66/1988 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury České socialistické republiky
ze dne 26.dubna 1988,
kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči
Změna: 139/1999 Sb.
Změna: 538/2002 Sb.
Ministerstvo kultury České socialistické republiky v dohodě s
ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky, s
ministerstvem výstavby a stavebnictví České socialistické republiky a
Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj stanoví podle §
45 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
(dále jen "zákon"):
Prohlašování věcí za kulturní památky
(k § 3 zákona)
§ 1
(1) Ministerstvo kultury prohlašuje nemovité a movité věci, popřípadě
jejich soubory za kulturní památky z vlastního nebo jiného podnětu.
(2) Před prohlášením věci za kulturní památku si ministerstvo kultury
může kromě vyjádření podle § 3 odst. 1 zákona vyžádat i posudek
odborných, vědeckých a uměleckých organizací.
(3) Předmětem oznámení podle § 3 odst. 5 zákona jsou název, druh a
popis věci, fotodokumentace, rozměry, současný stav věci (např. údaje o
technickém stavu, provedené obnově), umístění věci a způsob jejího
užívání a vztahy opravňující k nakládání s věcí.
(4) Pokud vlastník věci navržené k prohlášení za kulturní památku
požádá ministerstvo kultury, od něhož obdržel písemné vyzvání podle § 3
odst. 5 zákona, aby údaje uvedené v odstavci 3 byly doplněny za pomoci
odborné organizace státní památkové péče (dále jen "odborná
organizace"), ministerstvo kultury, nejde-li o údaje o umístění věci,
způsobu jejího užívání a vztazích opravňujících vlastníka k nakládání s
věcí, této žádosti vlastníka vyhoví.
Památkové zóny
(k § 6 zákona)
§ 2
(1) Pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 zákona je určující
charakteristika významných kulturních hodnot území, vymezení hranice
památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, stanovení podmínek pro
stavební a další činnosti směřující k ochraně území a zvýšení kvality
životního prostředí.
(2) Území památkové zóny, popřípadě jejího ochranného pásma, je-li
zřízeno, vyznačí příslušný orgán územního plánování při pořizování
územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace v souladu se
zvláštními předpisy. ^2) Nebyla-li pro území památkové zóny zpracována
potřebná územně plánovací dokumentace, nebo je-li současná územně
plánovací dokumentace v rozporu se zájmy státní památkové péče na území
památkové zóny, dá ministerstvo kultury podnět příslušnému orgánu
územního plánování k pořízení potřebné územně plánovací dokumentace,
jejímu doplnění či změně.
(3) Ministerstvo kultury oznámí prohlášení území za památkovou zónu
odborné organizaci k vyznačení do
Ústředního seznamu kulturních památek České republiky
(dále jen "Ústřední seznam").
Evidence kulturních památek
(k § 7 zákona)
§ 3
(1)
Ústřední seznam
je souborem základních údajů, které určují kulturní památku, památkovou
rezervaci a památkovou zónu. Tvoří jej stejnopis o prohlášení věci za
kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu, rejstřík,
evidenční listy a dokumentace včetně fotografií. Do Ústředního seznamu
se rovněž zapíší dotčené parcely a vykreslí se hranice v kopiích
pozemkových map.
(2) V Ústředním seznamu se vyznačí prohlášení kulturní památky za
národní kulturní památku a vymezení jejího ochranného pásma. Dále se
vyznačí, že kulturní památka se nachází na území prohlášeném za
památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo v ochranném pásmu. Průběžně
se vyznačují změny vlastnictví kulturních památek a jejich přemístění;
u nemovitých kulturních památek se vyznačí také změny jejich využití. V
Ústředním seznamu se vyznačí i zrušení prohlášení věci za kulturní
památku.
(3) Do Ústředního seznamu zapíše odborná organizace i kulturní památky
vedené v dosavadních státních seznamech podle dřívějších právních
předpisů. ^3)
§ 4
zrušen
§ 5
Ústřední seznam a seznamy kulturních památek správních obvodů krajských
úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jsou veřejně
přístupné, jde-li o údaje o nemovitých kulturních památkách. V případě
údajů o movitých kulturních památkách mohou do Ústředního seznamu a
seznamů kulturních památek správních obvodů krajských úřadů a obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností nahlížet vlastník movité kulturní
památky, osoby při výkonu státní správy, pokud tyto údaje potřebují pro
plnění svých úkolů, osoby pro studijní účely na základě písemného
potvrzení příslušného školského zařízení nebo příslušné kulturní
instituce a osoby pro vědeckovýzkumné účely na základě písemného
potvrzení zadavatele výzkumného úkolu; ostatní osoby tak mohou učinit
pouze s písemným souhlasem vlastníka.
§ 6
(1) Odborná organizace oznámí příslušnému katastrálnímu úřadu k
vyznačení v katastru nemovitostí veškeré zápisy do Ústředního seznamu,
které se týkají evidence nemovitostí. K oznámení se připojí kopie
pozemkových map se zákresem průběhu hranic památkově chráněných
nemovitostí a jejich ochranných pásem a listina s uvedením všech
dotčených parcel podle obcí, katastrálních území a parcelních čísel
podle evidence v katastru nemovitostí, včetně způsobu ochrany těchto
nemovitostí.^5)
(2) Odborná organizace zašle příslušným orgánům územního plánování^5a)
kopie pozemkových map se zákresem průběhu hranic památkově chráněných
nemovitostí.
Zrušení prohlášení věci za kulturní památku
(k § 8 zákona)
§ 7
(1) Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (dále jen
"zrušení prohlášení") obsahuje tyto údaje: název kulturní památky a
rejstříkové číslo Ústředního seznamu, umístění a bližší určení kulturní
památky, vlastnické vztahy, zdůvodnění žádosti a informativní
fotografie.
(2) Ustanovení § 1 odst. 2 této vyhlášky platí obdobně i pro zrušení
prohlášení.
(3) Podmínkami, na jejichž předchozí splnění může ministerstvo kultury
vázat zrušení prohlášení, jsou zpracování měřické a fotografické
dokumentace, stavebně historické, popřípadě archeologické průzkumy,
přemístění vybraných prvků kulturní památky a úprava vzniklého
prostoru.
Ochrana a užívání kulturních památek
(k § 9 a 10 zákona)
§ 8
(1) Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu
a řádné provedení všech prací a jiných opatření potřebných k
zabezpečení péče o kulturní památku, zejména o zajištění:
a) dobrého technického stavu a estetického vzhledu kulturní památky,
b) vhodného a přiměřeného užívání kulturní památky,
c) příznivého prostředí kulturní památky, popřípadě jejího přemístění
na jiné vhodné místo,
d) proti svévolnému poškozování, zničení nebo odcizení, nebo odcizení
jejich odstranitelných součástí či příslušenství.
(2) Organizace, která kulturní památku spravuje, nebo ji užívá nebo ji
má ve vlastnictví, je dále povinna zajistit:
a) neporušené uchování a účinné uplatnění uměleckých a kulturně
historických hodnot kulturní památky,
b) potřebné technické a jiné vybavení kulturní památky v souladu s její
památkovou hodnotou,
c) ochranu movitých kulturních památek po dobu trvání stavu nebezpečí,
nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu.^6)
Obnova kulturních památek
(k § 14 zákona)
§ 9
(1) Jinou úpravou kulturní památky podle § 14 odst. 1 zákona se rozumí
modernizace budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky,
dále nástavba či přístavba.
(2) V souvislosti s obnovou může dojít i ke změně funkce využití
kulturní památky, pokud se touto změnou docílí vhodnějšího uplatnění
jejích kulturně společenských hodnot.
(3) Vlastník kulturní památky uvede v žádosti o vydání závazného
stanoviska k její obnově, s výjimkou žádosti o restaurování, tyto
údaje:
a) název a umístění památky včetně rejstříkového čísla Ústředního
seznamu,
b) popis současného stavu památky s uvedením závad,
c) předpokládaný rozsah obnovy,
d) investora obnovy (organizace nebo občan),
e) předpokládané celkové náklady a termín provedení obnovy,
f) předpokládaný přínos obnovy pro další využití kulturní památky.
(4) V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci obnovy podle § 14
odst. 1 a 2 zákona, s výjimkou restaurování, stanoví příslušný orgán
státní památkové péče podle povahy předmětu ochrany tyto základní
podmínky:
a) zabezpečení dalšího zachování kulturní památky a její ochrany,
b) zajištění vhodného využití kulturní památky z hlediska jejího
celospolečenského přínosu,
c) zajištění kvality a hospodárnosti všech přípravných a prováděcích
prací obnovy,
d) provedení nezbytných výzkumných a průzkumných prací,
e) zpracování dokumentace obnovy,
f) předání materiálů a podkladů zpracovaných při přípravě a provádění
obnovy (průzkumné a výzkumné práce, přípravná a projektová dokumentace,
její změny a dodatky, dokumentace skutečného provedení, podklad pro
závěrečné vyhodnocení atd.).
(5) V případě, že nejde o obnovu podléhající kolaudačnímu řízení, 10)
zjišťuje příslušný orgán státní památkové péče, zda z hlediska státní
památkové péče byly splněny požadavky jím vydaných závazných
stanovisek. Při zjištění nedostatků a závad projedná příslušný orgán
státní památkové péče se stavebníkem (investorem) jejich odstranění.
§ 10
(1) Obnova kulturní památky nebo její části, která je dílem výtvarného
umění nebo prací uměleckých řemesel (dále jen "restaurování"), je
souhrnem specifických výtvarných, umělecko-řemeslných a technických
prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.
(2) Žádost o restaurování musí obsahovat:
a) název, umístění a popis kulturní památky včetně rejstříkového čísla
Ústředního seznamu,
b) popis současného stavu památky s uvedením závad a příčin porušení,
c) navrhovaný způsob restaurátorského zásahu,
d) investora (organizace nebo občan),
e) předpokládané celkové náklady a termín provedení,
f) předpokládaný výsledek zásahu včetně požadavků na prezentaci.
Žadatel o restaurování si může zpracování žádosti o restaurování
zajistit u odborné organizace.
(3) V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci restaurování podle §
14 odst. 1 zákona stanoví příslušný orgán státní památkové péče podle
povahy kulturní památky tyto základní podmínky:
a) zpracování záměru restaurování, technického a technologického
postupu, návrhu konečného výtvarného řešení a grafické podklady,
b) provedení průzkumných a výzkumných prací a jejich dokumentaci,
c) vyhotovení závěrečné restaurátorské zprávy, která bude předána
odborné organizaci.
(4) Pro restaurování se zpracovává závěrečná restaurátorská zpráva,
která obsahuje:
a) komplexní vyhodnocení průzkumných a výzkumných prací,
b) dokumentaci provedeného restaurování,
c) popis použitých technických a technologických postupů,
d) popis použitých materiálů,
e) nová zjištění o kulturní památce a pokyny pro další ochranný režim,
f) fotodokumentaci jednotlivých fází restaurování a výsledného stavu,
g) další dokumentaci podle povahy věci,
h) předávací protokol a vyčíslení nákladů restaurování.
Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky
(k § 16 zákona)
§ 11
(1) K žádosti o příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky (dále
jen "příspěvek") podle § 16 odst. 1 zákona se přikládá
a) doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce; jde-li o
nemovitost, rovněž výpis z katastru nemovitostí nebo jeho ověřená
kopie, kopie snímku katastrální mapy, popřípadě geometrického plánu,
které nejsou starší než šest měsíců,
b) závazné stanovisko vydané podle § 14 odst. 1 zákona,
c) specifikace druhu, rozsahu, způsobu, termínu provedení a sjednané
nebo odborně odhadnuté ceny obnovy kulturní památky, včetně specifikace
prací, ke kterým se váže žádost o příspěvek,
d) záměr prezentace kulturní památky zpřístupněné veřejnosti pro
kulturně vzdělávací účely, pokud se jedná o kulturní památku využívanou
tímto způsobem anebo k tomuto využití uvažovanou,
e) jde-li o movitou kulturní památku, specifikace způsobu její ochrany
před poškozením, zničením nebo odcizením,
f) fotodokumentace současného technického stavu kulturní památky nebo
jejích částí podle druhu a rozsahu prací, ke kterým se váže žádost o
příspěvek.
(2) Jde-li o případ poskytnutí příspěvku vlastníku kulturní památky,
který nemůže uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se
zachováním nebo obnovou kulturní památky, přikládají se k žádosti o
příspěvek podle § 16 odst. 1 zákona rovněž
a) jde-li o nemovitou kulturní památku, doklady o příjmech plynoucích z
této nemovitosti za poslední tři roky, popřípadě o závazcích na ní
váznoucích,
b) notářsky ověřené čestné prohlášení vlastníka nebo vlastníků kulturní
památky o jejich příjmech a případných hospodářských výsledcích za
poslední tři roky a o jejich majetkových poměrech ke dni podání žádosti
o příspěvek.
§ 12
(1) Za zvlášť odůvodněný případ, ve kterém může vlastníku kulturní
památky na jeho žádost obec nebo kraj poskytnout příspěvek na zvýšené
náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se
považuje zejména takový případ, kdy kulturní památka, popřípadě její
část
a) je ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn
vlastníkem kulturní památky,
b) je využívána a zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně
vzdělávací nebo náboženské účely,
c) nalézá se v pohledově významné poloze, nebo
d) je ojedinělou kulturní památkou svého druhu nacházející se v územním
obvodu krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou
působností.
(2) Za případ, ve kterém vlastník kulturní památky nemůže uhradit z
vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou
kulturní památky, se považuje takový případ, kdy příjmy a případné
hospodářské výsledky vlastníka kulturní památky za poslední tři roky
byly menší než polovina nákladů potřebných na zachování nebo obnovu
kulturní památky v příslušném kalendářním roce.
§ 13
(1) K žádosti o příspěvek na obnovu kulturní památky podle § 16 odst. 2
zákona se přikládají doklady stanovené v § 11 odst. 1 a písemné
vyjádření o významu a naléhavosti obnovy kulturní památky, které
zpracuje odborná organizace.
(2) Za případ mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní
památky, ve kterém může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek
ministerstvo kultury, se považuje takový případ, kdy kulturní památka
a) je prohlášena za národní kulturní památku,
b) je zapsána na Seznamu světového dědictví anebo tvoří součást souboru
kulturních památek a jejich dochovaného historického prostředí, který
je zapsán na Seznamu světového dědictví,^13)
c) je v havarijním technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn
vlastníkem kulturní památky,
d) je zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací
nebo náboženské účely,
e) tvoří významnou dominantu obce nebo města, popřípadě části
krajinného celku,
f) je ojedinělou kulturní památkou svého druhu na území České
republiky, nebo
g) je zařazena do specializovaných programů ministerstva kultury na
úseku státní památkové péče.^14)
(3) Při obnově národních kulturních památek, kulturních památek
zapsaných na Seznamu světového dědictví anebo tvořících součást souboru
kulturních památek a jejich dochovaného historického prostředí, který
je zapsán na Seznamu světového dědictví, a při obnově (restaurování)
kulturních památek, které jsou díly výtvarných umění nebo
uměleckořemeslnými pracemi, lze poskytnout příspěvek až do výše
celkových nákladů spojených s obnovou v běžném kalendářním roce,
přičemž do výše těchto celkových nákladů nelze zahrnout částku ve výši
odpočtu, který může příjemce příspěvku uplatnit podle zvláštního
právního předpisu.^15)
§ 14
(1) Příspěvek se poskytuje vlastníku kulturní památky.
(2) V rozhodnutí o poskytnutí příspěvku se stanoví v souladu se
zvláštními právními předpisy^16) podmínky, za kterých je příspěvek
poskytován.
(3) Obec, jakož i kraj proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek
nebo jeho část až po předložení faktury za provedené práce anebo na
základě odborného posudku znalce ceny provedených prací, nestanoví-li
se v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku, že se příspěvek vyplatí
žadateli se zřetelem na jeho finanční možnosti předem. Za stejných
podmínek proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo jeho část
ministerstvo kultury. Znalce určí ten, kdo o poskytnutí příspěvku
rozhodl.
(4) Vlastník kulturní památky, nesplní-li stanovené podmínky, je
povinen vrátit předem vyplacený příspěvek zpět tomu, kdo příspěvek
poskytl.
(5) Poskytnutí příspěvku v běžném kalendářním roce nezakládá nárok
vlastníka kulturní památky na příspěvek v následujících letech.
§ 15
(1) V případě nečerpání nebo úspory předem vyplaceného příspěvku nebo
jeho části je vlastník kulturní památky povinen vrátit odpovídající
finanční částku zpět tomu, kdo příspěvek poskytl.
(2) Pokud se práce na obnově kulturní památky podporované z více
finančních zdrojů, z nichž jedním je příspěvek, neprovedou ve výši
nákladů předpokládaných pro běžný kalendářní rok anebo ve výši
smluvních nákladů sjednaných na tentýž rok se zhotovitelem díla, má se
za to, že úspora vznikla z příspěvku.
§ 16
zrušen
Ochranné pásmo
(k § 17 zákona)
§ 17
(1) Vymezení ochranného pásma obsahuje určení předmětu ochrany, důvod
vymezení, popis hranice ochranného pásma, kopii pozemkové mapy se
zákresem průběhu hranic ochranného pásma a stanovení podmínek pro
činnosti v ochranném pásmu.
(2) Vymezení ochranného pásma obecní úřad obce s rozšířenou působností
oznámí odborné organizaci, příslušným orgánům územního plánování^5a) a
příslušnému stavebnímu úřadu.
Kulturní památky ve vztahu k zahraničí
(k § 20 zákona)
§ 18
(1) Žádost o předchozí souhlas k vývozu kulturní památky se předkládá
ministerstvu kultury a musí obsahovat všechny základní znaky kulturní
památky vylučující její záměnu, zejména popis s fotografií, druh a
název, rozměry, současný stav, údaje o provedených opravách nebo
restaurování, účel, pro který se žádá o předchozí souhlas s vývozem,
doba, na kterou se kulturní památka vyváží, a způsob jejího užití v
zahraničí.
(2) Součástí žádosti je předepsaný formulář uvedený v příloze č. 1,
který se předkládá ve čtyřech vyhotoveních. K žádosti musí být připojen
též písemný souhlas vlastníka kulturní památky s vývozem a jeho účelem.
V případě udělení souhlasu ministerstvo kultury formuláře potvrdí a tři
vyhotovení vrátí žadateli. Žadatel si jeden potvrzený formulář ponechá,
jeden odevzdá celnici, která zboží propouští do volného (vázaného)
oběhu v cizině, a jeden doprovází kulturní památku do ciziny.
(3) Ministerstvo kultury může v rozhodnutí o předchozím souhlasu k
vývozu kulturní památky do zahraničí stanovit požadavky na ochranu
kulturní památky.
(4) Po návratu kulturní památky ze zahraničí pověří odborná organizace
na požádání ministerstva kultury identitu a stav kulturní památky a
podá o tom ministerstvu kultury zprávu.
Podmínky pro poskytování odměny a náhrady nálezci archeologického
nálezu
(k § 23 odst. 4 zákona)
§ 19
(1) Dojde-li k archeologickému nálezu uvedenému v § 23 odst. 2 zákona,
zvláště při zemních a výkopových pracích, nálezce uplatní písemně
nejpozději do jednoho roku od nálezu u krajského úřadu vyplacení odměny
za archeologický nález.
(2) V písemné žádosti o přiznání odměny musí nálezce uvést místo, datum
a nálezové okolnosti.
(3) U nálezu z drahých kovů si krajský úřad vyžádá zkoušku u Puncovního
úřadu. U nálezů z jiných cenných materiálů (např. jantar, drahé kameny)
si vyžádá ocenění u znalce ceny v příslušném oboru. V ostatních
případech si krajský úřad vyžádá určení kulturně historické hodnoty
archeologického nálezu (např. nepoškozené nádoby, souboru nádob, mincí
ap.) Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky nebo Národním
muzeem.
(4) Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vzniknou v
souvislosti s nálezem (např. jízdné, telefonické, popřípadě
telegrafické oznámení a další). Tyto náklady musí prokázat.
Úkoly a oprávnění památkové inspekce
(k § 27 zákona)
§ 20
(1) Předmětem ústředního dozoru památkové inspekce (dále jen
"inspekce") jsou činnosti spojené s ochrannou, obnovou a společenským
uplatněním kulturních památek.
(2) V rámci ústředního dozoru nad komplexní péčí o kulturní památku se
inspekce zaměřuje zejména:
a) na hodnocení, využívání a zpřístupňování kulturních památek,
b) na stav evidence, ochrany a správy kulturních památek,
c) na dodržování podmínek ochrany kulturních památek, kvality a
hospodárnosti projektových, stavebních, stavebně restaurátorských prací
při přípravě a realizaci obnovy kulturních památek,
d) na uplatňování celospolečenských zájmů při obnově a využívání
kulturních památek.
(3) Inspekce dozírá, jak vlastník kulturních památek plní uložená
rozhodnutí, popřípadě jiná opatření orgánů státní památkové péče, zda
provádí obnovu kulturních památek v souladu s jejich kulturním významem
a památkovou hodnotou a zda dbá společenské účelnosti a hospodárnosti.
(4) Inspekce zhodnocuje poznatky získané při provádění ústředního
dozoru v oboru státní památkové péče a využívá jich při zpracování
odborně metodických a ekonomických rozborů současného stavu státní
památkové péče a k zabezpečení jejího dalšího perspektivního rozvoje.
(5) Inspekce dozírá, zda odborná organizace poskytuje orgánům státní
památkové péče, krajům a obcím potřebnou odbornou pomoc při
rozhodování, popřípadě vydávání jiných opatření, která se týkají
kulturních památek.
Úkoly konzervátora státní památkové péče a zpravodaje státní památkové
péče (k § 31 zákona)
§ 21
Konzervátor státní památkové péče (dále jen "konzervátor") plní tyto
úkoly:
a) v rámci stavu kulturních památek zjišťuje, zda a jak je prováděna
jejich údržba a zda jsou vhodně využívány,
b) sleduje, zda je obnova kulturní památky prováděna v souladu s
požadavky státní památkové péče,
c) navrhuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností potřebná
opatření při zjištění bezprostředního ohrožení kulturní památky nebo
zjištění nedostatků,
d) z vlastního podnětu nebo na vyzvání obecního úřadu obce s rozšířenou
působností podává zprávu o stavu kulturních památek,
e) podílí se na propagaci kulturních památek mezi občany a mezi
mládeží, zejména spoluprací s kulturními zařízeními, přednáškami,
popřípadě publikační činností,
f) z pověření obecního úřadu obce s rozšířenou působností se účastní
jednání k řešení otázek na úseku státní památkové péče a o výsledku
jednání mu podává zprávu,
g) sleduje a usměrňuje činnost zpravodajů státní památkové péče (dále
jen "zpravodaj") a dbá, aby se průběžně seznamovali s důležitými
otázkami památkové péče daného území,
h) plní další úkoly, kterými ho obecní úřad obce s rozšířenou
působností pověřil.
§ 22
Zpravodaj plní tyto úkoly:
a) sleduje stav kulturních památek ve vymezeném obvodu, péči o ně a o
jejich využití, podává konzervátoru zprávy o stavu kulturních památek
ve vymezeném územním obvodu, v případě bezprostředního ohrožení
kulturní památky informuje přímo obecní úřad obce s rozšířenou
působností,
b) napomáhá konzervátoru v propagaci kulturních památek mezi občany a
mezi mládeží.
§ 23
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vybaví konzervátora a
zpravodaje osvědčením, které je opravňuje vykonávat svěřené úkoly.
(2) Funkce konzervátora a zpravodaje je čestná; obec s rozšířenou
působností jim hradí cestovní výdaje a některé další náhrady, které jim
vzniknou při plnění jejich úkolů.
Závěrečná ustanovení
§ 24
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 239/1959 Ú.l., o vývozu kulturních památek a předmětů
muzejní hodnoty, pokud se vztahuje na kulturní památky.
2. Vyhláška č. 117/1959 Ú.l., o národních kulturních památkách.
3. Vyhláška č. 181/1959 Ú.l., o památkových rezervacích.
4. Směrnice ministerstva kultury ČSR čj. 18.374/72-VI/1 ze dne
28.prosince 1972 o zřizování a činnosti stavebně restaurátorských hutí
a skupin, reg. částka 1/1973 Sb.
5. Úřední sdělení ministerstva kultury ČSR o prohlášení Jabkenické
obory, okr. Mladá Boleslav, za chráněnou kulturní památku, publ. částka
25/1956 Ú.l.
§ 25
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.července 1988.
Ministr:
Doc. Ing. Kymlička CSc. v. r.
Příl.1
+-------------------------------+--------------------------------+
|1. Žadatel (jméno osoby |2. Příjemce (jméno osoby |
| nebo název organizace) | nebo název organizace) |
| | |
| | |
| Adresa: | Adresa: |
| | |
| | |
| Číslo OP (jen u osob) | |
| | |
+-------------------------------+--------------------------------+
|3. Důvod vývozu (u zapůjčení |4. Doprava a způsob zabezpečení |
| doba, na kterou se památka | během dopravy |
| vyváží) | |
| | |
| | |
| | |
| | |
| | |
+-------------+-----------------+-+------------+-----------------+
| Fotografie| 5. Název a popis |6. Značky, | 7. Současný stav|
| | | čísla, | a údaje o |
| | | rozměry | provedených |
| | | | úpravách a |
| | | | restaurování |
| | | | |
| | | | |
| | +------------+ |
| | | Množství | |
+-------------+ | | |
| | | |
| | | |
| | | |
| +------------+ |
| | Cena | |
| | | |
| | | |
| | | |
| | | |
+--------------------------------++------------+-----------------+
| Čestné prohlášení: | 8. Osvědčení o povolení vývozu|
| | kulturních památek |
| Prohlašuji, že údaje uvedené | |
| v rubrikách 1 - 7 jsou správné.| |
| Žádám o povolení vývozu | |
| uvedených předmětů | |
| | |
| | |
| ................| |
| podpis | |
+--------------------------------+-------------------------------+
| Potvrzení celních orgánů při: | |
| | | |
+---------------+----------------+---------------+---------------+
| výstupu | výstupu | výstupu | vstupu do země|
| | | | určení |
| | | | |
| | | | |
+---------------+----------------+---------------+---------------+
| vstupu | vstupu | vstupu | |
| | | | |
| | | | |
| | | | |
| | | | |
+---------------+----------------+---------------+---------------+
1) Např. Československá akademie věd, Svaz českých výtvarných umělců,
Svaz českých architektů.
2) § 3, 20 až 22 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č.
262/1992 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně
plánovací dokumentaci.
3) Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách.
4) Zákon SNR č. 27/1987 Sb., o státní památkové péči.
5) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000
Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.
Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o
zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění
zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992
Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve
znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb.,
vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.
5a) § 12 písm. a) a b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č.
425/1990 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č.
320/2002 Sb.
6) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve
znění zákona č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
7) § 6 vyhlášky č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních
prostředků, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 6 a 20 vyhlášky č. 162/1980 Sb., ve zněním pozdějších předpisů.
9) Vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a
stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.
Vyhláška č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.
10) § 76 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.
11) § 40 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský
zákon).
Nařízení vlády ČSSR č. 89/1980 Sb., o soustavě studijních oborů a délce
řádného studia na vysokých školách.
Vyhláška č. 81/1982 Sb., o jednotné klasifikaci oborů vzdělání.
12) Kvalifikační katalog dělnických povolání kultury ze dne 7.1.1975
čj. 2.666/75-Va/4 (čísla povolání Ku 1-01.4, Ku 1-02.4, Ku 1-03.4, Ku
1-04.4, Ku 1-06.4, Ku 1-07.4, Ku 1-08.4, Ku 1-09.4, Ku 1-10.4, Ku
1-11.4, Ku 1-12.4, Ku 1-14.4, Ku 1-15.4, Ku 1-16.4, Ku 1-17.4, Ku
1-18.4, Ku 1-20.4, Ku 1-21.4.
13) Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví,
vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 159/1991 Sb.
14) Např. Program regenerace městských památkových rezervací a
městských památkových zón podle usnesení vlády ze dne 25. 3. 1992 č.
209, Program záchrany architektonického dědictví podle usnesení vlády
ze dne 22. 2. 1995 č. 110 nebo Program restaurování movitých kulturních
památek podle usnesení vlády ze dne 16. 7. 1997 č. 426.
15) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.
196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č.
136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č.
151/1997 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb.
16) Např. zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s
rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice
(rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb.,
zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb.,
zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb.,
zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 160/1997 Sb., zákon č. 199/1994 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona
č. 93/1998 Sb.
20) § 18a zákona č. 50/1976 Sb.
Vyhláška č. 84/1976 Sb.
21) Vyhláška č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.
