektoru daný jeho efektivní porozitou a pružnými vlastnostmi
kolektorských hornin a vody:
a) Statické (geologické) zásoby podzemní vody - objem gravitační vody
ve zvodněném systému; v případě kolektorů s volnou hladinou odpovídají
statické zásoby efektivní porozitě.
b) Pružné zásoby podzemní vody - objem vody, která se uvolní po snížení
kolektorového tlaku (piezometrického napětí) ze statické zásoby ve
zvodněném kolektoru v důsledku pružnosti kolektoru, tj. v důsledku
zvětšení objemu akumulované vody v souvislosti s její objemovou
stlačitelností a v důsledku zmenšení pórového prostoru kolektoru.
7. Využitelné množství podzemních vod - množství podzemní vody, které
je možné racionálně využívat z hydrogeologického kolektoru nebo
zvodněného systému, aniž nastane negativní ovlivnění podzemních vod
anebo okolního životního prostředí. Při stanovení využitelného množství
podzemních vod se po celkové analýze hydrogeologických poměrů vychází z
přírodních (popř. indukovaných a umělých) zdrojů podzemní vody, zásob
podzemní vody, hydraulických parametrů horninového prostředí a kvality
podzemní vody, s přihlédnutím k ekologické situaci a k ekonomickým,
technickým a právním aspektům.
8. Hydrologický bilanční model - model časového průběhu bilance srážek,
evapotranspirace, povrchového odtoku, akumulace vody v nenasycené zóně
a odtoku do nasycené zóny (tzv. srážková infiltrace); model musí být
verifikován na základě shody měřených a modelových hodnot celkového
odtoku v bilančním profilu.
9. Hydraulický model - model simulující dvourozměrné nebo prostorové
proudění podzemní vody (stacionární, nestacionární, tranzientní), i
akumulaci podzemní vody v nasyceném zvodněném prostředí při
respektování Darcyho zákona a zákona kontinuity; verifikace modelu se
provede pomocí hladinového a průtokového kritéria porovnáním měřených a
modelových hladin a průtoků.
B.
Klasifikace zásob podzemních vod vodního útvaru
Zásoby podzemních vod se zařazují podle stupně ověření a znalosti do
kategorií III, II a I, člení se na zdroje podzemních vod (přírodní,
indukované, umělé) a využitelné množství podzemních vod. Indukované a
umělé zdroje podzemní vody se nezařazují do kategorií, jejich
věrohodnost je určena kategorií využitelného množství, na jehož výpočtu
se podílejí. Zásoby se klasifikují na
1.
Přírodní zdroje kategorie III
Do kategorie III se zařazují přírodní zdroje podzemních vod stanovené
na základě analogie a měření průtoků v období minim nebo přírodní
zdroje vypočtené pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo
pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady
měřených průtoků kratší než 5 let. Hydrologický bilanční model se
verifikuje na základě kritéria shody měřených a modelových průtoků.
Výstupem hodnocení je odhad průměrné hodnoty přírodních zdrojů.
2.
Přírodní zdroje kategorie II
Do kategorie II se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené
pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo pomocí
hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených
průtoků delší než 5 let. Výstupem hodnocení je časová řada ročních
hodnot přírodních zdrojů.
3.
Přírodní zdroje kategorie I
Do kategorie I se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené
pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady
měřených průtoků delší než 15 let. Výstupem hodnocení je časová řada
ročních hodnot přírodních zdrojů.
C.
Klasifikace využitelného množství podzemních vod vodního útvaru
1.
Využitelné množství podzemních vod kategorie III
Do kategorie III se zařazuje využitelné množství podzemních vod
vypočtené pomocí stacionárního hydraulického modelového řešení v
podmínkách průměrné srážkové infiltrace, stanovené jako průměrné
přírodní zdroje minimálně v kategorii III. Hydraulický model se
verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a
modelových hladin a průtoků. Výstupem hodnocení je průměrná hodnota
využitelného množství podzemních vod. Hodnocení se provádí na základě
komplexního vyhodnocení archívních materiálů o geologických,
hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických
podmínkách a o jakosti zásob podzemních vod doplněných kontrolními
údaji v dané oblasti (měření hladin, jakost vod apod.) a v nutných
případech omezeným počtem pozorování a měření ve vrtech, popřípadě
jiných technických pracích.
2.
Využitelné množství kategorie II
Do kategorie II se zařazuje využitelné množství podzemních vod
vypočtené pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového
řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného
režimního pozorování po dobu delší než 5 let. Do hydraulického
modelového řešení vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na
úrovni přírodních zdrojů kategorie II. Hydraulický model se verifikuje
pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových
hladin a průtoků.
3.
Využitelné množství kategorie I
Do kategorie I se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené
pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového řešení
pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného režimního
pozorování po dobu delší než 15 let. Do hydraulického modelového řešení
vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních
zdrojů kategorie I. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového
a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků. Na
základě realizovaných hodnocení se dokumentuje znalost stejných údajů
nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti jako v případě kategorie
II.
Příloha 9
Rizikové geofaktory životního prostředí
Pro účely této vyhlášky se vymezují následující rizikové geofaktory
životního prostředí:
1.
Narušení režimu proudění podzemních vod
Za rizikový geofaktor se považují náhlé změny úrovně a stavu hladin
podzemních vod, které se mohou projevit buď jejich zvýšením (např.
vznik pramenů, zamokřených míst, podmáčení staveb, vznik poklesových
jezírek) nebo snížením (např. pokles hladin vody ve studních a vrtech,
zánik nebo pokles vydatnosti pramenů a mokřin, průvaly vod do
podzemních děl a prostorů) jako výsledek přírodních procesů (např.
svahové pohyby, poklesy terénu, zemětřesení).
2.
Rizikové koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek
přírodního původu v podzemních vodách
Za rizikový geofaktor se považují zvýšené obsahy Al, As, Ba, Be, Cd,
Co, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn a polycyklických aromatických uhlovodíků
(dále jen "PAU") přírodního původu, v množstvích přesahujících
následující hodnoty (v mikrog/l):
--------------------------------------------------------------------------------------
Al As Ba Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Ni Pb V Zn PAU
--------------------------------------------------------------------------------------
250 50 1000 1 5 100 150 200 2 180 100 100 150 1500 40
--------------------------------------------------------------------------------------
Pokud jsou koncentrace látek dány antropogenním znečištěním, nejedná se
o rizikový geofaktor.
3.
Nadlimitní koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek
přírodního původu v horninách a produktech jejich zvětrávání
Za rizikový geofaktor se podle této vyhlášky považuje celkový obsah As,
Be, Cd, Cu, Hg, Mo, Pb, Sb, Zn a PAU přírodního původu, zjištěný v
horninovém prostředí a produktech jejich chemického nebo mechanického
zvětrávání (např. v zeminách, půdách, sedimentech vodotečí nebo v
sedimentech přírodních i umělých vodních nádrží), pokud překročí
následující hodnoty:
--------------------------------------------------------------------------------
As Be Cd Cu Hg Mo Pb Sb Zn PAU
--------------------------------------------------------------------------------
Primární horniny 5 8 0,5 150 0,2 5 45 0,6 230 -
--------------------------------------------------------------------------------
produkty zvětrávání 50 10 5 200 5 50 300 10 800 40
--------------------------------------------------------------------------------
Obsahy jsou uvedeny v mg/kg (g/t).
Pokud jsou anomální koncentrace dány antropogenním znečištěním, nejedná
se o rizikový geofaktor. Za rizikový geofaktor se dále nepovažuje
překročení uvedených hodnot v případech, kdy nebyly analyzovány horniny
a produkty jejich zvětrávání, ale pouze frakce připravené postupy,
které vedou k selektivnímu druhotnému obohacení uvedených prvků v
analyzované frakci, například magnetickou separací nebo rýžováním. Za
rizikový geofaktor se také nepovažuje překročení uvedených hodnot PAU v
ropě, hořlavém zemním plynu nebo uhlí.
4.
Zvýšená radioaktivita
Za rizikový geofaktor se považují takové objemové aktivity
radioaktivních prvků v podzemních vodách, které překročily limity pro
pitné vody podle zvláštního právního předpisu.^30) Za rizikový
geofaktor se považují také objemové aktivity radonu v půdním vzduchu,
které přesahují 20 kBq/m3 u vysoce propustných půd, 40 kBq/m3 u středně
propustných půd a 60 kBq/m3 u nízko propustných půd.
5.
Svahové pohyby a řícení skal
Za rizikový geofaktor se považuje pohyb půd, sutí, hornin a skalního
masívu nebo jeho částí působením geologických procesů, které se
projevují např. zvlněním terénu, nakupením půd a hornin, vyboulením
čela svahu, nahnutím či vyvrácením stromů, řícením skal, bahnotoky,
poklesy, podélným zatrháváním svahů, vyvinutými odlučnými plochami,
vznikem nových pramenů, pohybem opěrných zdí popřípadě popraskáním
staveb, a to v rozměrech nikoliv zanedbatelných, nebo s vývojem
pozorovatelným při řešení geologického úkolu. Za rizikový geofaktor se
nepovažuje transport sedimentů stálých vodotečí.
6.
Ropa a zemní plyn
Za rizikový geofaktor se považuje výstup ropy v množství větším než
zanedbatelném nebo hořlavého zemního plynu v koncentraci převyšující 5
% z jejich přírodního uložení v horninových strukturách, po přírodních
cestách na zemský povrch. Za rizikový geofaktor se nepovažuje výstup
ropy a hořlavého zemního plynu důlními díly, vrty nebo jinými
technickými díly, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.^31)
7.
Oxid uhličitý
Za rizikový geofaktor se považuje nahromadění přírodního oxidu
uhličitého v přírodních podzemních prostorách v souvislé vrstvě
přesahující mocnost 0,3 m nebo přítok oxidu uhličitého do podzemních
prostor určených k práci nebo k pobytu lidí. Ohlašovací povinnost se
nevztahuje na přítoky oxidu uhličitého do důlních děl vzniklých
hornickou činností, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.^31)
Příloha 10
Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů
1. Základními podklady pro výpočet a přepočet zásob nerostů jsou:
a) důlně-měřické údaje, které tvoří souřadnice odebraných vzorků,
provedených měření a pozorování, souřadnice provedených technických
prací a topografické podklady (mapy, řezy, schémata) v podrobnostech
umožňujících dokumentovat lokalizaci, průběh a rozsah pozorování,
měření, technických prací a vzorků a s přesností, která odpovídá
požadavkům na přesnost lokalizace zjištěných geologických údajů,
b) geologické údaje, které tvoří geologickou dokumentaci provedených
prací, měření a pozorování. Zahrnují celý rozsah všech potřebných
geologických disciplín (např. tektonika, litologie, petrologie,
mineralogie, geochemie, geofyzika, hydrogeologie, inženýrská geologie,
pedologie, geomorfologie), jejichž výsledky jsou potřebné pro
zpracování jednotlivých částí výpočtu zásob,
c) analytické údaje, které tvoří výsledky rozborů vzorků minerálů,
hornin, vod nebo plynů,
d) technologické údaje, které tvoří výsledky rozborů upravitelnosti
ložisek nerostů,
e) právní údaje, které tvoří soubor poznatků o všech právních
skutečnostech, které mají vliv na využití ložiska,
f) ekonomické údaje, které tvoří zejména údaje
1. o jednorázových a provozních nákladech a výdajích průzkumu, otvírky,
dobývání, sanace a rekultivace, včetně nákladů na pozemky, řešení
střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy^1) a důlní škody,
2. o poplatcích, odvodech, clech a daních,
3. o cenách produkce z vydobytých, upravených popřípadě zušlechtěných
nerostů a jejich vývoji na relevantním trhu,
g) odkazy na ložiska nerostů včetně odůvodnění oprávněnosti analogie,
pokud jsou ekonomické údaje nahrazeny použitím analogie s jinými
dobývanými ložisky.
2. Za údaje způsobilé pro výpočet zásob se považují
a) důlně-měřické údaje, které zahrnují pořízení údajů odpovídajících
podmínkám stanoveným zvláštním právním předpisem.^19) U souřadnic
uvedení systému, ve kterém byly souřadnice stanoveny a způsob jejich
získání, tj. zda byly získány zaměřením v terénu, odvozením ze zákresu
v mapě nebo jiným specifikovaným způsobem. U měřených souřadnic uvedení
přístroje, kterým byly souřadnice zaměřeny, jeho parametry, výrobcem
udávaná přesnost měření, popřípadě výchozí bod, od kterého byla další
měření odvozena. V případě, že pro stanovení souřadnic je použit také
výpočet, uvedení postupu výpočtu a jeho vlivu na přesnost vypočtených
souřadnic. Dále uvedení fyzické osoby, která provedla měření, odečtení
nebo výpočty souřadnic a podpis prvotní měřické dokumentace odpovědným
měřičem s platnou autorizací. U nově zhotovených map, schémat, řezů
nebo jiných topografických podkladů uvedení číselného i grafického
měřítka, orientace světových stran, souřadnice bodů umožňujících
jednoznačnou lokalizaci a uvedení jména fyzické osoby, která
topografický podklad zhotovila, a jméno a příjmení odborně způsobilé
osoby k výkonu zeměměřických činností,^32)
b) geologické údaje, které zahrnují geologickou dokumentaci
odpovídající požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,^18)
c) analytické údaje, které obsahují uvedení laboratoře nebo pracoviště,
které provedly analýzy; jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která
za provedené analýzy odpovídá; uvedení druhu přístroje nebo zařízení,
na kterém jsou analýzy, zkoušky nebo měření prováděny; výrobcem uváděná
přesnost; uvedení, zda byly provedeny kontrolní analýzy, zkoušky nebo
měření, a v případě provedení musí být provedeno jejich vyhodnocení. U
analýz nebo měření, která mohou poskytnout pouze akreditovaná
pracoviště, musí být k analýzám připojen odkaz na dosaženou akreditaci,
d) technologické údaje, které zahrnují vzorek, na kterém byly provedeny
modelové a poloprovozní zkoušky upravitelnosti nerostu; vzorek musí být
opatřen pasportem obsahujícím kompletní údaje o lokalizaci vzorku,
hmotnosti a způsobu jeho odběru, grafickou geologickou dokumentaci
místa odběru a odůvodnění reprezentativnosti odebraného vzorku pro
ložisko nebo jeho část. Pro technologické zkoušky platí přiměřeně
požadavky na analytická data,
e) právní údaje, které zahrnují soubor poznatků o právních
skutečnostech doložený odkazem na právní předpisy nebo odkazem na
provedené právní úkony (např. správní rozhodnutí, smlouvy) s uvedením
místa, kde je uložen originál nebo ověřená kopie příslušného dokumentu.
Údaje musí být doplněny prohlášením, že se jedná o údaje úplné,
popřípadě musí být uvedeny odkazy na právní dokumenty, které se
nepodařilo získat,
f) ekonomické údaje, které zahrnují uvedení jejich stáří a zdroje.
Pokud se místo těchto údajů použije analogie s jinými dobývanými
ložisky, uvádí se odůvodnění oprávněnosti použití analogie a její vliv
na přesnost výpočtu zásob a jejich klasifikaci.
3. Pokud u archivních údajů některé charakteristiky nelze prokázat a
údaje je nezbytné při výpočtu zásob použít, uvede se tato skutečnost a
zhodnotí se její možný vliv na přesnost výpočtu zásob.
4. Věrohodnost výpočtu zásob se prokazuje
a) odůvodněním volby metody výpočtu zásob vzhledem k typu ložiska
(např. genetický typ, tvary těles, variabilita nerostné suroviny,
variabilita geologických fenoménů ovlivňujících vymezení zásob), stupni
jeho prozkoumanosti a kvalitě údajů použitých pro výpočet,
b) prokázáním způsobilosti použitých podkladů pro výpočet zásob,
c) protokolem o kontrole vstupních údajů a kontrole výpočtu zásob
podepsaném osobami, které provedly kontrolu,
d) zhodnocením vlivu všech chyb, nepřesností, zjednodušení a
zaokrouhlení týkajících se vstupních údajů a způsobu provedení výpočtu
zásob na výsledek výpočtu zásob.
5. U ložisek, na kterých již v minulosti byl proveden výpočet nebo
přepočet zásob, je nezbytné prokázat vztah k těmto výpočtům v
následujícím rozsahu:
a) uvedení posledního výpočtu zásob platného pro celé ložisko, b)
uvedení následných výpočtů zásob zpracovaných pro část ložiska,
c) plošný a prostorový vztah nově vymezených zásob k poslednímu
platnému stavu zásob podle údaje ze státní evidence zásob a k jejich
průmětu na povrch,
d) odůvodnění platnosti nového výpočtu nebo přepočtu zásob pro celé
ložisko nebo přesné vymezení části ložiska s novým výpočtem nebo
přepočtem zásob,
e) uvedení nového úplného stavu zásob vypočtených na ložisku včetně
nové konturace ložiska, popřípadě vymezení kontur označujících různý
stupeň právního stavu na ložisku (zásoby uvnitř dobývacího prostoru a
mimo dobývací prostor, zásoby v různých dobývacích prostorech). U
přepočtu zásob dobývaných ložisek se uvádí také, jaká část dříve
vymezených zásob ložiska již byla vydobyta.
6. Zjištěné nahromadění nerostů, které vyhoví podmínkám využitelnosti,
se vymezí jako zásoby nerostů ložiska. Pro vyhodnocení zásob ložisek
nevyhrazených nerostů se klasifikace pro vyhrazené nerosty použije
přiměřeně. Zjištěné nahromadění nerostů, u kterého nebylo pro
nedostatek údajů možné provést jeho hodnocení podle podmínek
využitelnosti, se hodnotí jako prognózní zdroj.
7. Pokud se nový výpočet zásob nebo přepočet zásob podle nových
podmínek využitelnosti týká již existujícího výhradního ložiska
nevyhrazeného nerostu,^33) potom se při rozšíření zásob jedná o zásoby
nevyhrazeného nerostu, které nejsou součástí výhradního ložiska, s
výjimkou zásob, které jsou vypočteny
a) v konturách zásob schválených podle dřívějších právních
předpisů,^34) nebo
b) v hloubkovém pokračování ložiska, pokud jejich průmět na povrch
nepřesahuje kontury průmětu zásob platných ke dni 20.12.1991, nebo
c) uvnitř stanoveného dobývacího prostoru.
8. Zásoby nerostu na výhradním ložisku nevyhrazeného nerostu a zásoby
nevyhrazeného nerostu mimo zásoby výhradního ložiska se ve výpočtu
zásob, při klasifikaci zásob a v pasportu uvádějí samostatně.
9. Při výpočtu zásob se nevypočítávají zásoby mimo rozsah stanoveného
průzkumného území nebo dobývacího prostoru. Pokud organizace provádí
výpočet zásob na již existujícím ložisku, které svým rozsahem přesahuje
hranice stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, vydělí
tu část ložiska, která je uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo
průzkumného území, jako novou samostatnou část původního ložiska a
výpočet provede pouze na této části ložiska. Pro nově vymezenou část
ložiska zpracuje organizace pasport, který obsahuje
a) původní rozsah zásob na celém ložisku,
b) původní rozsah zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího
prostoru nebo průzkumného území,
c) rozsah a stav zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího
prostoru nebo průzkumného území na základě nového výpočtu nebo přepočtu
zásob.
10. Pokud vlivem odlišných podmínek využitelnosti na sebe nenavazují
bloky zásob a kontury nově vymezených ložisek, ponechává se tento stav.
11. Pokud organizace při výpočtu zásob ropy, hořlavého zemního plynu
nebo mineralizované vody pro průmyslové získávání vyhrazených nerostů
zjistí, že produktivní kolektory přesahují hranici dobývacího prostoru
nebo stanoveného průzkumného území, potom
a) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde pro
jinou organizaci nebylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací
prostor, provede organizace výpočet zásob uvnitř stanoveného dobývacího
prostoru nebo průzkumného území s přihlédnutím ke geologické stavbě
území za hranicí stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného
území; zásoby však vypočte pouze uvnitř stanoveného dobývacího prostoru
nebo průzkumného území,
b) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde bylo pro
jinou organizaci stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor,
provede organizace výpočet zásob uvnitř dobývacího prostoru nebo
průzkumného území v dohodě s organizací, které bylo stanoveno průzkumné
území nebo dobývací prostor.
Příloha 11
OSNOVA ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY O PRŮZKUMU ANTROPOGENNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ V
HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ
TEXTOVÁ ČÁST
1. Údaje o území
1.1. Všeobecné údaje
1.1.1. Geografické vymezení území
1.1.2. Stávající a plánované využití území
1.1.3. Základní charakterizace obydlenosti území
1.1.4. Majetkoprávní vztahy
1.2. Přírodní poměry zájmového území
1.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry
1.2.2. Geologické poměry
1.2.3. Hydrogeologické poměry
1.2.4. Hydrologické poměry
1.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě
2. Průzkumné práce
2.1 Dosavadní prozkoumanost území
2.1.1. Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na
lokalitě
2.1.2. Přehled zdrojů znečištění
2.1.3. Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových
faktorů
2.1.4. Předběžný koncepční model znečištění
2.2 Aktuální průzkumové práce
2.2.1. Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací
2.2.2. Výsledky průzkumných prací
2.2.3. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění
2.2.4. Posouzení šíření znečištění
2.2.4.1. Šíření znečištění v nesaturované zóně
2.2.4.2. Šíření znečištění v saturované zóně
2.2.4.3. Šíření znečištění povrchovými vodami
2.2.4.4. Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené
atenuace
2.2.5. Shrnutí šíření a vývoje znečištění
2.2.6. Omezení a nejistoty
3. Hodnocení rizika
3.1. Identifikace rizik
3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových
faktorů
3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik
3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice
(aktualizovaný koncepční model)
3.2. Hodnocení zdravotních rizik
3.2.1. Hodnocení expozice
3.2.2. Odhad zdravotních rizik
3.3. Hodnocení ekologických rizik
3.4. Shrnutí celkového rizika
3.5. Omezení a nejistoty
4. Doporučení nápravných opatření
4.1. Doporučení cílových parametrů nápravných opatření
4.2. Doporučení postupu nápravných opatření s odhadem finančních
nákladů
5. Závěr a doporučení
Použitá literatura
Přehled použitých zkratek
POVINNÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
1. kopie evidenčního listu geologických prací
2. přehledná mapa zájmového území v měřítku 1 : 25 000 nebo
podrobnějším
3. výpis z katastru nemovitostí včetně kopie katastrální mapy s
orientačním zákresem zájmového území
4. účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem, včetně map
provedených prací obsahujících specifikaci a lokalizaci dokumentačních
bodů, přímých měření, odběrů vzorků a technických prací (včetně
relevantních archivních dat)
5. tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů
6. geologická dokumentace průzkumných děl
7. účelová hydrologická mapa a další mapy dokumentující výsledky prací
8. mapy a schémata střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy
podmiňujících využití výsledků prací, případně doklady o výsledcích
projednání střetů zájmů
9. svodné interpretrační schéma dokumentující hlavní dosažené výsledky
a navržená doporučení
10. výsledky geodetického zaměření lokality a průzkumných děl
(geodetická zpráva včetně přehledu souřadnic a grafických schémat
měřických bodů)
11. technické zprávy nebo posudky zpracované k řešení dílčích problémů
specializovanými pracovišti
12. protokoly pozorování, měření, zkoušek a rozborů pro jednotlivé
druhy speciálních prací s uvedením podmínek jejich pořízení (zejména
laboratorní protokoly)
13. doklady o přepravě a odstranění odpadů vzniklých průzkumnými
pracemi
14. potvrzení Ministerstva životního prostředí o záznamu lokality do
databáze "Systém evidence kontaminovaných míst"
DOPORUČENÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY
1. přehled fyzikálně-chemických a toxikologických charakteristik
prioritních znečišťujících látek, přípravků, organismů nebo
mikroorganismů
2. modely, statistické výpočty
3. kopie relevantních povolení a správních rozhodnutí (např. kopie
povolení k nakládání s vodami v případě, že nakládání s vodami při
geologickém průzkumu toto povolení vyžadovalo)
4. kopie protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka
případně nájemce pozemku
5. fotodokumentace
6. kopie souhrnné dokumentace v digitální podobě".
1) Například horní zákon, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001
Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000
Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých
zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných
lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů
(lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o
státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000
Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
2) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.
3) § 4 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
4) § 34 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) § 11 zákona č. 61/1988 Sb.
7) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní
zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém
využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 13 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 543/1991 Sb.
a zákona č. 366/2000 Sb.
9) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní
zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
10) Například zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 odst. 1 písm. g) zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
12) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.
13) Vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací.
14) § 32 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č.
168/1993 Sb.
15) § 19 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a
zákona č. 315/2001 Sb.
16) § 39 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
§ 20 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č.
315/2001 Sb.
16a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její
nápravě a o změně některých zákonů.
16b) § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon).
16c) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o
změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona
č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s
ukončenm činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon
o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
17) Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými
přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o
změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci.
19) Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické
činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve
znění pozdějších předpisů.
20) § 89 odst. 11 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění
pozdějších předpisů.
21) § 9a odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
22) § 5 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
23) Například § 6 a 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.,
§ 5 zákona č. 164/2001 Sb.
24) § 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
25) Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou
vodu a rozsah a četnost její kontroly.
26) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
27) § 2 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
28) Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) § 13 zákona, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000
Sb. § 15 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č.
168/1993 Sb.
30) Příloha č. 10 k vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
31) § 35 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č.
61/2002 Sb.
32) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších
předpisů.
33) § 43a horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
34) Nařízení vlády č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci
zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize
jejich výpočtů.