383/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. října 2012
o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
Změna: 257/2014 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1), zároveň
navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a v souladu s
Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu^3) (dále
jen „Úmluva“) upravuje
a) práva a povinnosti provozovatelů zařízení, provozovatelů letadel a
dalších osob při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
(dále jen „povolenka“),
b) postup při vydávání povolení k emisím skleníkových plynů a
rozhodování o jeho změnách,
c) postup při vydávání a přidělování povolenek a podmínky obchodování s
nimi,
d) podmínky hospodaření s povolenkami, jednotkami přiděleného množství
a jinými právy k vypouštění emisí skleníkových plynů,
e) použití jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z
projektových činností v systému obchodování s povolenkami (dále jen
„systém obchodování“),
f) působnost orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,
g) sankce za porušení uložených povinností stanovených tímto zákonem
nebo uložených na jeho základě.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zařízením stacionární technická jednotka, ve které se provozuje
jedna nebo více činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo
s nimi přímo související činnosti, které mají technickou spojitost s
činnostmi provozovanými na daném místě a které mohou mít vliv na emise;
za zařízení se nepovažují stacionární technické jednotky používané k
výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů,
b) skleníkovým plynem oxid uhličitý, methan, oxid dusný,
chlorfluorderiváty uhlovodíků, perfluorované deriváty uhlovodíků,
hexafluorid sírový a jiné plynné složky atmosféry, přírodní i
antropogenní, které absorbují a opětovně vyzařují infračervené záření,
c) emisí uvolňování skleníkových plynů do atmosféry ze zdrojů v
zařízení nebo uvolňování plynů určených ve vztahu k činnosti v oblasti
letectví uvedené v příloze č. 1 z letadel vykonávajících takovou
činnost,
d) provozovatelem zařízení osoba, která zařízení skutečně provozuje;
není-li taková osoba známa, považuje se za provozovatele zařízení
vlastník zařízení,
e) provozovatelem letadla osoba, která provozováním letadla vykonává
některou z činností v oblasti letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto
zákonu, a splňuje alespoň jednu z těchto podmínek
1. má provozní licenci vydanou v České republice podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie^4), nebo
2. spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel
vydaného Evropskou komisí podle čl. 18a odst. 3 směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES; v případě, že tato osoba není známa nebo
ji vlastník letadla neidentifikoval, se za provozovatele letadla
považuje vlastník letadla,
f) povolením rozhodnutí, kterým se povolují v rozsahu získaných
povolenek emise a kterým se stanoví podmínky jejich zjišťování,
vykazování a ověřování,
g) ekvivalentem tuny oxidu uhličitého jedna metrická tuna oxidu
uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie^5) stejný účinek globálního
ohřevu na klimatický systém Země,
h) novým účastníkem na trhu provozovatel jakéhokoli zařízení
provádějícího jednu či více činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto
zákonu, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30.
červnu 2011, nebo jakéhokoli zařízení provádějícího jednu či více
činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, u kterého došlo k
rozsáhlému rozšíření kapacity podle předpisu Evropské unie^6) po 30.
červnu 2011, pouze pokud jde o toto rozšíření,
i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení
kapacity, částečné ukončení nebo ukončení provozu nebo částečné
obnovení provozu po jeho předchozím ukončení nebo částečném ukončení
podle předpisu Evropské unie^6),
j) stranou přílohy I strana uvedená v příloze I Úmluvy, která
ratifikovala Kjótský protokol^7) v souladu s článkem 1 bodem 7
Kjótského protokolu,
k) projektovou činností opatření realizované formou projektu
schváleného jednou nebo více stranami přílohy I v souladu s článkem 6
nebo článkem 12 Kjótského protokolu a rozhodnutími přijatými na základě
Úmluvy nebo Kjótského protokolu,
l) jednotkou snížení emisí jednotka vydaná na základě článku 6
Kjótského protokolu a rozhodnutí přijatých na základě Úmluvy nebo
Kjótského protokolu, odpovídající právu provozovatele zařízení vypustit
do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého,
m) jednotkou ověřeného snížení emisí jednotka vydaná na základě článku
12 Kjótského protokolu a rozhodnutí přijatých na základě Úmluvy nebo
Kjótského protokolu, odpovídající právu provozovatele zařízení vypustit
do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého,
n) jednotkou přiděleného množství majetková hodnota odpovídající
oprávnění České republiky vypustit na základě Kjótského protokolu do
ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého,
o) výrobcem elektřiny zařízení, které ke dni 1. ledna 2005 nebo později
vyrábělo elektřinu na prodej třetím osobám a v němž neprobíhá jiná
činnost uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu než spalování paliv,
p) provozovatelem obchodní letecké dopravy provozovatel letadla, který
za úplatu poskytuje letecké služby veřejnosti za účelem přepravy
cestujících, nákladu nebo poštovních zásilek,
q) emisemi způsobenými letectvím emise z letadel vzniklé při činnostech
v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
r) historickými emisemi způsobenými letectvím průměrná střední hodnota
ročních emisí z letadel vzniklých v letech 2004 až 2006 při činnostech
v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
s) spalováním každá oxidace paliv bez ohledu na způsob, jakým jsou
tímto procesem vyprodukované teplo, elektřina nebo mechanická energie
využity, a veškeré jiné přímo spojené činnosti, včetně čištění
odpadních plynů,
t) povolenkou jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele
zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny
oxidu uhličitého,
u) členským státem členský stát Evropské unie, Norské království,
Lichtenštejnské knížectví a Islandská republika,
v) zasvěcenou osobou právnická, podnikající fyzická osoba nebo fyzická
osoba, která drží důvěrnou informaci z důvodů uvedených v čl. 38 odst.
1 nařízení Evropské komise o dražbách povolenek^8).
ČÁST DRUHÁ
POVOLENÍ K EMISÍM SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ
§ 3
Povolení a náležitosti žádosti o povolení
(1) Provozovatel zařízení je povinen je provozovat jen na základě a v
souladu s povolením vydaným Ministerstvem životního prostředí (dále jen
„ministerstvo“).
(2) Žádost o vydání povolení musí obsahovat
a) popis zařízení a s ním spojených činností včetně technologií, které
jsou nebo mají být používány,
b) výčet surovin a pomocných materiálů, s nimiž je nakládáno způsobem,
který může mít vliv na emise,
c) seznam a popis zdrojů emisí, které jsou součástí zařízení,
d) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro zjišťování a
vykazování emisí a
e) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až d).
(3) Žádost o vydání povolení podává provozovatel zařízení ministerstvu
na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem. Žadatel je
jediným účastníkem řízení o vydání povolení.
(4) Ministerstvo povolení vydá, pokud provozovatel zařízení prokáže, že
má dostatečné materiální, technické a organizační vybavení ke
zjišťování a vykazování emisí podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie^5).
(5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více
zařízení, která jsou umístěna ve stejné provozovně^9).
(6) Rozhodnutí o povolení obsahuje
a) popis zařízení a s ním spojených činností a identifikační údaje o
umístění zařízení, jimiž jsou obec, katastrální území a číslo popisné,
je-li přiděleno,
b) plán pro monitorování a vykazování emisí zpracovaný podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie^5).
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor formuláře žádosti o vydání
povolení.
§ 4
Změna a zánik povolení
(1) Provozovatel zařízení je povinen neprodleně oznámit ministerstvu
každou zamýšlenou změnu v užívání, způsobu provozu nebo kapacitě
zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování emisí nebo
podmínek vykazování emisí, zejména podstatnou změnu v provozu zařízení.
Dále je povinen oznámit ministerstvu každou změnu údajů uvedených v
povolení podle § 3, a to do 1 měsíce ode dne, kdy ke změně došlo,
nejpozději však do 31. prosince roku, ve kterém k změně došlo.
(2) Ministerstvo provede na základě oznámení podle odstavce 1 nebo
nejméně jednou za 5 let přezkum podmínek výkonu povolení.
(3) Ministerstvo na základě přezkumu podle odstavce 2 povolení změní
nebo zruší,
a) zjistí-li, že došlo ke změně v užívání, způsobu provozu, kapacitě
zařízení nebo údajích uvedených v povolení, která vyžaduje změnu
podmínek zjišťování emisí nebo podmínek vykazování emisí,
b) došlo-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo
c) došlo-li při výkonu povolení k závažnému nebo opakovanému porušení
povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.
(4) Ministerstvo povolení zruší
a) nevyužívá-li provozovatel povolení bez zvláštního důvodu po dobu
delší než 2 roky,
b) na žádost provozovatele zařízení, nebo
c) pokud je provoz zařízení ukončen nebo je obnovení provozu zařízení
technicky nemožné.
(5) Není-li zařízení v provozu, ačkoli v provozu bylo, a provozovatel
zařízení ministerstvu neprokáže, že provoz zařízení ve lhůtě 6 měsíců
od ukončení provozu obnoví, má se za to, že provoz zařízení je ukončen.
Tato lhůta se prodlouží na 18 měsíců v případě, že zařízení není v
provozu z důvodu nepředvídatelné události, která nemá původ v provozu
zařízení.
(6) Odstavec 5 se nevztahuje na zařízení, která jsou v rezervě nebo v
pohotovostním režimu, a na zařízení provozovaná podle sezónního
rozvrhu, pokud má provozovatel povolení podle tohoto zákona a příslušná
rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy vydávané podle jiných
právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí^10), je
technicky možné zahájit provoz bez provedení fyzických změn zařízení a
je na něm prováděna pravidelná údržba.
ČÁST TŘETÍ
OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI
§ 5
Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami
Národním správcem rejstříku obchodování s povolenkami (dále jen
„správce rejstříku“) je operátor trhu založený podle energetického
zákona^11) (dále jen „operátor trhu“).
§ 6
Podmínky účasti na systému obchodování
(1) Provozovatel zařízení se stává účastníkem systému obchodování dnem
nabytí právní moci rozhodnutí o povolení podle § 3.
(2) Provozovatel letadla se stává účastníkem systému obchodování dnem
zahájení provozování činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1
k tomuto zákonu.
(3) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla je povinen do 20
dnů ode dne, kdy se stal účastníkem systému obchodování, požádat
správce rejstříku o zřízení účtu v rejstříku obchodování s povolenkami
(dále jen „rejstřík“) podle § 5.
(4) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování
dnem zániku povolení.
(5) Provozovatel letadla přestává být účastníkem systému obchodování na
konci roku, v kterém nevykoná žádnou činnost v oblasti letectví
uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 7
Dražba povolenek a využití výnosů z dražby
(1) Povolenky pro provozovatele zařízení pro obchodovací období od 1.
ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující obchodovací
období, které nejsou přiděleny bezplatně podle tohoto zákona, jsou
draženy v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise
(dále jen „Komise“) o dražbách povolenek^8).
(2) V obchodovacím období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a v
každém následujícím obchodovacím období se vydraží 15 % povolenek
určených pro provozovatele letadel.
(3) Povolenky ze zvláštní rezervy pro provozovatele letadel podle § 13
odst. 4, 5 a 6, které nebyly přiděleny, se vydraží v souladu s pravidly
stanovenými přímo nařízením Komise o dražbách povolenek^8).
(4) Povolenky draží operátor trhu.
(5) Výnos z dražeb povolenek podle odstavců 1, 2 a 3 je příjmem
státního rozpočtu, a není-li stanoveno jinak, je účelově vázán na
dodatečné financování činností vedoucích ke snižování emisí
skleníkových plynů, na podporu inovací v průmyslu, na opatření, jejichž
cílem je zvýšit energetickou účinnost včetně výstavby a rekonstrukce
soustav zásobování tepelnou energií, snižování energetické náročnosti
budov a zvyšování účinnosti užití energie v průmyslu a energetice, na
podporu vědy a výzkumu v oblasti efektivního nakládání se zdroji, na
podporu úspor energie na straně spotřebitelů, na adaptační opatření, na
plnění mezinárodních závazků České republiky a rozvojovou pomoc v
oblasti ochrany klimatu, na náklady spojené s fungováním a správou
Evropského systému obchodování a správou rejstříku a na podporu
výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědecko-
technického rozvoje v oblasti snižování emisí skleníkových plynů z
dopravy, zejména z civilního letectví.
(6) Výnos z dražeb povolenek je účelově vázán nejvýše do částky 12
miliard Kč ročně nebo do částky vyšší, která se rovná 100%z výnosu z
dražeb povolenek pro provozovatele letadel a množství podle čl. 10
odst. 3 směrnice 2003/87/ES z výnosu z dražeb povolenek pro
provozovatele zařízení.
(7) Výdaje odpovídající účelově vázanému výnosu z dražeb povolenek jsou
z 50 % realizovány prostřednictvím kapitoly Ministerstva průmyslu a
obchodu a z 50 % prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.
§ 8
Vydávání povolenek a podmínky obchodování s povolenkami
(1) Správce rejstříku každý rok nejpozději do posledního dne měsíce
února vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství
povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva podle § 10
až 14.
(2) Povolenky, které má provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla
na svém účtu, může převést na jinou osobu. K převodu povolenky dochází
okamžikem připsání povolenky na účet nabyvatele v rejstříku. Povolenky
nemohou být vkladem do základního kapitálu obchodní společnosti.
(3) V případě zániku nebo smrti majitele povolenek, přecházejí
povolenky na právního nástupce majitele povolenek.
§ 9
Vyřazení povolenek
(1) Provozovatel zařízení, provozovatel letadla nebo osoba, která byla
v předchozím roce provozovatelem zařízení nebo letadla, jsou povinni
každý rok do 30. dubna vyřadit z obchodování postupem stanoveným přímo
použitelnými předpisy Evropské unie^12) množství povolenek, které
odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému a ověřenému
způsobem stanoveným v § 15 zákona. Okamžikem vyřazení přestávají být
povolenky obchodovatelné. Provozovatel zařízení nesmí pro účely
vyřazení povolenek použít povolenky přidělené provozovatelům letadla.
Za rok 2013 je provozovatel letadla nebo osoba, která byla v předchozím
roce provozovatelem letadla, povinen vyřadit povolenky do 30. dubna
2015.
(2) Za povolenku podle odstavce 1 se považuje i povolenka vydaná
příslušným orgánem jiného členského státu nebo povolenka vydaná
příslušným orgánem jiného než členského státu, je-li vydána postupem,
který je v souladu s předpisy Evropské unie^1), ^2).
(3) Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 lze použít pouze povolenku
vydanou na obchodovací období, v jehož roce bylo množství emisí
vykázáno a ověřeno. Povolenky, které nebyly vyřazeny z obchodování v
souladu s odstavcem 1, správce rejstříku vyřadí z obchodování do 4
měsíců od začátku následujícího obchodovacího období. Za takto vyřazené
povolenky přidělí správce rejstříku osobám, které je drží, odpovídající
množství povolenek na následující obchodovací období, a to do 30 dnů od
vyřazení.
(4) Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u nichž
bylo ověřeno, že byly zachyceny, přepraveny a trvale uloženy do
úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle jiného právního
předpisu^13) nebo podle platné právní úpravy jiného členského státu.
(5) Za emise uvolněné z úložiště oxidu uhličitého provozovaného podle
jiného právního předpisu^13) vyřadí povolenky jejich provozovatel.
(6) Ministerstvo zveřejní seznam provozovatelů zařízení, provozovatelů
letadla nebo osob, které byly v předchozím roce provozovatelem letadla,
kteří nesplnili povinnost podle odstavce 1.
§ 10
Přidělování bezplatných povolenek
(1) Ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek
provozovatelům zařízení a provozovatelům letadla na jednotlivé roky
obchodovacího období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 postupem a v
množství vypočítaném na základě referenčních hodnot stanovených
předpisy Evropské unie^6), ^14). Provozovateli zařízení se bezplatné
povolenky nepřidělí na výrobu elektřiny; tím není dotčen § 12.
Bezplatné povolenky se nepřidělí úložišti oxidu uhličitého
provozovanému podle jiného právního předpisu^13). Bezplatné povolenky
na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016 se nepřidělí
provozovateli letadla na lety na letiště nebo z letišť v zemích mimo
Evropský hospodářský prostor a na lety mezi letištěm, které se nachází
v některém z nejvzdálenějších regionů podle čl. 349 Smlouvy o fungování
Evropské unie, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu Evropského
hospodářského prostoru.
(2) Pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v
důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, může
vláda přijmout finanční opatření ke kompenzaci, které se zakládá na
referenčních hodnotách nepřímých emisí oxidu uhličitého na jednotku
výroby vypočítaných pro dané odvětví jako násobek spotřeby elektřiny na
jednotku výroby odpovídající nejúčinnějším dostupným technologiím a
emise oxidu uhličitého příslušné evropské skladby zdrojů pro výrobu
elektřiny.
§ 11
Přidělování bezplatných povolenek novým účastníkům na trhu a
provozovatelům s podstatnou změnou v provozu zařízení
(1) Ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek z rezervy
pro nové účastníky na trhu. Bezplatné povolenky se nepřidělí na výrobu
elektřiny novými účastníky na trhu.
(2) Nový účastník na trhu požádá ministerstvo o přidělení povolenek
během roku, v němž zahájil běžný provoz zařízení podle předpisu
Evropské unie^6). Ministerstvo žádost do 30 dnů posoudí a předloží
Komisi. Do 30 dnů od schválení žádosti Komisí ministerstvo vypočítá a
rozhodnutím stanoví množství povolenek příslušejících novému
účastníkovi na trhu pro rok, kdy zažádal o přidělení povolenek, a pro
všechny zbývající roky obchodovacího období.
(3) Dojde-li k rozsáhlému rozšíření kapacity zařízení nebo k obnovení
provozu po jeho předchozím úplném nebo částečném ukončení podle
předpisu Evropské unie^6), ministerstvo na základě žádosti schválené
Komisí rozhodne o zvýšení množství bezplatných povolenek pro přidělení
od roku následujícího po roce, v němž došlo k rozsáhlému rozšíření
kapacity nebo k obnovení provozu po jeho předchozím úplném nebo
částečném ukončení.
(4) Součástí žádosti podle odstavců 2 a 3 jsou ověřené údaje o zařízení
stanovené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Ověření údajů provádí osoba,
která je držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí
skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem
pověřeným podle zvláštního právního předpisu^15) nebo akreditačním
orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie^17) (dále jen „akreditovaná osoba“).
(5) Dojde-li k rozsáhlému snížení kapacity zařízení nebo k částečnému
ukončení provozu zařízení podle předpisu Evropské unie^6), předá
provozovatel zařízení ministerstvu ověřené údaje podle odstavce 4 a
ministerstvo na jejich základě a po schválení Komisí rozhodne z moci
úřední o snížení množství bezplatných povolenek pro přidělení od roku
následujícího po roce, v němž došlo k rozsáhlému snížení kapacity nebo
k částečnému ukončení provozu zařízení.
(6) Od roku následujícího po roce, v němž byl ukončen provoz zařízení,
nebo v němž zaniklo povolení, se provozovateli zařízení bezplatné
povolenky nepřidělí.
(7) Pokud ministerstvo zjistí, že provozovatel zařízení, u kterého
došlo k rozsáhlému snížení kapacity zařízení nebo k částečnému ukončení
provozu zařízení, nepředal ověřené údaje o zařízení stanovené v příloze
č. 2 k tomuto zákonu, a bylo mu proto vydáno větší množství bezplatných
povolenek, než na kolik měl nárok, vyzve provozovatele zařízení, aby ve
lhůtě 15 dnů předal ověřené údaje o zařízení. Ministerstvo na základě
ověřených údajů o zařízení a po schválení Komisí rozhodne z moci úřední
o snížení množství bezplatných povolenek pro přidělení od roku
následujícího po roce, v němž došlo k rozsáhlému snížení kapacity nebo
k částečnému ukončení provozu zařízení, a o množství neoprávněně
vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit
na účet Evropské unie. Pokud provozovatel zařízení nepředá ověřené
údaje o zařízení ve lhůtě 15 dnů, má se za to, že provoz zařízení byl v
předešlém roce ukončen, a ministerstvo rozhodne o množství neoprávněně
vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit
na účet Evropské unie. Provozovatel zařízení vrátí neoprávněně vydané
bezplatné povolenky na účet Evropské unie nejpozději do 30 dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.
§ 12
Přidělování bezplatných povolenek v souvislosti s modernizací výroby
elektřiny
(1) Bezplatné povolenky v souvislosti s modernizací výroby elektřiny se
přidělí na základě žádosti provozovatelů zařízení o přidělení
bezplatných povolenek podle národního plánu investic do vybavení a
modernizace infrastruktury a čistých technologií zpracované
ministerstvem a schválené vládou a Komisí (dále jen „žádost schválená
Komisí“). Jako investice do vybavení a modernizace infrastruktury a
čistých technologií lze zohlednit pouze investice provedené od 25.
června 2009. Bezplatné povolenky se přidělí jen na investice provedené
nejpozději do 31. prosince 2019.
(2) Provozovatel zařízení, který provádí investice podle plánu
uvedeného v žádosti schválené Komisí, podá do 30. listopadu každého
roku v letech 2012 až 2018 a do 31. prosince 2019 ministerstvu zprávu o
provedených investicích (dále jen „zpráva o investicích“). Ve zprávě o
investicích podávané do 30. listopadu 2012 uvede investice provedené v
období od 25. června 2009, v následujících zprávách o investicích uvede
pouze nově provedené investice, které nebyly uvedeny v předchozích
zprávách o investicích. Obsahové náležitosti zprávy o investicích jsou
stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Pokud jeden provozovatel
provozuje více zařízení uvedených v žádosti schválené Komisí, může
předložit pouze jednu souhrnnou zprávu o investicích za všechna tato
zařízení. Pokud včas podaná zpráva o investicích nesplňuje stanovené
náležitosti, vyzve ministerstvo provozovatele zařízení k jejímu
doplnění nebo úpravě, a to ve lhůtě 15 dnů. Nepodá-li provozovatel
zařízení zprávu o investicích včas, má se za to, že neprovedl žádné
investice.
(3) Ministerstvo na základě plánu uvedeného v žádosti schválené Komisí
a investic uvedených ve zprávě o investicích rozhodne o množství
bezplatných povolenek pro provozovatele zařízení na příslušný rok.
Provozovatel zařízení je jediným účastníkem řízení. Odvolání proti
rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Investice, které ministerstvo nezohlední při rozhodování o
přidělení bezplatných povolenek, protože překračují množství uvedené na
příslušný rok v plánu v žádosti schválené Komisí, se zohlední při
rozhodování o přidělení bezplatných povolenek v následujících letech.
Množství bezplatných povolenek, o jejichž přidělení na příslušný rok
ministerstvo v rozporu s plánem uvedeným v žádosti schválené Komisí
nerozhodne, protože provozovatel zařízení neprovede investice ve výši
odpovídající hodnotě povolenek, které měly být přiděleny podle žádosti
schválené Komisí, se provozovateli zařízení přidělí v následujících
letech na základě doložení o uskutečnění těchto investic ve zprávě o
investicích. Pokud provozovatel zařízení neprovede investice podle
plánu uvedeného v žádosti schválené Komisí, je povinen tuto skutečnost
ministerstvu zdůvodnit. Investice, které provozovatel zařízení
neprovede do 2 let od data stanoveného v plánu uvedeném v žádosti
schválené Komisí, ministerstvo při rozhodování o přidělení bezplatných
povolenek nezohlední.
(5) Ministerstvo při rozhodování o množství bezplatných povolenek pro
přidělení nezohlední investice, které povedou k navýšení součtu
instalovaných elektrických výkonů všech zařízení provozovaných jedním
provozovatelem oproti původnímu součtu instalovaných elektrických
výkonů. Má se za to, že investice nepovede k navýšení celkového
elektrického výkonu, pokud provozovatel zařízení ve zprávě podle
odstavce 2 prohlásí, že do 2 let od navýšení výkonu zajistí
odpovídajícím způsobem snížení výkonu na tomto nebo na jiném zařízení,
s tím že toto snižování výkonu musí zahájit do 1 roku od navýšení
výkonu. Pokud provozovatel zajistí snížení výkonu pouze zčásti,
zohlední ministerstvo při rozhodování o množství bezplatných povolenek
hodnotu investice v poměru, který odpovídá snížení výkonu.
(6) Každý rok do 31. ledna zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím
dálkový přístup podané zprávy o investicích a zpracuje na jejich
základě výroční zprávu, kterou předloží Komisi a zveřejní ji způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(7) Tvoří-li provozovatelé zařízení, jejichž zařízení je zařazeno do
plánu uvedeného v žádosti schválené Komisí, koncern, pro účely
rozhodnutí o množství bezplatných povolenek pro přidělení se na koncern
hledí jako na provozovatele, který provozuje více zařízení uvedených v
žádosti schválené Komisí.
§ 13
Povolenky provozovatelů letadla
(1) Pro obchodovací období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro
každé následující obchodovací období se celkové množství povolenek,
určených pro provozovatele letadel, rovná 95 % historických emisí z
letectví vynásobených počtem let v daném obchodovacím období. Pro tato
obchodovací období je referenčním rokem kalendářní rok končící 24
měsíců před začátkem obchodovacího období.
(2) Pro obchodovací období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro
každé následující obchodovací období může provozovatel letadla
prostřednictvím ministerstva požádat o přidělení povolenek, které mají
být přiděleny zdarma. Žádost musí obsahovat ověřené údaje o
tunokilometrech pro činnosti v oblasti letectví uvedené v příloze č. 1
k tomuto zákonu vykonané provozovatelem letadla za referenční rok.
Žádost se podává na předepsaném formuláři do 15. března roku
následujícího po roce referenčním. Nejpozději 18 měsíců před začátkem
obchodovacího období, k němuž se žádost vztahuje, předloží ministerstvo
žádosti Komisi.
(3) Do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí Komise o referenční hodnotě podle
předpisu Evropské unie^16) ministerstvo vypočte
a) celkové množství povolenek přidělených na obchodovací období
jednotlivým provozovatelům letadel, jejichž žádost byla předložena
Komisi v souladu s odstavcem 2, stanovené vynásobením tunokilometrů
uvedených v žádosti referenční hodnotou, a
b) množství povolenek přidělené jednotlivým provozovatelům letadel na
každý rok, které se stanoví vydělením celkového počtu přidělených
povolenek za obchodovací období vypočtených podle písmene a) počtem let
v období, v němž uvedený provozovatel bude provádět činnost v oblasti
letectví uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(4) V každém obchodovacím období podle odstavce 1 se vyčlení 3 % z
celkového množství povolenek, které mají být přiděleny, do zvláštní
rezervy pro provozovatele letadel,
a) kteří začínají s vykonáváním činnosti v oblasti letectví podle
přílohy č. 1 k tomuto zákonu po referenčním roce, za který byly
předloženy údaje o tunokilometrech podle odstavce 2 s ohledem na
obchodovací období uvedené v odstavci 1, nebo
b) u jejichž údajů o tunokilometrech dochází k nárůstu v průměru o více
než 18 % ročně mezi referenčním rokem, za který byly předloženy údaje o
tunokilometrech podle odstavce 2 s ohledem na obchodovací období
uvedené v odstavci 1, a druhým rokem tohoto obchodovacího období,
a jejichž činnost podle písmene a) nebo nárůst tunokilometrů podle
písmene b) není zcela ani zčásti pokračováním činnosti v oblasti
letectví, která byla dříve vykonávána jiným provozovatelem letadla;
provozovateli letadla podle písmene b) nemůže být přiděleno více než 1
000 000 povolenek.
(5) Provozovatel letadla, který splňuje podmínky podle odstavce 4, může
prostřednictvím ministerstva požádat o přidělení povolenek zdarma ze
zvláštní rezervy. Žádost se podává na předepsaném formuláři do 30.
června třetího roku obchodovacího období podle odstavce 1, k němuž se
vztahuje. Nejpozději 6 měsíců od uplynutí lhůty pro podání žádosti
předloží ministerstvo žádosti Komisi.
(6) Do 3 měsíců od přijetí rozhodnutí Komise o referenční hodnotě podle
předpisu Evropské unie^16) ministerstvo vypočte
a) množství povolenek, které budou přidělené ze zvláštní rezervy
jednotlivým provozovatelům letadla, jejichž žádost byla předložena
Komisi v souladu s odstavcem 5; množství povolenek se stanoví
vynásobením referenční hodnoty a
1. v případě provozovatele letadla podle odstavce 4 písm. a)
tunokilometrů zahrnutých do žádosti, nebo
2. v případě provozovatele letadla podle odstavce 4 písm. b) hodnoty
absolutního nárůstu tunokilometrů, která je vyšší než procentuální
podíl uvedený v odstavci 4 písm. b), a
b) množství povolenek, které budou přidělené jednotlivým provozovatelům
letadel na každý rok, se stanoví vydělením počtu povolenek přidělených
provozovateli letadla podle písmene a) počtem celých let zbývajících v
obchodovacím období podle odstavce 1, k němuž se přidělení vztahuje.
(7) Údaje podle odstavců 3 a 6 ministerstvo sdělí provozovateli letadla
a zároveň je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor formulářů žádostí o přidělení
povolenek zdarma podle odstavce 2 a o přidělení povolenek ze zvláštní
rezervy pro nové provozovatele letadla podle odstavce 5.
§ 14
Přidělování povolenek v případě sloučení nebo rozdělení zařízení nebo
provozovatele letadla
(1) Dojde-li na základě změny povolení ke sloučení nebo rozdělení
zařízení, ministerstvo rozhodnutím stanoví množství povolenek, které se
přidělí provozovatelům vzniklých zařízení. Rozdělením zařízení se
rozumí změna, při níž je zařízení rozděleno na dvě či více zařízení, z
nichž každé svými technickými parametry splňuje podmínky uvedené v
příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Dojde-li ke sloučení nebo rozdělení provozovatele letadla,
ministerstvo na základě oznámení provozovatele letadla rozhodnutím
stanoví množství povolenek, které se přidělí vzniklým provozovatelům
letadla. Rozdělením provozovatele letadla se rozumí změna, při níž je
provozovatel letadla rozdělen na dva či více provozovatelů letadla.
ČÁST ČTVRTÁ
ZJIŠŤOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ VYKÁZANÉHO MNOŽSTVÍ EMISÍ, PŘEVOD A
POUŽITÍ JEDNOTEK SNÍŽENÍ EMISÍ A JEDNOTEK OVĚŘENÉHO SNÍŽENÍ EMISÍ Z
PROJEKTOVÝCH ČINNOSTÍ A HOSPODAŘENÍ S POVOLENKAMI A JEDNOTKAMI
PŘIDĚLENÉHO MNOŽSTVÍ
§ 15
Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí
(1) Provozovatel zařízení zjišťuje a vykazuje množství emisí v rozsahu
a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo
použitelným předpisem Evropské unie^5) a podle plánu pro monitorování a
vykazování emisí uvedeném v povolení. Zařízení s nízkými emisemi podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie^5) může používat zjednodušené
plány monitorování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie^5).
(2) Provozovatel letadla zjišťuje a vykazuje množství emisí v rozsahu a
postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo
použitelným předpisem Evropské unie^5) a podle schváleného plánu pro
monitorování a vykazování emisí. Plán pro monitorování a vykazování
emisí schvaluje na návrh provozovatele letadla ministerstvo.
Provozovatel letadla předkládá návrh plánu pro monitorování a
vykazování emisí a jeho změny ministerstvu nejpozději 4 měsíce před
začátkem obchodovacího období podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla
je povinen oznámit ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro
monitorování a vykazování emisí do 15 dnů od této změny. Pokud se někdo
stane provozovatelem letadla v průběhu obchodovacího období, předloží
návrh plánu pro monitorování a vykazování emisí ministerstvu do 30 dnů
ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(3) Provozovatel letadla, který žádá o přidělení povolenek zdarma podle
§ 13 odst. 2 nebo 5, zjišťuje a vykazuje údaje o tunokilometrech v
rozsahu a postupem zjišťování a vykazování údajů o tunokilometrech
stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie^5) a podle plánu
pro monitorování údajů o tunokilometrech. Výkaz údajů o tunokilometrech
musí obsahovat údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské
unie^5) a identifikační údaje o provozovateli letadla stanovené v
příloze č. 4 k tomuto zákonu. Plán pro monitorování údajů o
tunokilometrech schvaluje na návrh provozovatele letadla ministerstvo.
Provozovatel letadla předkládá návrh plánu pro monitorování údajů o
tunokilometrech a jeho změny ministerstvu nejpozději 4 měsíce před
začátkem referenčního roku podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla,
který žádá o přidělení povolenek ze zvláštní rezervy podle § 13 odst. 4
písm. a), předkládá plán pro monitorování údajů o tunokilometrech 4
měsíce před začátkem druhého kalendářního roku obchodovacího období
podle § 13 odst. 1. Provozovatel letadla je povinen oznámit
ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování údajů o
tunokilometrech do 15 dnů od této změny.
(4) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla zajistí ověření
množství emisí vykázaného podle odstavce 1 nebo 2 nebo údajů o
tunokilometrech podle odstavce 3 akreditovanou osobou. Ověření provádí
akreditovaná osoba podle zásad ověřování vykázaného množství emisí
stanovených v přímo použitelném předpise Evropské unie^17). Emise
provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižším než 25 000 tun
CO2 se považují za ověřené, pokud jsou stanoveny pomocí nástroje pro
malé producenty emisí podle nařízení Komise (EU) č. 606/2010^26), do
kterého organizace Eurocontrol doplnila údaje ze svého nástroje pro
podporu systému obchodování s povolenkami.
(5) Výkaz o množství emisí ze zařízení podle odstavce 1 nebo o množství
emisí z letadla za rok podle odstavce 2 a doklady o jeho ověření
předloží provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla ministerstvu
do 15. března následujícího roku. Výkaz o množství emisí z letadla za
rok 2013 a doklady o jeho ověření předloží provozovatel letadla
ministerstvu do 31. března 2015. Pokud nejsou doklady o ověření emisí
včas předloženy nebo pokud podle dokladů o ověření neodpovídá vykázané
množství emisí požadavkům podle odstavců 1 a 2, ministerstvo o tom
informuje správce rejstříku. Výkaz o množství emisí musí obsahovat
údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie^5) a
identifikační údaje o zařízení nebo o provozovateli letadla stanovené v
příloze č. 4 k tomuto zákonu. Výkaz o množství emisí z letadla za rok
podle odstavce 2 musí obsahovat údaje o každém druhu paliva, z kterého
se vypočítávají emise, stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(6) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého podle jiného právního
předpisu^13) je povinen zjišťovat a vykazovat množství emisí uložených
a uvolněných v rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v
rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými
přímo použitelným předpisem Evropské unie^5) a zajistit ověření
vykázaného množství emisí akreditovanou osobou podle zásad ověřování
vykázaného množství emisí stanovených v přímo použitelném předpise
Evropské unie^17).
§ 16
Použití jednotek snížení emisí a jednotek ověřeného snížení emisí z
projektových činností
(1) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla může požádat
správce rejstříku o výměnu jednotek snížení emisí a jednotek ověřeného
snížení emisí z projektových činností až do výše stanovené prováděcím
právním předpisem za povolenky platné od roku 2013, a to:
a) do 31. března 2015, jedná-li se o jednotky snížení emisí nebo
jednotky ověřeného snížení emisí vydané na základě snížení emisí
dosaženého do konce roku 2012 v rámci projektových činností
registrovaných do konce roku 2012,
b) jedná-li se o jednotky snížení emisí nebo jednotky ověřeného snížení
emisí vydané na základě snížení emisí od roku 2013, v rámci
projektových činností registrovaných do konce roku 2012, nebo
c) dokud země původu jednotek ověřeného snížení emisí neratifikují
příslušnou dohodu s Evropskou unií, nejpozději však do 31. prosince
2020, jedná-li se o jednotky ověřeného snížení emisí vydané na základě
snížení emisí od roku 2013 z projektových činností registrovaných od
roku 2013 realizovaných v nejméně rozvinutých zemích.
(2) V obchodovacím období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 může
provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla použít jednotky z
projektů nebo jiných činností pro snížení emisí ve třetích zemích až do
výše stanovené prováděcím právním předpisem, pouze pokud tak stanoví
dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a třetí zemí a v souladu s touto
dohodou. V souladu s touto dohodou může provozovatel zařízení nebo
provozovatel letadla použít také jednotky snížení emisí nebo jednotky
ověřeného snížení emisí.
(3) Jednotky snížení emisí nebo jednotky ověřeného snížení emisí z
projektových činností uskutečněných v jaderných zařízeních, z činností
spojených s využíváním území, změnami při využívání území nebo s
lesnictvím se nepoužijí. Využíváním území, změnami při využívání území
a lesnictvím se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv činnost
člověka související s využíváním a péčí o stávající území, s jeho
změnami v důsledku této činnosti a s hospodařením v lesích, která může
mít dopad na změnu klimatu.
(4) Jednotky snížení emisí nebo jednotky ověřeného snížení emisí z
projektových činností, jejichž použití bylo omezeno podle opatření
přijatých v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie^18), se
nepoužijí.
(5) Pro obchodování s jednotkami snížení emisí a jednotkami ověřeného
snížení emisí z projektových činností platí podmínky stanovené v § 8
odst. 2 a 3.
(6) Provádění projektových činností povoluje ministerstvo. Ministerstvo
povolí pouze provádění projektových činností, které jsou v souladu s
rozhodnutími přijatými na základě Úmluvy nebo Kjótského protokolu a
jejichž účastníci mají sídlo v zemi, která uzavřela mezinárodní dohodu
týkající se těchto projektů nebo dohodu o propojení se systémem
obchodování.
(7) Ministerstvo nepovolí provádění projektových činností na území
České republiky, které snižují nebo omezují emise z činností uvedených
v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Ministerstvo povolí provádění
projektových činností spočívajících ve výrobě hydroelektrické energie s
výrobní kapacitou vyšší než 20 MW, pokud jsou v souladu s požadavky
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
§ 17
Hospodaření s povolenkami, jednotkami přiděleného množství a jinými
právy k vypouštění emisí
(1) Povolenky, jednotky přiděleného množství a jiná práva k vypouštění
emisí jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří ministerstvo.
Na hospodaření s tímto majetkem se nevztahují jiné právní předpisy
upravující hospodaření s majetkem České republiky^19). Správce
rejstříku eviduje povolenky, jednotky přiděleného množství a jiná práva
k vypouštění emisí a nakládání s nimi.
(2) Jednotky přiděleného množství, které Česká republika nevyužije ke
splnění svého závazku vyplývajícího z Kjótského protokolu, a jiná práva
k vypouštění emisí, která Česká republika nevyužije ke splnění jiných
závazků, může ministerstvo prodat v rámci mechanismu mezinárodního
emisního obchodování podle článku 17 Kjótského protokolu nebo podle
pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^20) nebo
využít na podporu projektů v rámci mechanismu společné implementace
podle článku 6 Kjótského protokolu.
(3) Prostředky získané z prodeje jednotek přiděleného množství a jiných
práv k vypouštění emisí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí
a jsou účelově vázány k použití na podporu opatření vedoucích ke
snižování emisí.
ČÁST PÁTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 18
(1) Provozovatel zařízení se dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje zařízení bez povolení vydaného ministerstvem podle § 3
nebo v rozporu s ním,
b) v rozporu s § 4 odst. 1 neoznámí změnu
1. v užívání, způsobu provozu nebo kapacitě zařízení, nebo
2. údajů uvedených v povolení podle § 3,
c) jako provozovatel zařízení, u kterého došlo k rozsáhlému snížení
kapacity nebo k částečnému ukončení provozu zařízení, v rozporu s § 11
odst. 5 nepředá ministerstvu ověřené údaje o zařízení podle § 11 odst.
4,
d) v rozporu s § 11 odst. 7 nevrátí bezplatné povolenky na účet
Evropské unie,
e) uvede neprovedené investice ve zprávě podle § 12 odst. 2,
f) v rozporu s prohlášením podle § 12 odst. 5 do 2 let od navýšení
výkonu nezajistí snížení výkonu na zařízení,
g) v rozporu s § 12 odst. 5 do 1 roku od navýšení výkonu nezahájí
snižování výkonu na zařízení podle prohlášení podle § 12 odst. 5, nebo
h) zjišťuje nebo vykazuje množství emisí ze zařízení v rozporu s § 15
odst. 1.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta
a) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a),
b) do 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c) nebo h),
c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) bodu 1,
d) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) bodu 2,
e) v částce, která odpovídá hodnotě neoprávněně nabytých bezplatně
přidělených povolenek k datu jejich přidělení zvýšené o meziroční
úhrnný index cen průmyslových výrobců vyhlašovaný Českým statistickým
úřadem, jde-li o správní delikt podle písmene e), f) nebo g),
f) v částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného
indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index
změny cen za každou povolenku, kterou provozovatel nevrátil v rozporu s
§ 11 odst. 7, jde-li o správní delikt podle písmene d); odpovídající
výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kursu
české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou^21) pro den 30.
dubna běžného roku.
§ 19
(1) Provozovatel letadla se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 15 odst. 2
1. nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí v rozsahu a postupem
zjišťování a vykazování množství emisí stanoveným přímo použitelným
předpisem Evropské unie^5) nebo schváleným plánem pro monitorování a
vykazování emisí, nebo
2. neoznámí ministerstvu každou podstatnou změnu plánu pro monitorování
a vykazování emisí,
b) jako provozovatel letadla, který žádá o přidělení povolenek zdarma
podle § 13 odst. 2 nebo 5, v rozporu s § 15 odst. 3 nezjišťuje nebo
nevykazuje údaje o tunokilometrech.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a) bodu 1,
b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a) bodu 2 nebo
písmene b).
§ 20
(1) Provozovatel zařízení, provozovatel letadla nebo osoba, která byla
v předchozím roce provozovatelem zařízení nebo letadla, se dopustí
správního deliktu tím, že nevyřadí z obchodování povolenky podle § 9.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši
odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu
harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako
průměrný roční index změny cen za každý ekvivalent tuny oxidu
uhličitého, pro který nebyly ve lhůtě podle § 9 odst. 1 povolenky
vyřazeny z obchodování; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v
korunách českých vypočítaná podle kursu české koruny k euru vyhlášenému
Českou národní bankou^21) pro den 30. dubna běžného roku. Uložení
pokuty ani její zaplacení nezbavuje povinnosti vyřadit povolenky.
§ 21
(1) Provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla se dopustí
správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 6 odst. 3 nepožádá o zřízení účtu v rejstříku vedeném
podle § 5,
b) v rozporu s § 15 odst. 4 nezajistí ověření vykázaného množství emisí
akreditovanou osobou, nebo
c) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími
rejstřík pro obchodování s povolenkami a registr Unie pro obchodování s
povolenkami^12) neposkytne správci rejstříku stanovené informace pro
zřízení účtu v rejstříku nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o
kterých ho informoval.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
a) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo c),
b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a).
§ 22
(1) Provozovatel úložiště oxidu uhličitého se dopustí správního deliktu
tím, že v rozporu s § 15 odst. 6
a) nezjišťuje nebo nevykazuje množství emisí uložených a uvolněných v
rámci zachytávání, přenosu a ukládání oxidu uhličitého v rozsahu a
postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo
použitelným předpisem Evropské unie, nebo
b) nezajistí ověření vykázaného množství emisí akreditovanou osobou.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 2 000 000 Kč.
§ 23
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
deliktu tím, že v rozporu s čl. 41 nařízení Komise o dražbách povolenek
manipuluje s trhem s draženými produkty.
(2) Zasvěcená osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s čl. 38 odst. 1 nebo 2 nařízení Komise o dražbách
povolenek použije důvěrnou informaci, když podává, upravuje nebo
stahuje nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, přímo
nebo nepřímo na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany,
b) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek sdělí
důvěrnou informaci jiné osobě, pokud k tomuto sdělování nedochází při
běžném výkonu jejího zaměstnání, povolání nebo jejích povinností,
c) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek doporučí na
základě důvěrné informace jiné osobě, aby předložila, upravila nebo
stáhla nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, nebo
ji k tomu navede.
(3) Dražitel se dopustí správního deliktu tím, že nevypracuje,
neaktualizuje nebo nezašle na vyžádání České národní bance seznam
zasvěcených osob v rozporu s čl. 42 odst. 1 nařízení Komise o dražbách
povolenek.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je osobou s řídící
odpovědností v rámci dražitele nebo osobou úzce propojenou s osobou s
řídící odpovědností v rámci dražitele, se dopustí správního deliktu
tím, že v rozporu s čl. 42 odst. 2 nařízení Komise o dražbách povolenek
neoznámí České národní bance existenci nabídek na dražené produkty nebo
deriváty či jiné investiční nástroje s nimi spojené, jež byly podány,
upraveny nebo staženy na jejich vlastní účet.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vydává nebo
rozšiřuje výzkumné práce týkající se dražených produktů, nebo která
vydává nebo rozšiřuje informace, které nejsou výzkumnými prácemi
týkajícími se dražených produktů, které doporučují nebo navrhují
investiční strategii, a které jsou určeny pro distribuční kanály nebo
veřejnost, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s čl. 42
odst. 3 nařízení Komise o dražbách povolenek
a) nevěnuje přiměřenou péči tomu, aby tyto informace byly důkladně
uváděny,
b) neinformuje o svých zájmech, nebo
c) neupozorní na střet zájmů týkající se dražených produktů.
(6) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, 3, 4 nebo
5,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1.
§ 24
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 41
nařízení Komise o dražbách povolenek manipuluje s trhem s draženými
produkty.
(2) Zasvěcená osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s čl. 38 odst. 1 nebo 2 nařízení Komise o dražbách
povolenek použije důvěrnou informaci, když podává, upravuje nebo
stahuje nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, přímo
nebo nepřímo na svůj vlastní účet nebo na účet třetí strany,
b) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek sdělí
důvěrnou informaci jiné osobě, pokud k tomuto sdělování nedochází při
běžném výkonu jejího zaměstnání, povolání nebo jejích povinností,
c) v rozporu s čl. 39 nařízení Komise o dražbách povolenek doporučí na
základě důvěrné informace jiné osobě, aby předložila, upravila nebo
stáhla nabídku na dražený produkt, jehož se tato informace týká, nebo
ji k tomu navede.
(3) Fyzická osoba, která je dražitelem, se dopustí přestupku tím, že
nevypracuje, neaktualizuje nebo nezašle na vyžádání České národní bance
seznam zasvěcených osob v rozporu s čl. 42 odst. 1 nařízení Komise o
dražbách povolenek.
(4) Fyzická osoba, která je osobou s řídící odpovědností v rámci
dražitele nebo osobou úzce propojenou s osobou s řídící odpovědností v
rámci dražitele, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 42 odst.
2 nařízení Komise o dražbách povolenek neoznámí České národní bance
existenci nabídek na dražené produkty nebo deriváty či jiné finanční
nástroje s nimi spojené, jež byly podány, upraveny nebo staženy na
jejich vlastní účet.
(5) Fyzická osoba, která vydává nebo rozšiřuje výzkumné práce týkající
se dražených produktů, nebo která vydává nebo rozšiřuje informace,
které nejsou výzkumnými pracemi týkajícími se dražených produktů, které
doporučují nebo navrhují investiční strategii, a které jsou určeny pro
distribuční kanály nebo veřejnost, se dopustí přestupku tím, že v
rozporu s čl. 42 odst. 3 nařízení Komise o dražbách povolenek
a) nevěnuje přiměřenou péči tomu, aby tyto informace byly důkladně
uváděny,
b) neinformuje o svých zájmech, nebo
c) neupozorní na střet zájmů týkající se dražených produktů.
(6) Za přestupek se uloží pokuta do
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, 4 nebo 5,
b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 25
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za
správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které
bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti.
(2) Při určení výše pokuty za správní delikt právnické osoby nebo
podnikající fyzické osoby se přihlédne k závažnosti správního deliktu,
zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání
protiprávního stavu a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt podle § 18 až 22 zaniká, jestliže o
něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Odpovědnost za správní delikt podle § 23 zaniká a přestupek podle §
24 nelze projednat, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1
roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne,
kdy byl spáchán.
(5) Správní delikty podle § 18 odst. 1 písm. d) až f) a § 20 projednává
ministerstvo a správní delikty podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a g),
§ 19, 21 a § 22 projednává inspekce. Správní delikty podle § 23 a
přestupky podle § 24 projednává Česká národní banka.
(6) Pokud provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla nesplní
povinnost předložit výkaz o množství emisí ze zařízení nebo z činnosti
v oblasti letectví za předcházející kalendářní rok a doklady o jeho
ověření podle § 15 odst. 5, vypočte ministerstvo množství emisí, které
je rozhodné pro uložení pokuty podle § 20 odst. 2, na základě
dostupných údajů.
(7) Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o uložení pokuty zašle
ministerstvo nebo inspekce příslušnému správci daně, v jehož územní
působnosti má sídlo provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla,
kterému byla uložena pokuta. Pokud provozovatel letadla nemá sídlo na
území České republiky, je příslušným správcem daně ten, v jehož obvodu
vykonává provozovatel letadla nejvíce vzletů a přistání. V případě
provozovatele zařízení je pokuta ze 70%příjmem státního rozpočtu a z 30
% příjmem kraje, na jehož území se zařízení nachází. V případě
provozovatele letadla je pokuta příjmem státního rozpočtu.
(8) Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle § 23 je
příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry; na tyto příjmy se
pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného
rozpočtu. Příjem z ostatních pokut uložených podle § 23 a 24 je příjmem
státního rozpočtu.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 26
Orgány vykonávající státní správu
(1) Ministerstvo
a) vykonává působnost ústředního správního úřadu a řídí výkon státní
správy vykonávaný inspekcí podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí,
c) v rozsahu své působnosti dozírá na dodržování ustanovení tohoto
zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí vydaných
na základě tohoto zákona,
d) podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie a
koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti
obchodování s povolenkami,
e) podává žádost Komisi o uložení zákazu provozování letecké dopravy,
f) zveřejňuje informace o rozhodnutích a zprávách týkajících se
množství povolenek, jejich přidělování a monitorování, vykazování a
ověřování emisí.
(2) Inspekce
a) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům zařízení v
tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v povolení,
b) kontroluje plnění povinností stanovených provozovatelům letadla v
tomto zákoně, přímo použitelných předpisech Evropské unie a v plánu pro
monitorování a vykazování emisí a v plánu pro monitorování údajů o
tunokilometrech,
c) je oprávněna vyžádat si výsledky kontroly provedené podle jiného
právního předpisu^13) za účelem monitorování vlivů ukládání oxidu
uhličitého v přírodních horninových strukturách na životní prostředí a
lidské zdraví.
§ 27
Dohled České národní banky
(1) Česká národní banka vykonává dohled nad plněním povinností a
dodržováním zákazů podle čl. 37 až 42 nařízení Komise o dražbách
povolenek. Ustanovení § 8, 9, 9a, 10, 11 a 26 zákona o dohledu v
oblasti kapitálového trhu^22) se použijí přiměřeně s tím, že tam, kde
je uveden kapitálový trh nebo finanční trh, se pro účely tohoto zákona
rozumí trh dražených produktů.
(2) Česká národní banka může požádat orgán dohledu jiného členského
státu o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě u osoby
podléhající jeho dohledu.
(3) Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu jiného
členského státu o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě
provede požadovanou činnost.
(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost
orgánu dohledu jiného členského státu tomuto orgánu veškeré požadované
informace související s výkonem dohledu nad trhem dražených produktů.
Česká národní banka může podmínit poskytnutí informace tím, že
informace nesmí být dále poskytnuta bez jejího souhlasu.
(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce
při výkonu dohledu podle odstavce 3 nebo o poskytnutí informace podle
odstavce 4, pokud
a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo
bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice,
b) bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti
osobám, kterých se žádost týká, nebo
c) nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se
týká i žádost.
(6) Dohledu České národní banky podléhá na území České republiky
a) osoba, jejíž jednání může být manipulací s trhem dražených produktů,
b) osoba, která má přístup k důvěrné informaci,
c) osoba, která drží důvěrnou informaci, a přitom ví, nebo by měla
vědět, že jde o důvěrnou informaci,
d) dražitel,
e) osoba s řídící odpovědností v rámci dražitele,
f) osoba úzce propojená s osobou s řídící odpovědností v rámci
dražitele,
g) osoba, která vydává nebo rozšiřuje výzkumné práce týkající se
dražených produktů,
h) osoba, která vydává nebo rozšiřuje informace, které nejsou
výzkumnými pracemi týkajícími se dražených produktů, které doporučují
nebo navrhují investiční strategii a které jsou určeny pro distribuční
kanály nebo veřejnost.
§ 28
Poskytování údajů
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům
vykonávajícím státní správu podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České
republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo;
je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v
rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
ČÁST SEDMÁ
PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 29
Přechodná ustanovení
(1) Povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně
některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se považují za povolení podle tohoto zákona, splňují-li
náležitosti povolení podle § 3 tohoto zákona.
(2) Pokud povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o
podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o
změně některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, nesplňují náležitosti povolení podle § 3 tohoto zákona, musí
provozovatel zařízení požádat o změnu povolení do 3 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Povolení vydaná podle § 5 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně
některých zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, provozovatelům zařízení, která nejsou zařízeními podle § 2
odst. 1 písm. a) tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zanikají.
§ 30
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 315/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o
podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o
změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.
2. Část první zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
3. Část první zákona č. 212/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004
Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
a o změně některých zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o
změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4. Část pátá zákona č. 292/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003
Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další
související zákony.
5. Část sto šedesátá čtvrtá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění
některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
6. Část první zákona č. 164/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 695/2004
Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
7. Část osmá zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do
přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
8. Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování
a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o
vydání povolení k emisím skleníkových plynů.
9. Vyhláška č. 287/2010 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o
podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v
oblasti letectví.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 31
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení §
7 odst. 4 a 5, § 12, § 23 a 24, § 25 odst. 1 až 5 a 8 a § 27, která
nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
Příloha 1
Seznam činností
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Činnosti Skleníkové plyny
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než20 MW jiných než Oxid uhličitý
zařízeních pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu
Rafinace minerálních olejů Oxid uhličitý
Výroba koksu Oxid uhličitý
Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy Oxid uhličitý
Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, Oxid uhličitý
o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu
Výroba nebo zpracování železných kovů, včetně feroslitin, kde se provozují spalovací jednotky
s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW. Při zpracovatelské činnosti se využívá
mimo jiné válcoven, přihřívačů, žíhacích pecí, kováren, sléváren, pokovování a moření. Oxid uhličitý
Výroba primárního hliníku Oxid uhličitý a
zcela fluorované
uhlovodíky
Výroba sekundárního hliníku, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným Oxid uhličitý
příkonem vyšším než 20 MW
Výroba nebo zpracování neželezných kovů (včetně výroby slitin, rafinace, výrobyodlitků), kde Oxid uhličitý
se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem, včetněpaliv používaných
jako redukční prostředky, vyšším než 20 MW
Výroba cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 tdenně nebo Oxid uhličitý
v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně
Výroba vápna nebo kalcinace dolomitu či magnezitu v rotačních pecích nebo v jiných pecích Oxid uhličitý
o výrobní kapacitě větší než 50 t denně
Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně Oxid uhličitý
Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, Oxid uhličitý
obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 t denně
Výroba izolačního materiálu z minerální vlny, při níž se využívá sklo, minerálynebo hlušina, Oxid uhličitý
o kapacitě tavení větší než 20 t denně
Sušení nebo kalcinace sádrovce nebo výroba sádrokartonu a jiných výrobků ze sádry, kde se provozují Oxid uhličitý
spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW
Výroba buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů Oxid uhličitý
Výroba papíru a lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 t denně Oxid uhličitý
Výroba černého uhlíku zahrnující karbonizaci organických látek, jako jsou oleje, dehty, kraky Oxid uhličitý
a zbytky z destilace, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitýmtepelným příkonem
vyšším než 20 MW
Výroba kyseliny dusičné Oxid uhličitý
a oxid dusný
Výroba kyseliny adipové Oxid uhličitý
a oxid dusný
Výroba glyoxalu a kyseliny glyoxylové Oxid uhličitý
a oxid dusný
Výroba čpavku Oxid uhličitý
Množstevní výroba organických chemikálií krakováním, reformováním, částečnou nebo celkovou oxidací
nebo podobnými postupy, o výrobní kapacitě větší než 100 t denně Oxid uhličitý
Výroba vodíku (H2) a syntetického plynu reformováním nebo částečnou oxidací, o výrobní kapacitě Oxid uhličitý
větší než 25 t denně
Výroba uhličitanu sodného (Na2CO3) a hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) Oxid uhličitý
Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení spadajících do působnosti tohoto zákona pro účely přepravy Oxid uhličitý
a ukládání oxidu uhličitého v úložišti povoleném podle jiného právního předpisu^13)
Přeprava oxidu uhličitého potrubím za účelem jeho uložení v úložišti povoleném podle jiného Oxid uhličitý
právního předpisu^13)
Ukládání oxidu uhličitého v úložišti povoleném podle jiného právního předpisu^13) Oxid uhličitý
Letectví Oxid uhličitý
Lety letadel, která odlétají z letiště umístěného na území Evropského hospodářského prostoru, nebo
která na takové letiště přilétají.
Tato činnost nezahrnuje
a) lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny,
hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů jiné země, než je členský stát, během jejich
služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusuna letovém plánu,
b) vojenské lety vykonávané vojenskými letadly a lety celních a policejních orgánů;
c) pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety leteckézáchranné služby
schválené příslušným orgánem,
d) veškeré lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy
o mezinárodním civilním letectví,
e) lety končící na letišti, z kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k mezipřistání,
f) cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání licence nebo získání kvalifikace v případě
letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém
plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu či k přemístění nebo
dopravení letadla,
g) lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu nebo kontroly, testováníči udělování osvědčení
pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního,
h) lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti méně než 5 700 kg,
i) lety vykonávané v rámci závazků veřejné služby nařízené v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropské unie na trasách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské
unie nebo na trasách, na nichž nabízená kapacita nepřesahuje 30 000 míst ročně,nebo
j) lety, jež by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané provozovatelem obchodní letecké dopravy, který
1. po tři po sobě jdoucí čtyřměsíční období uskuteční méně než 243 letů za čtyřměsíční období, nebo
2. uskuteční lety s celkovou roční produkcí emisí nižší než 10 000 tun za rok;
to se týká i letů uskutečňovaných výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší
rodiny, hlav států, předsedů vlád a vládních ministrů členských států při výkonu jejich funkce,
k) od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016 lety na
letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský
hospodářský prostor,
l) od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016 lety mezi
letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších
regionů podle čl. 349 Smlouvy o fungování EU, a letištěm nacházejícím se v jiném
regionu Evropského hospodářského prostoru,
m) od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 lety, jež
by jinak spadaly pod tuto činnost, vykonávané
provozovatelem neobchodní letecké dopravy,
který uskuteční lety s celkovou roční produkcí
emisí nižší než 1 000 tun za rok.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Prahové hodnoty uvedené u jednotlivých činností se týkají výrobní kapacity nebo výkonu.
2. Jestliže provozovatel zařízení provozuje ve stejném zařízení nebo stejné provozovně více činností, které spadají
pod totéž označení, výrobní kapacity těchto činností se sčítají.
3. Zakládá-li se rozhodnutí o zahrnutí zařízení do systému obchodování na výpočtu jeho celkového jmenovitého tepelného
příkonu, sčítají se jmenovité tepelné příkony všech technických jednotek, kteréjsou jeho součástí a v nichž dochází
ke spalování paliva. Těmito jednotkami mohou být všechny typy kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích,
vypalovacích a jiných pecí, trub, sušiček, motorů, palivových článků, spalovacích jednotek spalování technologií chemického
cyklu, pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů.
4. K jednotkám se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 3 MW a jednotkám využívajícím výhradně biomasu se pro účely
výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu nepřihlíží. Jednotkami využívajícími výhradně biomasu se rozumějí také
jednotky, u kterých se používají fosilní paliva pouze při jejich spouštění a vypínání.
5. Slouží-li jednotka k činnosti, pro kterou není prahová hodnota vyjádřena jako celkový jmenovitý tepelný příkon, je
pro rozhodnutí o zahrnutí daného zařízení do systému obchodování rozhodná prahová hodnota pro tuto činnost.
6. Pokud se zjistí, že je prahová hodnota zařízení pro kapacitu u kterékoli činnosti uvedené v této příloze
překročena, zahrnou se do povolení k emisím všechny jednotky, v nichž dochází ke spalování paliva, kromě těch,
které jsou určeny pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu.
Příloha 2
Základní údaje o zařízení pro účel přidělení bezplatných povolenek pro
nové účastníky na trhu a pro zařízení s rozsáhlým rozšířením nebo
snížením kapacity
1. Název produktu v souladu s předpisem Evropské unie^6).
2. Kód činnosti NACE.
3. Kód produktu PRODCOM.
4. Počáteční instalovaná kapacita před rozsáhlým rozšířením určená v
souladu s předpisem Evropské unie^6) (pouze v případě dílčích zařízení,
která uplatňují rozsáhlé rozšíření kapacity).
5. Navýšená kapacita v případě rozsáhlého rozšíření (pouze v případě
dílčích zařízení, která uplatňují rozsáhlé rozšíření kapacity).
6. Instalovaná kapacita po rozsáhlém rozšíření (pouze v případě dílčích
zařízení, která uplatňují rozsáhlé rozšíření kapacity).
7. Počáteční instalovaná kapacita (pouze v případě nových účastníků na
trhu) vyjádřená v souladu s předpisem Evropské unie^6).
8. Příslušný koeficient využití kapacity (RCUF) (v případě jiných
dílčích zařízení, než jsou dílčí zařízení pro referenční úroveň
produktu).
9. Plánovaný dovoz měřitelného tepla.
10. Plánovaná spotřeba elektřiny v souladu s předpisem Evropské unie^6)
(v případě dílčích zařízení, na něž se vztahuje referenční úroveň, pro
kterou má význam zaměnitelnost tepla a elektřiny podle předpisu
Evropské unie^6)).
11. Plánované množství vodíku použitého jako palivo pro výrobu monomeru
vinylchloridu (pouze v případě dílčích zařízení, na něž se vztahuje
referenční úroveň monomer vinylchloridu podle předpisu Evropské
unie^6)).
12. Datum zahájení běžného provozu.
13. Emise před zahájením běžného provozu, vyjádřené v tunách
ekvivalentu oxidu uhličitého.
Příloha 3
Obsahové náležitosti zprávy o investicích
Zpráva podle § 12 odst. 2 zákona obsahuje:
1. označení provozovatele,
2. označení zařízení uvedených v žádosti schválené Komisí,
3. přehledný popis povahy a hodnota realizovaných investic uvedených v
žádosti schválené Komisí v Kč,
4. aktuální stav realizace investic (povinné neveřejné přílohy zprávy)
a seznam všech plateb, uhrazujících daňové doklady, které splňují
předepsané náležitosti účetního dokladu podle jiného právního
předpisu^23) a jsou vystavené v souvislosti s realizací investic,
ověřený nezávislým auditorem podle jiného právního předpisu^24);
5. odůvodnění případného odložení investice, včetně aktualizace
harmonogramu realizace,
6. přiřazení vynaložených prostředků ke konkrétnímu zařízení, na které
je určena alokace povolenek v žádosti schválené Komisí, pokud
provozovatel provozuje více takových zařízení,
7. posouzení shody investice s investicí uvedenou v žádosti schválenou
Komisí energetickým auditorem včetně odhadu snížení emisí, podílu
nákladů na investici a snížení emisí a zprávy o kontrole na místě. V
případě investice, jejíž doba realizace přesahuje do více let, je
posouzení investice energetickým auditorem včetně odhadu snížení emisí,
podílu nákladů na investici a snížení emisí a zprávy o kontrole na
místě doloženo v rámci závěrečné zprávy týkající se dané investice,
8. kopie osvědčení externích finančních a energetických auditorů
opatřené úředním razítkem auditora spolu s úředně ověřeným překladem do
angličtiny, nejsou-li tato osvědčení vyhotovena v angličtině,
9. u investic, na něž jsou použity pro spolufinancování finanční
prostředky z jiných zdrojů Evropské unie a/nebo jiných veřejných
zdrojů, podíl jednotlivých zdrojů finančních prostředků Evropské unie a
jiných veřejných a soukromých prostředků investora na celkovém
investičním projektu,
10. podíl finančních prostředků uvedených v žádosti schválené Komisí na
celkovém investičním projektu,
11. indikativní plán vyřazení zdrojů výroby elektřiny, pokud investice
spočívá ve zvýšení instalovaného elektrického výkonu zařízení,
12. instalované kapacity (v MW) provozované v prosinci 2008, jež budou
nahrazeny novými, uhlíkově méně náročnými kapacitami financovanými na
základě investic uvedených v žádosti schválené Komisí po jejich
dokončení, pokud investice spočívá ve zvýšení instalovaného
elektrického výkonu zařízení,
13. podíl instalovaných kapacit, provozovaných v prosinci 2008, jež byl
nahrazen novými, uhlíkově méně náročnými kapacitami financovanými na
základě investic uvedených v žádosti schválené Komisí po jejich
dokončení, ve srovnání s celkovými instalovanými kapacitami, jež byly v
prosinci 2008 v provozu, pokud investice spočívá ve zvýšení
instalovaného elektrického výkonu zařízení,
14. ukazatele pro dosažení souladu k prokázání toho, že investice jsou
v souladu se zásadami stanovenými předpisy Evropské unie^25), přičemž
stačí uvést ty ukazatele, které jsou pro investici uvedenou v žádosti
schválené Komisí relevantní:
a) srovnání emisního faktoru v t CO2/GJ technologie zavedené v
jednotlivých zařízeních na základě investic uvedených v žádosti
schválené Komisí s emisním faktorem technologie používané před
dodatečným vybavením/modernizací, nebo vyjádření úspory CO2 realizací
investic;
b) předpokládané a realizované snížení podílu hnědého uhlí na výrobě
elektřiny na základě provedených investic;
c) předpokládané a realizované úspory z důvodu vyšší účinnosti v
procesu výroby elektřiny/v sítích distribuce elektřiny (z hlediska
uspořených GJ) na základě investic uvedených v žádosti schválené Komisí
a odpovídající snížení emisí CO2;
d) předpokládané a realizované zvýšení podílu bezuhlíkových a uhlíkově
méně náročných paliv na výrobě elektřiny na základě provedených
investic;
e) instalované kapacity (v MW) obnovitelné energie, jež mají být podle
předpokladu uvedeny do provozu na základě investic uvedených v žádosti
schválené Komisí;
f) ostatní přínosy investice.
Příloha 4
Údaje o zařízení a o provozovateli letadla
I. Výkaz o množství emisí ze zařízení podle § 15 odst. 5 obsahuje tyto
identifikační údaje o zařízení:
1. název zařízení,
2. adresa zařízení, včetně poštovního směrovacího čísla a země
3. typ a počet činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které
jsou v zařízení prováděny,
4. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby,
5. obchodní firma nebo název provozovatele zařízení, je-li jím
právnická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní
firma, je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno,
popřípadě jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není
podnikatelem.
II. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5 a výkaz
údajů o tunokilometrech podle § 15 odst. 3 obsahují tyto identifikační
údaje o provozovateli letadla:
1. obchodní firma nebo název provozovatele letadla,
2. členský stát, pod jehož správu provozovatel letadla spadá,
3. adresa provozovatele letadla (včetně poštovního směrovacího čísla a
země) a jeho kontaktní adresa v členském státě, pod jehož správu spadá,
pokud se liší,
4. poznávací značky letadel a typů letadel používaných v období, za
které se výkaz podává, při provádění činností provozovatele letadla v
odvětví letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
5. číslo osvědčení leteckého provozovatele a provozní licence, na
jejichž základě byly prováděny činnosti provozovatele letadla uvedené v
příloze č. 1 k tomuto zákonu, a orgánu, který je vydal,
6. adresa, telefon, fax a e-mailová adresa kontaktní osoby,
7. obchodní firma nebo název provozovatele letadla, je-li jím právnická
osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě obchodní firma,
je-li jím fyzická osoba, která je podnikatelem, anebo jméno, popřípadě
jména, příjmení, je-li jím fyzická osoba, která není podnikatelem.
III. Výkaz o množství emisí z letadla za rok podle § 15 odst. 5
obsahuje tyto údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají
emise:
1. spotřeba paliva,
2. emisní faktor,
3. celkové agregované emise ze všech letů vykonávaných během období, za
které se zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla
v oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
4. agregované emise:
a) ze všech letů vykonaných během období, za které se zpráva podává,
které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti letectví
uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které odlétly z letiště
umístěného na území členského státu a přilétly na letiště umístěné na
území téhož členského státu,
b) ze všech dalších letů vykonaných během období, za které se zpráva
podává a které spadají do činností provozovatele letadla v oblasti
letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
5. agregované emise ze všech letů vykonaných během období, za které se
zpráva podává, které spadají do činností provozovatele letadla v
oblasti letectví uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a které
a) odlétly z jednotlivých členských států, nebo
b) přilétly do jednotlivých členských států ze třetí země,
6. míra nejistoty
.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října
2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve
znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27.
října 2004, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES
ze dne 19. listopadu 2008, ve znění nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009, ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009.
2) Nařízení Komise (EU) č. 1193/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o
vytvoření registru Unie pro obchodovací období počínající dnem 1. ledna
2013 a následující obchodovací období systému Unie pro obchodování s
emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES a o změně nařízení
(ES) č. 2216/2004 a (EU) č. 920/2010.
Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o
harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise
skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 920/2010 ze dne 7. října 2010 o
standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady
č. 280/2004/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování
výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci
ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování
a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES.
3) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu,
vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.
4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24.
září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve
Společenství (přepracované znění).
5) Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o
monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
6) Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se
stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných
povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
7) Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o
změně klimatu, vyhlášený pod č. 81/2005 Sb. m. s.
8) Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o
harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise
skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění.
9) § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
10) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č.
185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně
některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11) § 20a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Nařízení Komise (EU) č. 1193/2011 ze dne 18. listopadu 2011 o
vytvoření registru Unie pro obchodovací období počínající dnem 1. ledna
2013 a následující obchodovací období systému Unie pro obchodování s
emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES a o změně nařízení
(ES) č. 2216/2004 a (EU) č. 920/2010.
Nařízení Komise (EU) č. 920/2010 ze dne 7. října 2010 o
standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady
č. 280/2004/ES, v platném znění.
13) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních
horninových struktur a o změně některých zákonů.
14) Rozhodnutí Komise 2011/638/EU ze dne 26. září 2011 o referenčních
hodnotách pro přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových
plynů provozovatelům letadel podle článku 3e směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES.
15) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října
2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve
znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27.
října 2004, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES
ze dne 19. listopadu 2008, ve znění nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009, ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009.
15) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18) Nařízení Komise (EU) č. 550/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se
na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES stanoví
některá omezení pro použití mezinárodních kreditů z projektů
zahrnujících průmyslové plyny.
19) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
20) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23.
dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby
byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových
plynů.
21) § 35 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění
pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o
změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 11 zákona č. 563/19991 Sb., o účetnictví, v platném znění.
24) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října
2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve
znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27.
října 2004, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES
ze dne 19. listopadu 2008, ve znění nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009, ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009.
Sdělení Komise 2011/C 99/03 ze dne 31. března 2011 Pokyny k
dobrovolnému uplatňování článku 10c směrnice 2003/87/ES.
26) Nařízení Komise (EU) č. 606/2010 ze dne 9. července 2010 o
schválení zjednodušeného nástroje vytvořeného Evropskou organizací pro
bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) pro odhad spotřeby paliva
některých provozovatelů letadel s nízkými emisemi.
