153/1994 Sb.



ZÁKON



ze dne 7. července 1994



o zpravodajských službách České republiky



Změna: 118/1995 Sb.



Změna: 53/2004 Sb.



Změna: 290/2005 Sb.



Změna: 530/2005 Sb.



Změna: 342/2006 Sb.



Změna: 80/2006 Sb.



Změna: 250/2008 Sb.



Změna: 274/2008 Sb.



Změna: 218/2009 Sb.



Změna: 227/2009 Sb.



Změna: 357/2011 Sb.



Změna: 254/2012 Sb.



Změna: 186/2013 Sb.



Změna: 170/2013 Sb.



Změna: 64/2014 Sb.



Změna: 219/2015 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



Úvodní ustanovení



§ 1



(1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci,

spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen

"zpravodajské služby"), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání

zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám.



(2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení

evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a

Vojenským zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských

služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony^1).



§ 2



Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a

vyhodnocování informací (dále jen "zabezpečování informací") důležitých

pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů,

bezpečnost a obranu České republiky.



Zpravodajské služby a jejich postavení



§ 3



V České republice působí tyto zpravodajské služby:



a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří

samostatnou kapitolu státního rozpočtu,



b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí

rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra,



c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany^2).



§ 4



(1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé.



(2) Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve

výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti,

vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby

odpovědný vládě, která ho též odvolává.



(3) Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává

ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu

pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra.



(4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru

Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti,

ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel

Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se

souhlasem vlády odvolává.



§ 5



Působnost zpravodajských služeb



(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace



a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům,

svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,



b) o zpravodajských službách cizí moci,



c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,



d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo

významné ekonomické zájmy České republiky,



e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.



(2) Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající

původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně

politických a ekonomických zájmů České republiky.



(3) Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace



a) mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České

republiky,



b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany,



c) o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České

republiky,^3)



d) o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti

obrany České republiky.



(4) Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní

zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.



§ 6



Vnitřní organizace zpravodajských služeb



Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení

jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje

vláda.



§ 7



Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci



Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.



§ 8



Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským

službám



(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za

rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.



(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi

vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou

odkladu, informace bezprostředně.



(3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům

informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to

neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný

příslušnou zpravodajskou službou.



(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v

mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá

zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.



(5) Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců

1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím

ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a

Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při

předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s

vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného

ministra.



Spolupráce zpravodajských služeb



§ 9



Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných

se souhlasem vlády.



§ 10



Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské

služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.



Poskytování informací zpravodajským službám



§ 11



nadpis vypuštěn



(1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů

veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v

souvislosti s plněním úkolů státní správy.



(2) Zpravodajské služby jsou oprávněny od Generálního finančního

ředitelství požadovat poskytnutí informací získaných při správě daní.

Generální finanční ředitelství nemusí žádosti vyhovět, pokud by

poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy

daní. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením

povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu; porušením této

mlčenlivosti není ani použití těchto informací zpravodajskými službami

podle tohoto zákona.



(3) Zpravodajské službě poskytuje příslušný správní úřad údaje vedené v

základním registru obyvatel^3a), základním registru právnických osob,

podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^3a), základním

registru územní identifikace, adres a nemovitostí^3a), v základním

registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností^3a),

agendovém informačním systému obyvatel^3b), registru rodných čísel^3b),

informačním systému cizinců^3c), agendovém informačním systému evidence

občanských průkazů^3d), agendovém informačním systému evidence

cestovních dokladů^3e), agendovém informačním systému evidence

diplomatických a služebních pasů^3e), evidencích fyzických osob, které

nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky^8), centrálním

registru zbraní^8), registru silničních vozidel^3f), centrálním

registru silničních vozidel^3f), registru historických a sportovních

vozidel^3f), evidenci údajů o mýtném^3g), registru řidičů^3h) a v

centrálním registru řidičů^3h), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý,

a je-li to technicky možné, i dálkový přístup.



(4) Rejstřík trestů vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo

výpis z evidence Rejstříku trestů, informace o vydání výpisu nebo opisu

z evidence Rejstříku trestů a o nahlédnutí do opisu z evidence

Rejstříku trestů, včetně informace, na čí žádost se tak stalo. Žádost o

vydání opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo informací

podle věty první a opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů se

předávají v listinné podobě nebo v elektronické podobě, a to způsobem

umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z

evidence Rejstříku trestů, předá Rejstřík trestů v elektronické podobě,

a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.



(5) Poskytnutí údajů je zpravodajská služba oprávněna požadovat v

rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti nebo

pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů vedených v registrech,

informačních systémech a evidencích uvedených v odstavcích 3 a 4.



(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru

obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence

obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru

předcházejícím současný stav.



(7) Evidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o

poskytnutí a využití údajů. Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje o

osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména

o



a) příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb,



b) osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb,



c) osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb,



d) osobách blízkých osobám uvedeným v písmenech a) až c).



Evidenčně chráněnými údaji jsou dále údaje vztahující se k prostředkům

nebo dokladům sloužícím podle tohoto nebo jiného právního předpisu k

utajení nebo zastírání skutečné totožnosti osoby, příslušnosti ke

zpravodajským službám, činnosti nebo skutečných zájmů zpravodajských

služeb a údaje vztahující se ke služebním vozidlům.



§ 11a



nadpis vypuštěn



(1) Pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti jsou zpravodajské

služby oprávněny písemně žádat od bank včetně zahraničních bank a od

spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „banka“) poskytnutí zprávy o

záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního

tajemství, nebo poskytování takovýchto zpráv v budoucím období, a to za

předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo

neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.



(2) Zpravodajské služby jsou oprávněny požadovat poskytnutí zprávy nebo

poskytování zpráv podle odstavce 1 pouze po předchozím povolení

předsedy senátu Vrchního soudu v Praze (dále jen „soudce“).



(3) Soudce rozhodne o poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv

bezodkladně na základě písemné žádosti zpravodajské služby, která

obsahuje základní identifikační údaje o klientovi banky, důvody pro

poskytnutí zprávy a informace o jakékoli předchozí žádosti o poskytnutí

zprávy včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.



(4) Rozhodnutí o poskytnutí zprávy nebo o poskytování zpráv obsahuje

základní identifikační údaje o klientovi banky, vymezení období, za

které má být zpráva poskytnuta nebo za které mají být zprávy

poskytovány, a odůvodnění. Poskytování zpráv v budoucím období může být

povoleno jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 3 měsíce. Soudce

může toto období na základě nové žádosti prodloužit, a to i opakovaně,

vždy však nejvýše o další 3 měsíce.



(5) Jestliže soudce žádosti vyhoví, vydá zpravodajské službě současně

výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje základní identifikační údaje

o klientovi banky a vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta,

nebo za které mají být zprávy poskytovány; výpis neobsahuje odůvodnění.

Bance, které je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo

zprávy poskytovat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1

předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál

nebo ověřená kopie originálu^7), přičemž banka si pro své vnitřní

potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu.



(6) Vztahuje-li se rozhodnutí na budoucí období, je zpravodajská služba

povinna informovat průběžně soudce o tom, zda důvody pro poskytování

zpráv trvají. Soudce je oprávněn si tyto podklady vyžádat. Zároveň je

oprávněn povolení k poskytování zpráv kdykoli odebrat.



(7) Proti rozhodnutí soudce není přípustný opravný prostředek.



§ 11b



Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění

konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické

osoby poskytující veřejně dostupnou telefonní službu informaci z

databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné telefonní služby.



Kontrola zpravodajských služeb



§ 12



(1) Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu.

Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem stanoví

zvláštní zákon.



(2) Zpravodajské služby uvedou v rámci zprávy o své činnosti podle § 8

odst. 1 také údaj o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst.

2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením

jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb.



§ 13



Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se

státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních

předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.^4)



§ 13a



(1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 a 13 může

být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího

ředitele.



(2) Nebude-li souhlas podle odstavce 1 udělen, zajistí zpravodajská

služba výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne

odmítnutí udělení souhlasu zprávu o výsledku vykonané kontroly

kontrolnímu orgánu, který o souhlas požádal, nestanoví-li tento

kontrolní orgán lhůtu delší.



(3) Není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své

působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může

si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.



Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu o činnosti zpravodajských

služeb



§ 14



Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována

vládou prostřednictvím svého příslušného orgánu pro zpravodajské služby

(dále jen "příslušný orgán").



§ 15



(1) Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá

o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací

důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických

zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.



(2) Vláda jednou ročně poskytne příslušnému orgánu údaje o počtu

případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých

jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí

působnosti zpravodajských služeb.



§ 16



(1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou

být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak.



(2) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání

tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat

mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce

nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských

služeb.



(3) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání

tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost

pouze usnesením Poslanecké sněmovny.



(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o ochraně

státního tajemství.^5)



Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace



§ 17



(1) Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji

příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem

s evidenčním číslem a ústním prohlášením "Úřad pro zahraniční styky a

informace".



(2) Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace je oprávněn při

ochraně činností, které zpravodajská služba koná na území České

republiky, držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v

případech nutné obrany nebo krajní nouze.



§ 18



(1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností,

které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro

plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí

doklady, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob

jednajících v jeho prospěch, které musí být starší 18 let.



(2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a

předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem

nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora

Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo

guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo

soudce, diplomatický pas nebo doklad dosud žijící osoby.



(3) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady

Ministerstvo vnitra.



(4) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn žádat technické

zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací

techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných

orgánů. V tomto případě je povinen doložit, že použití sledování osob a

věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona

povoleno.



§ 19



(1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat,

uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže

je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti.



(2) Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu

údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením,

ztrátou a odcizením.



(3) Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence

o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám

nesděluje.



§ 20



Opatření k utajení činnosti



Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské

služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů

při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového

hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely

státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního

pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti. Tento zvláštní způsob vykazování údajů stanoví

vláda.



§ 21



zrušen



§ 22



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994.



Uhde v. r.



Havel v. r.



v z. Lux v. r.



1) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění

pozdějších předpisů.



Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.



Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních

sborů, ve znění pozdějších předpisů.



2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a

jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona

č. 290/2005 Sb.



3) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb.



3a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.



3b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o

změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších

předpisů.



3c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a

o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.



3d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších

předpisů.



3e) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č.

283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

(zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.



3f) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti

za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění

zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.



3g) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

předpisů.



3h) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o

změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění

pozdějších předpisů.



4) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění

zákona č. 331/1993 Sb., zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech

hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České

republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších

předpisů.



5) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění

pozdějších předpisů.



7) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o

notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších

předpisů.



8) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o

zbraních), ve znění pozdějších předpisů.



8) § 50 a násl. zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České

republiky.