408/2010 Sb.



ZÁKON



ze dne 9. prosince 2010



o finančním zajištění



Změna: 303/2013 Sb.



Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:



ČÁST PRVNÍ



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ



§ 1



Předmět úpravy



Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje

postup při zajišťování pohledávek na základě smlouvy, kterou se

sjednává finanční zajištění, osoby oprávněné sjednat finanční

zajištění, jejich práva a povinnosti a některé další otázky s finančním

zajištěním související.



§ 2



Vymezení některých pojmů



V tomto zákoně se rozumí



a) pohledávkou finančního charakteru pohledávka ze smluv, jejichž

předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na

emise skleníkových plynů^2) nebo komodity^3), jakož i práva a

pohledávky s těmito smlouvami související,



b) repo obchodem prodej finančních nástrojů se současně sjednanou

zpětnou koupí a koupě finančních nástrojů se současně sjednaným zpětným

prodejem,



c) finančním nástrojem investiční cenný papír, cenný papír kolektivního

investování nebo nástroj peněžního trhu,



d) pohledávkou na výplatu peněz pohledávka na výplatu peněžních

prostředků z účtu v české nebo cizí měně nebo obdobná pohledávka na

výplatu peněžních prostředků,



e) úvěrovou pohledávkou pohledávka z úvěru, zápůjčky nebo srovnatelného

závazku na vrácení přenechaných nebo poskytnutých peněžních prostředků

v české nebo cizí měně.



§ 3



Účel finančního zajištění



Finanční zajištění slouží za podmínek stanovených tímto zákonem k

zajištění pohledávky finančního charakteru pro případ, že dojde k

prodlení s jejím plněním, nebo nastane jiná skutečnost určená ve

smlouvě, kterou se sjednává finanční zajištění, nebo dohodnutá v rámci

závěrečného vyrovnání^4) s tím, že právo příjemce uspokojit se z

finančního kolaterálu nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné

úpravy zástavního práva a převodu věcí, práv a jiných majetkových

hodnot ve prospěch věřitele.



§ 4



Právní povaha finančního zajištění



(1) Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu

kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho

příjemce.



(2) K převodu finančního kolaterálu dochází zpravidla na základě dohody

o zpětném převodu finančního kolaterálu po splnění závazku; v případě

finančních nástrojů pak též v rámci repo obchodu. Pokud to povaha

finančního kolaterálu připouští a je-li to v souladu s ujednáním

smluvních stran, dochází k převodu vlastnického práva k finančnímu

kolaterálu na jeho příjemce.



ČÁST DRUHÁ



FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ



HLAVA I



PŘEDMĚT FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ, POHLEDÁVKA FINANČNÍHO CHARAKTERU A OSOBY

OPRÁVNĚNÉ SJEDNAT FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ



§ 5



Finanční kolaterál



(1) Předmětem finančního zajištění je finanční kolaterál, kterým může

být pouze



a) finanční nástroj,



b) samostatně převoditelné právo jinak spojené s finančním nástrojem,



c) právo vyplývající ze zápisu finančního nástroje v evidenci a

umožňující oprávněnému přímo či nepřímo nakládat s finančním nástrojem

alespoň obdobným způsobem jako oprávněný držitel,



d) peněžní prostředky připsané na účet v české nebo cizí měně,



e) pohledávka na výplatu peněz, nebo



f) úvěrová pohledávka, pokud věřitelem je osoba uvedená v § 7 odst. 1

písm. a), b) nebo t) nebo v § 7 odst. 2 písm. d), nebo zahraniční osoba

s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v § 7 odst. 1 písm.

a) nebo b).



(2) Finančním kolaterálem může být i finanční nástroj nebo peněžní

prostředky připsané na účet, k nimž poskytovateli tohoto kolaterálu

vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu, právo uvedené v odstavci 1

písm. b) nebo c), které poskytovateli tohoto kolaterálu vznikne teprve

v budoucnu, anebo pohledávka na výplatu peněz nebo úvěrová pohledávka,

která vznikne poskytovateli finančního kolaterálu teprve v budoucnu.



(3) Finanční kolaterál může být určen jednotlivě nebo i jiným způsobem

tak, aby jej bylo možné určit kdykoliv v době trvání finančního

zajištění, například jako soubor majetkových hodnot uvedených v

odstavci 1, jehož složení se může v čase měnit.



(4) Pohledávka ze spotřebitelského úvěru nebo obdobného úvěru podle

zahraničního právního předpisu může být finančním kolaterálem pouze,

je-li jeho příjemcem i jeho poskytovatelem banka, spořitelní a úvěrní

družstvo nebo zahraniční osoba s obdobnou činností jako banka nebo

spořitelní a úvěrní družstvo, anebo je-li tímto příjemcem nebo tímto

poskytovatelem osoba uvedená v § 7 odst. 2 písm. d) až f).



(5) Je-li poskytovatelem finančního kolaterálu (dále jen

„poskytovatel“) fyzická osoba uvedená v § 7 odst. 4, finančním

kolaterálem mohou být pouze peněžní prostředky a finanční nástroje,

které má příjemce finančního kolaterálu (dále jen „příjemce“) ve své

moci za účelem poskytnutí investiční služby, a peněžní prostředky a

finanční nástroje získané za tyto hodnoty pro poskytovatele, přičemž

nemůže jít o peněžní prostředky, o kterých příjemce, který je bankou

nebo zahraniční osobou s obdobnou činností jako banka, účtuje jako o

vkladech.



§ 6



Pohledávka finančního charakteru



(1) Finančním zajištěním lze zajistit pouze pohledávku finančního

charakteru, včetně jejího příslušenství, přičemž není rozhodné, zda jde

o pohledávku za poskytovatelem nebo za jinou osobou.



(2) Finanční zajištění lze sjednat pro pohledávku podmíněnou nebo

pohledávku, jež má vzniknout teprve v budoucnu.



(3) Finanční zajištění lze sjednat i pro pohledávky určitého druhu

vznikající příjemci v určité době nebo pro různé pohledávky vznikající

příjemci z téhož právního důvodu.



§ 7



Osoby oprávněné sjednat finanční zajištění



(1) Poskytovatelem a příjemcem může být pouze



a) banka,



b) spořitelní a úvěrní družstvo,



c) osoba, mezi jejíž rozhodující činnosti patří



1. poskytování hypotečních, spotřebitelských nebo jiných úvěrů,



2. finanční pronájem (finanční leasing),



3. poskytování platebních služeb,



4. vydávání elektronických peněz,



5. provádění sekuritizace,



6. vydávání záruk či sjednávání závazků spočívajících v tom, že

uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, jestliže určitá třetí

osoba nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky,



7. směnárenská činnost,



8. poskytování poradenské činnosti týkající se struktury kapitálu,

průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, přeměn společností

nebo převodů obchodních závodů,



9. obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční

nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, nebo



10. úschova nebo správa cenných papírů,



d) osoba, mezi jejíž rozhodující činnosti patří obchodování na vlastní

nebo cizí účet s



1. platebními nástroji,



2. nástroji peněžního trhu,



3. devizovými hodnotami,



4. investičními cennými papíry,



5. opcemi,



6. futures, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných

papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, finančním

indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých

vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové

hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje, nebo



7. finančními rozdílovými smlouvami,



e) ústřední protistrana, zúčtovatel nebo clearingová instituce podle

zákona upravujícího platební styk,



f) obchodník s cennými papíry,



g) organizátor regulovaného trhu,



h) ústřední protistrana, zúčtovatel nebo clearingová instituce podle

zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,



i) právnická osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů,



j) pojišťovna,



k) zajišťovna,



l) investiční společnost,



m) investiční fond s právní osobností,



n) penzijní fond,



o) právnická osoba, která obchoduje na vlastní účet s investičními

nástroji za účelem snížení rizika (hedging) z obchodů s investičními

nástroji, které nejsou finančními nástroji, a tato činnost patří mezi

její rozhodující činnosti,



p) právnická osoba, která obchoduje na vlastní účet s komoditami^3)

nebo investičními nástroji, které nejsou finančními nástroji, a tato

činnost patří mezi její rozhodující činnosti,



q) právnická osoba, která je tvůrcem trhu podle zákona upravujícího

podnikání na kapitálovém trhu,



r) ratingová agentura,



s) zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v

písmenech a) až r) a



t) právnická osoba se zvláštním statutem vyňatá z působnosti směrnice

Evropského parlamentu a Rady upravující činnost úvěrových institucí^6).



(2) Poskytovatelem a příjemcem může být dále



a) stát nebo členský stát federace,



b) územní samosprávný celek státu,



c) veřejnoprávní korporace nebo jiná právnická osoba zřízená zákonem,

která zabezpečuje správu a splácení státního či veřejného dluhu nebo

vykonává činnost s takovou správou a splácením spojenou,



d) centrální banka členského státu Evropské unie nebo dalšího státu

tvořícího Evropský hospodářský prostor,



e) centrální banka státu neuvedeného v písmeni d) nebo Evropská

centrální banka a



f) Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská investiční banka

nebo jiná mezinárodní finanční instituce.



(3) Za podmínky, že příjemcem nebo poskytovatelem je některá z osob

uvedených v odstavci 1 nebo 2, může být poskytovatelem nebo příjemcem

také



a) jiná právnická osoba,



b) jiná zahraniční osoba než osoba fyzická a



c) podnikající fyzická osoba, jestliže je s přihlédnutím ke všem

okolnostem zřejmé, že se finanční zajištění sjednává v souvislosti s

její podnikatelskou činností.



(4) Poskytovatelem může být též jiná fyzická osoba, jestliže



a) je příjemcem banka, která má povolení poskytovat investiční služby,

obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s obdobnou činností

jako banka nebo obchodník s cennými papíry a povolením k poskytování

investičních služeb,



b) je s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že se finanční

zajištění sjednává v souvislosti s poskytnutím úvěru nebo zápůjčky

poskytovateli jako zákazníkovi za účelem umožnění obchodu s investičním

nástrojem, na němž se příjemce jako úvěrující nebo zapůjčitel podílí,



c) bylo výslovně sjednáno, že jde o finanční zajištění,



d) smlouva, jíž se finanční zajištění sjednalo, má písemnou formu a



e) příjemce před jejím uzavřením informoval poskytovatele o hlavních

charakteristikách právní úpravy finančního zajištění a o tom, jak se

právní úprava finančního zajištění liší od obecné úpravy zástavního

práva a převodu věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot ve prospěch

věřitele.



HLAVA II



SJEDNÁNÍ A VZNIK FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ



§ 8



Sjednání finančního zajištění



(1) Smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem, kterou se sjednává

finanční zajištění, nevyžaduje písemnou ani jinou zvláštní formu; tím

není dotčen § 7 odst. 4 písm. d).



(2) Má-li právní jednání znaky finančního zajištění podle tohoto

zákona, jedná se o finanční zajištění, nebylo-li sjednáno, že o

finanční zajištění nejde; tím není dotčen § 7 odst. 4 písm. c).



§ 9



Vznik finančního zajištění



(1) Ke vzniku finančního zajištění je zapotřebí, aby byl finanční

kolaterál odevzdán příjemci, připsán na určený účet příjemce nebo

poskytnut jiným způsobem, kterým se umožňuje příjemci nebo osobě

jednající na jeho účet jej držet nebo jinak právně nebo fakticky

ovládat, nebo aby bylo zástavní právo k němu zapsáno do evidence

investičních nástrojů ve prospěch příjemce.



(2) Skutečnost, že došlo ke vzniku finančního zajištění, musí být možné

prokázat písemně, jinak se o finanční zajištění nejedná. Písemná forma

je zachována, je-li vznik finančního zajištění zachycen záznamem, který

vznik finančního zajištění dokládá a umožňuje reprodukci v nezměněné

podobě.



§ 10



Seznam úvěrových pohledávek



(1) V případě úvěrových pohledávek je podmínka prokázání vzniku

finančního zajištění splněna také předáním seznamu úvěrových pohledávek

(dále jen „seznam“) v písemné formě příjemci. Seznam zachycuje úvěrové

pohledávky, které náleží do finančního kolaterálu.



(2) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že úvěrovou pohledávku

zapsanou na seznam postoupil poskytovatel příjemci s odkládací

podmínkou, že dojde k prodlení s plněním zajištěné pohledávky

finančního charakteru nebo že nastane jiná skutečnost určená ve

smlouvě, kterou se sjednává finanční zajištění, nebo jiná skutečnost

dohodnutá v rámci závěrečného vyrovnání^4) s tím, že právní účinky

postoupení nastanou jen u těch úvěrových pohledávek, které si příjemce

výkonem práva na uspokojení vybere ze seznamu.



(3) Jakmile je seznam odevzdán příjemci, nemůže poskytovatel s úvěrovou

pohledávkou zapsanou na seznam nakládat.



(4) Zápis úvěrové pohledávky na seznam není příjemce ani poskytovatel

povinen oznámit dlužníkovi, jehož závazek této úvěrové pohledávce

odpovídá.



HLAVA III



NAKLÁDÁNÍ SE ZASTAVENÝM FINANČNÍM KOLATERÁLEM



§ 11



Základní ustanovení



Nakládat se zastaveným finančním kolaterálem, zejména jej převést,

zastavit, užívat nebo umožnit jeho užití jiným, přisvojovat si jeho

plody nebo užitky, může příjemce jen, určuje-li tak smlouva. Nakládání

se zastaveným finančním kolaterálem nelze sjednat, pokud se jedná o

úvěrovou pohledávku; § 16 tím není dotčen.



§ 12



Zástavní právo při nakládání se zastaveným finančním kolaterálem



Nakládá-li příjemce se zastaveným finančním kolaterálem, jeho zástavní

právo k finančnímu kolaterálu zaniká.



§ 13



Nahrazení zastaveného finančního kolaterálu



(1) Příjemce, který se zastaveným finančním kolaterálem nakládal, jej

nahradí nejpozději v okamžiku, kdy se zajištěná pohledávka stane

splatnou, a to pokud byly finančním kolaterálem



a) peněžní prostředky stejnou výší peněžních prostředků v téže měně,



b) finanční nástroje stejným množstvím zastupitelných finančních

nástrojů a pokud byla finančním kolaterálem práva uvedená v § 5 odst. 1

písm. c), stejným množstvím zastupitelných práv; smlouva, jíž se

finanční zajištění v těchto případech sjednalo, však může určit, za

jakých podmínek se nahradí jinou majetkovou hodnotou, a



c) samostatně převoditelná práva jinak spojená s finančním nástrojem

tím, co bylo ujednáno.

Zastavený finanční kolaterál, s nímž příjemce nakládal, lze nahradit

pouze majetkovou hodnotou, která může být finančním kolaterálem.



(2) Určuje-li tak smlouva, může příjemce, který se zastaveným finančním

kolaterálem nakládal, namísto jeho nahrazení podle odstavce 1, započíst

svou pohledávku zajištěnou finančním zajištěním, která je splatná, a to

i v rámci jejího zahrnutí do závěrečného vyrovnání^4), proti hodnotě

finančního kolaterálu.



(3) Není-li plnění vzájemných pohledávek příjemce a poskytovatele

stejného druhu, je započtení podle odstavce 2 přípustné, dojde-li před

započtením vzájemných pohledávek k jejich ocenění a následné změně

obsahu jim odpovídajících závazků tak, aby novým vzájemným závazkům

odpovídaly peněžité pohledávky ve stejné měně a ve výši určené podle

tohoto ocenění; nebylo-li dohodnuto jinak, ocení se způsobem, který

odpovídá zvyklostem na příslušném finančním trhu.



(4) Nakládání se zastaveným finančním kolaterálem ani jeho nahrazení

podle odstavce 1 nemá vliv na vznik a trvání finančního zajištění.



(5) Má-li být zastavený finanční kolaterál nahrazen podle odstavce 1

majetkovou hodnotou, vzniká zástavní právo příjemce ve stejném rozsahu

k majetkové hodnotě, jíž byl finanční kolaterál nahrazen.



HLAVA IV



VÝMĚNA POSKYTNUTÉHO FINANČNÍHO KOLATERÁLU, OMEZENÍ ROZSAHU ZÁSTAVNÍHO

PRÁVA K NĚMU, VRÁCENÍ JEHO ČÁSTI A DOPLNĚNÍ ZAJIŠTĚNÍ



§ 14



(1) Smlouva může určit, že poskytovatel má v době trvání finančního

zajištění právo



a) vyměnit poskytnutý finanční kolaterál za jiný finanční kolaterál

srovnatelné hodnoty,



b) požadovat vrácení části finančního kolaterálu nebo omezení rozsahu

zástavního práva k finančnímu kolaterálu, a to v rozsahu převyšujícím

výši zajištěné pohledávky.



(2) Stane-li se zajištění pohledávky příjemce nedostatečným, zejména v

důsledku změny hodnoty finančního kolaterálu, výše zajištěné pohledávky

nebo bonity poskytovatele nebo dlužníka zajištěné pohledávky, může

příjemce žádat jeho přiměřené doplnění, neurčí-li smlouva jinak.



(3) Výměna nebo vrácení části kolaterálu anebo omezení rozsahu

zástavního práva k finančnímu kolaterálu podle odstavce 1, jakož i

doplnění zajištění podle odstavce 2, nemají vliv na vznik a trvání

finančního zajištění.



HLAVA V



ZVLÁŠTNÍ SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ



§ 15



Smluvní ujednání pro účely zajištění jiných pohledávek finančního

charakteru



Určuje-li tak smlouva, je příjemce oprávněn ponechat si poskytnutý

finanční kolaterál i po splnění závazku, který odpovídá zajištěné

pohledávce finančního charakteru, pro účely zajištění jiných pohledávek

finančního charakteru. Obsahem takového ujednání může být rovněž dohoda

stran, že po dobu, po kterou je příjemce oprávněn ponechat si

poskytnutý finanční kolaterál, není povinen podle § 13 nahrazovat

zastavený finanční kolaterál, se kterým nakládal.



§ 16



Smluvní ujednání v případě plnění dluhu ve splátkách



(1) Náleží-li do finančního kolaterálu úvěrová pohledávka, která byla

zastavena nebo postoupena příjemci a která je plněna ve splátkách, plní

dlužník jednotlivé splátky dluhu včetně příslušenství po dobu trvání

finančního zajištění nadále poskytovateli.



(2) Smlouva, kterou se finanční zajištění sjednalo, může však v

takových případech určit, že dlužník plní jednotlivé splátky dluhu

včetně příslušenství po dohodnutou dobu příjemci; o takovém ujednání je

poskytovatel povinen podat zprávu dlužníkovi. Dokud toto ujednání není

poskytovatelem oznámeno dlužníkovi, nebo dokud příjemce takové ujednání

dlužníkovi neprokáže, plní dlužník jednotlivé splátky dluhu

poskytovateli. Pokud není dohodnuto jinak, hledí se na splátky dluhu

přijaté příjemcem jako na doplnění zajištění.



(3) O uplynutí doby, po kterou měl dlužník na základě ujednání podle

odstavce 2 plnit jednotlivé splátky dluhu včetně příslušenství

příjemci, je příjemce povinen podat zprávu dlužníkovi. Dokud tato

skutečnost není příjemcem oznámena dlužníkovi, nebo dokud poskytovatel

tuto skutečnost dlužníkovi neprokáže, plní dlužník jednotlivé splátky

dluhu nadále příjemci.



HLAVA VI



VÝKON PRÁVA NA USPOKOJENÍ Z FINANČNÍHO KOLATERÁLU



§ 17



Způsob výkonu práva na uspokojení z finančního kolaterálu



(1) Dojde-li k prodlení s plněním zajištěné pohledávky finančního

charakteru, nebo nastane-li jiná skutečnost určená ve smlouvě, kterou

se sjednává finanční zajištění, nebo dohodnutá v rámci závěrečného

vyrovnání^4), může se příjemce uspokojit způsobem, o němž se dohodl s

poskytovatelem; v ostatních případech se uspokojí, s ohledem na právní

povahu finančního zajištění,



a) z výtěžku zpeněžení finančního kolaterálu; neurčuje-li způsob

zpeněžení smlouva, zpeněží se způsobem, který odpovídá zvyklostem na

příslušném finančním trhu, nebo



b) započtením hodnoty finančního kolaterálu proti své pohledávce,

kterou má vůči poskytovateli, a to i v rámci zahrnutí takové hodnoty do

závěrečného vyrovnání^4).



(2) Ponecháním zastaveného finančního kolaterálu se může příjemce

uspokojit pouze, pokud byl tento způsob ujednán a pokud byla zároveň

dohodnuta cena za ponechání nebo dohodnut způsob jejího určení, přičemž

způsob určení ceny musí odpovídat zvyklostem na příslušném finančním

trhu.



(3) Pokud příjemce vybral k uspokojení zajištěné pohledávky finančního

charakteru pouze některé úvěrové pohledávky zapsané na seznam a

zbývající úvěrové pohledávky již nezajišťují žádnou další pohledávku

finančního charakteru, seznam se ruší; § 15 tím není dotčen.



(4) Pokud v důsledku výkonu práva na uspokojení z finančního kolaterálu

příjemce nabude pohledávku na výplatu peněz nebo úvěrovou pohledávku,

je poskytovatel povinen o této skutečnosti podat zprávu dlužníkovi,

jehož závazek takové pohledávce odpovídá. Oznamuje-li dlužníkovi tuto

skutečnost příjemce, který pohledávku nabyl, je dlužník oprávněn

požadovat, aby mu nabytí pohledávky prokázal.



§ 18



Použití jiných právních předpisů k výkonu práva na uspokojení z

finančního kolaterálu



Neurčí-li smlouva jinak, na vykonání práva na uspokojení z finančního

kolaterálu se nepoužijí právní předpisy, pokud stanoví, aby



a) příjemce předem oznámil zpeněžení finančního kolaterálu

poskytovateli nebo jiné osobě,



b) výkon práva na uspokojení z finančního kolaterálu povolil soud,

správní orgán nebo jiná osoba,



c) finanční kolaterál byl zpeněžen ve veřejné dražbě nebo jiným

stanoveným způsobem, nebo



d) před vykonáním práva na uspokojení z finančního kolaterálu uplynula

určitá lhůta.



ČÁST TŘETÍ



USTANOVENÍ SPOLEČNÁ



§ 19



Účinky nabytí pohledávky příjemcem na závazek dlužníka



Pokud příjemce prokáže dlužníkovi, jehož závazek odpovídá úvěrové

pohledávce nebo pohledávce na výplatu peněz nabytí této pohledávky,

zprostí se dlužník závazku pouze plněním příjemci. Postačuje, jestliže

příjemce dlužníkovi prokáže, že daná úvěrová pohledávka byla zapsána na

seznam.



§ 20



Vzdání se práva na započtení



Dlužník, jehož závazek odpovídá dané úvěrové pohledávce, kdy věřitelem

je osoba uvedená v § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo t) nebo v § 7 odst. 2

písm. d), anebo zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z

osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. a ) nebo b), může prohlásit, že se

proti této úvěrové pohledávce vzdává práva na započtení jakékoliv

pohledávky, kterou má nebo bude mít vůči věřiteli a každému pozdějšímu

oprávněnému, který úvěrovou pohledávku získá postoupením nebo z jiného

právního důvodu; tohoto práva se může dlužník vzdát ještě před vznikem

nároku na započtení.



§ 21



Vyloučení účinků některých úkonů soudu nebo správního orgánu



(1) Rozhodnutí nebo jiný úkon soudu nebo správního orgánu, který se

dotýká práv třetích osob a byl učiněn za účelem udržení nebo ozdravení

finanční situace poskytovatele nebo příjemce, popřípadě zákazu nebo

omezení provedení určitých obchodů nebo převodu finančních prostředků

poskytovatelem nebo příjemcem^7), nemá vliv na výkon práv a splnění

povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek

stanovených tímto zákonem nebo srovnatelných podmínek zahraničního

právního předpisu, zejména na právo příjemce dosáhnout uspokojení z

finančního kolaterálu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a

vzniklo před přijetím rozhodnutí nebo provedením jiného úkonu. To platí

i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den

přijetí rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu soudu nebo správního

orgánu, avšak finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo až poté, co

tato skutečnost nastala, ledaže příjemce o takové skutečnosti věděl

nebo vědět měl a mohl.



(2) Odstavec 1 se neuplatí pro účinky úkonů spojených se zahájením

insolvenčního řízení, výkonem rozhodnutí, exekučním řízením, vstupem do

likvidace nebo zavedením nucené správy poskytovatele nebo příjemce;

vyloučení těchto účinků upravují jiné zákony.



§ 22



Vztah k některým ustanovením předpisů občanského práva



Právní účinky převodu finančního kolaterálu se řídí ustanoveními tohoto

zákona a v jeho mezích ujednáními o finančním zajištění bez ohledu na

obecnou úpravu zástavního práva a převodu věcí, práv nebo jiných

majetkových hodnot ve prospěch věřitele. Ustanoveními tohoto zákona se

také bez ohledu na obecnou právní úpravu řídí právní vztahy související

s použitím seznamu a s právem vzdání se práva na započtení. Nedotčena

zůstávají ostatní ustanovení občanského zákoníku upravující podmínky

účinnosti postoupení nebo zastavení pohledávky vůči dlužníkovi a

zachování námitek proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době

jejího postoupení.



§ 23



Ochrana právního postavení dlužníka pro případ úvěrové pohledávky

zahrnuté do finančního kolaterálu



V důsledku zahrnutí úvěrové pohledávky do finančního kolaterálu nesmí

dojít ke zhoršení právního postavení dlužníka, jehož závazek této

úvěrové pohledávce odpovídá.



ČÁST ČTVRTÁ



USTANOVENÍ PŘECHODNÉ A ÚČINNOST



§ 24



Přechodné ustanovení



Tímto zákonem se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho

účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z finančního

zajištění, které trvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se však

posuzují podle dosavadní právní úpravy.



§ 25



Účinnost



Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.



Němcová v. r.



Klaus v. r.



Nečas v. r.



1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června

2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2009/44/ES.



Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května

1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech

vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnice Evropského

parlamentu a Rady 2009/44/ES.



2) § 2 odst. 1 písm. f) a l) zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách

obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně

některých zákonů.



3) Čl. 2 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna

2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady

2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků,

hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k

obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, ve znění

opravy tohoto nařízení ze dne 19. listopadu 2009.



4) § 193 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve

znění zákona č. 409/2010 Sb.



6) Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14.

června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu

(přepracované znění), ve znění směrnic Komise 2007/18/ES a 2010/16/EU.



7) Například § 28 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 87/1995 Sb., o

spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím

souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o

daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.

100/2000 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č.

120/2007 Sb., § 43 odst. 1 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním

připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů

souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 170/1999 Sb., zákona

č. 36/2004 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb.