309/1999 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. listopadu 1999 o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních
smluv
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 114/2003 Sb.
Změna: 127/2005 Sb.
Změna: 380/2005 Sb.
Změna: 275/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Sbírka zákonů
§ 1
Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů
(1) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění
a) ústavní zákony,
b) zákony,
c) zákonná opatření Senátu,
d) nařízení vlády,
e) právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními
správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických
osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s
celostátní působností
(dále jen "právní předpisy").
(2) Právní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. e) se označují názvem
"vyhláška".
§ 2
Další akty státních orgánů vyhlašované ve Sbírce zákonů
(1) Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují:
a) nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího správního soudu, pokud
tak stanoví zákon,^1)
b) sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud
rozhodne,
c) usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu, anebo
sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své
první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla,
d) rozhodnutí prezidenta republiky, oznámení prezidenta republiky o
výsledku referenda, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud
tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány
rozhodnou,
e) rozhodnutí předsedy Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu
obsazena, předsedy Poslanecké sněmovny, o vyhlášení volby prezidenta
republiky,
f) sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, Státní
volební komise nebo České národní banky o skutečnostech a přijatých
rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sbírce zákonů stanoví
zvláštní zákon,
g) úplná znění ústavních zákonů a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení
jejich úplného znění předsedu vlády ústavní zákon nebo zákon,
(dále jen "další právní akty").
(2) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují též sdělení Ministerstva vnitra o
opravě tiskové chyby (§ 11).
§ 3
Platnost a účinnost právních předpisů
(1) Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce
zákonů.
(2) Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky
Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví.
(3) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy
účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný
zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však
dnem vyhlášení.
(4) Právní předpisy uvedené v § 1 odst. 1 písm. d) a e) mohou být
vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení
jsou vydány; účinnosti mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá
účinnosti zákon, k jehož provedení jsou vydány.
§ 4
Právní předpis uvedený v § 1 odst. 1 písm. e) podepisuje příslušný
ministr, vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo guvernér České
národní banky.
Sbírka mezinárodních smluv
§ 5
Vyhlašování mezinárodních smluv, jiných skutečností důležitých pro
jejich provádění a rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací
(1) Ve Sbírce mezinárodních smluv se vyhlašují sdělením Ministerstva
zahraničních věcí
a) platné mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána (dále
jen "mezinárodní smlouvy"),
b) oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech
důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv,
c) rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních
organizací, jimiž je Česká republika vázána (dále jen "rozhodnutí
mezinárodních orgánů a organizací").
(2) Mezinárodní smlouvy se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění.
Mezinárodní smlouvy, které nejsou schvalovány Parlamentem a týkají se
pouze malého počtu fyzických a právnických osob, mohou být vyhlášeny
bez uveřejnění plného znění jejich příloh; v tomto případě Ministerstvo
zahraničních věcí ve sdělení uvede rovněž výčet příloh mezinárodní
smlouvy a údaj o tom, kde lze do těchto příloh nahlédnout a pořizovat
si z nich opisy a výpisy.
(3) Rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací se vyhlašují
uveřejněním jejich plného znění. Pokud se rozhodnutí mezinárodních
orgánů a organizací týká pouze malého počtu fyzických a právnických
osob, jeho plné znění se nevyhlašuje a Ministerstvo zahraničních věcí
ve sdělení pouze uvede název tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu,
který je vydal, den, kdy bylo vydáno, popřípadě den, kdy nabylo
účinnosti, a údaj o tom, kde lze do tohoto rozhodnutí nahlédnout a
pořizovat si z něj opisy a výpisy.
(4) Ve Sbírce mezinárodních smluv se vyhlašují též sdělení Ministerstva
vnitra o opravě tiskové chyby nebo o opravě překladu do českého jazyka
(§ 11).
§ 6
Jazyk, v němž se vyhlašují mezinárodní smlouvy a rozhodnutí
mezinárodních orgánů a organizací
(1) Mezinárodní smlouvy se ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlašují vždy
ve znění rozhodném podle mezinárodního práva pro jejich výklad a
zároveň v překladu do českého jazyka, není-li znění mezinárodní smlouvy
v českém jazyce rozhodné podle mezinárodního práva pro výklad
mezinárodní smlouvy.
(2) Má-li mezinárodní smlouva více znění v cizích jazycích, rozhodných
pro její výklad, vyhlašuje se pouze v jednom z nich, a patří-li k nim
znění v anglickém jazyce, vyhlásí se mezinárodní smlouva v tomto znění.
Je-li znění mezinárodní smlouvy v českém jazyce rozhodné podle
mezinárodního práva pro výklad mezinárodní smlouvy, vyhlásí se
mezinárodní smlouva pouze v tomto znění.
(3) Překlad do českého jazyka se pořizuje ze znění mezinárodní smlouvy,
která jsou podle mezinárodního práva rozhodná pro její výklad.
(4) V případě rozdílu mezi překladem do českého jazyka a zněním, které
je rozhodné podle mezinárodního práva pro její výklad, má přednost toto
znění.
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro jazyk, v němž
jsou vyhlašována rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací.
§ 7
Dnem vyhlášení mezinárodní smlouvy, oznámení o výpovědi mezinárodní
smlouvy a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých
mezinárodních smluv nebo rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací
(§ 5 odst. 1) je den rozeslání příslušné částky Sbírky mezinárodních
smluv uvedený v jejím záhlaví.
Vydávání Sbírky zákonů a vydávání Sbírky mezinárodních smluv
§ 8
Pravidla pro vydávání Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv
(1) Každá z částek Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv obsahuje
v záhlaví, vedle názvu příslušného publikačního prostředku, zejména
velký státní znak,^2) kalendářní rok, ve kterém je vydána, a datum, v
němž je rozeslána.
(2) Sbírka zákonů se vydává v postupně číslovaných částkách označených
pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního
roku. Číslování stran Sbírky zákonů se provádí od počátku kalendářního
roku v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního
roku. Obdobně se postupuje i při vydávání Sbírky mezinárodních smluv.
(3) Právní předpisy a další právní akty se ve Sbírce zákonů označují od
počátku kalendářního roku pořadovými čísly v souvislé řadě, která se
uzavírá koncem každého kalendářního roku. Obdobně se ve Sbírce
mezinárodních smluv označují pořadovými čísly sdělení Ministerstva
zahraničních věcí (§ 5 odst. 1).
(4) Rozsáhlé přílohy právních předpisů je možno vyhlásit v samostatných
přílohách částek Sbírky zákonů, vydaných současně s příslušnou částkou,
v níž je vyhlašován text právního předpisu, o jehož přílohu se jedná.
Strany těchto příloh se číslují v souvislé řadě navazující na číslování
stran částky, jíž jsou přílohou. Obdobně to platí pro vyhlášení
rozsáhlých příloh mezinárodních smluv a rozhodnutí mezinárodních orgánů
a organizací ve Sbírce mezinárodních smluv.
§ 9
Ochrana názvu a citace
(1) Název "Sbírka zákonů" je dovoleno užívat pouze pro označení Sbírky
zákonů podle tohoto zákona. Při citaci právních předpisů (§ 1 odst. 1)
a dalších právních aktů (§ 2 odst. 1), vyhlašovaných ve Sbírce zákonů,
se užívá zkratky "Sb.".
(2) Název "Sbírka mezinárodních smluv" je dovoleno užívat pouze pro
označení Sbírky mezinárodních smluv podle tohoto zákona. Při citaci
mezinárodních smluv, oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a
rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací (§ 5 odst. 1),
vyhlašovaných ve Sbírce mezinárodních smluv, se užívá zkratky "Sb. m.
s.".
§ 10
(1) Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv vydává, zajišťuje její
tisk a distribuci Ministerstvo vnitra.
(2) Právní předpisy (§ 1 odst. 1) a další právní akty (§ 2 odst. 1) se
vyhlašují neprodleně, nejpozději do 30 dnů ode dne jejich doručení
Ministerstvu vnitra. Stejná lhůta platí pro vyhlášení sdělení podle §
5.
(3) Za správnost textů právních předpisů a dalších aktů státních orgánů
předaných k vyhlášení ve Sbírce zákonů odpovídá ten, kdo je
Ministerstvu vnitra předal. Za správnost textů mezinárodních smluv,
oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech
důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv nebo
rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací, jakož i za správnost
jejich překladu do českého jazyka předaných k vyhlášení ve Sbírce
mezinárodních smluv odpovídá příslušné ministerstvo, jiný příslušný
ústřední správní úřad nebo Česká národní banka.
§ 11
Vyhlášení opravy
(1) Zjistí-li Ministerstvo vnitra rozdíl mezi textem právního předpisu
předaným k vyhlášení a vyhlášeným textem takového předpisu, vyhlásí po
tomto zjištění v nejbližší částce Sbírky zákonů opravu tiskové chyby.
Ministerstvo vnitra postupuje obdobně v případě rozdílu mezi textem
mezinárodní smlouvy nebo textem rozhodnutí mezinárodního orgánu a
organizace, předaným k vyhlášení a vyhlášeným textem takové smlouvy či
takového rozhodnutí.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro postup Ministerstva vnitra v
případě nesprávností ve vyhlášeném překladu mezinárodní smlouvy a
rozhodnutí mezinárodních orgánů a organizací do českého jazyka. Než
vyhlásí opravy překladu ve Sbírce mezinárodních smluv, vyžádá si
stanovisko Ministerstva zahraničních věcí.
§ 12
(1) Ministerstvo vnitra zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový
přístup^3) stejnopis Sbírky zákonů vydávané po 4. květnu 1945 a Sbírky
mezinárodních smluv.
(2) Stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv podle odstavce
1 se nepovažuje za Sbírku zákonů a Sbírku mezinárodních smluv.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 13
Společné ustanovení
(1) Kraje a hlavní město Praha jsou povinny umožnit v pracovních dnech
každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a
Úředního věstníku Evropské unie.
(2) Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních
měst jsou povinny umožnit nahlížení do Sbírky zákonů za stejných
podmínek jako v odstavci 1.
(3) Povinnost podle odstavce 2 se vztahuje vždy na celou částku s
výjimkou příloh podle § 8 odst. 4.
§ 14
Přechodná ustanovení
(1) Ve Sbírce zákonů lze nejpozději do 30. června 2002 vyhlašovat
opatření ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České
národní banky, vydaná na základě zmocnění obsažených ve zvláštních
zákonech. Tato opatření se ve Sbírce zákonů vyhlašují uveřejněním
jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání s uvedením orgánu,
který je vydal, a s údajem, kde lze do nich nahlédnout. Vyhlášená
opatření se ve Sbírce zákonů označují od počátku kalendářního roku
pořadovými čísly v samostatné číselné řadě, uzavírané koncem každého
kalendářního roku.
(2) Opatření podle odstavce 1 a obdobná opatření ministerstev, jiných
ústředních správních úřadů a České národní banky, vyhlášená ve Sbírce
zákonů uveřejněním jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni platná, pozbývají
platnosti nejpozději dne 31. prosince 2003.
(3) Právní předpisy, nálezy Ústavního soudu a mezinárodní smlouvy,
vyhlášené ve Sbírce zákonů podle dosavadních právních předpisů a platné
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za právní předpisy,
nálezy Ústavního soudu a mezinárodní smlouvy, vyhlášené podle tohoto
zákona.
§ 15
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky.
§ 16
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) § 57 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
2) § 2 odst. 1 a 2 a příloha č. 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních
symbolech České republiky.
Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a
ostatních státních symbolů České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
3) § 2 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k
informacím.