369/2004 Sb.



VYHLÁŠKA



ze dne 3. června 2004



o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací,

oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob

výhradních ložisek



Změna: 18/2009 Sb.



Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo") stanoví

podle § 26 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve

znění zákona č. 366/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 2 odst.

5, § 6 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona a dále

v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 26 odst. 2 zákona a podle § 11

a 14 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

(horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 315/2001

Sb., (dále jen "horní zákon"):



Úvodní ustanovení



§ 1



Předmět úpravy



Tato vyhláška



a) stanovuje členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu

pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického,

inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a

průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí (§ 2

odst. 5 zákona),



b) upravuje postup při projektování geologických prací, při zajištění

střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy^1) a při

schvalování projektu geologických prací a jeho změn a stanovuje

náležitosti projektu geologických prací a dobu, kdy je možno zahájit

provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu (§ 6

odst. 4 zákona),



c) upravuje postup při provádění geologických prací (§ 9 odst. 3

zákona),



d) stanovuje vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich

oznamování [§ 9a odst. 1 písm. a) bod 2 zákona],



e) upravuje náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací a

stanovuje lhůty vyhodnocování těchto prací (§ 10 odst. 2 zákona),



f) stanovuje postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z

hlediska ochrany a hospodárného využití nerostného bohatství (§ 11

odst. 6 horního zákona) a



g) upravuje postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti

výpočtu zásob (§ 14 odst. 4 horního zákona).



§ 2



Definice pojmů



Pro účely této vyhlášky se rozumí



a) objednavatelem geologických prací - fyzická nebo právnická osoba,

která objednává řešení geologického úkolu od organizace.^2)

Objednavatelem geologických prací je také zadavatel,^3) pokud sám není

organizací, která bude geologické práce provádět, a jejich provedení

objedná od jiné organizace,



b) technickými pracemi - práce spojené se zásahem do pozemku (zejména

kopané zářezy, kopané sondy a rýhy, strojní vrty, šachtice, štoly,

úpadnice, jámy nebo jiná důlní díla a střelné práce používané při

provádění geologických prací), pokud jsou prováděny pomocí strojních

mechanismů a zařízení. Za technické práce se nepovažuje povrchový odběr

vzorků hornin, půd a odběr sedimentů povrchových toků, pokud je

prováděn ručním nářadím, a z povrchu prováděná měření a pozorování

přístroji nebo jejich příslušenstvím,



c) etapou geologických prací - vymezený úsek provádění geologických

prací, odpovídající jejich účelnému členění podle zásady postupného

poznávání a účelu využití výsledků geologických prací,



d) odůvodněným předpokladem nahromadění nerostů - zjištění nerostů

odpovídající podmínkám využitelnosti v rozsahu dokumentovaném výpočtem

zásob vyhledaných alespoň na části ložiska umožňujícím samostatné

využití; zbylá část ložiska může být vymezena jako prognózní zdroj

nerostů,



e) prognózním zdrojem nerostů - dosud blíže neověřené a na základě

znalostí o geologické stavbě území a analogii s existujícími ložisky

nerostů předpokládané nahromadění nerostu, u něhož je zjištěnými

geologickými poznatky odůvodněn předpoklad ověření zásob ložiska

nerostu a jeho budoucí využití,



f) antropogenním znečištěním - znečištění horninového prostředí

způsobené lidskou činností,



g) geologickým úkolem - věcně, místně a časově charakterizovaný soubor

činností projektovaných k dosažení cíle geologických prací.



§ 3



Členění průzkumných geologických prací



(1) Členění průzkumných prací na jednotlivé etapy odpovídá úrovni

poznání geologických skutečností, které jsou prováděnými pracemi

zjišťovány.



(2) Průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry^4) se člení na



a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací, jimiž se má zjistit

výskyt a pravděpodobný rozsah geologických struktur nebo podzemních

prostorů vhodných pro konkrétní zásah do zemské kůry, a to s

podrobností potřebnou pro územní rozhodnutí o umístění uvažovaného

zařízení podle zvláštního právního předpisu.^5) U průzkumu geotermální

energie se v etapě vyhledávání zjišťuje existence zdrojů geotermální

energie, u nichž je předpoklad jejich průmyslového využití,



b) etapu průzkumu, která zahrnuje soubor prací, jejichž účelem je

získat a ověřit geologické údaje o geologických strukturách a

podzemních prostorech připravovaných pro realizaci zvláštního zásahu do

zemské kůry, v kvalitě a podrobnostech potřebných pro zpracování

dokumentace pro povolení hornické činnosti podle zvláštních právních

předpisů,^6)



c) etapu podrobného průzkumu, která zahrnuje soubor prací prováděných

během výstavby a při provozu zařízení podle zvláštních právních

předpisů,^7) jimiž jsou získávány potřebné geologické údaje pro

usměrnění výstavby a pro provoz nebo likvidaci zařízení pro zvláštní

zásahy do zemské kůry.



(3) Hydrogeologický průzkum se člení na



a) etapu vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje

soubor prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod, s

hodnocením jejich jakosti a rizika jejich možného ohrožení

antropogenními vlivy, v podrobnostech potřebných pro posouzení jejich

možného vodohospodářského, balneologického, zřídelního nebo jiného

využití a návrhu jejich ochrany. Dále tato etapa zahrnuje práce

zaměřené na zjišťování hydrogeologických poměrů území v podrobnostech

potřebných pro zpracování územně technických podkladů podle zvláštního

právního předpisu^5) nebo ke stanovení území se zvláštními podmínkami

geologické stavby,^8)



b) etapu podrobného hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje

zjišťování hydrogeologických poměrů území v podrobnostech potřebných

pro územní rozhodování a pro povolení staveb nebo činností podle

zvláštních právních předpisů.^9) Dále tato etapa zahrnuje soubor

geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních

vod pro konkrétní vodohospodářský, balneologický nebo jiný záměr.

Soubor těchto prací musí poskytovat komplexní geologický podklad pro

zpracování projektu výstavby vodního díla, přírodních léčebných lázní

nebo zřídelního závodu, s návrhem technologie úpravy a režimu využívání

zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem

na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních

podzemních vod,



c) etapu doplňkového hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor

prací, jimiž se při výstavbě nebo provozu vodního nebo

balneotechnického nebo zřídelního jímacího díla upřesňují dosud získané

poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní

vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení

poklesu jejich vydatnosti, nebo geologické údaje potřebné pro určení

způsobu ukončení provozu vodního díla, přírodních léčebných lázní nebo

zřídelního závodu. Dále tato etapa zahrnuje práce, jimiž se při

provádění a užívání staveb a v nich provozovaných technologií nebo

důlních děl nebo při provádění jiných činností^10) zjišťují změny v

hydrogeologických poměrech území a jejich vliv na stavby, báňské nebo

jiné činnosti, popřípadě zájmy chráněné zvláštními právními

předpisy.^1)



(4) Inženýrskogeologický průzkum se člení na



a) etapu orientačního inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje

soubor prací potřebných ke zjištění základních charakteristik

inženýrskogeologických poměrů území a k posouzení možnosti a vhodnosti

území k výstavbě nebo k jinému využití. Dále zahrnuje práce pro

zjištění rizikových geomechanických jevů a procesů. U sesuvných území a

řícení skal se v této etapě zkoumají příčiny vzniku geomechanických

jevů a procesů a posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě

sanace. Práce jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro zpracování

územně technických podkladů podle zvláštních právních předpisů^5) nebo

ke stanovení území se zvláštními podmínkami geologické stavby,^8)



b) etapu podrobného inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje

soubor prací k objasnění inženýrskogeologických poměrů místa navrženého

pro provádění stavby, zkoumaného horninového prostředí (masivu), jiné

činnosti podle zvláštních právních předpisů^1) a stanovení

inženýrskogeologických podmínek jejího provádění. Práce jsou v této

etapě prováděny v kvalitě a podrobnostech potřebných pro územní

rozhodování nebo povolení staveb a činností podle zvláštních právních

předpisů,^9)



c) etapu doplňkového inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje

zjišťování inženýrskogeologických podmínek při provádění stavby a

zjišťování změn inženýrskogeologických poměrů způsobených výstavbou,

provozem a užíváním staveb nebo přípravou a provozováním jiných

činností podle zvláštních právních předpisů.^9)



(5) Geochemický průzkum se člení na



a) etapu regionálního geochemického průzkumu, která poskytuje

geochemické údaje pro zpracování základních geochemických nebo

mineralogických charakteristik území, které mohou mít vliv na existenci

přírodních zdrojů, na stav životního prostředí a na využití území, a to

v podrobnostech přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,



b) etapu základního geochemického průzkumu, při které jsou zjišťovány a

vyhodnocovány geochemické údaje v podrobnostech potřebných pro dosažení

cílů stanovených pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu,

průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického

průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických

činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního

znečištění horninového prostředí,



c) etapu podrobného geochemického průzkumu, která zahrnuje geochemické

práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního geochemického

průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro dosažení

cílů stanovených ve vyšších etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro

zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu,

inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů

ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění

horninového prostředí.



(6) Geofyzikální průzkum se člení na



a) etapu regionálního geofyzikálního průzkumu, která poskytuje

geofyzikální údaje pro zpracování základních geofyzikálních

charakteristik území, které mohou mít vliv na existenci přírodních

zdrojů, na stav životního prostředí a využití území, a to v

podrobnostech přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,



b) etapu základního geofyzikálního průzkumu, při které jsou zjišťovány

geofyzikální údaje v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů

stanovených pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu

pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu,

inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů

ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění

horninového prostředí, pokud pro ně nejsou dostatečné výsledky prací

etapy regionálního geofyzikálního průzkumu,



c) etapu podrobného geofyzikálního průzkumu, která zahrnuje

geofyzikální práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního

geofyzikálního průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech

odpovídajících dosažení cílů stanovených pro práce ve vyšších etapách

ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry,

hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu

geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu

antropogenního znečištění horninového prostředí.



(7) Průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí se

člení na



a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací potřebných ke

zjištění geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, k

orientačnímu vymezení jejich rozsahu a orientačnímu hodnocení stupně

rizika vyplývajícího z vlivu těchto geofaktorů na životní prostředí,



b) etapu podrobného průzkumu geologických činitelů ovlivňujících

životní prostředí, která zahrnuje soubor prací potřebných k ověření

rozsahu rizikových geofaktorů životního prostředí, zjištění rizika

jejich vlivu a poskytnutí geologických údajů potřebných pro zpracování

projektu činností vedoucích k eliminaci zjištěného rizika nebo prevenci

proti vlivům zjištěného rizika,



c) etapu doplňkového průzkumu geologických činitelů ovlivňujících

životní prostředí, která zahrnuje pořízení a vyhodnocení geologických

údajů, jimiž se při a po provedení sanačních prací nebo preventivních

opatření k eliminaci zjištěného rizika hodnotí jejich úspěšnost,

popřípadě se na jejich základě navrhují další práce nebo opatření.



(8) Průzkum pro zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v

horninovém prostředí^11) se člení obdobně jako průzkum geologických

činitelů ovlivňujících životní prostředí.



Projektování geologických prací



§ 4



Postup při projektování geologických prací



(1) Přípravná projektová studie se zpracovává před prováděním složitého

záměru, jestliže stupeň znalostí neumožňuje vymezení rozsahu a členění

geologických prací, dostatečně přesnou volbu cílů, stanovení a

odůvodnění geologických úkolů. Pro zpracování přípravné projektové

studie pro ložiskový průzkum se nestanovuje průzkumné území podle § 4

zákona.



(2) Geologické práce se projektují, provádí a vyhodnocují pro konkrétní

geologický úkol za účelem dosažení stanoveného cíle těchto prací. Cíl

geologických prací vychází ze zadání a je určen okruhem otázek, na

které má řešení geologického úkolu odpovědět, a vymezením výstupů

řešení geologického úkolu. Formuluje se s přihlédnutím k účelu, pro

který mají výsledky geologických prací sloužit. U geologických prací,

jejichž výsledky mají sloužit pro přípravu podkladů nezbytných pro

následná správní řízení vedená orgány veřejné správy, je součástí

formulace cíle také odkaz na tato správní řízení.



(3) K zajištění geologického úkolu se zpracovává projekt geologických

prací (dále jen "projekt"), který obsahuje název geologického úkolu,

druh a etapu geologických prací, odpovědného řešitele geologických

prací,^12) cíl geologických prací a věcně, místně a časově určený

soubor činností projektovaných k dosažení cíle geologického úkolu.



(4) Projekt se zpracovává pro realizaci geologického úkolu. Pokud

některé dílčí práce a postupy nelze v projektu dostatečně specifikovat

nebo lokalizovat s ohledem k jejich podmíněnosti předchozími průběžnými

výsledky řešení geologického úkolu, uvede se tato skutečnost v projektu

a projekt se dopracuje neprodleně po dosažení těch výsledků, které

specifikaci, lokalizaci nebo rozsah prací podmiňovaly.



(5) Při hodnocení výsledků předchozích geologických prací, které mají

vztah k řešení geologického úkolu, se posuzuje jejich využitelnost pro

dosažení cíle projektovaných prací.



(6) Při projektování zpracovatel projektu zjišťuje, zda se zamýšlené

práce nedostávají do střetu se zájmy chráněnými zvláštními právními

předpisy,^1) a volí takové řešení geologického úkolu, které zajistí

jeho soulad s ochranou těchto zájmů. Zjistí-li zpracovatel projektu

takové zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,^1) které vylučují

dosažení projektovaného cíle nebo vylučují realizaci záměru, pro nějž

jsou geologické práce projektovány, přeruší práce na projektu a oznámí

zjištěné skutečnosti objednavateli. Zjištěné střety zájmů, které bude

nutné před zahájením prací vyřešit, se uvedou v projektu s uvedením

příslušných orgánů veřejné správy nebo jiných osob příslušných k jejich

řešení.



(7) Při stanovování postupu řešení geologického úkolu se vymezují

jednotlivé druhy prací v jejich logické posloupnosti a návaznosti a

uvádějí se také řízení a jednání nezbytná pro provedení geologického

úkolu.



(8) V případě projektování technických prací se zpracovává dílčí

projekt technických prací, který je přílohou projektu. Projekt

technických prací zpracovává jejich provozovatel. Pokud při zahájení

řešení geologického úkolu není známa lokalizace a rozsah technických

prací a jejich provozovatel, doplní se projekt technických prací jako

příloha projektu nejpozději před zahájením jejich provádění. Pokud se

na projektování nebo provádění technických prací vztahují ustanovení

zvláštních právních předpisů,^10) postupuje se v souladu s těmito

předpisy.



(9) Lokalizace území geologického úkolu, projektované práce a pro

řešení úkolu důležité skutečnosti se dokládají mapami, řezy nebo

výkresy.



(10) Do rozpočtu geologických prací se zahrnují veškeré náklady na

geologický úkol, včetně nákladů na zpracování projektu prací. Pro

technické práce se na hrazení nákladů, které nemohly být předvídány,

stanoví rozpočtová rezerva v přiměřené výši. Čerpání této rezervy

povoluje objednavatel prací.



(11) Pro řešení geologického úkolu v ceně řešení nepřevyšující 50 000

Kč a u geologických úkolů neobsahujících práce spojené se zásahem do

pozemku v ceně řešení nepřevyšující 200 000 Kč se za projekt považuje

evidenční list geologického úkolu,^13) pokud objednavatel prací

vypracování projektu podle § 5 nepožaduje.



(12) Pro geologické práce etapy těžebního průzkumu se projekt v rozsahu

uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení,

způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje schválený plán otvírky,

přípravy a dobývání výhradního ložiska,^14) který se považuje za jejich

projekt. Pro další průzkum ložiska nevyhrazeného nerostu v průběhu jeho

dobývání se projekt v rozsahu uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich

vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje

schválený plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu,^15) který se

považuje za jejich projekt. Pro tento ložiskový průzkum se nevymezuje

geologický úkol podle odstavce 3.



(13) Pro geologické práce, jejichž jediným cílem je pořízení geologické

dokumentace hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem

podle zvláštního právního předpisu,^16) a tato činnost není součástí

řešení geologického úkolu, se projekt v rozsahu uvedeném v § 5

nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu

jejich vyhodnocení obsahuje schválený projekt této činnosti, nebo plán

otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska nebo plán využívání

ložiska nevyhrazeného nerostu.



(14) Organizace zpracuje při provádění geologických prací změnu

projektu, popřípadě navrhne zastavení prací, zjistí-li, že nelze

dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem, zejména liší-li

se podstatně geologické poměry a průběžně dosažené výsledky

geologických prací od předpokladů uvažovaných v projektu a k řešení

geologického úkolu je podle dílčích výsledků geologických prací třeba

volit jiný metodický nebo technický postup, než stanovil projekt, nebo

provést další práce nad rozsah schváleného projektu. Změna projektu se

nezpracovává na vypořádání škod způsobených při provádění projektu a

přesahujících jejich vymezení v projektu. Při zpracovávání změny

projektu se postupuje obdobně jako při zpracování projektu.



§ 5



Projekt geologických prací



(1) Projekt obsahuje



a) název geologického úkolu, označení druhu a etapy geologických prací,



b) území pro provádění prací s uvedením názvu obce, okresu a kraje; u

regionálních prací s uvedením zkoumaného regionu a názvů krajů nebo

jiným vymezením,



c) identifikaci objednavatele a organizace, která je řešitelem

geologického úkolu (jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační

číslo, bylo-li přiděleno, a adresa místa podnikání u podnikajících

fyzických osob; jméno, příjmení a adresa bydliště u nepodnikajících

fyzických osob; obchodní firma nebo název, právní forma, sídlo a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno u právnických osob),



d) cíl geologických prací a požadavky na výstupy řešení geologického

úkolu,



e) závěry ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími

geologickými pracemi z hlediska jejich využitelnosti pro řešení

geologického úkolu,



f) postup řešení geologického úkolu s vymezením druhů jednotlivých

projektovaných prací, jejich specifikace rozsahu a metodiky, včetně

uvedení jejich vztahu k zájmům chráněným zvláštními právními

předpisy,^1) které představují střety zájmů s jejich provedením,



g) projekt technických prací spojených se zásahem do pozemku, pokud

jsou projektovány, ve formě přílohy,



h) specifikaci a metodiku odběru vzorků, místo a způsob jejich

uchovávání, pokud je odběr vzorků projektován,



i) kvalitativní podmínky pro provádění a vyhodnocování geologických

prací, způsob a přesnost jejich lokalizace a specifikaci kontrolních

prací, pokud jsou k prokázání kvality výsledku řešení geologického

úkolu požadovány,



j) časový harmonogram prací,



k) cenu a rozpočet geologických prací, pokud jsou objednavatelem

požadovány,



l) datum zpracování projektu, jméno, příjmení a podpis odpovědného

řešitele geologických prací,



m) textové a grafické přílohy.



(2) Projekt technických prací obsahuje



a) identifikaci provozovatele technických prací (jméno, popřípadě

jména, příjmení, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a adresa místa

podnikání u podnikajících fyzických osob; jméno, příjmení a adresa

bydliště u nepodnikajících fyzických osob; obchodní firma nebo název,

právní forma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno u

právnických osob) a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která

odpovídá za provedení prací,



b) specifikaci technických prací, specifikaci strojů nebo zařízení

použitých pro jejich provedení a technologický postup práce,



c) řešení přípravy pracoviště, zejména dopravy, přívodu vody, energie a

dalších prací potřebných k bezpečnému provedení projektovaných prací,

specifikaci dočasných staveb a jejich umístění a způsob uložení

materiálů,



d) určení místa a způsobu ukládání vzorků, vrtné drtě, použitého

vrtného výplachu a jiných hmot vzniklých při provádění technických

prací,



e) řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací,



f) návrh opatření k řešení střetů zájmů chráněných zvláštními právními

předpisy^1) a k předcházení vzniku škod při provádění geologických

prací,



g) návrh opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

včetně sociálního a hygienického vybavení, popřípadě odkaz na

odpovídající interní předpis organizace.



(3) U vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek se v projektu uvádí

také zadavatel^3) a údaje o stanoveném průzkumném území a podmínkách

provádění prací, a to formou přílohy obsahující kopii rozhodnutí o

stanovení průzkumného území.



Provádění geologických prací



§ 6



Zahájení geologických prací



Geologické práce se provádějí podle jejich schváleného projektu.

Výjimečně může organizace zahájit geologické práce před schválením

projektu, jestliže se jimi mají odvrátit bezprostředně hrozící

ekologická újma^16a), havárie^16b), závažná havárie^16c) nebo živelní

událost nebo jsou-li nezbytné k bezprostřednímu odstranění jejich

následků. Zahájí-li se geologické práce výjimečně před zpracováním

projektu, oznámí organizace neprodleně tuto skutečnost ministerstvu a

vypracuje projekt nejpozději do dvou měsíců ode dne jejich zahájení,

pokud již provádění prací nebylo v uvedené lhůtě ukončeno; v takovém

případě se za projekt považuje evidenční list geologického úkolu.^13)

Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních

předpisů.^17)



§ 7



Provádění geologických prací



(1) Při provádění geologických prací organizace postupuje podle

projektu a geologické práce odborně, včas a řádně dokumentuje.^18)



(2) Na pracovišti technických prací jejich provozovatel vede provozní

záznamy formou denního hlášení, vrtného, báňského nebo stavebního

deníku. Provozní záznamy obsahují přítomnost osádky, dobu provádění

prací, druh prováděných prací, údaje o dosahovaných technických a

technologických parametrech, údaje o kvalitativních výsledcích prací,

zejména údaje o výnosu jádra, zkoušky, měření, zvláštní geologické a

jiné projevy jako výrony vody, plynu, tekutých písků a uhlovodíků,

ztrátu vrtného výplachu a výskyt kaveren. Dále provozní záznamy

obsahují příkazy a opatření řídících, dozorčích a kontrolních orgánů,

zejména příkazy týkající se usměrňování prací, provozu, bezpečnosti a

ochrany zdraví při práci. Provozní záznamy jsou vedeny souběžně s

prováděním geologických prací tak, aby byly průkazným dokladem o jejich

průběhu a dosahovaných výsledcích a umožňovaly kontrolu průběhu prací.

Po skončení geologického úkolu jsou archivovány provozovatelem

technických prací po dobu nejméně 3 roků od ukončení prací, likvidace

pracoviště a uvedení nemovitosti do předešlého stavu.



(3) Organizace při provádění geologických prací průběžně sleduje, zda

je jejich cíl dosažitelný, zda projektované řešení geologického úkolu

je v souladu se skutečnostmi zjištěnými při provádění geologických

prací a zda jsou projektované metodické postupy a práce při daných

podmínkách vyhovující pro dosažení cíle. Přitom odpovědný řešitel

geologických prací řídí geologické práce tak, aby řešení geologického

úkolu bylo prováděno odborně, racionálně a bezpečně, v souladu s

projektem a při dodržení podmínek a omezení, které pro konkrétní práce

vyplývají ze zvláštních právních předpisů.^1)



§ 8



Lokalizace geologických prací



(1) Provedené práce, pozorování, měření, odebrané vzorky a další

zjištění se lokalizují s přesností uvedenou v projektu. Pokud projekt

přesnost a způsob lokalizace neuvádí, provádí se lokalizace s přesností

potřebnou pro splnění cíle geologického úkolu v kvalitě odpovídající

využití výsledků geologických prací.



(2) Lokalizace se provádí



a) souřadnicemi v platném souřadnicovém systému získanými na základě

zaměření, sejmutí nebo matematického odvození,



b) zákresem do mapy, řezu nebo jiného grafického dokumentu vhodného

měřítka, které umožní dodatečné odečtení souřadnic v platném

souřadnicovém systému.



(3) Při odběru vzorků nebo provádění měření na přímých liniích s

pravidelným krokem odběru nebo měření je možné lokalizovat souřadnicemi

pouze počáteční, zlomové a koncové body linií, pokud práce s výsledky

nevyžaduje přesné souřadnice pro každý vzorek nebo měření.



(4) Pokud se na lokalizaci některých prací vztahuje zvláštní právní

předpis,^19) postupuje se v souladu s tímto předpisem.



§ 9



Přehledy



O písemné, grafické, digitální a hmotné dokumentaci pořízené při

projektování, provádění a vyhodnocování geologického úkolu vede

organizace souhrnné přehledy dokumentující druhy, rozsah a uložení

geologické dokumentace a o jejím vyřazování z dalšího uchovávání.



§ 10



Oznamování rizikových geofaktorů životního prostředí



(1) Za rizikové geofaktory životního prostředí (dále jen "rizikové

geofaktory") se považují takové přírodní stavy nebo procesy v

horninovém prostředí, které mohou znamenat významné přírodní riziko pro

člověka a jeho činnosti, a které jsou uvedeny v příloze č. 9 této

vyhlášky. Za rizikové geofaktory se nepovažují nepříznivé stavy nebo

procesy, které vznikly důsledkem činnosti člověka.



(2) Oznámení rizikového geofaktoru se provádí v písemné formě

neprodleně po jeho zjištění, nejpozději do 30 dnů. Oznámení podepisuje

odpovědný řešitel geologických prací nebo osoba oprávněná za organizaci

jednat.



(3) Oznámení rizikového geofaktoru obsahuje



a) lokalitu s výskytem rizikového geofaktoru vymezenou názvem obce,

okresu a kraje,



b) vymezení rizikového geofaktoru a uvedení údajů, podle kterých byla

zjištěná skutečnost klasifikována jako rizikový geofaktor. Pokud je

vymezení rizikového geofaktoru vázáno na získání údajů vymezeným

metodickým postupem, potom se uvádí také metodika, kterou byly údaje

použité pro vymezení rizikového geofaktoru získány,



c) uvedení akutnosti rizika v případě přímo hrozícího nebezpečí vzniku

škody na zdraví nebo na majetku (značná škoda),^20)



d) lokalizaci rizikového geofaktoru souřadnicemi nebo zákresem do mapy

vhodného měřítka.



§ 11



Postup při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů



(1) Při ložiskovém průzkumu organizace přiměřeně konkrétnímu ložisku a

etapě ložiskového průzkumu



a) usměrňuje způsob, místo a četnost vzorkování nebo měření podle

průběžně dosahovaných výsledků tak, aby získané geologické informace

umožňovaly jejich vyhodnocení s přesností odpovídající využití výsledků

průzkumu,



b) orientuje technologické práce na co nejúplnější využití nerostů a k

poznání a omezení vlivu škodlivých složek nerostů a materiálů uložených

na odvalech, výsypkách a odkalištích,



c) průběžně hodnotí technické možnosti a ekonomickou účelnost využití

nerostů, včetně materiálů odvalů a odkališť,



d) zjišťuje údaje potřebné pro projektování a výstavbu dolů a lomů,

otvírky, přípravy a dobývání ložiska a k zabezpečení racionálního

využití ložiska,



e) zkoumá a ověřuje rozsah a tvar ložiska, jeho úložní a tektonické

poměry, které mohou mít vliv na jeho dobývání, zkoumá a určuje

inženýrskogeologické a hydrogeologické vlastnosti ložiska a okolního

horninového prostředí,



f) řeší vztah zvodnění ložiska k jeho nadloží a podloží,



g) používá metody a postupy, které neztíží nebo nevyloučí využití

ložiska nebo jeho části a nezpůsobí neodůvodněné ztráty zásob ložiska;

k těmto účelům



1. umisťuje průzkumná díla, zejména hlavní důlní díla, tak, aby jimi

byly co nejméně vázány zásoby ložiska nebo aby se neztížily podmínky

jeho otvírky a dobývání,



2. zkoumá možnosti průvalů vod, plynů a bahna, zvýšenou radioaktivitu,

náchylnost k samovznícení a obdobné jevy, které mohou ovlivnit budoucí

využití ložiska,



3. užívá technologické postupy provádění geologických prací, které při

využívání ložiska nezpůsobí propojení zvodněných horizontů nebo

nežádoucí zvodnění ložiska.



(2) Ke zjištění skutečností potřebných k posouzení možných vlivů

využívání konkrétního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní

zdroje, na životní prostředí a na další zvláštními právními předpisy^1)

chráněné zájmy organizace v průběhu ložiskového průzkumu



a) zkoumá souvislost, popřípadě spojení ložiska s okolními doly a lomy,

se starými důlními díly a se zdroji podzemních vod,



b) zkoumá a navrhuje možnosti umístění odvalů, výsypek a odkališť tak,

aby neztěžovaly budoucí využití ložiska a životní prostředí bylo

narušeno co nejméně,



c) zjišťuje a hodnotí střety zájmů chráněných zvláštními právními

předpisy^1) se zájmy na využití ložiska a možnosti jejich řešení,



d) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu činí opatření, aby se

nezmařila důlní díla a neztížilo provádění dalšího průzkumu nebo

využití ložiska. K tomu účelu



1. všestranně posoudí a ekonomicky odůvodní účelnost údržby nebo

likvidace průzkumných děl před rozhodnutím o přerušení geologických

prací na ložisku,



2. připraví včas plán zajištění, popřípadě likvidace důlních děl

sloužících k vyhledávání a průzkumu.



§ 12



Roční zpráva o rozsahu a výsledcích ložiskového průzkumu



(1) V roční zprávě o rozsahu a výsledcích geologických prací

prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska^21) (dále

jen "roční zpráva") organizace uvede



a) období, za které je zpráva podávána,



b) název průzkumného území a nerost nebo ložisko, na jehož vyhledávání

nebo průzkum bylo vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území,



c) označení organizace, které bylo vydáno rozhodnutí o stanovení

průzkumného území (zadavatel),



d) označení organizace, která provádí ložiskový průzkum, a jméno a

příjmení odpovědného řešitele geologických prací,



e) rozsah provedených geologických prací v členění po hlavních druzích

prací, např. příprava a zpracování projektu, mapovací práce,

geofyzikální, geochemické, hydrogeologické, inženýrskogeologické,

mineralogické, petrografické, laboratorní, technologické a jiné

speciální práce, technické práce po jejich druzích, včetně jejich

likvidace, kamerální a vyhodnocovací práce. Celkový rozsah prací se

dokumentuje technickými jednotkami a práce v průzkumných územích

překračujících území jedné obce jsou přiměřeně lokalizovány,



f) zhodnocení dosažených výsledků s ohledem na stanovený cíl

ložiskového průzkumu,



g) množství a cena vyhrazeného nerostu, který byl získán při ložiskovém

průzkumu a který byl uveden na trh.



(2) Roční zpráva se podává za každý započatý kalendářní rok platnosti

rozhodnutí o stanovení průzkumného území, a to bez ohledu na délku

platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území v konkrétním

kalendářním roce. Organizace podává roční zprávu i v případě, že v

konkrétním kalendářním roce nebyly žádné geologické práce prováděny.



(3) Roční zprávu podepisuje odpovědný řešitel geologických prací. Pokud

závěrečnou zprávu nemůže ze závažných důvodů podepsat odpovědný řešitel

geologických prací, podepisuje ji fyzická osoba oprávněná jednat za

organizaci.



(4) Odevzdanou roční zprávu prověří ministerstvo z hlediska její

úplnosti. Pokud roční zpráva nemá stanovený obsah, vyžádá si

ministerstvo její doplnění. Lhůta pro doplnění roční zprávy nemůže být

delší než 30 pracovních dnů.



(5) Roční zpráva se nepodává za ložiskový průzkum v etapě těžebního

průzkumu.



§ 13



Hlášení o zjištění nebo rozšíření výhradního ložiska



(1) Pokud organizace zjistí v průběhu provádění ložiskových

geologických prací nebo při jejich vyhodnocení nové výhradní

ložisko^22) nebo rozšíření dosud známého výhradního ložiska, uvede v

hlášení zaslaném ministerstvu



a) identifikaci organizace (jméno, popřípadě jména, příjmení,

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a adresa místa podnikání u

fyzických osob nebo obchodní firma či název, právní forma, sídlo a

identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u právnických osob),



b) název geologického úkolu,



c) název stanoveného průzkumného území,



d) název ložiska a nerost, kterým je výhradní ložisko tvořeno,



e) množství zásob nerostu v jednotkách, ve kterých je nerost vykazován

ve státní evidenci zásob nerostů; u rozšíření zásob se uvede původní

stav zásob, množství zásob, o které se ložisko rozšiřuje, a nový úplný

stav zásob,



f) lokalizaci ložiska uvedením obce, na jejímž území se nachází, názvu

okresu a kraje a zákresu kontury průmětu ložiska na povrch do mapy

vhodného měřítka.



(2) V případě nálezu jiného ložiska při těžebním průzkumu se v hlášení

místo názvu geologického úkolu a průzkumného území uvede název a číslo

dobývacího prostoru.



(3) Do přílohy k hlášení organizace přiloží dílčí nebo závěrečnou

zprávu s výpočtem zásob prokazujícím ložiskové nahromadění nerostu.



(4) Hlášení podepisuje odpovědný řešitel geologických prací nebo

fyzická osoba oprávněná za organizaci jednat.



§ 14



Zajištění a likvidace prací spojených se zásahem do pozemku



(1) Zajištění a likvidace prací spojených se zásahem do pozemku je

součástí geologických prací. O zajištění a likvidaci se vyhotovuje

protokol, který podepisuje odpovědný řešitel geologických prací nebo

fyzická osoba oprávněná jednat za organizaci. Vyhotovením tohoto

protokolu nejsou dotčena případná soukromoprávní ujednání vyplývající z

dohody uzavřené podle § 14 odst. 1 zákona. Stejnopis protokolu o

zajištění a likvidaci prací spojených se zásahem do pozemku je součástí

závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu.



(2) Likvidace, popřípadě zajištění prací spojených se zásahem do

pozemku, se provádí způsobem, který



a) zajistí bezpečnost povrchu, a to i z hlediska jejich možných

pozdějších účinků na povrch,



b) zabezpečí, aby se nezmařily využitelné výsledky geologických prací,

zejména zjištěné zásoby ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod,

podzemní prostory a horninové prostředí vhodné pro podzemní skladování,



c) zamezí narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů, volné

unikání vody nebo plynu a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů

a vod,



d) řeší ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními právními

předpisy,^1)



e) řeší konečnou úpravu pozemků dotčených technickými pracemi,



f) zajistí znepřístupnění podzemních prostor vytvořených při

geologických pracích pro člověka.



Vyhodnocování geologických prací



§ 15



Vyhodnocování výsledků geologických prací



(1) Prvotním výsledkem řešení geologického úkolu jsou údaje, měření,

pozorování, poznatky a odebrané vzorky a další geologická dokumentace o

všech skutečnostech zjištěných při řešení geologického úkolu.



(2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává

souhrnná geologická dokumentace.^18)



(3) Organizace vyhodnotí všechny získané údaje, poznatky a dosažené

prvotní výsledky geologických prací v závěrečné zprávě, a to i v

případě, že řešením geologického úkolu nebylo dosaženo cíle nebo

projektované geologické práce byly provedeny jen částečně.



(4) Je-li výsledek geologického úkolu předkládán postupně ve formě

dílčích ročních zpráv, zpráv za oblasti nebo metody, zpracovává se

společná závěrečná zpráva za geologický úkol. V závěrečné zprávě za

řešení celého úkolu se na tyto dílčí zprávy odkáže a uvedou se pouze

jejich výsledky, které se zhodnotí s ohledem na celkový cíl

geologického úkolu. Pro dílčí zprávy platí přiměřeně ustanovení § 11 a

12.



(5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů,

dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů.



(6) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob podzemních vod,

dokumentuje se tato skutečnost ve zprávě odhadem nebo výpočtem zásob

podzemních vod.



§ 16



Závěrečná zpráva



(1) Závěrečná zpráva dokumentuje průběh a výsledky provedených

geologických prací ve vztahu k jejich cíli, s přihlédnutím k záměru,

pro který byly geologické práce prováděny. Závěrečná zpráva se

zpracovává podle přílohy č. 3, s výjimkou zpráv obsahujících výpočet

zásob nerostů nebo výpočet zásob podzemních vod a zpráv o průzkumu

antropogenního znečištění horninového prostředí. Osnova, rozsah a

přílohy závěrečné zprávy se přizpůsobují konkrétním provedeným

geologickým pracím, požadavkům objednavatele a potřebám využití

dosažených výsledků geologických prací. Pro dílčí zprávy subdodavatelů

za řešení dílčích částí geologického úkolu platí přiměřeně požadavky

pro zpracování závěrečné zprávy.



(2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu

zpracovává podle přílohy č. 4, 5 nebo 6. Součástí závěrečné zprávy s

výpočtem zásob nerostů je také pasport výhradního ložiska (dále jen

"pasport"), který obsahuje identifikační údaje o ložisku a jeho

místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti s geologickou

charakteristikou a popisem ložiska, údaje o nerostné skladbě ložiska, o

podmínkách a způsobu jeho ochrany a využívání, o výpočtech a stavu jeho

zásob a o podmínkách využitelnosti použitých k jejich vyhodnocení.

Pasport zařadí ministerstvo k listinám, které jsou součástí souhrnné

evidence zásob výhradních ložisek. Ministerstvo zveřejní tiskopis

pasportu ve Věstníku ministerstva a dále způsobem umožňujícím dálkový

přístup. Název ložiska je volen podle názvu katastrálního území, na

kterém se ložisko nebo jeho podstatná část nachází, nebo je název

katastrálního území součástí názvu ložiska.



(3) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob podzemních vod se zpracovává

podle přílohy č. 7.



(4) Závěrečná zpráva o průzkumu antropogenního znečištění horninového

prostředí se zpracovává podle přílohy č. 11.



(5) V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů se

prognózní zdroje nerostů vyhodnocují a klasifikují v kategoriích

uvedených v příloze č. 2. Evidenční list prognózních zdrojů nerostů,

který je součástí vyhodnocení, se zpracovává na tiskopise zveřejněném

ve Věstníku ministerstva.



(6) Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta

smluvně, zpracuje organizace závěrečnou zprávu do 6 měsíců od ukončení

terénních, laboratorních nebo speciálních prací.



(7) První exemplář závěrečné zprávy obsahuje originály protokolů,

laboratorních listů, měřických podkladů, kopie výsledků řešení střetů

zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,^1) originály zpráv

zpracovaných subdodavateli, kompletní projektovou dokumentaci a další

dokumenty vzniklé při řešení úkolu, pokud již v průběhu řešení

geologického úkolu nebyly originály uvedených dokumentů odevzdány

odběrateli; v takovém případě stačí v závěrečné zprávě uvést kopie

uvedených dokumentů. Pokud závěrečná zpráva obsahuje kopie dokumentů,

uvede se v závěrečné zprávě, u koho jsou uloženy originály těchto

dokumentů. První exemplář závěrečné zprávy se odevzdává objednavateli.



(8) Závěrečnou zprávu podepisuje fyzická osoba oprávněná jednat za

organizaci s uvedením své funkce a odpovědný řešitel geologických

prací.



(9) Závěrečnou zprávu prověřuje a schvaluje objednavatel geologických

prací. Pokud objednavatel závěrečnou zprávu neposuzuje v samostatném

schvalovacím řízení a neuplatní do 6 měsíců od jejího odevzdání

připomínky nebo požadavky na opravu nebo dopracování závěrečné zprávy,

považuje se závěrečná zpráva za schválenou. Závěrečné zprávy za řešení

geologických úkolů, které organizace financovala z vlastních

prostředků, schvaluje organizace nejpozději do 6 měsíců od ukončení

geologického úkolu. Pokud výsledky řešení geologického úkolu nebo jeho

části podléhají následnému schvalování nebo osvědčování podle

zvláštních právních předpisů,^23) schvaluje objednavatel nebo

organizace závěrečnou zprávu s výhradou schválení nebo osvědčení

výsledků podle těchto předpisů.



(10) Závěrečnou zprávou u ložiskových geologických prací etapy

těžebního průzkumu je výpočet zásob nerostů zpracovaný podle přílohy č.

5 nebo 6.



§ 17



Podmínky využitelnosti



(1) Podmínky využitelnosti se zpracovávají způsobem a v rozsahu

uvedeném v příloze č. 1, a to s přihlédnutím k průběžným výsledkům

vyhledávání nebo průzkumu ložiska tak, aby byly schváleny před

zahájením výpočtu zásob.



(2) K podmínkám využitelnosti se zpracovává důvodová zpráva, ve které

se odůvodňují jednotlivé ukazatele s odkazem na zjištěné nebo

předpokládané skutečnosti a hodnocení jejich vlivu na využití ložiska.

U kvantitativních ukazatelů se uvádí, jakým postupem a s jakou

přesností byly stanoveny. Pokud jsou přejímány již dříve stanovené

ukazatele a údaje o způsobu jejich stanovení nejsou známy, uvede se

tato skutečnost v důvodové zprávě s odkazem na zdroj, ze kterého jsou

ukazatele přejímány.



(3) Podmínky využitelnosti se nezpracovávají pro likvidační výpočet

zásob.



§ 18



Výpočet nebo přepočet zásob nerostů



(1) Při výpočtech nebo přepočtech zásob nerostů se vychází z



a) podmínek využitelnosti zásob,



b) výsledků vyhledávání a průzkumu ložiska; u dobývaných ložisek také

ze skutečností zjištěných při dobývání ložiska,



c) povolení, vyjádření, souhlasů, stanovisek nebo jiných úředních aktů

správních úřadů vydaných ve správních řízeních, která se týkají

vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ložiska,



d) vymezení zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,^1) které

jsou nebo mohou být dotčeny dalším průzkumem, otvírkou nebo dobýváním

ložiska nerostů, a z výsledků projednávání střetů zájmů.



(2) Zásoby nerostů výhradních ložisek se vyhodnocují a klasifikují

podle zvláštního právního předpisu.^24)



(3) Organizace ve zprávě s výpočtem zásob nerostů vymezí území s

předpokládanými vlivy dobývání na povrch.



(4) K výpočtu zásob nerostů připojí organizace návrh na schválení zásob

výhradního ložiska zpracovaný na tiskopise, který ministerstvo zveřejní

ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(5) Jestliže se v průběhu dobývání ložiska v důsledku nových dosažených

geologických poznatků o ložisku nebo v důsledku nových podmínek

využitelnosti změní poslední vypočtené zásoby o více než 10 %,

dokumentuje organizace tuto skutečnost novým výpočtem zásob. Za změnu

zásob se pro tento účel nepovažuje jejich vydobytí.



(6) Bližší náležitosti postupu při výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů

jsou obsaženy v příloze č. 10.



§ 19



Postup při vyhodnocování zásob podzemních vod



(1) Při vyhodnocování podzemních vod z hlediska jejich využitelnosti

pro individuální zásobování pitnou vodou^25) se neprovádí výpočet zásob

podzemních vod, pokud není objednavatelem prací požadován.

Kvalifikovaný odhad využitelné vydatnosti podzemních vod pro navrhovaný

jímací objekt a dosah vlivů předpokládaného jímání vychází ze

zhodnocení hydrogeologických poměrů území, sledování hladiny podzemní

vody, jednoduché srážkové bilance, zhodnocení vydatnosti pramenů nebo

studní ve vzdálenosti možného ovlivnění jímacího objektu, podle

hydrodynamických zkoušek, pokud byly provedeny, nebo podle srovnatelné

analogie. Pokud je jímací objekt navrhován k využití zásob vypočtených

pro vodní útvar,^26) zohlední se stupeň jejich dosavadního využívání.

Pokud jsou v dosahu vlivů přepokládaného jímání podzemní vody jiné

jímací objekty, hodnotí se možné vlivy na jímání z těchto objektů.



(2) Výpočet zásob podzemních vod se provádí pro útvar podzemní vody^27)

nebo pro skupinu vodních útvarů a zásoby se uvádějí v kategoriích

uvedených v příloze č. 8. Zásoby podzemních vod se vyhodnocují pro

vodní útvar podle míry prozkoumanosti, rozsahu a kvality znalostí o

podzemních vodách a režimu jejich využívání. Výpočty zásob podzemních

vod pro část vodního útvaru se neprovádějí.



§ 20



Přechodná ustanovení



(1) Na provádění a vyhodnocování geologických prací, které budou

ukončeny do třech měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky, se vztahují

dosavadní právní předpisy.



(2) Organizace zajistí soulad s ustanovením § 18 odst. 5 do jednoho

roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky a s ostatními ustanoveními

této vyhlášky týkajícími se těžebního průzkumu do 6 měsíců ode dne

nabytí účinnosti této vyhlášky.



§ 21



Zrušovací ustanovení



Zrušuje se:



1. Vyhláška č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování

geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k

jejich výkonu.



2. Vyhláška č. 85/1988 Sb., o postupu při vyhledávání a průzkumu

výhradních ložisek z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného

bohatství a o oznamování výskytu ložiska vyhrazeného nerostu.



§ 22



Účinnost



Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2004.



Ministr:



RNDr. Ambrozek v. r.



Příloha 1



Podmínky využitelnosti zásob nerostů



Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím

rozsahu a způsobem:



1. Množství nerostu se vyjadřuje souhrnným množstvím zásob nerostu v

jednotkách, ve kterých jsou zásoby nerostu vedeny ve státní bilanci

zásob. Základní podmínkou pro stanovení minimálního množství zásob

nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných nákladů na

vyhledání a průzkum ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska,

likvidaci následků dobývání (sanace, rekultivace, důlní škody),

zahrnutí všech úhrad a poplatků vyplývajících z právních předpisů nebo

ze smluvních ujednání, představujících závazky vzniklé v procesu

osvojování ložiska od počátečního průzkumu až po definitivní ukončení

činnosti na ložisku. K těmto nákladům (investičním i provozním) se

připočítají veškeré daně, cla, odvody a jiné poplatky vyplývající z

finančních předpisů upravujících podnikání a očekávanou výši zisku z

podnikání, a to po celou dobu činnosti na ložisku. Souhrn všech těchto

položek vytváří celkovou finanční sumu, kterou musí pokrýt produkce

nerostných surovin z ložiska. Tato suma představuje minimální

ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a

splnění všech finančních povinností. Do stanovení tohoto minimálního

ekonomického potenciálu ložiska je potřebné promítnout rozdíl mezi

vytěžitelnými zásobami a geologickými zásobami tak, aby geologické

zásoby s přihlédnutím k charakteru ložiska a způsobu jeho úpravy a

dobývání byly stanoveny ve výši, umožňující vymezit takový rozsah

vytěžitelných zásob, který pokryje minimální požadovaný ekonomický

potenciál ložiska. Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů

je nutno přihlédnout k očekávanému ekonomickému vývoji v období

předpokládané produkce z ložiska. Jestliže se pro minimální ekonomický

potenciál využije skupina ložisek, která mají být využívána společně,

stanovuje se tato skupina ložisek konkrétním výčtem a minimálním

množstvím zásob na každém konkrétním ložisku. Veškeré ekonomické údaje

jsou potom jako celek hodnoceny pro skupinu ložisek a údaje pro

konkrétní hodnocené ložisko jsou stanoveny jako odůvodněný minimální

podíl. U ložisek již dobývaných nebo u ložisek ropy a zemního plynu

nalezených v rámci vyhledávání a průzkumu vrty využitelnými následně

pro dobývání ložiska se minimální ekonomický potenciál stanovuje s

přihlédnutím k úplným budoucím nákladům. Výpočet nebo modelové

stanovení nebo odhad minimálního ekonomického potenciálu ložiska určuje

minimální množství zásob na ložisku.



2. Jakost nerostu se vyjadřuje kvalitativními ukazateli, které jsou

rozhodné pro technologii úpravy a pro dosažení tržně odbytelné produkce

a limity pro odpady nebo pro technologii zpracování způsobem

odpovídajícím obecně závazným právním předpisům. Vyjadřuje se jako

souhrn průměrných a minimálních nebo maximálních ukazatelů pro ložisko

jako celek a v odůvodněných případech i pro části ložiska nebo pro

produkty při úpravě a zušlechťování vydobyté nerostné suroviny.



3. Geologické ukazatele zahrnují zejména litologii, stáří, morfologii

těles, tektonické projevy, mineralogii, petrografii, genetický typ

ložiska. Vymezují se v těch případech, kdy jsou potřebné pro vymezení

zásob a zpracování výpočtu zásob. Vedle kvalitativního vymezení se pro

tyto ukazatele v odůvodněných případech stanoví také jejich

kvantitativní vymezení v technických jednotkách. V případech, kdy pro

vymezení zásob není potřebné geologické ukazatele stanovit nebo je

způsobem využitelným pro účely výpočtu zásob stanovit nelze, se

geologické ukazatele nevymezují a tato skutečnost se uvede v odůvodnění

podmínek využitelnosti.



4. Báňsko technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené zásoby bylo

možné na úrovni existující nebo vyvíjené technologie dobývání vydobýt,

při zohlednění platných technických a bezpečnostních právních předpisů.

Základním ukazatelem je vztah dobývání k povrchu (povrchové, hlubinné,

kombinované, dobývání vrty). Dalšími ukazateli jsou limity pro

předpokládanou těžební metodu. Rozsah báňsko technických ukazatelů a

jejich specifikace se stanoví s přihlédnutím k účelu, pro který je

výpočet zásob zpracováván.



5. Ekologické podmínky zahrnují limity a omezení, které vyplývají ze

zvláštních právních předpisů.^28) Tyto ukazatele se stanoví způsobem a

v rozsahu odpovídajícím vlivu ekologických podmínek na vymezení nebo

klasifikaci zásob v konkrétním území.



6. Další ukazatele se stanoví s přihlédnutím ke střetům zájmů chráněným

zvláštními právními předpisy^1) nebo ke specifickým požadavkům

zadavatele ložiskového průzkumu.



Příloha 2



Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování

do kategorií



1.



Podmínky pro vymezení prognózního zdroje.



1.1. Prognózní zdroj nerostů se vymezí na základě znalostí geologické

stavby území se zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby ložisek

nerostů.



1.2. Uvede se použitá analogie s existujícími nebo minulými ložisky

nerostů a odůvodní se oprávněnost jejího použití.



1.3. Velikost prognózního zdroje nerostů se udává na základě odborného

odhadu v jednotkách, ve kterých je nerost vykazován ve státní bilanci

zásob.



1.4. Prognózní zdroj nerostů se vymezuje s přihlédnutím k očekávaným

budoucím podmínkám dobývání a využívání nerostů.



2.



Kategorie prognózních zdrojů.



2.1. Do kategorie P pro vyhrazené nerosty a kategorie R pro nevyhrazené

nerosty se zařazují prognózní zdroje nerostů, u kterých jsou znalosti o

geologické stavbě území prognózního zdroje a o existenci a kvalitě

nerostu prokázány na základě technických prací. Tyto prognózní zdroje

se považují za předpokládaná ložiska nerostů pro účely jejich ochrany

při územním plánování a územním rozhodování podle zvláštních právních

předpisů.^29)



2.2. Do kategorie Q se zařazují prognózní zdroje samostatně vymezené

mimo existující ložisko nerostu, zjištěné geologickým mapováním v

příhodných geologických podmínkách na základě odůvodněné analogie s

jiným ložiskem, bez prokázání existence na základě technických prací.



Příloha 3



Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu



Textová část



1.



Geologický úkol a údaje o území



a) Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce,

okresu a kraje, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo

objektu.



b) Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.



c) Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být

výsledky řešení geologického úkolu využity.



2.



Provedené geologické práce



Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých

druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U všech

druhů geologických prací se uvádí



a) rozsah a objem geologických prací,



b) metodika a technologické postupy realizace geologických prací,

jejichž výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory,



c) počty, druhy a způsob odběru vzorků nebo přímých měření a pozorování

v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a

pozorování,



d) způsob lokalizace geologických prací,



e) střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a způsob

jejich vyřešení (odkazem na dokumenty v příloze),



f) způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz

na jejich další využití.



3.



Výsledky provedených prací



Uvádí se konkrétní výsledky dosažené provedenými geologickými pracemi a

jejich vyhodnocení ve vztahu k jejich cíli. Jsou-li výsledkem některých

provedených prací rozsáhlé soubory údajů, prezentují se formou příloh,

pokud není nezbytné je uvést přímo v textu zprávy.



4.



Závěry a doporučení



4.1. Využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly práce

prováděny, popřípadě návrh na další řešení související problematiky.



4.2. Limity využití výsledků geologických prací z hlediska ochrany a

tvorby životního prostředí a zájmů chráněných zvláštními právními

předpisy;^1) v závěrečné zprávě s výpočtem zásob ložiska nerostu nebo

zdroje podzemní vody se tento bod nezpracovává, protože je součástí

výpočtu zásob.



5.



Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v

průběhu řešení geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání.



6.



Seznam použité literatury, mapových podkladů a ostatních pramenů.



7.



Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování

geologického úkolu u úkolů hrazených z prostředků ze státního rozpočtu.

Pokud je řešení úkolu dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími

samostatně využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční podíl z

celkových nákladů na úkol.



Přílohy závěrečné zprávy



Grafické přílohy



1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku

umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením území provedených

geologických prací a uvedením kontur chráněných území, majících vztah k

výsledkům řešení úkolu, pokud není součástí textu zprávy.



2. Mapy a řezy s vyznačením míst odběrů vzorků, míst provedených měření

a pozorování, dokumentačních bodů, sond, rýh, vrtů, důlních a jiných

děl nebo měrných objektů použitých k řešení geologického úkolu.



3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.

geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,

hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a řezy).



4. Kreslená geologická dokumentace výchozů, odkryvů, zářezů, sond, rýh,

vrtů a důlních děl.



5. Fotografická dokumentace.



Textové přílohy



1. Souřadnice všech provedených technických prací, měření a pozorování.



2. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a

jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací.



3. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,

hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické nebo

chemickotechnologické zprávy) dokumentující výsledky řešení dílčích

speciálních prací.



4. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními

právními předpisy.^1)



5. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem

vlastníka, popřípadě nájemce pozemku.



6. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických

úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.



Příloha 4



Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující

výpočet vyhledaných zásob



Textová část



1.



Obsah zprávy včetně příloh



2.



Geologický úkol



2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné

určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení úkolu a datum

vyhotovení závěrečné zprávy.



2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.



2.3. Cíl geologických prací.



2.4. Stanovené průzkumné území.



3.



Provedené práce



3.1. Metodika a technologické postupy realizace prací, jejichž

výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory.



3.2. Počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování

v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a

pozorování.



3.3. Způsob lokalizace prací. Pokud byly použity pro různé práce různé

způsoby lokalizace prací, uvedou se všechny použité způsoby se

specifikací, pro které práce byly použity.



3.4. Střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a výsledek

jejich řešení.



3.5. Způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz

na jejich další využití.



4.



Charakteristika ložiska a jeho začlenění do území



4.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do

geologického regionu. Uvádějí se pouze charakteristiky geologické

stavby území mající vztah k ložisku.



4.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon,

mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika,

rozložení užitkových složek a jejich variabilita, genetický typ

ložiska).



4.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů

nerostných surovin a jejich technologických typů včetně doprovodných

surovin. Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti

ložiska; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky.



4.4. Hydrogeologická charakteristika ložiska a jeho okolí.



4.5. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma,

jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti

hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty

krasových vod.



5.



Výpočet zásob



5.1. Metodika výpočtu zásob a její odůvodnění, algoritmy použité ve

výpočtu, variantní výpočty zásob, průkaz spolehlivosti údajů použitých

pro výpočet zásob (výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení).



5.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů

použitých ve výpočtu ve vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným

podmínkám vyhodnocení.



5.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace zásob ložiska.



5.4. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových

složek a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob.



5.5. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich

kvality a množství užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů

nerostů a jejich charakteristika. Při výpočtech zásob potřebných pro

povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky vytěžitelných zásob.



5.6. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci

podle zvláštního právního předpisu.



5.7. Limity možného využití ložiska.



5.8. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními

právními předpisy,^1) střety zájmů ovlivňující využití ložiska a jejich

možné řešení; návaznost na územně plánovací dokumentaci.



6.



Financování prací.



Tato kapitola se zpracovává, pokud je úkol plně nebo částečně hrazen z

prostředků ze státního rozpočtu. Uvádí se celkový objem prostředků a

podíl prostředků uhrazený ze státního rozpočtu. Pokud byly při řešení

úkolu zpracovány také dílčí zprávy o samostatně využitelných

výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na

úkol, s uvedením zdrojů financování.



7.



Závěry a doporučení.



Uvádí se dosažené výsledky a jejich využitelnost pro záměr, pro který

byly geologické práce provedeny, a návrh na další řešení související

problematiky.



8.



Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o

provedené skartaci.



9.



Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.



Přílohy závěrečné zprávy



Grafické přílohy



1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku

umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením území provedených

geologických prací a uvedením kontur dobývacích prostorů, chráněných

ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných pásem

podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území.



2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž

geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu.



3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a

jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů

vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů použitých

k řešení geologického úkolu.



4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.

geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,

hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a řezy).



5. Mapy a řezy bloků zásob ložiska a další mapy a řezy dokumentující

výpočet zásob ložisek nerostů s vyznačením průmětu zásob a prognózních

zdrojů na povrch a s vymezením povrchové kontury ložiska.



6. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a

důlních děl.



7. Fotografická dokumentace.



8. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá

pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze

státního rozpočtu.



Textové přílohy



1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území.



2. Schválené podmínky využitelnosti včetně důvodové zprávy.



3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a

pasport zásob ložiska nerostu.



4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených technických

prací, měření a pozorování.



5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů, čerpacích zkoušek a

jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací.



6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,

hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické nebo

chemickotechnologické zprávy, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a

zpracování nerostné suroviny) dokumentující výsledky řešení dílčích

speciálních prací.



7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními

právními předpisy.^1)



8. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem

vlastníka, popřípadě nájemce dotčených pozemků.



9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá

pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze

státního rozpočtu.



Příloha 5



Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem

prozkoumaných zásob



Textová část



1.



Obsah zprávy včetně příloh



2.



Geologický úkol



2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné

určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení geologického úkolu a

datum vyhotovení závěrečné zprávy.



2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.



2.3. Stručné údaje o projektu geologických prací a jeho změnách.



2.4. Cíl geologických prací.



2.5. Stanovené průzkumné území.



V případě těžebního průzkumu se uvádí údaje o dobývacím prostoru a

schváleném plánu přípravy, otvírky a dobývání ložiska a o organizaci

provádějící geologické práce v případě, že jí není organizace, které

byl stanoven dobývací prostor.



3.



Dosavadní prozkoumanost ložiska



4.



Provedené geologické práce



Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých

druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U všech

druhů se uvede rozsah a objem geologických prací, metodika a

technologické postupy realizace geologických prací, počty, druhy a

způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování, způsob lokalizace

geologických prací. U prací spojených se zásahem do pozemku se dále

uvedou střety zájmů se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy1)

a způsob jejich vyřešení a způsob likvidace nebo zajištění technických

prací, popřípadě jejich další využití.



5.



Charakteristika ložiska a území



5.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do

geologického regionu.



5.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon,

mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika,

tektonika na ložisku a její vliv na dobývání ložiska, genetický typ

ložiska, rozložení a variabilita užitkových složek ložiska a

škodlivin).



5.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů

nerostných surovin a jejich technologických typů včetně doprovodných

nerostných surovin. Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické

vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky nerostné

suroviny, materiálů zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť.

Stabilita a mobilita škodlivých složek a jejich vliv na životní

prostředí a jeho složky.



5.4. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma,

jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti

hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty

krasových vod. Předpoklad vniknutí vod do důlních děl, předpokládané

množství a kvalita důlních vod. Vztah předpokládaného způsobu využívání

ložiska na zdroje podzemních vod nebo povrchových vod.



5.5. Inženýrskogeologická charakteristika území, vlastnosti horninového

prostředí (masívu) a jejich vliv na podmínky dobývání, možné vlivy

předpokládaného způsobu dobývání na stabilitu území.



6.



Způsob zpracování výpočtu zásob



6.1. Metodika výpočtu a její odůvodnění, algoritmy použité ve výpočtu,

variantní výpočty zásob.



6.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů

použitých ve výpočtu ve vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným

podmínkám vyhodnocení.



6.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace a jejich vliv na

přesnost výpočtu zásob, průkaz spolehlivosti dat použitých pro výpočet

(výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení).



7.



Výsledky výpočtu zásob



7.1. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových

a škodlivých složek a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob.



7.2. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich

kvality a množství užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů

nerostů a jejich charakteristika. Při výpočtech zásob potřebných pro

povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky vytěžitelných zásob.



7.3. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci

podle zvláštního právního předpisu.^24)



8.



Limity možného využití ložiska



8.1. Předpokládaný způsob dobývání ložiska, možnosti a limity umístění

hlavních důlních děl, odvalů, odkališť a hlavních povrchových staveb

potřebných k dobývání a úpravě vydobytých nerostných surovin.



8.2. Vlastnictví pozemků dotčených předpokládaným dobýváním.



8.3. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními

právními předpisy1) a střety zájmů ovlivňující využití ložiska, jejich

možné řešení; návaznost na územně plánovací dokumentaci.



9.



Financování prací



9.1. Přehled předchozích geologických úkolů týkajících se vyhledání

nebo průzkumu ložiska s uvedením zdroje financování. U úkolů hrazených

plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu se uvádí také

celková výše financování nebo podíl státního rozpočtu z celkové ceny

geologických prací.



9.2. Cena řešení geologického úkolu, pokud je úkol hrazen plně nebo

částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Uvede se celkový objem

financování a podíl uhrazený ze státního rozpočtu. Pokud byly při

řešení geologického úkolu zpracovány také dílčí zprávy o samostatně

využitelných výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z

celkových nákladů na geologický úkol, s uvedením zdrojů financování.



10.



Závěry a doporučení



Využitelnost výsledků, návrh na další řešení související problematiky.



11.



Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o

provedené skartaci.



12.



Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.



Přílohy závěrečné zprávy



Grafické přílohy



1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku

umožňujícím místopisnou orientaci, se zakreslením kontury ložiska,

území provedených geologických prací, kontur dobývacích prostorů,

chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných

pásem podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území nebo zájmů.



2. Geologická mapa a řez zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž

geologická stavba ovlivňuje využití ložiska.



3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a

jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů

vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů použitých

k řešení geologického úkolu.



4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.

geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,

hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a řezy), které

dokumentují skutečnosti uváděné v textu zprávy.



5. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a mapy a řezy

dokumentující výpočet zásob ložisek nerostů s vyznačením průmětu zásob

a prognózních zdrojů na povrch.



6. Mapy možných vlivů dobývání na povrch a na zájmy chráněné zvláštními

právními předpisy.^1)



7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a

důlních děl.



8. Fotografická dokumentace.



Textové přílohy



1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území a jeho změny.



2. Schválené podmínky využitelnosti zásob včetně důvodové zprávy.



3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a

pasport zásob ložiska nerostu.



4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a

pozorování, realizovaných technických prací.



5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a

jiné údaje dokumentující výsledky provedených prací.



6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,

hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické,

chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a

zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky

řešení speciální problematiky.



7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními

právními předpisy.^1)



8. Stejnopisy protokolů o likvidaci průzkumných děl s podpisem

vlastníka, popřípadě nájemce dotčených pozemků.



9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá

pouze u geologických úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze

státního rozpočtu.



Příloha 6



Osnova likvidačního výpočtu zásob



Textová část



1.



Obsah zprávy včetně příloh.



2.



Údaje o ložisku.



2.1. Souhrnný přehled o vyhledání a průzkumu ložiska.



2.2. Souhrnný přehled o vydaných správních rozhodnutích (stanovení

průzkumného území, stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické

činnosti) a jejich držitelích.



2.3. Souhrnný přehled předcházejících výpočtů zásob.



2.4. Souhrnný přehled o dobývání ložiska s uvedením ročních a

souhrnných údajů o vydobytých zásobách a jejich kvalitě, o úbytcích

zásob ztrátami a odpisy.



3.



Přehled pořízené geologické dokumentace.



4.



Přehled geologických prací provedených při těžebním průzkumu a jejich

výsledky.



5.



Zásoby ložiska.



5.1. Údaje o celkovém množství zásob na ložisku, jejich rozložení a

kvalitativní charakteristice, genetický typ ložiska.



5.2. Popis zbytkových zásob a jejich uložení (umístění, tvar, směr,

úklon, mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich

charakteristika).



5.3. Jakostní a technologická charakteristika zbytkových zásob.

Vymezení druhů nerostných surovin a jejich technologických typů.

Chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a

vedlejší užitkové a škodlivé složky nerostné suroviny, materiálů

zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť. Stabilita a mobilita

škodlivých složek a jejich vliv na životní prostředí a jeho složky.



5.4. Vztah zbytkových zásob k vydobytým prostorám.



5.5. Důvody, pro které nebyly zbytkové zásoby vydobyty.



6.



Hydrogeologická charakteristika.



Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma, jejich

hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin,

vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových

vod. Množství a kvalita důlních vod. Předpokládaný stav po ukončeném

dobývání a jeho vliv na povrch a zdroje podzemních vod.



7.



Inženýrskogeologické poměry území, vliv dobývání na povrch a na

stabilitu území, inženýrskogeologické limity dalšího využití území.



9.



Vztah zbytkových zásob k zájmům chráněným zvláštními právními

předpisy.^1)



10.



Závěry a doporučení.



11.



Místo a způsob uložení geologické dokumentace a protokoly o provedené

skartaci.



12.



Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.



Přílohy závěrečné zprávy



Grafické přílohy



1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku

umožňujícím místopisnou orientaci, s konturou ložiska a území

provedených geologických prací.



2. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a

jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů

vzorků, míst provedených měření a dalších dokumentačních bodů.



3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např.

geologické, geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové,

hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a řezy).



4. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a další mapy a řezy

dokumentující zbytkové zásoby s vyznačením průmětu zásob a prognózních

zdrojů na povrch.



5. Mapy s vymezením dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území,

zvláště chráněných území, ochranných pásem podzemních vod, popřípadě

dalších území nebo zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.^1)



6. Mapy s vlivy dobývání na povrch a stabilitními poměry území.



7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a

důlních děl.



8. Fotografická dokumentace.



Textové přílohy



1. Návrh na schválení zbytkových zásob s jejich charakteristikou a

pasport zásob ložiska nerostu.



2. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a

pozorování, realizovaných technických prací.



3. Výsledky jednotlivých pozorování, měření, analýz, rozborů a

čerpacích zkoušek a jiné údaje dokumentující výsledky prací provedených

při těžebním průzkumu a dobývání ložiska.



4. Speciální zprávy (mineralogické, petrologické, geofyzikální,

hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické,

chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a

zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky

řešení speciální problematiky.



5. Kopie příslušných správních rozhodnutí a oprávnění, popřípadě jiných

správních dokumentů a jejich změn a doplňků vydaných správními úřady k

využití ložiska.



Příloha 7



Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob

podzemních vod



Textová část



1.



Geologický úkol a údaje o území



1.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce,

okresu, kraje, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo

objektu.



1.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací,



1.3. Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být

výsledky řešení geologického úkolu využity.



1.4. Charakteristika zkoumaného území z hlediska cíle geologických

prací.



2.



Provedené práce



Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých

druhů geologických prací použitých k řešení geologického úkolu. U

každého druhu se uvede



2.1. rozsah a objem geologických prací,



2.2. metodika a technologické postupy realizace geologických prací,

jejichž výsledkem jsou měření, analýzy nebo rozbory,



2.3. počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování

v rozsahu nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a

pozorování,



2.4. způsob lokalizace geologických prací. Pokud byly použity pro různé

geologické práce různé způsoby jejich lokalizace, uvádí se všechny

použité způsoby se specifikací, pro které geologické práce byly

použity,



2.5. střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1) a způsob

jejich vyřešení (odkazem na dokumenty v příloze),



2.6. způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz

na jejich další využití.



3.



Výsledky provedených prací.



4.



Výpočet zásob podzemních vod



4.1. Vymezení a prostorová charakteristika hodnoceného vodního útvaru

na základě kritérií stanovených zvláštním právním předpisem28)



a) hranicemi vodního útvaru promítnutými na povrch,



b) názvem odvozeným od platné územní identifikace,



c) příslušností k hydrogeologickému rajonu,



4.2. Začlenění hodnoceného vodního útvaru do hydrogeologických poměrů

širší oblasti, charakteristika zvodněného systému.



4.3. Hydrogeologická funkce hodnocených litostratigrafických jednotek.



4.4. Výchozí údaje klimatologické a hydrologické a jejich zhodnocení,

hydrologická bilance.



4.5. Současné využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru.



4.6. Vyhodnocení režimního pozorování podzemních vod.



4.7. Hydrofyzikální vlastnosti hornin, hydraulické parametry zvodněného

horninového prostředí, funkce tektoniky a krasových jevů.



4.8. Režim podzemních vod; migrační parametry horninového prostředí.



4.9. Hydrochemický režim a bakteriologicko-biologický stav podzemních

vod.



4.10. Hydrogeologické zhodnocení zvodněného systému z hlediska potřeb

výpočtu zásob podzemních vod.



4.11. Modelové řešení, metodika výpočtu a její zdůvodnění, výpočtová

schémata, odůvodnění okrajových podmínek.



4.12. Vlastní výpočet množství podzemních vod s uvedením jejich

kvality, členěný na výpočet přírodních zdrojů (s přihlédnutím ke

zdrojům indukovaným a umělým) a výpočet využitelného množství

podzemních vod, dokumentovaný vstupními údaji; klasifikace zásob

podzemní vody ve smyslu požadavků pro danou kategorii.



4.13. Vyhodnocení jakosti vody a jejích genetických typů ve struktuře,

analýza rizika možného znečištění, návrh na úpravu podzemní vody.



5.



Podmínky ochrany a využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru

a vztah k životnímu prostředí a jeho složkám.



5.1. Návrh ochrany využitelného množství a jakosti podzemních vod v

hodnoceném vodním útvaru.



5.2. Návrh na zřízení pozorovacích objektů ke sledování pohybu hladiny

podzemní vody a vlivu znečištění.



5.3. Vztah navrhovaného využívání podzemních vod k zájmům chráněným

zvláštními právními předpisy1) a možnosti řešení zjištěných střetů

zájmů s navrhovaným využíváním podzemních vod, návaznost na územně

plánovací dokumentaci.



6.



Vodohospodářský význam podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru.



7.



Závěry a doporučení.



Uvádí se využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly

geologické práce realizovány, popřípadě návrh na další řešení

související problematiky.



8.



Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v

průběhu řešení geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání.



9.



Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.



10.



Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování

geologického úkolu, jestliže byl úkol hrazen plně nebo částečně z

prostředků ze státního rozpočtu. Pokud je řešení geologického úkolu

dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími samostatně

využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových

nákladů na geologický úkol.



Přílohy závěrečné zprávy



1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku

umožňujícím místopisnou orientaci a určení místa geologických prací.



2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž

geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu.



3. Geologické mapy a řezy s vyznačením technických prací, měrných

objektů, jakož i přirozených odkryvů a dalších dokumentačních bodů

užitých k řešení geologického úkolu, účelové a speciální mapy a řezy

(např. geofyzikální, geochemické, technologické, hydrogeologické,

hydrochemické a inženýrskogeologické mapy a řezy, mapy a řezy

litostratigrafických jednotek, hydroizohyps, mocností kolektorů nebo

izolačních horizontů).



4. Mapy a řezy vymezených zásob a jiné řezy dokumentující výpočet zásob

podzemních vod s vyznačením existujících nebo navrhovaných ochranných

pásem.



5. Návrh na schválení zásob s charakteristikou zdroje podzemních vod.



6. Souhrnná geologická dokumentace technických děl, přehledy a grafy

měření a čerpacích zkoušek, údaje získané rozbory vzorků a jiné údaje

dokumentující výsledky geologických prací.



7. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální,

hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické,

chemickotechnologické, biologické nebo hygienické), podávající v

souhrnné formě výsledky dílčí řešení speciální problematiky.



8. Souřadnice vrtů a ústí důlních děl, vybraných studní a pramenů,

měrných míst na tocích a jiné měřické údaje.



9. Mapy vyznačující zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,1)

které mohou mít vliv na využití výsledků geologických prací.



10. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními

právními předpisy.^1)



11. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických

úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.



Příloha 8



Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních

vod a jejich klasifikaci



A.



Použitá hydrogeologická terminologie



1. Hydrogeologický masív - hydrogeologické prostředí s jediným

regionálně rozšířeným kolektorem v připovrchové zóně zvětralin a

rozevřených puklin. Typickým reprezentantem hydrogeologického masívu

jsou vyvřelé, metamorfované a silně zpevněné a zvrásněné sedimentární

horniny.



2. Hydrogeologická pánev - hydrogeologické prostředí obvykle

sedimentárního původu s různým počtem vrstevních hydrogeologických

kolektorů, obvykle oddělených hydrogeologickými izolátory. Proudění

podzemní vody mívá regionální rozsah v desítkách kilometrů čtverečních

a dosah do hloubek stovek metrů s vymezitelnými zónami infiltrace a

drenáže. Hydrogeologická pánev může sestávat z jednoho nebo více

zvodněných systémů.



3. Zvodněný systém je soustava zvodněných hydrogeologických kolektorů,

jehož zvodně jsou ve vzájemné hydraulické souvislosti. Hranice

zvodněného systému nedovolují, aby podzemní vody v okolí zvodněného

systému byly zásadně ovlivněny hydraulickými změnami uvnitř zvodněného

systému a naopak. Zvodněný systém představuje z hlediska bilance

podzemních vod víceméně uzavřený systém (hydrogeologický rajón).

Zvodněný systém může být totožný s hydrogeologickým rajónem nebo tvoří

jeho část, popřípadě může zahrnout i více rajónů.



4. Hydrogeologický rajón je územní celek obdobných hydrogeologických

poměrů, vymezený na základě geologických, hydrogeologických,

hydrologických, klimatických a morfologických hledisek. Hydrogeologický

rajón je považován za základní územní jednotku pro bilancování

podzemních vod.



5. Zdroje podzemních vod jsou dynamickou (obnovitelnou) složkou

podzemních vod, vyjádřenou v jednotkách objemového průtoku (objem za

jednotku času). Sestávají z přírodních, indukovaných a umělých zdrojů

podzemní vody:



a) Přírodní zdroje podzemní vody (přírodní obnovitelné zdroje podzemní

vody) - množství vody za přírodních poměrů dlouhodobě doplňované

infiltrací do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému.



b) Indukované zdroje podzemní vody - množství podzemní vody, která

přitéká do zvodněného systému při jeho využívání v důsledku změn

piezometrických poměrů na jeho hranicích.



c) Umělé zdroje podzemní vody je množství podzemní vody, záměrně nebo

mimovolně doplňované do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného

systému v důsledku antropogenní činnosti (např. umělá infiltrace, úniky

z potrubí, infiltrace přebytků vody při zavlažování).



6. Zásoby podzemních vod tvoří objem podzemní vody v hydrogeologickém

kolektoru daný jeho efektivní porozitou a pružnými vlastnostmi

kolektorských hornin a vody:



a) Statické (geologické) zásoby podzemní vody - objem gravitační vody

ve zvodněném systému; v případě kolektorů s volnou hladinou odpovídají

statické zásoby efektivní porozitě.



b) Pružné zásoby podzemní vody - objem vody, která se uvolní po snížení

kolektorového tlaku (piezometrického napětí) ze statické zásoby ve

zvodněném kolektoru v důsledku pružnosti kolektoru, tj. v důsledku

zvětšení objemu akumulované vody v souvislosti s její objemovou

stlačitelností a v důsledku zmenšení pórového prostoru kolektoru.



7. Využitelné množství podzemních vod - množství podzemní vody, které

je možné racionálně využívat z hydrogeologického kolektoru nebo

zvodněného systému, aniž nastane negativní ovlivnění podzemních vod

anebo okolního životního prostředí. Při stanovení využitelného množství

podzemních vod se po celkové analýze hydrogeologických poměrů vychází z

přírodních (popř. indukovaných a umělých) zdrojů podzemní vody, zásob

podzemní vody, hydraulických parametrů horninového prostředí a kvality

podzemní vody, s přihlédnutím k ekologické situaci a k ekonomickým,

technickým a právním aspektům.



8. Hydrologický bilanční model - model časového průběhu bilance srážek,

evapotranspirace, povrchového odtoku, akumulace vody v nenasycené zóně

a odtoku do nasycené zóny (tzv. srážková infiltrace); model musí být

verifikován na základě shody měřených a modelových hodnot celkového

odtoku v bilančním profilu.



9. Hydraulický model - model simulující dvourozměrné nebo prostorové

proudění podzemní vody (stacionární, nestacionární, tranzientní), i

akumulaci podzemní vody v nasyceném zvodněném prostředí při

respektování Darcyho zákona a zákona kontinuity; verifikace modelu se

provede pomocí hladinového a průtokového kritéria porovnáním měřených a

modelových hladin a průtoků.



B.



Klasifikace zásob podzemních vod vodního útvaru



Zásoby podzemních vod se zařazují podle stupně ověření a znalosti do

kategorií III, II a I, člení se na zdroje podzemních vod (přírodní,

indukované, umělé) a využitelné množství podzemních vod. Indukované a

umělé zdroje podzemní vody se nezařazují do kategorií, jejich

věrohodnost je určena kategorií využitelného množství, na jehož výpočtu

se podílejí. Zásoby se klasifikují na



1.



Přírodní zdroje kategorie III



Do kategorie III se zařazují přírodní zdroje podzemních vod stanovené

na základě analogie a měření průtoků v období minim nebo přírodní

zdroje vypočtené pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo

pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady

měřených průtoků kratší než 5 let. Hydrologický bilanční model se

verifikuje na základě kritéria shody měřených a modelových průtoků.

Výstupem hodnocení je odhad průměrné hodnoty přírodních zdrojů.



2.



Přírodní zdroje kategorie II



Do kategorie II se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené

pomocí některé z metod separace základního odtoku nebo pomocí

hydrologického bilančního modelu při použití časové řady měřených

průtoků delší než 5 let. Výstupem hodnocení je časová řada ročních

hodnot přírodních zdrojů.



3.



Přírodní zdroje kategorie I



Do kategorie I se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené

pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady

měřených průtoků delší než 15 let. Výstupem hodnocení je časová řada

ročních hodnot přírodních zdrojů.



C.



Klasifikace využitelného množství podzemních vod vodního útvaru



1.



Využitelné množství podzemních vod kategorie III



Do kategorie III se zařazuje využitelné množství podzemních vod

vypočtené pomocí stacionárního hydraulického modelového řešení v

podmínkách průměrné srážkové infiltrace, stanovené jako průměrné

přírodní zdroje minimálně v kategorii III. Hydraulický model se

verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a

modelových hladin a průtoků. Výstupem hodnocení je průměrná hodnota

využitelného množství podzemních vod. Hodnocení se provádí na základě

komplexního vyhodnocení archívních materiálů o geologických,

hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických

podmínkách a o jakosti zásob podzemních vod doplněných kontrolními

údaji v dané oblasti (měření hladin, jakost vod apod.) a v nutných

případech omezeným počtem pozorování a měření ve vrtech, popřípadě

jiných technických pracích.



2.



Využitelné množství kategorie II



Do kategorie II se zařazuje využitelné množství podzemních vod

vypočtené pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového

řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného

režimního pozorování po dobu delší než 5 let. Do hydraulického

modelového řešení vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na

úrovni přírodních zdrojů kategorie II. Hydraulický model se verifikuje

pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových

hladin a průtoků.



3.



Využitelné množství kategorie I



Do kategorie I se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené

pomocí stacionárního a tranzientního hydraulického modelového řešení

pomocí simulace dosavadního provozu jímání a souběžného režimního

pozorování po dobu delší než 15 let. Do hydraulického modelového řešení

vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních

zdrojů kategorie I. Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového

a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a průtoků. Na

základě realizovaných hodnocení se dokumentuje znalost stejných údajů

nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti jako v případě kategorie

II.



Příloha 9



Rizikové geofaktory životního prostředí



Pro účely této vyhlášky se vymezují následující rizikové geofaktory

životního prostředí:



1.



Narušení režimu proudění podzemních vod



Za rizikový geofaktor se považují náhlé změny úrovně a stavu hladin

podzemních vod, které se mohou projevit buď jejich zvýšením (např.

vznik pramenů, zamokřených míst, podmáčení staveb, vznik poklesových

jezírek) nebo snížením (např. pokles hladin vody ve studních a vrtech,

zánik nebo pokles vydatnosti pramenů a mokřin, průvaly vod do

podzemních děl a prostorů) jako výsledek přírodních procesů (např.

svahové pohyby, poklesy terénu, zemětřesení).



2.



Rizikové koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek

přírodního původu v podzemních vodách



Za rizikový geofaktor se považují zvýšené obsahy Al, As, Ba, Be, Cd,

Co, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn a polycyklických aromatických uhlovodíků

(dále jen "PAU") přírodního původu, v množstvích přesahujících

následující hodnoty (v mikrog/l):

--------------------------------------------------------------------------------------

Al As Ba Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Ni Pb V Zn PAU

--------------------------------------------------------------------------------------

250 50 1000 1 5 100 150 200 2 180 100 100 150 1500 40

--------------------------------------------------------------------------------------



Pokud jsou koncentrace látek dány antropogenním znečištěním, nejedná se

o rizikový geofaktor.



3.



Nadlimitní koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek

přírodního původu v horninách a produktech jejich zvětrávání



Za rizikový geofaktor se podle této vyhlášky považuje celkový obsah As,

Be, Cd, Cu, Hg, Mo, Pb, Sb, Zn a PAU přírodního původu, zjištěný v

horninovém prostředí a produktech jejich chemického nebo mechanického

zvětrávání (např. v zeminách, půdách, sedimentech vodotečí nebo v

sedimentech přírodních i umělých vodních nádrží), pokud překročí

následující hodnoty:

--------------------------------------------------------------------------------

As Be Cd Cu Hg Mo Pb Sb Zn PAU

--------------------------------------------------------------------------------

Primární horniny 5 8 0,5 150 0,2 5 45 0,6 230 -

--------------------------------------------------------------------------------

produkty zvětrávání 50 10 5 200 5 50 300 10 800 40

--------------------------------------------------------------------------------



Obsahy jsou uvedeny v mg/kg (g/t).



Pokud jsou anomální koncentrace dány antropogenním znečištěním, nejedná

se o rizikový geofaktor. Za rizikový geofaktor se dále nepovažuje

překročení uvedených hodnot v případech, kdy nebyly analyzovány horniny

a produkty jejich zvětrávání, ale pouze frakce připravené postupy,

které vedou k selektivnímu druhotnému obohacení uvedených prvků v

analyzované frakci, například magnetickou separací nebo rýžováním. Za

rizikový geofaktor se také nepovažuje překročení uvedených hodnot PAU v

ropě, hořlavém zemním plynu nebo uhlí.



4.



Zvýšená radioaktivita



Za rizikový geofaktor se považují takové objemové aktivity

radioaktivních prvků v podzemních vodách, které překročily limity pro

pitné vody podle zvláštního právního předpisu.^30) Za rizikový

geofaktor se považují také objemové aktivity radonu v půdním vzduchu,

které přesahují 20 kBq/m3 u vysoce propustných půd, 40 kBq/m3 u středně

propustných půd a 60 kBq/m3 u nízko propustných půd.



5.



Svahové pohyby a řícení skal



Za rizikový geofaktor se považuje pohyb půd, sutí, hornin a skalního

masívu nebo jeho částí působením geologických procesů, které se

projevují např. zvlněním terénu, nakupením půd a hornin, vyboulením

čela svahu, nahnutím či vyvrácením stromů, řícením skal, bahnotoky,

poklesy, podélným zatrháváním svahů, vyvinutými odlučnými plochami,

vznikem nových pramenů, pohybem opěrných zdí popřípadě popraskáním

staveb, a to v rozměrech nikoliv zanedbatelných, nebo s vývojem

pozorovatelným při řešení geologického úkolu. Za rizikový geofaktor se

nepovažuje transport sedimentů stálých vodotečí.



6.



Ropa a zemní plyn



Za rizikový geofaktor se považuje výstup ropy v množství větším než

zanedbatelném nebo hořlavého zemního plynu v koncentraci převyšující 5

% z jejich přírodního uložení v horninových strukturách, po přírodních

cestách na zemský povrch. Za rizikový geofaktor se nepovažuje výstup

ropy a hořlavého zemního plynu důlními díly, vrty nebo jinými

technickými díly, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.^31)



7.



Oxid uhličitý



Za rizikový geofaktor se považuje nahromadění přírodního oxidu

uhličitého v přírodních podzemních prostorách v souvislé vrstvě

přesahující mocnost 0,3 m nebo přítok oxidu uhličitého do podzemních

prostor určených k práci nebo k pobytu lidí. Ohlašovací povinnost se

nevztahuje na přítoky oxidu uhličitého do důlních děl vzniklých

hornickou činností, s výjimkou opuštěných nebo starých důlních děl.^31)



Příloha 10



Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů



1. Základními podklady pro výpočet a přepočet zásob nerostů jsou:



a) důlně-měřické údaje, které tvoří souřadnice odebraných vzorků,

provedených měření a pozorování, souřadnice provedených technických

prací a topografické podklady (mapy, řezy, schémata) v podrobnostech

umožňujících dokumentovat lokalizaci, průběh a rozsah pozorování,

měření, technických prací a vzorků a s přesností, která odpovídá

požadavkům na přesnost lokalizace zjištěných geologických údajů,



b) geologické údaje, které tvoří geologickou dokumentaci provedených

prací, měření a pozorování. Zahrnují celý rozsah všech potřebných

geologických disciplín (např. tektonika, litologie, petrologie,

mineralogie, geochemie, geofyzika, hydrogeologie, inženýrská geologie,

pedologie, geomorfologie), jejichž výsledky jsou potřebné pro

zpracování jednotlivých částí výpočtu zásob,



c) analytické údaje, které tvoří výsledky rozborů vzorků minerálů,

hornin, vod nebo plynů,



d) technologické údaje, které tvoří výsledky rozborů upravitelnosti

ložisek nerostů,



e) právní údaje, které tvoří soubor poznatků o všech právních

skutečnostech, které mají vliv na využití ložiska,



f) ekonomické údaje, které tvoří zejména údaje



1. o jednorázových a provozních nákladech a výdajích průzkumu, otvírky,

dobývání, sanace a rekultivace, včetně nákladů na pozemky, řešení

střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy^1) a důlní škody,



2. o poplatcích, odvodech, clech a daních,



3. o cenách produkce z vydobytých, upravených popřípadě zušlechtěných

nerostů a jejich vývoji na relevantním trhu,



g) odkazy na ložiska nerostů včetně odůvodnění oprávněnosti analogie,

pokud jsou ekonomické údaje nahrazeny použitím analogie s jinými

dobývanými ložisky.



2. Za údaje způsobilé pro výpočet zásob se považují



a) důlně-měřické údaje, které zahrnují pořízení údajů odpovídajících

podmínkám stanoveným zvláštním právním předpisem.^19) U souřadnic

uvedení systému, ve kterém byly souřadnice stanoveny a způsob jejich

získání, tj. zda byly získány zaměřením v terénu, odvozením ze zákresu

v mapě nebo jiným specifikovaným způsobem. U měřených souřadnic uvedení

přístroje, kterým byly souřadnice zaměřeny, jeho parametry, výrobcem

udávaná přesnost měření, popřípadě výchozí bod, od kterého byla další

měření odvozena. V případě, že pro stanovení souřadnic je použit také

výpočet, uvedení postupu výpočtu a jeho vlivu na přesnost vypočtených

souřadnic. Dále uvedení fyzické osoby, která provedla měření, odečtení

nebo výpočty souřadnic a podpis prvotní měřické dokumentace odpovědným

měřičem s platnou autorizací. U nově zhotovených map, schémat, řezů

nebo jiných topografických podkladů uvedení číselného i grafického

měřítka, orientace světových stran, souřadnice bodů umožňujících

jednoznačnou lokalizaci a uvedení jména fyzické osoby, která

topografický podklad zhotovila, a jméno a příjmení odborně způsobilé

osoby k výkonu zeměměřických činností,^32)



b) geologické údaje, které zahrnují geologickou dokumentaci

odpovídající požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,^18)



c) analytické údaje, které obsahují uvedení laboratoře nebo pracoviště,

které provedly analýzy; jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která

za provedené analýzy odpovídá; uvedení druhu přístroje nebo zařízení,

na kterém jsou analýzy, zkoušky nebo měření prováděny; výrobcem uváděná

přesnost; uvedení, zda byly provedeny kontrolní analýzy, zkoušky nebo

měření, a v případě provedení musí být provedeno jejich vyhodnocení. U

analýz nebo měření, která mohou poskytnout pouze akreditovaná

pracoviště, musí být k analýzám připojen odkaz na dosaženou akreditaci,



d) technologické údaje, které zahrnují vzorek, na kterém byly provedeny

modelové a poloprovozní zkoušky upravitelnosti nerostu; vzorek musí být

opatřen pasportem obsahujícím kompletní údaje o lokalizaci vzorku,

hmotnosti a způsobu jeho odběru, grafickou geologickou dokumentaci

místa odběru a odůvodnění reprezentativnosti odebraného vzorku pro

ložisko nebo jeho část. Pro technologické zkoušky platí přiměřeně

požadavky na analytická data,



e) právní údaje, které zahrnují soubor poznatků o právních

skutečnostech doložený odkazem na právní předpisy nebo odkazem na

provedené právní úkony (např. správní rozhodnutí, smlouvy) s uvedením

místa, kde je uložen originál nebo ověřená kopie příslušného dokumentu.

Údaje musí být doplněny prohlášením, že se jedná o údaje úplné,

popřípadě musí být uvedeny odkazy na právní dokumenty, které se

nepodařilo získat,



f) ekonomické údaje, které zahrnují uvedení jejich stáří a zdroje.

Pokud se místo těchto údajů použije analogie s jinými dobývanými

ložisky, uvádí se odůvodnění oprávněnosti použití analogie a její vliv

na přesnost výpočtu zásob a jejich klasifikaci.



3. Pokud u archivních údajů některé charakteristiky nelze prokázat a

údaje je nezbytné při výpočtu zásob použít, uvede se tato skutečnost a

zhodnotí se její možný vliv na přesnost výpočtu zásob.



4. Věrohodnost výpočtu zásob se prokazuje



a) odůvodněním volby metody výpočtu zásob vzhledem k typu ložiska

(např. genetický typ, tvary těles, variabilita nerostné suroviny,

variabilita geologických fenoménů ovlivňujících vymezení zásob), stupni

jeho prozkoumanosti a kvalitě údajů použitých pro výpočet,



b) prokázáním způsobilosti použitých podkladů pro výpočet zásob,



c) protokolem o kontrole vstupních údajů a kontrole výpočtu zásob

podepsaném osobami, které provedly kontrolu,



d) zhodnocením vlivu všech chyb, nepřesností, zjednodušení a

zaokrouhlení týkajících se vstupních údajů a způsobu provedení výpočtu

zásob na výsledek výpočtu zásob.



5. U ložisek, na kterých již v minulosti byl proveden výpočet nebo

přepočet zásob, je nezbytné prokázat vztah k těmto výpočtům v

následujícím rozsahu:



a) uvedení posledního výpočtu zásob platného pro celé ložisko, b)

uvedení následných výpočtů zásob zpracovaných pro část ložiska,



c) plošný a prostorový vztah nově vymezených zásob k poslednímu

platnému stavu zásob podle údaje ze státní evidence zásob a k jejich

průmětu na povrch,



d) odůvodnění platnosti nového výpočtu nebo přepočtu zásob pro celé

ložisko nebo přesné vymezení části ložiska s novým výpočtem nebo

přepočtem zásob,



e) uvedení nového úplného stavu zásob vypočtených na ložisku včetně

nové konturace ložiska, popřípadě vymezení kontur označujících různý

stupeň právního stavu na ložisku (zásoby uvnitř dobývacího prostoru a

mimo dobývací prostor, zásoby v různých dobývacích prostorech). U

přepočtu zásob dobývaných ložisek se uvádí také, jaká část dříve

vymezených zásob ložiska již byla vydobyta.



6. Zjištěné nahromadění nerostů, které vyhoví podmínkám využitelnosti,

se vymezí jako zásoby nerostů ložiska. Pro vyhodnocení zásob ložisek

nevyhrazených nerostů se klasifikace pro vyhrazené nerosty použije

přiměřeně. Zjištěné nahromadění nerostů, u kterého nebylo pro

nedostatek údajů možné provést jeho hodnocení podle podmínek

využitelnosti, se hodnotí jako prognózní zdroj.



7. Pokud se nový výpočet zásob nebo přepočet zásob podle nových

podmínek využitelnosti týká již existujícího výhradního ložiska

nevyhrazeného nerostu,^33) potom se při rozšíření zásob jedná o zásoby

nevyhrazeného nerostu, které nejsou součástí výhradního ložiska, s

výjimkou zásob, které jsou vypočteny



a) v konturách zásob schválených podle dřívějších právních

předpisů,^34) nebo



b) v hloubkovém pokračování ložiska, pokud jejich průmět na povrch

nepřesahuje kontury průmětu zásob platných ke dni 20.12.1991, nebo



c) uvnitř stanoveného dobývacího prostoru.



8. Zásoby nerostu na výhradním ložisku nevyhrazeného nerostu a zásoby

nevyhrazeného nerostu mimo zásoby výhradního ložiska se ve výpočtu

zásob, při klasifikaci zásob a v pasportu uvádějí samostatně.



9. Při výpočtu zásob se nevypočítávají zásoby mimo rozsah stanoveného

průzkumného území nebo dobývacího prostoru. Pokud organizace provádí

výpočet zásob na již existujícím ložisku, které svým rozsahem přesahuje

hranice stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území, vydělí

tu část ložiska, která je uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo

průzkumného území, jako novou samostatnou část původního ložiska a

výpočet provede pouze na této části ložiska. Pro nově vymezenou část

ložiska zpracuje organizace pasport, který obsahuje



a) původní rozsah zásob na celém ložisku,



b) původní rozsah zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího

prostoru nebo průzkumného území,



c) rozsah a stav zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího

prostoru nebo průzkumného území na základě nového výpočtu nebo přepočtu

zásob.



10. Pokud vlivem odlišných podmínek využitelnosti na sebe nenavazují

bloky zásob a kontury nově vymezených ložisek, ponechává se tento stav.



11. Pokud organizace při výpočtu zásob ropy, hořlavého zemního plynu

nebo mineralizované vody pro průmyslové získávání vyhrazených nerostů

zjistí, že produktivní kolektory přesahují hranici dobývacího prostoru

nebo stanoveného průzkumného území, potom



a) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde pro

jinou organizaci nebylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací

prostor, provede organizace výpočet zásob uvnitř stanoveného dobývacího

prostoru nebo průzkumného území s přihlédnutím ke geologické stavbě

území za hranicí stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného

území; zásoby však vypočte pouze uvnitř stanoveného dobývacího prostoru

nebo průzkumného území,



b) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde bylo pro

jinou organizaci stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor,

provede organizace výpočet zásob uvnitř dobývacího prostoru nebo

průzkumného území v dohodě s organizací, které bylo stanoveno průzkumné

území nebo dobývací prostor.



Příloha 11



OSNOVA ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY O PRŮZKUMU ANTROPOGENNÍHO ZNEČIŠTĚNÍ V

HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ



TEXTOVÁ ČÁST



1. Údaje o území



1.1. Všeobecné údaje



1.1.1. Geografické vymezení území



1.1.2. Stávající a plánované využití území



1.1.3. Základní charakterizace obydlenosti území



1.1.4. Majetkoprávní vztahy



1.2. Přírodní poměry zájmového území



1.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry



1.2.2. Geologické poměry



1.2.3. Hydrogeologické poměry



1.2.4. Hydrologické poměry



1.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě



2. Průzkumné práce



2.1 Dosavadní prozkoumanost území



2.1.1. Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na

lokalitě



2.1.2. Přehled zdrojů znečištění



2.1.3. Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových

faktorů



2.1.4. Předběžný koncepční model znečištění



2.2 Aktuální průzkumové práce



2.2.1. Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací



2.2.2. Výsledky průzkumných prací



2.2.3. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění



2.2.4. Posouzení šíření znečištění



2.2.4.1. Šíření znečištění v nesaturované zóně



2.2.4.2. Šíření znečištění v saturované zóně



2.2.4.3. Šíření znečištění povrchovými vodami



2.2.4.4. Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené

atenuace



2.2.5. Shrnutí šíření a vývoje znečištění



2.2.6. Omezení a nejistoty



3. Hodnocení rizika



3.1. Identifikace rizik



3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových

faktorů



3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik



3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice

(aktualizovaný koncepční model)



3.2. Hodnocení zdravotních rizik



3.2.1. Hodnocení expozice



3.2.2. Odhad zdravotních rizik



3.3. Hodnocení ekologických rizik



3.4. Shrnutí celkového rizika



3.5. Omezení a nejistoty



4. Doporučení nápravných opatření



4.1. Doporučení cílových parametrů nápravných opatření



4.2. Doporučení postupu nápravných opatření s odhadem finančních

nákladů



5. Závěr a doporučení



Použitá literatura



Přehled použitých zkratek



POVINNÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY



1. kopie evidenčního listu geologických prací



2. přehledná mapa zájmového území v měřítku 1 : 25 000 nebo

podrobnějším



3. výpis z katastru nemovitostí včetně kopie katastrální mapy s

orientačním zákresem zájmového území



4. účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem, včetně map

provedených prací obsahujících specifikaci a lokalizaci dokumentačních

bodů, přímých měření, odběrů vzorků a technických prací (včetně

relevantních archivních dat)



5. tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů



6. geologická dokumentace průzkumných děl



7. účelová hydrologická mapa a další mapy dokumentující výsledky prací



8. mapy a schémata střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy

podmiňujících využití výsledků prací, případně doklady o výsledcích

projednání střetů zájmů



9. svodné interpretrační schéma dokumentující hlavní dosažené výsledky

a navržená doporučení



10. výsledky geodetického zaměření lokality a průzkumných děl

(geodetická zpráva včetně přehledu souřadnic a grafických schémat

měřických bodů)



11. technické zprávy nebo posudky zpracované k řešení dílčích problémů

specializovanými pracovišti



12. protokoly pozorování, měření, zkoušek a rozborů pro jednotlivé

druhy speciálních prací s uvedením podmínek jejich pořízení (zejména

laboratorní protokoly)



13. doklady o přepravě a odstranění odpadů vzniklých průzkumnými

pracemi



14. potvrzení Ministerstva životního prostředí o záznamu lokality do

databáze "Systém evidence kontaminovaných míst"



DOPORUČENÉ PŘÍLOHY ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY



1. přehled fyzikálně-chemických a toxikologických charakteristik

prioritních znečišťujících látek, přípravků, organismů nebo

mikroorganismů



2. modely, statistické výpočty



3. kopie relevantních povolení a správních rozhodnutí (např. kopie

povolení k nakládání s vodami v případě, že nakládání s vodami při

geologickém průzkumu toto povolení vyžadovalo)



4. kopie protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka

případně nájemce pozemku



5. fotodokumentace



6. kopie souhrnné dokumentace v digitální podobě".



1) Například horní zákon, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a

stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o

státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001

Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského

půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o

pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000

Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických

odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých

zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných

lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů

(lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o

státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000

Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.



2) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.



3) § 4 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.



4) § 34 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



5) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



6) § 11 zákona č. 61/1988 Sb.



7) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní

zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém

využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o

změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



8) § 13 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 543/1991 Sb.

a zákona č. 366/2000 Sb.



9) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní

zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších

předpisů.



10) Například zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



11) § 2 odst. 1 písm. g) zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.



12) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.



13) Vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací.



14) § 32 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č.

168/1993 Sb.



15) § 19 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a

zákona č. 315/2001 Sb.



16) § 39 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



§ 20 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č.

315/2001 Sb.



16a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její

nápravě a o změně některých zákonů.



16b) § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů

(vodní zákon).



16c) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených

vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o

změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona

č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s

ukončenm činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon

o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.



17) Například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií

způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými

přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě

jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících,

ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o

změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



18) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci.



19) Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické

činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve

znění pozdějších předpisů.



20) § 89 odst. 11 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění

pozdějších předpisů.



21) § 9a odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.



22) § 5 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



23) Například § 6 a 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.,

§ 5 zákona č. 164/2001 Sb.



24) § 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



25) Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou

vodu a rozsah a četnost její kontroly.



26) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.



27) § 2 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.



28) Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



29) § 13 zákona, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000

Sb. § 15 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č.

168/1993 Sb.



30) Příloha č. 10 k vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.



31) § 35 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č.

61/2002 Sb.



32) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění

některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších

předpisů.



33) § 43a horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.



34) Nařízení vlády č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci

zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize

jejich výpočtů.