408/2010 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. prosince 2010
o finančním zajištění
Změna: 303/2013 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje
postup při zajišťování pohledávek na základě smlouvy, kterou se
sjednává finanční zajištění, osoby oprávněné sjednat finanční
zajištění, jejich práva a povinnosti a některé další otázky s finančním
zajištěním související.
§ 2
Vymezení některých pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a) pohledávkou finančního charakteru pohledávka ze smluv, jejichž
předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na
emise skleníkových plynů^2) nebo komodity^3), jakož i práva a
pohledávky s těmito smlouvami související,
b) repo obchodem prodej finančních nástrojů se současně sjednanou
zpětnou koupí a koupě finančních nástrojů se současně sjednaným zpětným
prodejem,
c) finančním nástrojem investiční cenný papír, cenný papír kolektivního
investování nebo nástroj peněžního trhu,
d) pohledávkou na výplatu peněz pohledávka na výplatu peněžních
prostředků z účtu v české nebo cizí měně nebo obdobná pohledávka na
výplatu peněžních prostředků,
e) úvěrovou pohledávkou pohledávka z úvěru, zápůjčky nebo srovnatelného
závazku na vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků
v české nebo cizí měně.
§ 3
Účel finančního zajištění
Finanční zajištění slouží za podmínek stanovených tímto zákonem k
zajištění pohledávky finančního charakteru pro případ, že dojde k
prodlení s jejím plněním, nebo nastane jiná skutečnost určená ve
smlouvě, kterou se sjednává finanční zajištění, nebo dohodnutá v rámci
závěrečného vyrovnání^4) s tím, že právo příjemce uspokojit se z
finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné
úpravy zástavního práva a převodu věcí, práv a jiných majetkových
hodnot ve prospěch věřitele.
§ 4
Právní povaha finančního zajištění
(1) Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu
kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho
příjemce.
(2) K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody
o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění závazku; v případě
finančních nástrojů pak též v rámci repo obchodu. Pokud to povaha
finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním
smluvních stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu
kolaterálu na jeho příjemce.
ČÁST DRUHÁ
FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ, POHLEDÁVKA FINANČNÍHO CHARAKTERU A OSOBY
OPRÁVNĚNÉ SJEDNAT FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ
§ 5
Finanční kolaterál
(1) Předmětem finančního zajištění je finanční kolaterál, kterým může
být pouze
a) finanční nástroj,
b) samostatně převoditelné právo jinak spojené s finančním nástrojem,
c) právo vyplývající ze zápisu finančního nástroje v evidenci a
umožňující oprávněnému přímo či nepřímo nakládat s finančním nástrojem
alespoň obdobným způsobem jako oprávněný držitel,
d) peněžní prostředky připsané na účet v české nebo cizí měně,
e) pohledávka na výplatu peněz, nebo
f) úvěrová pohledávka, pokud věřitelem je osoba uvedená v § 7 odst. 1
písm. a), b) nebo t) nebo v § 7 odst. 2 písm. d), nebo zahraniční osoba
s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v § 7 odst. 1 písm.
a) nebo b).
(2) Finančním kolaterálem může být i finanční nástroj nebo peněžní
prostředky připsané na účet, k nimž poskytovateli tohoto kolaterálu
vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu, právo uvedené v odstavci 1
písm. b) nebo c), které poskytovateli tohoto kolaterálu vznikne teprve
v budoucnu, anebo pohledávka na výplatu peněz nebo úvěrová pohledávka,
která vznikne poskytovateli finančního kolaterálu teprve v budoucnu.
(3) Finanční kolaterál může být určen jednotlivě nebo i jiným způsobem
tak, aby jej bylo možné určit kdykoliv v době trvání finančního
zajištění, například jako soubor majetkových hodnot uvedených v
odstavci 1, jehož složení se může v čase měnit.
(4) Pohledávka ze spotřebitelského úvěru nebo obdobného úvěru podle
zahraničního právního předpisu může být finančním kolaterálem pouze,
je-li jeho příjemcem i jeho poskytovatelem banka, spořitelní a úvěrní
družstvo nebo zahraniční osoba s obdobnou činností jako banka nebo
spořitelní a úvěrní družstvo, anebo je-li tímto příjemcem nebo tímto
poskytovatelem osoba uvedená v § 7 odst. 2 písm. d) až f).
(5) Je-li poskytovatelem finančního kolaterálu (dále jen
„poskytovatel“) fyzická osoba uvedená v § 7 odst. 4, finančním
kolaterálem mohou být pouze peněžní prostředky a finanční nástroje,
které má příjemce finančního kolaterálu (dále jen „příjemce“) ve své
moci za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a
finanční nástroje získané za tyto hodnoty pro poskytovatele, přičemž
nemůže jít o peněžní prostředky, o kterých příjemce, který je bankou
nebo zahraniční osobou s obdobnou činností jako banka, účtuje jako o
vkladech.
§ 6
Pohledávka finančního charakteru
(1) Finančním zajištěním lze zajistit pouze pohledávku finančního
charakteru, včetně jejího příslušenství, přičemž není rozhodné, zda jde
o pohledávku za poskytovatelem nebo za jinou osobou.
(2) Finanční zajištění lze sjednat pro pohledávku podmíněnou nebo
pohledávku, jež má vzniknout teprve v budoucnu.
(3) Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky určitého druhu
vznikající příjemci v určité době nebo pro různé pohledávky vznikající
příjemci z téhož právního důvodu.
§ 7
Osoby oprávněné sjednat finanční zajištění
(1) Poskytovatelem a příjemcem může být pouze
a) banka,
b) spořitelní a úvěrní družstvo,
c) osoba, mezi jejíž rozhodující činnosti patří
1. poskytování hypotečních, spotřebitelských nebo jiných úvěrů,
2. finanční pronájem (finanční leasing),
3. poskytování platebních služeb,
4. vydávání elektronických peněz,
5. provádění sekuritizace,
6. vydávání záruk či sjednávání závazků spočívajících v tom, že
uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, jestliže určitá třetí
osoba nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky,
7. směnárenská činnost,
8. poskytování poradenské činnosti týkající se struktury kapitálu,
průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, přeměn společností
nebo převodů obchodních závodů,
9. obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční
nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, nebo
10. úschova nebo správa cenných papírů,
d) osoba, mezi jejíž rozhodující činnosti patří obchodování na vlastní
nebo cizí účet s
1. platebními nástroji,
2. nástroji peněžního trhu,
3. devizovými hodnotami,
4. investičními cennými papíry,
5. opcemi,
6. futures, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných
papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, finančním
indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých
vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové
hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje, nebo
7. finančními rozdílovými smlouvami,
e) ústřední protistrana, zúčtovatel nebo clearingová instituce podle
zákona upravujícího platební styk,
f) obchodník s cennými papíry,
g) organizátor regulovaného trhu,
h) ústřední protistrana, zúčtovatel nebo clearingová instituce podle
zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
i) právnická osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů,
j) pojišťovna,
k) zajišťovna,
l) investiční společnost,
m) investiční fond s právní osobností,
n) penzijní fond,
o) právnická osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními
nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními
nástroji, které nejsou finančními nástroji, a tato činnost patří mezi
její rozhodující činnosti,
p) právnická osoba, která obchoduje na vlastní účet s komoditami^3)
nebo investičními nástroji, které nejsou finančními nástroji, a tato
činnost patří mezi její rozhodující činnosti,
q) právnická osoba, která je tvůrcem trhu podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu,
r) ratingová agentura,
s) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v
písmenech a) až r) a
t) právnická osoba se zvláštním statutem vyňatá z působnosti směrnice
Evropského parlamentu a Rady upravující činnost úvěrových institucí^6).
(2) Poskytovatelem a příjemcem může být dále
a) stát nebo členský stát federace,
b) územní samosprávný celek státu,
c) veřejnoprávní korporace nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem,
která zabezpečuje správu a splácení státního či veřejného dluhu nebo
vykonává činnost s takovou správou a splácením spojenou,
d) centrální banka členského státu Evropské unie nebo dalšího státu
tvořícího Evropský hospodářský prostor,
e) centrální banka státu neuvedeného v písmeni d) nebo Evropská
centrální banka a
f) Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka
nebo jiná mezinárodní finanční instituce.
(3) Za podmínky, že příjemcem nebo poskytovatelem je některá z osob
uvedených v odstavci 1 nebo 2, může být poskytovatelem nebo příjemcem
také
a) jiná právnická osoba,
b) jiná zahraniční osoba než osoba fyzická a
c) podnikající fyzická osoba, jestliže je s přihlédnutím ke všem
okolnostem zřejmé, že se finanční zajištění sjednává v souvislosti s
její podnikatelskou činností.
(4) Poskytovatelem může být též jiná fyzická osoba, jestliže
a) je příjemcem banka, která má povolení poskytovat investiční služby,
obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s obdobnou činností
jako banka nebo obchodník s cennými papíry a povolením k poskytování
investičních služeb,
b) je s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že se finanční
zajištění sjednává v souvislosti s poskytnutím úvěru nebo zápůjčky
poskytovateli jako zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním
nástrojem, na němž se příjemce jako úvěrující nebo zapůjčitel podílí,
c) bylo výslovně sjednáno, že jde o finanční zajištění,
d) smlouva, jíž se finanční zajištění sjednalo, má písemnou formu a
e) příjemce před jejím uzavřením informoval poskytovatele o hlavních
charakteristikách právní úpravy finančního zajištění a o tom, jak se
právní úprava finančního zajištění liší od obecné úpravy zástavního
práva a převodu věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot ve prospěch
věřitele.
HLAVA II
SJEDNÁNÍ A VZNIK FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ
§ 8
Sjednání finančního zajištění
(1) Smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem, kterou se sjednává
finanční zajištění, nevyžaduje písemnou ani jinou zvláštní formu; tím
není dotčen § 7 odst. 4 písm. d).
(2) Má-li právní jednání znaky finančního zajištění podle tohoto
zákona, jedná se o finanční zajištění, nebylo-li sjednáno, že o
finanční zajištění nejde; tím není dotčen § 7 odst. 4 písm. c).
§ 9
Vznik finančního zajištění
(1) Ke vzniku finančního zajištění je zapotřebí, aby byl finanční
kolaterál odevzdán příjemci, připsán na určený účet příjemce nebo
poskytnut jiným způsobem, kterým se umožňuje příjemci nebo osobě
jednající na jeho účet jej držet nebo jinak právně nebo fakticky
ovládat, nebo aby bylo zástavní právo k němu zapsáno do evidence
investičních nástrojů ve prospěch příjemce.
(2) Skutečnost, že došlo ke vzniku finančního zajištění, musí být možné
prokázat písemně, jinak se o finanční zajištění nejedná. Písemná forma
je zachována, je-li vznik finančního zajištění zachycen záznamem, který
vznik finančního zajištění dokládá a umožňuje reprodukci v nezměněné
podobě.
§ 10
Seznam úvěrových pohledávek
(1) V případě úvěrových pohledávek je podmínka prokázání vzniku
finančního zajištění splněna také předáním seznamu úvěrových pohledávek
(dále jen „seznam“) v písemné formě příjemci. Seznam zachycuje úvěrové
pohledávky, které náleží do finančního kolaterálu.
(2) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že úvěrovou pohledávku
zapsanou na seznam postoupil poskytovatel příjemci s odkládací
podmínkou, že dojde k prodlení s plněním zajištěné pohledávky
finančního charakteru nebo že nastane jiná skutečnost určená ve
smlouvě, kterou se sjednává finanční zajištění, nebo jiná skutečnost
dohodnutá v rámci závěrečného vyrovnání^4) s tím, že právní účinky
postoupení nastanou jen u těch úvěrových pohledávek, které si příjemce
výkonem práva na uspokojení vybere ze seznamu.
(3) Jakmile je seznam odevzdán příjemci, nemůže poskytovatel s úvěrovou
pohledávkou zapsanou na seznam nakládat.
(4) Zápis úvěrové pohledávky na seznam není příjemce ani poskytovatel
povinen oznámit dlužníkovi, jehož závazek této úvěrové pohledávce
odpovídá.
HLAVA III
NAKLÁDÁNÍ SE ZASTAVENÝM FINANČNÍM KOLATERÁLEM
§ 11
Základní ustanovení
Nakládat se zastaveným finančním kolaterálem, zejména jej převést,
zastavit, užívat nebo umožnit jeho užití jiným, přisvojovat si jeho
plody nebo užitky, může příjemce jen, určuje-li tak smlouva. Nakládání
se zastaveným finančním kolaterálem nelze sjednat, pokud se jedná o
úvěrovou pohledávku; § 16 tím není dotčen.
§ 12
Zástavní právo při nakládání se zastaveným finančním kolaterálem
Nakládá-li příjemce se zastaveným finančním kolaterálem, jeho zástavní
právo k finančnímu kolaterálu zaniká.
§ 13
Nahrazení zastaveného finančního kolaterálu
(1) Příjemce, který se zastaveným finančním kolaterálem nakládal, jej
nahradí nejpozději v okamžiku, kdy se zajištěná pohledávka stane
splatnou, a to pokud byly finančním kolaterálem
a) peněžní prostředky stejnou výší peněžních prostředků v téže měně,
b) finanční nástroje stejným množstvím zastupitelných finančních
nástrojů a pokud byla finančním kolaterálem práva uvedená v § 5 odst. 1
písm. c), stejným množstvím zastupitelných práv; smlouva, jíž se
finanční zajištění v těchto případech sjednalo, však může určit, za
jakých podmínek se nahradí jinou majetkovou hodnotou, a
c) samostatně převoditelná práva jinak spojená s finančním nástrojem
tím, co bylo ujednáno.
Zastavený finanční kolaterál, s nímž příjemce nakládal, lze nahradit
pouze majetkovou hodnotou, která může být finančním kolaterálem.
(2) Určuje-li tak smlouva, může příjemce, který se zastaveným finančním
kolaterálem nakládal, namísto jeho nahrazení podle odstavce 1, započíst
svou pohledávku zajištěnou finančním zajištěním, která je splatná, a to
i v rámci jejího zahrnutí do závěrečného vyrovnání^4), proti hodnotě
finančního kolaterálu.
(3) Není-li plnění vzájemných pohledávek příjemce a poskytovatele
stejného druhu, je započtení podle odstavce 2 přípustné, dojde-li před
započtením vzájemných pohledávek k jejich ocenění a následné změně
obsahu jim odpovídajících závazků tak, aby novým vzájemným závazkům
odpovídaly peněžité pohledávky ve stejné měně a ve výši určené podle
tohoto ocenění; nebylo-li dohodnuto jinak, ocení se způsobem, který
odpovídá zvyklostem na příslušném finančním trhu.
(4) Nakládání se zastaveným finančním kolaterálem ani jeho nahrazení
podle odstavce 1 nemá vliv na vznik a trvání finančního zajištění.
(5) Má-li být zastavený finanční kolaterál nahrazen podle odstavce 1
majetkovou hodnotou, vzniká zástavní právo příjemce ve stejném rozsahu
k majetkové hodnotě, jíž byl finanční kolaterál nahrazen.
HLAVA IV
VÝMĚNA POSKYTNUTÉHO FINANČNÍHO KOLATERÁLU, OMEZENÍ ROZSAHU ZÁSTAVNÍHO
PRÁVA K NĚMU, VRÁCENÍ JEHO ČÁSTI A DOPLNĚNÍ ZAJIŠTĚNÍ
§ 14
(1) Smlouva může určit, že poskytovatel má v době trvání finančního
zajištění právo
a) vyměnit poskytnutý finanční kolaterál za jiný finanční kolaterál
srovnatelné hodnoty,
b) požadovat vrácení části finančního kolaterálu nebo omezení rozsahu
zástavního práva k finančnímu kolaterálu, a to v rozsahu převyšujícím
výši zajištěné pohledávky.
(2) Stane-li se zajištění pohledávky příjemce nedostatečným, zejména v
důsledku změny hodnoty finančního kolaterálu, výše zajištěné pohledávky
nebo bonity poskytovatele nebo dlužníka zajištěné pohledávky, může
příjemce žádat jeho přiměřené doplnění, neurčí-li smlouva jinak.
(3) Výměna nebo vrácení části kolaterálu anebo omezení rozsahu
zástavního práva k finančnímu kolaterálu podle odstavce 1, jakož i
doplnění zajištění podle odstavce 2, nemají vliv na vznik a trvání
finančního zajištění.
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ
§ 15
Smluvní ujednání pro účely zajištění jiných pohledávek finančního
charakteru
Určuje-li tak smlouva, je příjemce oprávněn ponechat si poskytnutý
finanční kolaterál i po splnění závazku, který odpovídá zajištěné
pohledávce finančního charakteru, pro účely zajištění jiných pohledávek
finančního charakteru. Obsahem takového ujednání může být rovněž dohoda
stran, že po dobu, po kterou je příjemce oprávněn ponechat si
poskytnutý finanční kolaterál, není povinen podle § 13 nahrazovat
zastavený finanční kolaterál, se kterým nakládal.
§ 16
Smluvní ujednání v případě plnění dluhu ve splátkách
(1) Náleží-li do finančního kolaterálu úvěrová pohledávka, která byla
zastavena nebo postoupena příjemci a která je plněna ve splátkách, plní
dlužník jednotlivé splátky dluhu včetně příslušenství po dobu trvání
finančního zajištění nadále poskytovateli.
(2) Smlouva, kterou se finanční zajištění sjednalo, může však v
takových případech určit, že dlužník plní jednotlivé splátky dluhu
včetně příslušenství po dohodnutou dobu příjemci; o takovém ujednání je
poskytovatel povinen podat zprávu dlužníkovi. Dokud toto ujednání není
poskytovatelem oznámeno dlužníkovi, nebo dokud příjemce takové ujednání
dlužníkovi neprokáže, plní dlužník jednotlivé splátky dluhu
poskytovateli. Pokud není dohodnuto jinak, hledí se na splátky dluhu
přijaté příjemcem jako na doplnění zajištění.
(3) O uplynutí doby, po kterou měl dlužník na základě ujednání podle
odstavce 2 plnit jednotlivé splátky dluhu včetně příslušenství
příjemci, je příjemce povinen podat zprávu dlužníkovi. Dokud tato
skutečnost není příjemcem oznámena dlužníkovi, nebo dokud poskytovatel
tuto skutečnost dlužníkovi neprokáže, plní dlužník jednotlivé splátky
dluhu nadále příjemci.
HLAVA VI
VÝKON PRÁVA NA USPOKOJENÍ Z FINANČNÍHO KOLATERÁLU
§ 17
Způsob výkonu práva na uspokojení z finančního kolaterálu
(1) Dojde-li k prodlení s plněním zajištěné pohledávky finančního
charakteru, nebo nastane-li jiná skutečnost určená ve smlouvě, kterou
se sjednává finanční zajištění, nebo dohodnutá v rámci závěrečného
vyrovnání^4), může se příjemce uspokojit způsobem, o němž se dohodl s
poskytovatelem; v ostatních případech se uspokojí, s ohledem na právní
povahu finančního zajištění,
a) z výtěžku zpeněžení finančního kolaterálu; neurčuje-li způsob
zpeněžení smlouva, zpeněží se způsobem, který odpovídá zvyklostem na
příslušném finančním trhu, nebo
b) započtením hodnoty finančního kolaterálu proti své pohledávce,
kterou má vůči poskytovateli, a to i v rámci zahrnutí takové hodnoty do
závěrečného vyrovnání^4).
(2) Ponecháním zastaveného finančního kolaterálu se může příjemce
uspokojit pouze, pokud byl tento způsob ujednán a pokud byla zároveň
dohodnuta cena za ponechání nebo dohodnut způsob jejího určení, přičemž
způsob určení ceny musí odpovídat zvyklostem na příslušném finančním
trhu.
(3) Pokud příjemce vybral k uspokojení zajištěné pohledávky finančního
charakteru pouze některé úvěrové pohledávky zapsané na seznam a
zbývající úvěrové pohledávky již nezajišťují žádnou další pohledávku
finančního charakteru, seznam se ruší; § 15 tím není dotčen.
(4) Pokud v důsledku výkonu práva na uspokojení z finančního kolaterálu
příjemce nabude pohledávku na výplatu peněz nebo úvěrovou pohledávku,
je poskytovatel povinen o této skutečnosti podat zprávu dlužníkovi,
jehož závazek takové pohledávce odpovídá. Oznamuje-li dlužníkovi tuto
skutečnost příjemce, který pohledávku nabyl, je dlužník oprávněn
požadovat, aby mu nabytí pohledávky prokázal.
§ 18
Použití jiných právních předpisů k výkonu práva na uspokojení z
finančního kolaterálu
Neurčí-li smlouva jinak, na vykonání práva na uspokojení z finančního
kolaterálu se nepoužijí právní předpisy, pokud stanoví, aby
a) příjemce předem oznámil zpeněžení finančního kolaterálu
poskytovateli nebo jiné osobě,
b) výkon práva na uspokojení z finančního kolaterálu povolil soud,
správní orgán nebo jiná osoba,
c) finanční kolaterál byl zpeněžen ve veřejné dražbě nebo jiným
stanoveným způsobem, nebo
d) před vykonáním práva na uspokojení z finančního kolaterálu uplynula
určitá lhůta.
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ
§ 19
Účinky nabytí pohledávky příjemcem na závazek dlužníka
Pokud příjemce prokáže dlužníkovi, jehož závazek odpovídá úvěrové
pohledávce nebo pohledávce na výplatu peněz nabytí této pohledávky,
zprostí se dlužník závazku pouze plněním příjemci. Postačuje, jestliže
příjemce dlužníkovi prokáže, že daná úvěrová pohledávka byla zapsána na
seznam.
§ 20
Vzdání se práva na započtení
Dlužník, jehož závazek odpovídá dané úvěrové pohledávce, kdy věřitelem
je osoba uvedená v § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo t) nebo v § 7 odst. 2
písm. d), anebo zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z
osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. a ) nebo b), může prohlásit, že se
proti této úvěrové pohledávce vzdává práva na započtení jakékoliv
pohledávky, kterou má nebo bude mít vůči věřiteli a každému pozdějšímu
oprávněnému, který úvěrovou pohledávku získá postoupením nebo z jiného
právního důvodu; tohoto práva se může dlužník vzdát ještě před vznikem
nároku na započtení.
§ 21
Vyloučení účinků některých úkonů soudu nebo správního orgánu
(1) Rozhodnutí nebo jiný úkon soudu nebo správního orgánu, který se
dotýká práv třetích osob a byl učiněn za účelem udržení nebo ozdravení
finanční situace poskytovatele nebo příjemce, popřípadě zákazu nebo
omezení provedení určitých obchodů nebo převodu finančních prostředků
poskytovatelem nebo příjemcem^7), nemá vliv na výkon práv a splnění
povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek
stanovených tímto zákonem nebo srovnatelných podmínek zahraničního
právního předpisu, zejména na právo příjemce dosáhnout uspokojení z
finančního kolaterálu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a
vzniklo před přijetím rozhodnutí nebo provedením jiného úkonu. To platí
i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den
přijetí rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu soudu nebo správního
orgánu, avšak finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo až poté, co
tato skutečnost nastala, ledaže příjemce o takové skutečnosti věděl
nebo vědět měl a mohl.
(2) Odstavec 1 se neuplatí pro účinky úkonů spojených se zahájením
insolvenčního řízení, výkonem rozhodnutí, exekučním řízením, vstupem do
likvidace nebo zavedením nucené správy poskytovatele nebo příjemce;
vyloučení těchto účinků upravují jiné zákony.
§ 22
Vztah k některým ustanovením předpisů občanského práva
Právní účinky převodu finančního kolaterálu se řídí ustanoveními tohoto
zákona a v jeho mezích ujednáními o finančním zajištění bez ohledu na
obecnou úpravu zástavního práva a převodu věcí, práv nebo jiných
majetkových hodnot ve prospěch věřitele. Ustanoveními tohoto zákona se
také bez ohledu na obecnou právní úpravu řídí právní vztahy související
s použitím seznamu a s právem vzdání se práva na započtení. Nedotčena
zůstávají ostatní ustanovení občanského zákoníku upravující podmínky
účinnosti postoupení nebo zastavení pohledávky vůči dlužníkovi a
zachování námitek proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době
jejího postoupení.
§ 23
Ochrana právního postavení dlužníka pro případ úvěrové pohledávky
zahrnuté do finančního kolaterálu
V důsledku zahrnutí úvěrové pohledávky do finančního kolaterálu nesmí
dojít ke zhoršení právního postavení dlužníka, jehož závazek této
úvěrové pohledávce odpovídá.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ÚČINNOST
§ 24
Přechodné ustanovení
Tímto zákonem se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho
účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z finančního
zajištění, které trvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se však
posuzují podle dosavadní právní úpravy.
§ 25
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června
2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/44/ES.
Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května
1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech
vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/44/ES.
2) § 2 odst. 1 písm. f) a l) zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně
některých zákonů.
3) Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna
2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků,
hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k
obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, ve znění
opravy tohoto nařízení ze dne 19. listopadu 2009.
4) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění zákona č. 409/2010 Sb.
6) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14.
června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu
(přepracované znění), ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.
7) Například § 28 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 87/1995 Sb., o
spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím
souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.
100/2000 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č.
120/2007 Sb., § 43 odst. 1 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním
připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 170/1999 Sb., zákona
č. 36/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.